ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a8140220-7596-11dc-a2c8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 21
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
28. března 1908 Císlo 87.
#4 alto_textblock #4
polázali, nechopivše se role, která se jim nejen nabízela, nýbrž takřka siluací samou vnucovala role rozhodčího ve věcech kultur ních, zůstavujíce roli tu svým odpůrcům soci- átním demokratům. Ti skutečně dnes ukázal se činitolem, který chce a může býti a patrně také bude jazýčkem na váze, kdykol jednati se bude o to, má-li se ve sporu mezi Čechy a Němei dostati národu našemu pokroku kulturního, vymo- ženosti osvětové, ústavu vyučovacího. Je trudno a žalostno, že o školské ústavy ktorých mají Němei nazbyt, kterých mají Poláe s dostatek, které jinde dostávají národové bez námaby, bez boje, musíme teprve zápasiti v době všeobecného práva hlasovacího. Resoluce, navržená posl. drem Žáěkom, a námi několikráte zevrubně char akterisovaná, byla velikou většino přijata. Ve spěchu, ve kterém se tak stalo nemohlo býti přesně zjištěno, kolik poslaneů hlasovalo proti ní. Víme však, že polo ž il votum své proti ní také čtyři kře- s tanští soclálové: bývalý ministr želez niční dr. Wittek, profesor bohoslovi dr Drexel, Hornorakušan adjunkt okresního sou- du Sehlegel a vídeňský poslanec s českým jménem Procházka. Ostatních šest kře- sťanských sociálů, kteří jsou členy roz- počtového výboru, nehlasovalo. Zazname náváme tedy kormutlivé faktum, že pro ne- vinnou resoluci dra. Žáčka, ve kter pro moravské vysoké české učení universitni nenavrhuje se ani sídlo, ani počátek působnost jeho, nohlasoval ani jediný měšťan- ský Němec. Soclální demokrate všichni, pokud byli přítomni, podporo- vali resoluční návrh dra. Žáčka Chyběl toliko, nevíme proč, polský sociální de- mokrat dr. Diamand; nebyllani při hlasování pe- zdějším. g Křesťanští soeiálové předevčírem odhodlal sc hlasovati všichni proti resoluci dra. Žáčko. Marně byli přemlouváni poslanei českými a slovanskými, by tak ne- činili. Zvláště byl to poslanec P. Šrámek, jenž svě politické přátele německo-klerikálního tá bora důtklivě upozorňoval na důsledky jejieh vota zamítavého. Včera proslýchalo se po schůzi křesťansko-sociálního svazu, že na domluvy mi- nistrů dra. Ebenhocha a Gessmanna křesťanští sociálové všichni hlasovati budou pro resolu i Žáčkovu. Dnes rozdělili si úlohu: 4 hlasovali proti, 6 se hlasování nezúčastnilo. Žádný ne- vzchopil se k toliku křesťanství a toliku sociáln spravedlnosti, by věnoval svůj hlas na prospěel resoluce, která schválně a dlou ho pečlivou prací byla upravena tak aby mohla býti přijata nejen kře- stanskými soclály, nýbrž všem Němoi. Resoluce posl. Klofáče byla za- mitnuta 24 hlasy proti 16. Pro ni hlaso- vali poslanci: Hybeš, Klofáč, Korol, Koroše Kramář, Maštálka, Němee, Plaj, Rolsberg, Ro maněuk, Staněk, Stapiňski, Šrámek, Vityk, Vu- kovič a Žitnik. Posl. dr. Žáček meškal mime Vídeň v Brně na sněmu zemském. Poslane Vasilka a Luszezkiewieze dlouho hledali, ale marně. Proti resoluci Klofáčově hlasovali. Adler, Auersperg, Biliňski, Conci, Drexel, Ellen bogen, Fuchs, Glabiňski, Hofmann, Koliseher, Kozlowski, Malik, Morsey, Pittoni, Procházka Schlegel, Sehmid, Seitz, Staniszowski, Steln- wonder, Stöckler, Sylvester, Walchera Wittek. Při tomto hlasování chybělo 12 poslan- ců. Přehlédneme-li listinu poslanců, kteří hla- sovali proti resoluci Klofáčově, zajisté s podivem pozorujeme, že položili proti ní své votum vši- chni poslanci polští a také sociáln demokraté mimo české. Poláci nami- tali, že nemohou hlasovati pro jinou resoluci leč pro tu, která byla smluvent., t. j. pro Záčko- vu. Sociální demokraté pak vytýkali, že j es nemyslitelno a nemožno hlasovat pro resoluci Klofáčovu z té příčiny poněvadž jest parlamentně špat- ně stylisována, protože se v ní pravía „Výbor rozpočtový zmocňuje vládu....“ vý- boru nepřísluší prý pravomoc udělovati vlád- jakékoli zmoenění. Než — myslíme — byl velmi snadno učiniti návrh oprávný a resolu Klofáčovu přizpůsobiti tak, aby byla přijatelnou, To se však nestalo. Ministerský předsoda bar. Beck byl přítomen celému hlasování, které po- zorně a bedlivě sledoval a — kontroloval. Poslanci čeští všichni bez roz dilu, také sociální demokrati, hla- sovali proti resoluci dra. Syl- vestra, žádajíce zřízení německe university v Brně. Po zamilavém chování se německých poslanců vůbec a křesťansko-
#5 alto_textblock #5
