#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
ÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
29. září 1904. Císlo 269.
#4
alto_textblock
#4
ním, aby se vyplnilo, co stojí na srbském domě
„Trač dyrbi Serbstwo, zawostac!“
Na to starosta města Budyšína vyslovi
uznání pracovníkům v Matici, že se nedali pře-
kážkami odstrašiti, i připojil dík za to, že
„Srbským domem“ přispěla Matice k ozdobě
města. Konečně přál Matici, aby činnost její
byla rovněž tak ozdobou všech dob, jako jest
dům její skutečnou ozdobou Budyšína. Zapo-
mněl ovšem říci, že Matici velké překážky
kladla i městská rada, která jí nechtěla povoliti
odprodej úzkého pruhu pozemku ke schválené
stavební čáře — a která v nejnovější době jí od-
pírá povolení k otevření restaurace srbské v no-
vém domě. Ale uznati sluší, že řeč jeho byla
přátelská, ba i jistou vřelostí provanutá.
Po slavnostním tomto aktu prohlédli si při-
tomní hostě novou čásť domu, zejmena nár. mu-
seum lužicko-srbské, jemuž by bylo třeba věno-
vati zvláštní článek. Zásluhu o uspořádání mu-
sea má děkanský kazatel Jakub Šewčik, který
se sbírkám matičním věnuje opravdu s nadše-
Další částí slavnosti bylo mimořádné, slav
nostní zasedání Matice Srbské, kteréž
zahájeno ve 12 hodin v sále hótelu Gudova.
Hlavnimi body jeho byly: zpráva sekretáře ma-
tičního, kanovníka Jakuba Skaly, o matičném
domě, a přednáška prof. dra. Arnošta Muky
v níž tento skutečný duševní vůdce lužických
Srbů podal pohled na rozšíření bývalých polab
ských Slovanů a vztah nynějších Lužičano
k nim. Po této vysoce zajímavé přednášce ná-
sledovalo odevzdání darů Matici Srbské k je
jímu slavnému dni. Z nich uvádíme aspoň pří
spěvek Srbů novosadských, jejž odevzdal ta-
jemník Savič, a dar Čechů, mnohem skrovnější
jejž odevzdal A. Černý. Lze očekávati, že dar
ten dodafečně vzroste, poněvadž dámy pražské
slíbily k němu přispěti a i s jiných stran jsou
sbírky ohlášeny. Čechové však byli zásluhou
nadšeného jednotlivce ještě jinak zastoupeni
při odevzdávání slavnostních darů: dávný přítel
lužických Srbů, akad. malíř Ludvík Kub
totiž věnoval pro zasedací síň matiční velký
portrět dra. Arn. Muky, podobiznu básníka
Jakuba Čišinského, olejovou skizzu hornoluži-
cké kmotry, obraz chaty hornolužické — a slíbi
ještě vymalovati a Matici věnovati velkou podo-
biznu Michala Hórnika. Tak český malíř stává
se zakladatelem lužicko-srbské národní obra-
zárny! K této budoucí galerii dostalo se Matiei
hned dalších darů: kanovník Herrmann vě-
noval ji svůj portrét, malovaný rovněž Kubou,
ev. farář M. Handrik dva velké obrazy, před
stavující sváteční a všední kroj z osady slepjan-
ské v pruské Horní Lužici. Farář Handrik učini
tak jménem soukromého kroužku, který se
utvořil za účelem založení národní obrazárny
lužických námětů — a z něhož se asi vyvine
zvláštní „umělecký odbor“ při Matici Srbské.
Z přání, která byla Matici při odevzdáván
darů vyslovována, dlužno uvésti velmi smypati-
cký projev předsedy zhořelecké Společnost
náuk, svob. pána z Wiedenbachu-Nostitze.
Vzpomenuv, že také v jeho žilách plyne vlastně
lužicko-srbská krev, přirovnal srbský národ
k malému ostrůvku, o jehož záchranu třeba jest
úsilovně dbáti, neboť v nárůdku tom tkví zlaté
jádro, pro něž třeba jest jej milovati. . . Ta slova
pronesl ctihodný Němec — jaký to rozdíl od
hlasů nenávistivé žurnalistiky německé, které se
již ozvaly a jistě se ještě ozvou! Avšak marně
— saská vláda a zejmena královský dům příliš
dobře vědí, že v Srbech mají nejlepší a nejvěr-
nější poddané, příliš dobře pamatují, že jsou
Srbům k vděčnosti zavázáni od r. 1849, kdy
srbské pluky zachránily královskou rodinu,
příliš dobře vědí, že všecka podnikání Srbů jsou
příliš nevinná, čistá a držená v úzkostlivě loyál-
ních mezích. Významno jest, že král Jiří na
holdovací telegram, jenž mu byl poslán v době
banketu, obratem a srdečně odpověděl.
Slavnostní zasedání zakončeno jmenováním
čestných členů a odevzdáním čestných diplomů
řadě mužů a institucí, zasloužilých o Matici a
její dům. Čestnými členy jmenováni dr. Arnošt
Muka a kanovník Jakub Herrmann — a
věru volba nemohla padnouti na muže vzácnější,
ryzejší a zasloužilejší. Duševní vůdce Srbů
znamenitý učenec dr. Muka — a obětavý mece-
náš lužicko-srbský i druh Hórnikův, kanovník
Herrmann — — toť dvojice, před kterou třeba
jest v úctě skloniti hlavy ...
