ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 a3d87d80-75a5-11dc-bb72-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 12
#1 alto_textblock #1
21. července 1908. Císlo ) 19e
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
Strana 3.
#4 alto_textblock #4
delegáti slovanští ppděkovali co nejsrdečněji budice každým svým slovem bouři nadšení. Zvlášt srdečné bylo zde i na všech dalších stanicíeh vítání slovanských hostí se Sokoly. s n I na zcela drobných slanicích, jako ve Veselíčku, shromážděný zástup vítal pro- jiždějící vlak zpěvem národní hymny, působě nevýslovnou radost hoštům slovanským, kteři nevycházeli z překvápení a údivu nad pozor- nou, teplbu láskou, s jakou se jim všude vy- chází vstříc. Vstup jejich do královského města P'ísku byl triumfální. Nádraží i celé město bylo velko- lepě vyzdobeno a na cestě, vedoucí od nádraží květinová slavobrána nesla obrovský nápis »Ví tejte nám«. Slovanské hosty uvítali zde jmenem města starosta posl. Špírhanzl, jmenem če ského odboru zemědělské rady a kraje píse- ckého posl. Rataj, za »Sokol« písecký župní starosta p. Rainer. Když byli všichni čle- nové výpravy srdečně poděkovali za nadšené uvítání, zasypáni kvělinami, obrovský průvod za zpěvů slovanské i národní hymny hnuls do měsla. V čele jeho jel jízdní odbor » Sokola« jehož dva členové ochotně postoupili místo ru- ským bratřím sokolským, delegátům Giži ckému a hrab. Bobrinskému. Doslova celě město bylo na nohách a po cestě přes ná- městi písecké kolem budovy radnice až k bu- dově lesnické školy dlouhý průvod třiceti eky- páží dostal se jenom krokem, zasypáván při valem pozdravů a dojemných projevů radosli nadšení. Ve vestibulu lesnické školy očekával slo- vanské hosty ředitel ústavu L Burket s pro- fesorským sborem a žactvem. Uvítal je srdeč- nou řečí, překypující povděkem nad pozornosll jakou projevili svojí návšíěvou českému venkovu a jeho hospodářskému rozvití, upozorňuje na lesniekou školu píseckou, vzniklou svépomoe českou, která odehovála za dobu svého existo- vání již tolik žáků všech kmenů slovanských Delegáti ruský, polský i jihoslovanský vzdali mu upřímný dík za to, že ústav písecký odchoval tolik zdatných odborníků také jejich národům a potom za průvodu profesorstva a žactva na- stoupena prohlídka ústavu, jeho sbírek i k binetů. Za překrásné večerní pohody podnikli pak hosté v dlouhé řadě povozů projíždku nádher- nými, rozsáhlými lesy píseckými, jež byla všem radostným požitkem po hlučných dojmech mi- nulého dne. Velebná, krása lesní přírody, vý- tečná úpravnost cest a vzorné hospodářství lesní uvádělo je u vytržení. Teprve po osmé hodině vrátily se do města a po krátkém odpočinku hotelech odebrali se ke společně večeři do jídelny hotelu Dvořáčkova, pořádaně měst- skou radou plseckou na jejich počest. K vý- pravě přidružili se tady teprve, přijedše večer- ním vlakem z Prahy, pp. dr. Vrat. Černý. dr. Šámal a posl. dr. Hajn. Když se setmělo, shromáždil se před hotelem veliký pochodňový průvod, uspořádaný studentstvem (akad. spolkem »Prácheň«) chovanci školy lesnické a členy všech místnleh národních organisací politických. Znamenitý jeho dojem působil na slovanské hosty velmi mile. Před holelem, kde se shromáždil několikatisk- cový zástup, sahající daleko do okolních ulie. promluvena řada vřelých řečí, vyměněno mnoho nadšených pozdravů. Jmenovitě elektrisoval shro- máždění proslov prof. Kljuževa, který ohnivá slova svoje adresoval mládeži studující a omla- dině vůbec. Odpověděl mu zapsludentstvo pan Malý, za dělnictvo p. Liška. Také uvnitř po společné večeři, při niž městská kapela hrála všechny národní hymny slovanské, proneseno mnoho připitků. Po pří- pitku starosty Špirhanzla na počest hosti připil generál Volodimirov obci písecké, generálnímu sekretáři slovaoských konferencí dru. V. Černému a vůdci výletu »jasnému Sokolu« dru. Seheinerovi. S bouři nadšení přijat krásný toast stařičkého básníka Adolfa Hey- duka, jenž zasypáván se strany hostí slovan- ských něžnou pozorností. Ujistil je krásným slovy, že tak srdečně, jako je uvital Písek, uvi- talo by je každé v pravdě česk město, ale žádné srdečněji. Hoste tak vzáchí a mili jsou blízcí každému srdci če- skému. Prosil je, aby se vždycky tak navzájem milovali, neboť v lásce je sjednoce ní, ve sjednocení slla a v síle vítěz ství! (Nadšený potlesk.) Srdečné přípitky vyměněny tu zvláště mezi P- láky a Rusy z podnětu posl. Radiče a nálada do stoupila ovšem vrchole, když delegáti obou největ ších národů slovanských se vzájemně objímali ali Posl. Kalina přípil hostům za svůj okres vo lební, zlůrazňuje potřehu a důležilost organisace sokolské, která je přední nositelkou zásad demokra tických a ideje síovanského sblížení. Stejně vřele příjat i závěrečný přípitek měst- ského rady p. Eggertha; jenž vzpomněl drahých bratrů slbvenských, jimž nedopřáno poměry zúčastniti se pražských svátků slovanských. Výletníkům bylo v pondělí časně ráno vstávati neboť společný odjezd na Zvíkov i Orlík určen na 7. hol. ranní. A