Strana 2.

NÁRODNÍ LISTY

28. prosince 1909. Číslo 357.

Z Francie. Při debatě o zahraniční politice překvapil posl. Millevoye sněmovnu svým prohláše- ním, že neni nepřítelem dorozumění s Něme- ckem. Millevoye jest rozhodný nacionalista. přívrženec Déroulédovy myšlenky odvety, ve svých řečích i ve svým listu »Patrie« hlásal vždy zášťe proti Němicům. Naproti tomu radikál Hubert vyslovil se s nadšením o sblížen s Německem a to z ohledů na koloniální území Hubert dále navrhl svolání mezinárodního kongresu ke stanovení zásad pro kolonisace a zacházení s domorodci. O sblížení fran couzskoitalském mluvil též Millevoye, který vyslovil uspokojení, že tim pozbyl trojspolek své hrozivosti. Řečníko rovněž je uspokojen přátelstvím k Rusku a Anglii a chválil zahra- niční politiku Pichonovu. Konservalivec Denie Cochin přeje si zprávu o stavu krétské otázky.e stuhs Vyjednávání ministra zahraničních věe Pichona se záslupci sultána marockého Muleje Hafida, jehož výsledek byl ozná men v telegrafických zprávách, trvalo déle, nežli se očekávalo. Iustrukce posledně zaslané delegátům z Fezu, týkaly se posledních daleko- sáhlých požadavků Pichonových. V některých bodech obdržel ministr uspekojivé ujištění, ale konečné sestavení protokolu bude učiněno příšui týden, poněvadž je nutna nová výměna depeší vůdce delegátů El Mokriho s ministerstvem v Tangeru. Pichon, jenž odložil svou ohlášenou řeč, pronese ji tyto dny a podá zprávu o šťastném skončení jednání s Marokkem. tole Episody z volebního boje anglického. Zábavné vylíčení různých výjevů volebního boje uveřejňuje londýnský dopisovatel »Tempsue. Hlasatelé »ochranných cel« zřídili na nejživějši ulici zvláštní krám, kde ve výkladní skřiní jsou vyloženy předměty, které eizina dováží do Anglie. Jsou tu především německé výrobky, označo- vané v Anglii jménem »Made in Germany« podvlékačky, punčochy, ženské bluzy, sklo, ča- jové náčiní, deštníky, kartáče, Jaciné krajky, ane i hřebíky a provazy. Ostatní státy, od Savern Ameriky, Belgie až k Japonsku mizl vedle pře- vahy německého importu. Obecensivo tiše pozo- ruje názornou výstavu. V krámě se rozdávají brožury o ochranářských elech, ličíci tarifní re- formu a její vliv na různá odvětví průmyslu. Pořadatelé jsou spokojeni s výsledkem své agi- tace, neboť krám je stále plný. Slibují si o věci velký úspěch pro tarifní reformu, odpůrei ochranných cel dovozují zase, že by cla zdra- žila zboží a ruinovala lid. Liberálové, přijavší franeouzvkého živnostníka ve svém agitačním středisku velmi přátelsky, jsou si jisti vítězstvím. Od doby Gladslonovy nebylo vidět tak velký výkon, jako byla agitační cesta Winstona Chur chilia, klerý za 14 dní vzbouřil celý Lanceshire Na ulicích aklamují Churchilla. Vůdei dě- nické strany jsou též potěšení dosavadním úspěchy své sgitace. Jsou si jisti vitězstvím V lidu je veliké porozumění pro politické sociální otázky. Většina z dělnických kandidátů, jichž je 75 až 80, bude zvolena. Všechny strany taky jsou naplněny důvěrou ve vítězství Očekávaly se veliké nepokoje. Když se lid an glický oetl před reformami ústavními, nedoved zachovati klid. Za doby hnutí ehartistického stří- lelo se na ulicích. Roku 1868 za Disraeliho bylo vidět v Londýně, Manchestru a Liverpoolu shromáždění až 200 000 hlav. Asi před 20 lety dělnici strhali mřížový plot u Hydeparku a vy- tloukli okna u nádherného hotelu. Nynější kon flikt je nad jiné důležitý. Jde nejen o útok na politickou moc aristokratů, ale na její existenci. John Bull rozhodne rázem, jestli s rozpočtem přijímá zrušení více méně zřejmé horní sně- movny. Krise je v plném proudu. Na nesčet- ných schůzích bylo vše již řečeno, noviny vy- plýtvaly již všechny argumenty a také se vše říká a píše znova. Obecenstvo je klidné, ale není nelečné. Nikdy se tolik politicky nemlu vílo v salonech, klubech, v železnicích i na uli- eích. Schůze, přes všechny velké ovace a pro jevy nejsou vášnivé. Lid se nedává unášet k bouřlivým projevům. Též doba vánoční, kterou Angličan vroucně uetívá, přispěla k upokojení lidu. Dále vysvětluje se poměrný klid větší částí lidu, který vždy vrtá mezi různými stranami řídí se pravidelně ve své volbě dle okolnost okamžiku. Není přesvědčen o zásluhách tarifní reformy, ani o zločinech lordů. Zdá se, že vý sledek voleb bude záviseti od posledních dno kampaněo

