ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 ac803b30-8f30-11dd-bb05-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
ALTO TextBloky — 64
#1 alto_textblock #1
Strana6.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
12. října 1913. číslo 280.
#4 alto_textblock #4
Inženýr Kruliš nám píše k dnešní stati tot „Za poslední své návštěvy ve schůzi Olympijského výboru podal jsem s ohledem na zajištění našich styků s cizinou některé zeela konkrětní návrhy, které zde z důvodů taktických ovšem uváděti ne- mohu, a o kterých bylo prohlášeno, že jsou ji nebo stanou se předmětem jednání v mezinárodni lnomiši Č. S. P. Také v době právě minulé poukázal jsem Anglii opět na své vývody, zaslané A. F. A. únoru 1912 se žádostí, aby při obnoveném jednáni o smír na přátele sportovní v Čechách nebylo za- pomenuto, což do jisté míry, ovšem nikoli v roz- sabu námi žádaném, se i stalo. Nechci býti optimistou, ale připomínám, že k pessimismu jest času dosti. Poměry dnešní jsou pro nás příznivější než byly v červnu a na podzim r. 1908! Tou dobou „splendid isolation“ dobře sne- seme a pak, dovedeme-li Angličany pohnouti ke skutečně důrazné, po případě každým no- kem opakované akci v náš prospěch, jest příznivý výsledek t. zv. uznání našich národně-sportovních práv ve F. I. de F. A. více než pravděpodobný Nesmíme ovšem položiti ruce v klin, nebo nepochybuji o tom, že v zákulisí již se pílně pra- cuje proti nám. Všechna činnost podléhá změ- nám vývojovým nejen u jednotlivců, nýbrž i u ce- lých národů. Nastávají fáse velkých rozmachů opět fáze, když ne přímého úpadku, aspoň stagna- ce a jistého zlhostejnění. Dnes význam zápasů Slavia—Sparta—Viktorie jest neobyčejný a doufám, že zájem ten dlouho po- trvá, ale proto přece učiníme dobře, když pod- nikneme vše, co v moci naší jest, abychom udr- želi i styky zahraniční, které nám zůstanou vždy dobrým měřítkem vlastního vývoje sportovního nedají nám přehlédnouti vývin sportovní národ jiných. Radím proto poznovu co nejdůrazněji, abychom v přílišném nadšení nad nynější skutečně výbornou formou našeho footbaliu domácího neskládali ruce v klín a neopouštěli bez obrany po- sice, jichž dolytí i udržemí přinesl jsme za posiedních pět Jet zna čn
#5 alto_textblock #5
orel celnice. Celní formality hladce odbyty, vjíždím do říše dobrých mravů. Pilně vštěpujeme si v mysl „rechla fahren“, kleré nás nyní potkává po cel cesté ve všech možných variacích a permutacích, francouzsky, flámsky, nizozemsky, až zase na česíké hranice u Reisenzahna. Ruta námi volená nezdá se nám býti příliš auty vyhledávána. Dosud nepotkali jsme ani jedno, a cel ní procedura na bavorské celnici v Mnichově na Lesy (Waldmünchen) stála nezapracovaného úřad- níka hodně psaní, a ještě více přepisování; a da- ňový lístek — nová Sysifova práce — takže dlouhé zdržení nutí nás již zde poobědvati. Dobrá silniee stárvá se stále lepší, projíždíme Amberg, vjžždíme do francké Jury terrainem, značně kopčitým kolem Laufu, kde nás — několik kilometrů před Norim- berkem — stihá nový defekt, způsobený hřebíkem. Druhé reservní kolo nemáme, nezbývá než montáž. která, dík novým ventilům (Bolzenventil) a pumpě svíčkové byla brzy a bez velké námahy odbyta. Po 4. hod. odp. vjiždíme do dnešního cíle, Norim- berku. Převlečeni, umyti prohlížíme město, které mezi naší toilettou skropil děšť, do pozdníh večera. 25. srpna. První cesta k vozu: přilit olej, benzin, duše dány do správy a koupen nový plášť. Útě- chou je, že plášt, prvotřídní výrobek, stojí zde poue 115 M. duše 25 M. Mezitím prohládka města: jízda na hrad. k Dürerovu domu, městem ke Germán. museu. Do oběda jsme s prohlídkou hotovi, vůz je připraven — dále! Vyplétáme se z ulic, ale dlažba nás neopouští, až as 20 km za Norimberk. Větši- nou po úzkých okresních silnicích, výstavnými ves- nicemi středních Franků často kilometry od seb vzdálenými, vižždíme na říšskou silnici a kol 3. hod do pověstného Rothenburgu. Město, cíl mnohých turistů, úplně zachovalého, středověkého rázuj brá- nou vjiždíme do věnce hradeb, prohližíme úzke ulice, vroubené domy s příkrými, tynickými stře- chami, konáme procházku v „Burggartenu“ — od- kud pěkná podívaná na město nezvyklého vzhledu. a vyjíždíme dále přes Ochsenfurt, poděl Mchanu do Würzburgu, kde kol 6. hod. sestupujeme v ho- telu. Ani dnes nebyli jsme ušetření zrádných hře- bíků; aspoň jeden musel nás přesvědčiti o tom, jak výhodná jsou vyměnitelná kola. Po procházee kol krásné „Residence“ a „dvorní“ zahradou jdeme městem do hotelu.
