#3
alto_textblock
#3
O zee
#4
alto_textblock
#4
arodní hospodář.
#5
alto_textblock
#5
hos
dn
#6
alto_textblock
#6
Zemaědělství
bkhn
#7
alto_textblock
#7
—obohod
#9
alto_textblock
#9
Finaněnictví
#10
alto_textblock
#10
evar
#11
alto_textblock
#11
SahiY
#12
alto_textblock
#12
A tansdna vsud odsžat vmnsnrás labe
#13
alto_textblock
#13
v Příloha „Národních Listů“ k číslu 255. ze dne 15. září 190.
#14
alto_textblock
#14
ešišn z oe liřňvy
#15
alto_textblock
#15
Dva omluvitelné monopoly.
Ant. Nydrle.
#16
alto_textblock
#16
Nezbytně ozdravění zemských a stup
ňovaně napinání říšských Hinanci nutí k hle-
dání vydatnějších zdrojů přijmových. Návrhy
jen prší a některé v ministerstvu finanční
vážně jsnu probírány. Patrným jest opět sklo
k formě monopolové, který již dřive př
podobně príležilosti několikráte se projevil, ale
přes první překážky dále se nedostal. V po-
slední době uvažuje se zejména o mono po
lisevání prodeje lihu a petroleje
Pokusím se tyto snaby hrubými rysy načrtnont
a vedle čelaých stínů ani na světlejší body ne
zapomenouli
Zavádění nových monopolň spadá v jedno
s takovým zdražením denních potřeb, aby
čistý zisk vynesl státu mnohem více ne
daň dosavadní. Sotva lani v poslanscké sně-
movně bylo navrženo zvýšení libové daně
o 551% (290 na 140 K za bektolitr slkoholu).
od něhož pčekáváno rozhojnění ročních příjmů
c 46 mil. korun, hned se vyrojil souběžný po
kyn k uzákonění monopolu a lkoholové ho
který přý byza pevných cen konsumníeh
jeřtě vlce vynesl než soukromý prodej rozpý
lený v Rakousku na 300.000 výčepníků a vý
robcň kořalky. Také monopolu petrolejo
vému prorokuje se zvýšení dosavadního vy
opsu daňového nspaň o 10 mil. korun.
Vedle hlavsího účelu výtěžného nemi
však novým monopolům seházeti náprav ný
podklad v příznivější jakosti a ceně, aneb dů-
ved jiného (zdravotníhn, mravního, hospodárného
atd.) zlepšení. U petroleje i lihu by tom
skuřečně lak bylo, ha docela, na újmu stá-
losti zivku erárem předpokládeněho. Při pev-
ných cenách v drobném prodeji kolisaly by
každoročně někopní ceny sarovin (nafty a suro-
vého lihu) a jako pružné péro spiše sílačován
než vymršťován by byl čistý výnos monopolu
prodejověko.
Těžba nafty stůně již dávno neurovna-
nosti cen, jež jsou břičkou spskulantů nebo
na nejnižším svěm stupni skutečně následkem
nadvýroby. Také lihovary byly zmítány ee
novými otřesy, pokud aspoň zemědělským vý
robnám se nepodařilo čáslečným sdružením če
liti libovotné tvorbě cen. To i ono prů-
myslové odvětví nežádá nic jiného, než aby ne
musilo pracovati se zírátou nebo vříkati se ob-
čanského zisku, který jiným průmyslům jest
existenčním účelem. Při monopolu není an
myslitelno, že by stát jakožto kupec suroviny
nerespektoval skutečného nákladu výrobního
nabízel měně než za nejhorších dob dával sou
kromý podnikatel. Tyto obavy jsou vyvráceny
mnohuletým prováděním šihového monopolu
Rusku a Švýcarsku; zde rozhoduje sice nákup
cizozemského lihu, onde však povolují se v růz-
ných letech a rozličných gubernilch ceny při-
způsobené měnivé úrodě plodin lihotvor
ných, nestšlému nákladu a rozeahu výrobnímu
vlivům ciziny atd.
Halič mohla by si od obou monopolů nej-
více slsbovati a přece proti nim právě dam jest
živen odpor přečetnými prostředníky, kteří se
obávají o svou existenci. Těžitelé nafty úpěnlivě
prosí vládu o pomoc a s důvérou se opírejí
p státní ochranné prostředky dílem již prová-
děné (státní reservciry a odbenzinování). Výrobei
lihu sdružili se svépomocně do dvou skupin ke
společnému a přiznivějšímu prodeji suroviny
Oba tyto náběhy monopolisováním jen by ziskaly.