Odpolední banket byl pln srdečnosti a uká-
zal, že pondělní slavnost byla opravdu rodin-
ným svátkem srbským. Řečníků vystřídala se
řade: Kubica, Herrmann, Muka, Wiedenbach-
Nostitz (německy), Hadžič (srbsky), Černý (lu-
žicky), Ulaszyn (polsky), Skala, Andrieki, Schei
ner (česky) a jiní. Není možno obsahy řečí uvá
děti — ale na jednu třeba jest upozorniti: byla
to řeč prostého rolníka, který správně označil
že základem všeho lužického života jest lužický
lid, že lidu tomu třeba jest intelligentních vůd-
cův, že však srbští intelligenti ne vždy jdou
s národem a jsou mu opravdovými vůdci; s tím
větší láskou lne lid k opravdovým, horlivým
svým, vlasteneckým vůdeům — a jejich dílu že
on za srbský lid připíjí. Srdce se chvělo radost
při těch slovech prostého muže — pokud bude
míti Lužice takový lid, potud vskutku „Tra
budže Serbstwo, zawostaé ...
Večer zakončen slavnostní den krásným
koncertem, jemuž předcházela znamenitá, roz-
plameňující řeč ev. faráře Domašky. Vý-
borný tento řečník mluvil k ohromnému obe-
censtvu — obrovská síň byla doslova přeplněna
srbskou intelligencí, a co hlavního, srbským
lidem. Koncert sám byl vysoce zajímavý, ze
jmena vynikaly skladby Pav. Hodžijského.
za kterýmž pseudonymem skrývá se sympatický
skladatel hornolužický dr. Jiří Pilk. Skladby
jeho jsou piny národního ducha a zároveň stojí
na výši nynějších hudebních požadavků. Hu-
debně delikátně a s hlubokým proniknutíma
výborným podmalováním zpracované národní
písně „Zle myto“, „Štó tu khodži po mojim
rowje“, „Stup dale“ a j. neminuly by se jistě
dojmu ani u nás. Věru bychom si měli popřáti
jednou požitek velkého hudebního večera lu-
žického! Skladatelé Bjarnat Krawe a Jurij
Pilk podali by nám obraz nynějšího stavu srb-
ské hudby a skladby zvěčnělého K. A. Kocor
by poskytly zajímavé pozadí. Ode všech těchto
skladatelů slyšeli jsme čísla v koncertě srbského
večera. S uznáním třeba jest vytknouti i výkony
solistů, sl. M. Korjenkovy z Kamence, sl. Elly
Hagedornovy z Drážďan a učitelů Hanky, Kruš-
wice a Pjecha. I sbory, řízené skladatelem
Krawcem, zasluhují veškoré chvály. Zajímavo
bylo viděti mezi zpěvačkami i Lužičanky v kro
jích — vesnícké to dívky. Z přednesených skla
#5
alto_textblock
#5
ním.
#6
alto_textblock
#6
deb zvlášiním, elegickým dojmem působila je-
diná národní píseň vyhynulých Slovanů lüne-
burských...
Ale smutnému dojmu jsme se nepodali —
celý den pondělní, zakončený tímto krásným
večerem, byl nám radostným důkazem živé ná-
rodní síly lužických Srbů. Takový den připraviti
nedovedl by národ, náležející již již minulosti
— ale dovedl jej dlouholetou prací připraviti
národ, jemuž náleží ještě budoucnost. A té jeho
budoucnosti kéž splyne všecko požehnání . ..
X
#7
alto_textblock
#7
Slavnost otevření české měšťanské
školy v Třebenicích.
(Původní zpráva)
#8
alto_textblock
#8
Nedělní den 25. září byl pro český lid na ohro
ženém Třebenicku, na úpatí malebného Středohoří
pravým národním svátkem — konáno bylo totiž ole-
vření a zasvěcení nové budovy pro českou školu mě-
šťanskou v Třebenicích. Byl to dávný zen zvěčněléhe
vůdce Čechů třebenických, dra. V. Paříka, doplnit
národní a kulturní organisaci českou v Třebenicíel
též školou měšťanskou, jež zejmena by vydatnou byla
protiváhou soukromé německé škole měšťanské, tamže
bohatými dary z říše do Třebenic plynoucími vydržo-
vaně a již od r. 1897 jednáno o zřízení školy t
a v roce 1901 rozhodnutím správního dvoru soudníhe
byla škola ta přes stížnosti německé povolena. Leč
splnění svého snu se již dr. Pařík nedočkal, sklácen
byl náhle neúprosnou smrtí a vyrván z nejpilnější
své národní práce. Po smrti jeho ujala se městská
rada v Třebenicích společně s Národní jednotou severo-
českou provedení myšlenky té jako splnění posledního
odkazu svého mílovaného vůdce a po mnohých bojích
a překážkách konečně dnes na náměstí třebenickém
hrdě stojí nová, výstavná budova české školy měšťan-
ské, již dle návrhu architekta p. Blechy z Karlína
postavil stavitel p. Pokorný z Libochovic, jež trvalým
zůstane pomníkem svému zakladateli. A že školy te
bylo v Třebenicích skutečně potřebí, patrno z toho
že dnes — ve třech ročnících — čitá 121 žáků.