sociálních zvláště, jiné postavení než naprosto záporné k resoluci té nebylo pro české poslanee možno. Resoluce dra. Žáčka jest tedy přijata. Tato resoluce jest tou dobou vy- řízením požadavku českého po universitě v Brně. Nikdo zajisté takové- muto projevu nebude přisuzovati ceny valné. Na druhé straně nebudiž popíráno, že osvědčení to veškeré ceny prosto není. Záleži na tom, jak bude vtělováno ve skutek, co vět- šina rozpočtového výhoru vyslovila dnes, a co většina poslanecké sněmovny v několika nedělíeh potvrdí. Ministr vyučování dr. Marchet prohlásií jménem vlády, že vláda má za svou po vinnost, považovati resoluce za směrnici pro další svůj postup. T jest opatrná mluva, to jest tuze diplomatické málo konkretní prohlášení, to jest ujištění hodně platonieké a pochybování jest důvodno vůči po litikovi smýšlení p. dra. Marcheta. Než chceme potlačiti ve chvili té všechno své škarohlídství a přejeme všem, kdož vid v resoluci dra. Žáčka pokrok a první stuper pro českou universitu brněnskou, aby nebyl v úsudku svém, v naději své a v očekávání svém zklamáni skutečností, nýbrž aby se p roce ukázalo, že není pouze o jednu resoluci, nýbrž též o jednu universitu českou více. Zvláštní zmínky ještě zasluhuje, doslov, který měl zpravodaj o položce »vysoké školye dr. Biliňski. Pocíťoval patrně, jaký špatný do- jem učinil jeho proslov a namáhal se, seč byl aby dojem první smazal aneb aspoi umenšil. Ujišťoval, že stalo se nedo- rozumění a dušoval se, že je pro morav skou universitu českou. Poslanci češti vzahi toto pokání na vědomost. Ovšem bylo umožněno drem. Bibňským a včera předsedou kola pol- ského, prof. Glabiňským, jenž své h kolegu důkladně desavouoval.
#6 alto_textblock #6
Z Vídně, 27. března. (K. k.) Rozpočtový výbor rokoval dále o polože »Ústředna a vysoké školy«. Posl. Seitz zastal se prol. Wahrmunda prol Morseyovým nájezdům. Posl. Pittoni připojuje se ke Conciově reso lucí o vlašské universitě. Proti Terstu může být je diný důvod, totiž aby Vlaši byli nespokojení a jim zůstali. Posl. dr. Kramář praví proti posl. Wolfovi že soulěž a jistá výměna mezi universitami má nej vělší důležitosť pro vědeckou práci. Bázeň před hro madnou výrobou akademicky vzdělaných lidí je po- vídačkou. Frekvence na vědeckých fakullách, jež byly přeplněny před několika lety, poklesla a na- opak. Naproti tvrzení, že čeští uchazeči drali by se o úřadnická místa, přípomíná opatření, k nimž mu- silo se sáhnouti, poněvadž byl vůbec nedostatek ně- meckých uchazečů v právní službě. Příčinou toho byly poměry hosp dářské. Naproti ryt. Vasilkov konstatuje řečník, že nejvřelejšími slovy uznal právo Rusů tak jako právo Vlachů, Slovinců a Čechů na nejvyšší školské vzdělání. Opřel se jen názoru, že universitní otázka považuje se za aktuální jen tam kde došlo k výtržnostem, jako v Inšpruku a Lvově. Upozorňuje ministra, že naskytuje se přiležitost zí skati na Kral. Vinobradech místo pro hygienický ústav a při vypravení české techniky v Brně nem se zapomínati na chemické oddělení. Posl. Walcher divil se posl, Seitzovi, žes vydává za zastance dobrého tonu. Posl. Ploj připojuje se ke Korošcově resoluci byť i s těžkým srdcem, poněvadž po jeho názoru jsou úplně dány aspoň předpoklady pro slovinskou právnickou fakultu v Lublaní a resoluce je nástr- jem, s kterým vláda může zacházeti, jak chce. Po pírá, že universita ve St. Hradci má německý ráz. Posl. Prochaska přimlouval se za 35leto službu univ. sluho. Ministr dr Marchet praví, že vyučovací spr- va souhlasí s přáním, by povzneseny byly vysoké školy. Připomíná vzmáhajicí se rozvoj věd, zejména technických, poukazuje na mocně specialisační hnut v jiných naukách. Slát podporuje pěstování vědya bádání na vysokých školách všeho druhu také posky- továním značných finančních prostiedků a musí sna- žiti se, aby dostál své povinnosti, pokud připouštěj vůbec jeho síly. Troufá, že schválení přislušných re- solucí bude vládní snahy podporovati, Jen vysoká škola, vyhovující skutečně moderním požadavkům vě- dy, zaslouží tohoto jména, a je skutečně nástrojem kulturního a hospodářského rozvoje. Vyučavací sprá- va vždy musí považovati za svou hilavní povinnos kulturní vývoj slátu a všech jeho obyvatelů a mus tudíž jak v mezích, které jsou dány dostatkem na výši doby slajících vysokoškolských učitelů, tak laké v mezích daných financemi slátu — podniknoui vše, co zajišťuje kulurní vývoj všech obyvatel státu. Ministr musí zmíniti se též o momentu polit- ckém, jemuž v Rakousku ve všech důležilých oláz kách připadá rozhodující úloha. Kdyby tak nebylo daly by se olázky, o nichž pojednávají resoluce, ře- šiti s menšími nesnázemi. Přijme-li výbor a parlament res luce poslanců Korošce, Žáčka, Sylve stera a Conce, vláda bude považovat za svou povinnost, aby se jimi řídila při svém dalším postupu. Posl. Klofáv podal resoluci, kterou se vláda zmocňuje, aby zřídila universitu s českou vyučovací řečí v Olomouci sice cestou nařizovací, poněvadž universila olomou-