Ustátení cen i jakosti mělo by
mnoho stoupenců. Naši kuřáci dovedou nejlépe
v eizině oceniti výhody určitých kvalit za pevné
reny. Vždyť v samotném Německu, jemuž dříve
laciné a dobré kuřivo bylo záviděno, vzmáhá se
spotřeba rakouských doutníků, právě pro jieh
stejnou jakost za stejnou cenu. Toto uznání ne-
minulo by ani petrolej, až by táž kvalita v celém
mocnářství za tutéž cenu každému stejně byla
prodávána. Stálé střídání obchodních návěští:
»Petrolej Taciněj81!e s eiframi stonpají-
eími — tu ovšem se neoblašuje: »Petrolej
dražší!« — omrzí nejdříve drobného konsu-
menta, který s každým haléřem musí počitat
a zvyknuv si trochu na mírnější cenu, tím bo-
lestněji pociťoje její někdy náhlé zvýšení. Prot
někdejším skokům až na 50 hal. za kg petro-
leje smiřil by se konsument s munepolní cenou
36 hal. v drobném prodeji a dovedl si vážit
stejnoměrné jakosti, která by v rafineriích pro
stát pracujíeích pod technickým dozorem úřat-
ním správně musila býti dodržována. Kdyby
monopolní prodej petroleje byl prováděn až do
kilových množství, jak ještě dále jde se v Rusku
se zapečetěnými odměrkami lihu neb hotových
kefalek (nejmenší lahvička rektifikovaného lihu
90procentního chová setinu vědra = 123 cmě
a stojí v celém Rusku 18 kopějek za lih
3 kop. za obal, celkem 21 kop. = 53%p hal
čili za litr asi K 435 proti nasí drobně ceně
K 1.60 aneb po navrženém zvýšení kolem
K 2 10, tedy polovině ruské ceny mono-
polní), mohl by zajisté každý na správnou válu
se spolehnouti, jako při lihu by státem byla za-
ručena přesná míra neb váha a určitá stupňo-
vitost (síla, proc. množství alkoholu). V tomto
bodu bývá lidový náš konsument nejeitlivějsím
a nalezá patrné uspokojení v jistotě, že kaž-
dému jest stejně měřeno neb věžano.
Jakost monopolního lihu jistě by se zlep-
čila. I odpůrci ruského monopolu dosvěděují, že
v čištění lihu dospělo se tam nejdále. Nepře-
stává se na dokonalé reklifikaci, nýbrž rafino-
vaný lih bývá ještě Gitrorán přes dřevěné ubll
aby byt zbaven všech přiboudlin a cizích při
chutí. Naše rafinerie činí tak jen výjimečné
s lihem k vývozu určeným, postlajíce za bira-
nice filtrovanou rafinádu zemákovou neb obilnou
a obsťastňujíce domáci prjáky pouze rektifiko
vaným lilem melasovým nebo dokonee i při
boudlou surovinou »k vůli ostrosti« k němu
přimichávenou.
Zmírnění jedu alkoholového, jež má být
první etapou bygienických snahi k ochiraně lidu
#18
alto_textblock
#18
právě nejchudšího a nejhůť živeného, prověst
lze všeobecně a důkladně jenom pří-
snou kontrolou ve státních neb dle úřad
ního návodu stejnoměrně rektifikujícíeh rafine-
riích soukromých. Jeden stín alkoholové
otravy byl by hned Umto způsobem odstraněn
a další postup naznačil jsem již v několik
eláneích zde úveřejněných o nenáhlém přesunu
pitné spotřeby v přibývající užívání dena-
turovaného lihu k účslům technjckým
(k pálení, svicení, v živnostech a průmyslu ald.)
Tento přirozený a nenásilně připravovaný
přechod, podpíraný kromě toho zvýšenými ce
nami konsumního a mírnými cenami denaturo
vaného lihu, prospěl by nejtrvaleji snahám ab
stinentním, zatlačoval postupně alkoholism
přece neutloukal rozsáblý a zemědělsky opráv
něný průmysl lihovarský.
Lih přibližil by se tím zvláště jako topiv
a svítivo k monopolnímu soudruhu petro-
leljia oběma územím, nejvíce na tom inter
sasovaným: Haliči a zemím koruny české do
stalo by se nejjistější ochrany k nerušenému
vývoji oněch dvou národohospodářsky velmi dů-
ležitých průmvsla. a
Poukazuji ještě na jeden moment ke spo-
lečnému řešení monopolu lshového a petroleje
vého. Správa státních skladů ve vělších mě-
stech a manipulace s výpravou do menších
nádob nestála by o mnoho víče, kdyby na bez-
pečném místě byly v reservoirech přechovávány
a do konvic neb lahví stáčeny obě tyto hořla-
viny za stejně přesných podmínek jskostných
kolikostných. Při menší režňi mohl by personá
býti zapracovanějším i lépe honorovaným a v ex-
pedici dosáhlo by se větší zručnosti a spolehli
vosti.
Zbývá připomenouti, jak by asi k alkoho
lovému monopolu stavěli se naši lihova
nlei onředvy o osece
Z hospodářských lihorarů pronik
pomaln a nesměle tento názor: miniž de
Chyslaným zdražením tihu a kořalek —
i když by nadešlo pouhé zvýšení konsumn
daně při zachování dosavadního systému zdaňo
vacího — zmenš se spotřeba liho-
vin o 10—20 proc. V dubhové osnově na
vržený (o 30.000 hektolitrů zkrácený) kontingen
987.000 hl alkoholu nebude se pak již shodo
vati s pitným konsumem a musí podobně, jak
v Uhrách pro příšii kampaň již se stalo, sku-
tečné spotřebě býti přizpůsoben. Snížený
kontingent celkový nebude pak již daleko o
souhrnu zemědělských kontingentů indi-
viduálných v navrženěm množství 876 427 hl
(na průmyslové vybývá 110 573 hl)
mohl by jim tudíž jako pitné ma xim um
výhradně býti rozdělen dle dozavad-
ních měřítek podělovacích s jistým přilepše-
ním Hihovarům družstevním a oněm
statkářským, které nemají ani 1.4 hl kon-
tingentu na hektar uznaných pozemků. Alkoho-
lový kontingent, pokládaný již od počátku za
nejsprávnější podklad a průpravu k monopolu
splyne pak s roční téhož potřebou pro konsum
a bude plně vrácen zemědělskému lihovarství,
jemuž již před 21 lety nynějším zákonem ben
výjimky měl býti přisouzen.
