ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 a16b2ec0-6746-11dc-9e49-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
ALTO TextBloky — 86
#1 alto_textblock #1
12. prosince 1900.
#2 alto_textblock #2
Příloha Národnichh List
#3 alto_textblock #3
k čislu 34.
#4 alto_textblock #4
Strana 9.
#5 alto_textblock #5
Celkem
#6 alto_textblock #6
5717
#7 alto_textblock #7
Národní hospodář.
#8 alto_textblock #8
OO celních a obchodních smlouvách. (Přednáška prof. dra. Fiedlera na sjezdu rolnickém dne 9. prosince 1900 v Praze.) Velectění pánové! Za pozvání, abych před- nášel v tomto tak četném shromáždění o jedné z hospodářských otázek, která v této době patři k nejdůležitějším, dékuji patrně té okolnosti, že v českém odboru rady zemědělské bylo mi svě- řeno zpravodajství, abych vyslovil vládě poža- davky, které klásti chce české rolnictvo, zastou- pené v českém odboru rady zemědělské. Po zvání tomuto vyhověl jsem rád, neboť jest milo pozorovati, jak pro olázky hospodářské a to ne- jen jednoduché, nýbrž i složité a mnohdy i dosti suchopárné zájem mezi rolnietvem vzrůstá. Druhá věc, která musí potěšiti, jest jednomysl nost, jaká se jeví ve všech korporacích, kter mají hájiti zájmy zemědělské, když jde o ko nečné cíle, které mají býti sledovány při úpravě obchodních a celních poměrů zahraničních. V zá- sadě panuje tu shoda, ač jest to ohromný kon- glomerát otázek a jen v jednollivostech se jev odchylky. Jest ovšem jisto, že na př. uherský rolnik bude míti některé jiné tužby než rolník alpský a český a tak se jeví tří zása dn směry ve příčině úpravy celních a obchodniel poměrů. Kdo chce věci náležitě porozuměti, musí si napřed učiniti úsudek, jak působily do- savadní smlouvy na poměry zemědělské nejen u nás, nýbrž i v celém Rakousku. Tu jest třeba stopovati čísla, třeba bývají suchoparná, nemluvíce k citu, nýbrž k chladnému rozumu. Sledujeme-li rakouský zahraniční obchod, přivoz do Rakouska a vývoz odtud do ciziny, přichá- zíme k výsledku, že se rakouské po- měry celkem během posledních devíti let mnoho nezměnily. Chceme-li si utvořiti náležitý úsudek o vý- vozu a přívozu rakouském, potkáváme se s ji- stými obtížemi. Rakouská statistika vykazuje množství vyvezeného a přivezeného zboží dle metrických centů a při některých věcech v kusech. Rozumi se samo sebou, že při růz- nosti předmětů je velice těžko počítati ; vadí správnému posouzení různost zboží i cen. Vá- žíme-li na př. dřívi, neznamená to tolik jako při dobytku nebo při jiných hospodářských vý- robeích. Ale přes tyto obtiže přece si učiníme jakýsi obraz o tom, jak se náš zahraniční ob- chod vyvíjel. Při tom musíme přirovnati pe- riodu, která předcházela obchodním smlouvám. Jestliže tu vyjmeme položky týkajícís zemědělství, poznáme, že během desitileu 1881—1890 přivezeno zemědělských výrobko 8l, millionů metriekých centů ročně, vyvezeno přes 36 mill. metr. centů. V době, která ná- sleduje po uzavření obchodních smluv (1891 až 1899) vzrostl dovoz zemědělských výrobků na 11.6 mill. q, vývoz na 40 mill. q. Jestliže tyto konečně cifry stopujeme, zdálo by se, že dle tohoto výkazu ročního průměrného přivozu a vývozu neutrpěli jsme žádných ztrát; nebo