#1
alto_textblock
#1
Dne 16. června 1900.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉÉ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 163. Strana 3.
#4
alto_textblock
#4
května, kde prohlašuje za úplně bezdůvodné tvrzení
jistého listu ženevského, jakoby v listě svém vévodovi
z Norfolku se vyslovil proti papežské moci světské,
vzbudilo ve Vatikáně nejlepší dojem. — Kardinál
Respighi, vikář J. Svátosti, konal o svátku nejsvět.
Trojice první svěcení kněží. — Procesí španělské se
vrátilo v neděli přes město Civitta Vecchia do své
vlasti. — Téhož dne se konalo blahořečení ctihodných
sluhů Dionysia a Nativitate a Redenta z Kříže, kteří
byli členy řádu bosých Karmelitánů. Obřadu byli
mimo jiné vznešené hosty přítomni též rodiče blahosl,
Dionysia, jménem Pavel Breard s chotí a sestry, z nichž
jedna jest provdána za p. Peilpeila, což jest dojista
řídkou věcí, aby byl syn za života roditelů připočten
k řadě blahoslavených. Za obřadu byly rozdávány
životopisy a obrazy blahoslavenců. Po 5. hod. odp.
sestoupil sv. Otec do basiliky sv. Petra, aby tam uctil
poprvé nové blahoslavené za průvodu kardinálů a čet-
ných poutníků, při čemž poprve byly modlitby k nim
pronášeny. Odpoledním funkcím byli přítomni sbor
diplomatický, patriciové, římská šlechta a vynikající
osobnosti. Obřady byly skončeny o 7. hod. večer. —
Ve středu přijal sv. Otec hraběte Rafaela de Courtena
a dceru ministra du Péron z Paříže.
K úmrtí dp. faráře Fr. Kareše. Včera
dopoledne vykropena byla ve farní kapli rakev s ostatky
zesnulého olšanského faráře dp. Frant. Kareše za pří-
tomnosti gen. velmistra řádu Křižovníků dr. V. Ho-
ráka, velice četného duchovenstva, zástupců pražského
i žižkovského zastupitelstva, četných státních úřed-
níků, učitelstva a školní mládeže. Rakev po výkropu
dopravena na nádraží cís. Františka Josefa, odkudž
odvezena do Radomyšle u Strakonic, kde bude vlastní
pohřeb.
Úmrtí. Telegrafuje se nám z České Třebové,
dne 15. t. m.: Dnes zemřel dp. Josef Šonský,
farář v České Třebové v 56. roce věku svého. Na-
rodil se 10. listopadu 1844 v Mladé Boleslavi, na
kněze byl posvěcen 14. července 1870. Za své zá-
sluhy v obtížné duchovní správě byl vyznamenán ka-
nonickým expositoriem. Pohřeb zesnulého koná se
v pondělí o 10. hod. dopol. R. i. p.
Terciářský sjezd na Velehradě. Vydatným
prostředkem k obrození náboženského života jest třetí
řád sv. Františka. Že tomu tak jest, dokazuje mi-
nulost i přítomuost a ukáže i budoucnost, ač pocho-
píme-li ducha, směr i cíl prostředku toho. Jestiť ter-
ciářů v našich vlastech značný počet — a bude jich
ještě více — až se seznají a združí. V přemnohých
zemích staloť se již takové sdružení skutkem —
jako ve Francii, Italii a Belgii — jenom u nás, bo-
hužel, z mnoha příčin dosud k tomu nedošlo Než,
má se tak státi na prahu nového století, a k tomu
prvním krokem bude náš zamýšlený terciářský sjezd
dne 2. a 3. července na posvátném Velebradě. Po-
řádek sjezdu je tento: Dne 2. července odpoledne:
Vzývání Ducha sv., po něm uvítání všech přítomných
terciářů, řeč úvodní a ještě druhá řeč o III. řádu,
sv. zpověd, sv. přijímání druhého dne, večer bude
světelný průvod kostelem a kolem něho za zpěvu
Marianské písně. Po sv. přijímání asi za hodinu budou
opět dopoledne dvě řeči — po obědě pak ještě zá-
věreční řeč, rozhovor o přednesených pravdách, do-
tazy a volné návrhy; vše pak se ukončí slavným
»Te Deum«. Na večer, nebo spíše až záhy ráno dne
4. července, pojede se ještě na sv. Hostýn, kde bude
obláčka, skládání sv. professe, oblékání do škapulíře
pateronásobného a sv. Josefa, a ráno na to 5. čer-
vence po mši sv. odjede se přímo nazpět — tak že
večer bude moci býti každý účastník zase doma. —
Zvláštní vlak vyjede ze stanice: Březová- Br-
něnec dne 2. července o 4. hod. ráno
a tudíž kdož pojede směrem od Pardubic použije
osobního vlaku, který odjíždí z Pardubic k Brnu
před 11. hod. v noci a pojedou až do Březové, kde
pak přisednou na vlak zvláštní. Ceny lístků jízdních
jsou jako leta předešlá, a sice: z Pardubic III. tř.