#7 alto_textblock #7
cká podnes exisluje. Několik její fakult bylo zrušené cestou nařízení a mohou tudíž býti opělně nařízenín obnoveny. Naproti tomu je nucen prohlásili, že vlád se nepovažuje za naprosto oprávněnou, zřidili ně jakou vysokou školu na základě nařízení, pouěvadž se tak může státi pouze zákonem. Tak tomu jest i při universitě olomoucké. Ministr podává přehled o vzniku a jednotlivých fázích olomoucké university, z něhož vysvitá, že filosofická fakulta byla zrušena v r. 1851 a fakulla právnická a státovědecká v r. 1855 pro nedostafečnou frekvenci. V dotyčném nařizení bylo řečeno výslovně že zrušením právní a státovědecké fakulty přestává býti universita v Olomouci universitou, poněvadž zů- stala jenom fakulta theologická, která svým postave- ním rovná se theologické fakultě v Salcpurku. S zřetelem na to a dále se zřetelem na okolnost, že rozhodnutí z tehdejší doby mají ráz zákonů a že nemohou býti považovány za nařízení, je tvrzen posl. Klofáče mylně. Pokud se týče přání poslance ryl. Vukoviče, aby připouštěni byli absolventi záhřebské uni versity bez doplňovaci zkoušky nebo nostrilikace doktorátu, chce je co nejblahovolněji podporovali avšak napřed musí býti přesně vyzkoušeno, zdal vědomosti nabyté na záhřebské universitě splňuj kvalitativně a kvantilativně ony požadavky, kter musíme klásti na úřadníka v rakouské státní službě Pokud se týče zřízení ruské university, nechce zabývati se ji proto, že ruští poslanci upustili oo zvláštní resoluce. Na zákludě výroků těchto poslanců jakož i předsedy polského koha může říci, že jádre nejdůležitějších předpokladů pro otevření nových vy- sokých škol, totiž zabezpečení pokojného vývoje. zdá se býti dáno už ve sladiu zakládání učiliště Tím ulehčuje se vládě podstatně její úloha a ona neopomene důkladně a blahovolně uvážili podmínky pro zřízení ruské university ve smyslu Korošcovy resoluce, a učiní pak dle výsledku těchlo úvah možná opatrení, při čemž spoléhá na nezbytnou dohodu stran. K podnělu, aby ruské učitelské stolice byly odloučeny od lvovské university a byla jim dána zvláštní organisace, nemůže zaujmouti ihned přesné stanovisko. Vezme však otázku tuto vážně v úvahu Zřízení nových stolic jest konečně vláda ocholna podporovati a bráti při tom zřelel na přání Rusů Pokud se týče aulonomie vysokých škol a po- stavení profesorů, jest tvrzení, že university jsot státními ústavy a univ. profesoři slátními úřadníky formálně správné, avšak akademická svoboda je ne zbytnou rekvisitou vysoké školy, svobodné bádán a učení jest jejím životním elomenlem a k tomu pat svobodu a samostatnost pohybu, která nalézá své meze v zákonech, jak se v právním státě samo sebcu rozumí. Pokud se týče vypravení pržské techníky, sluš konstatovati, že zejména posl. Velichem stanovene požadavky jsou již splněny. V celku jesl ztanovisko vyučovací správy, poku jde o úpravu vysokých škol technických, že třeb k zakládání nových odborných oddělení postupoval s jistou reservou, dokud existující již odborná oddě lení nejsou náležitě vypravena a dolována tak, aby to vyhovovalo moderním požadavkům. Oproti tom podporuje se dlo možnosti specialisace existujícíel odborných odděloní, z toho ohledu je na př. správno doplní-li se oddělení pro stavební inženýrství na če- ské technice v Brně oddělením kulturně technickým jež je zvlášť účelným právě pro zvláštnosti markrab ství moravského. Dále se pomýšlí na téže technick vysoké škole na rozděleni strojnické školy zřízením elektro technického oddělení a toto bude lze umístiti v novoslavbě, která se právě provádí, po jejím do- končení Právě tak nelze ovšem odepřiti oprávněnp sti podnětu posl. dra. Kramáře, že pro vysokou školu technickou je nepostrádatelným chemické oddělení i když ovšem není ihned možno vyhověti tomuto přání, které je se ntanoviska vědeckého odůvodněno Vypravení zvěrolékařské vysoké školy ve Vídn věnuje vláda největší pozornost a také min. vojen- ství jeví náležitou ochotu. Pokud se týče promečního práva, pomýšli vyučovací správa, zavésti je na zvě- rolékařských vysokých školách ve Vídni a ve Lvovi pro r. 1908-9. Pokud jde o plání zem. škol. inspektorů, bude ministr půsebili, aby se část jich dostala do V. hodn třídy. Také nadále bude se rozmnožovati počet vý- pomocných sil. Postavení okres. škol. inspektor není ovšem uspokojivé. V některé zemi byli již se- státněni, v jiných se navrhuje jejich postátnění. Vše obocné jich postátnění setkalo