Na slavnosti posvěcení nové budovy bralo cele
české okolí Třebenicka i celé Podřipsko účast co
nejhojnější. Od úmrtí dra. Paříka byl to zase jednou
radostný den po dlouhých, těžkých chmurách, jež
jakoby na celý ten kraj ulehly po bolestné ztrátě
vůde. Z nesčetných účastníků jmenujeme zejmena
zástupce král, hlav. města Prahy, městského radníh
p. V. Brože a ob. staršího ředitele p. Raší na
zástupce ústředního výboru Nár. jednoty severočeské
z Prahy starostu p. Nechanského a členy ústřed-
ního výboru pp. Mesteka, Vodrážku a dra
Štumpía, za Ústřední Matici školskou přílomen
byl ředitel p. Zeman, zástupci Klubu vlast. přáte
dra. Paříka z Prahy, říšský poslanec p. dr. Bax
a čelní jiní hosté z Prahy. Za okr. školní radu litomě-
řickou účastnil se oslavy p. inspektor N« vá k. Z kor-
porací zastoupeny byly okr. výbor z Libochovic, Roud-
nice a Loun, nesčelné obce z Lovosicka, Litoměřick
Lounska = Podřipska, odbory Nár. jed. severočesko
v Bohušovicích, Budyni, Černivě, Děčanech, Chrá
šťanech, Chotešově, Chodoulicích, Klapém, Klenči, Ko
šticích, Kosmonosích, Lkáni, Lounech mužský i dam
ský), Lihochovicích, Lovosicích, Podsedicích, Praz
(akademický i mužský dob.), Roudnici (mužský i dam
ský), Sedlci, Solanech, Třebenicích (m. i d), Tiebivi
cích (m. id), Úpohlavech a j., hasičské sbory v Cho
doulicích, Chrášťanech, Lkáni, Podsedicích, Třebi
vlicích, Úpohlavech, Solanech, Děčanech a j. se sta
rostou podřipské župy hasičské p. Michálkem; So
kolské jodnoty v Lounech, Lovosicích, Roudnici a Li
bechovicích, nár sdružení českých pracovníků v Rou
nici, Nár. jed Budeč v Lounech a Roudnici a m.j
Po slavnostní mši odebrali se účastníci k budovi
školní, před níž na rozséhlém náměstí kupilo se tisíc
českého lidu z blízka i z dalekého okolí. Starosta města
Třebenic, p. Kalous, převzav oc budovatele školy,
p. stavitele Pokorného z Libochovic budovu, vzpomně)
přodem zesnulého slarosty města p. dra. Paříka jakožto
tvůrce školy a vzdal srdečnými slovy díky všem těm
činitelům národním, kteří hřivnou svou přispěli k po-
stavení školy. Po něm ředitel školy měšťanskép.
Pašek, převzav budovu ve svou správu, stručnými
slovy poukázal na význam škol měšťanských vůbee
a na rozhraní národnostním zvláště. Žák školy mě
šťanské, Preis, přednesl případnou báseň příleži
tostnou, po níž po krátkém proslovu vikář P. Dvo řák
za assistence místních duchovních provedl církevn
akt svěcení.
Po provedených obřadech církevních promluvi
místní p. farář P. Bouchal, po něm pak procítě-
nými slovy vřelý pozdrav král. hlav. města Prahy
tlumočil p. ředitel Brož. Ohnivými a nadšenými slovy
potom promluvil p. dr. Štumpf ke shromážděným
slavnostní řeč, v níž poukázal jak v měšťanské školo
české vyroslla Třebenicím nová bašta, o niž útoky
německé, byť statisíci říšských marek podporované
marně se budou tříštiti, vždyť ze školy té vyrosto
nový, statečný a plně svých národních povinnost
vědomý dorost, jenž jak praví Chodové českého Středo
hoří uhájí české Třebenice navždy... Zapěním naš
národní hymny „Kde domov můj“ a chorálu sv. Vá-
clava skončena oslava svěcení.
Po poledni shromáždili se účastníci při společném
bankelu, jenž doplněn byl odpolední koncertní aka-
demií v sále „Radnice“. Při banketě přečteny došlé
telegramy a dopisy, z nichž s nadšením byl přija
zojmena telegram p. dra. Srba, starosly král. hlav
města Prahy (Novému skvělému výsledku vytrval
práce a hrdinného boje našich českých Třebenica
jich zastupitelstva vyslovuji upřímný obdiv a nove
měšťanské škole přeji nelepšího zdaru a rozkvětu. )
další telegrafické a písemní projevy došly od p. posl
Špindlera, dra. J. S. Nováka z Prahy, slavnostníh
výboru N. J. S. v Praze, obecního zastupitelstva v Li-
buni (rodiště dra. Paříka), městských rad v Rokyca-
nech, Chrudimi, Kladně, okr. výboru ve Velvarech
Č. Brodě a Roudnici, ob. záložny ve Volyni, odbon
N. J. S. na Král. Vinohradech, Kutné Hoře, Karlíně
p. Strejcovského z Blahotic, českých stíelců v Roud-
nici, red. Sokola a od nesčetných jiných přátel
příznivců Třebenic z celého království. Přípomenouti
sluší, že ke slavnosti vyšlo slavnostní číslo „Českéh
Severu“, obsahující celou řadu článků o národnostním
zápase na Třebenicku a řadu cenných vzpomínek sla
rých spolupracovníků dra. Paříka na Třebenicku.
Po náhlé smrti dra. Paříka tak mnohý z těch, kdo
znali poměry na Třebenicku projevoval chmurnou
obavu, zda snad s drem. Paříkem nepochovali jsma
též české Třebenice. Dnešní den však, kdy v živo
uvedena nová škola měšťanská a kdy tak jasným
způsobem se ukázala síla lidu českého na Třebenicku
jeho uvědomění i význam svépomoci celého národa.
díváme se zase bez obav vstříc budoucnosti. Aspoř
v nedělní den činily Ttebenice dojem města úplně
českého, se všech téměř domů — mimo domy jež jsou
majetkem Germanic a školského německého spolku —
vlály prapory barev národních, všude zazníval jer
hlahol český a svěží, chrabrý duch, na jaký jsmé dríivo
#9
alto_textblock
#9
za dob Paříkových v Třebenicích byli zvykli, vanul
celým obyvatelstvem. Dojem ten nedovedl zkaliti an
velkoněmecký prapor, s patrným provokačním úmy-
slem na budově „Germanie“ vztýčený. Třebenice do-
kázaly, že jsou městem českým a ze jím bohdá přes
veškery úloky nepřátel navždy zůstanou.