Hospodářské lihovary zřeknouse
přimíchávání melasy ve prospěch průmyslových
lihovarů a droždáren a budou výhradně jen
zpracovávati polní své plodiny (zemáky, ječmen,
oves, žito, eukrovku, mrkev stp), z nichž vy-
robený lih po rektifikaci a filtraci odevzdá s
konsumu.
Průmyslovým lihovarům ponechá s
všechna melasa, aby zmenšením poptávky po
ní dostalo se jim levnější suroviny v bývalých
cenách 5—4 korun a vyhradi se jim výroba
lihu pro vývoz a k účelům technickým.
Tím rozděli se suroviny i výrobky do dvou
skupin s různými — původem i povahou ! —
podminkami výrobními a s odehyinými zájmy
odbytovými: hospodářský výrobek z plodi
škrobnatých neb cukrnatých zušlechtí se na
nejjemnějšt lih konsumní; lih z průmyslového
odpadku (melasy) nechť přederělm jest určen
k denaturaci a jeho přebylck vyveze se za
hranica, oll
V náhradu za ztrátu kontingentu čili z
zřeknutí se odbytu pro konsum zajisti se prů-
myslovým lihovarům ve formě podobného ob-
mezení (kontingentování) dle pohotovosti melasy
a nezdaněné spotřeby určité minimálné
ceny denaturovaného i exportního lihu« prvá
tuzemským stanovením rok za rokem a druhá
doplněním světových cen měnivými premiem
ov e
exportními.
Menopolní správa převezme v mezích pitného
konsumu veškeru surovinu zemědělských liho-
varů za pevnou cenu, pro každou kampai
zvláště výčíslenou s ohledém na střídlavou úrodu
a nestejný výrobní náklad u malých i většíeh
závodů (nynější 3 stnpně bonrfikační), svěr
surový lih hospodářský pod úřadním dozorem
nad manipolací a výtratou za určitý poplatek
trvajíeím lihočistnám k rektifikaci, nebo jej sama
zušlechtí ve vyvlastněných či nově postavených
rafineriích státních. Rektifikovaný lih zpracujese
tamtěž nebo v konsumních střediskách na jedno
duché kořalky (pouhým zředěním na určitý
stupeň) neb na likéry, jejichž sklady povedou
se v stální režii a koncesované prodejny po
úřadní kontrolou, jak jest tomu u výrohků
tabákových.
Jisto jest, že obě skupiny nebudou spoko-
jeny s tímto zde jen letmo nastiněným řešením
Zemédelee má navždy obmeziti svou vý-
robu na vlastní plodiny a na pitný konsum
antialkoholismém stále umenšovaný. Továr ní
má za vděk vzíli s technickou spotřebou a vý-
vozem. Reptati budou oba. Ale spokojen by
mohl býti konsument, dostávající za pevnou
cenu vždy totéž mnežství aikuholu pitného neb
denalurovaného v uzavřených labvích se zárukou
nezměnilelné jakovli pro celé stální územi.
Asi 1500 hospodářských i průmyslových
výrobeů lihu znamená jisté méně než miliony
konsumentů. Bude-li státu záležeti ki vůli finančn
#19
alto_textblock
#19
rovnováze na zavedení z různých důvodů přee
omluvitelného, ba za jistých záruk i přijatelného
monopolu alkoholového, dovede zajisté vláda
ony protivy smířiti a oba odpůrce k částečné
vspoň dohodě příméti. 9002 20JI
Ustáleni odbytových poměrů neposlouž
jenom konsumentům, nýbrž i bez rozdlfu všem
producentům; takpvá trvalejší úpreval cen i kval
zasluhuje již býti výkoupena nékterými ústupky.
bez nichiž žádná reforma se nedbejile ai jež ne-
snadno jest na dvě strany rovnoměrně roz-
vrhnouti, an 0 zšoq zomjlq lnee
Poměr přijemce ku plutiči nemůže pak ž
do té krajnosti býti přepínán, aby si liboval
jenom státar pokladnu a výrobce i spotřebitel
chřadnuli. Ústrk jim ehystaný rozvlní se zpět
k nestřidměmu původei a nebude pak spokojen
ani jeden ani druhý. K takovým koncům
rozumné státní hospodaření dospěti n e si m
a zajisté i v lihovarství k lomu nebez-
pečnému srázu nesklouzne.
#20
alto_textblock
#20
Z trhů peněžních, 14. zátl. V popřadí zájmu
stojí nyní otázka eventuálního zvýšení úrokove
sazby Řlžské banky německé, o které rez-
hodnuto ve schůzi ústředního výboru v pálek dne
17. t. m., jakmile znám bude přesný výkaz z dru-
hého lýdne září. Jž s počálku měsíce činěny byly
značné nároky na banku, takže závoba nezdaněnýc
bankovek byla vyčerpána až na poměrně nepstene
zbylek 70 mil. mk. Od té duby však páruky v obor
směnečného eskontu ještě stouply a zejména z ven-
kova podány byly značnější obnosy. Také polřeba
říše je stále značná, čímž se Řišské baníce odníma
hožné prostředků, ježlo se jí stäle poukazují k eskonte
pokladní poukázky. Vel výkaze ze 7. t. m. činil obno
jich již 324 mil mk. Také zpevnění beriinského trhu
peněžního činí rychlé pokroky, během posledních
2 dnů stoupl soukromý diskont o celou 1/4 proe.
takže dnes znamná jž 31/o a je toliko o 1/2 0
pod oficiální sazbou. Není tedy vyloučeno, že již
tento pátek usnese se Řiěská banka německá na zvý-
šení svého disko nlu o l/a. proc. na 4 proc.