provedeme-li početní kalkulací seznáme, že pe- rioda předcházejíci obchodním smlouvám vyka- zovala průměrný roční přebytek vývozní asi 273 mill. q po uzavření obchodních smluv stoupl tento přebytek na 283 mill. q; přesněj počitáno, vzrostl aktivní přebytek o 769.000a Kromě toho musíme ovšem ještě přihléd- nouti k dobytku, který se v naší statistice vy kazuje dle kusů. Tu nastal opak. Množství které se vyváželo, z menšilo se, a sice bylo před uzavřením obchodních smluv průměrný roční přebytek vývozní asi 280.000 kusů, který v následujícím období klesl na 236.000 kusů tak že se jeví průměrný roční úby te 44.000 kusu. Tímto šetřením dostali jsme zatím jen hrubá čísla. Má-li býti náš obraz správný, mu sime na ně položiti drobnohled. Pozorujeme-l přívoz a vývoz zemědělských výrobků dle jedno tlivých druhů, povšimneme si zajisté nejprve oněch položek, ve kterých se naše obchodní bi lance zlepšila. Tu jest především nápadn dříví. Vývoz dříví po uzavření obchodních smluv nad míru stoupl. Před uzavřením ob chodních smluv byl aktivní přebylek v této po ložce 193 mill. q., po uzavření 25 mill. q. Pr tomto vývozu ovšem není rolnictvo celkem zů- častněno, protože lesy rolníků středních a malýeh stači sotva vlastní potřebě. Máme-li tedy zřetel na poměry rolnictva, jest nutno, abychom z vykázaného vývozu vy- loučili především dříví a kalkulovali dále. Po této výluce aklivní přebytek ostatních předměto obnáší v první periodé skoro 8 mill q. v druhé ast 32.4 mill. q — a to jest již něco jiného, než hořejší hrubá čísla. Aktivní přeby- tek vývozu zemědělského zkrát ka klesl o celých 44 mill. q, o tofik se vývoz zhoršil v neprospěch rolnictva. Ve kterých předmětech to bylo? Přihlá- neme-li blíže, vidíme, že v některých předmě- tech se naše bilance dokonce zlepšila, na př. u dřiví, zvěře, drůbeže, ryb atd.; tu vykazuje bilance průměrné roční zvýšení o 21 mill. a Také vývoz másla, vajec, kůží (dle tarifu »Ži vočišných výrobků«) asi o 142 000 q. Zato vykazuje úbytek obilí, ovoce, zeleniny, ná poje (vína); zejmena při obili jest úbytek ak- tivní bilance velmi značný — téměr 3 mill. ročně, při ovoci asi mill. q. při nápojích to- likéž, kromě toho u některých předmětů, jichž jsme již dříve více přiváželi než vyváželi, zhor- šila se nepříznivá již bilance takovou měrou že schodek jest velice značný. (Pokračování.)
#9 alto_textblock #9
Z trhů cukerních.
#10 alto_textblock #10
V Praze, 10. prosinee (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) S napjetím očekávané výsledky prosincovéh- dolazu mezinárodního statistickéhoz pravodajství cu krovarníků, dnes uveřejněné, poskytují obraz ná sledující
#11 alto_textblock #11
Číslice cukrovarníků Lichtů odhad odhad loňská říjnový prosinc. říjnový výroba odhad tislce tun Rakousko . .. 1064 1033 1099 1050 Německo . . . . 1899 1789 1791 1875 Francie. . . . . 1061 991 919 1060 Rusko . . . . . 884 894 898 940 Belgie . . . . . 320 312 270 340 168 Nizozemí . . . . 158 170 190 Země ostatní . 321 314 232 345
#12 alto_textblock #12
5491
#13 alto_textblock #13
5379
#14 alto_textblock #14
5800
#15 alto_textblock #15
Čechy
#16 alto_textblock #16
celkem
#17 alto_textblock #17
Celkem . ..