#10
alto_textblock
#10
Denní zprävy.
— Krajský sjezd názodní strany svobodo-
myslně na Král. Vinohradech koná se již dne
2. října 1904 o 10. hod. dopol. v Národní
domě na Král. Vinohradech. Dle přihlášek zů
častní se sjezdu tohoto četní zástupci obcí soud
ních okresů, karlínského, žižkovského, král.
vinohradského, nuselského, vršovického, bran
dýsského, česko-brodského, černo-kosteleckého
říčanského a jílovského. Pozvání již se rozesílají
ježto ale z některých obeí kalastr přivrženeů
strany nebyl posud odeslán, upozorňují se
přátelé národní strany svobodomyslné ve vy-
jmenovaných okresích, kterým pozvání doručeno
nebylo, aby legitimaci reklamovali u výboru
politického spolku na Král. Vinohradech (v advo-
kátní kanceláři dra. Havelky). Kdo se sjezdu
chce zúčastniti, musí u vehodu se vykázat
touto legitimaci. Sjezd zahájen bude určitě
10. hod. i žádají se účastníci, aby na jisto
před určitou hodinou do místnosti sjezdových se
dostavili,
— Ze slyšení deputace 8. sbor. dělo-
střeleckého pluku u cisaře. Oba orgány zdej
šího kasina přinášejí z Vídně souhlasné zprávy
o slyšení deputace 8. pluku dělostřelectva v Praze
u císaře a krále za přičinou plukovního jubilea
Když byl panovníka oslovil plukovník a velite
pluku p. Os. Melzer, a když císař odpověděl
obrátil se k členům deputace, v níž nacházel
se také poddůstojníci, i oslovil je. Podle sou
hlasných zpráv obou listů optal se císař pod
důstojníka Slavíčka: »Sind Sle Deutseher ode
Tscheche?«, načež prý odvětil oslovený
»Tscheche«. Také poddůstojník Černý by
prý dotázán: »Sind Sie auch Tscheche«?
načež Černý odvětil česky: »Ano«, na to po
kračováno v rozmluvě česky a císař vyslovi
své uznání nad stupněm poddůstojníka, dosaže-
ným již v prvním roce atd. Je známo, že císa
ve své promluvě k deputacím nebu jednotliveům
Čechům nikdy neuživá slova »Čeche« anebo
»Čechisch« a že je to zvykem německých listů
a německých zpravodajů, nahražovati při tako-
vých přiležitostech »Böhme« anebo »böhmiseh«.
potupným »Czeche« a »ezechisch«. C. k. státn
návladnictví chránívá svými opravami i posled-
ního »frajtra« u pluku, kdykoli o něm přinese
český list zprávu, která se na pravdě nezakládá.
Stává se tak pravidelně na zakročení plukovního
velitelství. Jest ovšem již z předu vyloučeno,
aby nejvyšši velitel armády, a zároveň nosite
koruny oslovoval příslušníky národa českého
výrazem, vzalým ze žargonu německých šmoků.
vynalezeným k urážce českého lidu. Ale orgá
nové k tomu povolaní neměli by trpěti, aby něme
cká žurnalistika vkládala panovníku do úst týž
výraz, jenž nepozbyl svého ostnu ani tím, že
užil ho předseda ministerstva Körber za hluč
ného odporu českých poslanců.
— Protost českých rodičů v Brně proti ná-
sili brněnské radnice. Z Brna, 28. září. (Zvl.
tel. „Nár. Listů“.) Včera konala se zde v Be-
sedním domě protestní schůze českých rodičů
proti surovému násilí zdejší radnice při zápisu
do škol. Průběh její byl místy až bouřlivý, tak
roztrpčeni byli čeští rodičové pronásledováním
a utrpením minulých dnů. Rečníky byli posl.
Novák, rod. Knejzlík, posl. dr. Perek
a dr. Bulín, který pravil, že na stávajících
zlořádech největší vinu má místodržitel
který loni, když byl osobně dotčen, uměl říci
purkmistru Wiesrovi pravdu, ale po kočičině
wiesrovské dne 6. řijna honem na usmířenou
mu vymohl vysoký řád. Místodržitel nemá dosti
energie a jako předseda zemské školní rady jes
spoluvinník em. Po dru. Bulínovi pro-
mluvil ještě poslanec dr. Hruban, načež pan
Vašica navrhl tuto resoluci: „Shromážděn
rodičové a poplatníci na veřejné schůzi 27. zář
v Besedním domě, vyslechnuvše řečníky a po-
slance, prohlašujeme: S největším rozhořčením
a opovržením odsuzujeme barbarské potlačován
českého školstvi se strany německé správy mě
sta, která odepírá soustavně českému poplatni
etvu nejdůležitější jeho kulturní, zákonem m
zaručené potřeby. Vůči zpupnému zadržován
rozdělení obecné školy na Winterhollerově ná
městí, ba dokonce nezákonnému zrušení po
boček, které zákon výslovně a určitě nařizuje
žádáme co nejrozhodněji, aby zemsk
školní rada zjednala zákonu plat
nost a hájila dle svého určení ohrožené kul
turní zájmy českého obyvatelstva v Brně. Pro
testujeme co nejostřeji proti bru
tálnímu násili, jaké z radniční kliky sou
stavně a bezohledně se páše před zápisem d
škol, aby česká generace o hlupo-
vána a zdegenerována byla na ně
meckých školách. Jako Čechové, kteř
snaží se svým dětem zjednati v těžkém boja
existenčním nezbytnou kulturní zdatnost, pro-
hlašujeme, že neustaneme v boji o kul-
turní, protizákonnou svévolí německé radničn
kliky ohrožované právo naše, dokud mu nebude
zjednána plná platnost, dokud nebudou zbudo-
vány české školy v oněch částech města, kde
jejich zřízení je nalehavou a nezbytnou pod-
mínkou náležitého vzdělání českých dítek.“ Re-
soluce byla jednomyslně přijataa
schůze skončena.