#6 alto_textblock #6
Sportovní věstník.
#7 alto_textblock #7
Prvé závody motorových člunů, plachet ních lodí a canoí
#8 alto_textblock #8
pořádají dnes o 123. hod. odpol. Český vachť klub a Č. K. automobilistů u Král. Louky. Dva dny má obecenstvo, které volí ku pro- cházce Král. Louku, podívanou, jaké Praha dosud neměla. Po hladině vltavské jako střela létají po i proti vodě motorové čluny, jejichž špičky se vysoko zdvihají z vody a od jejichž zádi se veda rozbíhá ve vysokých vlnách, které dovedou „po- houpati“ i parníky. Znamenitých rychlostí docílily zejména čluny Fiat, o jehož angažování má zá- sluhu pražský zástupce fy. p. R. Brodd. a „M ul- lins hydroplan, přihlášený p. Edg. Aubem z Vídně. Tento člun jest celý z plechu. Větší jeho část vyplňuje motor, ponechávaje místo právě jen dvěma osobám. Rovněž „Xenie“ Severočeské ústecké loděnice, řízená p. Ch. Pelelem, horli- vě jezdí traf. Je to člun velmi pěkné, ale ryze tu- ristické výpravy. Jim po bok se řadí pěknými vý- kony „Najada“ s bratry Rechziegly, „Ferro“. „Bo- ra“. „Slavia“ atd. Celkem startuje 16 motoro- vých člumů jsedmnáctá „Fly v trainingu sho- řela). Plachetních ledí, které se včera dě- lily o hladinu s motorovými čluny, startuje 14. Kanoí, jejichž posádka poskytuje opravdu za- jimavou podívanou, jest 25 (z Č. V. K., č. Y. K. Skautů. D. F. C., V. D. W. T., Č. K. A.). Pořad závodů obsahuje 3 jízdy motorových člu- nů (2, 5 a 1 km). 3 jízdy plachetních lodí (na 1700 metrů). a 3 jízdy kanadských kanoí.
#9 alto_textblock #9
KAi
#10 alto_textblock #10
Automobily
#11 alto_textblock #11
dodává
#12 alto_textblock #12
Královéhradecká továrno automabilů KAk
#13 alto_textblock #13
oběti.
#14 alto_textblock #14
společnost s r. o. v Hradci Králové.
#15 alto_textblock #15
Královská louka jest přístupna přívozem vy šehradským nebo u severního konce vorového pří- stavu; pro automobily pak mostem přes jižní ko- nec vorového přístavu. Pořadatelstvo, sestávající z předních členů č. K. automobolistů a Č. vacht klubu, se nejen posta- ralo vzorně o stránku sportovní a mravní, získavši závodům výbornou soutěž a záštitu místodržitele lnížete Thuna, nýbrž věnovalo také nemalou pěči zpříjemnění pobvíu na závodech, což patrno z to- hoto jeho sdělení: Paroplavební společnost postavila u Králov- ské Louky přístavy a bude k závodům přímo vo- ziti obecenstvo. Místodržitelství dalo k disposici 3 vládní motorové čluny. Jeden velký parník bude sloužiti za tribunu pro obecenstvo vedle 6 stanů a 3 vlečných lodt. Skauti Českého vacht klubu po- staví tábor na Královské louce a budou konati signálovou službu a pořadatelské funkce. Pro pohodlí obecenstva bude velký buffet na Královské louce proti Českému vacht klubu, vede- ný chvalně známou firmou Kleinhamplovou. Židl bude na Král. louce 1600. Automobilových loží jest 40 prodáno. Patrno, že závody, které jsou novinkou, se hned uvádějí jako podnik velkého slohu, jenžsi vynutí čestné místo v našem sportovním i spole- čonském kalendáři.
