ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a8116a10-7596-11dc-9a2c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 28
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXVIII.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v sobotu 28. března 1908.
#3 alto_textblock #3
Číslo 87.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpol. list, předeslšcí set v Praze v sdnlplistratl na mžsíe . . . . . . 9 K — na čtvrt leta . . . . 6 K —h s drojí čenáškou na měsie . . n dtnt 14a . . . . 7 k 50h va Glislkách: na uěsíe . . . . . 2 K B0 p Pošlos: na měsle tví leia . . . . » K 60h s dvojí zisšlkon na měste R.: . k
#5 alto_textblock #5
A
#6 alto_textblock #6
N
#7 alto_textblock #7
V drobném pronejit ranní číslo o sobě . . . za 8h vdpoledlni . . . . za tl Ve lilialkách na venkově ranní číslo. . . . . . . . 10k odpolodní . . . . . . . . 4h Inserát plati se hotově zapřeš. Předplacení a lnserty přijímá adminl- strace v Marlanské ulici č, 3. Tam naclásejí se též redsk e Uiskárna k szpedise „Nárednich List“ Rukoplay se nevracsji
#8 alto_textblock #8
Směrem východním. Letošní návštěvě císařských německýc manželů v Italii, kdež se setkali v Benátkách s králem italským, v jehož průvodu se na- lezal i ministr zahraničných záležitostí a dalšt jízda ku pobřeží tureckému, kdež se konají bezpečnostní přípravy k uvílání panovníka ně- meckého, jakož i oblášená jeho návštěva ve vodách řeckých, upírá se sice všeliký mimo řádný význam politický, ale sám směr tohoto jarního výletu ve spojení s oblížemi otázek balkánských a více než příznivého stanoviska německé politiky k Turecku jest dostatečným dokladem, že cestou nynější se okázale osvěd- čuje zájem Německa pro záležitosti východní. Výletu tomu předcházela mimo to i po- slední řeč kancléře německého kn. Bülowa — o německé politice zahraničné — takřka bez- prostředně a nejzajímavější odstavce její se týkaly vesměs záležitostí východních. Ba i to, že kaneléř o zápletkách marockých, v nichž se octla Francie, mluvil zdánlivě velmi zdrže- livě, posloužilo mu, že mohl tím otevřeněji se vysloviti o reformní akci makedonské a sou- visícími s ní návrhy a záměry. Kníže Bülow vydal dokonce i francouzské politice v Ma- rokku zvláště pochvalné vysvědčení, prohlá siv, že politika nynější vlády francouzské jest daleka toho, aby viděla v Marokku sídlo ne- přátelského kutění, jako se to dělo před třemi Ovšem se zatím podařilo Francii v Ma- rokku zapřísti, a kdo to způsobil a komu tamní nesnáze francouzské přišly vhod, ne- třeba zvláště vykládati. Za to o věcech balkánských zněl výklad jeho velmi málo lichotivě pro posavadní čin- nost koncertu velmoci Makedonie jest mu sídlem požárů, kteréž sultán a šest velmocí marně se snaží uhasiti, protože se po straně stále přikládají nové hořlavé látky. Promlouvaje pak o no- vých návrzích, zvláště anglickém, aby pro Makedonii byl dosazen generální guvernér, prohlásil: Nelze od nás očekávati, že se nadchneme pro návrhy, jichž jsme si ne- přáli, aneb kteréž považujeme přímo za ne- bezpečné. K těmto počítám novoty, kteréž ohrožují svrchovanost sultánovu, a jimiž by bylo obyvatelstvo turecké a mohamedánské pedníceno k vážnému odporu. Ale ještě nesnesitelnější zdá se mu býti myšlenka, že pro prudké spory v tureckých provinciích mohou mezi velmocemi nastati neshody a může vzniknouti prudká