ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 aee8d210-669b-11dc-a30b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 41
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXX.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v Sobotu dne 14. dubna 1900.
#3 alto_textblock #3
Číslo 103.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpol. listy předplácí ae
#5 alto_textblock #5
v Praze v sdiminist r iaes s drojí denáško kg na nbo aanakani rr leia . voji sáeli zei nt nes
#6 alto_textblock #6
k-
#7 alto_textblock #7
sK o tse
#8 alto_textblock #8
NARC
#9 alto_textblock #9
DNII
#10 alto_textblock #10
s
#11 alto_textblock #11
T
#12 alto_textblock #12
Y
#13 alto_textblock #13
V drobném prodeji rssí člo o sobě . . . 3 k psl. - ve silsnkách na veskoví pní. dhlo. . . . . . . . 1g h — Tnseraty platí se hotov é napřt. Ptedplnecni irty piliins dpisl- ar r- Bakopiry se nevranai
#14 alto_textblock #14
Mezi spojenci. Do slavnostní nálady, jakáž ovládla ovzduší berlínské na zprávu o příjezdu císaře Františka Josefa ku rodinné slavnosti Hohenzollerů, po- řádané na oslavu nabytí zletilosti korunního prince pruského a německého, při níž přítomni budou veškeří němečtí knížata a k níž dle nejnovějších zpráv provázeti bude panovníka našeho i arcivévoda František Ferdinand a ná- čelník generálního štábu bar. Beck, zalehají ostré zvuky nespokojenosti s posavadními vý- sledky trojspolkové politiky pro Italii spojené s hlubokými obavami o budoucnost Italie zvláště v ohledu hospodářském. Zjev tento jest dvojnásob zajímavým, z proniká do veřejnosti právě v tomto okamžiku, kdy zraky všechny napjatě pohlížejí k účin- kům okázale chystaně slavnosti berlínské. Nespokojenost Italie s politikou trojspol- kovou propukla tentokráte na poli nejcitli- vějším, v oboru zájmů hospodářských. A otázky hospodářské rostou významem svým každým dnem, který nás přibližuje obnovení obchod- ních smluv středoevropských. V samém Ně- mecku hospodářské zájmy průmyslu a země- dělství utkávají se ve všech směrech, zápasíce houževnatě o postavení své při blízkém uspo řádání jich příštími obchodními smlouvami Jak jsme nedávno na tomto místě ukázal sama vláda německá chová vážné obavy před možnými hospodářskými nesnázemi a tím větší musí býti obavy tyto u sousedů Něme cka, kteří pozorují, že vyrovnání sporných zájmů německého průmyslu a německého zemědělství chystá na účet cizí. Volání německých agrárníků po bezohledném zvýšení cel na veškeré hospodářské produkty a úsilně domáhání německými průmyslníky rozšíření vývozních tržišť — toť dvojí žernov, jenž ohro žuje i souběžné zájmy spojenc ů Nemelcka. V Italii přední listy věnují pozornost svou těmto nepokrytým hospodářským sna- hám německým, a jednak klidně, jednak velmi ostře se vyslovují o nich. Klademe sem dnes některé ukázky těchto hlasů. »Po- polo Romano« ve článku o hrozícím přiostření celní politiky ně- mecké praví, poukazuje na celní poža- davky agrárníků německých, že doufá do rozvahy řídících kruhů německých, že ne- dají slechu přehnaným požadavkům. Italie smí prý doufati, že spojenci při obnově ob- chodních smluv budou míti slušné zření k hospodářským zájmům italským. Jest pro nutno, aby silnější členové trojspolku pod- porovali i hospodářsky členy slabší, protože hospodářská zdatnost jest důležitým činite- lem spojenectví. Italie prý činila v ohledu tomto vždy velmi skromné požadavky, a jest jí daleka myšlenka, vykořisťovati s po- jence hospodářsky. Jiný časopis »Corriere della Sera« připomíná Německu. že politické úmluvy jsou neudržitel ny na delší dobu mezi národy, nejsou-li zúrod- ňovány dobrou politikou hospodářskou. Nejostřejší palbu však zahájila římská »Tribuna«: »Tvrdí-li se v Německu«, praví. »že trojspolek umožnil a dopustil rozvoj ital- ským zájmům na moři středozemním, jest to nejtěžší potupou, jakéž