#16 alto_textblock #16
Oprav
#17 alto_textblock #17
automobilů
#18 alto_textblock #18
všech soust av provádí přeaně a rychle
#19 alto_textblock #19
B424
#20 alto_textblock #20
Automobily
#21 alto_textblock #21
Automobilní oddělení Českomoravské továrny na stroje v Praze VIII.
#22 alto_textblock #22
První
#23 alto_textblock #23
LAURIN KLEMENT AKc. spOL.
#24 alto_textblock #24
34203
#25 alto_textblock #25
MLADÁ BOLESLAV.
#26 alto_textblock #26
Boschovo osvětlování. Po dlouho- letých pokusech dala firma Robert Bosch ve Slutigartě do oběhu první zařízení osvětlovací system Bosch, které bylo všemi automobilisty se zájmem očekáváno. Pro velké požadavky, na firmu Boschovu činěné, jest možno dodati v listopadua prosinci pouze malý počet těchto zařízení, i dopo-
#27 alto_textblock #27
v Praze, Josefské náměstí čislo 6. Sklady: v Brně, Ulice Richarda Wagnera č.6.
#28 alto_textblock #28
Athletika. * šmeikalův zápas v Brně nebud uspořádán v rámci dnešních athlet. závodů Mor Slavie, poněvadž program jejich by tím přília vzrostl. Šmejkal zápasiti bude v Brně v Besedním domě tuto středu. Zápas Frižtenský—šmejkal odlo- žen na jaro. Oba zápasníci se dohodli na odložení zápasu na jaro. Zápas původně byl stanoven na 5. října. Ale pro zdržení se Šmejkalovo v Rusku a z důvodů rodinných bylo nutno jej odložit. Stal se tak na 18. října v naději, že bude k zápasu pro- půjčen Průmyslový palác na výstavišti. Když se naděje tato ukázala marnou, nebylo v Praze míst- nosti dostatečně veliké, aby pojalo očekávanou velkou návštěvu. Za těchto okolností nutno zápa pořádati pod širým nebem, to však možno jen hodinách odpoledních v neděli. Neděle 12. a 19. jsou tak naplněny sportovními událostmi, že nelze k nim ještě připojiti tento zápas. A na později odlo- žiti už nelze, poněvadž Frištenského volá pevný engagement do ciziny. Šmejkal se utká v Praze 18. nebo 20. t. m. se znamenitým německým zápas- níkem Steursem.
#29 alto_textblock #29
naEE
#30 alto_textblock #30
PRAHA II., PANSKÁ
#31 alto_textblock #31
VÍDEi
#32 alto_textblock #32
BUDAPEŠt
#33 alto_textblock #33
Dovolujeme si všem našim ctěným zákazníkům a ob- chodním přátelům zdvořile oznámiti, že náš výrobní dům ROBERT BOSCH nyní po dlouholetých pokusech a stálém zdokonalování dal do oběhu
#34 alto_textblock #34
P FERDINAND SAZAVSKY Král. Vinohrady, doporučuje se k nákupu koberců, zá elou, přikrývek a velkerých nejnovějších modních látek 33990 pro dámy ve velkém výběru a levných cenáei
#35 alto_textblock #35
BOSCHOVO OSVĚTLOVÁNÍ.
#36 alto_textblock #36
Ode dneška vedeme tudíž pouze jen BOSCHOVO OSVĚTLOVÁNÍ.
#37 alto_textblock #37
34358
#38 alto_textblock #38
Vzduchoplavba. * Pražský aviatický denv Chuchl 19. října 1913. Pořadatelstvo sděluje, že připra- vy k podniku jsou v plném proudu, dále upozorňu- je, aby vstupenky byly opatřeny v čas. Hejtman- ství dá uzavříti z příčin bezpečnostních široký kruh kolem závodiště a to jak na levém, tak na pravém břehu Vltavy, a zejména na stráně nebude přistup. Vstupné K 4.—, 2.—, 1.—, dělnické lístky 50 hal. Předprodej: Jos. Riedl, roh Myslíkovy Karlova nám., Fr. Jaroměřský. Vltavská ul. na Smíchově. Sdělení podniku se týkající i žádosti předprodeje adresujte: Kohout V., Smichov Komenského ul. 17. Aviatik šimůnek v Hostomicích Sokol“ v Hostomicích u Hořovic pořádá 19. t. m. veřejný vzlet aviatika Šimůnka, který jest v dobré paměti ještě svým zdařilým letem v Slaném. Počátel o 4. hod. odpol. O vlet jeví se čilý zájem. Létadie dopraveno bude na místo letu ve středu. Na ozná- mený s hora den vyjednáváno s aviatškem Šimůnkem o zúčastnění se také na aviatickém dni v Prane Pro let, který již byl v Hostomicích vyjednán. s nemůže zúčastnit.