*

Vévoda Orleanský v Paříži. Některé listy pařížské zaznamenávají zprávu že pretendent trůnu vévoda Orleanský potaj

přibyl do Paříže a o Štědrém dnu shromáždi kolem sebe své věrné. Orleanističti důvěrnl zprávu vyvracejí, ale přes to skoro všechny žur- nály se jí zabývají. Policejní prefektura vy- světluje, že kromobyčejné použiti policejních si o noci štědrovečerní mělo nepolitický účel o němž veřejnost ještě nemůže býti poučena. a — . Konfiskace Ferrerova jmění. Prolest Soledady, milenky a družký Ferre- rovy a Josea Ferrera proti konfiskaci Ferrerova jmění byl odmítnut. Nakladatelství a školy Ferrerovy přejdou tedy v držení státu. Španělsko činí nároky na hotovost Ferrerovu, ve Francii uloženou, i na jeho pařižský činžák, ale mysl se, že franeouzské úřadý nárok tén odmílnou.

v

.

vsí s mlnie Vrážedný útok na činského prince vladaře Jistý revolucionář jihočinský provedl ška redý útok na čínského prince vladaře Caj-Jeng ve chvili, kdy tento vystupoval z vozu svého Prine zraněn byl ranami dýkou de břicha. Výron krve nebyl však veliký. Rane- nému vede se poměrně dobře. Útočník byl za tčen. Pekin jest klidný. Na jihu Činy jest však od počátku nynějšího rezimu nebezpečné jitření

Noví členové panské sněmovny.

lZ Vídně, 27. prosince. (K. k.) Náslodující osobnosti byly povolány do pansk sněmovny říšské rady I. jako členové dědiční: komoří, majitel vel kostatku princ Bohumír Hohenlehe-Langenburg, taj ný rada a komoří generálmajor m. sl. velkostatkál hr. Hugo Kulnoky, komoři, poslanec na zemském sněmu velkostatkář hr. Mlfons Mensdorli-Ponilly, komoří, poslanec na sněmu zemskám, majilel velke statku hr. Gotthard Trapp, komoří, rylmistr m. sl. velkostatkář hr. Otakar Wesiphalen z Fůrstenberg tajný rada a komoří, místodržitol m. sl., majitel vel kostatku hr. Kare! Zierotin. eow II. jako členové doživ.otní: komoří, majile velkostatku hr. František Colloredo-Mannsfele, řán ný profesor na české universitě v Praze, dvorní rada dr. Jarosiav Goll, komoří, poslanec na sněmu zem- ském, majtel velkostatku hr. Adam Geluchowski řádný prolesor na české universilě v Praze, dvoru rada dr. Jan Horhaczewski, poslancc na sněmu zem- ském, president obchodní a živnostenské komory v Opavě, komerční rada Jindřich Janotta, tajný rada poslanec na řišské radě a zemském sněmu, vninist m. sl. šl. Wituld Korytowski, legační rada m. sl. majitel velkostatku sv. pán Maxmilián Kübeck, uni- versitní profesor ve výslužbě, dvor. rada dr. Adol Lieben, velkoprůmyslník svoh. pán Theodor Lieble přísedící výhoru zemského, advekát dr. Leopold Link tajný rada a komoří, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec u italského dvoru hrabě Jindřich Liiizov velkoprůmyslník šl. Hugo Nool, tajný rada, odb přednosta v. v. hr. Antonín Pace, zemský poslane opat eisterciáckého řádu kláštera ve Vyšším Brode Bruno Jos. Pammer, zemský poslanec, velkostatkál svob. pán Oskar Parish ze Žamherka, presideno vrchní evang církevní rady vyznání augšpurskéh a helvetského odborový přednosta dr. Heřman Pfaii řádný profesor na universitě vídeňské, dvorní rada šl. Eugen Philippovich, velkoprůmyslník Alexanun Richter, předseda Vídeňského bankovního spolku ryt. Adolí Schenk, tajný rada, odborový přednosta v. v. dr. Fr. Stibral, tajný rada a komoří, generá jizdy, kapitán škadrony osobní jízdní gardy hrah Alexandr Uezkuell-Cyllenband, univ. profesor v. v. dvorní rada dr. Otto Wilimann, univ. profesor v.v. dvorní rada dr. Tadešš Wiciechowski a spisovate Ant. Otakar Zeithammer. * asl Prine Bohumil Hohenlohe-Langenburg, hr. Gilei- chenský, nar. v r 1860, je majitelem allod. panstv Červený Hrádek v Čechách. Po vystoupení z aktivné vojenské služby věnuje se osobně správě svého pan ství. Od r. 1890 je ženat s Annou hr. Schönborn. Buchheimovou. Politicky dosud nevystoupi. Hr. Alfons Mensdortí-Pouilly, nar. r. 1864, má Hodnost kemořího a je majitělem fideikomisního pan- ství Preitenštejnu v Čechách a Boskovic na Moravě Vedle správy rozsáhlébo majelku vyvíjel také velmi živou činnost v oboru samosprávy, Hr. Mensdort je členem zemského sněmu království českého a by po mnoho let starostou v Boskovicích. Od r. 189 je ženat s Idou hr. Paarovou. Hr. Olakar Weslphalen a Plrstenhergu, na 1866, je komořím. Vystoupiv ze svazku armády jako rytmistr, věnoval se správě svých allodiálnic panství Chlumu a Šonvaldu v Čechách. Po delš dobu je náměstkem okresního starosty v Chabařovi- cích. Od r. 1892 je chotí hr. Westphalena Joselin hr. Trautimannsdorft-Woinsborgová. Dr. Jaroslav Gell, který čítá nyní 64 let věku. působil po skončených studiích historických nejprve jako učitel na české obchodní akademii v Praze. V r. 1875 habilitoval se jako soukromý docent pr všeobecně dějiny na české universitě, kterýžto obo od r. 1885 zastává jako řádný profesor. V r. 1897 byl děkanem filosofické fakulty a v r. 1907/8 rekto- rem české university. Nehledě k činnosti jako aka- domického učitele uveřejnil dr. Goll. řadu vědeckých děl a pojednání v české, německé a francouzsk řeči. Je členem Král. české společnosti nauk v Praze Cís. akademie pro vědy v Krakově a České akademie cís Fruntiška Josefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze, dále členem komise pro nové dějiny rakou- ské. R. 1898 byl mu propůjčen řád. železné koruny III. tř. a r. 1905 titul a hodnost dvorního rady. Z právních a státovědeckých stučil arciknížete Karla Františka Josefa byl pověřen dn. Goll přednášením

