I

Vycháw každý den mimo po ned èli а к vát k u. Předplácí se v administraci Ostrovní »llco eis. I»«>■*-U. T Fritte; • pwiteu ; méiíčni — ti. 90 tar. 1 *1 26 kr. Étvrtletné .... * я 7® » 3 я 76 , celoročné 10 * ВО , 15 , — , Jednotlivá čísla po 4 kŕ. Za dooàèenl do doma méelôné 10 kr.

DOF»I«Y frankované a podrpsané pHjfmi Г в d. a. 1C C в ▼ Ostrovní ulici ó. 222-П. RukopisAv nevracíme a nepodepaanjcb nedbáme. kekläIhace nezapečeténé poiýlánj hurftež nefran* kovány. Inieráty počitáma со nsJlovnájL

Ciel» «30.

\ Praze, ve stredu dne 13. Července ISSI.

Roènik XIII.

Senator Glieenelong o škole „moderní*. Častěji přinášeli jsme o tom správy, kterak­ také republikáuská vláda francouzská se snaží využitkovati nucené návštévy školní ve prospéch bezbožeckého vyučování. Proti dotyčné­ předloze zákona pověděno bylo dosti trpké pravdy v obou sněmovnách francouzských,­ avšak nejdfkkladnějšího a zároveň i nej- obsažnéjšiho odmítnutí dostalo se jí v řeči katolického senátora Chesnelonga již dne 3. m. m. Svého času zmínili jsme se o řeči této jen ve skrovném vyňatkn, jakž ani jinak býti nemůže při rychlém upravování denních zpráv politických, při nichž nejča stéji bývá jen skromný telegram či několikařádková­ noticka jediným podkladem. Éeč senátora­ Chesnelonga velice trefně charakteri- suje .moderní* školu vůbec; větší její část mohla by před ešen < byti na mnohém z evropských­ parlamentů. Proto uznáváme za vhodné,­ podati zde přednější její části doslovné. \ šechny zákony, jimiž vypěstována novověká­ škola, skrývají za pěknými slovy neblahé to jádro, aby čím dále tím více vytlačováno bylo náboženství ze škol V tomto asi smyslu posoudil Chesnelong z počátku všeobecné vládní­ předlohu, vedle níž má se na „státních* školách učiti „morálce bez náboženství* a kteráž­ „služebníkům kultu* dovoluje vyučovali jednou za týden náboženství vždy až až „po škole* t. j. v hodinách, kdy „státní* vyučování­ přestalo. Až potud byla škola konfesionálni.­ na dále má býti neutrální. Žádného náboženství­ ve škole, tak to žádá svoboda; mravouka­ bude uchována, avšak bude to mravouka­ světská. Stát není povinen pečovali o náboženské­ vyučování a veřejné školy jsou školami­ státními. Nepředpojatý člověk musí užas- nouti nad lehkomyslností, jakou se tèmi a podobnými­ ustanoveními odbývají nejdražší zájmy člověčenstva, jehož budoucnost spočívá přece ve mravném vychování dítek. Po tomto všeobecném úvodu rozebíral Chesnelong tak zvanou „nestrannost* moderní školy u věcech náboženských jak následuje: Díté přichází z rodiny, v níž učeno bylo modlitbě; vstupuje do školy, kde modlitby více není a kde vůbec modlitba za zbytečnou se považuje. Zdaž toto zovete nestranností? Z rodiny, v níž matka učí zbožné klekali své dítky před obrazem Ukřižovaného, přichází dítě do školy, kde sice obraz Ukřižovaného byl, avšak není více a kde odstranění tohoto posvátného odznaku vštěpuje útlé mysli dítěte domněuky, že Bůh Vykupitel, jemuž koří se doma celá rodina, nebyl snad ničím jiným, než člověkem z legendy, jehož pověra Bohem učinila. V tom snad má byti ta nestrannost? Z úst matky dozvědělo se dítko, že jest jistá svátá kniha, v níž vypráví se o stvoření světa & že jest evangelium, v němž o životě, smrti a o učení Spasitelově se vypráví: dále že jest malinká knížečka, katechismus, v němž nej- důležitější pravdy a povinnosti vezdejšího života­ jsou vyloženy. A dítko vstoupí do školy, kde biblická dějeprava, evangelium a katechismus­ jsou odstraněny, poněvadž, jak ně- FEUILLETON. Památka sv. Cyrilla a Methodeje v jménech­ osobních a m.stních. V jaké obzvláštní úctě chováni byli slo vanští apoštolé sv. Cyrill a Methoděj v národě našem, o tom svědčí množství staročeských­ osobních a místních jmén, ježto patrně­ od jmén jejich odvozena jsou. Cizozvučne jméno Cyrill nachází se skráceno v osobním jméně Cyrek; hojněji však vyskytuje se ono v proměněné formě Crha*), к nížto dle libovůle přičiňovány byly ještě rozličné obvyklé přípony Tak ve Cisiojanu neb sylabním kalendáři ze zahrá ky duše z roku 1620 čte se místo Crha — Crho ta. Od tohoto křestního jména Crha vzala pak původ jména osobní: Crha (1234, 1613 a též příjmení), Crh (K'52, 1226), C r c h (123.3). Crhen, Cerhen, Crhoň, C r h o n e к (příjmení), Crhoň Cerhoh, Cerha (1260, 1278), odkudž pojmenována jsou též sídla : Crhonice, Cerhonice, Cerhenice, Crhenky neb Cerhenky a Cerhovice Více rozšířeno nacházíme jméno druhého světce Methoděje neb M e t u d é j e, který totiž knížete Bořivoje a chot jeho Ludmilu pokřtil & o pokřestanéní našeho národu zvláštních­ zásluh sobě získal. •| V jménu Crha je»t » prval slabice samohláska­ j vyanta, původ ni pak sadní částka ili od kosena­ a nahraiena prostonárodní příponou h a, jak ji na ph posud nalésáme v příjmeních ; Vítka, P i ( ь a, H y t h a (dle vioni : ostrý — ostro h a neb oatrn h a, màsti n (sdáti se) — máto h a.)