#39 alto_textblock #39
Reflektantům posloužíme na požádání spec. popisem.
#40 alto_textblock #40
ručuje se tudiž zaslati v čas objednávku firmě Dénes Friedmana. Současně poukazujeme n poslední číslo „Allg. Automobilzeitung“ z 5. října. ve kterém jest uveřejněmn článek „Boschovo zařícze- ní osvětlovací dynamem“, který svým obsahem bude zajímati každého automobilistu. Špecielmní po- pis zašle ochotně firma Dénes Friedma n v Praze II., Panská ul.6
#41 alto_textblock #41
Automobilism. MUDr, LEV HARTMANN. Belgií a Holandem.
#42 alto_textblock #42
23. srpna. Poslední pohled na pneumatiky. trhnutí klikou, prvá, druhá, třetí, čtvrtá — a již to jede plným tempem Budějovicemi, Vodňany na štěknou. Vůz, důkladně prohlédnut, vyčištěn, na- mazán hučí spokojeně pěknou, známou silnicí — libuje si patrně jako my v suché silnici a svitu slu- níčka, které do minulých dnů vůbec ani snad ne- existovalo — a tak, než jak se patří se zahřál, jsme u dnešního cíle, kde jest ustanoven sraz s posled- ním účastníkem naší jizdy. Pardon, ani jsem neměl kdy představiti ve shonu odjezdu; prosím: ve fondu má choť a naší školáci. Hanička a Aleš, na- před místo zatím reservované pro přítele dra Bürgra, který zdržen úřadem, má nás v noci sti- hnouti vlakem u spřátelené rodiny p. řed. Holmana na Štěkné, za volantem má maličkost — to je naše výprava — letos na sever do průmyslové Beldie zeleného Holandu. Prvých 80 km ze 2800 ujeto — ale hle, oblé tvary zadní pneu se ztrácejí — prvý hřebík! Pěkné auspiciel
#43 alto_textblock #43
doporučujeme, by nakupovaly Ceským rodinám různé druhy látek na dámské Paty, kostymy a bluzy, též samety, flanelv, velury, bear- chety, šály do divadla a na vycházku u naši ryze české firmyVACLAV VLK v Praze, na Příkopě 13n. S-33799
#44 alto_textblock #44
Kopaná.
#45 alto_textblock #45
K mezinárodní situaci. Na letošní valné hromadě Slavie promluvil starosta její cis. rada inž. Kruliši o mezinárodní situaci a zejména o poměrech v anglické kopané Citovali jsme tehdy projev ten obšírně. Dnesz něho vyjímáme jen dvě místa, jimž obrat v Anglii dodává zvláštního významu. Inženýr Kruliš tehdy pravil: „ Jednání o mír mezi Anglickou amat. foct- balovou associací a mezi associací starší, t. j.o odstranění t. zv. „splitu“ v anglické obci font- balové, chovalo v sobě zárodky značného nebez- pečí pro nás Čechy v tom směru, že případný smír mohl znamenati naši úplnou isolaci od veške- rého světa football hrajícího. Obrátil jsem se ovšem ihned po prvních zvěstech o jednání uvede- ném na všechny vlivné osoby Anglické amat. asso- ciace a na osobní přátele své v Anglii se žádosti. aby na nás Čechy nebylo zapomenuto a aby při- padný smír umožnil nám staré přátelské stykys Anglií nejměně v rozsahu dosavadním... V zdor všem těmto skutečnostem a při ne- ochvějné věrnosti vůči našim angli- ckým spojencům mám za nutné upo- zorniti na to, že změna okolností, tou dobou nám příznivých, na labilní hla- dině styků mezinárodních na věčne časy není vyloučena a mimo to hnut mezí našimi německými krajany football hrajícími, po sblížení s ná- mi nesmí se podceňovati, tím mén přehlížeti... Máme-li však býti vyzbrojeni jest příkazem nutnosti, abychom vytkli sobě svůj přesný sportovně-politický prodram. Jest na- neivýše nutno, abychom sami znali dosah i for mu svých požadavků i pří- padných ústupků a abychom znal dobře zdroje své síly i svých slabostí. Události letočního podzimu ve footballové obei andlické daly předsedovi Slavie úplně za pravdu avšak náměty jeho byly semenem padlým na ská- lu. Jen Olympiiský výbor provedl znamenitou my- šlenl p. prof. dra. Gutha: „Rámového, sportovně- politického prodramu českého“, ze kterého by se snad specielní sportovně-politický pnogram fnnt- ballový dobře vykrojiti dal.