válka ... Slovy těmito se přímo ukazuje na Anglii, že návrhem svým takovéto konce chce přivoditi Než nejen s Anglií ani s Ruskem nezdá se býti kníže Bülow spokojen. Před řečí svou přijal dopisovatele »Nového Vremene« a snažil se vylíčiti mu nesprávnost názorů. jakoby Německo sultána posilovalo v odporu proti reformám a ohrožovalo koncert vel- mocí; při tom namáhal se vůbec vysvětliti východní politiku německou jakožto Rusku přátelskou, tak že i německé časopisy k tomu poznamenávají: »Pokusil li se kaneléř Bülow takto tlumočiti stanovisko německé, jest to dokladem, že diplomatickými prostředky ne- dovedl úplně dosíci svého cíle a že proto použil i pomoci ruského listu. Dle toho se dá však rovněž dohadovati, že stav styků německo ruských není valně příznivý. Nemá li Německo na Východě zvláštních vlastních zájmů, bylo by lépe, kdyby ustoupilo tam do pozadí a rad svých nevnucovalo. Vždy vzbuzujeme svým, věcně neodůvodněným za sahováním u zúčastněných velmocí pouze nepříznivý dojem, že chceme býti »při všem«, kde se něco »šustne«. K tétéž věci poznamenal anglický »Daily Graphie«: »Kníže Bülow jest patrně rozladěn rostoucí nedůvěrou ruského časopisectva proti politice Německa. Ale dokud panuje doroz umění mezi oběma vládami, mohl by hlasů časopiseckých nedbati. Mluvíli však kanclér zároveň o schopnosti Německa, že dovede pro všecky případy hájiti své hranice, mo asi jiné stížnosti než — na časopisy.« I tento hlas nasvědčuje tomu, že poměr německo ruský není nyní právě nejlepší. Než i o projektech drah balkánských pokud za nimi stojí Rakousko-Uhersko, pro- mluvil kaneléř Bülow tak, jakoby odmítal zprávy novin, že v pozadí jich stálo a stojí Německo. Ve věci této prý Německo Rakousko Uhersku ani své rady ani své podpory ne vnucovalo, aniž Rakousko-Uhersko o něse ucházelo. Při tom trval kancléř Bülow na zněn berlínského kongresu, jakožto základě pro úpravu balkánských poměrů, aniž by se byl slovem zmínil o rakousko-uherské dohode v Mürzstegu. Tato řeč kníž. Bülowa nedá se tudíž vyloučiti, jde-li o význam nynější cesty cí saře Viléma. Nedá se ani mysliti, že by při schůzi benátské nebylo se jednalo mez oběma panovníky o věcech balkánských zvláště když jest všeobecně známo, jak Italii záleží na vlivu na pobřeží albánském. Ně mecké časopisy mimo to nápadně zdůraz ňují, že setkání to jest důkazem, že mráčky kteréž se po marocké konferenci nakupily mezi Ilalií a Německem, nyní úplně zmizely a že oba státy chovají k sobě bývalou ne- změněnou spojeneckou důvěru. Zvláště prý se zdá, že základy východní politiky obou říší jsou v plném souhlase. Není vyloučeno, že císař Vilém hodlá obrátiti zřetel Italie k severní Africe, čímž se vysvětluje, že některé vlašské časopisy
#9 alto_textblock #9
roky
#10 alto_textblock #10
doznávají, že na Balkáně se nedají sloučiti zájmy německé — se zájmy vlašskými. Tolik jest již nyní patrno, že záležitosti bližšího Východu počínají zatlačovati do po- zadí všechny ostatní otázky mezinárodní, že na šťastném řešení jejich diplomatů závisí klid celé Evropy a selže li činnost diplomacie a nepodaříli se ji nalézti zdarnější postup v turecké akci reformní, mohou se splniti slova kancléře Bülowa o tom, že by násle- doval rozklad koncertu velmocí, a s ním konec míru.
#11 alto_textblock #11
Jest možné disciplinární řízení prot soudcům chebským?