4 zl. 97 kr., z Chocně III. tř. 4 zl. 32 kr. z Oustí
n. Orl. III. tř. 4 zl. 32 kr., z České Třebové III.
tř. 3 zl. 67 kr., ze Svitav III. tř. 3 zl. 67 kr.,
z Březové-Brněnce III. tř. 3 zl. 37 kr., z Letovic
III. tř. 3 zl. 37 kr, ze Skalic-Boskovic III. tř.
3 zl. 2 kr., z Rajce III. tř. 3 zl. 2 kr., z Adamova
III. tř. 2 zl. 72 kr., z Brna III. tř. 2 zl. 72 kr, ze
Šlapanic III. tř. 2 zl. 42 kr., ze Slavkova III. tř.
2 zl. 42 kr., z Bučovic III. tř. 2 zl. 12 kr., z Ne-
sovic III. tř. 2 zl. 12 kr., z Nemotic III. tř. 1 zl.
97 kr., z Kyjova III. tř. 1 zl. 77 kr., z Bzence
(město) III. tř. 1 zl. 52 kr., z Veselího n. Mor.
III. tř. 1 zl. 37 kr., z Uh. Ostrohu III, tř. 1 zl.
37 kr., z Kunovic III. tř. 1 zl. 27 kr. — Rovněž
tak budou lístky pro účastníky od Mor. Krumluva,
Okřížka, Tišňova a na stanicích až k Brnu, za polo-
viční cenu a budou se vydávati od Pardubic až
do Brna (včetně) hned již odpoledne
1. července. Kdo můžeš, přijď, kdo však nemůžeš,
aspoň duchem se súčastni a pros Boha, aby sjezd ten
neminul se cíle svého. Každá terciářská osada necht
vyšle několik členů, jako zástupce — a kde ani toho
#5
alto_textblock
#5
nemožno, zašlete aspoň písemní souhlas, buď před
sjezdem na farní úřad v Německé Bělé (Čechy) aneb
přímo na Velehrad do kláštera. Jeho Excellence, ndp.
biskup sám, nemoha se pro udílení svátosti biřmování
sjezdu toho súčastniti, udělil již veškerému podnikua
všem účastníkům milerád své apoštolské požehnání.
Tedy vzhůru — na Velehrad !!
Hudba chrámová. V neděli budou prove-
deny v hlavním chrámu týnském vesměs skladby
V. B. Jandy, řiditele kůru, a sice: V 7 hodin ráno
při slavné pontifikální mši sv. »Missa in hon. Sct.
Petri«, pak Grad. a Off. do Ddur pro smíšený sbor
s průvodem orkestru a varhan, introit a Com. cho-
rálně. Pak po mši sv. následuje slavný průvod s Nej-
světější Svátostí ku 4 oltářům, kdež se bude zpívati
5 skladeb pro mužský sbor, a to: »Pange lingua«,
mezi průvodem pak u každého oltáře 1 mužský sbor
a čtyrhlasné odpovědi; pak při zakončení slavného
průvodu »Te Deum« chorálně.
#6
alto_textblock
#6
Zprávy denní.
* Jeho Milost nejdp. kníže-arcibisku
pražský Lev svobedný pán Skrbenský
odebere se dnešního dne o půl 9. hod. ráno rychlíkem
západní dráhy ze Smíchova do lázní Emže v Nas-
savsku za p úvodu tajemníka vsdp. msgra. Wünsche.
Přejeme Jeho knížecí Milosti, aby nabyl tam nových
sil k svému obtížnému úřadu, a za tou příčinou
zbožní katolíci budou vysílati modlitby svoje k dárci
všeho dobra, aby mohl působiti ku spáse duší sobě
svěřených.
Vyznamenání. Sv. Otec Lev XIII. jmeno-
val pro dlouholeté zásluhy, jichž získali si činností
svou ve spolcích katolických pp. profesora dra. M.
Kováře, prof. Jos. Šauera z Ausnburgu, obec-
ního staršího a majitele reslit M. Nováka, Vil.
Engla, kapelníka dómu Jos. Foerstra a mistra
krejčovského J, Kadlce rytíři řádu sv. Řehoře Ve-
likého. K vyznamenání tomu obdržel p. Mat. Novák
od našeho arcipastýře ndp. knížete-arcibiskupa blaho-
přejný přípis, v němž mu uděluje své apoštolské po-
žehnání.