#46 alto_textblock #46
Jízda koňmo.
#47 alto_textblock #47
* Pardubice. Podle zpráv přímo z Pardu- bic došlých budou startovati ve Velké Pardu- bické: Zeppellin. The Swell. Oberbayer. Diek Turpin, Carolling. Stamford a Brampton Lass. Vojenská steeple chasese shromážd- u startu 12 koní a budou to: Sunburst, Amarkadu. Jakob, Hurain, Pitvů, Dillon, Dunure IV., Pirok II. (7). Glaser, Mádar. Pázmán, Pagony. V sedlech budou vesměs majitelé koní, toliko Huraina bude říditi opět hejt. Vil. Reimer, jenž s nim loni jak Dr. O. vítěz projel cílem.
#48 alto_textblock #48
UO
#49 alto_textblock #49
el
#50 alto_textblock #50
lefon
#51 alto_textblock #51
ukařství
#52 alto_textblock #52
SANATORIUN
#53 alto_textblock #53
— firmy -
#54 alto_textblock #54
Ladislav švestka dopor. dalekostřelné, ha léta trvanlivé lankasterky, flo- bertky, revolvery, BROWNINGV. Ověruhod. osob. mírně plat. podm. aneb měs. splát. Velký cenník 80l h v pošt. znám.
#55 alto_textblock #55
Praha VII., 403.
#56 alto_textblock #56
Opravuje přesně, rychle a levně vozy všech známek.
#57 alto_textblock #57
Akvaristíka.
#58 alto_textblock #58
* Akvaristický spolek „Leknin měl 8. t. m. členskou schůzi, hojně navštívenou, jež se usnesla jednomyslně pořádati v červnu 1914 druhou velkou, samostatnou akvaristicko-fer- rarilní výstavu. Zvolen 15členný výbors výstavní. za předsedu jeho zvolen p. Kindl, místopředs. p Otto taj. p. Šaal, jedn. p. Doškář, pokl. p. Ná de- ník a účetní p. Košina, dále zvoleni pp. Kimla. Fronk. Hubáček, Novotný. Obrázek, Pták, Šejnoha. Štěpánek a Varaus. Výstavní schůze budou pravi- delně po členských. Všechny dotazy a korespon- denci výstavy se týkajíci možno říditi na předsedu p. J. Kíndla. Praha VII., 1073-II. — Spolkový ve- čírek bude 15. listopadu v Řemesl.-živnost, besedě v býv. Svatovácl. záložně. Spolek má t. č. různé potřeby akvaristické na skladě k velmi levnému rozprodeji mezi členy Knihovna spolk. opět do- plněna. Schůze co středu „u Koláře“ v Celetné Amico. (vedle „města Paříže“.
#59 alto_textblock #59
S-34373 Garáže pro 50 vozů.
#60 alto_textblock #60
24. srpna. Přítel dr. Bürger správně dojelv noci. Je 8 hod., před námi vyjiždi nákl. auto, obsa- zené výletníky štěkenskými na Hlubokou a Krun- lov, my okamžitě za ním — v opačnou stranu: mí- jíme Strakonice, Horažďovice, vlnitým terénem ke Klatovům. Domažlicemi ke Klenči; značné stoupán pod Čerchov náš vůz, jemuž ami Stelnice Taur Misourina nebyly překážkou, hravě III. a II. rych- lostí přemáhá. Siiždíme k hranicím říše po mizerné silnici; drkotání stává se však příliš silným a za- stavivše, zjištujeme, že přední duše rozhodla se skončiti svou pozemskou pout ještě na české půdě ale harakiri toto stálo nás bohužel i plášť, který byl jízdou několika set metrů úplně zničen. Našrou- bováno nové kolo — a již zastavuje nás dvouhlavý
#61 alto_textblock #61
v
#62 alto_textblock #62
Národní hospodář.