dějepisu.

Dr. Jan Horbkezewski, nar. r. 1854, složi) lě- kařské zkoušky na vídeňské universitě a stal se později asistentem při tamní učitelské stolici lékař- ské chemie. R. 1893 byl jmenován mimořádnýma rok na to řádným profesorem tohoto oboru na české universitě v Praze, kde je současně přednostou l- kařsko-chemického ústavu. Ve studijních lefech 1889/90, 1894/5 a 1904/5 byl děkanem lékařské fa- kulty a r. 1902/3 rektorem české university. R. 189e stal se Horbaczewski, který napsal četná vědeck pojednání v českém a německém jazyce, členem zemské zdravotní rady, jíž náležel až do r. 1906, kdy byl povolán do nejvyšší zdravotní rady. Od r. 1898 má řád železné koruny III. tř. V r. 1901 byl mu propůjčen titul dvorního rady. Švob. pán Theodor Lisbieg, nar. r. 1872, vstoupi po skončeném obchodním vzdělání do firmy Jan L.ie- bieg a spol. v Liberci, od r. 1904 je řídícím chefem tohoto podniku a má rozsáhlé pozemky v Haliči. Je čleňem obchodní a živnostenské komory, sboru obecních starších v Liberci, je presidentem České banky „Union“ a účastníkem četných průmyslových bank. R. 1900 byl mu údělen rytířský kříž řádu Františka Josefa a r. 1906 řád železné koruny III. tř. Bruno Jos. Pammer, nar. r. 1866, vstoupil po absolvování bohosloveckých studií a vysvěcení do cisterciáckého kláštěra ve Vyšším Brodě. V r. 1900 zvolen převorem, v r. 1902 opatem kláštera. V této hodnosti působil zejměna s umělecko-historického stanoviska význačně při restauraci. klášterního chrá- mu a ve správě rozsáhlých řádových panství. Je čle- nem zemského sněmu jako zástupce velkostatku působil také v oboru samosprávy, zejména ve školství. Hr. Oskar Parish ze Žamberku nar. r. 1864. P absclvování umiversityl a vystoupení z aktivní vojen- ské služhy (1. dragounského pluku) věnuje se správě panství Zamberk a Brandejs n. Orlicí, jež zdědil po strýci. Ve veřejném živojě působil od r. 1895. Je čle- nem okr. zástupitelsfva žambereckého, poslancem na zemském sněmu českém a byl po řadu let také na říšské radě. Parish, jehož otci bylo v r. 1898 uděleno pruské šlechtictví, byl r. 1899 vyznamenán rakou- ským svobodným stavem Mex. Hicuter, nar. 1843; jest majítelem přádelny na havlnu F. Richter a spol. na Smíchově. Je tak členem ředitelství České spořijelny, byl po více lel členem městské a misiní školní rady na Smíchově Roku 1872 byl vyznamenán rytířským křížem řádu Františka Josefa a r. 1901 komturským křížem té- hož řádu. Dr. Otto Wilhmann je 71 rok stár a r. 1862 byl promcván v Berlíně doktorem filosofie. V r. 1872 byl povolán na německou universítu v Praze jako prcfesor filosofie a paedagogiky. Do r. 1903 byl čin- ným jako profesor a spisovatel. Jeho hlavní díla jsou Didaktika jako nauka o vzdělávání a Dějiny idealis- mu. R. 1898 byl vyznamením řádem železné koruny III. ltídy a r. 1901 titulem dvorního rady. Ant. Ot. Zeithammer, nar. 1832, působil po celou řadu lel jako profesor dějepisu na státních ústavech, načež se pak úplně věnoval politice a žurnalisfice. R. 1963 byl zvolen do zemského sněmu českého, je- hož byl členem téměř po 3 desítiletí a byl posledně v letech 1883—1890 náměstkem nejvyššího zem ského maršálka. V r. 1873 byl vyslán do poslanecké srěmovny, která r. 1888 zvolila jej svým místopřed- sedou. Zeithammer byl také několik let členem pruž- ského městského zastupitelstva a náměstkem sta- rostovým v Praze. R. 1882 obdržel řád železné ko- runy III. tř. Hr Hvgo Kalnoky, 60 roků stár, je majitelem svěřenského panství Letovice se Slatinkou a alodi- álního panství Brodku s Olaslavicemi a Želčí na Mo- ravě, generálmajorem ad honores a tainým radou. Hlr. Karel ze Žerolína, sv p. z Lilgenau, nan 1850, komoří a majitel alodialisovaného lěna Va- lašského Meziříčí, panství Bludova a fideikomisního statku Prus, byl vyslán za kurii velkých slatků d říšské rady a moravského sněmu. V březnu 1900 byl jmenován místodržitelém na Moravě, kteréžto místo zastával po 61/2 roku. Jest tajným radou a majitelem řádu železné koruny I. třídy Hr. František Colloredo-Mannsfelů, nar. 1847 Byl vyslán svého času českým velkoslatkem do po- slanecké sněmovny, jest již od let předsedou dolno- rakouského spolku pro ochranu honitby. Jest majite- Jem rytířského kříže řádu Leopoldova. IIr. Jindřich Lüizow z Droy-Lützow a Seedorlu nar. 1852, věnoval se diplomatické dráze, r. 189 byl jmenován vyslancem u saského dvora a po Jetech II. a hrzo potom I. odb. přednostou v mini- sterstvu zahraničních věcí. Od r. 1904 je pověřen ako mimořádný a splnomocněný velvyslanec u ital- kého dvoru. Jest tajným radou a majitelem velko kcříže řádu Leopoldova, řádu Frantiska Josefa a řádu zelezně koruny L třídy. Dr. František Síihnal, nar. 1854, byl činnýmv ministenstvu obchodu po 3 desetiletí, zejména v oboru obchodně-politickém, zvláště však působil při uza- vření obchodních smlov s cizinou. R. 1897 byl po- výšen na odb. přednostu a od 2. října 1899 až do 9. ledna 1900 byl pověřen správou ministerstva ob chodu. Je majitelem řádu železné koruny II. tř.a velkokříže řádu Františka Josefa a tajným radou R. 1907 odešel na odpočinek.

