#1
alto_textblock
#1
091 ole
#3
alto_textblock
#3
osnorra
#5
alto_textblock
#5
0 nn
#6
alto_textblock
#6
—
sbá
ot a nte
nhlá zede
ll
li
#7
alto_textblock
#7
Národní hospodář.
#8
alto_textblock
#8
e
tnn
#9
alto_textblock
#9
zemaědělství
#10
alto_textblock
#10
Obohod
#11
alto_textblock
#11
Průmysl
#12
alto_textblock
#12
Einančnictví
#13
alto_textblock
#13
Přílola „Národních Listů“ k číslu 190. ze dne 21. července 1908.
#14
alto_textblock
#14
lnrtton
#15
alto_textblock
#15
Telegrafické zprávy.
Vídeňský trh na hovězí dobytek
Z Vidně, 20. července. Přihnáno 4432 kusů:
3128 z Uherska, 222 z Haliče a 1082 z jiných rakou-
ských zemí. Bylo 2787 volů, 835 býků, 610 krav
a 190 buvolů; takto 2891 krmných a 456 krmného,
456 stepního a 1085 kusů slabého skotu. Řeznického
zboží (krmného, pastevního dobytka) bylo méně o 236
kusů než minulý týden, avšak spotřeba byla skrov-
nější a obchod loudavý, takže dosaženo jen cen mi-
nulého týdne. Býků bylo více. Těžcí udrželi své ceny,
lehkým spadly 1—2 K a slabému skotu, jebož bylo
více o 150 kusů než minulý týden, 2. K.
Znamenali: krmní voli uberští 50—82 K. halič
62—90 K, němečtí 66—92 K, Ia. 94—96 K, arciprima
až 99 K, býci a krávy 66—76 K, buvoli 36—46 K
slabý skok 38—60 K za 100 kg živé váby.
Na zeitřejií trh vepřového dobytka
je přihtášeno así 5670 tučných a na 7000 masných
prasat.
#16
alto_textblock
#16
st Z Pešti, 20. července. (Zvl. telgr. » Nár-
Listů«) Na trhu prodalo se 40000 q. Smý-
šlení pevné. Platila za 50 kg: pšenice tis-
ská 83 kg K 12 20, 81 kg K 12 121g na srpen,
80 kg K 12.10, 75.8 kg K 12.15, pešiská
81.2 kg K 12 20, 80 kg K 12.—, 78
K 11 70, 78 kg K 1180, bibarská 81 k
K 12175. banátská 80 kg K 12 05, 79 kg
K 12.—, 78 kg K 11.85, bečkerecká 78 k
K 1170 na srpen, bačská 79 kg K 11 . 60
ehybná, 78.8 kg K 11 90, 77 kg K 11.10
snětivá; stará tisská 77 kg K 11.90,
76 kg K 11.85, 74.3 kg K 11.40, 74 k
K 11. 20, peštská stará 79 kg K 11..90, 74.5 k
K 11.40; žito K 9.40; ječmen K 7.65
kukuřice K 7.75; oves K 8.30 až 8.45
Terminový obehod byl zprvu mdlý
na venkovské zprávy o dešti, pozdějí pevný
na vyjasnění.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 11.20; žito na říjen K 9.45, oves na
říjen 8.39; kukuřice na červenec K 7.58.
na srpen K 7.60, na květen 1909 K 7. 34-
řepka na srpen K 16 30.
Plodinový trh byl bez změny a od
bytu.
Z Liverpoelu, 20. července. 4 hod. 10 m. (K. k.)
Obrat 3000 žoků. Dodávky na červenec 5.58, na
červenec-srpen 5.55, na srpen září 5.27, na záři-
říjen 5.19, na říjen-listopad 5.03, na listopad-pro
sinec 498, na prosinec-leden 4.95, na leden únor
4.94, na únor-březen 4.95, na březen duben 4.95, na
duben-květen 4.96, na květen-červen 0.—. Smýšiení
klidné.
Z Londýna, 20. července. (K. k.) Trh plodi-
nový. Smýšlení všeobecně pevné, ceny o 3 —9
vyšší. Uherská mouka 40 š. 3 d., řepkový olej 31 š.
Dovoz pšenice 30.000, ovsa 30.000 q. — Počasí
poprchá vá.
#17
alto_textblock
#17
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z duešního dne.)
Z Nového Yorku, 20. července. (Peněžní bursa)
Závěrečné smýšlení peněžní bursy pevné.
Obrat akcii 990.000 (360.000).
Union-Paeifie 1535/% (152.25).
Kanada Paeille 1691/2 (168.25).
United States Steel Corporman 45.— (44.50)
Baltimore and Ohio 93.50 (91.52).
Kára.
#18
alto_textblock
#18
20. července 18, červenc
Rlo fair čis. 7 . . . . .
na červenec . . . . . .
na září . . . ..
Cukr.
20. července 18. červene
Cukr (Palr Muse.) . . . 3.77 3.83
Tuky Westera Steam . . 9.65 9.50
Tuky známka Wileox . . 9.90 9.95
Z Nového Yorku, 20. července. (Obilní bursa.
Smýšlení obllní bursy povolné.
Tšenice.
20. července 18. červen
101.75
pohotová nová sklízen . . 1007/ 1017.
na červenec . . .
. . 98 991
na září . . . .
Kukuřiee
20. července 18. červene
na červenec. . . . . . 87.— 87.—
na září. . . . . . . . 831/2 83.75
na prozinee . . . .. . 71.25 71.75
Petrolej
20. července 18. červen
ralinovaný, kesonový . . 10.90 10.90
vafinovaný Standard White 8.75 8.75
Kovy.