by se však s velm značnými oblížem. Konečně připomíná ministr, že může si jen přáti, by politická siluace byla brzy ta) dalece uvolněna, aby se podařilo věnovati se rozvoji školství s důrazem a výsledkem ještě větším, než dosud. Posl. dra. Schlegel žádá ministra, pokud jd o katolická sdružení, by příliš nenapinal trpělivos katolíků. Také my jsme odhodláni, praví, násilím od- pověděti na násili. K resoluci Sylvestrově navrhuje dva dodalky Po slovech „autonomie universit“ budi zařazeno „pokud je odůvodněna zákonnými před pisy“, dále tam, kde mluví se o zásadách při pi pouštění soukromých docentur, buďtež zařazena slo va „bez zřetele na příslušnost k určitému, obmeze nému, nebo rodinnému kruhu“. K návrhu dra. Sylvestra se rokování uzavírá. Posl. Malik opřel se zřizování nových neně meckých universit; — Klofáč polemisoval s pro- hlášením ministrovým o druhé české univer sitě, jež ho neuspokojilo a trvá na svém návrhu, aby bylo jasno, má-li vláda pro český národ více, nei pouhá slova: — dr. Diamand vytkl nutnost ruske university z kulturních i politických důvodů. Posl. dr. Adler z příkazu celého socišlně de mokratického svazu učinil prohlášeni, v němž uzná vá se zásadně právo každého národa na úplně vy budování jeho vzdělavacích ústavů v každé, jem dosažitelné stupnici. Nikdy nemůže býti — praví se v prohlášení — kullurní pokrok jednoho národa na újmu národu druhému. Právo národa na školy bude však uskutečněno toprve tehdy úplně, ve všech svých důsledeích, až jednollivé národy vymohou si autono- mii. Dále broji se proli měšťanským stranám, jež nemají moci mařiti trvale požadavky jiných národo a přes to nemají odvahu k uzavření národnostního
#8 alto_textblock #8
smíru Vylýká se vládě, že jest neschopna, aby roz- pory tyto rozřešila a přenáší se malicherným uměnín přes oxamžité nebezpečí. Tím slává se hlasování pro a proti resolucím na straně měšťanských stran be- dlivě připravenou národní demonstrací beze vší váž- nosti. Sociální demokratě všech národností nemíní s této hry zúčastniti. Víme, že hájíme právo, rozum, společný zájem všech národů a národní zájem každé- ho národu, ujímáme-li se bez ohledu na všechn chauvinistické denunciace všech oprávněných škol- ských požedvků. Budeme tudíž, Němci jako Češi hlasovati pro českou a Češi jako Němci pro něme ckou universitu na Moravě. Považujeme za svou po- vinnost přičiňovati se seč můžeme o zmírnění národ- nostních protiv a usilovati o jich rozřešení a to již proto, že chceme dělnictvu uvolniti dráhu pro n- odkladné reformy v oboru sociálním, především pr konečně zavedení dělnického starobního a imvalid ního pojišťování. Resoluce Kloláčova je tak nepatrného prakli ckého významu, že jsme nepokládali za nutno, uě niti ji pledmělem usnesení strany. Při hlasování o té to resoluci není žádný člen strany vázán Posl. dr. Kozlowski žádal zřizení zvláštní učitelské stolice pro vychovatolství a lepší dotován pedagogických seminářů a rovněž sominářů, zříze ných při právnické fakultě. Posl. Maštálka stěžoval si, že v úřadnickém sboru slatistické ústřední komise není česká národ nost vůbec zastoupena. Vzhledem k nastávajícímu utvoření nových míst konceptních úřadníků žádá, by byl vzat příslušný ohled na českou národnost a při pomíná v dalších svých vývodech rekriminace, jež proneseny byly na sjezdu českých žurnalistů v Uher ském Hradišti a směřují zvláště proti tomu, že místn jména, uveřejněná statistickou ústřední komisí pre celou Cislajtanii, výhradně tištěna jsou německy Zádá ministra, by provedl resoluci na tomto sjezdě usnesenou. Dále prohlašuje jménem svého klubu, ž zástupci jeho budou hlasovali pro resoluce poslanet Schmida a dra. Hofmanna o poměrech zem. šno inspektorů a přimleuvá se za rozmnožení zem. škol inspektorů pro české obecné, měšťanské a střední školy, za rozmnožení administrativních zpravodajů kteří službou přiděleni jsou české sekci zem, školn rady v Čechách. Navrhuje resoluci, kterou vláda se vyzývá, aby dosavadní podpora, poskytovaná národo- pisnému museu v Praze, pro budouenost značně byla zvýšena. Konečně prosí ministra, by vzal ohled na požadavky laborantů a vysokoškolských sluhů. K otázce zřízení druhé české university na Mo zavě kenstatuje, že bolestně dotklo se českých po slanců a také na český národ učinilo velmi nepří znivý dojem, že zpravodaj upřel akutnost v oláze zřízení této vysoké školy Český národ bojuje o ni již 25 let. Statistika do kazuje zřejmě, že je této university třeba a topo grafie učí, že universítu tuto nelze nikde jinde zří- diti, než v Brně. Poslanci čeští nezasazovali se a nezasazují s ani dál o sestátnění soukromých