Praha. Ačkoliv na dnešní burse převládalo
smýšlení klidně, zájem pro bankovní hodnoty ne-
utuchl a zjednány závěrky akeil Zajišťovací banky
za K 213 50, zkcil Hosp. úvěrní banky za K 424.—
a akcií Pražské úvěrní banky za K B55.50, dál
stonply dnes o 3 K akcie »Merkuru«, směn, ake.
spol., za něž kladeno K 627.— a akcie Škodových
závodů, kleté oceňovány K 297.5U. Ostatní hodnoty
doznaly jen nepatrných změn a podáváno za akoie
České průmyslové banky K 416.—, Pražské úvěrní
banky K 655.— (+ 50 h). Rak.-uber. banky K 1766.—
České banky Únion K 248 50, Živnostenské banky
K 246.—, Králo-hradea. úvěr. ústavu 448.—, Akciové
továrny na vyrábění uměl. hnojiv a Jučebnin v Ko
lině K 387.50, Podolské cementárny K 198.—, České
spol. pro průmysí cukerní K 217.—, pivovaro
v Českých Budějovicích K 950.—, strojírny Daňkovy
K 428.50. První českomoravské strojírny k 950.—
První české akciové továrny orientálských cukrovinek
K 225., Západočeských lováren kaohin. a šamote
vých K 500.— peníze.
Videň. V souhlase s nižšími záznamy v cizině
a pod dejmem berlinských zpráv o brzkém zvýšení
úrokové míry Ríšské banky německé panovalo n
zaťáteční burse smýštení slabší, později se však na
jada utvářila zase přivělivěji. V rýmavsko murán
ských akcifch nebyt pohyb bouřlivý jako v posled
ních dnecb, ale přece kursy koll al y. Započaly
s 665, o 38 K níže než včera a zolavily se aže na
685. Poplávka byla po akcilch státní dráhy, lomber-
dech a prioritách jižní dráhy. Na polední burse na-
stalo slabší smýšlení, protože z Berlina ohlášeno
poklesnotí berlinských papírů. Ke konci následkem
místních pákupů kreditek naslalo značné zlepšenl
Ve šraňku akcie Škodovy následkem pověstí o vl
kých objednávkách se zlepšily. Petrolejářské povo
tily. Turecké losy po včerejšku klesly. Irh s rentam
neživý. Na eskontním urhu pemíze nezměněny
3 proc.o jo s
Rakonská slatistika lihu. Dle předběžného výkazu
min financí činila v měsíci srpnu t. r. výroba libu
v Předlitavsku celkem 30.518 hl (+ 3656): zdaněno
81.791 hl (— 4236) a to 71.221 (+ 8962) kont.
10.570 (— 13.196) exkout; vývoz 7993 (— 17.3 49)
hí vesměs exkont.; denaterováno 27.758 (+ 229)
lo 2200 (— 234) hl. kont. a 25.558 (+ 463) hl ex-
kontin gentu.
Německá slatistika lihu. Dle úřadního výkazu
činila v Německu v měsíci srpnu t. r. výrcba lihu
53.691 hl (lani 14.254); spotřeba pitná 235 331 hl
(189 179); spotřeba živnostenská 70.160 (112.103).
vývoz 967 (91) hl. Statistika vykazuje tedy opětn
značný vzrůst spotřeby pilné, jež ovšem z části
zeačí předběžné zásobování se vzhledem ke výšení
daně. Nápadně malou je číslice spotřeby nezdaně-
ného lihu k ňčelům průmyslovým a živnostenským.
Za cejkové období nynější kampaně od října 190e
do incl. sepna t. r. činí výroba lihu 4.179. 582 bl
(proti 3.920.025 hl ze stejného období v kampani
1907 8), spolfeba pitná 2,325 013 (1.174.373) hl, spo-
třeba živnostenskán 1,409 062 (1.463.256) bl a vývon
9151 (17.201) hl Stav zásob z konce srpna t. r.
889.61 hl proti 783.542 z konce srpna 1908.
Zdiažení platiny. Syndikál platinový v Paříži
usnesi se zvýšiti cenu ze 4000 na 4230 tr
Pase ruských bank. Stanoy nové banky,
v niž mají splynouti Ruskočínská banka
Sibířská banka, byly již zadány ruskému mi-
nisterstvu finaucí ko schválení. Základní kapitál či í
62 mil, rubld. Sjednocená banka začne ještě letos se
svou činnosti.
Nástupce Harrimanův. V pondělní schůzi správ-
r' rady Union Pacific Railroad Comp. byl zvolen
právní zástupce Lovett předsedou výk. výboru, z
členy správní rady pak bankéř Schiff a William
Rockefeller. Že Loveti stane se něstupcem Harrima-
novým, bylo na všech stranách očekáváno. Bylť tak-
Fka pravou rukou H. a v posledních letech nejlepším
jeho zástupcem. Také Lovett propracoval se z nejne-
patrnějích počátků. Jakožto syn chudého farmáře
započal svou dráhu nejprve zcela podřízeným slu-
žebním místem železničním. Ve volných chvílích pil-
ně se připravoval k advokatuře a když byl konečně
připuštěn ku právní praxi, vynikl záhy jako bystrý
právník, který dovedně řešil nejsložitčjší právní vá-
ležitosti. Guvernér Brown jmenoval jej pak generál-
ním zástupcem texasské a pacifické dráhy, v kte-
réž funkci upoutal na sebe i pozornost Harrimanovu
Když se jednalo o reorganisaci dráhy Southern-Paci-
dic. přijal jej H. do svých služeh, v nichž se výborae
osvědřil. Lovett je stár 50 let.