Na milionový dar Ústředni Matic školské

přispěli: Nejmenovaní češlí žáci německé reálky 15.—, dr. L. B. v Praze 30.—, okr. výbor v Brau- dýse n. L. od obce Sojovie 16.—, nejmenovaný 6 — obec Veliš 15.—, pořadatelé tanečních hodin okrs dorostu v Hezděkově 10.—, obec Častonice 8.50 z pokl. v Koryč nech 51.—, ze sázky s drem. Bo- čkem v Plani p. Ant. Popílek, c. k. přednosta kane. Plzni 1.—, ze sousedské zábavy v Dol. Sekyřa- nech 13.03, dr. Viktor Kaplan v Olomouci 20).— obec Sazené 26 60, Edmund Sláma, nadučitel v Ho- vězí u Vsetína 38.10, výtěžek ze zábavy v Lazlch 31.51. dr. J. Šamalík, adv. ve Frýštátě 30.—, dr. V. Škarda v Praze 100 —, úřadnictvo král. čes. zem.

inspektorátu pro pivní dávku v Praze 19.20, dr. Jin- dřich Záhoř v Praze 20.—, okresní výbor v Blatne 50.—, spoř. a zálož. spolek v Jarově 6.—, odbon v Kostelci n. Lab. 444.54, odbor ve Staré Boleslaví 21.58, odbor v Ouvalech 380.—, obec Ouhořilka 6.—, obec Drahenice 10.08, z pokl. v Potěhách 17.80 lovci v Sukdole u Kutné Hory 10.—, spoř. a záložn spolek v Lovčicích 20.—, odbor ve Zdicích 100.— hosp. člen. beseda ve Svobodných Dvorech 120.— okresní výbor v Humpolci 511.03, odbor v Krakova nech 5.16, 25.—, odbor v Černém Kostelci 3.—, odbon v Borohrádku 235.66, odbor v Kralovicích 20.—, odbo v Lužci 45.—, odbor v Novém Městě n. Met. 482.66 Beseda v Milevsku 36.70, odbor v Miroticích 10 70 z pokl. v Dobrušce 11.28, z pokl. v hotelu »Petráň- v Dobrušce 36.76, z pokl. čís. 1710 v Opočně 16.60 městský úřad v Opočně 100.—, odbor v Počátkácl 28.90, odbor v Přibrami 417.81, 2100.—, 93.02, odbo v Soběslavi 17.60, 175.—, obec Řenčov 10.—, det níci při úpravě Jizery v Plavkonicích 2.—, z pokl č. 1036 v Nezdášově 7.—, hosté v hostinci sna Ku- chynce« na Král. Vinohradech 1.50, odbor v Mýtě 25.—, obec Měrovice 5 —, z pokl. č. 1670 v Kromě- říži 11.80, odbor v Tršicích 181.17, adm »Horáckých Listů« 100.—. Občanská záložnu v Německém 200 sbírka v Německém 250.—, »Selské Listy« 397. 8n Hanácká župa českých tékařů v Prostějově 100.— odbor spolku českých úřádníků železničních v Př rově 90.—, obec Olší 5.—- kroužek divadelních ocho níků v Dol. Břežanech 60.—, společnost hostí »n arci vévody Štěpána« v Praze ze hrv na kulečníku 100.— odbor na Vyšehradě 300.—, »Hlas Národa« 600.— společenstvo obchodníků s uhlím a dřívím v Praze 42.70. J. V. Rychfařik 5.10, z pokl. č. 965 29.30 úřadnictvo smíchovské továrny 8.20, úhrnem se bráno na milion do 24. prosince 1909 568.288 K

17 h.

