#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXVIII.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v sobotu 28. března 1908.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 87.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a odpol. list,
předeslšcí set
v Praze v sdnlplistratl
na mžsíe . . . . . . 9 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s drojí čenáškou
na měsie
. .
n dtnt 14a . . . . 7 k 50h
va Glislkách:
na uěsíe . . . . . 2 K B0 p
Pošlos:
na měsle
tví leia . . . . » K 60h
s dvojí zisšlkon
na měste
R.: . k
#7
alto_textblock
#7
V drobném pronejit
ranní číslo o sobě . . . za 8h
vdpoledlni
. . . . za tl
Ve lilialkách na venkově
ranní číslo. . . . . . . . 10k
odpolodní . . . . . . . . 4h
Inserát
plati se hotově zapřeš.
Předplacení a lnserty přijímá adminl-
strace v Marlanské ulici č, 3.
Tam naclásejí se též redsk e
Uiskárna k szpedise „Nárednich List“
Rukoplay se nevracsji
#8
alto_textblock
#8
Směrem východním.
Letošní návštěvě císařských německýc
manželů v Italii, kdež se setkali v Benátkách
s králem italským, v jehož průvodu se na-
lezal i ministr zahraničných záležitostí a dalšt
jízda ku pobřeží tureckému, kdež se konají
bezpečnostní přípravy k uvílání panovníka ně-
meckého, jakož i oblášená jeho návštěva ve
vodách řeckých, upírá se sice všeliký mimo
řádný význam politický, ale sám směr tohoto
jarního výletu ve spojení s oblížemi otázek
balkánských a více než příznivého stanoviska
německé politiky k Turecku jest dostatečným
dokladem, že cestou nynější se okázale osvěd-
čuje zájem Německa pro záležitosti východní.
Výletu tomu předcházela mimo to i po-
slední řeč kancléře německého kn. Bülowa —
o německé politice zahraničné — takřka bez-
prostředně a nejzajímavější odstavce její se
týkaly vesměs záležitostí východních. Ba i to,
že kaneléř o zápletkách marockých, v nichž
se octla Francie, mluvil zdánlivě velmi zdrže-
livě, posloužilo mu, že mohl tím otevřeněji
se vysloviti o reformní akci makedonské a sou-
visícími s ní návrhy a záměry. Kníže Bülow
vydal dokonce i francouzské politice v Ma-
rokku zvláště pochvalné vysvědčení, prohlá
siv, že politika nynější vlády francouzské jest
daleka toho, aby viděla v Marokku sídlo ne-
přátelského kutění, jako se to dělo před třemi
Ovšem se zatím podařilo Francii v Ma-
rokku zapřísti, a kdo to způsobil a komu
tamní nesnáze francouzské přišly vhod, ne-
třeba zvláště vykládati.
Za to o věcech balkánských zněl výklad
jeho velmi málo lichotivě pro posavadní čin-
nost koncertu velmoci Makedonie jest mu
sídlem požárů, kteréž sultán a šest velmocí
marně se snaží uhasiti, protože se po
straně stále přikládají nové
hořlavé látky. Promlouvaje pak o no-
vých návrzích, zvláště anglickém, aby pro
Makedonii byl dosazen generální guvernér,
prohlásil: Nelze od nás očekávati, že se
nadchneme pro návrhy, jichž jsme si ne-
přáli, aneb kteréž považujeme přímo za ne-
bezpečné. K těmto počítám novoty, kteréž
ohrožují svrchovanost sultánovu, a jimiž by
bylo obyvatelstvo turecké a mohamedánské
pedníceno k vážnému odporu.
Ale ještě nesnesitelnější zdá se mu býti
myšlenka, že pro prudké spory v tureckých
provinciích mohou mezi velmocemi nastati
neshody a může vzniknouti prudká válka ...