když v dlouhé řadě povozův opouštěli pohostinný Pisek, vyprovázely je opětno srdečná účasť a sympatícké pozdravy celěho města Všechny obce, vesnice a vesničky vllaly výpravu tak prostě a srdečně, jak jen jo uměly. Nebylo ani sa- moty, aby je nepozdravila radosíným voláním, pra- porečkem národních barev, kvělinami nebo svě zelení. V Záhoří dostavil se k uvílání celý hospo dářský spolek tamni. Mili hosté v radosiné nálad všímali si pilně všech zjevů kolem sebe, polního ho- spodářství a jeho poměrů a pracujícího lidu, s nimž se cestou polkávali na žírných polích. Na několika místech nelenovali si sestoupiti s povozů, abys povšimli způsobu orání, zařízení strojů pohrabovacích na čerslvémoy strništi ato Zvlášť srdečným způsobem uvílali vzácnou ná vštěvu obyvatelé klidně vesnice Karlova, kde vy šli hostům vstřic staří i mladí, celý obecní výbor školní děti i drobné drůžičky, nesoucí po staroslo- vanském způsobu chléb a sůl. Starosta obce p. Ko tábiš promluvil k nim několik srdečných slov a jeho malá dceruška Madlenka s náručí květů přednesl jim vlastenecké verše, jež ryzím ténem svým vehnaly jim slzy do očí. Poděkovali jim vroucně i dojatěa posl. Radič ěkolika českými větami přetlumoči jim radost všcch dslezátů alovanských i ujištění, z
#5 alto_textblock #5
kali.
#6 alto_textblock #6
nikdy nezapomenou na srdečnou lásku, s jakou všu- de po českémí venkově jsou zahrnováni. Slejně prostě a mile vítáni byli hosté i ve Vo- sldvě a při vjezdu na hrad Zvíkov, kdež jim také podnesen chléb se solí.) Po prohlídce stároby- lého hradu a po požilku nádherné vyhlídky s jeho věže podána hostům úpravná studená snídaně, po níž rozioučili se s výpravou někteří delegáli polští kteří musili odtud nastoupiti zpáleční ceslu do P sku a přes Vídeň do Krakova, aby připravíli se na milou návštěvu ruských delegátů, kterou čekají tam zejtra, ve středu, anebo nejpozději ve čtvrtek. U přívozu zvíkovského připojili se k výpravě zástupci z Milevska s petrohradským profesorem K a Belem a starostou města, načež nastoupena další rozkošná cesta na Orlík krásnými lesy švar- cerberskými, jež z nařízení knížele byly na mno hých místech vykrášleny praporci v barvách kníže- cích a účaslníci pozdravováni radostně na všec stranách. Po přijezdu ko hradu zasedlo se nejdříve k obě- du, připravenému tu péčí pohostinně obce pisecké. Jménem orlických občanů pozdravil tu srdečhě vzác- nou návštěvu zámecký kaplan, jemuž srdéčněl odpo věděli hr. Dobrinskij, dr. Kalinkov, prol. O zerov i posl. Gižickij. Redaklor Sokoli připil gen. Volodimirovi, který svou pražskou ná- vštěvou připravil půdu pro krásný úspěch pražských konferanci slovanských á dal tím podnět k srdečné ovaci tomuto vzácnému a skromnému příteli českého národa. Po kratičkém rozloučeni odebrali se hostě k prohlídce zámku a po rozkošné, osvěžující procházce nádherným parkem musili — pro nedostatek času bohužel spěšně — nastoupiti zpáteční costu na ná draží čimelické. Sem dostavilo se zastupitelstv obce i učitelstvo se žactvem a vším občanstvem starosta čimelický p. Hesoun je tu pozdravil, Prol Kljužov ve vřelém poděkování vzdal zvlášť po- chvalný dík českému učitelstvu, které mí zásluhu na tom, že český venkov je tak národně probudilý a hospodářsky pokročilý. Prof. O zeri o za Rusy a dr. Luckanov za Bulhary se tu ještě srdečně rozloučili se všemi, děkujíce zvlášť staro- stovi píseckému p. posl. Špirhanzlovi za vzáe- né pohostinství obce písecké. Posl. Radič přellu- močil pozdravné projevy česky, přidav několik, slov ujštění, jak nezapomenutelně vepsal se český ven- kov de srdcí všech. Tak nastoupena konečně cesta zpáteční a opětně na každé stanici vzácní hosté nadšeně pozdravováni vítáni, zasypáváni květy a doprovázeni hudbou, zpě- vem, neutuchajícím voláním slávy a na zdar. V Mi- rovicích, Dobré Vodě, v Březnici atd. V Příbrami zástupci všech spolků i tříd po- zdravili projíždějící vlak. Starostové města Mixa okresu z Allemanů a Sokola p. Herold měl příležitost pozdraviti hosty a přijati jejich slova dě- kovná. Odovzdali jim kasetu s pohledy na městoa velké tableau příbramského Sokola a hr. Bobrin- skij i dr. Vinkovič za Jihoslovany jim vroucně děkovali. V Lochovicích podali slovanským hostům do vozu pozdravné adresy Sokolové a dělnictvo nár.- sociálm, ve Zdicích starosta měsla p. Heleček starosta okresu hořovického, zástupci Sokola i všech mtstních spolků i dělnických a dámy upřímně do- provodili vzácné hosty. Celé město bylo vyzdobeno prapory. Poslední bouřlivé uvítání bylo v Berou- ně se strany zastupitelstva obecního, p. nám. starosty Mikovského a starosty Sokola p. Pintno ra Na pražském nádraží pohnuti, dojatě loučilis slovanští, delogáti se svými pražskými průvodčími zasloužený dík vzdávajíce předeevším vůdci výpravy. obětavému a neúnavnému dru. Scheinerovi Odjeli polom do svých hotelů, ujišťujíce, že krásný výlet na český jih bude jim nezapomenutelný svými bohatými dojmy. Většina z nich opustí Prahu teprve zejira, v
#7 alto_textblock #7
střodu.