Kde je pravda? Liga + 36 nám píše
z Antverp: »Lidový List«, číslo 26. ze dne 8. t. m.
píše, že naše zpráva o zbloudilém knězi »o d slo va
k slovu je lež!« My opět tvrdíme, že vše jest
skutečná pravda! Na důkaz posíláme Vám
číslo 122. výtečného katolického denníku zdejšího,
v němž upozorňujeme na stať »Een verwaalde prie-
ster« (Zbloudilý kněz), v němž se uveřejňuje vše
z dopisu jistého v zorného kněze z diecése Bru-
gge tak, jak my jsme o zbloudilém knězi Fontey-
neovi v těchto listech s Vámi sdělili. Odvolávati se
na sv. Otce, je dotvrzením našich slov: s v. O tec
nařídil zbloudilému knězi Daensovl,
aby byl biskupa poslušen, on však
dosud hlasu jeho neuposlechl! »Ne ka-
ždý svatý, kdo o kostel sobě brousí paty, « ale kdo
biskupův a církevní autority poslušen není, ten jest
svatý? Že fariseové o sv. Pavlu mluvili, že je žrá-
čem a pijanem vína, nám známo není. Leč jak se to
hodí za přirovnání ke knězi, jenž proti církvi brojía
chce býti lidovcem? Nepostačí-li to někomu, necht
se obrátí na samé zdejší ndpp. biskupy, kteří lépe
belgickým poměrům rozumějí, než kdokoliv v Čechách
a ti nám zajisté pravdu naši, ve Vašem listě uveřej-
něnou, potvrdí. Kdo tedy lže? Ostatně nechť si páni
stojící za zmíněným listem napíší za rámeček tvrzení
»Času«, že kdo brojí proti biskupům, již jednou nohou
jest z církve, což bylo adresováno na ně za příčinou
jisté schůze.
* Díků vzdání kněze nemocí stíženého.
Tomuto těžce zkoušenému knězi jsme zaslali v úterý
387 K 10 h. dosud došlých sbírek, abychom nečekali
ns další podporu, která bude později zaslána, načež
zaslal týž toto poděkování dobrodincům: Velebiž duše
má Hospodina, Dárce darů všelikých a zkormoucený
duch můj plesej v Bohu Spasiteli mém, neb ráčil
přemilostivě vzhlédnouti na ohromnou bídu moua
vzbuditi mně dobrodince, kteří soucitnou láskou jati
pospíšili přispět mně v hmotné tísni mé. Díky nej-
vřelejší Vám všickni dodrodincové moji láskyplní, již
jste volání mé za pomoc tak rychle; tak ochotně a
tak obětavě vyslyšeli a mně milodary svými umožnili
vybřednouti z tůně hmotné nesnáze mé. Náplň darů
a milostí Boží snes se na Vás všecky, Bůh žehnej
Vám ve všem přehojně, chraň od hříchu, bědl i nehod,
uděl stálého pevného zdraví, popřej dlouhého života,
dej Vám všem získati sobě v hojnosti pokladů nehy-
noucích, neodňatelných, v pravdě oblažujících a jednou
račiž sám býti Vám všem v nebi odměnou velikou.
Ujištuje všecky o největší vděčnosti srdce svého, jež
každodenní modlitbou za blaho časné i věčné co nej-
vroucněji k Bohu úpěti bude, volám z hlubin srdce
svého vděčností přeplněného: Bůh zaplať Vám všem
přehojně v čase i na věčnosti! Stvrzuji co nejvděč-
něji příjem 387 K 10 h., jež redakce »Katolických
Listů« mně 13. června 1900 laskavě zaslala.
#7
alto_textblock
#7
* K naší organisaci. »O. Z.« vyzývá všecky
lidi dobré vůle, aby se spojili a pracovali k obrození
katolického života v Rakousku. Třeba ruky na pluh
položiti a neohlížeti se: bez práce není úspěchu. Dále
jest rozděliti práci a nenechati vše pouze mladšímu
duchovenstvu, které jest pracemi svého povolání pře-
tíženo, avšak přes to s chutí pracuje. Starší páni
musí začíti, zvláště oni, kteří nabyli vynikajících míst,
kde mají více času a vlivu i prostředků. Žbavme se
již konečně věčného strachu, z něhož nic dobrého
nepochází. Spojenými silami budeme slaviti vítězství.
* Rozšiřování katolického tisku. Při-
chází doba výletů a cest do lázní. do výletních míst.
B tu mohou katolíci všude působiti vydatně pro ka-
tolický tisk. Na nádražích, v hotelích, v čítárnách lá-
zeňských i výletních míst nechť žádají cestující kato-
lické časopisy; toť jich čestnou povinností, aby všude,
kam nyní na svých cestách přijdou, bezodkladně a
neunaAně doptávali se na katolické časopisy. Ne-
štítí-li se majitelé lázní, hotelů atd. bráti naše peníze,
musí ovšem také vyhověti našim přáním při poptávce
po časopisech naší barvy.