Slovy těmito se přímo ukazuje na
Anglii, že návrhem svým takovéto konce
chce přivoditi
Než nejen s Anglií ani s Ruskem nezdá
se býti kníže Bülow spokojen. Před řečí
svou přijal dopisovatele »Nového Vremene«
a snažil se vylíčiti mu nesprávnost názorů.
jakoby Německo sultána posilovalo v odporu
proti reformám a ohrožovalo koncert vel-
mocí; při tom namáhal se vůbec vysvětliti
východní politiku německou jakožto Rusku
přátelskou, tak že i německé časopisy k tomu
poznamenávají: »Pokusil li se kaneléř Bülow
takto tlumočiti stanovisko německé, jest to
dokladem, že diplomatickými prostředky ne-
dovedl úplně dosíci svého cíle a že proto
použil i pomoci ruského listu. Dle toho se dá
však rovněž dohadovati, že stav styků
německo ruských není valně příznivý. Nemá li
Německo na Východě zvláštních vlastních
zájmů, bylo by lépe, kdyby ustoupilo tam
do pozadí a rad svých nevnucovalo. Vždy
vzbuzujeme svým, věcně neodůvodněným za
sahováním u zúčastněných velmocí pouze
nepříznivý dojem, že chceme býti »při
všem«, kde se něco »šustne«.
K tétéž věci poznamenal anglický »Daily
Graphie«: »Kníže Bülow jest patrně rozladěn
rostoucí nedůvěrou ruského časopisectva proti
politice Německa. Ale dokud panuje doroz
umění mezi oběma vládami, mohl by hlasů
časopiseckých nedbati. Mluvíli však kanclér
zároveň o schopnosti Německa, že dovede
pro všecky případy hájiti své hranice, mo
asi jiné stížnosti než — na časopisy.« I tento
hlas nasvědčuje tomu, že poměr německo
ruský není nyní právě nejlepší.
Než i o projektech drah balkánských
pokud za nimi stojí Rakousko-Uhersko, pro-
mluvil kaneléř Bülow tak, jakoby odmítal
zprávy novin, že v pozadí jich stálo a stojí
Německo. Ve věci této prý Německo Rakousko
Uhersku ani své rady ani své podpory ne
vnucovalo, aniž Rakousko-Uhersko o něse
ucházelo.
Při tom trval kancléř Bülow na zněn
berlínského kongresu, jakožto základě pro
úpravu balkánských poměrů, aniž by se byl
slovem zmínil o rakousko-uherské dohode
v Mürzstegu.
Tato řeč kníž. Bülowa nedá se tudíž
vyloučiti, jde-li o význam nynější cesty cí
saře Viléma. Nedá se ani mysliti, že by při
schůzi benátské nebylo se jednalo mez
oběma panovníky o věcech balkánských
zvláště když jest všeobecně známo, jak Italii
záleží na vlivu na pobřeží albánském. Ně
mecké časopisy mimo to nápadně zdůraz
ňují, že setkání to jest důkazem, že mráčky
kteréž se po marocké konferenci nakupily
mezi Ilalií a Německem, nyní úplně zmizely
a že oba státy chovají k sobě bývalou ne-
změněnou spojeneckou důvěru. Zvláště prý
se zdá, že základy východní politiky obou
říší jsou v plném souhlase.
Není vyloučeno, že císař Vilém hodlá
obrátiti zřetel Italie k severní Africe, čímž
se vysvětluje, že některé vlašské časopisy
#9
alto_textblock
#9
roky
#10
alto_textblock
#10
doznávají, že na Balkáně se nedají sloučiti
zájmy německé — se zájmy vlašskými.
Tolik jest již nyní patrno, že záležitosti
bližšího Východu počínají zatlačovati do po-
zadí všechny ostatní otázky mezinárodní, že
na šťastném řešení jejich diplomatů závisí
klid celé Evropy a selže li činnost diplomacie
a nepodaříli se ji nalézti zdarnější postup
v turecké akci reformní, mohou se splniti
slova kancléře Bülowa o tom, že by násle-
doval rozklad koncertu velmocí, a s ním
konec míru.
#11
alto_textblock
#11
Jest možné disciplinární řízení prot
soudcům chebským?
#12
alto_textblock
#12
Včerejší „Den“ zmiňuje se o právnickém po-
zadí nezákonného počínání soudeů chebských
tajemným způsobem dovolává se i právnické
jednoty a mluví o potřebě seznání příčin a práv-
ních podkladů, kterými němečtí soudcové svá
nespravedlivá rozhodnutí kryjí a o tom, že bez
znalosti takových přičin nedá se proti dobře
právnicky promyšlenému a připravenému útoku
na naše jazyková práva ničeho docíliti.