Po katastrofální srážce vlaků v Uhersku u Chocně.

»Lupiči na místě neštěstí-

Hrubě nesvědomitý způsob referování dlužno ba nutno vytknouti jednomu z orgánů pražského kasina. Se zvlástní tendencí ve včerejším večer ním vydání sděluje, že jeho »zvláštní zpravo- daj« vyzvěděl, že hned po neštěšti byly usmr- cení oloupeni. Kryje se sice náhledem, že »jaou jisté okolnosti«, které tento názor potvrzují. také nechává dokonce »zvláštní vyšetřovaci ko- misi« dosaditi, aby po uloupených předměteeh pátrala — ale to vše jest holou, darebnou smyšlenkou! Pověst o lupičích vznikla v Par- dubicích. Jeden občan zasedl ke stolu zpravodaje pražských novin a vykládal, že na místě kala- strofy řádili lupiči. K dotazu našeho zpravodaje, odkud toto tvrzení čerpal, odpověděl, »že se t povidák — tedy bez uvedeni určitých okolnost. Z vlastního názoru o domnělém lupičství vůbe nic nevěděl, poněvadž vy obei Uhersku vůbe nebyl! Náš zpravodaj otázal se přednosty sta nice v Uhersku p. Pelhřimovského, co je n tom pravdy, že usmrcené osoby byly oloupeny. Přednosta to vůbec a se vší rozhodností vy- vrátil 4 Pravdou jest — výslovně sdělil — že orgány železnični od každé mrivoly ho- tovosti a cenné s předměty, odebraly a do ná- dražní pokladny odnesly! Někdo nezasvěcený toto počínání pozoroval a domnival se, že jsou lo — lupičj. Dalším vyšetřováním se zjistí, ž žádnému při kalastrořé usmrcenému pranie nebyl odeizeno a že vše nalézá se v bezpečném usehování! Okolnost, že u některých cestujicl — usmreených — nebyly nalezeny jizdní llstky. lze velmi snadno vysvětht. Mrtvoly nalezeny pod troskami vagonů, mnohé roztrhané a zohyzděné. Jak mohly být nalezeny jizdní listky, když cel kusy oděvu scházely Kdyby se byla katastrofa stala v ně me- ckém kraji, tu by kasiňácký pražský tisk sotva uveřejnil takovou podlost. K tomu odváži se jen z té příčiny, že mohl svou jedovatou slinu vychrstnout na obyvatelstvo č e s k

obcel

V pardubické okresní nemocniči panuje od včerejška velmi čilá frekvence, nebo přijíždějí četní příbuzní a přátelě k návštěvě zr něných. U ošetřovaných pasažerů rychlovlaku zjišténu tato zranění: Václav Frič z Prahy obě nohy zlomené odřeniny a podlitiny v obličeji Alois Jordán zlomeni sedmého žebra. tržné rány na prstech, odřeniny na levě noze Ludvik Vrba zraněně na pravé noze a prsou odřeniny v obličeji. Josef V anlé k zlomeni jsvé nohy, tržné rán y na noze, krku a v obličeji. Václav Vuleb tržnou ránu na hlavěl a na ruce, odřeniny na nohou. Lev Kantor zlomení pravé nohy, tržné rány na hlavě, prstech a nohiou. Jaromír Frič tržné rány na hlavě, po páleniny na obou rukou a v obličeji, zlomen pátého levého žebra.

Josef Bičiště zranění na prsou a břichu, popáleniny v obličejí a na krku. Karel Šmíd, topič rychlovlaku, dvojnásobné přeražení dolní čelisti, zlomení devátého žebra, tržné rány na krku a obou rukou. Václav Kulka vymknutí prstu, odřeniny v obličeji. Karel Ženíšek obě nohy zlomeny, po- páleniny na obou rukou, odřeniny na pravé ruce. František Kleca! zlomení čtvrtého žebra, dvojí zlomení pravé nohy. Richard Hofrichter zlomení pravé noby a vnitřní krvácení. U mnohých zraněných jsou kosti rozdrceny, krvácení značné. Zraněný Lev Kantor jest v domnění, že jeho manželka (při katastrofé usmrcená) jesť nal živu. Lékaři v tomto domnění jej utvrzují, aby se stav jeho nezhoršil.

Včera byla v nemocnici pilvána mrtvol zemřelého továrníka Krejcara z Král. Hradee. Včera příjela do pardubické namocnin komise generální inspekce rak, stát. drah, na- vštívila zraněné a ponechala pro jich zlepšení na stravě a pro podpory potřebné přibuzně 1200 korun.

Posudek »znalce«.