#8 alto_textblock #8
Denní zprávy.
#9 alto_textblock #9
— S denníkem českých realistů dlužno dnes vypořádati ještě dvě věci. Žádá toho zájem češství stejně jako úcta ku pravdě a stejně jako mravní povinnost, potírati klam a mam. V ne- dělním svém čísle pokusil se realistický denník dokazovati, že »Národní Listy« připouštěly Němcům mnohem více nežli oba realističt poslanci, prof. Drtina a Masaryk, svým hlaso- váním pro Wolfovu zvláštní německou uměle ckou akademii. Jednou prý dávaly Německu kus české země, po druhé tři německé akademi umělecké. Tuto svoji koncepci vykládá a detailuje »Čas« ve dvou oddilech své nedělní stati. V čásli první praví: »Roku 1888 »Nár. Listy« v diskusi rozhodly takto: »Ponechání Německu částí za ochrannou bradbou k Německu spadajících bylo by jedině správným rozluštěním otázky české, kdyby přišlo k účtování mezi svělem slovanským a germán- ským. Nikomu by se nekřivdilo...« Rozumite tomu? Štědré »Národní Listy« daly by kus něme- ckých Čech Německu a s tím zbylkem Němeů v Cechách zbylých už bychom si poradili. Nezkři- víme jim vlasu na hlavě čili »čím méně Němcův budeme míti v žaludku, tím lépe nám bude tráviti.« Číré kanibalství.« 2. Tento citát ocitl se letos z jara v denníku agrárni strany a tenkráte byl vyložen, jak náleží. Leč poměry dneška vyžadují, by o něm bylo stručné promluveno nyní opět. Citát »Času« je věla, vytržená z proslulé polemiky, vedené drem. Juliem Grégrem na podzim r. 1888 proti tehdej- šímu předsedovi »Slovanského spolku petrohrad- ského«, Vladimíru Ivanoviči Lamaňskému. Ruský státní rada Lamaňskij nápsal totiž ve »Zprávách Slovanského spolku petrobradského« řadu článků o západní otázce slovanské a ve článcích těch dovozoval, že myšlenka slovanská a utužení vzájemnosti slovanské nemá pro nás Slovany západní žádného významu a že nás nepojimá v obvod svého působení. Lamaňskij přisoudil dále národ český příšíímu útvaru Ně- mecka jako pouhý materiál, brojil proti českým snahám státoprávním, vytýkal Čechům, že za- vrhují národnostní rozhraničení země, pro něž Lamaňskij sám se vyslovil; Lamaňskij vykládal, že bude třoba provésti takové rozdělení národů, by Slované z Čech, Moravy a Slezska zůstali Slovanstvu a všichni pohraniční Ně m Germánstvu. Lamaňskij soudil v řečených svých článcích dále, že Německo nezůstane na vždy v nynějším svém útvaru, nýbrž že řevnivost mezi katoliky a protestanty v říši německé uvede za pomoci Francie a římského papeže dynastii Habeburků opět do Německa a že cislajtánské- mu Rakousku i s Čechy a Slovinci pomůže zase do císařství německého; v parlamentě ta- kového nového útvaru — kombinoval Lamaňskii
#10 alto_textblock #10
dále — rozmnožili by předíitavští Němci, Če- chové a Slovinci oposici protipruskou. — Proti těmto výkladům Lamaňského napsal zakladatel a duševní tvůrce »Národních ( Listů« dr. Juline Grégr deset polemických statí se souborným ná- zvem »Na obranu západního Slovanstva«. v článcích svých dokazoval dr. Julius Grégr, že řešení slovanské olázky musí se vzlahovatii na nás Čechy, že české snahy státoprávní jsou oprávněny jak z důvodů práva přirozeného, tak z důvodů práva historického, že národnostní rozhraničení země české je z důvodů specificky českých pro nás Čechy nepřijatelno, že o při členění Předlitavska k Německu nemůže býti řeči z důvodů světové politiky a že země česká má své přirozené hranice, jichž existence a udr- žení má svůj přeshý vztah k české historii. — Ježto Lamaňskij ve svých článcích vyklá- dal vzhledem ke státoprávním snahám českým, že »není si přáti zabírati míliony Němeů«, od pověděl mu dr. Julius Grégr: »Nám v pravdě nejde o zabrání ani jediného Němce, nám jde jen o udržen! nejnutněj- ších hranic, pokud jich k své bez- pečnosti nezbytně potřebujeme Obnovení starého státu českého v hi s torických jeho hranicích s šetřením jeho geografické, horami chráněné polohy, ponechá- ním Německu části, jím dávno již zabranýcha postoupením německých okresů za ochrannou českou hradbou k Německu spadajících bylo by jedině správným rozlušténím otázky české, kdyby přišlo k účtování mezi svě- tem slovanským a germánský m. Roztržením země dle Vašeho návrhu rozřešila by se však otázka česká jen na naši konečnou, neodvratnou zkázu.