lze se dopustiti na souvěké pravdě historické. Nikde, na nizád- ném místě pobřeží moře středozemního zvláště nikoliv tam, kde odvěké zájmy Italie jsou nepopíratelny, nedočkali se Vlaši nija- kého povzbuzení, ani pomoci od svých poli- tických spojenců. Ovšem to zavinil namnoz i bázlivý a nerozhodný postup italské vlády. kteráž měla vždy na mysli jen podporu jiných ... A když se Italii tyto kyselé plody takovéto politiky vydávají za dobrodiní troj- spolkové, musí to »Tribuna« — nenáležející do řad odpůrců trojspolku — pokládati za skutek smělosti, kterýž se mohl státi spíše všude jinde, jenom ne — v Berlíně.« »Příčí se nám«, pokračuje, »máme-li vzpomenouti, jak se chovali naši přátelé a spojenci v přečelných vážných otázkách
#15 alto_textblock #15
středomořských a vytýkati, kdy jsme vzdy shledali, že zástupci Německa a Rakousko Uherska, zajisté podle instrukcí tamních vlád. chovali se lhostejně, mdle, ano i nepřá telsky, když Italie, byť i sebe skromněji. snažila se uplatniti část svých práv. A chtě jí-li míti v Berlíně pro to doklady a důkazv jsme s to je prověsti úplně a obsáhle. Než i když si odepřeme takovéto zadostučinění jež by bylo marnou a bezúčelnou obžalobou. — i pak ohražujeme se co nejrozhodněji. aby se někdo dovolával politických úsluh. jež nevykonal, maje na mysli hospo- dářské ústupky na náš neprospěch, neboť jsme povinni své hospodářské zájm hájiti při obnovování obchodních smluv a požadovati jich šetření ve jmenu spojenecké rovnosti a přátelství. Obnovování těchto smluv s Německem, Rakousko- Uherskem Švýcary jest pro naši zemi životní o táz- kou první třídy. Kdyby měly nabýti převahy snahy, jež pronikají zejmena v Ber- líně a ve Vídni, bylo by to hospodá- skou zkázou Italie. A choutka, při- vésti na mizinu vlastní spo- jence a ruinovati je, klásti jim osidla, oslabovati je a bráti jim možnost, aby mohl se státi prospěšnými, to jest po našem mínění choutka velice pochybená . . . nehledě ani k tomu, že trh italský není pro naše spo- jence k opovržení, zvláště když na tom zá- leží, aby byl nepřístupný a uzavřený svému vlastnímu, domácímu průmyslu . .. Kdyby ony hospodářské proudy v Německu, v Ra- kousko-Úhersku a ve Švýcarech zvítězily, vidí u nás každý, s jakými nesnázemi by- chom zápolili, ba možná dost i jaké kata- strofy by u nás nadešly Otázka a věci tyto jsou zajisté obtížné a zabývá se jimi bezpochyby i vláda italská kteráž musí se v čas přichy stat na tento důležitý a mohutn zápas. Zatím pronášíme pouze hluboký povzdech: Bůh chraniž Italii před jejími přáteli, jako jsou oni »přátelé«, kteří ohro žují její život a chtějí ji odsouditi ho- spodářsky a tudíž politicky k ma lo- moci a mdlobě. Tato předehra italských časopisů ku příští obnově obchodních smluv stává se ještě pozoruhodnější tím, že tváří se v Ber- líně uraženými a dovolávají se následujících zajímavých zásluh, jež si získal trojspolek o Italii. Trojspolek prý jest spolkem poli- tickým a nikoliv hospodářským,a v politickém ohledu dopomohl a umožnil Italii, že zaujala ve středozemním moři velmocenské postavení. Trojspolek umožnil prý také Italii, že překonala těžké vnitřní i vnější krise a nešťastnou válku v Habeši, tak že žádná cizí velmoc nepoužila nesnází Italie ve svůj prospěch. A na tyto zásluhy trojspolku prý v Italii zapomínají. — Možno dodati, že tyto zásluhy troj- spolku připravily Italii nejen o lesk velmo cenského postavení, ale otřásly i její posta- vení finanční. Dnes patrně právě tyto stránky oslabené Italie jsou oním žádoucím zákla- dem, na němž Německo buduje své budoucí hospodářské plány, pokud se týká Italie. Ona sice se snažila v poslední době napra- viti svůj poměr ke Francii, ale samy její časopisy vystihují, že nejbližší a nej- větší nebezpečí jí hrozí v oboru hospo- dářském právě s oné strany, s níž udržuje spojenství politické.