#12 alto_textblock #12
Včerejší „Den“ zmiňuje se o právnickém po- zadí nezákonného počínání soudeů chebských tajemným způsobem dovolává se i právnické jednoty a mluví o potřebě seznání příčin a práv- ních podkladů, kterými němečtí soudcové svá nespravedlivá rozhodnutí kryjí a o tom, že bez znalosti takových přičin nedá se proti dobře právnicky promyšlenému a připravenému útoku na naše jazyková práva ničeho docíliti. Opakuje tímto, co zbytečně a neodůvodně- ně prohlásil již p. dr. Kramář. Nejedná se o žádný „právnicky promyšlený“ a právnicky připravený útok na jazyková práva naše, neboť na jednání soudů chebských nic právnického není, nýbrž jest to pouhá odvaha těch kterých soudcův, kteří proti zákonu i proti rozhod- nutí u nejvyššího soudu na nesprávném zamitán českých podání setrvávají. V takovémto od hodlání není nic právnického, dokonce pak ne učeného. Není pravda, že by proti soudeům těm stát neměl prostředkův. Dle § 47. s. instrukce jest každý soudní úřadník povinen záležitosti jemu přikázané pilně, horlivě a nezištně vykonati a též ve svém domácím a občanském životě tak se chovati aby proti němu žádných námitek nebylo a má jak v úřadě tak mimo úřad všeho se zdržeti čím by důvěra v soudcovské výkony nebo úct k stavu, k němuž náleží, se zmenšiti mohla. Jaký desah má toto ustanovení zákona? Uvedu ná sledující příklad: Soudce, jenž rozhoduje o ba- gatelním sporu, na př., kde jednati se budo o splacení poskytnuté zápůjčky, zajisté jest ne- odvislý při rozhodování o věci samé a nebude mu moci vláda udíleti pokyny, která ze stran ve sporu samém zvítěziti má. Ale dejme tomu, že naskytne se soudce antisemita, jehož antisemitismus půjde tak da leko, že v případech, kde bude jednati se o po- hlodávky mezi israelitou a křesťanem, prohlásí že on zkrátka ze zásady žádnému israelitov nevěří a že dle jeho náhledu zápůjěky israelil u poskytnuté spláceny býti nemusejí. Ježto jednati se bude o rozsudek bagatelní bude odvolání proti rozsudku tomu po zákonu nepřípustné a tedy prostě dle náhledů a zásad nyní pány Němci prohlášených a ministrem drem. Kramářem a do konce i časopisem „Den“ za „promyšleně právnické“ uznávaných byli py krátce u soudce takového israelité bez ochrany právní. Kdyby tento případ nastal, bylo by ihned nejen pánům Němcům, nýbrž i ministru spra vedlnosti i všem našincům patrno, že takový soudce, jenž nad zákony klade svou libovůlič svůj fanatismus, nemůže se odvolávati na ne odvislost soudcovskou a nestrčili-li by soudce tak do blázince, pak jistě po telegrafu by mě na krku disciplinárku, jak se říká „jako trám“ z důvodu toho, že jednání jeho vylučovati mus důvěru a porušovati úctu k soudcovskému sla- vu a tudíž odporuje výše citovanému § 47.s. instanci a jest disciplinární. A když soudcové němečtí vzdor zákonu, vzdor dosavadní 30leté praxi, vzdor výkladu zákona od nejvyš. soudu způsobem důrazným a slavnostním se stavšímu vzdor tomu, že výklad ten vrchním soudem byl všem soudům intimován, na svém nezákonném jednání setrvávají, není to disciplinární? Ne- uváději tím v posměch nejvyšš soud, stav soudcovský a konán spravedlnosti vůbec? Když naši ministři ve Vídni a dr. Kramá sbě od ministra spravedlnosti našeptati dali. že věc má právnický háček, vysvětloval jsem si to tím, že ani pp. ministři ani dr. Kramář nejsou praktickými právníky z povolání a tudiž tajůplným tvářením se kruhův, ministerstvu blízkých, v omyl uvedeni byli, jakoby skutečně na straně soudců chebských aspoň zdání něja kého oprávnění býti mohlo. Když však nyní i v orgánu vážném, jako jest „Den“, tvrzení taková se opakují, jež způ- sebilá jsou v širších kruzích obecenstva vzbu diti mylné domnění, že věc má jakýsi právnický háček a tudíž Němci přece jen jsou v právu neb aspoň domnívati se mohou, že v právu jsou považuji za nutné tvrzení ta opraviti. Dr. Šebesta.