« Že však dr. Julius Grége na tomto svém soudě netrval, nýbrž že o něm mluvil pouze jako o možném projektu, však ve spojení s provedením českého státního práva, tedy se znovuzřízením českého státu, řekl dr Julius Grégr sám jako odpověď na projevy ne- souhlasu s jeho hypothesou. Napsalť doslova »Respektnje i toto mínění v lheoretick této diskusí, beru je zároveň za další doklad toho jak celý národ stojí na nedotknutel nosti přirozených hranic královstv českébo. Kdo stati dra. Julia Grégra proti Laman- skému četl, každý ví, kolik učenosti, kolik velikých vědomostí a kolik duševní sílyje v nich obsaženo. A veliká ta historicko-politická studie dra. Julia Grégra je »Času« debatou, při které božstvo má chránit zdravý rozum, hluboký essay dra. Julia Grégra je »Času« kanibalstvím, politickou beletril. Aby to mohl »Čase říci, podal zmíněný cilát neúplně, tak že z něho v citaci »Času« neproniká pravý smysl a skutečná podstata výroku dra. Julia Grégra. Aby to bylo zřejmo, bylo nutno celou věc vyložili znovu. — Proti citátu z prací dra. Julia Grégra, tím v »Čase« nesprávnému, že tam vynechán byl směrodatný plřed poklad výroku, ve své souvislosti pod mínečnému a nikoli konečnému, nýbrž k dalši diskusi předloženému, postavil pak realistický denník jiný citát z »Nár. Listů«. Realistický orgán uvádí jej. takto: »Dejte Němcům třeba tři akademie, jednu v Praze, druhou v Liberci a třetí v Chebu . .. My je přejeme Němeům za všech okolnosti Tak prý psaly »Nár. Listy« v říjnu minu- lého roku proti »Času«. Nuže, přesvěděme se »Národní Listy« napsaly 14. října minulého roku — nikoli proti »Času«, nýbrž proti » Bo hemii«: »Dejte Němcům třeba tři skademie, jednu v Praze, druhou v Liberci a třetí v Chebu . . . ale nekažte nám jedinou vy sokou školu uměleckou oktroyem tří ně meckých »malířů«, kteří by se jako tací v Německu ani ukázati nesměli... Na c. k. aka- demii umění musíme si dáti libit i německé profesory i německé studenty?! Není to hanba našeho umění, ale hanba německého, že se k tomu propůjčuje. Jestliže nesnesou němečti učitelé a němečtí studenti vlaslní akademii, jsou-li na ni slabí, potom jí není prostě zapotřebí. My ji však přejeme Němcům za všech okolnosti.« V tomto případě vynechal realistický orgán zase závětí, důsledek naší úvshy, čímž »Čase zakryl její pravý úmysl: obhajobu češ- ství na akademii, obhajobu toho češství v umění, za které se tehdy »Nár. Listy« bily Na podzim loňského roku »Čas« sám paal docela jinak, než píše nyní. Tehdy — při roz- pravě, ve které »Nár. Listy« vystupovaly proti usazování německých profesorů na akademii, promluvil »Čas« (25. října 1907) doslovně taklo »O profesurách musejí rozhodovat vždy a za všech okolností jen povolaní umělci c. k. akade- mie umění a při uchazečích musí rozhodovat jen umělecká kvalita uchazečů, nikoli národnon a nikoli politické přislušenstvl.« Od loňského podzimu změnil se tedy »Čas« úplně; nyní ovšem jeho patroni, pro. Drtina a Masaryk hodili přes palubu samo- zřejmou jednotu českého poselstva a šli na pomoc Wolfovi... Na tom nie nezmění žádné nadávky ani žádné překrucování pravdy a skutečnosti. — Z Rychnova n. K. (Starostové zdejšíeh živnostenských společenstev) rozeslali oběžník tohoto obsahu: Městské rady v Holicích, v Tí. ništi a v České Skalici usnesly se jednomyslně vysloviti říšskému poslanci p. prof. dru. Frant. Drtinovi nedůvěru proto, že vzhledem k nynější vážné situaci, kdy český národ se svycni odvě kými právy je odstrkován, hlasoval pro návrl všeněmeckého poslance Wolfa ku posílení ně mecké držovy v naší slovanské Praze. Zástup cové živnostenských a řemeslných spoločenstov jakož i obchodního gremia v Rychnově n. K. shromáždění na schůzi dne 8. července t. r. ko nané, rozhořčení jsouce hlasováním p. prof. dra Drtiny o známé resoluci „Wolfově na říšské radě, usnesli se jednomyslně projeviti mu nedů věru a žádají městskou radu, aby se ku projevu tomu připojila a k tomu působila, aby se p. po- slanec dr. Frant. Drtina mandátu jemu nám svěřeného pokud možná nejdříve vzdal. Živnost nictvo a řemeslnictvo české nesmí si nechati lí- biti tento políček, jemu ve tvář vržený, nebot ono přineslo a přináší velké oběti pro národni a vlastenecké zachování svého milého národ českého tím, že jeho hospodářský vývoj vždy musí ustoupiti vývoji národnímu. Proto nemá nikdo práva jemu šáhati na jeho národní cit poškozovati ho v jeho odvěkých právech, jako to učinil pan posl. dr. Drtina svým hlasová- ním proti nám. Proto vyzýváme veškeré. české živnostnictvo bv spolupůsobilo a vyslovilo sou-