#16 alto_textblock #16
Politické zprávy domácí.
#17 alto_textblock #17
V Praze, 13. dubna. (Zemské s němy. Ve vnitřní politice zahostil se už velkonoční klid. I zemské sněmy se uzavřely, některé do poloviny příštiho týdne, jině na celé dvě neděle. To plati zejmena o sněmích haličském a buko- vinském, které budou za týden po katolických velkonocích slaviti opět velkonoce pravoslavné. Dalmatský sněm, jenž už vyřídil rozpočet, byl dne 12. t. m. vůbec odročen. Co se týče ne- svolaných dosud sněmů terstského a istrijského,
#18 alto_textblock #18
sděluje terstský »Piccolo«, že vláda zamýšl istrijský sněm svolati na čtvrtek dne 19. t. m. tentokrát do Kopru. Předešle sněm zasedal v Pulji, kam byl přeneson z Poreče. Vláda svolá sněm do Kopru proto prý, že se naděje, že slovanští poslanci v Kopru sněmování se zúčastní, kdežto do Poreče by jistě nepřišl. Současně bude asi svolán také sněm terstský.
#19 alto_textblock #19
Ze Zádru, 12. dubna. (Brožura dra. Bulata o jazvkové otázce v krá- lovství dalmatském. Zminili jsme s již, že na sněmu dalmatském posl. Klaič ob- novil návrh, aby jazyk srbskochorvatský byi uveden jako vnitřní úřadní jazyk do všech státních úřadů dalmatských místo obvyklého tam doposud jazyka vlaského. V této věci vydal předseda sněmu dalmatského, dr. G. F. Bulat instruktivní brožuru, v níž licí dějinný rozvoj otázky od doby, kdy Dalmacie byla připojena k říši habsburské. Tehda rakouská vláda shle- dala v Dalmacii stav, jak byl zaveden správou benátskou. Vlaština byla výhradným panujícím jazykem po celé Dalmacii, ač zemé byla i tehdy rozhodně slovanská. Ten stav potrval i za ra- kouského panství celé půlstoletí, tak že při úřadech s jazykem srbskochorvatským naklá- dáno jako s řečí cizí a strany i při soudech byly nuceny užívati jazyka vlaského, činii vlaská podání aneb si opatřovati legalisované překlady do vlaštiny. Prvá změna nastala r. 1861, když se po- prvé sešel dalmatský sněm a posl. Micho Pavl- novič učinil návrh, aby na sněmu bylo dovoleno mluviti nejen vlasky, nýbrž i illyrsky (srbsko- chorvatsky), a aby chorvatské řeči ve vlaském překladu byly pojímány do sněmovního zápis- níku. Návrh byl přijat a tím vlaština uznána také za úřadní jazyk sněmovní. Ovšem tehda veliká většina slovanského obyvatelstva Dalmaci měla na sněmu jen 13 poslanců; většinu měl Vlachové, ač je jich v zemi pouze 31y3 procenta. Většiny na sněmě nabyli Chorvaté r. 1870 od té doby počínají snahy o zabezpečení jazyku srbsko-chorvatskému těch práv, jež mu v Dal- macii náležejí. Úřadním jazykem sněmovním stala se chorvatština r. 1883. Od té doby ve- škeré jednání ve sněmu, ve sněmovních vý- borech a ve výboru zemském vede se v jazyku chorvatském: Vlachům je ovšem volno mluviti a návrhy činiti vlasky, návrhy jejich však před- seda překládá do chorvatštiny a také v zápis- níku vlaské řeči se zapisují v překladě chor vatském. Ostatní úřady samosprávné užívají ovšem vesměs až na dvé vlaské obce v jednání svěm jazyka srbsko-chorvalského Jinak