ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 a780df50-fd97-11e8-9984-005056825209
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 11
#1 alto_textblock #1
Dne 22. května 1900
#2 alto_textblock #2
KATOLILI
#3 alto_textblock #3
Číslo 139. Strana 3.
#4 alto_textblock #4
byla tamtéž ukřižována r. 450, poněvadž nechtěl obětovati pohanským bohům. Památna a významna jsou v ústech této dívky slova při utrpení pronesená: »Můj Ježíši a Spasiteli! Také ty jsi byl za nás hříšníky bit políčky do obličeje. Jak jsem toho hodna, abych byla účastna tvého pokoření?« Její svaté tělo odpočívá v Brescii v Italii. Sv. Julie byla sice otro- kyní, avšak měla pravou křesťanskou svobodu, kterou nám přinesl Ježíš Kristus. Ta záleží v tom, že člověk s milostí Boží varuje se zlého a opanuje svoje vášně. Sv. Julie je nám vzorem trpělivosti a odevzdanosti do vůle Boží, jakož i křesťanské statečnosti. Pořádek udílení sv. bířmování v Praze. V pátek, dne 1. června ve 4 hod. odpol. u Panny Marie v Týně: Dospělým a žactvu ze staroměst- ských škol českých a německých, z vyšší dívčí školy, ze škol z Buben a Holešovic. V sobotu, dne 2. června u sv. Klimenta v 8 hodin dopol.: Studujícím středních škol českých a českého ústavu učitelského v 10 hodin dopol.: Studujícím středních škol němec. a německého ústavu učitelského; odpůldne pak ve 4 hodiny u sv. Mikuláše: Žactvu škol malostran- ských a strahovských, z německ. ústavu pro učitelky (čekatelky i žákyně), ze školy Anglických panen, Mi- losrdných sester a Uršulinek. Na Hod B. Svatod. dne 3. června ve 4 hod. odpol. u sv. M i kulá še Dospělým. V pondělí Svatoď., dne 4. června ve 4h odpol. u P. Marie v Týně: Žactvu škol novo- městských (katecheté dpp. Flum a dr. Steinocher), žactvu a dospělým z Vyšehradu. V úterý Svatod., dne 5. června ve 4 hod. odp. u Panny Marie v Týně: Žactvu školy u sv. Štěpána, školy na Karlově, jakož i všech ostatních škol novoměstských žactvu učitelských ústavů českých. Úmrtí. (Pův. tel. »Katol. L.«) V Meronicích u Libochovic zemřel v pondělí, dne 21. května dp. farář Václav Fišer v 49. roce věku svého. Zesnulý narodil se v Petrovicích 19. prosince 1851, na kněze byl posvěcen 19. července 1879. Pohřeb v Pánu zesnulého faráře koná se ve středu, o 10. hodině dopoledne. R. i.p. » Vaterland« oznamuje, že ve Wöris- hofenu zemřel profesor bohosloví na semináři lito- měřickém dr. J. Schindler, a sice žaludečním rakem. Konal z jara pouť do Svaté Země, na které one- mocněl, takže byl nucen se vrátiti a hledal pomoc ve Wörishofenu, ovšem pozdě a marně. R. i. p. Vyznání víry. Píše se nám z České Bělé: V neděli, dne 20. t. m. učinil vyznání víry katolické při ranních službách Božích Josef Štěpán, tkadlec, do té doby člen církve protestantské v Dolní Krupé. Po vyznání sloužil místní farář dp. Josef Rumml mši svatou, při níž konvertita po prvé ke stolu Páně s ostatními věřícími přistoupil.