20. července 18. července
12.75 12.87 12.75 12.87
Měd. .
29.50 30.— 29.25 29.75
Železo čís. 2. . 15.75 16.25 15.75 16 25
Bavlna.s se
Z Nov. Yorku, 20. července. (Bavinářská bursí.
Buvlnové lhůty byly po zahájení nepravidelné.
V daliím průběhu způsobily manipulace balssléri
a likvldace všeobecné oslabení. Závěrek byl stálý.
20. července 18 čeryence 17. července
pohotová . . . . 10.85
na srpen . . .
na řelne . . . 9.02 91i
Zárěrečné smýšlení stálé.
Z Nového Orleanu, 20. července. Na červene
10.70 (10.95) na říjen 9.15 (9. 28).
#19
alto_textblock
#19
Z trhů cukerních.
#20
alto_textblock
#20
lož V Praze, 19. července.
Také týden právě minulý na trzích cukerních
nepřinesl těmto žádného vzpružení, spíše co do roz-
laděnocti smý šlení a poklesu cen předčil tentokráte
i svého předchůdce.
Počátek týdne zahájen byl na trzích cukerních
dosti slibně, neboť současně vyskytlo se více mo-
mentů příznivých, které trhy akceptovaly zvýšením
cen a zpevněním smýšlení. Obrat ten vzhudilo přede-
vším panující sucho, které zejména v Německu
v Rakousku mělo za následek zhoršení se stavu ře-
Py, jejiž kvalita zůstávala za loňskou z téže doby
také cslabena tím naděje co do výnosu sklizně. Kro-
mě toho docházející zprávy z Jávy, že sklizeň třti-
ny jest tam ohrožena deštivým počasím, vzbudíly
opět naději do koupí amerických a konečně po zasta-
vení plavby na Odře pro nízký stav vody usuzováno.
že při nastávající suché povětrnosti musí dojíti
krátké době i k zastavení plavby po Labi. Násled-
kem techto momentů zavládla na trzích cukerních
čilá poptávka a byl to zejména rakouský decouvert
který hledal kvapně úhrady, za něž platil i ceny
vyšší; oproti tomu však vybídka byla celkem n
#21
alto_textblock
#21
6.0
5.85
#22
alto_textblock
#22
6.0
5.90
#24
alto_textblock
#24
ního.
#25
alto_textblock
#25
doslatečná, takže přirozeně smýšlení na trzíchs
zpevnilo a ceny mírně stouply.
Důvěřivý ráz trhů neměl však delšího trván
než jedíný den, neboť již v úterý ohlásila Amerika
snížení záznamů o tři body při současném odmilnutl
nabídek řepového cukru; také dostavily se potžebné
deště v Německu a v Čechách, čímž jednak zapla-
šeny obavy do dozírného zastavení plavby po Labí
jednak i v příčině dalšího poškození cukrovky. Vliv
momentů těchío a trhy uplatnil se ihned, nebo
rázem ubylo koupěchlivosti, kdežio spekulace, vi-
douc se zklamaneu v příčině poplávky Amerikypo
cukru řepovém, přikročila k obsáhlým realisacím
svých srpnových závazků, které měly v zápětí ochab-
nutí smýšlení a pokles cen, jenž zvětšil se ještě více
v pátek, kdy hlášen byl chabý směr trhu amerického
a opětovné snížení tamějších záznamů,
Na konci týdne zavládnul na trzích cukerníel
opět ráz klidnější, přes to však lze míti za to, ze
ceny budou podrobeny nyní, kdy realisace srpnové,
jichž výše není dobře známou, dostávají se do prou-
du, většímu kolísání, jak zřejmo je již z dnešního
nervosního chování se trhů, jež jeví se velmi citli-
vými a podléhají vlivu každého, byť i sebe nepalrněj-
šího momentu. Ovšem povělrnost, jak nyní se ulváří
může mnohé napraviti, avšak také manohou naději
zkaliti.
Na našem trhu se surovinou v minulém tý
dnu smýšlení Hdilo se věrně směrem, cizinou ud
vaným, obchod však ve starém zboží stále váznul
kdežto v nově kampani docházelo jen k menším zá-
věrkám. Trh konč smýšlením klidným a cenam
24.85 K za zboží pohotové a 22.70 K za novou kam-
paň v paritě ústecké.
Domácí teh s bílým zbožím nevykazuje an
tentckráte nějaké živosti, jelikož konsum za dnešn
ceny nehodlá svoje zásoby doplňovati. V sobolu do-
šlo k dalšímu uvolnění kontingentu na srpen ve výši
822, při čemž cena snížena na 74.— K za homolo-
vou rafinádu z továrny. Nicméně vyskytají se itu
obavy, že konsum asi solva dá se zlákati snížením
a že patrně bude i dále vyčkávali se svými nákupy
Na trhu terstském smýšlení v minulém
(ýdnu rovněž ochablo, jelikož koufpěchtivost byta
slabou a také spekulace zdržovala se veškerého pod-
nikání. Po menších obratech skončil včera tamější
trh smýšlením chabým a cenami 29.50 až 30.75
za cenlifugální pilé pohotové a na srpen a 28.75
až 29.621/4 za dodávku na listopad- březen.
Také trh iondýnský s bílým zbožím ne-
ubránil se poklesu cen, neboť náš granulated obcho
dován tam včera pohotový za sh. 12.714 a na řijen-
prosinec za 12. 9 sb.
Německé trhy trpěly rovněž shora uvede
nými momenty nepříznivými, jež měly i tam za ná-
sledek oslabení smýšlení a citelný pokles cen, jenž
obnáší proti konci týdne předminulého u zboží sla-
rého 35—45 fen., kdežto nová kampaň větší změny
cenové nedoznává.
Zřejmé zásoby světové činily v lomte
týdnu:
1908
1907
rozdíl
tun
tun
dle Lichta . . 1,953 870 2,295.690 (— 341. 820
dle Czarnikowa . 2,022.360 2,345.370 (— 323.010
#26
alto_textblock
#26
Spotřeba cukru činila dle úřadních udajů
v tunách:
#27
alto_textblock
#27
l
e v červnu v září- červnu
1908 1907 1908—07 1907—-0
Rak.—Uher. . 38.026 39.731 451.307 448.190
Německo . . 103.547 102.025 964 883 935,202
Francis . . . 56.826 57.078 542.087 539. 512
Nizozemi . . 9.432 9.096 86.191 86. 335
Belgie . . . 7.392 7.352 67.027. 66 951
Anglie. . . 185 813 161.598 1,522.398 1, 499. 087
Celkem . . . 401.036 376.885 3.633.895 3,575.277
Sev. Amerika 193.672 179.280 1,554.317 1,573.726
Úhrnem. . . 594.708 556.165 5,158.210 5,149.00
Povětrnost minulého týdne byla řepám u nás
dosti přiznivou, jelikož po předehoží vysoké tempe-
ratuře dostavily se ve většině okresů vydatnější sráž-
ky, které přinesly řepám žádoucího osvěžení; stav
řepy u nás označiti možno za dobrý, nicméně však
další zavlažení bylo by opět žádoucím zejména
některých krajích středních a východních Čech, Na-
proti tomu v jižní Moravě a v Uhrách slěžují si oo
sucha. V Něrnecku je stav řepišť rovněž uspokojivý.
neboť i zde dostalo se v minulém týdnu řepám řád-
ného zavlažení.
Příznivé zprávy o řepě jsou též z Belgie, Nizo-
zemí a Francie, v kteréžlo poslední zemi plocha ře-
pou oselá, kterou cukrovarnici odhadli letos n
204 400 ha, činí dle úřadních údajů 217.954 ha.
Z kolonií důležitější zprávy nedošly.
#28
alto_textblock
#28
České podníkání v Budějovicích.
#29
alto_textblock
#29
Z kruhů odborných se nám pšše: Pisatel článk
v č. 196 t. 1. — dle mého názoru dobrý finaněník —
analysuje mladý podnik pouze se stanoviska Iina
čního, výrobního, obchodního a po případě národ
Nešťastně zakončení článku s těšínskou továrnou
— řekl bych pumu — dovolim si krátce, však jislo
vyvrátiti: Když „je známo“, jak dovedl kartel zniči
tuto továrnu, jest tedy povinností mladého podniku
pracovati tak, by jej kartel zničití nemohl — nebo-l
se od chyby učiti. Abych však plsatele přesvědčil.
dovoluji si k němu skromné otázky: Nebila se těšín-
ská továrna stalečně dosti dlouho? Nemusila se
bit proti dvěma kartelům? Nepřepnula svoje síly?
Pročítám-li článek mezi řádky, musím při-
znat, že nevědomky nadšeně píše pro stavbu továrny
na nýty a šrouby, a sice: Usnesl-li se komitét lováren
příbuzných, že žádné dohody neuzavře, je vidět, že
řiznuto bylo do živého a že půda je dobrá — našel
Přec nebudeme čekat, až kartel nám poradí, bychom
mu dělali konkurenci. Iteknou-li ti, kteří dnes trb
ovládají: „My nového konkurenta nepřipustíme“, jsou
to strachy na lachy! Já právě protu budu volat: Za-
ložte novou továrnu a všichni čelezářští obchodníci
a spotřebovatelé Češi upisujte akcie. Budete míii
levné zboží a i tenkrát, když v továrně nevyděláte.
vyděláte na levném zboží z trvajících továren, nebot
pisatel píše, že tyto mají „imposantní“ reservní fondy
— maně vnucuje se otázka — odkud —
až ty fondy budou vyčerpány, budete stát s novou
továrnou rovný vůči rovnémut
Namítne se mně, že zatím nový podnik bud
zdolán. Ne tak! V tom právě vězí vtip nového pod-
niku. Je-li k disposici 500.000 K, nutno ovšem zaříditi
továrnu s polovinou, kterýžto obnos pro začátek
stačí, a druhou polovinu ponechat jako reservní fend-
Ztratí-li nový podnik (dejme tomu) 100.000 K.
mají-li konkurenční závody 20krát tak velkou výrobu
a v důsledku toho dvacetkrát větší kapitál, musí při
rozeně ztralit dvucetkrát více. t. i. 2.000.000) K at
#30
alto_textblock
#30
si páni zajisté dobře rozmyslí. Tolik se slanovisk
finaněního.
Se stanoviska výrobního nebude nová šrou-
bárna tnktéž v nevýhodě. Zajisté staré továrny „s im-
posantními reservními fondy“ vyzbrojeny jsou mim
část nových moderních strojů velkou částí strojů zi-
staralých a opotřcbovaných. Nové lovárně naskytuje
se však příležitost vyzbrojiti se stroji novými, moder
ními, a bule záleželi jen na tom, slroje tyto účelně
při dobré odměně dělnictvu, využilkovati
S tím pojí se stanovisko obchodní. Přijde-l
na trh zboží dobré jakostí, má komerční vedení no-
vého podniku docela snadnou úlahu, zboží toto z
konkurenční cenu umísliti a není zajisté třeba — což
by bylo úplně chybné — na vlasleneckou kapsu spo-
třebovatele počítati. Zde nemohu jinak, než poukáza
na řeč, pronesonou 15. t. m. drem. Kramářem na
banketu slovanslého sjezdu, otištěnou v „Nár. L.
dne 17. t. m.: „Nechceme se vtírati pod lesklým
heslem slovanství a slovanského přátelství, přichá-
zíme jako významná a rovnoprávná jednotka, kter
také něco umí a něco nabizí! Prozatim ovšem nuln
zde zaměnit slovanství za češství!
Pro slavbu nové šroubárny zajisté mluví pa
pisatel sobotního článku také tím, když tvrdí, že trva-
jicí továrny zásobeny jsou objednávkami „ještě n
dvě léta“. Což během dvou let žádná další běžná
spotřeba nebude? Není žádným tajemstvím, že trva-
jící továrny stále se rozšířují a tu přec máme právo
bychom také my rozšiřovati a jelikož nic nebo málo
máme, tedy nové zařídili. Ovšem není radno poslavit
továrnu tak velikou, která by nadvýrobou přinuti
chtěla trvající závody výrobu obmeziti aneb sna
částečně zaslaviti. Tím způsoben by byl boj na nůz,
při kterém by ovšem padnul spíše podnik nový. Str-
mek sází se malý a jelikož půda je naše, porosle pe
nás a — ponese ovoce, vsadí-li se strom velký —
živoříl
A prroto s chulí do práce, ukázali jste nám po-
chybovačům, že umíle v Budějovicích dělat zázraaky.
dokažle, že i železářství je možno dehýti; přestanou
pak oprávněně stosky, že nemáme svůj technický a
hulnický dorost kam umístiti.
Koněím trrzením, že odstrašující případ těšínské
továrny, která mimechodém řečeno neměla mnoh
společného s projektovanou továrnou, vyvrátiti se d
poukazem na jinou českou továrnu, klerá, řízená
pevnou rukou, utěšeně zkvětá a jíž prorokováno bylo
že se ani rok neudrzí!
#31
alto_textblock
#31
Z lrhů peněžních, 20. července. Praha. Na dnešní
burse při klidném obchodě placeny pouze akcie stroj-
Daňkovy za K 434.—; dále dnes poprvé znamenány
nově zavedené 4 /proc, bank. dlužní úpisy Živn-
stenské banky za K 99.75 až K 100.75. Jinak po
dáváno za: akcie První české továrny orient cukro
K 250—, akcie »Merkuru« změn. akc. spol. K 594.—
akcie První pražské zastavárny K 465.—, akcie Prvn
české skc. pojišť. na život K 265.—, akcie Kolinské
tov. kávov. náhražků K 680.—, akcie pivovaru vČ
Budějovicích K 860.—, akcie České banky Union
K 243.50, akcie České spol. pro průmysl cukerní
K 170.—, akcie Pražské úvěrní banky K 526.—
akcie prům. banky K 415.—, akcie Podolské cemen-
tárny K 200 50, akcie Zajišťovací banky K 200.—
akcie Akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv v Ko-
lině K 400—, akcie První českomoravské strojírny
K 850.—, akcie Králobradeckého úvěrního ústavu
K 447.—, akcie Pražské paropl. spol. po Vltavě
Labi K 600—, akcie První české rafin. v Modřanech
K 360.— peníze.
Vídeň. Na začáteční burse byla koupěchti
vost v oboru papírů železářských. Alpinky značně
stouply. Podnětem k tomu byly vyšší záznamy ame-
rických ocelářských akcií. Naproti tomu v jiných
oborech zvláště pokud se týká akcií společnosti stál.
dráhy došlo k prodejům. Pražsko-železářské akcie
byly vyšší. Na polední burse nálada se oživila,
protože berlínská borsa oblásila pevnější kursy n
trhu báňském, při čemž však ještě alpinky a praž-
ské železářské akcie byly v popředí zájmu. Také
v akciích společnosti státních drah nastalo zolavení.
Jinsk bursa byla nečinná a všeobecně projevoval
se lepší nálada. Zejmena ve šraňku jednollivé pa-
píry jako leykamsko-josefodolské, petrolejářské a pa-
roplavební byly vyšší. Trh k ukládání slabý; sou-
kromé dískonto nezměněno. Na eskomptním trh
edene
peníze nezměněny 71/us proc.
Berlín. Bursa zdejší zahájila týden smýšle
ním pevným. Zprávy z Nového Yorku zaneckaly
opět povzbuzující dojem a čilá poplávka po akcile
amerických drah, z nichž favorisovány na dále ka-
nadská a penayivanská, zvýšila nejen zájem pro
hodnoty interesované, ale celý chod obchodů naby
živější tváčnosti. Z domácích hodnot objevily se ná
kupy a zpětné koupě v akcifch železářských a ubel-
nodolných podniků a kurs těchže, jakož i přibu -
ných hodnot na trhu kasovním náležitě se zotavil
Též akcie německých bankovních ústavů s souhlasu
s celkovým smýšlením pevny. Zanedbávány byly
titry rakouské a to jak akcie dopravních společnost
tak i bank. Pevně zůročitelné titry ruské, rovněž
akcie ruských bank málo své záznamy pozměnily.
Soukromý diskont setrval na 234 proc. Denní peníze
21/2 proc.
Úspěchy rnakého průmyslu železářského v Ru
munsku. Při submisi pro dodávku 20 osobních va-
gonů pro rumunské ředitelství železnic byla dodávka
opětně přiřknuta ruské společnosti „Seciétě du Haut
Volga“ ve Tveru, jejíž cena činila 12..900 fr. za v-
gon oproti cenám rakouských a jiných cizozemských
konkurentů, žádajících průměrem kolem 14.000 fra-
ků za vagon. Tyto úspěchy ruského průmyslu žel-
zářského v Rumunsku přiměly petrohradské inter
esované kruhy k zakročení u ruské vlády ve pro-
spěch vyjednávání s rumunskou vládou o slavbu traii
želazniční z Reni do Galace, jež by značně podpo-
rovala vývoz ruských výrobků do Rumunska i de
ostatních balkánských států, rumunská vláda chov
se dosud k tomuto projektu zdrželivě; patrně zd
rozhodují také strategické momenly
Rozšiřování kartelu strojíren. Urnilř velkéhe ka
telu strojíren tvoří se některé speciální podskupiny
Dle „N. F. P.“ vyjednává se právě o skupinu továren
jeřábů a zdvihadel, se stejnými podmínkami, jako mí
všeohecný kartel: produkce má být kontingentována
a percentuálně rozdělena ústřední prodejní kancelář
Vyjednávání, konané koncem června v Praze, nevedle
k dohodě a bude v něm pokračováno v nejbližší dob
ve Vídni. Hlavní překážkou dosud jest, že jedna velk
strojovna činí nárok na 50% celé rakouské spotřeby
(Ke kartelu mají totiž náležeti nejen spociální továrny
jeřábů a zdvihadel, ale i jiné strojirny, pokud se také
výrobou töchto strojů zabývají.)
Příjmy slátních drah. Rakouské stštní dráhy vy-
kazují za červen na starších tratích dopravní pří-
jem 28.966.200 K (+ 1,392.424 K), na tratích se-
verní dráhy 9.412.200 K (+ 442.137 K), celkem tedy
88.378.400 K (+ 1,834.581 K). Dle provisorního vy-
šetření činily v červnu t. r. dopravní příjmy západ-
ních tratí státních drah v dopravě osob 6,820.000
(5,444.000 cestujících), v dopravě nákladů 13,665.90U
(2,719.900 tun), u východních tratí přijato v doprav
osob 2,491.400 K (1.236.800 cestujících), v dopravě
nákladů 5,989.800 K (746.500 tun); na státní trati
severní dráhy připadá v osobní dopravě 2,177.100
(1,372.300 cestujících), v dopravě nákladů 7,235.100k
(1,420.000 tun). Srovnáme-li tyto výsledky a defini-
tivními daty pro červen před rokem, vídíma vzrůs
dopravy osob o 1,095.596 K (841.300 cestujících)
dopravy nákladů o 296.828 K (9500 tun). Větší vý
sledek dopravy osub nutno přičísti svatodušním
svátkům, jež byly letos v červnu, jakož i návštěvě
různých slavností na počest panovnického jubilen
císatova. Naproti tomu poněkud menší doprava ná-
kladů na západních tratích vysvětluje se Iím, že
červen měl letos o jeden svátek více než loni ; přen
#32
alto_textblock
#32
to na tratích východních a tratích severní dráby
př jmy stouply, zvláště pro si nější dopravu slaveb
ního materiálu, dříví, uhlí, mlýnských výrobků
petroleje. Celkové dopravní příjmy od počálku roku
do konce června činí u starších tratí 155,903.50U K
(+ 9,441.918 K) u tratí severní dráhy 56,741.900k
(+ 3,164.051 K), celkem 212,645.400 K. tedyo
12,605.969 K více než v prvém pololetí loňském.
Restiluce obilního mýta v Uhrách. Jak jsme již
referovali, žádal uherský ministr obchiodhu město Pešt
o poměrnou restituci mýta, placeného z pšenice př
vývozu mouky z ní vyrobené. Pešťské mlýny žádjí
ovšem úplné zrušení těto dávky, zv. „dlažebným“, uvá-
dějíce za důvod, že všechny podniky tohoto druhu
jsou vlastními kolejemi spojeny s železnicí, že tedy
obilí dlažby městské se vůbec nedolýká; mimo to
každá podobná dávka na surovinu stěžuje mlýnům
existenci. V Předlitavsku ovšem spatluje se v tomte
opatření zvýšení soulěživosti uherských mlýnů a pod-
pora jejich vývozu, a uvažuje se e tom, srovnává-
se tolo opatření s uslanoveními vyrovnání. V Uhrách
naproti tomu jsou taho náhlodu, že opatření toto
vůbec se poměru k Předlilavsku nedotýká, neboť dlo
vyrovnání musí býti vnitřní dávky — o jalou zde
jde — pro provenience z obou stálů slejné, což zde
porušeno není
Nová zasilatelská společnost. Nová zasílatelskí
společnost pod firmou »Mezinárodní dopravy Jos
Milier á spol., společnost, s rnčením, obmezeným
s kmenovým kapitálem 150 000 K. jehož značné zvý
šení se připravuje, byla založena spolu s jinými.
bývalým správním radou Mezinárodní dopravní spo-
lečnosti, akc. spol, Josefem. Milulerem. Společnos
má se věnovsti zvláště dopravě po Danají a do
Orientu.
Sestátnění soukromých drah. Jak oznamu e
„Fremdenblall“, jest nyní, když dne 15. t. m. sestát-
ňovací punklace byly členy vlády a presidentem spo-
lečnosti státní dréhy podepsány, ministerstvo želez
nic zaměstnáno vypracováním úplného znění dohody.
Dle doslechu bude konečná redakce smlouvy, týkajie
se severozápadní dráhy a jiho severo-německé spo-
jovací dráhy, hotova ještě během tohoto měsíce. Do-
tyčná dohod opírá se svým zněním o smlouvu s če-
skou severní drahou a na tomto základě nepotká se
vyprazování smluv se žádnými zvláštními obtížemi,
Zcela jinak jest tomu při dohodě se společností státní
dráhy, jejíž konečná redakce bude asi vyžadovati del-
šího času. Sestátnění společnosli státní dráhy stalo
se totiž způsobem, pro nějž není dosud žádnéh
vzoru. Úloha státu při obstarání služby částečných
priorit musí býti slanovena právnicky úplně bez-
vadně a vzhledem k velkým částkám, o něž zde jde
jest samozřejmo, že při redakci jednollivých ustano-
vení nulno poslupovati se vší přesností a důkladností
Dle nynějšího slavu věcí bude elaborát stěží hoto
před koncem srpna. Proto není také pravdě-
podobne, že dohoda bude již v nejbližší době publ
kována. Ministerstvo železníc zachovávalo totiž vždy
zásadní slanovisko, aby podobné smlouvy nebyly
dříve uveřciňovány, než obě strany je podepíší. Prav-
děpodolně bude však obsah smluv oznámen teprve
v minořádných valných hromadách, k nimž akcionáři
budou svoláni, aby zaujali své stanovisko ku prove-
deným dohodám.
Příjmy německých drah. Příjmy německých drah
za červen t. r. činí celkem 290.578.632 marck,
3,982.723 mk. více než před rokem; z toho připadá
na dopravu osob 71,374.072 mk. (+ 10,059.598) n
dopravu nákladů 119,204.560 mk. (o 6,076.875 mk.
méně než r. 1907). Úbytck v dopravě nákladů se
tedy od května ještě zvělšil, naproti tomu doprava
osoh vzroslla, patrně vlivem loho, že svatodušní svát-
ky letos padly na červen. U drah s účelním rokem
duben-březen činí celkové příjmy do konce června
z dopravy nákladů 330,514.668 mk. (— 10,361.415).
z dopravy osob 162,704 188 mk. (+ 6,319.605);
drah s účelním rokem, rovnajícím se roku kalendá-
řovému, činil příjem za prvé polalelí 1. r. 82,538.36
mk. (— 397.092) z dopravy nákladů a 41.091.190 mk.
(— 1.514.133) z dopravy osob.
Pešíská ankoe vlny. Poslední den pešťské dražby
vlny minul za slabší návšlěvy bez značných změr
tondence a za stejných cen. Prodáno 2500 žoků
ze 4995.
Valná hromada berlínské pezenckové společnosti
Berlínská pozemková a stavební akciová společnos
bude dne 13. srpna konati mimořádnou valnou hro-
madu, jež se má usněsti na zvýšení základního ka
pitálu o 10,500.000 marek za účelem koupě kmeno-
vých podílů firmy Boswau Knauer, společnost
s ruč. obm, jakož i komplexu pozemků u Zehlen-
dorfu; dále má býti schválena hypotékárně zajištěn
obligační půjčka v částce 20,000.000 marek. Tím m
býti bankám, angažovaným u firmy Doswau
Knauer, usnadněno provedení obchodu.
Kartel uherských bank. Debrecinská obchodní
živnostenská komora zaujala slanovisko proli dohodě
bank, ježto spatřuje v ní míste úpravy vnitřní orga-
nisace úvěrní jen podporu jednostranných zájmů
velikého kapilálu, což považuje za škodlivé hospodář-
skému živolu, z těchto důvodů žádá ministra obcho-
du o zakročení proti kartelním snahám bank.
Akciová společnost první rakouské lovárny n
ammoniakovou sodu v Szozakowě. Jaworzskému tě
žařstvu kamenného uhlí ve Vídni bylo povoleno zří-
zení akcinvé společnosti s firmou „První rakouská
továrna na ammoniakovou sodu. Szezakowa, ak
společnost“. Základní kapitál činí 3 mil. K, jest roz-
dělen na 3000 akci a může býti bez zvláštního slát-
ního povolení zvýšen na 5 milionů.
Obchodní a živneslenská komora v Praze upo
zorňuje obchodníky s dobytkem na velké množstv
prodejného dobylka v Chorvatsku a Slovensku ná
sledkem lelošní slabě sklizně sena. Bližší sdějí chor
vatská rolnická banka v Záhřebě, Preradovičeva ul.š
— Dále upozorňuje obchodníky s ovocem a jiné in-
teresenty na letošní bohatou úrodu švestek nejlepšíko
druhu v okolí obce Odžeku (15 km. od železniční
slanice Šamac Vrpolje). Bližší sděli tamní městský
úřad.
ve
Dodávání železničních vozů v teplicko-chomu
tovském revíru. V Teplicích konala se dne 18. t. m
konierence za účelem stanovení poměrných čísel
dle nichž se má v případě nouze o vagony díli pi
stávání vagonů k dolům revíru teplicko- chomutov-
ského. Konference se zůčastnili zástupcí horníhe
hejtmanství, ústecko-leplické dráhy, státních dral
a majitelé uhelných dolů. Poměrná čísla slanoven
byla dle počtu vozů průměrně loňského roku pr
úterý a středu dodávaných; zástupci drah ovšem
konstatovali, že letos bude více vozů pohotově.
než loni.
Zahraniční obchod německé říše. V prvém polo
letí t. r. činil dovoz do Německa 4303 mil. mk. oproti
4424 mil. před rokem; vývoz desáhl výše 3302 mil
mk. oproti 3344 mil. v téže době r. 1907. Dovoz dra-
hých kovů činil 143, vývoz 33 mil. mk.a, oproti 70.
resp. 39 milionům před rokem.
Těžba uhlí. V červnu 1908 vytěženo bylo v Ra
kousku kamenného uhli 10.815.164 q (celková těžbo)
tedy o 457.065 a méně, než v května t. r. : těžba br-
ket činila 94.058 q. o 51.346 q méně než v květnu
koksu vytěženo 1,559.221 q. o 71.217 q měně nel
v květnu. Z celkové těžby připadá na revir ostravsko
karvinský 5.753.353 q kamenného uhli, 28.089 q bri-
ket a 1.488.226 q koksu: v revíru rosicko oslavan-
ském vytěženo 350.188 q uhli, 49.000 q briket a 46.27
q koksu, v revíru kladenském 2.355.068 q uhlí, v r-
víru plzeňském 1,053.64I q uhlí, 16.969 q briget.
20.400 q koksu a v revíru žacléřsko-svatuňovickém
334.665 q uhlí a 4320 q koksu. V prvém pololeti
t. r. činila těžba kamenného uhlí s briketami a kok-
sem 70,063.030 q surového uhlí, 724.157 q brike
9.461.539 n koksu. — Těžba hnědého uhlí byla
červnu také menší než v květnu. Vytěženo 19.457.791
q uhlí (celková těžba, o 2.135.000 q menší než v
květmu), 135.567 u briket (o 8417 u méně než v květ-
nu) a 16.864 q koksu (o 3747 u méně než před mě-
#34
alto_textblock
#34
Zástavní listy české hyp. banky 5%
490
»
, 34/n
Základní úpisy české zem. banky 49%0
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49%
„ » » , » » (v K) 4 %
Mel. úpisy »» » (ve zt.) 4%
» » (v K) 4 %
4 %
Žal. . „ , ,
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . . . . 4%
Dlužní úpisy České prům. banky 41/2
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . . 4
Zástavní listy mor. hyp. banky 590
„ . , 4%
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4
Želez. úpisy » . » 400
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/29
4 0
» , »
»» bal. zem. banky 41/2
» , 4%
Kom. dl. úpisy . » „ 40
Železnič. . . . » 4 %
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 1a
400
„ ,
» „ Rak.-uherské banky 4%
» » Dolnorak. hyp. ústavu 49%
„ 31/2 0
„ , 4%
Kom. dl. úp.
„ , 312r 0
»
Zástavní listy Rak. hyp. banky 2o
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 300
Ruská státní půjčka z r. 1906 50
Únorová společná renta (v pap.) 4 29
Duhnová , » (ve stl.
4.2
Květnová
„ (v pap.) 4%
Červencová spol. renta (ve stř.) 4 %
Rakouská zlatá renta . . . . 40
korunová renta. . . 4 0
investiční . . . . 31/2 e
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . . . »
Česká průmyslová banka . . . ,
Česká zajišťovací banka . . .
Hospodářská úvěrní banka . .,
Meravská eskontní banka. . . ,
Pražská úvěrní banka . . . .»
První česká akc. pojišť. na život
Zal. úv. ústav v Hradci Králové,
Živnostenská banka. . . . .
Haličská akc. hypoteční banka.
Rakousko uherská banka . . . s
Českomoravská strojirna . ..
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká spoleenost cukerní . .
Český pivovar v Č. Budějov icích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . . .
Poldina huť . . . . . . .
Pražská železářská společnosť .
První česká raff. v Modřanech
tov. Orient. cukrov.
»
#35
alto_textblock
#35
Renty:
4procentní papírová květnová.
4 2procentní » únorová . .
sprocentní stříbrná červencová.
42procentní » říjnova . .
4procentní zlata rakouská . .
4procentní korunová rakouská.
31/zprocentní korunová (invest.)
iptocentní zlatá uherska . . .
4procentní korunová uherská
31/zprocentní kor. (invest.) uher.
ruská půjčka
. . . . .
Zástavní listy
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem, banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
Bt/zproc. Hypot. banky kr. českého
4/vproc, bank. dl, úp. čes, pr. banky
#36
alto_textblock
#36
sícem). Z toho vylěŽefo bylo v moslecko-teplicko-
chomutovském revíru 13,516.861 q. uhlí, 7661 q brik
a 16.864 q koksu; v revíru falknovsko-loketsko-
karlovarském 2,605.207 q uhlí a 119.618 q briket.
Těžba hnědého uhlí od ledna do konce června t.r.
dosáhla výše 134.302.263 q. surového uhlí (celková
těžha), 953.049 q briket a 180.782 q koksu a pod
Hospodářská výstava v Šabci. Odvolávajíce se
k nedělní své správě ve příčině výstavy v Šabci
(Srbsko), sdělujeme v zájmu interesentů, že veškeré
bližší vysvěllivky podá Vývozní spolek v Praze,
který má i nejdokonalejší informace, týkající se
tarifů a cel.
Tzh na pivovarský ječmen v Prešpurku. Ob-
chodní a živnostenské komoře v Praze sdělují, že
hospodářské spolky v západních Uhrách uspořádají
v I. polovici srpna t. r. v Prešpurku trh na pivovar-
ský ječmen. Podrobnosti budou oznámeny později
Nové míslní tarify některých rakouských drah.
Rak. stát. dráhy a rak-uher. společnosí státní dráhy
vydaly nový lokální tarií pro dopravu nákladů
s platností od I. t. m. Rovněž i rak. severo-západní
dráha vydala ke svému hlavnímu tarifu II. a česká
severní dráha I. dodlek s platností od stejného dne
O četných změnách, vydáním těchto nových lokál-
níeb larifů v jednotlivých staničních relacích nasta-
lých, podává zájemcům komorního obvodu bezplatně
bližší zprávu tariíní kancelář pražské obchodnía
živnost. komory. Jmenovaná kancelář nalézá se nyní
v pavilonu obchodní a živnostenské komory na vý-
stavišti.
Proelívání vzorků bez ceny v Srbsku. Srbské
předpisy o vyclívání vzorků zní nyní takto: G Do-
voz vzorků. Čl. 82. Vzorky zboží, jež obchodní ce-
stující s sebou přinášejí, jsou ode všech dávek
prosty. Uloží-li se však do celního skladiště, podle-
hají zapravení vedlejších celních poplatků. Takové
vzorky musí představovati malou část nějakého
předmětu, které nemůže býti použito k ničemu ji-
nému, leč jen jako vzorku. Hotové předměty, jako
shawly, šátky, kravaty a pod. a rozloženě předměty
považují se za vzorky a jsou cla prosty, jsou-li tak
rozřezány a roztrhány, že nemají žádné ceny. Tka-
niny až do 20 em zdélí a zšíří považují se za
vzorky. (Sdělení Obch. a živn. komory v Praze.)
Dodávka benzinu. Reditelství pošt a telegrafů
v Praze zadá dodávku benzinu pro automobilovou
linii Benešov —Neveklov. Zapečetěné nabídky podati
je do 24. t. m. (Sdělení Obch. a živa. komory
v Praze.)
#37
alto_textblock
#37
Banky, záložny a spořitelny.
Zemská banka království českého počne vypláceti
srpnový kupon čís. 16 svých 4% úpisů komunálních
a čís. 18 svých 4% úpisů melioračních v korunové
měně beze vší srážky počínajíe dnem 27. čer-
vence 1908 ve všední dny u pokladny své v Praze,
ve Vídni pak u C. k. priv. rakonského úvěrního
ústavu pro obchod a průmysl, u C. k. priv. všeob.
rak. ústavu pro úvěr pozemkový, u Anglo-rakouské
banky, u banky Union, u Vídeňské bankovní jednoty,
u C. k. priv. alig. Verkehrsbank, u Akciové směnární
společnosti Merkur, u tamních filiálek Živnostenské
banky pro Čechy a Moravu a Ústřední banky českých
spořitelen.
#38
alto_textblock
#38
Prhypeněžní.
#39
alto_textblock
#39
Pražská bursa.
#40
alto_textblock
#40
V Praze, 20. července. Oficiální záznamy znějí:
#41
alto_textblock
#41
Videňská bursa
#42
alto_textblock
#42
Peníze Zboti
#43
alto_textblock
#43
103.—
99.10
91.—
#44
alto_textblock
#44
102.—
#45
alto_textblock
#45
98.10
93.—
#46
alto_textblock
#46
99.50
#47
alto_textblock
#47
100.50
98.—
98.—
98.—
98.—
98 15
#48
alto_textblock
#48
97.—
#49
alto_textblock
#49
97.—
#50
alto_textblock
#50
97.—
#51
alto_textblock
#51
97.—
#52
alto_textblock
#52
97 15
#53
alto_textblock
#53
93.—
#54
alto_textblock
#54
94.—
#55
alto_textblock
#55
99-7
#56
alto_textblock
#56
100.7
#57
alto_textblock
#57
100.—
—.—
103.25
96 90
97 90
95.85
96 85.
96.20
97.20
100.50 101.50
97.25 98 . 25
100.— 100.75
91.50
95.50
95.—
91.50
95.—
94.—
100.—
95.15
99.60
98.25
—
98.—
90.—
97.50
96.0
99 20
99.20
96.80
96.70
116.25
87..35
#58
alto_textblock
#58
1100.30
#59
alto_textblock
#59
99.—
#60
alto_textblock
#60
94.15
#61
alto_textblock
#61
98 6
97.25
89.—
27.—
#62
alto_textblock
#62
89.—
#63
alto_textblock
#63
96.50
#64
alto_textblock
#64
79.20
#65
alto_textblock
#65
78.20
#66
alto_textblock
#66
95.55
#67
alto_textblock
#67
99.—
#68
alto_textblock
#68
99. —
#69
alto_textblock
#69
96.60
#70
alto_textblock
#70
96.50
116.05
96.80
87.15
#71
alto_textblock
#71
97. —
#72
alto_textblock
#72
245.50 246.50
—.—
415.—
200.— 203.—
383.—91.—
—.— —.—
526.— 530.—
265.— 268 —
457.— 450.—
218.50 4401 50
572.— 573 —
—.—
—.—
310.—
830.—
415.—
433 —
—.
—.—
170.—
175.—
861.
920 —
400.—
120.—
200.50 2 3.50
425.— 430.—
269.
2719
350.—
380.—
270.—
250.—
#73
alto_textblock
#73
Závěrečné kursy.
20. červca. 18. červce
96.60 96 70
—.—
99 10
96 50 96.70
—
99 10
116.05 116.25
96 8
96 85
87.15 87.40
110.90
111.10
93.—
92. 85
82.55
82.50
95 53
93 .50
#74
alto_textblock
#74
97.50 97.—
97 15 97.—
97 70 97 75
8375 89.50
99.75 98.78