#13 alto_textblock #13
Politické zprávy domáci.
#14 alto_textblock #14
V Praze, 27. března. (Zemské sněm y. Istrijský sněm vykonal svou povinnost, při- jal změněné zemské zřízení, nový volební řád pro sněm a pro město Pulji, svolil, aby se v Pulji zřídila státní policie a byl včera uzavřen Jakmile nový volební řád nabude panovníkovy sankce, dosavadní sněm bude rozpuštěn a bu- dou vypsány nové volby, jež se vykonají už dle opraveného volebního řádu. Ode dneška kromě sněmu terstskéh zasedají také sněmy moravský, kraňský a vorarlberský. Kraňský sněm se má usta- viti a zvoliti nový zemský výbor, druhié dva sněmy mají schváliti další zatímný rozpočet. Se svými pracemi musejí býti hotovy do týdne. poněvadž příští čtvrtek se sejde opět poslanecká sněmovna říšské rady
#15 alto_textblock #15
V Praze, 27. března. (Zpravodaj ryt Biliňski a Slovinci.) Mentorský tón, je- hož ryt. Biliňski užil jako zpravodaj o uni- versitách v rozpočtovém výboru, urazil také Slovince. Udělilť Slovincům, domáhajícím se vysoké školy, velkopansky radu, aby se nejprvé starali o podmínky, nezbytné pro zřízení tako- vého učiliště. „Slov. Nar.“ namítá, že kdyby se byl ryt. Biliňski dříve poučil o skutečném stavu věci, byl by si ponechal „otcovskou radu“, kte rou si vypůjčil u německýeh odpůrců slovin- ského národa. Ryt. Biliňski, jemuž se ani ne snilo o poměrech mezi Slovinci, jenž nemá an ponětí o kulturném stavu slovinského národu má si své rady ponechati pro sebe a pamatovat si, že slovinský národ, na nějž pohrdavě po- hlíži německými brejlemi, jest pro vysokou ško- lu nejméně tak zralý, jako národ, jéjž on za stupuje. V Praze, 26. března. (Ze sehůze ma darské levice.) Doplňkem ke zprávě o de- brecinské schůzi maďarské oposiční levice po- dáváme výňatek z řeči Lengyelovy. Mluvě o programu nové oposiční strany, jenž bude v brzku uveřojněn, pravil, že bude mimo jiné obsahovati také sociálné body; bude žádati rov- né právo a odstranění nadpráví. V programu tom obsaženo i všeobecné volební právo, spra vedlivá úprava národnostní otáz- k y, spravedlivá správa atd. Vše, co posl. Lengyel sliboval v Debrecfně jest ovšem pěkné a chvályhodné. Ale zkušenos nás bohužel poučila, že Maďaři slibují národ- nostem spravedlnost, jen dokud jsou“ v oposici. Jakmile se dostanou ke vládě, vyklubou se z niel staří šovéni. Z Vídně, 26. března. (Bar. Rauch v Vidni.) Včera přijel sem z Pešti v průvodu ministra Josipoviče chorvatský bán, bar- Pavel Rauch. Účelem jeho nynější návštěvy jest prý porada s bar. Aehrenthalem o obsazen tří biskupských stolic v Chorvatsku. Jde přede- vším o to, aby byl konečně jmenován nový bi- skup pro diecesi dakovskou, osiřelou od smrt velikého Jos. Štrossmayera, pak o biskupstní seňské, uprázdněné nedávnou smrtí biskupa Magroviče a konočně o jmenování kondjutora s právem následnictví záhřebskému arcibiskupu Posilcviči, který je už dlouhou dobu churav- Bar. Raueh chce všechna tato tři místa obsadit osobami sobě a uherské vládě oddanými a sie pro bohnté biskupstvi dakovské vyhlédl si zá- hřebského kanovníka Ivančana, pro biskup- ství seňské kanovníka seňského Martine ea záhřebským kradjutorem má býti jmenován svě- tící biskup Krapac, jehož uherská vláída už dávno kandiduje, proti němuž byl však dosud Řím. Bar. Aehrenthal má odstraniti v Římě pře- kážky, ktoré se tam staví v cestu vyhlědnutým novým chorvatským biskupům.