drah proto, aby vy pudili německé úřadníky ze služby u těchto drah nýbrž výhradně proto, poněvadž hospodářský rozvoh naléhavě toho žádal, aby soukromé dráhy přešly majetek státu. Rovněž na otázku zřízení druhé české universily nepatří se stanoviska zřízení továrny na úladníky, nýbrž výhradně se stanoviska kulturní po- třeby. Český národ má zrovna tak, jako národ ně- mecký právo, aby se kulturně a národně úplně vy- žil. Nechceme míti university v Brně proto, abychom Brna dobyli, abychom nabyli většiny v brněnské obecní radě, poněvadž jest to za daných poměrů příštích 50 letech prostě nemožno, nýbrž proto, že studujícím mají se státi přístupny v Brně tamější velkoměstské ústavy a obávati se lze, kdyby zvolilo se pro universilu jiné místo, že nenašlo by se v do- stalečném počtu a dostatečně vynikajících učitelů. ktoří by šli do malého města. Ve zřízení druhé če ské university v některém malém městě na Moravi byl by rovněž zárodek životní neschopnosti této uni- versity. Obava Němců, že pro druhou českou univer situ není vůbec dostatečného počíu učitelů, jest na prosto hozpodstatna. Proti plánu, nedávno se vyskyt nuvšímu, aby totiž s pomocí arcibiskupovou byla zl zena universifa v Olomouci, musí se češu poslane rozhodně vysloviti, poněvadž nechlějí míti soukrom ústav, na nějž mohly by působiti různé vlivy, jak se zrovna v poslední době uplatňovaly Doufal, že křesťansko-sociální strana zaujme této otázce naprosto jiné stanovisko a nepřenech rozhodnutí socialním demekralům. Křesťansko-soci ální strana prohlašuje vždy, že chce dosáhnouti roz hodující posice ve sněmovně a říši, v kritických chví lích sa všax bojí, vyvoditi důsledky. Zamílavé sta novisko křesťansko-sociální strany v ctázce zřízen druhé české university mohlo by snad vésti k tomu že by si česká delegace řekla, že vzdává se další pod pory strany, jejíž zástupci zasedají se zástupci če ských poslanců v ministerstvu Posl. ryt. Vukovič žádal, by vláda učinil vhodná opatření, aby chorvatským studentům, při cházejícím z druhé poloviny říše a složivším na záhřebské universitě právnické a filosofické státní zkoušky a rigorosa, platily tyto zkoušky a rigorosa v Rakousku bezpodmínečně, bez doplňovacích zkou- šek a nostrifikace. Tatáž výhoda měla by býti po- skytnula tazé studentům slovinské národnosli, poku nebude pro ně zřízena vlastní slovinská universitn Řečník navrhuje příslušnou resoluci. Po doslovu rof. Biliňskéhe schváler tit. „Vysoké školy“. — Resolučni návrh Kle fáčův propadl hlasováním dle jme 24 proti 16 hlasům. Přijaty byly resoluce: Sylvestrova, Žáčko va, Conciova, Korošcova, dále tada jiných resoluc mezi nimi resoluce zpravodajova o úpravě vysokýcl škel a slavbě nových budov mathematicko přírodově- deckého ústavu na české universitě v Praze; dále přijata Sylvestrova resoluce o zásadách na zajištěn dorostu akademických profesorů, utvoření volnějšího přechodu z vysokých škol rakouských na německ říšské a švýcarské, i naopak, s dodatkem Conciovým o vzájemném volném přestupování mezi rakouským a vlasskými vysokými školami; dále přijata Wolfov reseluce o odloučení vídeňské zvěrolékařské vysok škosy od min. vojensiví; resoluce dra. Kra máře o vypravení universit a vysokých škol; reso-
#9 alto_textblock #9
luce posl. Maštálky o sulvencl národopisněn museu a úpravy poměrů laborantů a vysokoškolských sluhů Příští schůze bude zejtra. Na jednacím po- řadu bude“ Min. spravedlnosti, ústřední a justiční správa a v Živnostenský výbor usnesl se po delším rokování, jehož mezi jiným zůčastnil se luké posl. Fresl, přikázati předlohu o zajištění pohle- dávek stavebních řemeslníků 6clennému užšímu výbor. K dotazu předsedy prohlásil zástupce vlády šl. Kreuzbruck, že v brzku budou ukončeny pří- pravné práce k opravě zákona o situaci koncesova- ných stavebních živnosti. V brzku přikročeno bude k vypracování nové předlohy, která bude podkladem pro další nutná vyjednávání s interesenty a pro ko- nečná slanovení textu vládní předloby
#10 alto_textblock #10
Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské komory.
#11 alto_textblock #11
Spolek pro ochranu honby a chov psů v králov- ství českém rozhodi se u příležitosti jubilejní vý- stavy uspořádati ve onech 7. a 8. června t r. od- bornou výstavu ušlechtilých, čistokrevných loveckých psů. Počlivě sestavený program zajímavé této vý- stavy vydán bude v nejbližších dnech tiskem. Ok- sahovati bude hlavně důležitá uslanovení o tom, steré druhy psů k výstavě budou připuštěny a z kterých podmínek. Na peněžilé ceny rozvržen pří- bližně obnos 6500 korun.
#12 alto_textblock #12
Proti maďarským násilnostem.