Ve vídeňských listech už se ozval » znalec«, který tvrdí, že asistent Zeis jednal z nezualosti poměrů na stanici Uhersku a že tam je kolejí dosti. Každý poslední brzdař učeného pána však porazí sdělením faktal: co je platná vedlejší kolej v Uhersku, když byla tak krátkou, že ne- stačila, aby na ni vjel nákladní vlak s 75 va- gony?! Kdyby byl měl nákladní vlak 10 va- gonů, mohl zajeti na vedlejší kolej. A ponévadž nestačila, byl poněchán na kolejí hlavní. Asistent Zeis také se nevýmlouvá na poplelení znalosti místníeh poměrů. Za 4 měsíce je dobře seznal a také věděl, co má zařídit: pražskému rychlo- vlaku jízdu zamezit. Ostatně je známo, že úřad- níci vysílaní na »substituci« vpraví se do nej- komplikovanějších poměrů za pár hodin. Znalee vydával by tím prapodivné vysvědčení schopno- stem úřadníků. Tlotio opatřeníi všsk opomenul učinít a proto katastrofa nastala. Ve Vídni dě- lají odbornické posudky lidě, kteří o službě na drahách nemají poněti.

Pohřeb usmrcených železničních zřízenců, vrchního konduklorz Kri- stiana Strojsy a revisního zámečníku Ant. Kublka, konati se bude dnes o 3. hodině odpolední z nádražní rampy v Hlybernské ulici. Veškeren železniční personál z trati. Praha- Choceň, pokuď mu to služba dovoli, obdržel svolení, aby se pohrbu zúčastnil. K pohřbu do- staví se také zástupcové generálního ředitelství státnícho drah

Pohřeb obchodního cestujíeího p. Zikmunda Bergmanna, který byl při kalastrotě usmrcen a jehož mrivola byla včera večer ze staniee Uherska převezena do Prahy, konati se bude dnes o 3. hod. odpolední z ústřední slně n židovském hřbirově ve Strašnicích l

Spolek českých úřadníků železničních v Praze vyzývá své členy, ahy se zúčastnili e nejhojněji puhiřbu oběti katastrofy v Uhersku to železničních zřizeneů pp. Strojsy a Ku- bíka, který vyjde o 3. hod. odpol. dnes 28. prosince t. r. z nádrs ž státního v Hybernské uli ci.

a

Hudba.

Zpěvohra Národního divadla. Ke třetí poho- stinské hře p. Otakara Mařáka není již co no- vého zaznamenati. TTaké toto vystoupení, jež událo se v titulní úloze Massenetova u nás tak oblíbeného „Wertbera“, potkalo se s úspěchem. Podání p. Ma- řákovo jest známo. Převažuje v něm lyričnost. Láká srovnávati je s podáním p. Karla Buriana. Burian jes dramatičtější, mohutnější ve vášni, výkon jeho m siln.čjší obrysy. Malák naproti tomu jest jemnější iklivý, účinkuje citem, něhou, kde Burian uchvacuje silou. Tenor p. Mařákův, třeba již také prosel dobou nejrannější svěžesti, má pel, zvláštní jímavé kouzlo které postupem uměleckého vývoje zušlechtěnoa technicky utvrzeno byvši, působí tim vděkuplněji Tam, kde Werther je zamilovaným vzdychálkem blouznivcem, jeví se také výkon p. Mařákův nej- přirozenější. — Představení šlo dobrým chodem. Jen obsnzení mohlo by se již v některých úloháel zmladiti. + Pohostinské hry opery Nár. divadla v Brně ve Vídni. Z Vidně, 27. prosince. Operní ensemble brněnského Národního divadla provede za svých druhých pohostinských her zdejších v Dělnickém do- mě v XVI. okrese podle dnečních „Dělnických Li- stů“ v sobotu 5. března „Prodanou nevěstu“, v ne- děli 6. března odpoledne „Dalibora“, téhož dne ve- čer Försterovu „Evu“ (místo původně projektovaně „Jessiky“) a v ponděli 7. března Dvořákovu operu „Čert a Káča“ + Elektzu zpívala sl. Marie Gärtnerova s mi- mořádným úspěchem osmkrát v Barmenu, jednou ve dvorní opeře drážďanské, třikrát ve vídefiské dvor ní opeře a ve dnech 28. a 30. t. m. zpívá ji o prvých dou přodstaveních v Lipsku, kdež obdrží za každy večer honorář 1000 marek. — O koncertu Spolku če- ských žurnalistů v Praze 4 ledna večer v Rudelfinu přednese umělkyně tato mimo monolog Elektry též monolog Salome, kteroužto rolí dobyla si rovněž skvělých vavřínů v Dráždanech a v nové král. opeře Gura v Berlíně. Orchestr, jenž oba monology pro- vázi, sestává z 93 umělců České Filharmonie a or- chestru Nár. divadla. Provedení pod taktovkou p dra. Zemánka bude hudebně vyspělému obecenstyu

zajisté požitkem svrchovaně uměleckým. Zbylé vstu- penky prodávají nakladatelské firmy F. A. Urbánek a Mojmír Urbánek a to křesla od 3 do 7 K a k stán po 1 a 3 K. + Česká Filharmonie na Smíchově. Zejtra ve středu o 8. hod. večerní pokračováno bude v pra- videlných koncertech v Národním domě na Smí chově. Vstupenky po 60 h, rodinný listek 1 K 60 (3 osoby) prodávají se od 7 hod. večer u pokladny + Pěvecké sdružení učitelů moravských již dne večer o 1/48. hod. pořádá koncert ku poctě B. Sme- tany. Jsme pevně přesvědčení, že ctitelé památky tchoto genia naplní síně Rudolfina do posledního místa. Zbývající lístky prodávají se hodinu před po- četím koncertu u pokladny. + Pěvecký kruh „Tovačovský“ v Praze oslav padesátě narozeniny svého čestného člena Jos.B Foerstra v koncertním večeru dne 5. ledna 1910 „Merkuru“ v Mikulášské ul. pořádaném. Mimo vý- znamné mužské sbory jsou na programu skladby klavírní, které přednese virtuos p. Č. Maixner.