#18 alto_textblock #18
Odhad prosincový, jak vidno, jest o 226.000 tun vyšší říjnového a blíží se říjnovému odhadu Lich- tovu: oproti výrobě loňské letošní odhad jest 338.000 tun vyšší. Na základě těchto číslic cukro- varníkův asi upraví Licht ve svém měsíčníku, jenž vyjde příští sobotu, i své odhady přiměřeně výše zvýši odhady pro Rakousko, Německo a Franciia nepochybně sníží Rusko, přece ale, trváme, aspoňo 100.000 t. celkovou sumou octne se výše, naž v říjnu. Kromě toho zvýší zajisté i odhad výroby cukr třtinového, čímž dozná výroba světová zvýšení nikoli nepatrného. — Ve výkazech cukrovarníků jsou velmi zajímavy číslice procentové výroby cukru z řepy dle odhadů prosincových u porovnání s odhady říjno- vými, jak vidno ze sestavení tohoto, týkajícího se naší říše, Francie a Německa. Množštví řepy Výroba cukru dle odhadu v posinci říjnu prosinci říjnu tisíce tun 495 3347 3256. 475 Ostatní Cislajtanie 2284 2264 315 310 224 218 1777 173 Ubry a Bosna .. Celkem . . . . 7408 7251 1064 1033 1061 991 Francie . . . . 8423 7894 Německo . . . .12.885 12.313 1899 1789 z čehož plyne výroba cukru z řepy: dle odhadu v prosinci v říjnu procent 146 Čechy . . . 14.8 13.7 Ostatní Cislajtanie . . 13.8 12.6 126 Uhry a Bosna
#19 alto_textblock #19
14.3 142 Francie . . . . . . 12.6 12.4 Německo . . . . . 14.8 14.5 Zajímavým je tu totiž zjev, že procentová vý- roba dle odhadu prosincového jeví se býti, vyjma Uhry, vesměs vyšší než v říjnu, přes to, že v po- slední době jakost řepy trpěla nepohodou měrou dosti značnou. Kromě odhadů výroby evropské přinesl výkan cukrovarníků kabelogram spolku cukrovarnického z Javy, oznamujíci, že letošní cukerní výroba na Javě odhaduje se na 762.000 t. proti 726.000 t. loni. takže na místě schodku prý 100 000 t., o němž již po delší dobu mluveno, by kampaň letošní při- nesla 36.000 t. cukru vícel Účinek těchto všech číslie na trh byl velice n- příznivý. Kdežto po celý minulý týden za tendenc celkem důvěřivé udržovala se cena pohotového Ústí kolem K 25.55 (ve středu dostoupeno až K 25.70) a některé dny i dosti hojně továrního zboží bylo na trhu, rozhostilo se při zahájení dnešního trhu do- poledního smýšlení co nejchabější, kupci zmizeli na dobro, vyčkávajíce nových zpráv z ciziny, než by se jakkoliv zavázali, a jen s platností jmenovitou uvá- děno za pohotové Ústí K 24.75, tudíž o 80 h méně. než byla poslední cena na trhu našem při závěrce minulého týdne. V poledne došlé depeše z cizíny nezněly tak ne- příznivě, jak se zde obáváno, i vzpružil se záznam pohotového Ústí za K 24.80 peněz. Střízlivější tot pohližení na daný stav věcí učinilo odpoledne dalš pokroky, neboť cukerní bursa znamená za poholov Ústí K 24.85 peněz. Nyní zdá se nám býti prvním příkazem moudrosti: neztrácet mysl. Podobá se — byť i pro kampaň letošní nějaké trvalé hnutí vze- stupné zdálo se býti nyní vyloučeno, že přece mohlo by aspoň v nejbližší době, kdy, jak jsme to v mi- nulé své zprávě označili, Amerika kubánský cukr ještě nemá a javanský již nemá, smýšlení se udržeti zpevnělě; jsouť zprávy, že v poslední době zapro- dáno větší množství evropského cukru do Ameriky. a budou nyní tito prodavači musit cokr sobě teprve opatřit, aby jej mohli do Ameriky vypravit. Nebude jistě chyběti na nejůsilovnějším tlaku, aby ceny cukerní se srazily a takto cukr ten byl opatřen co nejlevněji: zdali se tento manévr zdaří čili nie o tom ovšem není lze vyslovit se ani domněnkou neboť tu rozhodnou bude velikost a naléhavost na- bídky zboží. V příčině vzpomenutého odbadu výroby na J av poukázali bychom k zvláštním poměrůme letošní distribuce tamějšího vývozu cukru, jenž činil v mě- sících červnu—listopadu: 1890/00 1900/01 rozdil t u n 572.000 544.000 — 28.00 . . . . z toho do Evropy a Ameriky . . . 472.000 340.000 — 132.00 na Východ . . . . 100.000 204.000 + 105.000 Dle toho letos spotřebují kraje východní dalek více cukru javanského než tomu bylo v roce lonském čímž i úměrným množstvím ulehčeno jest trhu svě- tovému od nabídky javanské. Blié zboží drženo při K 84—85 za I. rafinádu ze stanice za obmezeného obchodu z nedostatku na- bídky z první ruky, kteráž na prosinec uvolněnou část kontigentu již byla vyprodala.