#13 alto_textblock #13
Protestní schůze, svolaná proti maďarskému brutálnímu rozsudku nad obětmi černovskými, shromáždila ve velké dvoraně žofinské včer večer tolik obecenstva, že sál byl plně obsazen. Schůzi jménem svolavatelů zahájil posl. dr. K. Baxa, vyloživ prostě účel jejího svolání. Sym- patie všech vrstev české veřejnosti byly před několika měsíci tak živě upoutány na tragický zápas národní a politický, jaký vede nejbližšl nám větev slovanská pod Tatrami, že nelze mlčením přejíti krutý rozsudek, který stihl v těchto dnech na čtyřicet slovenských občanů. Předsedou schůze zvolen prof. Táborský, hlavním referentem nejlepší český znalec po- měrů slovenských, ředitel a spisovatel Karel Kálal. Spisovatel Karel Kálal, chápaje s slova, zdůrazňuje, že na sehůzi pro- testní, jakou tato má býti, nezná většího silnějšího slova jako hesla protestního, než jest — výzva k práci! K práci za uvědomě- ním vzájemnosti českoslovanské, za pochopením a vzájemnou podporou. Slovenský kulturní ma- teriál přenášeti k nám a jím zmnožovati českou kulturu, znamená řečníkovi tu pravou, nejobsaž- nější a nejvýslednější práci pro nejbližší nám slovenskou větev a pro nás samy. Kulturní sblížení bude míti v důsledeích i zisk po- litický. Pokud se vracíme ke svému kulturnímu i politickému uvědomění slovanskému, vyjádře- nému slovy: nejdříve Čech, pak Slovan, tedy v tomto programu slovenský národ v Uhrách je na místě prvním, spojujeť nás Slovensko se slovanským východem — s největší slovanskou říší, s Ruskem. Ve sloučenství a v uvědomění společných zájmů budeme národem takového významu, že budeme musit být respektováni. Jako my potřebujeme Slováky, tak tím spíše oni potřebují nás. Jsou nejenom národ malý, ale i chudý. Slovákům patří pouze 25% jejich půdy; ostatní je v držení vlády, biskupů, Židů, Maďarův a Maďaronů. Z těch 25% je ještě 10% zadluženo a zase u Židů. Nemají-li tedy zahynout, musí se o někoho opřit. Přátelům Slovenska jsou známy Kálalovy názory a podněty ke společné drobné práci na poli literárním i hospodářském. Se znalostí důkladně informovaného praktika vypočítal celou dlouhou řadu podnětů, jak si věc představuje. Řeč Kálalova, klidná a střízlivá, účinně pointo- vaná, končila tím tónem, jakým začala: ne hej- slovanění, ale práce soustavná a oběta- vost musí být naším heslem pro- testní m. (Hlučný souhlas.) Druhým řečníkem byl slovenský student. redaktor Boh. Pavlů, jenž byl svědkem skan- dálního procesu ružomberského. Výmluvně ohnivě líčil průběh a hlavní momenty soudního líčení, které bylo jediným řetězem uměle zkru- covaného a připraveného vyšetřování i soud- ního řízení. Sensaci měly by vzbuditi některé jeho údaje, na př. o tom, jak úmyslně byla pří- mo dirigována maďarská žurnalistika a vyko- náván na ni vliv v tom směru, o čem a jak má psát, jak cizina byla tendeněně a křivě informo- vána. Končil optimisticky, s nadějí, kterou slo- venský národ čerpá ze živého zájmu, jaký v po- slední době Evropa a seriosní světový tisk vě- nují jeho zápasům a jeho dalším osudům. Poslanec sociálně-demokratický dr. Souku konstatuje, že otázka slovenská po událostech
#14 alto_textblock #14
Hudba. + Orchestr vídeňských umělců. Z Vídně, 27 března. Orchestr vídeňských umělců hudebních ukončil včera dvanáctým koncertem první saisonu své činnosti. Včerejší jeho večer byl neobyčejn skvělý. Podal znovu důkaz veliké výše umělecké, na kterou se dostal tento orchestr hudebních umělců vedený Oskarem Nedbalem. Nedbal řídil včerejší po- slední koncert místo hudebního skladatele Pfitznera. Program večera toho něl kromě ouvertury k Webe rovu »Oberonu«, veliké první symphonie Mahlerovy a Lisztovy »Fantasie uherské« pro klavír a pro orchestr, také Smetanovu symfonii »Z českých luhů a hájů«. Provedení všech těchto skladeb bylo ne- obyčejně pečlivé a dokonalé. Po Smetanově skladbě odevzdány Oskaru Nedbalovi tři veliké věnce, věno- vané společností, která založila orchestr vídeňských hudebních umělců a kromě věnců damami věnovány mu četné dary květinově. Včera jmenován čestným před- sedou budebního sdružení toho hr. Richard Couden- hove, bratranec českého místodržilele. Celý večer byl jediným budebním svátkem. Posluchačstvo, které naplňovato velikou dvoranu hudební společnosti do posledního místa, vyznamenávalo stálým polleskem jak orchestr, tak jeho dirigenta Oskara Nedbala, kterýž opětně děkovati musil za spontanní výbuchy potiesku. Když pak dozněla Mahlerova symfonie položená na poslední místo programu, posluchačstv neodešlo. Zůstalo, povstalo na svých místech a při- pravilo Oskaru Nedbalovi, jenž se opět a opět obje viti musil na podiv, hlučné ovace, kterými mu nej- lépe tlumočilo a projevovalo svoje díky a uznání za práci vykonanou, zároveň pak povzbuzení ku práci budoucí. Dnes tento sbor vídeňských hudebních umělců odjel do Prahy s Oskarem Nedbalem, kde bude míti v neděli koncert. Z Praby vydá se na umělecké tournée přes Německo do Ilalie. O. Nedbal v hudební saisoně na rok 190B/9 bude pohostinským dirigentem zdujší Lidové opery, kde zahájí svoji činnost napřed nastudováním a řízením Wagnerova »Bludného Holanďana« a potom Dvořákovy »Ru- salky«. Oskar Nedbal v krátké době zjednal si ve Vídni nejen pevné postavení ve světě hudebním, ale možno směle řici, že zaujímá v něm postaven
#15 alto_textblock #15
čestne.