Různé zprávy.

=Hraběnka Hatzfsld-Wildsnhurgová. Z Víd- ně, 26. prosince. (K. k.) Za neobyčejně hojného úča stenství vysoké šlechty a za přítomnosti arcivévodr Rainera a bulharského vyslance Gešova v zastoupen bulharského krále byla dnes slavnostně vykropena mrtvola kněžny Gabriely Hatzíeld- Wilden- burgové. Pohřbu zúčastnili se mimo jiné také nejvyšší holmistr císařův, nejvyšší komoří, nejvyšší podkoní, německý velvyslanec, vyslanci saský řecký, president společné účtáry svob. p. Plener Po výkropu byla mrtvola převezena do Crottorfu kde bude pohřbena. = Z říše Eulenburgevy. Na gymnasiu ve Slolpě v Prusku bylo několik žávů středních a vyšších tříd relegováno, jak se praví, pro perversní nemravnosti. = Záhadný nález mrtvoly v přístavu. Z Ríma, 26. prosince. Když se v neapolském přístavu pálralo po mrtvolách obětí neštěstí s potápěcím zvonem ze dne 13. 1. m., byla vylovena mrtvola cizince, v jehož kapsách byly nalezeny navštívenky se jménem Karel Grescher a účet z hotelu Quisisana na Capri na totéž

jméno. Soudním vyšetřováním se zjistilo, že mu má na hlavě dvě hluboké rány a že měl perversní náklonnosti. Poněvadž u mrtvého bylo nalezeno jen mnálo peněz a hotelier znal Greschra jako boha tého Hamburčana, jenž žil přepychově, při tom pak ne- bylo zjištěno nic, co by nasvědčovalo sebevraždě, soudí se, že Grescher byl tlupou vyděra čů, kteří těžili z jeho chorobných náklonností, oloupen, za- vražděn a hozen do moře. Neapolská policie zabývá se nyní horlivě vysvětlením záhadné události. = Hrabě vypovězen pro skandální živol. Z Říma. 27. prosince. Hrabě Adelsward, švakr poslance Minu- tola, byl vypovězen z Capri pro skandálního života tupení domácího obyvatelstva v novinách. Hrabě obýval pod jménem Fersen krásnou vilu, která je jeho majetkem. = K zatčení maliře Modrova. Z Drá žďl an 27. prosince. Malfř Modrov z Lodi byl zatčen právě když se chystal s drahocennou kořistí uprchnouti společně s mužem, jenž se pokládá za jeho pomoe- níka. Byl dopraven k trestnímu souidu a cizí polície uvědoměna o zatčení. Při prohlídce jeho bytu byiy nalezeny drahocenné obrazy, ukradené z různých galerií a museí mezi jiným také proslulý obran van Dykův, hlava dítěte, v ceně 150.000 marek jenž byl v lélě r. 1908 ukraden z galerse hrabět Hatracha ve Vidni. Obraz byl pro svou vysokou cenu umístěn vej zvláštním kabinetě golerie a bedlivě střežen. Zloděj vyřízl jej z rámu. Hrabě vypsa tehdy na vypátrání obrazu velkou odměnu. Dále byly u Modrova nalezeny také obrazy, ukraden z uměleckého závodu Arnoldova v Drážďanech. Je důvodné podezření, že Modrov řádil podobně také v Berlíně, Hamburku a jiných městech. Nalezeno u něho také mnoho peněz, jež vytěžil asi z prodeje ukradených uměleckých děl. = Šanatorium Winternitzovo akoiovým podnikem. Z Vídně, 27. prosince. Ve zdejších lékařských kruzích se proslýchá, že majitel známé vodoléčebny Kaltenleutgeben, universitní profesor dvorní rada Winternitz připravuje změnu svého podniku v akcio- vou společuost. Akciový kapitál má činiti asi 700.000 korun. Dvorní rada Winternitz zůstal by také po skončené úpravě v čele ústavu. = Povodně ve Španělsku. Z Madridu, 27. pro- since. Cely rozsah živelní katasirofy nelze posu