#20 alto_textblock #20
Obchodní smlouvy a světová politika. V Mnichově pojednal prof. dr. Günther o tét otázce, při čemž poukázal zvláště na rozpor snah průmyslových, získati pro tovary trhy všeho světa a volání po zvýšení cel na stran druhé, naznačiv tento směr jakožto úpadek po- krokovosti. Období toto bude dle něho trvati dosti dlouho, protože vyšlo z dola, ze středu národa, — neboť lid jest tak hypnotisován svým domnělými hmotnými zájmy, že nemá pro nie jiného ani smyslu ani porozumění! Ve skuteč- nosti jsou vlády mnohem méně zpátečnické než tyto vrstvy. Jinak jsou ovšem pánové, kteří se domáhají zvýšení cel, příslušníky nejrůznějších směrů, jen v tomto názoru zastaralém jsou z jedno. V r. 1879 na př. se mluvilo v Německu o elu z obili nejvýše 50 fen., nyní se již volá po cle 7 marek 50 feniků, to jest po cle patnáctekráte vyšším, jako by to byla pouhá maličkost. Tím nutněji jest zapotřebí trvati a spoň na posavadních celních sazbách vždyť jsme se stali již tak skromnými, že bu- deme spokojeni, nezvýší-li se nynější clo 3.5 marek. V Německu zaměstnáno jest tolik lidí v obchodě a průmyslu, že by stížení rozvoje průmyslového musilo způsobiti veliké zlo. Jsou ovšem lidé, kteří se domnívají, že ostatní ná- rodové si dají (od Němců) všecko libiti, aniž by žádali ústupků pro sebe; myslící lidé však vědí že v obchodní politice platí zásada: z ruky do ruky — do ut des. Obchodní smlouvy mus se obnoviti na dlouhé lhůty, jinak by nemohl obchod a průmysl nic předvídati a podnikati Nebylo by však většího nesmyslu, než provozo- vati světovou politiku, a při tom překáželi svě- tovému obchodu vysokými cly a smlouvami na krátké lhůty. Kdo to zneuznává, náleží k poli- tikům nepoctivým, kteříž svůj osobní prospěeh výše cení než zájmy celku. Zvýši-li však Ně- mecko obilní ela, nemůže se nadíti výhodných smluv obchodních. — Při této příležitosti za- znamenáváme i pozoruhodné prohlášení státního lajemníka Thielmanna, jež učinil v řtšském sněmu o průmyslové konjunktuře Německa Od minulého roku, a sice letos v letě počal obrat ve vývoji pru- myslu a budeme musiti po řad let připraviti se na to a počít at s tím, že rozvoj, jehož jsme (Ně- mecko) dosáhli, znenáhla bude kle- sati. Můžeme však s potěšením znamenati, že úpadek nenastal jako v roce 1873 náhle, vše- obecným krachem; klesání to ovšem nezůstane bez účinku na říšské hospodářství (příjmy). Plodinová bursa. Na včerejší burse se situace trhu obilního mnoho nezměnila. Čilej
#21 alto_textblock #21
šímu obchodu byl na závadu špatný odby mouky. Kupci i prodavači vyčkávali. Mlýny ku- pují jen pro nejnutnější zpotřebu, doufajíce, že za ceny nynější budou moci koupiti vždycky a majitelé jsou opět s nabídkou zdrželiví, očeká vajíce ještě další zlepšení cen. Ceny pšenice zů- staly jen slabě upevněny. Znamenala z Praby nádraží česká pšenice K 8.20—8.75, uherská K 8.30—8 75. Lépe nežli pšenice šlo na odbyt žito, zvláště české nové. Placeno bylo K 8 35 až 875, uherské K 8.20—8.55. Z Vídně skla- diště placeno K 7 25—7.80. Majitelé ječmene byli odkázáni pouze na konsumenty domácí, poněvadž vývoz jest naprosto nečinný. Odbyt byl proto těžkopádný, ceny zlaciněly o 10—15 hal. Z Prahy platil se K 7.30—8.75. Z Měl- níka prodáván K 7.85—8.10, z Benešova K 7 60 —7.70, z Tábora K 7.55—7.90. z Čáslavi K 7.25, z Kolina K 7.75 a 7.40, z Křince k 7.40, z Poděbrad K 7.15—7.25, z Nymburk K 7.10—725. Nabídka ovsa byla jako vždy v prosinci výdatná, ale přes to následkem čilé koupěchtivosti stouply ceny o haléř. Placen byl K 6.25—6.55 z Prahy. Kukuřice nová byla chabá. Bylo ji snadno lze dostati z Vídně zak 5.10—5.25. Smýšlení pro červený jetel bylo chabé. Za K 58.