kteří tvrdí, knihy tyto mnoho „nepochopitelného*­ obsahují. A v tom má býti snad také ta vaše nestrannost? Konečné přichází dítko z rodiny, v níž veškeré počínání a konání prodchnuto jest vírou a úctou ku věcem náboženským, v níž i zábavy a obyčeje všechny ozářeny jsou náboženstvím­ a z této rodiny vstupuje do školy, kde nikdo s ním o náboženství nemluví, kde toto zjevné jest pomíjeno, jakoby jeho pravdy a nauky pouhými byly přeludy a jakoby se netykaly nejdůležitějších věcí lidské duše a lidského života. Pánové, zde nemožno mlu- viti o nestrannosti. Vy falšujéie, zlehčujete, vyvracíte drahou tu vírn kterou dítku matka vštípila. A činíte to v době, kdy rozum dítěte jest ještě bezbranným proti klamným naukám, kdy nemůže a neumí ještě posuzovat! a rozeznávali­ pravdu ode lži. Zuetvořujetc duši dítěte v ohledu náboženském. Ono přichází Vám vstříc u veškeré té úctě, víře a naději, kteréž kolébku jeho obklopovaly a Vy vštípíte­ mu domněnku, ře všechno to jsou prosté dětinské sny. které do školy se nehodí. Následkem­ těchto protiv, jež objevují se takto mezi útulným krbem rodinným a školskou lavicí, musí vzniknouti také vychování ceny pochybné vychování bez určitého směru, plné pochybností, které zvrátí se konečně v opo vržlivé popírání všeho, co tu krásného, drahého­ a Svatého. Z mravouky chcete odstranili náboženství­ Marné počínání! Ono se Vám všude objeví, kdekoli do opravdy se dotknete základů­ nauky této. Jediné náboženství odpovídá­ na všechny otázky, jež tykají se bsku, cti a mohutnosti křesťanské civilisace. Zapírejte­ si to. anebo přisvédčujte, oslavujte to anebo haňte, avšak umlčeli to nedovedete, aniž zakryti rouškou, к jejímuž protržení po stačí již jen pouhn zvědavost dítěte. Vidí-li dítě vycházeli slunce a ptá-li se, jaké to jest asi těleso, můžete mu sice dáti špatnou odpověď,­ avšak nepřesvědčíte ho, že otázka jeho byla zbytečnou. Vidí-li dítě křesťanství, jímž všude jest obklopeno a ptá-li se, odkud že asi toto pochází a kde jeho jest původ, můžete­ mu dáti rovněž špatnou odpověď. Ale nemožno mu říci, že křesťanství jest souhrn domněnek a legend, jež vůbec pozornosti­ nezasluhují. Škola, jak ji Vy zavádíte, musí již na základě těchto protiv býti proti křesťanskou a nikoli „nestranní*. Slova má budou se Vám snad zdáti podezřelými ; sou to ale slova křesťana Nuže slyšte úsu dek filosofa. Týž nepronesl slova, jež zde chci uvésti, snad až v pozdním stáří, kdy duch jeho úplné ku křesťanství se naklonil, nýbrž r. 1833, kdy ještě naplněn byl pýchou svého filosofického přesvědčení Mluvím o p. Cousin-ovi. Slyšte, co týž pověděl r. 1833 ve vyšší sněmovně jakož zpravodaj o zákonu, týkajícím e vyučování na školách obecných: .Nevyhnutelno jest, aby mravní a náboženské­ vyučování na školách obecných zaujímalo ono místo, kteréž mu po právu náleží a sice místo první, neboť jedině mravním vycho váním možno zušlechtiti člověka a občana ; a