#16 alto_textblock #16
Politické zprávy zahraničné.
#17 alto_textblock #17
V Praze, 27. března.
#18 alto_textblock #18
Znovuzrození slovanské myšlenky v Rusku. Ve schůzi politického klubu petrohdad ského, kde rokováno o svolání slovanskéh jezdu, měl řeč také bývalý ministr M. M. Fedo rov, nyní redaktor a vydavatel „Slova“! V liste tomto nalezáme stať „K olázce o slovanskén sjezdě“, o niž myslíme, že je tou řečí, kterou M. M. Fedorov měl v politickém klubě. Zaslu- huje povšimnutí. Nejprve se konstatuje, že národní slovan ský cit se nyní v ruské společnosti silně pro- beuzí. Je to přirozeno. Obecenstvo má nyní vol nost pronášeli se veřejně o různých otázkách to podněcuje myšleni a uvažování, a tu nemůže být jinak, nežli že přichází na tapetu i slovanská myšlenka. Ruské obecenstvo pociťuje, že se svou dálně východní politikou uehýlilo od svo historické dráhy a tím si přivleklo vnější po- réžku. Následkem oslabeni Ruska jest oslaben Slovanstva a čilý pohyb Němectva na jih. „Sa- ma historie pobízí Slovany, aby si vzpomněl svých společných úkolů a potřeb, a není divu, že tato myšlenka právě činí velké úspěchy přede- vším v ruském obecném uvědomění. Z duše nám jde následující passus: „Čím vážnější pyšlenka, tím pečlivěji a svědomitěj musi býti připravero její uskutečnění. Každý falešný krok, hrozicí nezdarem, jen by uškodi věci, diskreditoval by ji snad na dlouho na ra- dost nepřátel Slovanstva. Úkoly sjezdu, možný v daně chvili program a ustanovení nejpříhou- nějsí dobý k jeho svoláni, to vše müsí býti zprvu dobře promyšleno, prostudováno a zváženo dří ve, než bude položen prvý kámen v základ slo- vanské jednoty na nových, historicky věrnýel zásndách.“ Jak známo, gen. Volodimirov ve schůzi pro nesl myšlenku, aby slovanský sjezd byl svolán do Rakouska. Tomu článek „Slova“ zeela správ- ně odporůje: „Inicintiva svolání sjezdu, vylčen jeho čkolů i doby svolání musí se udáti v ton státě, na kterém fakticky a nutně leži i zodpo- vědnost za tento krok, a tím státem je Rusko Rusko musí všecko pečlivě zvážit, aby zpřed- vědělo, kam a proč jde. Zapotřebí jest, aby se nejprve dohodli zá stupci Rusů a Poláků, načež by následovaly sehůzky představitelů slovanských národnosti
#19 alto_textblock #19
Staroobřadci se vracejí do Ruska. Ruští staroobřadci z Rumunska a Turecka ucházejí se u ruské vlády o dovolení, aby se mohli vrátiti do vlasti. Spravujíce se zásadou „zlému se neprotivit“, staroobřadci v době své- ho pronásledování po tisících přešli do Rakousk a usídlili se v Rumunsku a Turecku. Aby však nemusili válčiti proti své vlasti, vyžádali si od vlád států, které je přijaly, aby nebyli nuceni bojovati proti Rusku. Nyní, po prohlášení sva- body vyznáni, staroobřaďci ucházejí se o volný
#20 alto_textblock #20
návrat do vlasti a vláda jim už vyměřila 6000 desjatin půdy v Amurské oblasti. Ale toho bude málo, neboť jen z Rumunska chce se vrátit na 80—100.000 stároobřadců. Vláda se jim všem chce postarati o snesitelné podmínky živobyti a
#21 alto_textblock #21
Černá Hora a Rakousko. „Glas Crnogorca“ prohlašuje za úplnou lež zprávu, objevivší se po návštěvě následníka Da- nila u rakouského císaře ve Vídni, nejprve v brusselském „Lo Pelit Blou“, jakoby při té přiležitosti byla učiněna tajná úmluva mezi Čer nou Horou a Rakousko-Uherskem, podobná oně kterou byl uzavřel král Milan. Orgán černohor ské vlády obviňuje spiklence, zdržující se v B lehradě, že jsou původci tohoto tendenčního vý myslu, a vyslovuje politování, že srbské listy jeden v Záhřebě, druhý v Mostaru, prvé se cho pily této lži a propůjčily se za nástroj nevlaste necké intrice.