přentednouti, ponevadž doprava byla teprve z část obnovena. V Galicii bylo 21 vesniciskor ůpině poboeno a na 100 obcí tě žcie po škozeno. V provincii Zamoře bylo zničeno 10 rybařských čluno. = Kotel lokomotivy vybuchl. Z Nové b Yorku, 27. prosince. V Sakwuke ve stalě Oklahomě údálo se vážné železniční neštěsti. Kotei tokomoti y vybachl následkem přilišného tlaku. Pět ose bylo usmrceno a sedmnáct těžce zfa- něno. Stroj vy letěl do povětří. Slla vý buchu byla tak oliromná, že jednotlivé železné část byly vrženy nž na 500 m. = Sloni vymirnjí. Zdá se, že člověk se stáv průběhem století větším přítelem zvířat. Kdežto dři- ve každé zvíře, jehož tělo mu poskytovalo zvlášte potřebnou látku, bylo bezohledně pronásledováno vypleněno, dějí se nyní tu a tam pokusy učiniti něco pro záchranu také t. zv divokých zvllat. Tento po- krok ani zvláště nedojímá, neboť i v tom zračí se konečně také jen lidské sobectví. Přes to zasluhují tyto snahy veškerého uznání a podpory. Netřeba se tázati, smí-li si člověk osobovati jakési přirozeně právo nakládati volně se zviřaty. Kdyby na příklad bylo možno vyhubiti všechny mouchy a komárya tím zabrániti nesčetným onemocněním, jež se tímto hmyzem přenášejí na člověka a užitečná zvířata, sot- va by kdo něco namítal, ačkoli by bylo otázkou, zdali by tím nebyla ohrožena existence jiných zví- řat, zejména mnohých ptáků, kteří se téměř výhrad- ně živi hmyzem. Ale velcí ssavci, jako lvi, tysři sloni, kteří dřive byli pro člověka hroznými, naprott jeho střelným zbraním však se stali dávno bezmoc- nými, měli by skutečně býti ušetřeni, aby tak nádherné ztělesnění krásy a sily nevymizelo s po- vrchu země. Zejména v Aťrice je nutno v tomto směru pracovati, nebot, kdyby potrval nadále bez omezení nynější volný lov, vymře africký slon brzy úplně. Francouzský učenec dr. Trouessart píše vzhle- dem k tomu v „Řevue Scientilique“: Za půl století zbude snad po léto zvěři pouze vzpomínka, nebol množství slonoviny, dovezené každoročně do Ant verp, znamená záhubu asi 18.500 slonů.

Nebezpečná stanice železniční. Prsu se nám: »Pod dojmem strašné katastrofy v Ubersku dovoluji si ponkázati na nepřístojnost, ba n lehkomyslnou a nezákonnou nedbalost na trati bývalě dráhy rak.-uherské společnosti a nyní n státní dráze. Jde o staniční zastávku v Týne nad Labem, totiž ve Vinařicíchu Ji2 několikrá bylo poukázáno, jak nebezpečně jest opatřena tato zastávka, ale sl. správa na všecky žádosti a stížnosti — postavila na zastávce velikou tabuli »K České Třebové — Gegen Böhmisch Trübau!« To byla náprava! V zastávce Vinařice zastavují jen vlaky omnibusové a snad dva osobní, na této zastávce vsedá však a vystupuj nejvíce obecenstva, neboť do vsi Záboře jsou dva kilometry a cesta vždy velmi špatná. Správa dráhy se však nijak nepostarala ani o nej- nutnější ochranu obecenstva v době deště, sně- žení, mrázuj nikde není ani střisky ani koutku. Ale to jest nepatrná lhostejnost k obecenstv platícímu proti nebezpečí, kterému jest obecen stvo denně vydáno. Do vlaků od Prahy k Pardu- bieům jedoucích musí vetupovati obecenstv s pravé strany trati. Must přes ko- leje přejíti a k nastoupení vyhrazeno mu místo dva metry široké, za nímž jest propast se skalinami. Kdo by chtět vystoupiti ze zadních vozů, musil by vyšplhati na přikrou skálu. Dně ničemné petrolejové lampy, vzdálené od sebe na 40—50 m, nedostatečně osvětlují ten »perron« bez přístřeší, nebezpečný, nevhodný. nezákonný. Večer v sedm hodin křižují zdé dva omnibusové vlaky a vždy jsou nesnáze, vždy pospěch, vždy strach z nejistoty, který vlak dřive vlelí do zastávky, položené v zábybu, takže vlak jest viditelný teprve v bezprostřední blízkosti. Po vystoupení z vlaku od Kolfna musí se obecenstvo opět vracet přes koleje ke stráž- nímu domku a na cestu do města. Jinak přejíti nelze. Sám jsem byl svěnkem několikrát v ne- děli večer, že sotva přešlo obecenstvo přes ko- leje, přijela rychle lokomotiva od Pardubic prolétla stanici. Ztrnul jsem leknutím, nebot jsem viděl, jak dva menší chlapci sotva uskočili s kolejt. Nikdo této pomocné či jaké lokomotivy nečekal! Již několikrát stalo se zde neštěstí, které se pomalu zapomnělo, ale nápravy nenía nemůžeme se ji dovolati. Je-li bezpodminečně nutno, aby obecenstvo v zastávce »Vinařice« přicházelo na stranu pravou (přes koleje), necht postaví správa dráhy povýšenou lávku. Místa jest dost, výmluvy neni, nebezpečí je očité a zájisté lávka bude lacinější než jeden jedinný život lidský

Obyvatelé Prahy a okolí odpe- vězte na německé násilí ve Vidni vstupováním do pražského odboru »Komenského« v Praze II., Ječná ul. 14 (Schöblova restaurace). Příspěvky roční K 1.20, K 3.60, K 12.— a K 24. —.