#11 alto_textblock #11
časně nedůvěru našemu poslanci panu dru. Fr Drtinovi, požádalo své městské rady i jiné kor- porace o to, by se ku projevu připojily a se za- sadily o te, by se mandátu vzdal. V Rychnově n. K., v měsíci červenci 1908. Josef Ješi na, starosta společenstva soukoníků, Josef Svo- boda, starosta společenstva pekařů, Eduard Jirsa, starosta spoločenstva krojčí, Alois Vy- cpálek, starosta společenstva truhlářů, Ema? nule Pruš, starosta řezníků a uzenářů, Joseí Nuc, starosta společenstva obuvníků, Bedřich Petrides, předseda obchodního gremia. — Na nedělním táboru venkovského lidu okresů česko-dubského, mnichovo-hradišťskéhoa turnovského v Příhrazích za účasti 5000 občanů navržen Fr. Tomášem z Nudvojevic následující pozdrav všeslovanskému sjez du v Praze: Lid český, shromážděný na velikém táboru v Přihrazích, posilá svůj nejvřelejší po- zdrav velkému sjezdu všeslovanskému s přáním, by stal se základem sblížení všech větví slo- vanských a pro dobro jejich kulfurního i ho- spodářského vývoje přinesl zdárné ovoce. Pozdrav přijat byl bouři potlesku a voláním »slávy« zúčastněného obecenstva. — Promoce. JUC. Eluard Kovář z Král. Vino- hradů, kandidát advokacie v Hořicích, bude dne o 121/2 hod. pol. na c. k. české universitě Karlo- Ferdinandově v Praze prohlašen doktorém práv. — Měšťanská beseda v Praze. Ve čtvrtek dne 23. t. m. koná se za kazdého počasi zahradní koncert kapely c. k. pěšího pluku čís. 11, spojený s tanečním rejem v malém sále. Zahradní tato zábava jest součmsně zábavou všech Aninek, které se najisto v hojné míře se svými tanečníky dostavl. Začátek o 8. hod. več. — Šestá studijní cesla Českoslovanské obchodni- cké besedy. (10.—14. červenec Paříž.) Na ná- draží uvitáni jsme byli kroužkem krajanů, kteří nás zavedli do české Štencovy rostaurace a k ubytování do českého holelu pana Doložala. Druhého dne na- vštívili jsme Versailles, dříve sídlo francouzských králů, nyní schránka bohatých památek. Účastníci exkurse získali velmi mnoho vodením pana Hofma- na; týž, jsa dlouhá lela v Paříži, osvojil si bohaté vědemosti o všech pařížských a francouzských p- mátkách a zajímavostech, mohl tudíž o všem nále- žité vysvětleni podalí Značnou pozornost vzbudi výklad o historii malého i velkého Trianonu : roz- sáhlým parkem a vesničkou, o sbírce přepychových panovnických vozů, jichž cena jde do milonů a ko- nečně o celém zámku versaillském. Mnoho dnů vy- žadovalo by, aby vše aspoň zběžně bylo prohlédnuto Paláce s poklady, nashromážděnými zejména Ludví- kem XIV. s nejvělší světovou sbírkou drahocen- ných obrazů, obehnány jsou rozsáhlými krásnými parky s mnoha vodními nádržemi a rybníky, v nichž při zvláštních příležitostech tryskají nádherné vodo- mety. Celý den věnován byl Versaillu. — 11. čer- vence za ranního ruchu navštívili jsme tržnici. Pro- dává se tu v 3000 stáhcích; každé zboží má své oddělení. Kolem starobylé věže sv. Jakuba (nyní me- teorologická stanice) jeli jsme do kostela Notro Da- me. Majestátní chrám Matky Boží působí mohutným dojmem. Nedaleko je komora mrtvých „Morgue kdež vystaveny bývaly mrtvoly sebevrahů V dopo- ledních hodinách navštívili jsme ještě proslulé sbírky Louvru. Dříve zde bývala pevnostní budova a leto- hrádek, pak přeměněno a rozšířeno a použite k bo batým sbírkám obrazů, soch, zlatých a stříbrných šperků, korunovačních klenotů, nábytku atd v ceně závratné výše. Na pouhě projití rozsáhlých budov je polřebí tří hodin. Téhož dne prohlédli jsme ještě státni továrnu na gobeliny, jež založena byla Janem Gobelinem a podporována Ludvíkem XIV., bolanické a zoologické zahrady s museem a anatomickým. ústa- vem — 12. července Blíží se den veliké francouzské národní slavnosti, proto Paříž béře na sebe slavnostní háv. Demy ozdobovány jsou prapory a různým okrasami, v ulicích staví se stany pro