rozvíjela se věc při soudech a oslit ních úřadech státních. R. 1862 vláda síce vy dala nařízení, aby chorvatština byla dle m ož- nosti uvedena do soudů. Ale nařízení zůstalo mrtvou literou až do r. 1866. Teprve po válce »Němců s Němci« vydáno nové nařízení, žedo státní služby v Dalmacii nemůže býti přijao nikdo, kdo se nevykáže znalostí jazyků vlaského i srbsko-chorvatského, načež r. 1869 vydáno další nařízení, že veškery státní úřady v. Dal- macii jsou povinny, přijímati podání v obou zemských jazycích a vyřizovati je v témž ja- zyku, v němž byly podány. Jako krajní lhůta k provedení tohoto nařízení stanoven 1. březen 1870. Tím uznáno právo chorvatštiny při vnějš službě úřadní. Avšak vlaská byrokracie nepro- váděla ani nyní vládní nařízení všude a ješte r. 1882 vrchní soudní dvůr zamítl dokonce od- volání chorvatské strany, stěžujíci si, že na sve podání obdržela od zemského soudu vyřízeni
#20 alto_textblock #20
vlaské.
#21 alto_textblock #21
Vrchní soudní dvůr dovolával se císařského patentu z roku 1815, jenž uznával u soudů je- dině vlaský jazyk. Bylo třeba zakročení na říšské radě a vládního prohlášení, že patent z r. 1815 pozbyl platnosti článkem XIX. ústavy z r. 1867 a roku 1883 vydán zvláštní zákon pro Dalmacii jímž se zminěný patent z roku 1815 mění v ten smysl, že u soudů dalmatských »jazyky v zem obvyklé« jsou úplně rovnoprávny (rozumí se ve službě vnějsí). Ještě téhož roku (9. července 1883) podán na sněmu dalmatském prvý návrh, aby chor
#22 alto_textblock #22
vatština neb srbština u všech státních úřada dalmatských, vyjma úřady vojenské, byla pro- hlášena za vnitřní i zevní jazyk úřadní. Návrh byl poprvé projednán a přijat r. 1884 tu zástupce vlády prohlásil, že »úprava úřad- ního jazyka spadá jedině v pravomoc vlády« že však vláda přání sněmu uváží a dle mož- nosti bude hleděti mu vyhověti. V tomto stavu nachází se otázka vnitřního úřadního jazyka v Dalmacii po dnes; přání sněmu damatského vyhokěno z části pouze ve školství. Neboť proto že všechny národní, občanské, učitelské a střední školy až na vlaské vyšší gymnasium a vlaskou nižší reálku v Zádru jsou chorvatské čili srbské. stala se chorvatština úřadní řečí v zemské školní radě při záderském míatodržitelstvi. Bylo-li však možno v tomto jednom odvětví státní správy uznati chorvatstinu za vnitřnl jazyk úřadní, od- padá každá výmluva, že by zavedení chorvat- štiny i do ostatních úřadů státních mohlo mlti neblahé následky pro správnost a rychlost úřa- dování. Pokud pak se týče vlaštiny, není nija- kého zákona, jenž by odůvodňoval výhradné panství tohoto jazyka ve vnitřní službě úřadní Toho jsou si vědomi slovanští poslanci na dal- matském sněmu a bez rozdílu politického smý- šlení nepřestávají rok za rokem domáhatise pro svůj jazyk toho práva v úřadech, jež mu náleží jak dle počtu obyvatelstva srbsko-chorvat- ského v Dalmacii, tak i dle kulturního rozvoje chorvatštiny.
#23 alto_textblock #23
Politické zprávy zahraničné.
#24 alto_textblock #24
V Praze, 13. dubna.