#22 alto_textblock #22
e Nová sensace Viléma II. Německo má novou sensaci. Dle zpráv oficiálně ovšem Berlínem popíraných, ale Nov Yorkem a Londýnem dotvrzených, Vilém I odepřel Hilla přijati za vyšlance pro Berlin. Věc ta překvapila vládu americkou tím trapněji, jelikož na původní obvyklý dotaz v Berlině došla odpověď soukromá a pro Hilla příznivá. Hill proto také již v Berlině najal si byt. Proč došlo na náhlé odmitnutí, verse se liší. Dle jedné verse není prý Hill Vilému II. mužem dosti representativním a příliš demokralickým, dle jiných versí Vilém II. chce prý v Borlíně stůj co stůj udrželi dosavadního vyslance To- wera, s jehož službami byl tím více spokojen, čím méně spokojena byla s nimi vláda americká. Státní tajemník pro věci zahraničné ve Washingtoně Rool proto naléhal opělně na Towera, aby podal obvyklou žádost za propu- štěnou, ale Tower ji odkládal neustále a po- sledně telegrafoval Roolovi, že ji podá až v letě. Ale zrovna tepto tlak Vilém a I na vládu americkou ve prospěch nespolehlivého jejlho vyslane tvoří veřejné minění americke Ale i v německé veřejnosti jeví se jistá nevrlost nad tímto stálým osobním vměšováním se cisařovým do politiky, zvláště když prý Vílémmí osobně ve Wasbingtonu mimo cestu obvyklou odpor svůj proli Hilloví vyslovil. Jednáníto ovšem jest jen způsobilé zkaliti pomě americko-německý. Ostatně Hillovi v Ber lině vylýkají, že si za posledního pobytu laměj šího německých státaíků skorem ani novšíml že za pobytu pruského prince Jindřicha v Ame- rice, ač byl jeho družině přidělen, nezapomněl. že jest republikánem a demokratem a že se tudiž vůči nafoukanému princi pruskému ne osvěděll dosti podlízavým.
#23 alto_textblock #23
Francie a německá politika marocká. Francouzský tisk vyslovuje se celkem při znivě o řečech kancléře knížele Bülo w a a pana Schöna, zejména o místech, vzlshují- eích se k Marokku. »Temps« nemá co namitai proti vývodům německých státníků. Objevuje se. že Německo uznává svědomilost a spravedlnost. s jakou si Francie počíná v Marokku. V Be líně počinají s větší chladnokrevnosti posuzovati marocké záležitosti. Ministr Pichon tomu valně přispěl, neboť počínal si s přimostí a ote- vřeností. Kdyby francouzská diplomacie vždy tak počínala, mohla si ušetřiti mnohé nepřijem- nosti, míní »Temps«, patrně narážející na kom- binace Delcasséovy »Journal des »Débats« po zoruje z řeči Bülowa a Schöna, že nenastala nijská změna ve stanovisku Německa vůči fran- couzské politice marocké. Avšak aspoň ve formě nastalo zlepšení.