— až 64.— bylo více proda- vačů nežli kupeů. Řepka znamenala sice k 16.25 až 16.50, ale došlo-li k nějakým závěrům za cenu tu, není známo. Mák znamenal při od- bytu velice vleklém K 24.— až 26.— z Prahy. Náhrada přoplacených dopravních snzeb železničních. Na základě ankeťy konané jia v březnu t. r. a porad zástupců dráh rakouských. uherských a bosensko-hercegovských stalo se přede vším usnesení, aby vydány byly stejné předpisy všem stanicím a kontrolám příjmů, by co ne- pečlivěji vyšetřovali a zkoumali zaplacené dopravné za náklady i poplatky vedlejší, a rychle a bezpečně přeplatky stranám ozna- movaly. Mimo to mají staniční přednostové ihned poukazati přeplatky k výplatě, spočívá-li omyl v násobení nebo sčitání. v ne- správné sazbě, váze anebo prostoře. Mimo to bude vydáno společné prohläšení vzpomenutých dráh o nahražování přeplatků. Z ústředních jatek pražských. V ústředních jatkách pražských poraženo bylo v měsíci listopadu t. r. 1977 hovězích dobytčat a to: 444 býci, 1109 volů, 341 kráva, 46 běhounů a 37 jalovic; dále po raženo 185 telat, 1877 skopců, 6 koz, 1363 vepři průměrné váze více než 100 kg, 28 474 vepři v prů- měrné váze do 100 kg. 101 kůň a 1 hříbě. Při tomto v ústř. jatkách poraženém dobytku shledány byly následující závady : tuberkulosa při 1 býku, 3 volech. 1 krávě a 1 vepři; uhrovitost při 69 vepřích ; zánět plic a pohrudnice při 1 koni; hlíza sleziny při 1 býku: hlízy v podkožním vazivu při 1 vepři; zánět střev při 1 vepři; měchožil při 1 skopci a 1 volu; motolice při 22 kravách a 4 skopcích; aktinomykosa při jednom volu; kopřivka při 14 vepřích: zánět vemene při 1 krávě; agonie při 4 vepřích. Na čtyři hlavní trhy dobytčí dopraveno bylo v měsíci listo- padu 2017 kusů hovězího dobytka a to 989 kusů pů- vodu domácího, 731 kus původu haličského a 297 kusů původu uherského. Průběh prvního trhu byl prostřední, druhého mdlý a obou posledních trhů prostřední. Největší příhon, totiž 622 kusy, ukazoval trh dne 5. listopadu. Průměrné ceny hovězího do- bytka, původu domácího, byly K 71.62 za 100 kg živé váhy s potravní daní, K 54.62 bez potr. daně při hovězím dobytku původu haličského a K 55.— též bez potravní daně, při hovězím dobytku původu uherského. Nejvyšší ceny docílil hovězí dobytek pů- vodu domácího dne 12. listopadu, totiž K 86.—, ho- vězí dobytek haličský dne 19. listopadu K 70.—a hovězí dobytek uberský dne 12. a 19. listopadu K 65.—. Zdravotní závady při dobytku tržním shle dány nebyly. Z dobytka hovězího, v listopadu na trhy dopraveného, prodány byly ku zabití v ústřed- ních jatkách 944 kusy. Na 9 trhů masných v měsíci listopadu byli dopraveni 1232 skopci, 1858 telat, 216 vepřů, 52 selata, 386.100 kg masa hovězího a 46.600 kilogramů masa vepřového. Zabaveno bylo 12 hovězích čtvrtí, 140 kg. hovězího masa, 3 hovězí boky, 1 tele, 1 telecí zadek, 1 vepr, 6 hovězích jater, 1 vemeno. Průměrná cena masa skopového byla K 78.77, telecího K 113.33, masa vepřového K 105.59. hovězího masa předního K 77.22, zadního K 91 5 vše za 100 kg. s potravní daní. Nejvyšší cena do- cílena za skopce K 100.