#5 alto_textblock #5
O pouti římské Přednáška mogra. J ana D roz da. Praha, Rím a Jerusalém svou polohou na více pahorcích ležící, jsou sobě velice podobny, plny mnohých historických památek, města krásná, slavná. Pro veškeré křesťanstvo důležitý Jerusalém, kde náš Spasitel žil, působil, za nás trpěl a umřel, ale také z mrtvých vstal, Řím, dříve hlavní město světovlád- ných Římanů, nyní sídlem náměstka Kristova, hlavy církve katolické, společnosti náboženské pro lidstvo nesmírně důležité, proti níž sice nejvíce brojí lidstvo Bohu a náboženskému životu odcizené, ale proto přece jen nejvíce pro lidstvo působící, jejíž hlavě vydal a vydává Kristus Pán stálé svědectví: Ty jsi skála, a na té skále vzdělám církev svou a brány pekelné ji nepřemohou. Praha, neméně krásná, slavná, — již mnohé bouře náboženské a politické jí zmítaly, ale nemohly jí zkaziti. Krásná svou polohou, svými chrámy, jež svědčí o živém citu náboženském lidu česko- slovanského. Tento se také jeví v mnohonásobných poutích, pouti sv. Janské, poutích Marianských, poutích římských. v krátké době pět, v r. 1877, 1883, 1888, 1893 a 1900. Poslední konali jsme v těchto dnech. A můžeme říci, se zdarem dobrým, a došla také všestranného povšímnutí a probouzela a probouzí lidi vyšších nižších stavův, aby putovali do Říma, k sídlu ná- městka Kristova. Po mnohých, jak snadno lze pochopiti, pří- pravách, vyjeli jsme ve středu, dne 18. dubna z Prahy a zastavili se ve Vídni, odkud po společných službách Božích v kostele sv. Karla Boromejského konaných, přijeli dne 20. dubna do Padovy. Pocta sv. Antonína, ve mnohém podobného našemu sv. Janu, a také ochráce cti a dobrého jména, byla účelem naši zastávky v Padově. Odtud jeli jsme různými památnými městy do Lorety, místa, jež hlavním cílem jest všech poutníků Marianských, všech těch, kteří zvláštní potěchu a posilu vyhledá- vají u Bohorodičky a nejbl. Panny Marie. Ať nikdo nepochybuje o tom, že jeme tam co nojvroucněji
#6 alto_textblock #6
vzývali matku Páně, modlili se za sebe, za svůj národ a svou vlasť, za přátely i nepřátely své. V neděli, čásně z rána, sloužilo české kněžstvo mši sv. na tomto veleposvátném místě. Odtud odjeli jsme do Assisi, kamž odpoledne jsme se dostali, a v chrámu blíže nádraží k vonné Porcinkule a pak na vrchu, kde leží Assisi, v chrámu tohoto světce vroucně se modlili. Odtud pak, když jsme celou noc jeli, dostali jsme se v pondělí, dne 23. [dubna do posvátného Říma. Tu jsme po únavě delší cesty ihned okřáli a těšili se radostí opravdovou na další průběh pobož- nosti poutní. Dříve, než jsme se nadáli, měli jsme příležitost uzříti milostnou tvář sv. Otce Lva XIII. Neb již v pondělí odpoledne o 3. hodině, kdy měli jsme příležitost uviděti ndp. arcipastýře svého, knížet arcibiskupa pražského, Lva svob. pána Skrbenského, slyšeli jsme po mnohých jiných, velice povzbuzu- jících slovech, kterými nás vítal do Říma, že již ve středu, 25. dubna budeme účastnými slyšení u sv. Otce. Po té odebrali jame se k první pobožnosti do chrámu sv. Petra, této velesvatyně celého katolického Ve středu, po 11. hodině, všichni poutníci do- stavili se na určené místo, aby dostavili se k audi- enci. Čechům stala se veliká pocta, že byli tu na prvém místě a že český chrámový zpěv zahlaholil u přítomnosti sv. Otce, nesčetných zástupův ducho- venstva a poutníkův z nejrozličnějších zemí. Zástup- cové všech stavův českého lidu, pak přistoupili pře sv. Otce, jsouce představováni svým ndp. arcipastýřem, což týž dovedl zvláště milým a libezným způsobem učiniti. Tím také jeden z hlavních účelů pouti
#7 alto_textblock #7
světa.