hudebníky, aby veseli Pařížané mohli se zde při hudbě volně vytančiti. Na prostornějších místech vyrůstají zá bavní podniky. Všude ruch a šum. My šli za vylknu- tým cilem a navšlívili moderní kostel augustinský, palác Trocadero, Eifelovu věž, nejvyšší budovu na světě, invalidovnu, v níž umístěno je vojenské mu- seum a majestatní kaple s hrobem Napoleona a jeho pobočníků, dále obrazárny a zahrady luxembursk a posválný Panteon s hroby Carnola, Huga, Zoly aj — 13. července: Nejprve zabočíli jsme do kostela Sacré Coeur, slohu byzantsko-románského, jenž na vrchu dominuje. Paříži. Dosud neni dostaven, ačkoli náklady vyžadovaly dodne. 30 milionů franků. Dále na progtamu byla návštěva hřbitova Pére Lachaise s krematoriem, kdež byla nám poskytnuta možnost shlednouti spalování mrtvol a obchodní závody Obchodní domy Duffayelové, Louvru a F. Pottina svojí rozsáhlostí a zařízením překvapily. Každý dům zaměstnává malé město lidi. V závodě Dul- fayelově činí roční tržba 160—180 mil. fr., z čehož majitel vyzíská maličkost 10 milionů Závod máv celé Francii 700 filiálek. Zaměstnává 3000 osob pro něž zřídil rozsáhlé ochutnávárny, koncertní i di- vadelní siň atd. Veškeré zboží prodává se na splá tky. Koloniální závod F. Pottina zaměstnává 5000 zři- zenců. Personál přijímán je k celému zaopatření Tržba roční činí 85 mil. fr. a o zisk dělí se 4 ma- jitelé. V bazaru Beau Marche pracuje 7000 lidí, kteř na př. na posnidánku spotřebují 1500 slepic neb 900 králíků, 14.000 vajec, 18 věder vina či piva atd. Důn se základním kapitálem 20 mil. fr. patří koma nditn společnosti. Roční tržba 200 mil. fr. Denně při chází kolem 10.000 dopisů — Slavnost 40letého trvání „Sokola“ v Nym- burce. Ve dnech 1. a 2. srpna koná se v Nymburce jubilejní slavnost 40lelého trvání tamější jednoty „Sokol“. 1. srpna o 8. hod. večerní uspořádána bude akademie za spoluúčinkování p. K. Želenského, v Chmela, pěveckého odboru spolku „Beseda“ a „Hla- hol“, načež bude sehrána Stroupežnického veselohra „Zvíkovský rarášek“ divadelním spolkem „Hálek“. Po akademii ku poctě bostů přátelský večer. Dne 2. srpna koná se jubilejní valná hromada, při níž promluví náměstek starosty „Sokola“ pra žského dr. A. Novolný. Odpoledne půjde Sokolstvo průvodem na náměstí Riegrovo, kde uvitáno bude starostou jednoty p. Chvalovským, starostcu města a zástupcem okresu p. drem. E. Krouským, načež slavnostní řeč prosloví slarosla Č. O. S. a Svazu českoslovanského Sokolstva dr. J. Scheiner. Odpoledne konáno bude na ostrově „Topoli“ veřejně cvičení a večer lidová slavnost s bobatým programem. Ke slavnosti bude vypraven z Prahy (sev. záp. nádraží) za sníženě ceny zvláštní zábavní vlak. Bližší program oznámen bude na pražských návěštních tabulfch. — Schůzo česko-slovenského pomocného komi- tétu koná se dnes v úterý o 6. hod. odpoledne v ob- vyklých místnostech. — Z dějin zámku a panství Zvikova nazývá se nová kniha, kterou vydal vlastním nákladem jako rozmnožený a obrázky ozdobený otisk z Čas. Č. Musea prof. dr. Č. Žibrt. Obsahuje slavební histori Zvíkova v l. 14311573, V. Březana soupis Švan- berského, rozmetaného pak archivu na Zvíkově s zajímavými zprávami o všech osadách na panství rožmberském a švanberském. Zvláště upoutá přesvěd- čivý výklad, že předlohou nástěnných maleb zvíkov- ských byla kronika Hartmana Schedela z roku 1493. Knihu pošle spisovatel (Praha, Museum král. čes.) po zaslání K 2.60. — Knihovna zvěčnělé paní Josely Humpalové- Zemanové, sestávající z cenných knih a brožur an- glických, českých, alováckých a německých obsabu vědeckého, beletristického i feministického, určena byla přáním zesnulé pro Náprslkovo museum v Praze. Knihovnu opatrovala do nynějška slečna Božena Te- sařova, strážný anděl těžce v posledním roce života strádající paní Jos. Humpalové Zemanové. Jelikož ně- kleré z knih v Náprstkově museu jsou již zastou- peny, srovnána a rozdělena byla knihovna po dobod nutí se slečny Tesařovy s jednatelkou kuratoria Ná prstkova musea, paní Renatou Tyršovou, následovně Do Náprstkova musea přijato bylo 127 knih a 70 brožur, většinou anglických, ostatních knih (českých) hodlá slečna B. Tesařova v intencích svého vlastene ckého smýšlení a snahy osvělné použíti k založení