— K afféře německých oběžníků nakl
družstva »Máje« přinášíme na příslušném místě
listu našeho »Zasláno«, podepsané celým správ
ním výborem řečeného nakladatelského družstva.
Doporučujeme všestranné pozornosti, majíce za
to, že jim afféra dokonale jest vysvětlena. Vy-
svítáť z něho, že německé přípisy k německým
firmám zasílal skutečně agent insertní bez vě-
domi výboru družstva, tedy neoprávněně. Tak
afféra s dopisem, firmě Franekově po známém
přerušeném koncertě Kociánově v Linci podl
tvrzení českého pondělníku zaslaným, jest pří-
slušným odstavcem »Zaslána« objasněna.
— Kluby občanské. Staroměstský
občanský klub v Praze pořádá člen-
skou schůzi dnes ve čtvrtek dne
29. září o 8. hod. večerní v restaurantu pana
Sochůrka v »Kopmance«. Pořad: 1. Zahájen
schůze. 2. »0 politické situaci« pro-
mluví zemský a říšský poslanec p. JUDr. L ad.
Dvořák. Pozváni jsou pp. řiššti a zemšt
#11
alto_textblock
#11
poslanci: Březnovský, Kratochvil, Němec
Krejčík. 3. Volné návrhy. P. T. hostě členy
uvedení mají přístup.
— Osobní. Účetní revident Zdenko Železný
jmenován byl účetním radou pro obvod finančního
ředitelství zemského v Brně. — Na německé státní
škole průmyslové v Plzni jmenován bl professou
Emil Glocker odborným přednostou a vídeňský
architekt Oskar Felgel učitelem v deváté třídě. —
Inženýr chem. pan Jan Cuřin, správce cukrovaru
v Kostelci nad Lab., slavil dne 28. t. m. jubileum
své 30leté činnosti v tomto závodě.
— Úmrtí. V Jičíně zemřel 27. září t. r. o půl 6
hod. večerní pan MUDr. Eduard Zych ve stáři
74 let. Zesnulý byl po léta členem městského za-
stupitelstva, městské rady, zastupitelstva okresního.
ředitelstva spořitelny, správní rady spolkového cukro-
varu a téměř všech spolků jičínských. Smrt stihla
ho neočekávaně, ještě den před úmrtím ordinoval.
Budiž mu země lehiká. — Včera zemřela zde po delá
nemoci ve stáří 83 let paní Aloisie Teichová
Tělesná schránka zesnulé bude v pátek dne 30. t. m
o 10. hod. dopol. ve farním chrámu u sv. Stépána
vykropena a pak do Doksan u Roudnice převežena
kdež bude v sobotu dne 1. října o půl 11. hod. dop
na místním hřbitově pohřbena
— Cenou poctěná práce. Absolvovaný právník
p. Václav Pankrác z Plzně, obdržel od česk-
právnické fakulty první cenu za konkurenční práci
»O autorském právu k dílům folografickýme
— Zamýšlené zvýšení zemských přirážek a při-
pojení stok vysočanských ke kanalisaci pražské bylo
předmětem rokování na veřejné schůzi lidu, kterou
svolal spolek majitalů domů ve Vysočanech do ho-
stince »U ruského dvora«. Schůzi velmi četně na-
vštívenou zahájil p Semecký ml. V debatě všeobecně
poukazováno na neblahé poměry národohospodářské
roku letošního, neboť ve všech oborech jeví se úpadel
a slagnace. Roční výroba českých strojoven na př.
klesla z 80 millionů na 50, výroba vagonů ze 6800
kusů na 3800 a za všeobecného úpadku tohoto mají
se zvýšovati zemské přirážky. K uhražení zemského
deficitu navrhuje se buď přirážka (17 proc.) k přímým
daním, aneb výpůjčky. Kdyby se mělo sáhnouti k prv-
nímu prostředku, musilo by se v Praze zvýšit ná-
jemné na 26 proc., aby majitel domu uchoval čistý
výnos na dosavadní výši. Následky zvýšení tolo
byly by neblahé. Obce by se odlidňovaly, hromadil
by se nájemníci v jednotlivých bytech. Všechny ná-
vrhy na sanování zemských financí byly by jen oka-
mžilým zažehnáním krise. Nalehavěji hlásí se však
otázka revise dnešních ústavních poměrů. Kdyby byl
zodpovědný správce zemských financí a kdyby se
tyto zemské finance považovaly za základ veškerého
státního hospodářství dle zákona z r. 1867, pak by
musil býti samostatný systém finanční a zemské ho-
spodářství nikdy by nebylo ve stavu tak zbědova-
ném. Schválena jednohlasně resoluce, v níž žádá se.
by zemský výbor a poslanci žasadili se o to, aby
stát sám sanoval finance zemské vrácením poměrné
čásli daní, odváděných zemí na prospěch království
českého. — Jednalo se o zamýšleném připojení stok
vysočanských ke kanalisaci pražské. V debatě po-
ukazováno zvláště k tomu, že obec pražská zřizuje
sice svým nákladem kanalisaci, ale zařízení odvod-
ňovací uvnitř usedlosti a domů že musí provésti
vlastníci domů svým nákladem a sice veškeří majitel
domů nejen v Praze, ale i v obcích sousedních, jež
kdysi tvořiti mají Velkou Prahu. Majitelé domů budou
tudíž nuceni uvaliti náklad na kanalisaci částečně na
bedra nájemníků, ač-li jim v té příčině nepřispěje
ku pomoci stát, země a obec. Nejlépe by arci bylo
aby vlastníkům domů povolena byla aspoň amorti-
sace kanalisačních útrat z hrubého výnosu činžov-
ního tak, aby celý výdaj na rekonstrukci byl ve 12
létech umořen. Ve schválené resoluci se žádá, by
zástupci obce vysočanské, jež hodlá připojiti stoky
své ke kanalisaci pražské, byli bedlivi kroků svých
a hleděli v případě dohody osnovu magistrátu praž-
ského zamítnouti a místo ní aby navrhli osnovu, jež
by vyhovovala místním vysočanským poměrům.