Opakuje tímto, co zbytečně a neodůvodně-
ně prohlásil již p. dr. Kramář. Nejedná se o žádný
„právnicky promyšlený“ a právnicky připravený
útok na jazyková práva naše, neboť na jednání
soudů chebských nic právnického není, nýbrž
jest to pouhá odvaha těch kterých
soudcův, kteří proti zákonu i proti rozhod-
nutí u nejvyššího soudu na nesprávném zamitán
českých podání setrvávají. V takovémto od
hodlání není nic právnického, dokonce pak
ne učeného. Není pravda, že by proti soudeům
těm stát neměl prostředkův.
Dle § 47. s. instrukce jest každý soudní
úřadník povinen záležitosti jemu přikázané
pilně, horlivě a nezištně vykonati a též ve svém
domácím a občanském životě tak se chovati
aby proti němu žádných námitek nebylo a má
jak v úřadě tak mimo úřad všeho se zdržeti
čím by důvěra v soudcovské výkony nebo úct
k stavu, k němuž náleží, se zmenšiti mohla. Jaký
desah má toto ustanovení zákona? Uvedu ná
sledující příklad: Soudce, jenž rozhoduje o ba-
gatelním sporu, na př., kde jednati se budo
o splacení poskytnuté zápůjčky, zajisté jest ne-
odvislý při rozhodování o věci samé a nebude
mu moci vláda udíleti pokyny, která ze stran
ve sporu samém zvítěziti má.
Ale dejme tomu, že naskytne se soudce
antisemita, jehož antisemitismus půjde tak da
leko, že v případech, kde bude jednati se o po-
hlodávky mezi israelitou a křesťanem, prohlásí
že on zkrátka ze zásady žádnému israelitov
nevěří a že dle jeho náhledu zápůjěky israelil u
poskytnuté spláceny býti nemusejí.
Ježto jednati se bude o rozsudek bagatelní
bude odvolání proti rozsudku tomu po zákonu
nepřípustné a tedy prostě dle náhledů a zásad
nyní pány Němci prohlášených a ministrem
drem. Kramářem a do konce i časopisem „Den“
za „promyšleně právnické“ uznávaných byli py
krátce u soudce takového israelité bez ochrany
právní.
Kdyby tento případ nastal, bylo by ihned
nejen pánům Němcům, nýbrž i ministru spra
vedlnosti i všem našincům patrno, že takový
soudce, jenž nad zákony klade svou libovůlič
svůj fanatismus, nemůže se odvolávati na ne
odvislost soudcovskou a nestrčili-li by soudce
tak do blázince, pak jistě po telegrafu by mě
na krku disciplinárku, jak se říká „jako trám“
z důvodu toho, že jednání jeho vylučovati mus
důvěru a porušovati úctu k soudcovskému sla-
vu a tudíž odporuje výše citovanému § 47.s.
instanci a jest disciplinární. A když soudcové
němečtí vzdor zákonu, vzdor dosavadní 30leté
praxi, vzdor výkladu zákona od nejvyš. soudu
způsobem důrazným a slavnostním se stavšímu
vzdor tomu, že výklad ten vrchním soudem byl
všem soudům intimován, na svém nezákonném
jednání setrvávají, není to disciplinární? Ne-
uváději tím v posměch nejvyšš
soud, stav soudcovský a konán
spravedlnosti vůbec?
Když naši ministři ve Vídni a dr. Kramá
sbě od ministra spravedlnosti našeptati dali.
že věc má právnický háček, vysvětloval jsem
si to tím, že ani pp. ministři ani dr. Kramář
nejsou praktickými právníky z povolání a tudiž
tajůplným tvářením se kruhův, ministerstvu
blízkých, v omyl uvedeni byli, jakoby skutečně
na straně soudců chebských aspoň zdání něja
kého oprávnění býti mohlo.
Když však nyní i v orgánu vážném, jako
jest „Den“, tvrzení taková se opakují, jež způ-
sebilá jsou v širších kruzích obecenstva vzbu
diti mylné domnění, že věc má jakýsi právnický
háček a tudíž Němci přece jen jsou v právu
neb aspoň domnívati se mohou, že v právu jsou
považuji za nutné tvrzení ta opraviti.
Dr. Šebesta.
#13
alto_textblock
#13
Politické zprávy domáci.