#25 alto_textblock #25
Z deště pod okap. K. Z Bělehradu, 10. dubna. (Pův. dop. »Nár. L«) Ve vsi Čičevci u Stalače už mnoho let kope se kamenné uhlí, ale dálo se to dosu primitivným způsobem. Důl je nyní majetkem bratrí Münchů, jejichž jmeno ukazuje, co jsou zač. Münchové užili stávky v uhelných dolech českých, aby si opatřili dobré dělníky. Již před 2 měsíci přilákali tam 30 uhlokopských českých rodin. Slibena jim nejmonší denní mzda 5 din. a nejvyšší 10 din. (5—10 K). Zverbovalje jakýsi Emanuel Mach. Za podmínku jim usta- noveno, že mezi nimi musí být aspoň devět hudebnikův, aby mohli sestaviti malý orkestr. Podminka uhlokopů byla Shodinná denní práce. Správa dola ji přijala. Ale jakmile nastoupili práci, ukázalo se, že padli do vlčí jámy. Mzda jim vůbec nevyplacena. Místo peněz dávali jim pouze poukázky na potraviny, jež jim co do druhu i ceny diktovali. Tak po mnoho dní ne- dostávali nie jiného za poukázky, než vejce. Po denní práci správa dolu nutila je hráti v hostinci a co vybráno vstupného, sama shrábla. Nespokojenost dostavila se u dělníků hned, za nedlouho stupňovala se v zoufalství. K práci nedostávalo se jim tělesných sil. Byli pokutováni, a správa dolu tím způsobem strčil do kapsy druhou část jejich mzdy, jež vůbec zůstala imaginárnou. V tom položení dělníci rokovali, co by měli učiniti. Usnesli se, že správu dolů rozhodně požádají, aby naproti nim plnila své závazky, zejmena aby jim mzda byla vyplácena na hotovosti, aby jich správa nezneužívala k mimořádným výdělkům, aby s nimi bylo lidsky nakládáno a aby jim opa- třeno bylo přístřeší jako pro lidské tvory a ne jako pro dobytek. Správa dolu nejen že jim v ničem nevyhověla, nýbrž ještě je udala pro svévolnou stávku a vžpouru. Prišli žandarmové a zatkli je. Správa dolu zadržela jim vše, co nazývali svým, od hudebních nástrojův až po škatulku sirek, kuchynské nádobí, peřinya vůbec vše, co s sebou přívezli i co na míst si opatřili. Škodu, která jim tím způso bena. dělníci udávají na 2000 K. Takto do naha oloupeným správa nabídla, že je znova vezm do práce. Dělníkům nezbývalo, než nabídnut přijmouti. Ale vypravili několik mužů ze sebe do Bělehradu, aby tam požalovali svou bídu c. k. rakousko-uherskému konsulátu a prosil za ochranu. Ale c. k. konsulát nejen že se jich neujal, nýbrž ještě tam museli slyšeti surov v jakých si libují »superiorní
#26 alto_textblock #26
nadávky,
#27 alto_textblock #27
Němci
#28 alto_textblock #28
Kdo se jich šlechetně ujal, je Čech pan Bohumil Rosůlek, uzenář v Bělehradě. On na- bídl všem 30 opuštěným rodinám ochranu i pří- střeší. Deputaci, jíž v Bělehradě hrozilo nová zavření, poskytí pohostinství a svého advokáta p. Milana Popoviče vyslal do Čičevce, aby vý- svobodil ostatní české dělníky a přivedl je do Bělehradu. Advokát je přivedl a činil pak kroky, aby se jim stalo po právu. Srbské úřady jevily k tomu ochotu, ale nikoli c. k. konsulát. P desiti dnech bylo rozhodnuto, aby byli posláni do vlasti postrkem. Pan Rosůlek dal každému muži ještě 2 zl. na cestu a dále mu nezbývalo, než zůstáviti je osudu. Nyní se nalezají na postrku do Čech. Prvá staníce byla v Zemunu, druhá v Novém Sadě, třetí v Igló. Na každé stanici mají 24 hodin odpočinku, t. j. jsou zavření v nečistých, smradlavých a chladných šupárnách: Kdo ma cit v těle, snadno si představí ty obrazy bídy a zoufalství. Odporučujeme tuto afferu členům rakousko- uherských delegací k povšímnutl.