Schůze předsedou p. Semeckým pak skončena.
— »Vojenský Věstník« přináší mnoho vyzname-
nání za vynikající výkony při řešení konstruktivné
části nových děl. Tak propůjčen Leopoldův řád
I. třídy blavnímu dělostřeleckému inspektoru, pol-
nímu zbrojmistrovi ryt. Kropáčkovi, velkokříž
řádu Františka Josefa řediteli dělostřelecké zbrojnice
podmaršálu Bedř Thielovi, řád železné koruny
II. třídy předsedovi voj. technického komitétu pod
maršálu ryt. Vujiči a generál majorům ryl. Kro-
batinovi a Emilu Linhartovi. — Týž lis
uveřejňuje dále organická pravidla pro vojenské du-
chovni a předpisy o jejich šatu.
— Podle vzoru Taschkova. Čtyři Dvory u Česk
Budějovie jsou obcí téměř ryze českou, což dozna
i sám p. Josef Taschek ve výroční zprávě » Böhmer
waldbundu«, avšak spravována jest obec ta po ně
mecku, poněvadž německá menšina dovedla se růz
nými machinacemi, řízenými z Č. Budějovic a příz-
nivým pro ni volebním řádem až dosud při vesle
udržeti. Aby si tuto državu ještě na dlouho zajistili
uznalí Němci čtyřdvorští za dobré následovati po-
věstného skandálního přikladu budějovického a vy-
rábějí ve velkém čestné měšťany. V posledním za-
sedání obecního zastupitelstva byli jmenováni čest-
nými měšťany čtyřdvorskými s prominutím
zásluh tito budějoviči! Němci a renegáti: Rudol
Ferus, speditér; Jan z Herminenthalu, sou-
kromník; JUDr. Ant. Jaksch, advokát; Felix
Bitzan, majitel realit; Leopold Farář, městský
tajemník; Jan Maxa, městský porybný: Karel
Ploner, učitel měst. školy. Ti všichni mají sesílio
I. sbor, kde při posledních volbách přes veškeru
agitaci měli většinu jen jednoho hlasu.
— První odborná výstava výrobků kožešinových.
V knihovně Remeslnicko-živnostenské besedy pražsko
shromáždili se včera po 9. hod. dopol. delegáti kor-
perací, pozvaných k zahájení první výstavy výrobko
kožešinových. Byli zejmena přítomni: zástupce měst-
ské rady pražské p. Koštál, za městskou radu v Žiž-
kově starosta p. G. Žák, za zemskou jednotu společen-
stev řem, a živn. pan Stivin, ze Rtemeslnicko-živno-
stenskou besedu p. Beneš, za společenstvo malířů p
Hofbauer, za společenstvo obuvníků v Žižkově pp
Šára a Moravec, za Řemeslnickou besedu v Nuslích
pp. Svoboda a Mecera, za Novoměstské společenstvo
krejčí pp. Brabec a Podval a j. Jménem sloučeného
společenstva kožešníků p. Josef Kubišta delegáty vřele
uvítal a naznačil důvody, které vedly k tomu, aby
uspořádána byla výstava výrobků kožešinových. Re-
meslo kožešnické jest zvláštního druhu. Jeho sezone
trvá pouhé tři měsíce v roce a hyne, když nastane
mírná zima, Jsou-li poslední měsíce v roce bez mrazů.
málo kdo v lednu neb v únoru ke kožešníkovi zavítá.
poněvadž se kojí nadějí, že zima nebude už tk
krutá a za několik týdnů že nastane jarní období-
Pro tento zvláštní příznak nemohou kožešníci najímat
rozsáhlé obchodní místnosti s nádherně vyzdobeným
výkladními skříněmi. V obchodech kožešnických jsou
složeny drahocenné kožešiny, o nichž obecenstvo neví
poněvadž jich nevidí. Jednou navrhl člen společenstva
p. Sedlák, aby byla uspořádána výstavka kožešnickýeh
výrobků, která by obecenstvu uvedla ve známost nej-
novější mody a zásoby kožešin a zároveň aby nahra-
díla kožešníkům drahé výkladní skříně. Návrh se za-
líbil a společenstvo jej uskutečnilo. Ve výstavce naše
dámy mohou spatřiti, jaké zboží dovedná ruka kožeš-
níka dovede zholoviti a jaký brak mnohdy vyvěšer
je na odiv ve výkladních skříních konfekcionářů
Z těchto důvodů výslavka byla uspořádána a před
seda společenstva p. Kubišta v přítomnosti jmenova-
ných delegátů zahájil ji provoláním „Na zdar!“ jej
úspěchům. Na to podniknuta procházka dvoranou, v níi
vyloženo nádherných i levnějších kožešinových v
rohků v ceně as 300.000 K. Výstavu obeslali pp. Jose
Kubišta, kožešník v Praze. na Můstku: persiánov
žaket s hermelínovým límcem, klobouk damský, de
kerovaný hermelínem, kožich panský s nutrovou pod
šívkou a persiánovým limcem, límec damský sobo-
lový, chinchilový, skunkový a persiánový s rukávníky
téže kožešiny, damský nánožník z vydry vroubený
černými ohony, chinchilový šálový límec. = Filip
Havlík v Praze, na Poříči: cestovní kožich z mývala
obecného, nánožník, límce a rukávník norkový, límec
ze smradčela, persiánový žaket s chinchilou, astra-
chánový spenzer, rukávník z krtka, kožich z hlaviček
lýrových koček, límec sealskýnový a 2 deky z bílého
ledového medvěda a leoparda. — Josef Čeleda, ko-
žešník na Smíchově: kožich podšitý janoty, límeo
sealskýnový, rukávník a fiši ze skunku, fiši z persiánu
a žakel, imilace sealskynu. — Josef Zajíček, kožeš-
ník v Praze, na Struze: limec z kuny skalní a norku
#12
alto_textblock
#12
chinchila s hermelínem, fiši z krtků, kožich z nutrionu
limec persiánový, dětská garnitura z polápky, žake
persiánový. — Josef Hruška v Praze na Poříčí:
tygra a medvěda, fiši chinchil., persián šedý, mošus.