#63 alto_textblock #63
Z pražského trhu peněžního. V Praze, 11. října 1913. Podzim sotva již přinese klid, který tal toužebně byl očekáván, a který by byl uvitán především obchodními a výrobními kruhy. Lo- gika vývoje ale ani nemůže býti jinou. Nen jasno v mezinárodní politice evropské, jsou neřešeny otázky staré a nové se ohlašují.A hluboké stiny těchto poměrů nutně zapadají do peněžních trhů, které tuak intensivně byly po- stiženy velikými událostmi Evropy. Všeobecné zhoršení konjunkturální působí více méně v řa- dě druhé. Sestup možno pozorovati na stra- nách všech. Veliký anglický průmysl textiln stojí před velikými spory s dělnictvem, kter hrozí nabýti rozměrů nebývalých, anglický průmysl železářský postižen depresí a jen uhel né doly uhajují plnou zaměstnanost. V Něme- cku jsou poměry obdobny a tlak německých tovarů na vývoj cen v Rakousku cítíme kaž- dým dnem. Nabídka výrobků oousední říše stává se stále naléhavější a počíná soustavně a pevně vytlačovati nás i z našich zahranič ních odbytišt. A závěr jest velmi jednoduchý menší zaměstnanost průmyslu při drahých ži vobytných potřebách, nespokojenost dělnictv drahé peníze i nedostatek jich atd. atd. Hospo dářský život potřebuje léta klidu a dokud ne- bude překonána krise mezinárodní situace po- litické, sotva bude trvale dobře. S tím nutno počítati. Co nadějí snoubilo se k vítězným bojům balkánským... Po slavných vítězstvích u Ku- manova, Lule Burgasu, po pádu Odrina, po za- tlačení tureckých vojsk za linii čataldžsko věřil snadd každý, že na Balkáně zajištěna bude hegemonie slovanských národů. To předpoklá- dalo ovšem dohodu jich, upřímnou vůli na obou stramách podporovati vzájemně se a sloužit loyálně myšlence slovanské. Ale spleť kříží cích se interesů roztrhala tyto sny bezohledně A drsně. Řecko i Bulharsko vystoupily s ná- roky, které hrozily otřásti rovnováhou na Bal- káně. Zde bylo možno spojiti se proti novým pánům Soluna. Po svých úspěších, které byly nejmenšími ze všech, jichž spojenci docílili, p obsazení Soluna stal se sen několika horkých hlav v Řecku všeobecným: touha zříditi veli- kou řeckou říší, jejímžto sidelním městem by byl Cařihrad. Sen Paleologovců. Svoji způsobi- lost k velikým výbojným akcím řecké vojsko prokázalo měrou nepatrnou. Bylo v posici ne- šťastnější a nemělo vlastně jiného úkolu, než rychlými pochody obsazovati kraje i města. které byly chráněny velmi slabě tureckými po- sádkami. Řecko od samého počátku války cho- valo se způsobem, který mohl buditi nedůvěru Způsob, jak zatlačeni byli ze Soluna Bulhaři. způsob, jakk se jednalo na přímoří Egejského moře, potvrdil jen starou pověst řecké politiky a chytrosti. Armáda řecká dokázala nejméně ale sny athénských politických vůdců vznesly se nejvýše. Ale i Bulharsko opustilo půdu rea- lity. Nebylo by bývalo jeho hlavní chybou. kdyby žádalo více, než mohlo obdržeti — při obchodu nebývá jinak — ale to bylo možno jen kdyby v jeho čele byli stáli mužové, kteř. si byli vědomi toho, až kam možno jíti, kteř by nebyli ztratili smyslu pro nutnou rovnováhu mezi vlastními silami a dosažitelnými cíli. Ve chví- li, kdy do Sofije přilétí telegram ruskéhov cara jenž tak tklivými slovy odvolával se na věc Slovanstva, bylo ještě možno dosíci dohody Tehdy ruské slovo ještě v Bělehradě bylo tal silné, že by u Bregalnice pušky srbské nebyly spustily. Ale v té chvili rozhodly v Sofiji ony spodní proudy, které již tolikrát se uplatnily na škodu celého bulharského národa a jichž representantem jest generál Savov, jenž v nor- málních poměrech byl sotva možným. Ve své vlasti jest nositelem politiky protislovanské, se kterou v duši své tak upřímně souhlasí Ferdinand. Myšlenka slovanská provanula po- čátek vítězství a pak, kdy opuštěna, dostavily se neúspěchy a zklamání příliš horkokrevných sofijských vůdců. Dnes Bulharsko neseno jes vlnami vzájemně se křížících směrů a proudů otřeseno ukvapenými úsudky ve své důvěře k Rusku a zklamáno v rychle vzkvétajících nadějích v Rakousko, nemá pevného cíle. A to jest zřejmo i v jeho mezinárodní po- sici. Jest tomu několík dnů, co mi bylo přáno mluviti s mužem velmi dobře informovaným. který jest v úzkém styku s bulharským dvo- rem. Slova ta zněla trochu drsně, ale char- akterisovala situaci velmi správně: „Nejblíže hmatavým cílem politiky bulharské jest spo- jenectví s Tureckem.