#8 alto_textblock #8
dosažen. Jiným, ovšem nejhlavnějším účelem pouti bylo vykonati jubilejní pobožnosti za příčinou dosažení ju- bilejních odpůstků. Ve čtvrtek v rozličných čtyřech chrámích k tomu cíli vykázaných vykonali všichni poutníci sv. zpověď. Vyjma kněze, kteří druhého dne sloužili mši sv., přistoupili druhého dne všichni pout- níci v chrámu Panny Marie Sněžné, S. Maria Maggiore k sv. přijímání a přijali z rukou svého arci- pastýřo s opravdovou pobožností nejsv. Tělo Páně. Pak ihned počato s jubilejní pobožností, vykonáním totiž předepsaných modliteb pro dosažení jubilejních odpustků v chrámu sv. Maria Maggiore. Tuto i všecky další pobožnosti konal se svými ovečkami vrchní pastýt s nejupřímnější snahou. Modlitby a zpěvy nábožně se střídaly v chrámech k tomu ustanovených po celé tři dny ku potěšení nejdůstojnějšího arcipastýře, k po- svěcení vlastnímu a ku vzdělání lidu italského, který s velikou pozorností sledoval počínání českého lidu. Mocný byl z toho dojem a účinek pro všechny a mohl nejdůstojnější arcipastýř ku konci pobožnosti z upřímného srdce pochváliti své ovečky. „Před i po pobožnosti neobmeškali však poutníci vzdělávati mysl svou návštěvou i jiných chrámů a památností řím- ských, a podařilo se jim zajisté v plné míře. Nesmíme proto pochybovati, že bude tato pout míti blahodárné následky pro poutníky i pro veškeren český lid. Avšak i při tom sluší pamatovati na slovo apoštola, že ne ten, kdo seje, ani ten, kdo za- lévá, ale ten, kdo vzrůst dává, jest hlavním činitelem, a to jest Bůh sám, jemuž sluší děkovati za všecka dobrodiní poutníkům daná a popřaná.
#9 alto_textblock #9
Ze sboru obecních starších královského hlavního města Prahy. Schůze sboru obecních starších král. hlav. měst Prahy konala se včera odpoledne v staroměstské rad- nici za předsednictví starosty p. dra. Srba a obou pp. náměstků dra. Kühna a Voitla. Sbor byl četně na- vštíven, lože a galerie však skorem prázdny. Na programu se nachází: Projev ve příčině osnov zákonů, předložených poslanecké sněmovně rady říšské dne 8. května t. r. a týkajících se upra- vení poměrů jazykových u zeměpanských úřadů v král. českém a markrabství moravském, jakož i zří- zení krajských úřadů v král. českém. Slova ujal se měst. radní p. dr. Podlipnýa měl skvělou řeč, v níž rozborem historicko-politickým vyličoval důležitost jazyka našeho mateřského, jeho význam a cenu v celém světě českoslovanském. Řeč p. dra, Podlipného byla velmi hlučně a častokráte aklamována a na konec řečníku blahopřáno. Po řeči předložil p. dr. Podlipný resoluci tohoto znění - Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy vzal v úvahu osnovy zákonů předložené předsedou ministerstva drem. šl. Körbrem poslanecké sněmovně rady říšské dne 8. t. m. a porovnav je s dosavadním zákonným i nynějším skutečným stavem, totiž a) že cba jazykové, český i německý, mají v ce- lém království stejné, rovné právo, uznané zejména kabinetním listem ze dne 8. dubna 1848 a vyložené posléze také judikátem nejvyššího soudu ve Vídni ze dne 13. prosince 1898, nepopřené právo, docházející svého výrazu jakožto stav zákonný přes různou do-
#10 alto_textblock #10
časně prazi činitelů moci výkonné od 300letí v král. českém i markrabství moravském: b) že dle čl. XI. základního zákona v zastupi- telstvu říšském nikterak nepřísluší radě říšské právo vydávati zákon jazykový pro jednotlivá království. c) že i dle čl. XIX. zákl. zák. stát. rovnopráv- nost všech řečí v zemi obvyklých se v úřadě a ve- řejném životě se strany státu uznává, a proto také každému příslušníku národnosti české neb německé v království českém přísluší právo jednati s úřady a soudy vlastním jazykem, nehledě k okolnosti, zda-li zná druhý jazyk zemský či nic, a zda-li se dává za- stupovati advokátem neb nedává; d) že říjnovým diplomem a odtud napořád J. v. nejmilostivějším králem naším byla uznávána práva království, a uznáno, že jejich zvláštnost historická zachována, zejména tedy jejich celistvost chráněna býti má i také se stanoviska administrativního, — došel k jednomyslnému, nezvratnému přesvědčení, že 1. že obě jazykové osnovy obsahem hrubě poru- šují zásady rovného práva v království českém a markrabství moravském. 