krtek, přírodní skunk, imitace sealskynu, janotový
kožich s límcem z černého bobru. — Čeněk Kou-
delka v Praze, v Jungmannově třídě: kožich pod-
šitý sealskynem, límec z viržínské vydry, límce dam-
ské sealskyn., persián, fiši skunkový, pižmo a herme-
lín z muflonu a příslušné rukávníky. — A. Bejček
z Vodičkovy ulice: žaket, imilace sealskýnová, límee
skunkový, chinchili a z norku, žaket persiánový
příslušné rukávníky. — Jana Zika ze Žižkova: ko-
žich podšitý divokou kočkou, s límcem nutria, fiši
sealskyn., skunkový a persiánový. — M. Šlechta
Žižkova: kožich podšitý nutriou, límec s viržínskou
vydrou, kožich pižmový s límcem persiánovým, dan
ské límce z potápky, kuny lesní, persiánový, skunkov
a bílý thibet, příslušné rukávníky. — Hynek Šmid-
hammer ze Staňkova: kožich s beránčí podšívkou
a nutrovým lemováním, nutrový rukávník, persiánový
rukávník se skunkovou obrubou, dětská garnitura
z lamy, rukávník zaječí a králičí, persiánový šálový
límec a golie nutrové. — Štěpán Rybák z Karlina:
damské límce hluboké imitace sealskynu, z bobru mí-
chaný s persiánem, jiný z okrasou z černě nutrie, skun-
kový pravý i imitace s rukávníky. — J. Prochá zka
ze Spálené ulice: límec imilace sealskynu s bílým per-
sianem, norková garnitura, moderní límec z norku,
z civety (angl. kočka), z pižmového scalskynu s per-
siánem, z bílé lišky a hermelínový, vroubený sealsky-
nem. — Josef Švanda z Vodičkovy ulice a Kariína:
hluboký norkový límec a škotský rukávník, límec
skunkový, persiánový vysokovlasý, žaket persiánový
lemovaný chinchilou, panský kožich nutrie, černou
vydrou vyzdobený, límce persiánové, imilace herme-
línu atd. — Vilém Brdička a Frant. Novotný
z Celetné ulice vystavují nejdražší kůže z modré lišky.
límec a rukávník, límec ze šedého pižma, z persiánu,
vroubený modrou liškou, velký hermelínový límec.
sobolový rukávník, kožich z přírodní vydry, persi-
ánový klobouk, šály r pod. — Hynek Kračmera
z Melantrichovy ulice: plášť pro aulomobilisty z ru-
ských koníků, ozdobený nutricu a bobrem, podšívka
z kočky, hluboký límec z elektr. králíků, imitace seal-
skynu s bílým persiánem, četné límce z různých ko-
žešin, vazačky z krikového bisamu s bílou vložkou,
vázanky, rukávníky a j. — Jan Janata z Král. Vino
hradů: límce králičí, skunkové, persiánové, sealskyn,
chinchila, krkový bisam s vložkou persiánu a pří-
slušné rukávníky. — Boh. Sedlák, mistr v tržnici
kežešníků: hluboký límec z kuny lesní s vložkou pra-
vého sealskynu, límce rozdílné, persiánový damský
kabál s norkem, klobouk sealskyn., límec hermelínový.
kožich ženelky s Hmcem z viržínské vydry. — Joseí
Příhoda z Král. Vinohradů: limec z krtků, vylo-
žený persiánem a hermelínovými ocásky posázený,
limce skunkový, persiánový s pravou hermelínovou
vložkou, pelerinový límec s persiánovou vložkou, ca-
storet bisam, ze skalních kun atd. — Josef D ráb
v Praze, na Struze: žaket z vysokého persiánu a hlu-
boký límec z téhož, límce chinchili a norku, damský
nánožník a klobouk. — Frant. Příhoda z Male
strany: límce chinchili, persiánově s různými vlož-
kami, skvostný límec z bílého tibetu, castoretovýa
z krtkových bisamů, hermelínový atd. — Václav
Plavec ze Slaného: sealskynový límec s persiánem.
imitace hermelínu a j. — Frant. Vlk v Plzni: jediný
český závod na přípravu suroviny, vystavuje krásné
vydělané holandské husy, vzácné krtčí kůže kuny
skalní a lesní, skunky americké, divoké a šedé kočky
atd. — Frant. Mecera z Nuslí: límce skunkový.
sealskyn., bisamový, valabí, dětskou garnituru a pod.