#24 alto_textblock #24
Vilém v Benátkách — Bülow ve Vídni. Veškeři neodvislí posuzovatelé jsou za jedn v tom, že k návštěvě německého kaneléře u bar Aehrenthala vedla zachmuřená me z národní situace a snaha, zabezpečiti si že Rakousko pro připad všech zápletek a kon- fliktů zůstane v kolejích německé politiky nositelem jeho idejí na Východ, obráncem jeho interesův na Balkáně. Za to slíbeno býti má Rakousku prostřednictví Viléma II. u krále italského, aby tento jevil shovivavost k některým speciálním přáním rakouským na Balkáně. Proto po návštěvě Viléma II. v Benátkách bude dle »Tcibuny« míti Bülow schůzku i s Tit- tonem rovněž v čarokrásné Venezii a to prý ve 14 dnech. Ovšem především i Vilém Ii i jeho kanclér budou usilovati, by Italii odvrá- lili od všech pokusů, by se za nového stav věcí na Východě přimkla ku politice franko- anglo-ruské... Marokko při jednání ovšem ne- zůstane též stranou. Podle téže »Tribuny« Vilém II. projevil rozhodné své přá- telství pro Turecko a rozhodné své přání, aby Marokko zůstalo neod- vislým. Za oporu Italie v těchto směrech chce prý se u Porty přimluviti, aby umožnílu Italii ovládnouti Tripolis pokojnou cestou. »Giornale d'Italia« tvrdi, že se na schůzee v Benátkách jedná zvláště o politice bal- kánské a oba panovníci hledí prý udržeti v ní koncert evropských velmoci. Král Viktor Emanuel III učiní prý tak ale na podkladu nového přátelství italsko-ruského. Krom toho bude Vilém II. prostředkovati mezi Rskouskem a Italil. Jest charakteristické, že list Pia X. vitá nadšeně v Italii Viléma II., z jehož vůle byl ovšem zvolen. Vděk svůj přeplná ale tak, že hlásá, že »všechno, co vychází z berlinského zámku, prospivá míru a civilisaci, « Tedy n
#25 alto_textblock #25
př. hanebný útisk katolických Poláků v Prusku jest hlavě katoliků prospěchem civi- lisačním! Berlín a Vatikán, v objetí ! — mín o bodáky opřený a tak zv. oficiální civilisace snad mohou tím zlskati, ale národům jest v objeti tom dusno. Auglieký tisk na schůzku Viléma II. s Viktorem Emanuelem Il. nehledí zrovna příz- nivě. »Daily News« ujišťuje, že i sama Italie ke sehůzce té přihlíží s nepo- kojem. Vi, že její zájmy nejsou to- tožny se zájmy německými a srdce její náleží Anglii a Franeii: pouze obava před vojenskou přemoci rakouskou poutá ji ktrojspolku, zvlášlě v balkánské olázce podporovala by ra- ději Greyovy návrhy místo Bülowova cynického požadavku za zachování stalu qto, kterýž jest jen slatem quo vraždění a útisků. Italie, ač jest upoutána dnes ještě ke kolu militarismu a k dynastické politice troj- spolkové, nenávidí tento boj diplo- macie proti lidskosti a není. tudiž divu, když italský tisk jeví málo nad- šení pro návštěvu Vilémovu. »Daily Graphic« míní též, že Vilém snaží se smířiti Rakousko a Italii, ale ú spělch může býti jen krátký, neboť troj- spolek žije již jen ze vzpaminek, nemá životní síly již a žádných zá- jmův společných Aní německý císat — končí »Daily Graphic« — ho jiz neoživí.