Bylo však našich starodávních předků oblibou, a církev tomu shovívavé svolovaia, že oni křténcňm, pokud to jen poněkud šlo, dávali křestní jména zčeštěná. Tak u příkladu­ jméno Georgius naskytá se dle řeckého­ bpv/; hněv, přetlumočeno v Hnév, Hně- vek, Hněvá, Hněván, Hnévsa, Hněvoň, Hné- vota ; jméno Joannes dle hebr. johanan, miláček neb kochánek, v Kochánek, Kochan, Kochala, Koch: jméno Innocens dle latinského­ Innocentes, Mláďátka, v Mladej, Mládek,­ Mladěn, Mladoň, Mladoš, Mladota, Mlád; jméno Gregorius dle latinského grex, gregis, stádo, v Stádo (1416), Stadník, Sta dio ; jméno C o s m a s dle řeckého Kqj^sí. lad neb krása, v Lad, Ladek, Ladva, Ladislav­ ; jméno Ignatius dle latinského ignis, oheň, v Ohník, Ohniš, Ohniště ; jméno U r- b a n u s dle latinského urbanus, dvorský, dvorný, v Dvorský, Dvořák, Dvořan, Dvo- rata ; jméno Marcus dle původního rv. známu svého: vyhlazený, vytřený, třebý (sic.), v Třeba, Třeban, Třebata, Třebota, Třebek, Třeben, Třeboň, Třeboňa, Třbeš, Třeboš, Třebsa ; jméno Hilarius dle latinského hilaris, veselý ve Vesel, Veselý, Veselka; jméno V i t a 1 i sv dle latinského vitalis, živ, živý, živný, v Živ, Živný, Živoňa, Života ; jméno Prudentius dle lat nskébo prudens,­ moudrý, v Moudr, Mudroch, Mudroň ; jméno Peregrinus dle latinského peregrinus,­ cizí neb host, v Host. Hostek, Hoštěn,­ Hostéj, Hostata, Hostač, Hostoun; jméno Venantins dle latinského venari, honiti neb lovili, v Hon, Honata, Honba a též v Lov, Lovek, Lovič, Lovas, Lovata; jméno A1 b i- n u s dle latinského albus, bílý, bély, běl,

není žádného mravného vychování­ bez náboženství. Touto větou, vyplývající ze zkušenosti, nadepsán jest zákon­ o němž podávám zprávu a touto větou získána bude zákonu našemu úcta všech dobrých­ lidí a uznání všech otců ; touže včtou usnadněno bude i provedení jeho, jakož i před celou Evropou uznán bude zákon náš za důstojný velkého, civilisovaného národa.“ Ptám se Vás, pánové, co by asi řekl Cousin tomuto nynějšímu zákonu Vašemu? (Dokončení.)