Zvýšení cen hornoslezskélio surověho železn.
Hornoslezský syndikát surového železa ve Vralislavi
usnesl se vzhledem k nynějšímu příznivému stavu
zakázky, dále vzhledem k docházejícím značným
odvolávkám, jakož i pevnosti zahraničných trhů mi-
nimální ceny, stanovené v červenci t. r., zvýšiti oi
mk. na tuně.
Dodávka pro státní dráhy. C. k. ředitelství stát-
ních drah v Praze zadá na rok 1910 a 1911 cestou
olertní dodáváu fermeže. Oferty nadepsané: »Ofert
na dodávku fermeže« podati dlužno u řečeného ředi-
telství nejdéle do 30. září 1. r. do 12 hod. v poledne.
Výplatní lisliny kolků prosly. C. k. ministerstvo
financí sdělilo výnosem ze dne 17. srpna 1909
čís. 8.686/09 k příslašné žádosti obchodní a živno-
stenské komory v Praze, že výplatní listiny, na nicht
není žádných polvrzení příjmů aneb podpisů pří-
jemců mzdy, kolkovému poplatku nepodléhají. Vzoree
hstin, o něž šle, byl předložen.
Taby. Výroční trh na hovězí dobytek bude se
konati v Kardašově Řečici dne 21. t. m
#21
alto_textblock
#21
olell-n
nosold-n
#22
alto_textblock
#22
nn
#23
alto_textblock
#23
—.—
#24
alto_textblock
#24
Zástavní listy české byp. banky 5v
40o
31/so
Žák adní úpisy české zem. banky 490
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49
» » » » (vK) 4%
Mel. úpisy . . (ve zl.) 4 e
»» (vK) 4 0-
Žel. » 40
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . . . . 49v
Dlužní úpisy. Živnost. banky 41/2%
Dlužní úpisy České prům. banky 4 / 2 v
Olužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen.. . . 4 %
Zást. listy Hyp. ústavu Městské
spořitelny pražskéo 4
Zástavní listy mor. hyp. banky 5 0
b, » 4 0
Kom. dl. úp. mori zeměd. bankys « o
Želez. úpisy aos 41 0
Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 16vk
4 0
»
bal, zem. banky 41/2
,
,« 49 %
Kom dl. úpisy . ,, 49 %
Zeleznič. , , , s1o 4oo
Zást. listy. Hal. akc. hyp. banky 4 1/o9
„ 4 0
»
„ Rak. uherské banky 490
. Dolnorsk. hyp. ústavu 49
. ,
„ . S42
. . „ 4 %
Kom. dl. úp. a
. . . 31/n
Zástavní listy Rak. hyn. bapky 49
Prior. obl. spol. rak, míst. drah. 3 0
59%
Buská státní půjčka z r. 1906
*2
Únorovů společná renta (v pap.)
4.2 .
Duhnová,
„ (ve stř.)
Kvělnová . » (v pap.)
Červencová spol. renta (ve stě.)
Rakouská zlatá renta . . a
korunová renta: . . 4 %
invesliční » . . . 31/v9.
Česků eskontní banka . . . . akcie
Česka banka Union., . . v
Česká průmýslová banka . . . a
Česká zajsšťovací banka . v . a
Hospodářská úvěrní banka . s
Moravská eskontní banka.
Pražska úvěrní banka
. ,
První česka akc, pojršť. na život o a
ro
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
4o,
Živnostenská banka
Haličská skc. hypoteční banka
a
Rakousko uherská banka) . .
»
Českomoravská strojírna ..
ee
Daňkova strojírna
. ..
.
Rustonova strojírna
. ..
.
El.-tech. ake sp. dř. Kolben a sp.
,
Česká spole nost cukerní
,
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolfnská továrna chemická . .
a
Podolská cementárna . . . .
. . .
Poldina hnt
Pražská železářská společnost . a
olle
Prvnl česká raf. v Modřanech
o
tov. orient. cukrov.
.
#25
alto_textblock
#25
Výroční trh na dobytek v Rakovníku, klerý při
padá na čivrtek dne 16. září t. r., konati se bude v
středu dne 22. září t. r., na kterýžto den byl c. k
místodržitelstvím přelažen.
Insolvence. Velká firma na rukodílné zbaží J
Michelevič ve Varšavě uvá la v platebních
nesnázích. Zůčastněno je též Rakonsko. — Firma
Ludvík Schidloli obchod s kůžemi ve Vídni II
Fischerg. 1, domáhá se př ročí Dluhy ca. 200.000 K.
Za důvod insolvence udává napříznivou konjunkluru
v oborn kožařském a značně ztráty obehocní.
8k Tržní zprávy z venkovanid
Z Třebtee, 13. září. Pienice K 25. 22, zi
17.75, ječmen 14.98, oves 13.52, brambory 5.80, vše
ne
za 100 1g.