#14
alto_textblock
#14
V Praze, 27. března. (Zemské sněm y.
Istrijský sněm vykonal svou povinnost, při-
jal změněné zemské zřízení, nový volební řád
pro sněm a pro město Pulji, svolil, aby se
v Pulji zřídila státní policie a byl včera uzavřen
Jakmile nový volební řád nabude panovníkovy
sankce, dosavadní sněm bude rozpuštěn a bu-
dou vypsány nové volby, jež se vykonají už dle
opraveného volebního řádu.
Ode dneška kromě sněmu terstskéh
zasedají také sněmy moravský, kraňský
a vorarlberský. Kraňský sněm se má usta-
viti a zvoliti nový zemský výbor, druhié dva
sněmy mají schváliti další zatímný rozpočet. Se
svými pracemi musejí býti hotovy do týdne.
poněvadž příští čtvrtek se sejde opět poslanecká
sněmovna říšské rady
#15
alto_textblock
#15
V Praze, 27. března. (Zpravodaj ryt
Biliňski a Slovinci.) Mentorský tón, je-
hož ryt. Biliňski užil jako zpravodaj o uni-
versitách v rozpočtovém výboru, urazil také
Slovince. Udělilť Slovincům, domáhajícím se
vysoké školy, velkopansky radu, aby se nejprvé
starali o podmínky, nezbytné pro zřízení tako-
vého učiliště. „Slov. Nar.“ namítá, že kdyby se
byl ryt. Biliňski dříve poučil o skutečném stavu
věci, byl by si ponechal „otcovskou radu“, kte
rou si vypůjčil u německýeh odpůrců slovin-
ského národa. Ryt. Biliňski, jemuž se ani ne
snilo o poměrech mezi Slovinci, jenž nemá an
ponětí o kulturném stavu slovinského národu
má si své rady ponechati pro sebe a pamatovat
si, že slovinský národ, na nějž pohrdavě po-
hlíži německými brejlemi, jest pro vysokou ško-
lu nejméně tak zralý, jako národ, jéjž on za
stupuje.
V Praze, 26. března. (Ze sehůze ma
darské levice.) Doplňkem ke zprávě o de-
brecinské schůzi maďarské oposiční levice po-
dáváme výňatek z řeči Lengyelovy. Mluvě
o programu nové oposiční strany, jenž bude
v brzku uveřojněn, pravil, že bude mimo jiné
obsahovati také sociálné body; bude žádati rov-
né právo a odstranění nadpráví. V programu
tom obsaženo i všeobecné volební právo, spra
vedlivá úprava národnostní otáz-
k y, spravedlivá správa atd.
Vše, co posl. Lengyel sliboval v Debrecfně
jest ovšem pěkné a chvályhodné. Ale zkušenos
nás bohužel poučila, že Maďaři slibují národ-
nostem spravedlnost, jen dokud jsou“ v oposici.
Jakmile se dostanou ke vládě, vyklubou se z niel
staří šovéni.
Z Vídně, 26. března. (Bar. Rauch v
Vidni.) Včera přijel sem z Pešti v průvodu
ministra Josipoviče chorvatský bán, bar-
Pavel Rauch. Účelem jeho nynější návštěvy
jest prý porada s bar. Aehrenthalem o obsazen
tří biskupských stolic v Chorvatsku. Jde přede-
vším o to, aby byl konečně jmenován nový bi-
skup pro diecesi dakovskou, osiřelou od smrt
velikého Jos. Štrossmayera, pak o biskupstní
seňské, uprázdněné nedávnou smrtí biskupa
Magroviče a konočně o jmenování kondjutora
s právem následnictví záhřebskému arcibiskupu
Posilcviči, který je už dlouhou dobu churav-
Bar. Raueh chce všechna tato tři místa obsadit
osobami sobě a uherské vládě oddanými a sie
pro bohnté biskupstvi dakovské vyhlédl si zá-
hřebského kanovníka Ivančana, pro biskup-
ství seňské kanovníka seňského Martine ea
záhřebským kradjutorem má býti jmenován svě-
tící biskup Krapac, jehož uherská vláída už
dávno kandiduje, proti němuž byl však dosud
Řím. Bar. Aehrenthal má odstraniti v Římě pře-
kážky, ktoré se tam staví v cestu vyhlědnutým
novým chorvatským biskupům.