* Českým srdcím! Vlna germanisace zadula
mocně i do naší horské vísky — Janoušova. Ryze
český Janoušov s veřejnou německou školou je uni-
kum v zemích koruny české. Kromě dětí správce
školy není ve zdejší německé škole dětí německých.
Tyto nepřirozené a neudržitelné poměry školy ja-
noušovské volají o rychlou nápravu a vydatnou
pomoc po vší oblasti národa českého. Za někdejší ne-
uvědomělé obecní správy využitkoval Schulverein
tísně chudičké obce naší a zřídil tu školu německou,
jež na to v brzku stala se veřejnou. Na úzký pruh
naší národnosti, na němž rozkládá se obec Cokytle-
Janoušov, má germanisace zvláště namířeno. Přervati
tento pás, který jako přirozená šíje spojuje Lan-
škrounsko s českým Zábřežskem, je úkol německé
školy v Janoušově. Nejedná se tu jen o českou školu,
ale i o zabezpečení a hájení důležité národní posice
na severním pomezí českomoravském. Jménem jedině
přirozeného a úspěšného vyučování jazykem mateř-
ským obrací se teprvé nedávno zvolené české před-
stavenstvo obce Cokytle-Janoušova k upřímným če-
ským srdcím s prosbou: »Přispějte na stavbu české
školy v Janoušově — nejohroženější na ten čas obci
na severním pomezí českomoravském«. Veškeré pří-
spěvky přijímá a s díky kvituje představenstvo obce
Cokytle-Janoušova pp. Šilperk (Morava). Žádné hra-
nice nedělí zajisté naše národní potřeby, a proto
s oprávněnou nadějí čekáme podpory všech Čechů
dobré vůle ve jménu zásady: »Ceské dítě patří do
české školy !«
* Z ústřední komise pro zachování hi-
storických a uměleckých památek. V po-
slední době množí se případy, že při opravách far-
ních kostelů románského nebo gotického slohu, podří-
zených patronátu zeměpanskému nebo náboženskému
fondu, přijaty byly c. k. stavebními úřady návrhy
rozpočtů na jich obílení nebo obarvení a z větší části
i provedeny, aniž by bylo ústřední komisi možno proti
tomu zakročiti. Bílení nebo barvení zevnějšku ro-
mánského nebo gotického kostela jest však úplně ne-
přípustno, poněvadž tím ztrácí se úplně jich původní
ráz. Podobné kostely mají býti pouze maltou a ce-
mentem ohozeny a přiměřeně upraveny, nejvýše mo-
hou býti obíleny toliko sloupy nebo pilíře. Proto při
opravě zevnějšku takovýchto kostelů nutno vždy obrá-
titi se k příslušnému konservatoru. — Konservator
stavební rada Ant. Wiehl podal v poslední schůzi
zprávu o postupu prací při opravě vnitřku chrámu
sv. Jiljí v Praze. Nástěnné malby a bohaté zlacení
jsou již ukončeny a dvě nové zpovědnice, přesné to
kopie starých, budou postaveny. V příčině zamyšle-
ného odstranění čtyř postranních oltářů usnesla se
ústřední komise dle podaného dobrozdání konserva-
tora vysloviti se proti tomu, poněvadž úprava kostela
tvoří celek, jenž jak v dekorativním tak i v boho-
služebném smyslu má býti jednotně charakterisován.
— Na žádost francouzského ministerstva vyučovánía
krásných umění vznikl úmysl, aby socha sv. Jiří na
nádvoří hradu pražského rozmnožena byla sádrovými
odlitky a odlitky těmito aby poděleny byly i sbírky
a školy. Dohled na práci tuto svěřen býti má po-
volanému konservatoru. — C. k. ministerstvo osvěty
a vyučování prohlásilo, že jest v zásadě ochotno, po-
voliti pro opravu chrámu sv. Vavřince ve Vys. Mýtě
subvenci a doporoučí, aby ve věci této dohodly se
dotyčné kruhy s příslušným konservatorem. Minister-
stvo schválilo též dodatečně pozdější úpravné práce
farního kostela v Kuněticích a převzalo čásť výloh
na náboženský fond.
* Z městské rady kr. hl. města Prahy.
Schůzi dne 15. t. m. předsedal pan starosta dr. VI.
Srb. Zámeckým hejtmanstvím bylo uděleno povolení
neomezené komunikace po silnici na Marianských
hradbách, připuštěna i jízda povozů nákladních a
vozba v obou směrech, svolení to uděleno bylo do
odvolání, zejména pokud obec pražská bude dotyčnou
silnici svým nákladem udržovati a osvětlovati. —