#26
alto_textblock
#26
n4 00.O1 pland
sn no pavo
Frhyy peněžní. be
10 del
Pražská bursu.
V Prazs, 14. září. Dhiclální zaznamy zašila
#27
alto_textblock
#27
ni
#28
alto_textblock
#28
Videňská bursa.
z. Z Vídně, 14. září. (Telefgr. »Nár. Listů-
Po burse. Kreditky 670.— po —.—, uherské kre-
ditky 776.—, anglebanka 303 50, bankovní jednota
540 75, unionka 570.50, länderbanka 479.50, státn
dráha 762.50, jižní dráha 127 25, polabská drábu
—.—, severozáp. dráha —.—, turecké tabákov
370.—, rýmavsko muráňské 665.—, alpinky 721. — po
——, květnová zenta 95.60, uberská korunová 92. 40.
turecké losy 205.—, marky za hotové 117.42, altimo
117.45. Smýštení pevné.
x. Vídně, 14. září. (Telfgram. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zbožl.)
Amsterodam šek a krátké lh. 400 hol. zl. K 198.25.
198.45, Bukurešť na krátké ihůty —.—, —.—
Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —.
Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šek na
krátké lhůty za 100mk. 117.371/2, 117.60. Německ
za delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh.
a 10 lib. st. 239.—, 239 90, Londýn na delší th.
—.—, —.—, Nový York za 100 dollarů —.-
—.—, Ftalie šek a krátké lhůty za 100 lir 94.32 11,
95.121/2, Italie na delší lhůly —.—, —.—, Petrohra
a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů 255.50
256.—, Petrohrad delší lhůta —.—. —.—, Paříž šek
na krátké ih. za 100 fr. 95.25, 95 45, Paříž delš
lh —.—, —.—, Curych a Basilej šek a krátké ih
95.271/2, 95 40, na delší thůty .—, —.—, ŠSvýcary
šek a krátké lh. 95.271/2, 95.40, na delší ih. —.—
#29
alto_textblock
#29
Závěrečné kursy
14. září 13. zál
Zástavnllisty:
4proe. Hypot. banky kr. českého 97 50 97.50
3laproe. Hypot. banky kr. českého 89.50 89.50
4prvc. kom. dl. úp. zem banky kr. č. 95.75 95 75
4proc. žel. úp. zem. hanky kr. česk. 95 75 95.75
4/aproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 99 75 99 75
4, zást. listy Měst. spož. v Praze 97.50 97.50
Ustřední banka čes. spořitelen 4% 100.— 100.—
#30
alto_textblock
#30
Berlinská bursa.
Z Berlinn, 14. září. (K. k.) V 1 bod. 15 min
Kreditky 209.75, státní dráha 163 50, lombardy 25.25
Smýšlení volně.
Z Borlina, 14. září. K. k.) Kreditky 211.—
berlinská obchodní 179 20. darmštadtská banka 138.60
německá banka 249.20. diskonto komand. 194 20
drážďanská banka 161.—, národní banka 128 6
státní dráha 163.20, lombardy 25.—. Kanada 182. 70
Ballimore 117.60, dráha Henri 133.40, bochumsl
—.—, dortmuadské 82 70, Lanřina huť —.—
Consolidace —.—, gelsenkirchenské 201.40, harpensk
204.50, Hibernia —.—, Packel 132.10. Lloyd 100.40
dynam. trust 171.70. Smýšlení upevněně.
Z Hamburku, 14. září. (K. k.) Rak. stříbrná
renta 98.80, rakouská zlatá renta 99.49, uberská zlal
renta 95.10, italská renta 104.20, kreditky 211.—
losy z r. 1860 165.—, státní dráha 163.25, lombardy
25.—, stříbro 70 25 zboží, 69 75 peníze. Smnýšlen
pevné.
Z Franklurte, 14. září. (Telegr. závěr. kursy.
Úvěrní akcie 209.40, akcie spolučnosti státní dráby
163.20, lombardy 25.10, papír. renta —.—, stří
brná renta 99.40, rak. zlatá renta 99.80, 4 o rak
korun renia —.—, uherská zlatá renta 95 30, uber
korunová renta 92 75. Smýšlení pevné.
#32
alto_textblock
#32
Pe
#33
alto_textblock
#33
p %
#34
alto_textblock
#34
490-
#35
alto_textblock
#35
Peníze] Zbot
#36
alto_textblock
#36
101.50 102. 50
97.5 98.50
89 50 90 . 50
99.50 100.50
95 75] 96.75
95 75 96.75
95.75 96 75
9575 96.75
95.75 96.75
#37
alto_textblock
#37
100.75
100.75
#38
alto_textblock
#38
99 75
99.75
100.—
#39
alto_textblock
#39
100. 30
#40
alto_textblock
#40
97.50
98.50
103 25
97.—
96.35
94.5
95.55
95.35 96.3
100.70 101 70
26.— 97.
100.— 100.50
4.50 95 50
92 55
94 50
94.50
93.58
99 25
99.75
95.—
94.—
98.15
99.15
97.—.
88.—
87.50
88.50
96.75
v7.75
87. 50
88.50
96—
97.—
72. 50
78.50
—.—
—.—
88 90
99. 10
98.90
99. 10
95.60
95 80
95.55
95 75
1176l 1 17 30
95.55
95 75
84 90
8470
—.—
—.—
248.502 19 50
416.— 448 —
213.30 21 4 5
424.— 424.50
—— —.—
635.—506.—
——.—
448.— 459.—
246.— z47. o
612.— 615.—
1766 1774
950 — —.—
428 50/430.—
—— —
396.— 400.—
217.—220.—
950.— 105
#41
alto_textblock
#41
387.50390 —
198.— 200.—
478.— 185.50
2822
2832
—.