Z Říma.1*) (Pflv. dop.) ■щ Slavnosti pokračují v pravideb ém postupu.­ Naši poutníci s příkladnou ytrvalostí účastní se všeho, co jim program slavnostní vykazuje. Od 6. ' od. z rána již navštěvují rozličná památná místa, která každý poutník římský shlédnouti musí, chce-li miti trvalý užitek z návštěvy Říma a odnésti odtud jasny a vérný obraz jeho krásy. Tak včera časné z rána navštívili jsme Mamertinský žalář sv. Petra, kdež všeliké památnosti krajanem naším­ mons. Jaenigem a rektorem pražské koleje­ Redemptoristů A. Nováčkem nám důkladné­ vykládány byly. Odtud šlo se přes forum romanuni skrze Colosseum přímo к starobylé basilice sv. Klementa, kdež dle domnění spočívá­ tèlo sv. Cyrilla a v kterémžto chrámu konány jsou slavnosti na počest našich sv. věrozvěstův. Chrámeček, jebož třetina náleží Vlachům, ostatní dvé třetiny Slovanům, jest vné i vnitř slavnostně vyozdoben. Hojné guirlandy ověn- čují fagadu. Množství světel plane nad vchodem­ kol obrazu sv. apoštolů Slovanských. Uvnitř takměř moře svétel ozařovalo klenby svatyně, pročež temperatura jinak beztoho palčivá­ dostoupila výše 35 st. R. Slávnosť zahájena­ pontifikálními službami Božími,, které slavil ruth metropolita Sembratowicz v staroslovanském­ jazyku. Suffragan jeho konal po evangelium slavnostní řeč v jazyku rusín- ském. Nádherný aparát, jakým východní Církev­ provází oběť Nejsvétější, poutal к sobě pozornost všech přítomných. Poutníci naši dostavili se v téměř úplném počtu na řečené služby Boží. S poledne o 4. hod. vedl milý krájím náš poutníky do nejstaršího hlavního chrámu sv. Jana v Lateranu, kdež vykládal jim všeliké památnosti, vystavěny Konstantinem­ Vel. r. 314; pod hlavním oltářem hlavy sv. apoštolů Petra a Pavla se nacházejí, v kapli svátostní nad svatostánkem ostatky stolu poslední večeře ľáné; odtamtud se šlo do vedlejšího paláce Lateránského; odtud к sv. schodům jerusalemským v kapli Sancta sane torum s nejsvětějšími sv. ostatky a milostným obrazem Božského Spasitele. Všude konány společné modlitby a zpěvy za vůdcovství rek- ktora koleje Redemptoristů pražských Ant Nováčka; na to se průvod hnul opét к sv. Klementu, kdež o 6 hodině kázaní v polské řeči konal prelát Semenienko a nešpory v jazyku­ latinském biskup dalmatinsky. *) Opožděno.

v Bílý, Bílej, Bílek, Bílen. Bilie, Bil, Běl, Bělek, Bělen, Bělota ; jméno Secundus dle latinského secundus, druhý, druh, v Druh, Druhan. Družek. Družeta ; jméno Mauritius­ dle řeckého paups?, mouravý, černý neb črný, v Mourek, Monral. Mouřina. Muřiua a též v Černý, Černá, Čeruek, Č rnata, Černík, Černoš v Černín. Černil, Črua, Črnín, Črnéj. Črněš, Črnek ; jméno Ursus dle latinského ursus, medvéd, v Medvěd, Nedvěd, Nedví- dek ; jméno Leo dle latinského leo, lev, v Lev, Lèva, Líva, Levoň, Levee, Levons, Levy ; jméno Aurelius dle latinského au rum, zlato, v Zlat, Zlatek Zlatěn, Zlatoň, Zla touš ; jméno Celsus dle latinského celsus, vysoký, vysok. vysý, ve Vysoký, Vysok, Vy- soňa, Vysa, Vys ; jméno C r i s p i n u s dle latinského crispus, kadeřavý, kudrnatý, kučeravý,­ v Kadeřavý, Kadeřávek, pak v Ku- drna, Kudrnáč a též v Kučera, Kučer;jméno Xystus dle latinského xystus, chodba, chod. v Chod. Chodek, Chodata, Chodoun ; jméno C a s t u 1 u s dle latinského castus, čistý, v Čist, Čistéta : jméno Januarius dle latinského­ pojmenování prvního měsíce roku Januarius, leden, v Leden Ledek, Ledva. Ledvina­ ; jméno Julius dle latinského pojme nování 6. měsíce Julius, staročesky i staro rusky červen, v Červen, Červený, Červenka, Červinka ; jméno Dominicus dle latinského­ dies dominicus, nedrle, v Neděle; jméno Cornelius dle latinského cornu, roh, v Roháč, Rohata, Rohan, Roh, Růžek, Rožánek. Rožata a jiné. Podobným spůsobem bylo i jméno M e- t h o d i u s dle lat. metus, strach neb hrůza zcela svobodné na česko vyloženo