#16
alto_textblock
#16
Politické zprávy zahraničné.
#17
alto_textblock
#17
V Praze, 27. března.
#18
alto_textblock
#18
Znovuzrození slovanské myšlenky v Rusku.
Ve schůzi politického klubu petrohdad
ského, kde rokováno o svolání slovanskéh
jezdu, měl řeč také bývalý ministr M. M. Fedo
rov, nyní redaktor a vydavatel „Slova“! V liste
tomto nalezáme stať „K olázce o slovanskén
sjezdě“, o niž myslíme, že je tou řečí, kterou
M. M. Fedorov měl v politickém klubě. Zaslu-
huje povšimnutí.
Nejprve se konstatuje, že národní slovan
ský cit se nyní v ruské společnosti silně pro-
beuzí. Je to přirozeno. Obecenstvo má nyní vol
nost pronášeli se veřejně o různých otázkách
to podněcuje myšleni a uvažování, a tu nemůže
být jinak, nežli že přichází na tapetu i slovanská
myšlenka. Ruské obecenstvo pociťuje, že se
svou dálně východní politikou uehýlilo od svo
historické dráhy a tím si přivleklo vnější po-
réžku. Následkem oslabeni Ruska jest oslaben
Slovanstva a čilý pohyb Němectva na jih. „Sa-
ma historie pobízí Slovany, aby si vzpomněl
svých společných úkolů a potřeb, a není divu,
že tato myšlenka právě činí velké úspěchy přede-
vším v ruském obecném uvědomění.
Z duše nám jde následující passus: „Čím
vážnější pyšlenka, tím pečlivěji a svědomitěj
musi býti připravero její uskutečnění. Každý
falešný krok, hrozicí nezdarem, jen by uškodi
věci, diskreditoval by ji snad na dlouho na ra-
dost nepřátel Slovanstva. Úkoly sjezdu, možný
v daně chvili program a ustanovení nejpříhou-
nějsí dobý k jeho svoláni, to vše müsí býti zprvu
dobře promyšleno, prostudováno a zváženo dří
ve, než bude položen prvý kámen v základ slo-
vanské jednoty na nových, historicky věrnýel
zásndách.“
Jak známo, gen. Volodimirov ve schůzi pro
nesl myšlenku, aby slovanský sjezd byl svolán
do Rakouska. Tomu článek „Slova“ zeela správ-
ně odporůje: „Inicintiva svolání sjezdu, vylčen
jeho čkolů i doby svolání musí se udáti v ton
státě, na kterém fakticky a nutně leži i zodpo-
vědnost za tento krok, a tím státem je Rusko
Rusko musí všecko pečlivě zvážit, aby zpřed-
vědělo, kam a proč jde.
Zapotřebí jest, aby se nejprve dohodli zá
stupci Rusů a Poláků, načež by následovaly
sehůzky představitelů slovanských národnosti
#19
alto_textblock
#19
Staroobřadci se vracejí do Ruska.
Ruští staroobřadci z Rumunska a Turecka
ucházejí se u ruské vlády o dovolení, aby se
mohli vrátiti do vlasti. Spravujíce se zásadou
„zlému se neprotivit“, staroobřadci v době své-
ho pronásledování po tisících přešli do Rakousk
a usídlili se v Rumunsku a Turecku. Aby však
nemusili válčiti proti své vlasti, vyžádali si od
vlád států, které je přijaly, aby nebyli nuceni
bojovati proti Rusku. Nyní, po prohlášení sva-
body vyznáni, staroobřaďci ucházejí se o volný
#20
alto_textblock
#20
návrat do vlasti a vláda jim už vyměřila 6000
desjatin půdy v Amurské oblasti. Ale toho bude
málo, neboť jen z Rumunska chce se vrátit na
80—100.000 stároobřadců. Vláda se jim všem
chce postarati o snesitelné podmínky živobyti
a
#21
alto_textblock
#21
Černá Hora a Rakousko.