#29 alto_textblock #29
Několik karakteristických hlasův z tisku zahraničného. Neoznačujeme hlasy ty zůmyslně jínak, nežli jako karakteristické. Vybíráme je pěle- měle jako drobné dokumenty k úvahám, jež na jiných místech jsme již uveřejnili a ješté uve- řejňujeme. Demokratický berlínský »Volkszeitung« za- hájil dnes opposici proti úvěru 50.000 marek, žádanému magistrátem na obecním zastupitel- stvu berlinském k výzdobě ulic pro příjezd rakouského císaře. List pravi, má-li návštěva ta význam politický, z nesmí obeení zastupitelstvo nic povoliti, byvši Vilémem II. opětně pokáráno, že se nemá sta- rati o politické záležitosti. Bude-li ale návštěva čistě rodinná, potom netřeba teprve ničeho po- volovati. Socialistický »Vorwärts« píše podobně. Chtějíli prý městské úřady z podnětu návštěvy císařské peníze vydati, pak doporučuje pry. se užiti jich k účelům obecně prospěsným na př. na podporu městských nemocnie neb ško národních. Dobrovolná výzdoba ulic měla prý by pak zcela jiný význam než výzdoba na po- pud magistrátu. Požadavek magistrátu 50.000 marek setká se tedy v úterní schůzi obecního zastupitelstva s opposicí, nicměně dle poměru stran v obecním zastupitelstvu povolen bude. Dlužno dodati, že za návštěv panovnických bývalo obecním zastupitelstvem berlínským zpravidla více, ano mnohem více povolováno nez 50.000 marek.e Jako pozoruhodný, byť dosud v Anglii skorem ojedinělý hlas k nově tvořicím se po- měrům a útvárům mezinárodním, na něž také berlinská návštěva nebude bez vztahu, zazna- menáváme tuto hlas »O bserveru«. List ten zaujímá oproti Rusku stanovisko mei tiskem anglickým dost vzácné. Píše: »Německo ví, že dobrá i účinná shoda mezi Angliía Ruskem zmařila by všecky jeho plány proti nám. A přece až dosud pro Německo jsm. hráli, za ně jsme bitvy bojovali, za ně jsme kaštany z ohně tahali, do Činy je zvali a v Malé Asii srdečné vitali. Je-li Rusko oddalováno od Cari- hradu, děje se to v zájmu Némeck a Rakouska, nikoli v zájmu naše m. Faktum jest, že naše zájmy a ruské zájmy nikde si neodporují. Přáteiská shoda s Ruskem by diplomacii naši všude posílila a měla by nadto i tu výhodu, ze by zlepšila značně styky naše s Francif«
#30 alto_textblock #30
Schůze voličů v Horažďovicích. (Páv. zpráva »Nár. Lista-.) Říšští poslanci za III. a V. kurii, pánove dr. Vilém Kurz a Frant. Dostál, svolali si své voliče na den 1. dubna t. r. do Horažďovic Účast byla velice hojná. Přítomni byli převalnou většinou voličové městští, ale také venkov za stoupen byl četné a nechybělo ani několik »bý valých« sociálních demokratů. Schůzi přítomen byl také starosta města Klatov p. dr. Mašek.
#31 alto_textblock #31
FEUILLETON.
#32 alto_textblock #32
Schůze francouzské Akademie.