Politický přehled domáci. V Praze, dne 1S. července. Včera dopoledne přibyl hrabě Taaffe z Nalžov do Vidné a ihned zahájil důvěrnou poradu s polním podmaršálkem drem. ryt. Krausem, nové jmenovaným správcem českého­ místodržitelství. Porada trvala přes poledne.­ Večer na to vypravil se dr. ryt. Kraus do Prahy, aby se tu ujal nového svého úřadu. Praví se, že dostal rozsáhlá plnomocenství. Jistý vídeňský list, orgán to zdejších demokratů,­ přinesl již včera podrobné některé zprávy o programu dra. ryt. Krause. Zprávy tyto ale prohlašují se za pouhou mystifikaci. Tak praví se v onom orgánu, že polní pod- maršálek žádá pro Čechy stav výminečný, dále plnou moc na přerušení činnosti spolků a svobody tiskové od šesti měsíců až do jednoho­ roku, odročení onéch opatření, jež vláda učinili chtěla na rozdělení pražské university­ a sice až do roku 1883 a konečně schválení rady říšské pro tato veš'-erá opatření.­ Více už toho demokratický orgán vypočítali­ nemohl,* ku konci jen ješté uvedl, že ministr dr. Pražák hrozil odstoupením, pakli to vše přijato bude. Celá tato zpráva, jakž dovídá se zdejší „Politik*, jest vylhaná. V Rakousku není obyčejem, aby к nějaké službě povolaní vojínové určovali si podmínky, nýbrž obdrží prosté instrukce, vedle nichž jest se jim zachovali. Také jest jisto, že dr ryt. Kraus rozmlouval toliko s hr. Taaffem a přece by podmínky tak závažné musely býti předloženy­ ministerské radě. Ku zavádění stavu výminečného není v Čechách žádné příčiny. Jiná zpráva z Vídně potvrzuje sice. že v posledních­ dnech konány ministerské porady, avšak za účelem zcela jiným. Sděluje se totiž následující: „V odbývaných poradách mini­ strů jednáno o prostředcích, jak by se daly obmeziti demonstrace ústaváků jež opravdové ohrožují pořádek a nutí к častým konfiskacím vídeňských listů, jež z toho jen dělají pro sebe reklamu, aniž by se konfiskace mohla efektivně úplně provésti. Dosud se však nedospělo­ к určitému usnešení. Instrukce správce­ českého místodržitelství rytíře Krause znějí jen všeobecně.“ — Jiná zpráva o poslání dra. rytíře Krause zní: „Před svým odiezdem měl rytíř Kraus ješté delší poradu s hr. Taaffem. Jelikož se již podařilo upokojili­ české obyvatelstvo, jedná se o to. aby se zamezily štvanice ústaváků, které, jak události­ v Liberci ukazují, ohrožují bezpečnost českých občanů tam, kde jsou v menšině. První opatření nového místodržitele bude nepochybně­ záleželi v tom, aby štvanicím v Liberci,­ к nimž pracuje redaktor tamního ústa- váckého listu „Reichenberger Ztg.“, učiněna byla přítrž.“ Z Vidné. Při nejbližším zahájení rady říšské podán bude návrh zákona v příčině opatřování­ vdov a sirotků po vojínech padlých ve válce. К opatřování tomu užito bude fondu, vzešlého z taxy vojenské, již piatiti musí každý, kdož na čas či úplně zbaven jest povinnosti vojenské.­

jednak Strachota, jednak také Hroznatá,­ kterážto křestní jména stala se též dle bývalého zvyku jmény osobními. Čo se týče jména Strachota, stvrzuje­ nadřečený jeho výklad Řehoř Hrubý z Jelení ve *vém rukopise na Píseckého : Hádání­ & 1513, odvolávaje se na staré legendy. Co jméno osobní jeví se ono zřejmě v osad- nímjméně Strachotice (na Mor.); mimo to vyškytá se také v 15 a 16. století a jest po dnes jmenem rodním čili příjmením; obyčejnou­ pak proměnou souhlásky ch v к *) znělo ono v ústech lidu také Strakota, jak je nalézáme v místním jménu Strako­ t í n **) Oba tyto tvary dotčeného jména byly pak po příkladu jiných jmen též skracovány, odkudž­ pošla četná osobní jména níže doložená­ : 1. odmítnutím zadní jich částky Ota, a sice a) od jména Stracb(ota) ; S t r a c h (též příjm.), S t r a c h a (příjm.), Strachal, Strachek. Strachoň (příjm ), Strachoň a, a dvojmeno Strach- kvas (jméno syna Boleslava I., narozeného

*) N» př chronika — kronika, röchle —rokle, rochotati — rokotati, a j. **) Mame mnoho místních jmen, která od jmen mniských, končících se na a, pomocí příponv ín utvořena jsou: viz na př. Hrosnata — Hrosnétín, ťrctiva (12U) — Protivín, Kojata — Kojetín, Leva (1214) — Levin, Beneda — Benedin Bohatá­ — Bob a tin, Bohnia neb Bohuše (105t) — В oku tin, Ziviša (1251) neb Záviše (1168) — Ziviiln, Závélin; Drahota (1052) — Draho- tin. Radla (v 10. stol.) — Radlín Pravoůa (1284) — Pravonín a j. v.