“ Správnosti informace nasvědčují telegramy, které vyměněny byly mezi Sofií a Cařihradem a jež dokazují, že tentokráte projevilo se více než snaha o do- hodu mírovou. A reflex toho možno také zřít v tom, co se právě odehrává mezi Caříhra- dem a Athénami, byť netřeba se obávati bez. prostředního nebezpečí válečného. Posice srbská před zahájením druhé bal- kánské války byla mnohem příznivější. V Bu- kurešti proveden byl konečně dalekosáhlý převrat, který se připravoval po řadu let jenž vyvrcholil v tom, co jest dnes všeobec- ným přesvědčením národa rumunského. Ro- dovou dynastickou příbuzností se stalo, že Rumunsko až do posledních měsíců náleželo trojspolku. Ti, kdož měli vliv na jeho politiku. poukazovali stále, jak ještě část národa ru- munského žije v Bulharsku a jitřili ránu, kte- ré nelze zapomenouti: fakt existence Rumun na ruské půdě. Nesvornosti mezi starými pů- vodními spojenci balkánskými bylo Rumun- sku umožněno dosíci rázem toho, čeho toužil nabyti od Bulharska. Výprava rumunské ar- mády ovšem nebyla slavna a jsou toho dů- kazy, že rumunské vojsko chovalo se v Bul- harsku způsobem, který sotva lze ospravedl- niti a který nesvědčí o velíké jeho civilisaci Dle bezesporných důkazů bulharských dran- covalo se a kradlo, podvádělo, i chudým rva se z rukou i úst chléb. Ale konec konců Rumunsko dosáhlo své- ho a byť vavříny, kterými se věnčí jeho armá- da, jsou velmi podezřely, přece jen tím orien- tace rumunské politiky nabyla jiného směru Pás země, obývaný Rumuny na ruské půdě jest chudý. Kompaktně a na bohatých půdách v mnohem větším množství a v útisku, které-
#64 alto_textblock #64
mu není v Evropě hned tak rovno, bydlí Ru- muni na půdě království Uherského. Obrat názorový až překvapuje. Dnes zřejmě a vy- sloveně jako nejbližší cíl národa vytyčuje se osvobození ujařmených bratří z uherského útisku, v časopisech shledáváme se s velmi podrobnými zprávami o tom, co se dějev Uhrách a jaká jest podstata národnostní poli- tiky současných vládců pešťských. Mělí jsme vždy hluboké přesvědčení, že největší hřích na Rakousku páše maďarská hegemonie pešť- ská, ona kasta šlechtická, která ve státních službách nahražuje si nedostatek vlastních statků a která tak neprávem representuje ma- ďarský národ a stát. Směry protiuherské na- bývají v Bukurešti takové ostrosti, že přese všechno střízlivé posuzování, se kterým nutno provázeti politické jevy, nutno počítati is důsledky tohoto probuzeného cítění národní- ho. Tento obrat byl dovršen tou chvílí, kdy hranice rumunsko-bulharské byly prosty voj- ska bulharského a kdy rumunská armáda mohla volně postupovati na Sofiji. Marně byl baron Conrad v Bukurešti. Spojenectví mezi Rumunskem a Srbskem bylo faktem tímto dáno a spojenectví s Ře- ckem bylo pouhým důsledkem nově vyvíjejí- cích se poměrů. A tak se stalo, že Srbsko ne- měle se čeho obávati ani z Rakouska (zde stáli před faktem ruského odporu), ani z Ru- aunska a mohlo uvolniti své síly proti Bul- harsku. Ze Sofije tvrdí se dnes, že toto spo- jenectví tří proti jednomu bylo připravováno již v době, kdy ještě srbská a bulharská vol- ska stála spolu pod Odrinem. Snad — v každém případě nutno litovati toho ze srdce, že oba slovanští národové balkánští nedovedli se mezi sebou dohodnouti za cílem společné nad- vlády. Ale a fakty nutno se smířiti. Mezi Sofijí a Bělehradem k nějaké dohodě tak záhy nedojde a Bulharsko využije asi prvé vhodné chvíle, aby získalo kraje, které jsou bulhar- ské anebo které za bulharské pokládá. Mezi Sofijí a Bělehradem rozlila se nedůvěra ta- kovou měrou, že v dohledné době obratu na- díti se nelze. Ve Vídni jásali, když na Bregalnici tekla zase slovanská krev. Bylo to jen dokladem, jak jest krátkozrakou politika, zrcadlící se ve vídeňských redakcích. Jest