2. že obě jazykové osnovy stojí v křiklavém roz- poru se čl. XI. stát. zákl. zák. 3. že obě osnovy ruší zásadu čl. XIX. stát. zákl. zák. o všeobecných právech občanů státních, 4. že osnovy, týkající se království českého. uvádějí rozdělení země, jakož i zavádějíce nebývalé rozvržení krajů bez závislosti od ústředního úřadu království, umožňují rozdělení se stanoviska státního a hrozí tak povážlivým způsobem porušiti jednotu krá- lovství, přísahami králů stvrzenou. Na základě tohoto pevného přesvědčení dává sbor obecních starších výraz nejhlubšímu svému roz- hořčení nad tím, že vláda, nedbajíc posavadních před- pisů zákonních a nevšímajíc si nesčíslných žádostí za jich správné provádění, hledí toliko vyhověti snahám panovačným části zástupců německé národnosti, jež byly vysloveny v pověstném programu svatodušním. Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy prohlašuje I. Že tak zvanou vnitřní úřední češtinu, jak v osnově jazykového zákona pro království české jest navržena, považuje za dar, který, hledě k tomu, že předloženými osnovami dosavadní uznaná práva jazyka českého se ruší a naproti tomu jazyku něme- ckému v mnohých oborech platnost jazyka prostřed- kovacího neb státního v zemích koruny Svatováclavské přímo se přiznává, národ český co nejrozhodněji od- mítnouti musí; II. že jazyková osnova, týkající se markrabství moravského, vycházejíc z podstatně odchylného práv- ního stanoviska, avšak hledíc všemožně vyhověti po- žadavkům zmíněného svatodušního programu, neznačí nic jiného než utvrzení křiklavé křidy v ohledu jazy- kovém na Moravě páchané III. že žádné ohledy na skutečné či domnělé prospěchy hospodářské a finanční nejsou s to, aby vyvážily hluboké pokoření, jež osnovami dotčenými národu českému hrozí IV. že každý eventuální pokus, aby osnovy svrchu uvedené, nebudou-li z těch či oněch příčin projednány v radě říšské, do života uvedeny byly oklikou čl. XIV. základ. zák. o říšském zastupitel- stvu, již jakožto protizákonný čin musil by býti ozna- čen, poněvadž by obsahoval zjevné porušení stát. základ. zákonů vůbec a čl. XIX. těchže zákonů V. Dávaje tímto výraz svému právnímu pře- svědčení, prohlašuje konečně, že uzákoněním těchte předloh nedosáhlo by se národnostního smíru a po- koje v zemi, naopak uzákonění to by bylo zárodkem nových stížností a rozbrojů, protože v něm nejen každý Čech, ale i každý spravedlivý člověk viděti musí porušení zemského práva a zásad rovnoprávnosti a spravedlnosti. Resoluce byla přijata s potleskem jednosvorně celým sborem obecních starších. Na to přistoupeno k pořadu a p. Lada žádal, aby železné pumpě na Malém náměstí, která zásobuje tisíce obyvatelů staroměstských a novoměstských pit- nou vodou, věnovala se větší pozornost, aby pumpa ta chráněna byla přede všemi cizími živly a vlivy,a aby odklizena byla stanice fiakrů a drožek z Malého náměstí. Návrh ten byl schválen. Dále mluvili pp. dr. Podlipný a Parůžek pro návrh, aby povoleny byly 4000 K na stavbu stoky na Malém náměstí a návrh ten schválen. Dále schválen byl návrh na povolení 250.000 korun na stavbu obou hlavních odpadních stok a či- sticí stanice na Císařském ostrově, a návrh, aby byl věnován náklad 20.000 K na provedení kanalisace v Apolinářské ulici. K návrhu, aby obci smíchovské věnováno bylo 2000 K na zřízení chodníků u tamní plynárny, mlu- vili pp. dr. Podlipný a dr. Holubovský Na to následovala doplňovací volba pěti členů výboru městské spořitelny pražské na dobu tří let, 1 člena výboru (za p. JUdr. Vladimíra Srha) na dobu
#11 alto_textblock #11
zvlášť.