— v prvních 4 trzích, za telata K 144.— v prvních 3 trzích, za maso z vepřo původu domácího K 118.— o prvním a třetím trhu. původu haličského K 116.— dne 8. listopadu, původu uherského K 112.— o všech trzích, trh jdne 22. li- stopadu vyjímaje, za hovězí maso přední K 108.— o trzích dne 2., 5., 8., 22. a 29. listopadu, za hovězí maso zadní K 132.— dne 22. a 29. listopadu. Prd- běh masných trhů dne 5., 26. a 29. listopadu byl prostřední, průběh ostatních 6 trhů byl mdlý. Správní rada ústředních jatek konala poradu dne 14. listo- padu. Ve schůzi podána byla zpráva o pamětním spisu podaném radou městskou pro c. k. správní soud ve příčině stížností, které předměstí pražská některé obce okolní podaly proti výnosu c. k. místo- držitelství, kterým trh dobytčí v Holešovicích prohlá- šen byl za ústřední trh na dobytek jateční pro Prahu předměstí a obce v obvodu předměstských jatek. Schváleno bylo více objednávek píce a steliva pro potřebu ústředních jatek a ceny píce pro měsíc pro- sinec. Poplatek za užilí koníren při porážce pro koně zmírněn z 50 na 40 haléřů z jednoho koně za každou noc. Aby podporováno bylo občšílání trhu dobytčíh vepřovým dobytkem původu domácího, bylo ustano veno, že z takového dobytka na trh dobytčí pražský zaslaného vybírán býti má pouze poplatek tržní od vybírání poplatků z chlévů, že má býti upuštěno Vývoz piv do Španělska. Rakousko uherský generální konsul v Barceloně upozorňuje. že několik pivovarů učinilo tam nabídky na dodání »plzeňského piva«. Připomíná pak, že lze do Špa- nělska dovážeti pouze pivo v sudech, protože pivo v láhvích se zdraží ciem, ježto se i ze skleněných láhví musí platili celo. Severoněmecký Lloyd v Bremách. T legrafické zprávy o pohybu lodf dne 11. pro- since: »Coblenze připlula včera do Filadelfe »Friedrich d. G.« minula včera Prawle Poin »Hamburg« připlula včera do Janova, »Baver ne připlula včera do Neapole, »Prinz Heinrich připlula včera do Šanchaje, »Werra« připlul včera o 12. hod. polední a odplula o- 5. hodině odp. z Gibraltaro, »Stollberg« odplula včera z Ro- terodamu, »Köln« přistála včera ve Wilhelms havenu, »Oldenburg« přistála včera v Bremer- havenu. Brasilský konsulát v Terstu. Vláda bra- silská hodlá prý zrušiti svůj konsulát terstský Potvrdí-li se zpráva tato, byla by novým dokladem jak stálé volání zdejší po navazování obchodních styků a povznesení vývozu v praksi dosud nenalezá dostatečného ohlasu a kterak ubývá hospodářského významu i tam, kde jako v Brasilii jsou četno skupiny příslušníků s vystěhovalců z Rakousko Unlerska. Pronájem mýt ve Slaném a v Lileznicích. V pražském okresu finančním pronajmou se ve- řejnou dražbou na čas od 1. ledna 1901 do 31. pro- since 1901 bezpodmínečně, po případě na další dvě leta podmínečně erární mýtní stanice; 1.ve Slaném dne 17. prosince 1900 o 10. hod. dopol. Mýto vybírá se za jednu silniční délku, vevolací cena obnáší 2612 K. 2. v Líbeznicích dne 18. prosince 1900 o 9. hod. dopol. Mýto za dvě silniční délky, vyvolaci cena 2040 K ročně. Dražba koná s u oecního úřadu. