#1
alto_textblock
#1
21. července 1908. Císlo ) 19e
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
Strana 3.
#4
alto_textblock
#4
delegáti slovanští ppděkovali co nejsrdečněji
budice každým svým slovem bouři nadšení. Zvlášt
srdečné bylo zde i na všech dalších stanicíeh
vítání slovanských hostí se Sokoly.
s n
I na zcela drobných slanicích, jako ve
Veselíčku, shromážděný zástup vítal pro-
jiždějící vlak zpěvem národní hymny, působě
nevýslovnou radost hoštům slovanským, kteři
nevycházeli z překvápení a údivu nad pozor-
nou, teplbu láskou, s jakou se jim všude vy-
chází vstříc.
Vstup jejich do královského města P'ísku
byl triumfální. Nádraží i celé město bylo velko-
lepě vyzdobeno a na cestě, vedoucí od nádraží
květinová slavobrána nesla obrovský nápis »Ví
tejte nám«. Slovanské hosty uvítali zde jmenem
města starosta posl. Špírhanzl, jmenem če
ského odboru zemědělské rady a kraje píse-
ckého posl. Rataj, za »Sokol« písecký župní
starosta p. Rainer. Když byli všichni čle-
nové výpravy srdečně poděkovali za nadšené
uvítání, zasypáni kvělinami, obrovský průvod
za zpěvů slovanské i národní hymny hnuls
do měsla.
V čele jeho jel jízdní odbor » Sokola«
jehož dva členové ochotně postoupili místo ru-
ským bratřím sokolským, delegátům Giži
ckému a hrab. Bobrinskému. Doslova
celě město bylo na nohách a po cestě přes ná-
městi písecké kolem budovy radnice až k bu-
dově lesnické školy dlouhý průvod třiceti eky-
páží dostal se jenom krokem, zasypáván při
valem pozdravů a dojemných projevů radosli
nadšení.
Ve vestibulu lesnické školy očekával slo-
vanské hosty ředitel ústavu L Burket s pro-
fesorským sborem a žactvem. Uvítal je srdeč-
nou řečí, překypující povděkem nad pozornosll
jakou projevili svojí návšíěvou českému venkovu
a jeho hospodářskému rozvití, upozorňuje na
lesniekou školu píseckou, vzniklou svépomoe
českou, která odehovála za dobu svého existo-
vání již tolik žáků všech kmenů slovanských
Delegáti ruský, polský i jihoslovanský vzdali mu
upřímný dík za to, že ústav písecký odchoval
tolik zdatných odborníků také jejich národům
a potom za průvodu profesorstva a žactva na-
stoupena prohlídka ústavu, jeho sbírek i k
binetů.
Za překrásné večerní pohody podnikli pak
hosté v dlouhé řadě povozů projíždku nádher-
nými, rozsáhlými lesy píseckými, jež byla všem
radostným požitkem po hlučných dojmech mi-
nulého dne. Velebná, krása lesní přírody, vý-
tečná úpravnost cest a vzorné hospodářství lesní
uvádělo je u vytržení. Teprve po osmé hodině
vrátily se do města a po krátkém odpočinku
hotelech odebrali se ke společně večeři do
jídelny hotelu Dvořáčkova, pořádaně měst-
skou radou plseckou na jejich počest. K vý-
pravě přidružili se tady teprve, přijedše večer-
ním vlakem z Prahy, pp. dr. Vrat. Černý.
dr. Šámal a posl. dr. Hajn.
Když se setmělo, shromáždil se před
hotelem veliký pochodňový průvod, uspořádaný
studentstvem (akad. spolkem »Prácheň«)
chovanci školy lesnické a členy všech místnleh
národních organisací politických. Znamenitý jeho
dojem působil na slovanské hosty velmi mile.
Před holelem, kde se shromáždil několikatisk-
cový zástup, sahající daleko do okolních ulie.
promluvena řada vřelých řečí, vyměněno mnoho
nadšených pozdravů. Jmenovitě elektrisoval shro-
máždění proslov prof. Kljuževa, který ohnivá
slova svoje adresoval mládeži studující a omla-
dině vůbec. Odpověděl mu zapsludentstvo pan
Malý, za dělnictvo p. Liška.
Také uvnitř po společné večeři, při niž
městská kapela hrála všechny národní hymny
slovanské, proneseno mnoho připitků. Po pří-
pitku starosty Špirhanzla na počest hosti
připil generál Volodimirov obci písecké,
generálnímu sekretáři slovaoských konferencí dru.
V. Černému a vůdci výletu »jasnému Sokolu«
dru. Seheinerovi. S bouři nadšení přijat
krásný toast stařičkého básníka Adolfa Hey-
duka, jenž zasypáván se strany hostí slovan-
ských něžnou pozorností. Ujistil je krásným
slovy, že tak srdečně, jako je uvital Písek, uvi-
talo by je každé v pravdě česk
město, ale žádné srdečněji. Hoste
tak vzáchí a mili jsou blízcí každému srdci če-
skému. Prosil je, aby se vždycky tak navzájem
milovali, neboť v lásce je sjednoce ní,
ve sjednocení slla a v síle vítěz
ství! (Nadšený potlesk.)
Srdečné přípitky vyměněny tu zvláště mezi P-
láky a Rusy z podnětu posl. Radiče a nálada do
stoupila ovšem vrchole, když delegáti obou největ
ších národů slovanských se vzájemně objímali ali
Posl. Kalina přípil hostům za svůj okres vo
lební, zlůrazňuje potřehu a důležilost organisace
sokolské, která je přední nositelkou zásad demokra
tických a ideje síovanského sblížení.
Stejně vřele příjat i závěrečný přípitek měst-
ského rady p. Eggertha; jenž vzpomněl drahých
bratrů slbvenských, jimž nedopřáno poměry
zúčastniti se pražských svátků slovanských.
Výletníkům bylo v pondělí časně ráno vstávati
neboť společný odjezd na Zvíkov i Orlík určen
na 7. hol. ranní. A když v dlouhé řadě povozův
opouštěli pohostinný Pisek, vyprovázely je opětno
srdečná účasť a sympatícké pozdravy celěho města
Všechny obce, vesnice a vesničky vllaly výpravu tak
prostě a srdečně, jak jen jo uměly. Nebylo ani sa-
moty, aby je nepozdravila radosíným voláním, pra-
porečkem národních barev, kvělinami nebo svě
zelení.
V Záhoří dostavil se k uvílání celý hospo
dářský spolek tamni. Mili hosté v radosiné nálad
všímali si pilně všech zjevů kolem sebe, polního ho-
spodářství a jeho poměrů a pracujícího lidu, s nimž
se cestou polkávali na žírných polích. Na několika
místech nelenovali si sestoupiti s povozů, abys
povšimli způsobu orání, zařízení strojů pohrabovacích
na čerslvémoy strništi ato
Zvlášť srdečným způsobem uvílali vzácnou ná
vštěvu obyvatelé klidně vesnice Karlova, kde vy
šli hostům vstřic staří i mladí, celý obecní výbor
školní děti i drobné drůžičky, nesoucí po staroslo-
vanském způsobu chléb a sůl. Starosta obce p. Ko
tábiš promluvil k nim několik srdečných slov a jeho
malá dceruška Madlenka s náručí květů přednesl
jim vlastenecké verše, jež ryzím ténem svým vehnaly
jim slzy do očí. Poděkovali jim vroucně i dojatěa
posl. Radič ěkolika českými větami přetlumoči
jim radost všcch dslezátů alovanských i ujištění, z
#5
alto_textblock
#5
kali.
#6
alto_textblock
#6
nikdy nezapomenou na srdečnou lásku, s jakou všu-
de po českémí venkově jsou zahrnováni.
Slejně prostě a mile vítáni byli hosté i ve Vo-
sldvě a při vjezdu na hrad Zvíkov, kdež jim
také podnesen chléb se solí.) Po prohlídce stároby-
lého hradu a po požilku nádherné vyhlídky s jeho
věže podána hostům úpravná studená snídaně, po
níž rozioučili se s výpravou někteří delegáli polští
kteří musili odtud nastoupiti zpáleční ceslu do P
sku a přes Vídeň do Krakova, aby připravíli se na
milou návštěvu ruských delegátů, kterou čekají tam
zejtra, ve středu, anebo nejpozději ve čtvrtek.
U přívozu zvíkovského připojili se k výpravě
zástupci z Milevska s petrohradským profesorem
K a Belem a starostou města, načež nastoupena
další rozkošná cesta na Orlík krásnými lesy švar-
cerberskými, jež z nařízení knížele byly na mno
hých místech vykrášleny praporci v barvách kníže-
cích a účaslníci pozdravováni radostně na všec
stranách.
Po přijezdu ko hradu zasedlo se nejdříve k obě-
du, připravenému tu péčí pohostinně obce pisecké.
Jménem orlických občanů pozdravil tu srdečhě vzác-
nou návštěvu zámecký kaplan, jemuž srdéčněl odpo
věděli hr. Dobrinskij, dr. Kalinkov, prol.
O zerov i posl. Gižickij. Redaklor Sokoli připil
gen. Volodimirovi, který svou pražskou ná-
vštěvou připravil půdu pro krásný úspěch pražských
konferanci slovanských á dal tím podnět k srdečné
ovaci tomuto vzácnému a skromnému příteli českého
národa.
Po kratičkém rozloučeni odebrali se hostě k
prohlídce zámku a po rozkošné, osvěžující procházce
nádherným parkem musili — pro nedostatek času
bohužel spěšně — nastoupiti zpáteční costu na ná
draží čimelické. Sem dostavilo se zastupitelstv
obce i učitelstvo se žactvem a vším občanstvem
starosta čimelický p. Hesoun je tu pozdravil, Prol
Kljužov ve vřelém poděkování vzdal zvlášť po-
chvalný dík českému učitelstvu, které mí
zásluhu na tom, že český venkov je tak národně
probudilý a hospodářsky pokročilý. Prof. O zeri o
za Rusy a dr. Luckanov za Bulhary se tu ještě
srdečně rozloučili se všemi, děkujíce zvlášť staro-
stovi píseckému p. posl. Špirhanzlovi za vzáe-
né pohostinství obce písecké. Posl. Radič přellu-
močil pozdravné projevy česky, přidav několik, slov
ujštění, jak nezapomenutelně vepsal se český ven-
kov de srdcí všech.
Tak nastoupena konečně cesta zpáteční a opětně
na každé stanici vzácní hosté nadšeně pozdravováni
vítáni, zasypáváni květy a doprovázeni hudbou, zpě-
vem, neutuchajícím voláním slávy a na zdar. V Mi-
rovicích, Dobré Vodě, v Březnici atd.
V Příbrami zástupci všech spolků i tříd po-
zdravili projíždějící vlak. Starostové města Mixa
okresu z Allemanů a Sokola p. Herold měl
příležitost pozdraviti hosty a přijati jejich slova dě-
kovná. Odovzdali jim kasetu s pohledy na městoa
velké tableau příbramského Sokola a hr. Bobrin-
skij i dr. Vinkovič za Jihoslovany jim vroucně
děkovali.
V Lochovicích podali slovanským hostům
do vozu pozdravné adresy Sokolové a dělnictvo nár.-
sociálm, ve Zdicích starosta měsla p. Heleček
starosta okresu hořovického, zástupci Sokola i všech
mtstních spolků i dělnických a dámy upřímně do-
provodili vzácné hosty. Celé město bylo vyzdobeno
prapory. Poslední bouřlivé uvítání bylo v Berou-
ně se strany zastupitelstva obecního, p. nám. starosty
Mikovského a starosty Sokola p. Pintno ra
Na pražském nádraží pohnuti, dojatě loučilis
slovanští, delogáti se svými pražskými průvodčími
zasloužený dík vzdávajíce předeevším vůdci výpravy.
obětavému a neúnavnému dru. Scheinerovi
Odjeli polom do svých hotelů, ujišťujíce, že krásný
výlet na český jih bude jim nezapomenutelný svými
bohatými dojmy.
Většina z nich opustí Prahu teprve zejira, v
#7
alto_textblock
#7
střodu.
#8
alto_textblock
#8
Denní zprávy.
#9
alto_textblock
#9
— S denníkem českých realistů dlužno
dnes vypořádati ještě dvě věci. Žádá toho zájem
češství stejně jako úcta ku pravdě a stejně jako
mravní povinnost, potírati klam a mam. V ne-
dělním svém čísle pokusil se realistický denník
dokazovati, že »Národní Listy« připouštěly
Němcům mnohem více nežli oba realističt
poslanci, prof. Drtina a Masaryk, svým hlaso-
váním pro Wolfovu zvláštní německou uměle
ckou akademii. Jednou prý dávaly Německu kus
české země, po druhé tři německé akademi
umělecké. Tuto svoji koncepci vykládá a detailuje
»Čas« ve dvou oddilech své nedělní stati. V čásli
první praví:
»Roku 1888 »Nár. Listy« v diskusi rozhodly
takto: »Ponechání Německu částí za ochrannou
bradbou k Německu spadajících bylo by jedině
správným rozluštěním otázky české, kdyby přišlo
k účtování mezi svělem slovanským a germán-
ským. Nikomu by se nekřivdilo...« Rozumite
tomu? Štědré »Národní Listy« daly by kus něme-
ckých Čech Německu a s tím zbylkem Němeů
v Cechách zbylých už bychom si poradili. Nezkři-
víme jim vlasu na hlavě čili »čím méně Němcův
budeme míti v žaludku, tím lépe nám bude tráviti.«
Číré kanibalství.«
2. Tento citát ocitl se letos z jara v denníku
agrárni strany a tenkráte byl vyložen, jak náleží.
Leč poměry dneška vyžadují, by o něm bylo
stručné promluveno nyní opět. Citát »Času« je
věla, vytržená z proslulé polemiky, vedené drem.
Juliem Grégrem na podzim r. 1888 proti tehdej-
šímu předsedovi »Slovanského spolku petrohrad-
ského«, Vladimíru Ivanoviči Lamaňskému.
Ruský státní rada Lamaňskij nápsal totiž ve
»Zprávách Slovanského spolku petrobradského«
řadu článků o západní otázce slovanské a ve
článcích těch dovozoval, že myšlenka slovanská
a utužení vzájemnosti slovanské nemá pro nás
Slovany západní žádného významu a že nás
nepojimá v obvod svého působení. Lamaňskij
přisoudil dále národ český příšíímu útvaru Ně-
mecka jako pouhý materiál, brojil proti českým
snahám státoprávním, vytýkal Čechům, že za-
vrhují národnostní rozhraničení země, pro něž
Lamaňskij sám se vyslovil; Lamaňskij vykládal,
že bude třoba provésti takové rozdělení národů,
by Slované z Čech, Moravy a Slezska zůstali
Slovanstvu a všichni pohraniční Ně m
Germánstvu. Lamaňskij soudil v řečených svých
článcích dále, že Německo nezůstane na vždy
v nynějším svém útvaru, nýbrž že řevnivost mezi
katoliky a protestanty v říši německé uvede za
pomoci Francie a římského papeže dynastii
Habeburků opět do Německa a že cislajtánské-
mu Rakousku i s Čechy a Slovinci pomůže
zase do císařství německého; v parlamentě ta-
kového nového útvaru — kombinoval Lamaňskii
#10
alto_textblock
#10
dále — rozmnožili by předíitavští Němci, Če-
chové a Slovinci oposici protipruskou. — Proti
těmto výkladům Lamaňského napsal zakladatel
a duševní tvůrce »Národních ( Listů« dr. Juline
Grégr deset polemických statí se souborným ná-
zvem »Na obranu západního Slovanstva«. v
článcích svých dokazoval dr. Julius Grégr, že
řešení slovanské olázky musí se vzlahovatii
na nás Čechy, že české snahy státoprávní jsou
oprávněny jak z důvodů práva přirozeného, tak
z důvodů práva historického, že národnostní
rozhraničení země české je z důvodů specificky
českých pro nás Čechy nepřijatelno, že o při
členění Předlitavska k Německu nemůže býti
řeči z důvodů světové politiky a že země česká
má své přirozené hranice, jichž existence a udr-
žení má svůj přeshý vztah k české historii. —
Ježto Lamaňskij ve svých článcích vyklá-
dal vzhledem ke státoprávním snahám českým,
že »není si přáti zabírati míliony Němeů«, od
pověděl mu dr. Julius Grégr: »Nám v pravdě
nejde o zabrání ani jediného Němce,
nám jde jen o udržen! nejnutněj-
ších hranic, pokud jich k své bez-
pečnosti nezbytně potřebujeme
Obnovení starého státu českého v hi
s torických jeho hranicích s šetřením jeho
geografické, horami chráněné polohy, ponechá-
ním Německu části, jím dávno již zabranýcha
postoupením německých okresů za ochrannou
českou hradbou k Německu spadajících bylo
by jedině správným rozlušténím otázky české,
kdyby přišlo k účtování mezi svě-
tem slovanským a germánský m.
Roztržením země dle Vašeho návrhu rozřešila
by se však otázka česká jen na naši konečnou,
neodvratnou zkázu.« Že však dr. Julius Grége
na tomto svém soudě netrval, nýbrž že o něm
mluvil pouze jako o možném projektu, však ve
spojení s provedením českého státního práva,
tedy se znovuzřízením českého státu, řekl dr
Julius Grégr sám jako odpověď na projevy ne-
souhlasu s jeho hypothesou. Napsalť doslova
»Respektnje i toto mínění v lheoretick
této diskusí, beru je zároveň za další doklad toho
jak celý národ stojí na nedotknutel
nosti přirozených hranic královstv
českébo.
Kdo stati dra. Julia Grégra proti Laman-
skému četl, každý ví, kolik učenosti, kolik
velikých vědomostí a kolik duševní sílyje
v nich obsaženo. A veliká ta historicko-politická
studie dra. Julia Grégra je »Času« debatou,
při které božstvo má chránit zdravý rozum,
hluboký essay dra. Julia Grégra je »Času«
kanibalstvím, politickou beletril. Aby to mohl
»Čase říci, podal zmíněný cilát neúplně, tak
že z něho v citaci »Času« neproniká pravý
smysl a skutečná podstata výroku dra. Julia
Grégra. Aby to bylo zřejmo, bylo nutno celou
věc vyložili znovu. — Proti citátu z prací
dra. Julia Grégra, tím v »Čase« nesprávnému,
že tam vynechán byl směrodatný plřed
poklad výroku, ve své souvislosti pod
mínečnému a nikoli konečnému, nýbrž k dalši
diskusi předloženému, postavil pak realistický
denník jiný citát z »Nár. Listů«. Realistický
orgán uvádí jej. takto:
»Dejte Němcům třeba tři akademie, jednu
v Praze, druhou v Liberci a třetí v Chebu . ..
My je přejeme Němeům za všech okolnosti
Tak prý psaly »Nár. Listy« v říjnu minu-
lého roku proti »Času«. Nuže, přesvěděme se
»Národní Listy« napsaly 14. října minulého
roku — nikoli proti »Času«, nýbrž proti » Bo
hemii«:
»Dejte Němcům třeba tři skademie, jednu
v Praze, druhou v Liberci a třetí v Chebu . . .
ale nekažte nám jedinou vy sokou
školu uměleckou oktroyem tří ně
meckých »malířů«, kteří by se jako tací
v Německu ani ukázati nesměli... Na c. k. aka-
demii umění musíme si dáti libit i německé
profesory i německé studenty?! Není to hanba
našeho umění, ale hanba německého, že se
k tomu propůjčuje. Jestliže nesnesou němečti
učitelé a němečtí studenti vlaslní akademii,
jsou-li na ni slabí, potom jí není prostě zapotřebí.
My ji však přejeme Němcům za všech okolnosti.«
V tomto případě vynechal realistický orgán
zase závětí, důsledek naší úvshy, čímž »Čase
zakryl její pravý úmysl: obhajobu češ-
ství na akademii, obhajobu toho češství
v umění, za které se tehdy »Nár. Listy« bily
Na podzim loňského roku »Čas« sám paal
docela jinak, než píše nyní. Tehdy — při roz-
pravě, ve které »Nár. Listy« vystupovaly proti
usazování německých profesorů na akademii,
promluvil »Čas« (25. října 1907) doslovně
taklo
»O profesurách musejí rozhodovat vždy a za
všech okolností jen povolaní umělci c. k. akade-
mie umění a při uchazečích musí rozhodovat jen
umělecká kvalita uchazečů, nikoli národnon
a nikoli politické přislušenstvl.«
Od loňského podzimu změnil se tedy
»Čas« úplně; nyní ovšem jeho patroni, pro.
Drtina a Masaryk hodili přes palubu samo-
zřejmou jednotu českého poselstva a šli na
pomoc Wolfovi... Na tom nie nezmění žádné
nadávky ani žádné překrucování pravdy a
skutečnosti.
— Z Rychnova n. K. (Starostové zdejšíeh
živnostenských společenstev) rozeslali oběžník
tohoto obsahu: Městské rady v Holicích, v Tí.
ništi a v České Skalici usnesly se jednomyslně
vysloviti říšskému poslanci p. prof. dru. Frant.
Drtinovi nedůvěru proto, že vzhledem k nynější
vážné situaci, kdy český národ se svycni odvě
kými právy je odstrkován, hlasoval pro návrl
všeněmeckého poslance Wolfa ku posílení ně
mecké držovy v naší slovanské Praze. Zástup
cové živnostenských a řemeslných spoločenstov
jakož i obchodního gremia v Rychnově n. K.
shromáždění na schůzi dne 8. července t. r. ko
nané, rozhořčení jsouce hlasováním p. prof. dra
Drtiny o známé resoluci „Wolfově na říšské
radě, usnesli se jednomyslně projeviti mu nedů
věru a žádají městskou radu, aby se ku projevu
tomu připojila a k tomu působila, aby se p. po-
slanec dr. Frant. Drtina mandátu jemu nám
svěřeného pokud možná nejdříve vzdal. Živnost
nictvo a řemeslnictvo české nesmí si nechati lí-
biti tento políček, jemu ve tvář vržený, nebot
ono přineslo a přináší velké oběti pro národni
a vlastenecké zachování svého milého národ
českého tím, že jeho hospodářský vývoj vždy
musí ustoupiti vývoji národnímu. Proto nemá
nikdo práva jemu šáhati na jeho národní cit
poškozovati ho v jeho odvěkých právech, jako
to učinil pan posl. dr. Drtina svým hlasová-
ním proti nám. Proto vyzýváme veškeré. české
živnostnictvo bv spolupůsobilo a vyslovilo sou-
#11
alto_textblock
#11
časně nedůvěru našemu poslanci panu dru. Fr
Drtinovi, požádalo své městské rady i jiné kor-
porace o to, by se ku projevu připojily a se za-
sadily o te, by se mandátu vzdal. V Rychnově
n. K., v měsíci červenci 1908. Josef Ješi na,
starosta společenstva soukoníků, Josef Svo-
boda, starosta společenstva pekařů, Eduard
Jirsa, starosta spoločenstva krojčí, Alois Vy-
cpálek, starosta společenstva truhlářů, Ema?
nule Pruš, starosta řezníků a uzenářů, Joseí
Nuc, starosta společenstva obuvníků, Bedřich
Petrides, předseda obchodního gremia.
— Na nedělním táboru venkovského lidu
okresů česko-dubského, mnichovo-hradišťskéhoa
turnovského v Příhrazích za účasti 5000 občanů
navržen Fr. Tomášem z Nudvojevic následující
pozdrav všeslovanskému sjez du
v Praze: Lid český, shromážděný na velikém
táboru v Přihrazích, posilá svůj nejvřelejší po-
zdrav velkému sjezdu všeslovanskému s přáním,
by stal se základem sblížení všech větví slo-
vanských a pro dobro jejich kulfurního i ho-
spodářského vývoje přinesl zdárné ovoce.
Pozdrav přijat byl bouři potlesku a voláním
»slávy« zúčastněného obecenstva.
— Promoce. JUC. Eluard Kovář z Král. Vino-
hradů, kandidát advokacie v Hořicích, bude dne
o 121/2 hod. pol. na c. k. české universitě Karlo-
Ferdinandově v Praze prohlašen doktorém práv.
— Měšťanská beseda v Praze. Ve čtvrtek dne
23. t. m. koná se za kazdého počasi zahradní
koncert kapely c. k. pěšího pluku čís. 11, spojený
s tanečním rejem v malém sále. Zahradní tato zábava
jest součmsně zábavou všech Aninek, které se najisto
v hojné míře se svými tanečníky dostavl. Začátek
o 8. hod. več.
— Šestá studijní cesla Českoslovanské obchodni-
cké besedy. (10.—14. červenec Paříž.) Na ná-
draží uvitáni jsme byli kroužkem krajanů, kteří nás
zavedli do české Štencovy rostaurace a k ubytování
do českého holelu pana Doložala. Druhého dne na-
vštívili jsme Versailles, dříve sídlo francouzských
králů, nyní schránka bohatých památek. Účastníci
exkurse získali velmi mnoho vodením pana Hofma-
na; týž, jsa dlouhá lela v Paříži, osvojil si bohaté
vědemosti o všech pařížských a francouzských p-
mátkách a zajímavostech, mohl tudíž o všem nále-
žité vysvětleni podalí Značnou pozornost vzbudi
výklad o historii malého i velkého Trianonu : roz-
sáhlým parkem a vesničkou, o sbírce přepychových
panovnických vozů, jichž cena jde do milonů a ko-
nečně o celém zámku versaillském. Mnoho dnů vy-
žadovalo by, aby vše aspoň zběžně bylo prohlédnuto
Paláce s poklady, nashromážděnými zejména Ludví-
kem XIV. s nejvělší světovou sbírkou drahocen-
ných obrazů, obehnány jsou rozsáhlými krásnými
parky s mnoha vodními nádržemi a rybníky, v nichž
při zvláštních příležitostech tryskají nádherné vodo-
mety. Celý den věnován byl Versaillu. — 11. čer-
vence za ranního ruchu navštívili jsme tržnici. Pro-
dává se tu v 3000 stáhcích; každé zboží má své
oddělení. Kolem starobylé věže sv. Jakuba (nyní me-
teorologická stanice) jeli jsme do kostela Notro Da-
me. Majestátní chrám Matky Boží působí mohutným
dojmem. Nedaleko je komora mrtvých „Morgue
kdež vystaveny bývaly mrtvoly sebevrahů V dopo-
ledních hodinách navštívili jsme ještě proslulé sbírky
Louvru. Dříve zde bývala pevnostní budova a leto-
hrádek, pak přeměněno a rozšířeno a použite k bo
batým sbírkám obrazů, soch, zlatých a stříbrných
šperků, korunovačních klenotů, nábytku atd v ceně
závratné výše. Na pouhě projití rozsáhlých budov
je polřebí tří hodin. Téhož dne prohlédli jsme ještě
státni továrnu na gobeliny, jež založena byla Janem
Gobelinem a podporována Ludvíkem XIV., bolanické
a zoologické zahrady s museem a anatomickým. ústa-
vem — 12. července Blíží se den veliké francouzské
národní slavnosti, proto Paříž béře na sebe slavnostní
háv. Demy ozdobovány jsou prapory a různým
okrasami, v ulicích staví se stany pro hudebníky,
aby veseli Pařížané mohli se zde při hudbě volně
vytančiti. Na prostornějších místech vyrůstají zá
bavní podniky. Všude ruch a šum. My šli za vylknu-
tým cilem a navšlívili moderní kostel augustinský,
palác Trocadero, Eifelovu věž, nejvyšší budovu na
světě, invalidovnu, v níž umístěno je vojenské mu-
seum a majestatní kaple s hrobem Napoleona a jeho
pobočníků, dále obrazárny a zahrady luxembursk
a posválný Panteon s hroby Carnola, Huga, Zoly aj
— 13. července: Nejprve zabočíli jsme do kostela
Sacré Coeur, slohu byzantsko-románského, jenž na
vrchu dominuje. Paříži. Dosud neni dostaven, ačkoli
náklady vyžadovaly dodne. 30 milionů franků. Dále
na progtamu byla návštěva hřbitova Pére Lachaise
s krematoriem, kdež byla nám poskytnuta možnost
shlednouti spalování mrtvol a obchodní závody
Obchodní domy Duffayelové, Louvru a F. Pottina
svojí rozsáhlostí a zařízením překvapily. Každý
dům zaměstnává malé město lidi. V závodě Dul-
fayelově činí roční tržba 160—180 mil. fr., z čehož
majitel vyzíská maličkost 10 milionů Závod máv
celé Francii 700 filiálek. Zaměstnává 3000 osob
pro něž zřídil rozsáhlé ochutnávárny, koncertní i di-
vadelní siň atd. Veškeré zboží prodává se na splá tky.
Koloniální závod F. Pottina zaměstnává 5000 zři-
zenců. Personál přijímán je k celému zaopatření
Tržba roční činí 85 mil. fr. a o zisk dělí se 4 ma-
jitelé. V bazaru Beau Marche pracuje 7000 lidí, kteř
na př. na posnidánku spotřebují 1500 slepic neb 900
králíků, 14.000 vajec, 18 věder vina či piva atd. Důn
se základním kapitálem 20 mil. fr. patří koma nditn
společnosti. Roční tržba 200 mil. fr. Denně při
chází kolem 10.000 dopisů
— Slavnost 40letého trvání „Sokola“ v Nym-
burce. Ve dnech 1. a 2. srpna koná se v Nymburce
jubilejní slavnost 40lelého trvání tamější jednoty
„Sokol“. 1. srpna o 8. hod. večerní uspořádána bude
akademie za spoluúčinkování p. K. Želenského, v
Chmela, pěveckého odboru spolku „Beseda“ a „Hla-
hol“, načež bude sehrána Stroupežnického veselohra
„Zvíkovský rarášek“ divadelním spolkem „Hálek“.
Po akademii ku poctě bostů přátelský večer. Dne
2. srpna koná se jubilejní valná hromada, při níž
promluví náměstek starosty „Sokola“ pra žského
dr. A. Novolný. Odpoledne půjde Sokolstvo průvodem
na náměstí Riegrovo, kde uvitáno bude starostou
jednoty p. Chvalovským, starostcu města a zástupcem
okresu p. drem. E. Krouským, načež slavnostní řeč
prosloví slarosla Č. O. S. a Svazu českoslovanského
Sokolstva dr. J. Scheiner. Odpoledne konáno bude
na ostrově „Topoli“ veřejně cvičení a večer lidová
slavnost s bobatým programem. Ke slavnosti bude
vypraven z Prahy (sev. záp. nádraží) za sníženě ceny
zvláštní zábavní vlak. Bližší program oznámen bude
na pražských návěštních tabulfch.
— Schůzo česko-slovenského pomocného komi-
tétu koná se dnes v úterý o 6. hod. odpoledne v ob-
vyklých místnostech.
— Z dějin zámku a panství Zvikova nazývá se
nová kniha, kterou vydal vlastním nákladem jako
rozmnožený a obrázky ozdobený otisk z Čas. Č.
Musea prof. dr. Č. Žibrt. Obsahuje slavební histori
Zvíkova v l. 14311573, V. Březana soupis Švan-
berského, rozmetaného pak archivu na Zvíkově s
zajímavými zprávami o všech osadách na panství
rožmberském a švanberském. Zvláště upoutá přesvěd-
čivý výklad, že předlohou nástěnných maleb zvíkov-
ských byla kronika Hartmana Schedela z roku 1493.
Knihu pošle spisovatel (Praha, Museum král. čes.)
po zaslání K 2.60.
— Knihovna zvěčnělé paní Josely Humpalové-
Zemanové, sestávající z cenných knih a brožur an-
glických, českých, alováckých a německých obsabu
vědeckého, beletristického i feministického, určena
byla přáním zesnulé pro Náprslkovo museum v Praze.
Knihovnu opatrovala do nynějška slečna Božena Te-
sařova, strážný anděl těžce v posledním roce života
strádající paní Jos. Humpalové Zemanové. Jelikož ně-
kleré z knih v Náprstkově museu jsou již zastou-
peny, srovnána a rozdělena byla knihovna po dobod
nutí se slečny Tesařovy s jednatelkou kuratoria Ná
prstkova musea, paní Renatou Tyršovou, následovně
Do Náprstkova musea přijato bylo 127 knih a 70
brožur, většinou anglických, ostatních knih (českých)
hodlá slečna B. Tesařova v intencích svého vlastene
ckého smýšlení a snahy osvělné použíti k založení
#12
alto_textblock
#12
knihovny pro dívky dospívající v novém působišti
svém, v Bostelci n. Černými Lesy, jsouc přesvědčena
o účeinosti tohoto podniknutí a o tom, že jedná ve
smyslu zesnulé jich majitelky, paní Jos. Humpalové-
Zemanově.
— Dary. Pan P. Eduard Kolář, farář v Nýlanech,
věnoval na optrovnu Ústřední Malice školské v Ný-
lanech 20 K.
— Druhá kolej na elektrické dráze pod Lelnou.
Za přičinou kladení druhé koleje na silnici pod Let-
nou od mostu Svatopluka Čecha k akademii hr.
Straky bude nutno dnešním dnem počínajíc zastavit
vozbu pro nákladní povozy pro tuto část silnice.
Povozy z Malé strany jedoucí musí použíti mostu
Karlova, povozy z Prahy VII. jedoucí pak mostu
Františka Josefa, aneb mostu Svatopluka Čecha
Kladení kolejí bude provedeno s největším uspí-
šením.
— Výstraha před bezcennými »léčivými pro-
středky«. Magistrát král. hl. města Praby vydal tuta
vyhlášku: Dle sdělení mistodržítelství bylo pozoro-
váno, že v denních listech vychvaluje se »Melze-
rův přístroj Pente« proti koktavosti. K zakro-
čení téhož úřadu upozorňuje magistrát pány lékaře,
lékárníky a veškeré obecenstvo vůbec, že přístroj ten,
sestávající pouze z galvánické baterie, jest bez-
cenným prostředkem léčivým, a že cena přístroje
toho, za niž se nabízí, je přehnaně vysoká, tak že
se skutečnou cenou jeho není v žádném poměru;
z důvodu toho varuje magisírát před koupí zmíně-
ného přístroje. — Politický zemský úřad uvědomi
ministerstvo vnitra o tom, že se v inserátech růz-
ných časopisů vychvaluje ústavem »Alkolin« zvaným
v Kodani pod názvem »Alkolin« jako neklamný
prostředek léčivý proti opilství způsobem dryáční-
ckým a zřejmě jen na vykořistění obecenstva vypo-
čtený. Ježto tento přípravek pokládati jest za pro-
středek tajný, jest prodej jeho v tuzemsku nepří-
pustný.
— Někřerá nařízení místního policejního řádu na
Král. Vinohradech zvláštní vyhláškou městského
úřadu připomínaji se tamějšímu obyvalelstvu: 1. Vy-
kládati peřiny, šat a prádlo v oknech a na balkonech
do ulice a vyprašovati utěrky, pokrývky a všeliké
jiné předměty s oken a balkonů se zakazuje. 2. Kle-
pali koberce smějí se toliko ve všední dny ráno od7.
do 81/2, odpoledne v letě od 6. do 9., v zimě od 4.
do 7.; v jinou dobu klepati jest přísně zakázáno.
3. V okolí úřadů a škol zakazuje se také v hodinách
úřadních a vyučovacích koberce klepati, zpěv a hudbu
provozovati, jakož vůbec klid rušiti. 4. Hnojní jámy
v domech musí býti stále neprodyšně uzavřeny.
5. Odhazovati ovoce, pecky, oharky a jiné předměty
na schodech a chodbách domovních a také na ulic
a místech veřejných se nejpřísněji zakazuje, 6. Vy-
lévati špínu a skládati dříví, uhlí, hlínu, vykopávku
a pod. na ulici se zakazuje. 7. Zřizovali výkladce,
štity, svítilny, záclony a vývěsky do ulice dovoluje
se toliko s povolením městského úřadu, o které jest
předem žádati; výška vývěsků předepsána nejméně
2.4 metru nad chodníkem. 8. Chov drůbeže trpí se
v posadách na dvorech a zahradách domovních,
pokud neobtěžuje sousedstvo. 9. Psi mimo byt vlast-
nikův opatřeni býti musí náhubkem a berní známkou
a v sadech uvázáni býti musí také na provázku. 10.
Jakmile nastane soumrak, musí vehod, schodya
chodby domovní býti osvétleny. 11. Domy zavírajl
se na noc v letě o 10., v zimě o 9. hodině; ráno
otvírají se v letě o 5., v zimě o 6. hodině. 12. Po
10. hodině večer nesmí se v domech zpivati, hráti,
jakož vůbec hlukem sousedstvo obtěžovati; noční
klid trvá až do otevření domu. Nešetření těchto před-
pisů místní policie tresce se podle § 35. zákona
o obecním zřízení pokutou až do 20 K, aneb ná-
hradním trestem vězení až na 48 hodin.
— Městský dobrovolný sbor hasičský na Král.
Vinohradech zvýší stav mužstva. Členem může se
stáli, kdo jest nejméně 18letý, zdráv a mravně za-
chovalý a na Král. Vinohradech bydli aneb pracuje.
Jakmile se člen vycvičí, obdrží hasičský šat a zbroj
a koná nařízené služby. Za služby, za které jest
sbor placen, odměňováno jest i mužstvo. K omě
odměn za tyto služby požívají členové podílu z vá-
nočňího základu, nemocenských podpor po 10 K
týdně z domácí podpůrné pokladny, jakož i zdarma
táků a lékařské pomoci. Členové i manželky pojišťují
se nákladem sborovým u pohřební pokladny členů
zemské ústřední hasičské jednoty království českého,
kteráž vyplácí podle počtu let pohřebné až do 400 K.
O podporu hasičů ve službě k úrazu přišlých a jicn
pozůstalých postaráno jest zemským hasičským zá-
kladem. (§ 8. zákona, daného 24. prosince 1884 čís.
62 z. z.) Jest ve vlastním zájmu úřadů, ústavů, pp.
továrníků, živnostníků a vlastníků domů, zaměstna-
vají li osoby, jež také v hasičství a první pomoci
jsou vycvičeny. Členské přihlášky nadepsány a za-
slány buďie ředitelství sboru.
— Obecní tajemník zpronevěřil obecní peníze.
Z Libušína (Pův. zpr. »Nár. L.«) Ve zdejším obec-
ním úřadě přišlo se nu stopu velké zpronevěry, kte-
rou spáchal obecní tajemník. Zpronevěřený obnos
činí prý na 50.000 K. Tajemník odešel v pátek
z Libušína a když po dva dny nepřišel do úřadu,
provedena byla revise, kterou zpronevěra bylu zji-
štěna. Byla umožněna jen rozháranými poměry
v obci. Na uprchlého tajemníka vydán byl zalykač.
— Policejní strážníci a dráteniček. Píše se nám
z obecenstva: V sobotu dne 18. t. m. v 8 hod. več.
povstal v ulici Karoliny Světlé sběh lidl, takže pa-
novala v jinak úzké télo ulici tlačenice. Policejní
strážník hnal se za malým, sotva asi šestiletým
dráteničkem a dostihnuv ho, táhl jej na policii.
Drateniček křičel, plakal a nařikal, ale nic naplat.
Tu pojednou dráteniček upadl, strážník zatáhl jej do
domu čís. 277 a poslal kohosi ochotného pro posilu,
Tato za chvíli se dostavila. Dva c. k. stražníci ote-
vřeli dům, jeden vzal dráteníčka do náručí a nesl
ho, druhý sebral a nesl jeho dráty a pastičky, třetí
strážník rozháněl zástupy, provázející tento zajímavý
průvod. A příčina teho všeho? Dráteniček tropil pry
si z policajta žerty.
— Smrtelný úraz slařeny. Včera po 2. hod. od-
polední povstalo na nároží Ferdinandovy třídy a Per-
štýna veliké shromáždění obecenstva. „Stařena byl
povalena automobilem!“ povídali si lidé a četní,
zvlašť zvědaví, tísnili se k domu č. 2 na Perštýně,
do jehož průjezdu stařena byla odnesena. Smrtelným
úrazem byla stížena 93letá žebračka Anna Homol-
keva z Retlemského náměstí. Slařena ubírala se
přes jízdní dráhu na protější chodník a neviděla ani
neslyšela, co se kolem ní děje. Pojodnou ji povalil
a přejel automobil knížete Colloredo-Mannsfelda, Dle
tvrzení svědků jel chauffeur Karel Kadlec velmi zvol-
na, jinak by automobil stařenu ještě hůře pohmoždil.
Povalenín a přejetím bylo ubohé žebračce přera-
ženo několik žeber a způsobeno značné poranění
na hlavě. Nešťastnice ležela pod automobilem a z ne-
bezpečné situace byla vyprostěna teprve po nad-
zvednutí automobilu. První pomoc lékařskou poskyt
jí p. dr. Jedlička, načež lékař p. dr. Kubias těžce zra-
něnou odvezl do všeobecné nemocnice. Teprve po-
tom se zástup obecenstva rozešel. V automobilu je
správce panství knížete Colloredo-Mannsfelda Okta-
vian Bohutínský. — Jak se ze všeobecné nemocnice
dovídáme, stařena tam v odpoledních hodinách ze-
mřela a mrtvola převezena do ústavu pro soudní
pitvu.
— Náhlé úmrtí. Na Malé straně bydlící 52lety
poštovní podůřadník Frant. Matlas náhle zemřel. Za
účelem zjištění příčiny smrti byla mrivola odve-
zena do pathologického ústavu.
— Grado. Plše se nám: V mořských lázních
Grado u Terstu je tolik Čechů, že někdy tvoří téměř
1/2 hostí. Lázeňská správa má jen německé prospekty
a pouze italské stvrzenky. Reditelství odvětilo na
ústní intervenci jednoho krajana, že dosud nikdo ne-
žádal českých prospektů. Kam se poděla národní
hrdost naší české, zde tak četně zastoupené in-
leligence? Proč vytýkáme nevážnost k našemu
jazyku jen správě lázní, když sami nekonáme
svou povinnost. Kdyby každý uvědomělý Čech,
jenž sem již z jakékoli příčiny jede, psal o český
prospekt, žádal ústně české stvrzenky a pod.
správa lázní by jistě vyhověla. Vždyť chce vydávati
též na mnohostrannou žádost francouzské prospekty,
vydala by časem jistě i české, ale publikum musí je
žádati a to stále a všichni. Doufáme, že po tomio
upozornění všichni uvědomělí krajané tak činiti
budou.
— Z Kulné Hory. (Oslava Tylova.) Již kva-
pem se blíží doba, kdy obyvatelsvo staroslavně Hory
Kulné vzdá hold světlé památce rodáka svého J. K-
Tvla, nechtějíc zůstati za královskou Plzní, kle