#33 alto_textblock #33
Jaký zlomyslník mohl říci, že dá přednost představení v »Athenée comique« před divadlem na nejvýše povznášejícím a vážným Pouhá pomluva, kterou vyvrátila již t pouhá okolnost, že celá Paříž se dychtivě hr- nula ke slavnostní schůzi Akademie, když s jednalo o přijetí nejnovějšího Nesmrtelného. Obecenstvo dlouhé hodiny klidně sedělo v Aka- demii a napjatě poslouchalo vážné řeči. Namitne se mi snad, že se jednalo o uzření a vyslechnutí mladého, velmi sympatického Aka- demika a poněvadž se vědělo, že »celá Paříž- politická a salonní tu bude zastoupena, patřilo to již jaksi k věci, že kde kdo měl ctižádost dostatí se do této vybrané společnosti. Souhlasím s tím, ač se mi nezdá ani zásluž- ným ani upřímným ten horlivý zájem s věci ducha u lidí, kteří jinak ve svém životě nepro- jevují příliš tento zájem. Ale to jsou hádanky lidského srdce, o jichž luštění se nechci an pokoušeti. Ať je tomu již jakkoli, musíme uznatiž přijetí pana Beschanela bylo divadlem mimo- řádně okázalým. Již několik hodin před počátkem schůze tisnily se velké davy nedočkavých před mřížem paláce Institutu. Ten dav temný a mlčenlivý, tlačíci se k starému paláci Mazarinovu, snášející tiše trpělivě zimu i občasné přeháňky drobně s sypajícího sněhu, vodobal se truchlivěmu stádu
#34 alto_textblock #34
odsouzenců, očekávajících u mřížoví vězení rozhodující slovo soudce, jež má snad přinési
#35 alto_textblock #35
svobodu. Tento zástup byl němý v toužebném oče- kávání rozkošného požitku. Odbila jedna hodina a zvolna se hnul dlouhý had lidský a soukal se pomalu do po otevřených vrat majestátní budovy. Divite se, jak se urovná ta spousta lídí o překot se va- lících do láce Akademie. Každý se snaží předstihnouti svého souseda a dosíci výhodně- šího mista a zde věru neplatí slova evangelia, že poslední budou prvními Krátce ti lidé všichni se dle možnosti na- mačkají ve všech prostorách zasedacího sálu nikdo si nestěžuje, neboť každý je rád ano i hrd na to, že se zde nalezá. Pomyslete si přece, že zejtra noviny budou psát, že ještě nikdy nesešla se v Akademii tak skvělá společnost a každý z přítomných bude míti právo, potahovati na sebe čásť této velmi lichotivé zmínky. Můj bože! Tato malá ješitnost nemůže nikomu ubližiti, ale býti tu, to jistě není všechno. Jedná se ještě, aby se dobře využitkovala vzácná přiležitost, aby nikomu nic neušlo z neobyčej- ného divadla. Když se vám poštěstilo, dostati se do slavn schůze Akademie, patří též k bon-tonu, abyste ve shromážděném obecenstvu hledal vynikajíeí osobnosti, výtečníky veřejného života. Nic nepůsobí tak příznivě na vaše okoli, jako když dáte na jevo, že se dobře vyznát v tom brillaniním světě, když dovedete jmenovati všechny ty slavné veličiny. Okazujete na první osobnosti, vyronivší se právě na obzoru akade-
#36 alto_textblock #36
mickém, jmenujete slavné autory, známé vel- može, vynikající politiky, krásné a elegantní dámy, urozené i duchaplné atd. A když se pronese nějaké jmeno, kdyžse jmenuje markýzka de X., honosící se svým lite rárním salonem, nebo hrabénka de Lz, známá svým okázalým a veselým životem, ihneds ozvou jiné hlasy, jež komentují to jmeno, při- pojují různé poznámky a historky, jimiž dávají na jevo svou znalost slavných lidí, snad i svou bližší, intimní známost s nimi. Kukátka diváků pohybují se neklidně, těkaj od osoby k osobě, od jednoho konce sálu k druhému, a tu v stranu elegantního davu, vel- kých osobností a hodnostů, kteří přišli v posledn čtvrt hodinu, okazuje nám sdílný soused vy- slance anglického, malého muže s pronikavým pohledem, s jemnou tváři elegantního diplomata kdežto jiný nás zase upozorňuje na vyslan nebeské říše, velikého starce, na jehož vyzáblé. pohyblivé tváři jeví se zdánlivý klid orientál . jejž jakoby vše to kolem něho nijak nezajímalo ač mu to musí býti pohledem velmi nezvyklým. Na chvíli ustal ruch hlasů. Velké dváre v pozadí se otevřely. Podivení. Neboť nenastal ještě chvíle zahájení schůze. V tom však ji poznáváme příčínu předčasného otevření hlavníc dveří, neboť přicházi sám president republiky. před nímž uctivě kráči ctihodný pan Pingard. Pan Loubet blíží se poněkud bojácně v tom okoli, jež se mu zdá býti cizím, zatím co všechna kukátka, všechny pohledy jsou v ní upřeny na tvář presidentovu, jakoby chtěly objeviti těžké starosti hlavy státu. Dvě kodiny ...