#12 alto_textblock #12
knihovny pro dívky dospívající v novém působišti svém, v Bostelci n. Černými Lesy, jsouc přesvědčena o účeinosti tohoto podniknutí a o tom, že jedná ve smyslu zesnulé jich majitelky, paní Jos. Humpalové- Zemanově. — Dary. Pan P. Eduard Kolář, farář v Nýlanech, věnoval na optrovnu Ústřední Malice školské v Ný- lanech 20 K. — Druhá kolej na elektrické dráze pod Lelnou. Za přičinou kladení druhé koleje na silnici pod Let- nou od mostu Svatopluka Čecha k akademii hr. Straky bude nutno dnešním dnem počínajíc zastavit vozbu pro nákladní povozy pro tuto část silnice. Povozy z Malé strany jedoucí musí použíti mostu Karlova, povozy z Prahy VII. jedoucí pak mostu Františka Josefa, aneb mostu Svatopluka Čecha Kladení kolejí bude provedeno s největším uspí- šením. — Výstraha před bezcennými »léčivými pro- středky«. Magistrát král. hl. města Praby vydal tuta vyhlášku: Dle sdělení mistodržítelství bylo pozoro- váno, že v denních listech vychvaluje se »Melze- rův přístroj Pente« proti koktavosti. K zakro- čení téhož úřadu upozorňuje magistrát pány lékaře, lékárníky a veškeré obecenstvo vůbec, že přístroj ten, sestávající pouze z galvánické baterie, jest bez- cenným prostředkem léčivým, a že cena přístroje toho, za niž se nabízí, je přehnaně vysoká, tak že se skutečnou cenou jeho není v žádném poměru; z důvodu toho varuje magisírát před koupí zmíně- ného přístroje. — Politický zemský úřad uvědomi ministerstvo vnitra o tom, že se v inserátech růz- ných časopisů vychvaluje ústavem »Alkolin« zvaným v Kodani pod názvem »Alkolin« jako neklamný prostředek léčivý proti opilství způsobem dryáční- ckým a zřejmě jen na vykořistění obecenstva vypo- čtený. Ježto tento přípravek pokládati jest za pro- středek tajný, jest prodej jeho v tuzemsku nepří- pustný. — Někřerá nařízení místního policejního řádu na Král. Vinohradech zvláštní vyhláškou městského úřadu připomínaji se tamějšímu obyvalelstvu: 1. Vy- kládati peřiny, šat a prádlo v oknech a na balkonech do ulice a vyprašovati utěrky, pokrývky a všeliké jiné předměty s oken a balkonů se zakazuje. 2. Kle- pali koberce smějí se toliko ve všední dny ráno od7. do 81/2, odpoledne v letě od 6. do 9., v zimě od 4. do 7.; v jinou dobu klepati jest přísně zakázáno. 3. V okolí úřadů a škol zakazuje se také v hodinách úřadních a vyučovacích koberce klepati, zpěv a hudbu provozovati, jakož vůbec klid rušiti. 4. Hnojní jámy v domech musí býti stále neprodyšně uzavřeny. 5. Odhazovati ovoce, pecky, oharky a jiné předměty na schodech a chodbách domovních a také na ulic a místech veřejných se nejpřísněji zakazuje, 6. Vy- lévati špínu a skládati dříví, uhlí, hlínu, vykopávku a pod. na ulici se zakazuje. 7. Zřizovali výkladce, štity, svítilny, záclony a vývěsky do ulice dovoluje se toliko s povolením městského úřadu, o které jest předem žádati; výška vývěsků předepsána nejméně 2.4 metru nad chodníkem. 8. Chov drůbeže trpí se v posadách na dvorech a zahradách domovních, pokud neobtěžuje sousedstvo. 9. Psi mimo byt vlast- nikův opatřeni býti musí náhubkem a berní známkou a v sadech uvázáni býti musí také na provázku. 10. Jakmile nastane soumrak, musí vehod, schodya chodby domovní býti osvétleny. 11. Domy zavírajl se na noc v letě o 10., v zimě o 9. hodině; ráno otvírají se v letě o 5., v zimě o 6. hodině. 12. Po 10. hodině večer nesmí se v domech zpivati, hráti, jakož vůbec hlukem sousedstvo obtěžovati; noční klid trvá až do otevření domu. Nešetření těchto před- pisů místní policie tresce se podle § 35. zákona o obecním zřízení pokutou až do 20 K, aneb ná- hradním trestem vězení až na 48 hodin. — Městský dobrovolný sbor hasičský na Král. Vinohradech zvýší stav mužstva. Členem může se stáli, kdo jest nejméně 18letý, zdráv a mravně za- chovalý a na Král. Vinohradech bydli aneb pracuje. Jakmile se člen vycvičí, obdrží hasičský šat a zbroj a koná nařízené služby. Za služby, za které jest sbor placen, odměňováno jest i mužstvo. K omě odměn za tyto služby požívají členové podílu z vá- nočňího základu, nemocenských podpor po 10 K týdně z domácí podpůrné pokladny, jakož i zdarma táků a lékařské pomoci. Členové i manželky pojišťují se nákladem sborovým u pohřební pokladny členů zemské ústřední hasičské jednoty království českého, kteráž vyplácí podle počtu let pohřebné až do 400 K. O podporu hasičů ve službě k úrazu přišlých a jicn pozůstalých postaráno jest zemským hasičským zá- kladem. (§ 8. zákona, daného 24. prosince 1884 čís. 62 z. z.) Jest ve vlastním zájmu úřadů, ústavů, pp. továrníků, živnostníků a vlastníků domů, zaměstna- vají li osoby, jež také v hasičství a první pomoci jsou vycvičeny. Členské přihlášky nadepsány a za- slány buďie ředitelství sboru. — Obecní tajemník zpronevěřil obecní peníze. Z Libušína (Pův. zpr. »Nár. L.