— Václav Hrdlička ze Smíchova, Josef Vokoun
z Vyšehradské třídy a Václav Podraský ze Smí-
chova: různé límce damské nejmodernější, z draho-
cenných kožešin. — Ant. Čumpelík z Dobrovici
límec z veverčích hlaviček, vroubený králíkem, skun-
kový límec valabí, dětská garnitura z bílé angory
myslivecký rukávník ze srnčí kůže, četné damské ru-
kávníky. — J. Nejedlý z Král. Vinohradů: persi-
ánový žaket, chinchilový limec, hluboký límec, skun-
kový, kožich s pižmovou podšívkou, persiánem deko-
rovaný, šála ze šedého persiánu. — Včera byla vý-
slava po celý den navštívena přečelným obecenstvem.
zejmena damami. Na četných vystavených předmětech
ocila se poznámka: Prodáno. Výstava potrvá do zejtřka
večer. Provedení vystavených předmětů svědčí o vy-
spělosti a odborně znalosti českých kožešníků
— Pohořelým ve Vimperku věnovali prostředni-
ctvím Národní jednoty pošumavské v Praze: Mistní
odbor Národní jednoty pošumavské v Karlíně výnos
sbírky mezi několika členy uspořádané a zbytek
z věnce officiálu panu J. Jelínkovi K 28.20. obecní
úřad v Dražiči K 37.60, odbor Národní jednoty pošu-
mavské v Kumžáku K 10.—, obecní úřad v Dolanech
K 27.—, obecní úřad v Slatiňanech K 24.—, okresní
výbor v Kralovicích K 10. -, okresní výbor na Král.
Vinohradech K 100.—, starousedlí baráčníci »Blaník«
na Král. Vinohradech výtěžek z pořádaného jimi před-
stavení »Naši farianti« v aréně smíchovské 20. září
K 60.—, městská rada na Smníchově prostřednictvím
odboru Národní jednoty pošumavské K 50.—, firma
Hynek Goltwald v Praze K 30.—, obecní úřad v No-
vých Dvorech K 10.—, sbírka paní Marie Kosové
v Praze K 5.—
— Nadace pro rodiny berních úřadníků. Spolek
c. k. berních úřadníků v král. českém udělí dne
2. prosince 1904 z jubilejního fondu císaře Františka
Josefa úrok z nadační jistiny per 2000 K v částce
84 K sirotku bez rodičů po c. k. berním úřadníku
nejnižší hodnostní třídy a kdyby takový se nepři-
hlásil, potřebnému c. k. bernímu úřadníku nejnižší
hodnoslní třídy v král. českém. Řádně doložené
odůvodněné žádosti o propůjčení této nadace pro
rok 1904 buďtež podány nejdéle do 10. listopadu 1904
předsedovi spolku c. k. berních úřadníků v král
českém Josefu šl. Dovarymu, c. k. bernímu v České
Skalici.
— Rozdělení úroků z nadací. Z úroků nadání
Josefa Baráka č. I., II., III. a IV., založených besedou
»Barák« v Praze ku podpoře chudých a mravných
dělnických rodin národnosti českoslovanské v poli-
cejním obvodu pražském bydlících, bez ohledu na
příslušnost a náboženství, má se letošního roku
v den úmrtí Josefa Baráka, totiž dne 15. listopadu
1904 dostati podpory čtyrem rodinám po 39 K 90h.
Přednost při zadání této nadace mají vdovy po děl-
nících, mající několik dítek aneb takoví dělníci, kteří
stářím neb nemocí stali se k výdělku nezpůsobilými.
Žádosti do 15. října v místnostech besedy »Barák«
v Praze. — Dne 29. prosince uděleny budou úroky
z nadace Ludmily Hellerové jedné nebo dvěma
chudým, počestným, ostýchavým a do Prahy pří-
slušným vdovám. Úroky tyto obnášejí letos 48 K.
Žádosti do 31. října v podacím protokole rady
městské.
— »Ruský kružok« v Praze zahájí opět svoji
činnost v útevý dne 4. října. Pravidelné členské
týdenní schůze budou se vždy konati každý úterek
ve spolkových místnostech v Umělecké besedě v bu-
dově Svatováclavské záložny o 7. hod. več. (vcho
z Retězové ul.). Účelem kroužku jest, šířiti znalost
ruštiny a ruské literatury, seznamovali české obe-
censtvo s hudbou, zpěvy a dramat. tvorbou ruského
národa. Aby každý mohl do kroužku vstoupiti, budou
zařízeny opět dva kursy: pro začátečníky a pro po-
kročilé. Kroužek má vlastní, bohatou knihovnu, která
jest členům k disposici. Členský příspěvek obnáší za
celý rok pouze 6 korun, za vyučování se zvláště
neplatí. — Ruský kroužek na Smíchov
vyučuje své členy ruskému jazyku ve dvou oddě
leních. Vyučuje se každou sobotu a sice: začátečníci
od 7—8, pokročilí od 8—9 hod večer. Přihlášky za-
čátečníků přijímají se vždy před vyuč. hodinou nej-
déle do 8. října. Dámy se též vyučování zůčastní.
Členský příspěvek obnáší 6 korun ročně, pro studu-
jící 3 ko
— Správa soukromé umělecké školy (Šaloun-
Slavíček-Županský) oznamuje, že zřídíla ve škole
této dvě bezplatná volná místa, pro ne-
majetné, avšak již pokročilé umělce-žáky, kteří by
tam pokračovati chtěli ve svých dalších studiích.
Výhoda ta, jinak o trvání celoročním, propůjčí se
prozatímně na měsíc žadatelům nejnadanějším. —
Uchazeči (dámy jak páni) nechť přihlásí se osobně
ve dnech od 1. do 7. října v místnostech školy.
v době určené ku přihláškám a doloží své žádosti
vlastními pracemi i průkazem o své nemajetnosti.
Pro žáky ostatní započne vyučování ve škole denní
i večerní v pondělí po prvém říjnu. O pro-
gramu školy, podmínkách přijetí a učebních hodi-
nách poučiti se možno z prospektů, jež na požádání
budou interessovaným zaslány. Dotazy i při-
hlášky přijímá p. L. Šaloun, sochat