#37 alto_textblock #37
Teď konečně začíná očekávaná ce-
#38 alto_textblock #38
remonie. Páni akademikové v temných fracích s bo- hatým zeleným vyšíváním vypadají velmi vážně a ctihodně. Předsednický stolec Akademie má v sob cosi hrozně významného a soudného. Byly doby, kdy s této výše předsednické jako se stolce soudního zaznívala velmi přísn slova. Ředitel Akademie oslovoval s těto strašné výše nově vyvolené a přijímané za členy sbor nesmrtelných jako souzené a tomuto osudu ne- unikli ani ti nejslavnější, ani Chateaubrian a Alfred de Vigny. Tyto kruté zvyky na štěstí pominuly ji v Akademii, a neslyšíme již v ní tak tvrdýeh a přísných úsudků. Jestli se snad nový člen poněkud chvěje je to jen ze zvyku a z ohledu k majestätnost této slavné společnosti, kde jej ráčili vlidně přijati, a může býti aspoň upokojen, že tuto slavnou chvíli nemusí odpykati příliš krut a že když se mu řekne nějaká poznámka kri- tisujíci jeho činnost, že nebude přiliš imper- tinentní. A pak jsou šťastní muži, pro něž je osu vždy roztomilý. A již Akademie sama, jak stará rozmarná dáma a koketní, příjemná jak rozmazlené děti. Mezi tyto šťastné patří též pan Deschanel. Nový akademik pronesl svou řeč nově při jatého člena hlasem zvučným, harmonickým, něžně modulovaným, ale velmi pevným a rázným, jakým musí býti hlas muže, jenž s výše presidentského křesla musí ovládati bouře parlamentu.
#39 alto_textblock #39
Mluvil tak dobře o Francii, o její rol o její budoucnosti a vroucími slový se dovo. lával svornosti. Odvážil se dokonce pronést chválu na žurnalisty nadšenější nežli na po Obecenstvo bylo velmi dotčeno skvělou výmluvností nového Akademika, bylo jím okou- zleno a s hlasitou pochvalou přijalo jeho řeč, Ale poněvadž v reči Deschanelově prili často se ozývalo slovo : žurnalista, zachmuřo- valo se čelo ředitele Akademie, jeho duše bás- níka nesnášela dobře, že tak velká chválase pronáší o práci novínářů v téchto místeci vénovaných Musám. Velmi duchaplně a zdvořile uvedl pan Sully-Prudhomme na pravou míru pulitické chvalozpěvy nověho Akademika a dokázal ne- smrtelnou superioritu Akademie, jejíž členové se vybírají a nikolik volí, nad sněmovnou : »jez. si zakládá na tom, že jeji členové jsou více voleni nežli vybráni.« Vtipný básník rozdal též několik kousavých výtek socialistům a dámám politisujícím. Na- značil též mladému Akademiku jak mnoho zna- mená pro něj jeho křeslo nesmrtelného ao výše stojí nad jeho křeslem presidenta sně- movny- Schůze byla skončena a proudy obecenstva zvolna se řinuly z paláce Mazarinova. Někteři šli za svými starostmi a zábavami a jiní (mezi něž jsem patřil i já) šli v tichu osamélé pro- cházky uvažovati o vážných řečech, jež meli požitek slyšeti. V Paříži, v březnu.
#40 alto_textblock #40
litiky.
#41 alto_textblock #41
Maurice Wol.