#26 alto_textblock #26
Z příprav korunního prince německého na povolání vladařské. Čas pisy zaznamenaly, že při onehdejších vý kladech kancléře Bů owa a státního sekretáře s Schoena o zahraničních záležitostech v říšském sněmě německém přitomen byl v lóži korunní prine německý Vilém. Nebyl tam jenom náhodou: po vůl císařově chodí korunní princ do říšského sněmu pravidslně, kdykoli se tam jedná o velkou otázku aby osobně poznal práce a jednání sněmu a tím vpůsobem zjednával si přímé zkušenosti pro své bu- douci povolání vladařské. Rovněž po vůli svého ofce navštěvoje korunn prine pravidelně' třikráte týdně ministerstvo vnitra studuje tam důležité listiny státní správy. -Návod mu dává lajný vrchní vládní rada šl. Falkenhayn, úřadník, který se považuje za jednoho z nejlepších znalců a spolopracovníků v oboru státní správy ně- mecké. Šl. Falkenbayn probírá s korunním princem da- ležité spisy, jmenovitě z oboru zřízení obecního. Přednáší mu nejprve jejich obsah, vysvětluje je vhodnými příklady z praxe a doplňuje jej listinným; doklady z archivu. Mimo to sděluje št. Falkenhavn korunnímu princi obsah všech ostatních podání, do ministerstva vnitra došlých, vykládá mu zárovei způsob jich vyřízení a důvody, proč tak neb onak se vyřizují. Princ Vilém navrhuje někdy sám určité vyřízení; chybí-li při tom, musí se mu ukázati, v čem jeho omyl spočívá. Korunní prine bývá mimo to přitomen před- náškám, jež ministrovi vnitra podávají odborní zpra vodajové o vyřízení došlých spisčv úřadních. Ne- rozumí-li prine některému z výkladů, je povinností šl. Falkenhayna, aby princovi celou věc vysvětlila aby také ministrovi sdělil mínění princovo. Pracuje-li se v tomto oboru s korunním princem v ministerstvu vážně, není pochyby, že se mu tak dostává znamenité školy pro budoucí jelio vladaření. Dodati dlužno, že politická veřejnost německá ul snává vhodnost těchto studií pnncových; mínění sozchazí se jen po stránce osobní, t. j. v olázce, je- li hlavní princův instruktor v ministerstvu vnitra šl. Falken hayn osobností pro hodnost tu způsobilou. Po t stránce vyslovují se některé námilky, jež posledně byly projeveny za projednávání protipolské předlohy v zemském sněmě pruském. Tehdy korunní prine v lóži panské sněmovny různými pos ňky i vý- razem obličeje projevoval svůj nesouhlas s odpůrci vyvlastňvvací předlohy, což se vykládalo jako účinek vlivu šl. Falkenhsyna a jemu vykladal se ve zlél Ale korunnímu princi se odpustilo, proto prý — ze je mužem velice živé povahy
#27 alto_textblock #27
Z parlamentních výborů.
#28 alto_textblock #28
z Vídně, 27. března Ministr vyučování dr. Marchet promluvil dnes ve výboru rozpočtovém o vysokých ško- lách podruhé. Čekal se nějaký pozoruhodný pro- jev o požadavcích národů neněmeckýchi, ale čekal se marně. Co po té stránce pověděl cheí vyučovací správy, jest buď tak všeobecn nebo tak plané a jalové, že názvu pro- hlášení věc ta ani nezasluhuje. Dr. Marchet jaksi v rozpacích vykládal, že vyřízení po- žadavků nových universit neněmeekých siti- ženo jest momentem politieký ma dodal, že university mají býti školami, ve ktu- rých se pěstuje kultura a věda — jako bychom my Čechové chtěli, aby university byly arénami, jako bychom nechtěli, by naše akademická mládež především se učila, studovala a připra- vovala se pro život a činnost budoucí! Panu ministrovi stalo se také nedopatřeni velmi povážlivé. Nečetl patrně rosoluci, navrženou po- slancem Klofáčem, ve které se žádalo zřizení české university moravské v Brně a povolení po- třebných nákladů v nejbližším rozpočtu. Dr. Marchet mluvil totiž o zřízení české university v Olomouci, o kterou prý poslanee Klofáč žádal. Divíme se, jak mohl ministr býti vůbec tak málo informován nebo tak mylně čísti. Tolk aspoň mohlo by býti dru. Marchetovi povědomo z četby novin a veřejných projevů českých, že není žádného poslance českého, kte- rý by chtěl pro českou universitu moravskou místo jině nežli Brno. Položka „vysoké školy“ v rozpočtu řádném na r. 1908 jest vyřízena; jest odhla so- vána, jest povolena, zároveň pak vyří- zeny četné resoluce, k položce té navržené. Stalo se tak po několikadenn rozpravě. Ve dnešní ještě jednou promluvil posl. Maštálka vřele pro českou universitu v Brně, uváděje pro ni důvody positivní a vyvraceje zá- roveň námitky proti ní činěné se strany něme- cké. Pozoruhodno bylo také prohlášení, které učinil jménem sociálních demokra- tů dr. Adler. Křestanští sociálové se špatnou se