#16 alto_textblock #16
+»Hlahole pražský, který s velmi vlídným při- jetím kritiky, rovnéž i nadšeným uznáním poslu- chačstva ve svém středečním koncertu provedi dvě domáci skladby: Kličkův »Pohřeb na Kaňk ue a Nešverovo »De profundise, opakuje ob skladby v neděli dne 29. března o 1/24. hod. odpol. Přítomnost obou skladatelů (Nešvera z družné Moravěnky k nám zavíta) zvýši jistě dojem a nadšení. Zájem o lístky jesl nebývalý + Koncert konservaloře hudební v Praze koná se v Rudolíině dnes v sobotu 28. března za řízení ředitele ústavu Jindř. z Kaánů; v orkestru hrají ve- skrze chovanci konservatoře s tímto pořadem: Sme- tana Vllava, Glazunov houslový koncert (solové housle Otilie Reinigerová, absolveníka třídy prof Suchého) a Césara Franka symfonie d moll. Počátek koncertu o 7. hod. večer, pokladna v Rudolfině otevř se po 6. hod., kdež možno vstupenky obdržeti. + Orchestr vídeňských hudebních umělců í- zením O. Nedbala provede v neděli dne 29. t. m. jako druhon část programu velkolepou Mahlerovu Symfonii. Již provedení toholo díla samo jest pro Prahu téměř novinkou, jelikož dílo déle tří let ne- bylo v Praze provedeno. Tak, jak hraje ji orchestr víd. hud. umělců nastudováním Nedbalovým, je výkon taktka bez soutěže. Mistr Nedbal, aby vyhověl s čet- ných stran jej došedším žádostem, zařadil do pro gramu místo ouvertury »Mistři pěvci« Goldmarkovu ouverturu »Sakuntala«, jejíž provedení orchestrem V. H. U patří dle jednohlasného soudu vídeňské kri- tiky k nejbrilantnějším výkonům orche- strovým, jež ve Vídni kdy byly slyšeny. Koncert vzhledem k návalu z venkova počne přesně o 11. hod. a skonči o 1. hod. odpol. Mezi čísly ne- bude nikdo do sálu vpuštěn. Také v chodbách rudol- finských nebude nikomu, kdo nevykáže se vstupenkou pobyt dovolen. Předprodej lístků po 3, 4 a b K na sedadla a po 1 a 2 m k stání a lože po 20 K v hu- debním závodě Mojkíra Urbánka v Praze. Pro telegrafické objednávky adresa: Dalibor, Praha. Te- lefon 3006. + Koncert virtuosa na housle Roh. Picka-Mangia galla z Milána a jeho bratra Riccarda, jenž při po- sledním koncertu Svazu hudebníků jako virtuos na klavír slavil triumfy, pořádán jest opět v Rudolfině v pondělí dne 31. t. m. o 1/28. hod. večer. Orchest
#17 alto_textblock #17
sestaven bude ze členstva Svazu a dirigovati bude p. dr. V. Zemánek. Roberlo Piek Mangagalli kona studie v Miláně a u mistra prof. Ševčíka v Praze Jeho koncerty po Italii vydobyly mu čestné místo po boku jiných velíkánů-houslistů. Předprodej vsťupenek jest u F. A. Urbánka u Národního divadla a u firmy E. Wetzlera. + Pěvecko-hudsbní spolek »Žerolín« v Olomone provede o svém jarním koncerta v sobotu 4. dubn ve velké dvoraně Národního domu »Proklet Faustovor, dramatickou legendu o 4 odděl. o Hektora Berlioza. Sóla zpívají: Mefisto: p. Václ a Kliment, I. basista pražského Národního divadla Faust a Brande: pp. učitel Jiřík a Smolka, čle nově »Žerotína«, Markétka: pí. Tůmová, koncertn pěvkyně z Prahy. Smišený sbor »Žerotína« a sbo chlapecký. Orchestr: Úplná kapela c. a k. pěš. pl č. 93 a orchestrální odbor »Žerotína«. Zač. o 1/28. hod. več. Dirigent: p. Ant. Petzold, sbormistr »Žer- tina« a dómský varhaník. + Z Jekaterinoslavě. Virtuos na housle a pro Iesor carské konservatoře, krajan náš pan Augus Náblovský, dobyl skvělých úspěchů v několik koncertech. Na programu byla také rukopisná »Serenada«, věnovaná jemu p. Jaroslavem Křičkou, profesorem komposice a dirigentem žákovského orchestru. Příští symfonický koncert bude věnován výbradně skladbám Smetanovým a Dvořákovým.
#18 alto_textblock #18
Různé zprávy.