«) Ve zdejším obec- ním úřadě přišlo se nu stopu velké zpronevěry, kte- rou spáchal obecní tajemník. Zpronevěřený obnos činí prý na 50.000 K. Tajemník odešel v pátek z Libušína a když po dva dny nepřišel do úřadu, provedena byla revise, kterou zpronevěra bylu zji- štěna. Byla umožněna jen rozháranými poměry v obci. Na uprchlého tajemníka vydán byl zalykač. — Policejní strážníci a dráteniček. Píše se nám z obecenstva: V sobotu dne 18. t. m. v 8 hod. več. povstal v ulici Karoliny Světlé sběh lidl, takže pa- novala v jinak úzké télo ulici tlačenice. Policejní strážník hnal se za malým, sotva asi šestiletým dráteničkem a dostihnuv ho, táhl jej na policii. Drateniček křičel, plakal a nařikal, ale nic naplat. Tu pojednou dráteniček upadl, strážník zatáhl jej do domu čís. 277 a poslal kohosi ochotného pro posilu, Tato za chvíli se dostavila. Dva c. k. stražníci ote- vřeli dům, jeden vzal dráteníčka do náručí a nesl ho, druhý sebral a nesl jeho dráty a pastičky, třetí strážník rozháněl zástupy, provázející tento zajímavý průvod. A příčina teho všeho? Dráteniček tropil pry si z policajta žerty. — Smrtelný úraz slařeny. Včera po 2. hod. od- polední povstalo na nároží Ferdinandovy třídy a Per- štýna veliké shromáždění obecenstva. „Stařena byl povalena automobilem!“ povídali si lidé a četní, zvlašť zvědaví, tísnili se k domu č. 2 na Perštýně, do jehož průjezdu stařena byla odnesena. Smrtelným úrazem byla stížena 93letá žebračka Anna Homol- keva z Retlemského náměstí. Slařena ubírala se přes jízdní dráhu na protější chodník a neviděla ani neslyšela, co se kolem ní děje. Pojodnou ji povalil a přejel automobil knížete Colloredo-Mannsfelda, Dle tvrzení svědků jel chauffeur Karel Kadlec velmi zvol- na, jinak by automobil stařenu ještě hůře pohmoždil. Povalenín a přejetím bylo ubohé žebračce přera- ženo několik žeber a způsobeno značné poranění na hlavě. Nešťastnice ležela pod automobilem a z ne- bezpečné situace byla vyprostěna teprve po nad- zvednutí automobilu. První pomoc lékařskou poskyt jí p. dr. Jedlička, načež lékař p. dr. Kubias těžce zra- něnou odvezl do všeobecné nemocnice. Teprve po- tom se zástup obecenstva rozešel. V automobilu je správce panství knížete Colloredo-Mannsfelda Okta- vian Bohutínský. — Jak se ze všeobecné nemocnice dovídáme, stařena tam v odpoledních hodinách ze- mřela a mrtvola převezena do ústavu pro soudní pitvu. — Náhlé úmrtí. Na Malé straně bydlící 52lety poštovní podůřadník Frant. Matlas náhle zemřel. Za účelem zjištění příčiny smrti byla mrivola odve- zena do pathologického ústavu. — Grado. Plše se nám: V mořských lázních Grado u Terstu je tolik Čechů, že někdy tvoří téměř 1/2 hostí. Lázeňská správa má jen německé prospekty a pouze italské stvrzenky. Reditelství odvětilo na ústní intervenci jednoho krajana, že dosud nikdo ne- žádal českých prospektů. Kam se poděla národní hrdost naší české, zde tak četně zastoupené in- leligence? Proč vytýkáme nevážnost k našemu jazyku jen správě lázní, když sami nekonáme svou povinnost. Kdyby každý uvědomělý Čech, jenž sem již z jakékoli příčiny jede, psal o český prospekt, žádal ústně české stvrzenky a pod. správa lázní by jistě vyhověla. Vždyť chce vydávati též na mnohostrannou žádost francouzské prospekty, vydala by časem jistě i české, ale publikum musí je žádati a to stále a všichni. Doufáme, že po tomio upozornění všichni uvědomělí krajané tak činiti budou. — Z Kulné Hory. (Oslava Tylova.) Již kva- pem se blíží doba, kdy obyvatelsvo staroslavně Hory Kulné vzdá hold světlé památce rodáka svého J. K- Tvla, nechtějíc zůstati za královskou Plzní, kle