——
225.—
255.—
#42
alto_textblock
#42
mdlě,
#43
alto_textblock
#43
ke
#44
alto_textblock
#44
Z Pranklarla, 14. září. (Nodaleč bursa.) Čv n
akcie 203.50, státol dráha 163.20, lombardy 25.10,
mded bPařižská bursa. vás
Z Pažta, 14. zářt. (Podateční burss.) 3proe
renta 98.40. Směšlení kolisavé.
Z Partas. 14. září. (Tige. zavěnetns kurvtro
Bproc. renta 99 40. italská renta —. —, rakouvý
pozemk, úvšr. ústav 1255, státaí draha —. —
tombardy 135.— cheky na Loniýn 25141/2. ravo-
ská zlatá renta 101.80, uh. zlatá renta 97.65,
otomanská hanka 731.—, tabákova režin! 394. —
ruské 4908 103 85, turecké ose 490.59. Rio Tiuto
1913.—, spanělské exteriery 96.89. — Sinýšle st
o
#45
alto_textblock
#45
Trhy na zbott.
#46
alto_textblock
#46
ná: Plodinová bursa, iva
#47
alto_textblock
#47
V Praze, 14 září.
ObilI. Znamená se za 50 kg transito: pšeni ce
česká 1909 kg 78—82, 12.65, 13.20, raksuska — —,
—.—, uherska 1903— kg —.—, —— vadnů ——.—,
—.—, moravská 1909 —.—, —.—; žitol české nov
1909 71—75 kg 9.30, 1025, uharské 1999 ——
—. ječmeu výbir 8.90, 9.—,I. jakosti 8 40,
8.50, střední 8.15. 8 25, merkánt. 7.30, 7.85; o von s
prima 1908 —.—, —.—, 1909 1 7..83, 7.90, ovas
merkantitní 7.70, 7.75, kukuřice 11905 8 85,
8.90, cinquantinová 1908 11.25, 11.30; vikes
česká —.—, —.—, haličská O, 0.—,aherská
0.—. 0.— pohanka 0., prolso 0.—.lá sí
Mlýnské výrobky Ceny za 100 kg transito: pše-
ničná mouka č. 0 K 43.50 44.50, č. 1 42.50, 43 59,
. 2 41.50, 42 50, č. 3 38.50, 39.50, č. 4 36.30, 37.59,
č 5 3650, 36.50, č. 6 32 50, 33 51, č. 7 29.50, 30.50,
č. 8 18.50, 19.—. Žitná mouka č. 1. 30.51, 51. 50, č. jl.
29. 30.—, č. III 25.50 26.50, č. IV. 19.50. 2001 n0
pšeničné otruby jemné 14.—, 14.25, hrubé 14. 20.
14 41, otruby žitné 14.—, 14..50, krupice 43.50, 44.5
prach 15.—, —.—, tluč —. —, —.—, kroupy: č. 30
45.—, 46.—, čís. 2/0 44.—, 45.—, čls. 0 43.—, 64. —
čia. 1 41.—, 42.—, čís. 2 39, 40.—, čis. 3 380—
89.—, čís. 4 36.—, 37.—, cís. 5 35.—, 36.—, či s.
81.50, 32.50, čís. 8 29.—, 30.—, čís. 9 27.—, 28.—
čís. 10 26.—, 27.—, zlom 27.50, 28.50.
Semsna. Ceny za 50 kg: mák modrý český 1908
24.—, 24.50, modrý ruský —.—,— kmín čes. 38. 50.
40—, holandský 40.50, 41.—, lněná semena hahiéská
—.—, —.—, konopná semena haličská 11..75, 12. 25,
konopná semena uherská —.—, jetel červený 19.
54.—, 64.—, prostý kokotice 1908 —, —.—, bný
1908 40.—, 70.—, bilý 1909 40—, 76.—, vojtěšta
česká —.—, —.—, úročník —.—, —.—, thymnotee
—.—. —.—, růžák 35—, 46. —, vojtěška uh. kokotice
prostá —.—, —.—, vičenec (ligrus) 14.—, 15.—,
dvojsečný —.—, —.—, řepka vlhká 1909 14.—
14.20, tepka zimní suchá, 1909, 14.35, 14.50, řepkové
pokrutiny 9.—, 9 15.
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fasole k vs-
ření K 11.—, 12.—, ke kriení 0.—, 0.—, boby —.—
.—, hrách Viktoria 15.50, 16.50, k vaření zlutý
12.—, 14.—, k vatení zelený 14.50, 15.50, ko krmení
—.—, —.—, čočka 1908 11.—, 17.—
Sušené ovooe. Ceny za 50 kg: švestky české
11.50, 13.50, merkant. bos. 13.75, 14.25, bos. 110/ 120
15.50, 16.—, 95/110 —.—, —.—, 80/85 —.
20/75 —.—, —.—, srbské —.—, —.—, višné 29. 50
31.—, třešně —.—, —.—, hrušky —.—, —.—, ktl-
žaly —.—, —
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: senoti-
sované nové 6.—, 6.20, nelisovane 6.—, 6. 20, české
U.—, C.—, sláma cepy mläconů 4.—, 4.50, ke krinen
—.—, —.—, ke stlaní 3.50, 360, cizí —.—, —.—
Slad po 50 kg: Ia 14 75, 14.90, IIa 14.05, 14 30.