#19 alto_textblock #19
= Zločinný lékař. Z Bukurešti, 26. března Zdejší lékař Rudolí šl. Petelenz byl zatčen pro zločin proti klíčícímu životu. Vyšetřováním se zjistilo. že zatčený provozoval svou zločinnou praxi po mno- ho let a zavinil smrt třiceti žen a dívek. které se jeho manipulaci svěřily. = Řidič tramwaye řádovým rylířem. Z Role rodamu, 26. blezna. Královna jmenovala řídiče haagské tramwaye Redera rytířem oraňsko-nassav- ského rádu, poněvadž svou chladnokrevností a roz- hodností při srážce královského povozu s vozen tramwaye zabránil kalastrofč. = Zeny na právnické faknlty v Rušku. Z Potro- hradu se slěluje, že ministr spravedlnosti Sč e zlo-
#20 alto_textblock #20
vitov se vyslovil pro připuštění žen na právnick- fakully a dovolil několika Ruskám, jež vystudoval práva ve Francii, aby se po doplňovacích zkouškáci věnovaly advokální praxi = Nechtěji Heinea. Městská stavební komise v Kolině n. Rýnem odmítla jednomyslně z osobníe důvodů pomník Heincův, který artisla Denny Gůrt ler nabídl méstu darem. — Luzorský obetisk ohrožen. Z Paříže se sdě luje: Klosáním půdy následkem stávky dělníků př stacbě podzemní dráhy byl ohrožen také luxersky obelisk, postavený uprostřed Place de la Concorde Jak městští inženýři ujišťují, posunul se poněkud zá klad obelisku na jednu stranu, takže musí rychle býti učiněna opatření, aby se drahocenná egyplsk památka podepřela a opět vzpřímila. Naklonění lze prý dokonce pozerovati pouhým okem = Aléra Rochettova. Z Paříže, 27. března. K včerejší schůzi akcionářů a zřízenců různých pod niků Rochellových sdělují se ještě tyto podrobnosti Schůzi bylo přítomno asi 1200 asob a na 1000 oso nemohlo se dostati do místnosti. Většmna řečníků pro nášela obžaloby proli soudu, jenž dal Rochetta be: příčiny zatknouti. Rochelte prohlašuje v protestu podaném vyšetřujícímu soudci proti zatčení, že za nechal všechny finanční společnosti v dobrém stavu Toto tvrzení Rochettovo potvrzuje částečně rozhod nutí soudu, že nemůže býti prohlášen úpadek, poně vadž Rochette nevydal žádných obligací a dluby jednotlivých společností jsou náležitě hraženy nale- zenými botovosími a hodnotami. V madridské ústředně a v 60 filiálkách jest značné aktivum a portefenille obsahuje dobré směnky a akcie prvního řádu. Byla přijata resoluce, v níž akcionáři činí justici zodpo vědnou za znehodnocení akcil, protestují energicky proti postupu soudních úřadů a žádají okamžité pro- puštění Rochetta. Na konci schůze byla Rochettov provolána sláva. Soudní administrátor Rochettových podniků vyzval úřadníky, aby ode dneška opět za čali pracovati v kancelářich. Ujistil, že za několik dní budou otevřeny také venkovské filiálky. Zatím však došly nové žaloby proti Rochettovi. = Lidožroutství. Ze Sydneye, 27. hřezna (K. k.) Reuter. kanc. oznamuje: Parník »Siegismund- sděluje, že na Admirálských ostrovech byli čtyi domorodci kupující potraviny pře
#21 alto_textblock #21
padeni divochy, pobiti a snědeni. Z německé Nové Quineje vydala se tam výprava, aby vrahy potrestala. = Zemělřesení. Z Vídně, 27. března. (K. k.) Sismografické přistroje c. k. ústř. ústavu pro meteoro- logii a geodynamiku zaznamenaly dnes o půlnoci velice silné zemětřesení ve vzdálenosti asi 9500 km. Počátek ve 12.16 v noci, mazimální rozkyv 42 mm. ve 12.58 hod., konec ve 3 hod. ráno dle středo- evropského času. V 5.38 hod. ráno zaznamenaly přistroje druhé slabší zemětřesení asi v télět vzdálenosti. Maximální rozkyv 12 mm připadl na 5.46 hod. a konec zemětřesení byl v 7 hodin ráno. Z Terstu, 27. března. (K. k.) Sismografické přistroje zdejší námořní observatoře zaznamenaly v noci dvoje vzdálené zemětřesení. Prvé počalo ve 12.16, největší rozkyv 26 mm o 12.31 a skončilo o 223 hod. v noci. Druhé počalo o 5.01, největší rozkyv 7 mm o 5.15 a skončilo o 6.27 ráno = Sebevražda barona Ze Lvova, 27. března. Dnes v noci vrhl se bar. Bedřich Ehrenburg, jenž přijel z Vídně, oknem na ulici, kdež zůstal ležeti s roztříštěnými údy mrtev. Zanechal list, z něhož vysvítá, že prohrál proces o dědictví. Finanční ob- tiže dohnaly jej k srbevraždé. Baron byl posledním manželským potomkem svého rodu a 56 let stár. = Sedm osob uhořelo. Z Petrohradu, 27. března. Při požáru, jenž minulé noci vypukl ve Snokovské třídě, kdež bydii mnoho dělníků, uho- řelo 7 osob a 20 osob zraněno. = Vražda z vilnosti? Z Derlína, 26. Přezna. Dnes odpoledne nalezli železniční dělníci na Tempel-, hofském poli krabici s mrtvolou ženy asi 30leté, již byly uříznuty nohy a hlava. Tyto části tela nalezlo hasičstvo později ve dvou balících, pohozeny v banně Dle všeho jde o vraždu z vilnosti. — Z Ber lina 27. března. V zavražděné, jejíž rozsekaná mrtvola byla včera nalezena na Tempelhofském poli, byla zjištěna prostitutka, která se od prosince pohřešuje. Policie vypsala odměnu 1000 mk. na vypátrání vraha. Ještě včera večer byl zatčen bý valý mi- enee zavražděné, jenž jest v podezření, že vraždu spáchal.