„Glas Crnogorca“ prohlašuje za úplnou lež
zprávu, objevivší se po návštěvě následníka Da-
nila u rakouského císaře ve Vídni, nejprve
v brusselském „Lo Pelit Blou“, jakoby při té
přiležitosti byla učiněna tajná úmluva mezi Čer
nou Horou a Rakousko-Uherskem, podobná oně
kterou byl uzavřel král Milan. Orgán černohor
ské vlády obviňuje spiklence, zdržující se v B
lehradě, že jsou původci tohoto tendenčního vý
myslu, a vyslovuje politování, že srbské listy
jeden v Záhřebě, druhý v Mostaru, prvé se cho
pily této lži a propůjčily se za nástroj nevlaste
necké intrice.
#22
alto_textblock
#22
e
Nová sensace Viléma II.
Německo má novou sensaci. Dle zpráv
oficiálně ovšem Berlínem popíraných, ale Nov
Yorkem a Londýnem dotvrzených, Vilém I
odepřel Hilla přijati za vyšlance pro Berlin.
Věc ta překvapila vládu americkou tím trapněji,
jelikož na původní obvyklý dotaz v Berlině
došla odpověď soukromá a pro Hilla příznivá.
Hill proto také již v Berlině najal si byt. Proč
došlo na náhlé odmitnutí, verse se liší. Dle
jedné verse není prý Hill Vilému II. mužem
dosti representativním a příliš demokralickým,
dle jiných versí Vilém II. chce prý v Borlíně
stůj co stůj udrželi dosavadního vyslance To-
wera, s jehož službami byl tím více spokojen,
čím méně spokojena byla s nimi vláda
americká. Státní tajemník pro věci zahraničné
ve Washingtoně Rool proto naléhal opělně na
Towera, aby podal obvyklou žádost za propu-
štěnou, ale Tower ji odkládal neustále a po-
sledně telegrafoval Roolovi, že ji podá až v letě.
Ale zrovna tepto tlak Vilém a I
na vládu americkou ve prospěch
nespolehlivého jejlho vyslane
tvoří veřejné minění americke
Ale i v německé veřejnosti jeví se jistá nevrlost
nad tímto stálým osobním vměšováním se
cisařovým do politiky, zvláště když prý Vílémmí
osobně ve Wasbingtonu mimo cestu obvyklou
odpor svůj proli Hilloví vyslovil. Jednáníto
ovšem jest jen způsobilé zkaliti pomě
americko-německý. Ostatně Hillovi v Ber
lině vylýkají, že si za posledního pobytu laměj
šího německých státaíků skorem ani novšíml
že za pobytu pruského prince Jindřicha v Ame-
rice, ač byl jeho družině přidělen, nezapomněl.
že jest republikánem a demokratem a že se
tudiž vůči nafoukanému princi pruskému ne
osvěděll dosti podlízavým.
#23
alto_textblock
#23
Francie a německá politika marocká.
Francouzský tisk vyslovuje se celkem při
znivě o řečech kancléře knížele Bülo w a a
pana Schöna, zejména o místech, vzlshují-
eích se k Marokku. »Temps« nemá co namitai
proti vývodům německých státníků. Objevuje se.
že Německo uznává svědomilost a spravedlnost.
s jakou si Francie počíná v Marokku. V Be
líně počinají s větší chladnokrevnosti posuzovati
marocké záležitosti. Ministr Pichon tomu
valně přispěl, neboť počínal si s přimostí a ote-
vřeností. Kdyby francouzská diplomacie vždy
tak počínala, mohla si ušetřiti mnohé nepřijem-
nosti, míní »Temps«, patrně narážející na kom-
binace Delcasséovy »Journal des »Débats« po
zoruje z řeči Bülowa a Schöna, že nenastala
nijská změna ve stanovisku Německa vůči fran-
couzské politice marocké. Avšak aspoň ve formě
nastalo zlepšení.
#24
alto_textblock
#24
Vilém v Benátkách — Bülow ve Vídni.
Veškeři neodvislí posuzovatelé jsou za jedn
v tom, že k návštěvě německého kaneléře u bar
Aehrenthala vedla zachmuřená me z
národní situace a snaha, zabezpečiti si
že Rakousko pro připad všech zápletek a kon-
fliktů zůstane v kolejích německé politiky
nositelem jeho idejí na Východ, obráncem
jeho interesův na Balkáně. Za to slíbeno býti
má Rakousku prostřednictví Viléma II. u krále
italského, aby tento jevil shovivavost k některým
speciálním přáním rakouským na Balkáně. Proto
po návštěvě Viléma II. v Benátkách bude dle
»Tcibuny« míti Bülow schůzku i s Tit-
tonem rovněž v čarokrásné Venezii a to prý
ve 14 dnech. Ovšem především i Vilém Ii
i jeho kanclér budou usilovati, by Italii odvrá-
lili od všech pokusů, by se za nového stav
věcí na Východě přimkla ku politice franko-
anglo-ruské... Marokko při jednání ovšem ne-
zůstane též stranou. Podle téže »Tribuny«
Vilém II. projevil rozhodné své přá-
telství pro Turecko a rozhodné své
přání, aby Marokko zůstalo neod-
vislým. Za oporu Italie v těchto směrech
chce prý se u Porty přimluviti, aby umožnílu
Italii ovládnouti Tripolis pokojnou
cestou.
»Giornale d'Italia« tvrdi, že se na schůzee
v Benátkách jedná zvláště o politice bal-
kánské a oba panovníci hledí prý udržeti
v ní koncert evropských velmoci. Král Viktor
Emanuel III učiní prý tak ale na podkladu
nového přátelství italsko-ruského.
Krom toho bude Vilém II. prostředkovati mezi
Rskouskem a Italil.
Jest charakteristické, že list Pia X. vitá
nadšeně v Italii Viléma II., z jehož vůle byl
ovšem zvolen. Vděk svůj přeplná ale tak, že
hlásá, že »všechno, co vychází z berlinského
zámku, prospivá míru a civilisaci, « Tedy n
#25
alto_textblock
#25
př. hanebný útisk katolických Poláků
v Prusku jest hlavě katoliků prospěchem civi-
lisačním! Berlín a Vatikán, v objetí ! — mín
o bodáky opřený a tak zv. oficiální civilisace
snad mohou tím zlskati, ale národům jest
v objeti tom dusno.
Auglieký tisk na schůzku Viléma II.
s Viktorem Emanuelem Il. nehledí zrovna příz-
nivě. »Daily News« ujišťuje, že i sama
Italie ke sehůzce té přihlíží s nepo-
kojem.
Vi, že její zájmy nejsou to-
tožny se zájmy německými a srdce
její náleží Anglii a Franeii: pouze
obava před vojenskou přemoci
rakouskou poutá ji ktrojspolku,
zvlášlě v balkánské olázce podporovala by ra-
ději Greyovy návrhy místo Bülowova cynického
požadavku za zachování stalu qto, kterýž jest
jen slatem quo vraždění a útisků.
Italie, ač jest upoutána dnes ještě ke kolu
militarismu a k dynastické politice troj-
spolkové, nenávidí tento boj diplo-
macie proti lidskosti a není. tudiž
divu, když italský tisk jeví málo nad-
šení pro návštěvu Vilémovu.
»Daily Graphic« míní též, že Vilém
snaží se smířiti Rakousko a Italii, ale ú spělch
může býti jen krátký, neboť troj-
spolek žije již jen ze vzpaminek,
nemá životní síly již a žádných zá-
jmův společných Aní německý císat
— končí »Daily Graphic« — ho jiz
neoživí.
#26
alto_textblock
#26
Z příprav korunního prince německého na povolání
vladařské.
Čas pisy zaznamenaly, že při onehdejších vý
kladech kancléře Bů owa a státního sekretáře s
Schoena o zahraničních záležitostech v říšském
sněmě německém přitomen byl v lóži korunní prine
německý Vilém. Nebyl tam jenom náhodou: po vůl
císařově chodí korunní princ do říšského sněmu
pravidslně, kdykoli se tam jedná o velkou otázku
aby osobně poznal práce a jednání sněmu a tím
vpůsobem zjednával si přímé zkušenosti pro své bu-
douci povolání vladařské.
Rovněž po vůli svého ofce navštěvoje korunn
prine pravidelně' třikráte týdně ministerstvo vnitra
studuje tam důležité listiny státní správy. -Návod
mu dává lajný vrchní vládní rada šl. Falkenhayn,
úřadník, který se považuje za jednoho z nejlepších
znalců a spolopracovníků v oboru státní správy ně-
mecké.
Šl. Falkenbayn probírá s korunním princem da-
ležité spisy, jmenovitě z oboru zřízení obecního.
Přednáší mu nejprve jejich obsah, vysvětluje je
vhodnými příklady z praxe a doplňuje jej listinným;
doklady z archivu. Mimo to sděluje št. Falkenhavn
korunnímu princi obsah všech ostatních podání, do
ministerstva vnitra došlých, vykládá mu zárovei
způsob jich vyřízení a důvody, proč tak neb onak
se vyřizují. Princ Vilém navrhuje někdy sám určité
vyřízení; chybí-li při tom, musí se mu ukázati,
v čem jeho omyl spočívá.
Korunní prine bývá mimo to přitomen před-
náškám, jež ministrovi vnitra podávají odborní zpra
vodajové o vyřízení došlých spisčv úřadních. Ne-
rozumí-li prine některému z výkladů, je povinností
šl. Falkenhayna, aby princovi celou věc vysvětlila
aby také ministrovi sdělil mínění princovo.
Pracuje-li se v tomto oboru s korunním princem
v ministerstvu vážně, není pochyby, že se mu tak
dostává znamenité školy pro budoucí jelio vladaření.
Dodati dlužno, že politická veřejnost německá ul snává
vhodnost těchto studií pnncových; mínění sozchazí
se jen po stránce osobní, t. j. v olázce, je- li hlavní
princův instruktor v ministerstvu vnitra šl. Falken
hayn osobností pro hodnost tu způsobilou. Po t
stránce vyslovují se některé námilky, jež posledně
byly projeveny za projednávání protipolské předlohy
v zemském sněmě pruském. Tehdy korunní prine
v lóži panské sněmovny různými pos ňky i vý-
razem obličeje projevoval svůj nesouhlas s odpůrci
vyvlastňvvací předlohy, což se vykládalo jako účinek
vlivu šl. Falkenhsyna a jemu vykladal se ve zlél
Ale korunnímu princi se odpustilo, proto prý — ze
je mužem velice živé povahy
#27
alto_textblock
#27
Z parlamentních výborů.
#28
alto_textblock
#28
z Vídně, 27. března
Ministr vyučování dr. Marchet promluvil
dnes ve výboru rozpočtovém o vysokých ško-
lách podruhé. Čekal se nějaký pozoruhodný pro-
jev o požadavcích národů neněmeckýchi, ale
čekal se marně. Co po té stránce pověděl cheí
vyučovací správy, jest buď tak všeobecn
nebo tak plané a jalové, že názvu pro-
hlášení věc ta ani nezasluhuje. Dr. Marchet
jaksi v rozpacích vykládal, že vyřízení po-
žadavků nových universit neněmeekých siti-
ženo jest momentem politieký ma
dodal, že university mají býti školami, ve ktu-
rých se pěstuje kultura a věda — jako bychom
my Čechové chtěli, aby university byly arénami,
jako bychom nechtěli, by naše akademická
mládež především se učila, studovala a připra-
vovala se pro život a činnost budoucí! Panu
ministrovi stalo se také nedopatřeni velmi
povážlivé. Nečetl patrně rosoluci, navrženou po-
slancem Klofáčem, ve které se žádalo zřizení
české university moravské v Brně a povolení po-
třebných nákladů v nejbližším rozpočtu. Dr.
Marchet mluvil totiž o zřízení české university
v Olomouci, o kterou prý poslanee Klofáč žádal.
Divíme se, jak mohl ministr býti vůbec tak
málo informován nebo tak mylně čísti. Tolk
aspoň mohlo by býti dru. Marchetovi povědomo
z četby novin a veřejných projevů českých, že
není žádného poslance českého, kte-
rý by chtěl pro českou universitu moravskou
místo jině nežli Brno.
Položka „vysoké školy“ v rozpočtu řádném
na r. 1908 jest vyřízena; jest odhla so-
vána, jest povolena, zároveň pak vyří-
zeny četné resoluce, k položce té
navržené. Stalo se tak po několikadenn
rozpravě. Ve dnešní ještě jednou promluvil posl.
Maštálka vřele pro českou universitu v Brně,
uváděje pro ni důvody positivní a vyvraceje zá-
roveň námitky proti ní činěné se strany něme-
cké. Pozoruhodno bylo také prohlášení, které
učinil jménem sociálních demokra-
tů dr. Adler. Křestanští sociálové se špatnou se