snad za jistých okolností účelno z nepřátelství těžiti. Ale tentokráte výpočet nebyl správný. Nejdříve vytlačila rakouská politika Srbsko ze severu Albanie. V Bělehradě tento krok vyvolal vzrušení, ale konec konců, jako každý fakt, vedl k úvaze. Vysoce zajímavé. V době, kdy srbské vojsko obsadilo sever Albanie, bylo všeobecným přesvědčením národa, že bez se- veru Albanie Srbsko nemůže žíti, poněvadž jest to jediným východiskem k moři. Když prapory srbské zavlály v Drači a Medvě, po- čínali v Bělehradě počítati, jakých obrovských nákladů bylo by třeba k tomu, aby z těchto dvou přístavů staly se skutečné a dobré ob- chodní přístavy a co by stálo peněz, aby spo- jeny byly se Srbskem železnicí. A i kdyby tyto veliké oběti byly přineseny, nebylo jisto, zda obchod ve větším stylu zde zakotviti může, nehledě ani k otázce, možno-li zde vy- držovati i třeba menší válečné loďstvo. Ne- dávná revoluce albanská, která vyžadovala energického zakročení a bezohledného po- stupu, dovršila obrat myšlenkový na pravém břehu Dunaje. Bylo by požehnáním pro krá- lovství Srbské, kdyby ve svém tělese mělo tolik nespokojených, nevzdělaných, neciviliso- vaných a necivilisovatelných živlů? Bylo by mu zdrávo vedle nepřátelství bulharského míti stálý revoluční kvas na Adrii? Jakou cenu měly by dráhy, které by bylo nutno stře- žiti celými armádami? A jakou cenu vůbec má sever Albanie v dohledné budoucnosti? A tak počíná se zvolna odehrávati obrat, kte- rý jest dnes v širokých liniích dokonán. Srb- sko přesvědčilo se o malé ceně svého snuo okupaci severu Albanie, ale tím intensivněji rozmáhalo se přesvědčení, že národ nejlépe může spolehnoutí se sám na sebe a že k moři vede cesta také přes Dalmacii. Kdyby rakou- ská politika nebyla činila námitek proti roz- dělení Albonie, bylo by bývalo Srbsko tu na řadu let zaměstnáno. Snad ku štěstí Srbska zasáhla takto rakouská politika... Ovšem: vypuknutím války srbsko-bulharské bylo ne- bezpečí kvasu protirakouského na Balkáně podstatně oslabeno, ježto účty mezi Srbskem a Bulharskem a mezi Tureckem a Řeckemi Řeckem a Bulharskem budou ještě vyrovná- vány. Ale faktem jest, že rakouská politika své bezprostřední sousedy nutila hledati bu- doucnost ne na jihu, nýbrž na severu. Nebez- pečí arci není aktuální: protislovanský útisk maďarský je ale urychluje. Národnostní stát, jakým Rakousko jednou jest, takovýchto experimentů dovolovati si nemá. Již z ohledu na svoji povahu. Ale zatím co se hlásí — smělejí a nesmě- leji — tyto důležité otázky budoucna, působí albanské dítě svým otcům obtíže největší. Z národa, který, co existuje, neměl zřízení státního, který sloužil dobyvačné a ujařmo- vací politice turecké proti všem kulturním snahám národů balkánských, z takovéhoto národa nemůže se státi základna silného zří- zení státního. Snad i největšímu vlastenci al- banskému ani nenapadne, že by si Albanci náklady svého státu měli hraditi ze svého. Jako žili po staletí ve službách Cařihradu za služby tyto jim bylo dobře placeno (o da- ních vůbec ani nemluvě), tak má býti pro bu- doucno. Italie a Rakousko mají nésti útraty a ve službách těchto dvou velmocí mají dle názorů svých proti ostatním balkánským ná- rodům konati Albanci to, co snad konali do- sud. Může to nalézti ohlasu u nás? Jest přece jen nemyslitelno, že bychom my platiti ná- klady rozpočtu nějakého státu, jehožto větší. jižní polovina leží v zájmové sféře italské, kde italský vliv již nyní jest rozhodující. Při všech chybách, kterých se dopustila vídeňská politika, jest málo myslitelno, že by Vídeň podněcovala rozpory revoluční a válečné mezi Albanci a jejich sousedy. I rakouská politika — nemá-li býti podvrácen základ říše — musí dostati jiný směr a třeba nebude zatlačena n ony dráhy, na nichž by si ji přála většina ná- rodů říše, přece jen nebude možno pokračo- vati v polilice bezohlednosti proti slovanským národům. S tím nutno počítati. Nehledě ani k těž- kým mrakům, které vyvstávají mezi Italiía Rakouskem právě k vůli Albanii. Toho, čeho jsme se obávali, se dožíváme. Důsledky zří-