Škrob po 400 4g trannito: pšeničný —.—,—
rýžový —.—, vlhký bramb. škrob —.—, —.—, bramn-
botový: I. jakosti 31.—, 31.50, nejjemnější 32 5d
33.—, škrobová moučka 32.50 33.—,
Zviřecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sadl
uherské 92.—, 93.—, sádlo americké —.—, —-.—,
1ůj —.—, —.—,
na psn
Lih, surový, nezdaněný, kontingentovaný 51. 50,
52, surový a nekounag. J1.50. 32 —, rafinovaný.
kontingent., zdaučný 144 75, 445.—.
#48
alto_textblock
#48
ObIlí.
T. Z Vídně, 14. září. (Teiel. zpr. »Nár. Lista y
Plodtnová bursa. Na obilním trhu při suaban
obchodu se tendence poněkud upevnila, třeba že se
to v cenách pšenice a žila neprojevuje. Nab dka
domácí plodiny není nikterak nalchavá a přímo
trapně půsubí neobyčejně slabý dovoz uherské pše-
nice. Jelikož pak lze zjevně pozorovati povolovaal
ruského materiálu, žadali majitelé plně ceny. Nedali
se také od toho odvratiti ani zdrželivosti reflektanto,
kteří hradili jenom nejnutnější spotřebu, poněradž
čekali zlacinění. Ječmen nemá obchodo, tendenci
klidneu, ceny stálé. Z picnia kukuřice má zájam
v obchodu a poslední ceny se nezměnily. Oves s
zotavil z včerejších zírát o 5 h. Odbyt je normá ní.
Znamenály: Pšoulce nisska 1160, 15 15, psentce
banátská 44.35, 14 65. pšenice rumonstů 14 13, 14 45,
pšenice slovácká 13.50, 13.80, pšenice z Morav-
ského pole 13.15, 13.60, ruská
Žito slovácké nové 9.55, 9.75, žito z nkoli Pašti
9.75, 985, žito a jižní dráhy 9. 45, 9.70,
žito rakonské 9 50. 9.75. — Ječmen moravský 8 8 ,
9.50, rak. 7.50. 8.50, slovácký 8.—, 940, z jilul
dráhy 6.75, 8.50, severo- uherský 0.—, 0.—, ze sťanie
0.—, U.—, pro pivovary 0.——. 0.—, ke krinea! 0. —
0.—. Kukuřice uherská 7 95, 8.15, lepší 0.—, 0.—
cinguantinská nová 10.35, 10.65, suchá 0.—, 0. —. —
Ovas uherský 0.—, 0.—, vybraný nový 8. 05, 8.55,
špatnějáí 0., 0.—, český a moravský 0.—, 0.—.
fepka, pohotová —.—. —.—, rumun. — —, —. —.
Z Berlina, 14. září. (K. k.) Závěr. Pšenice na
září 216.50, na říjen. 214.50, na prosinec 214.50,
smýšlení pevně. — Žito na září 175.59, na říjen
175.50, na prosinec 175.25, smýšlení pevné. —
Oves na září 159.—, na prosinec 157.75, smýšlenl
pevné. — Kukuřice na září —.—, na prosinee
—.—, smýšlení klidné. Počasí: dest.
Z Hamburku. 14. září. (K. k.) Pšenice holštýn-
ská pevná, nová, 213.—, žito meklenh. pevné, 163.—
475 —, žito ruské pevně, 131.—. Počasí: krásně.
Z Drážďan, 13. září. (Bursa plo dino v á.)
Ceny za 1000 kg. v markách. Pšenice bílá —,
—, pšeníce hnědá nová 212. 220, pšenice červ. ruská
245, 250, žito saské staré —, —. nové 172, 180,
ruské 186, 190, ječmen saský nový 180, 190, ječm en
slezský 190, 205, český 205, 220, moravský —. —
ječmen ke krmení 133, 146, oves saský 200,
205, slezský —, —, kukuřice cinquant. nová 435,
192. Laplata 157, 160, amer. mixed 169, 474, hrách
ke krmení —, —, boby —, —, vikev —, —
pohanka tuzemská 215, 225, cizí 215, 245.—,
řepka zimní, vihká —, —, řepka suchá 230), 2 45,
lníně pěkné 26.50, 27.— m., prostřední 25.50, 26.50
m. Laplata 25.50, 26.— m., otruby pšeničné hrub
11 80, 12.—, jemné 11.40, 11.69, otruby žitné 13 .30,
14.— marek za 100 kg
Cnkr.
—n.— V Praze, 14. záři. (Pův. zpráva
»Nár. Listů«) Surovína, Zprávy z večer-
ních burs zahraničních nepřinesly nic význaě-
ného, pročež zahájen dnešní náš trh smýšleni n
klidným a kladeno za pohotové zboží K 26. 8).
na říjen-prosinec K 24 35 v parite“ ústecké.
Ceny udržely se i na první klídnou, v zázna-
mech žádných změn nevykazujicí depeši han-
burskou. Na polední slabší Magdeburk zname-
náno K 26 70, resp. K 24.25 z Ústl. Londjn,
jakož i odpolední Hamburk zněly ustáleně, ale
poslednější zachoval v záznamech skoro úroveá
deneše dopolední. Na naší burse udrželal se prate
#50
alto_textblock
#50
T P
#51
alto_textblock
#51
roe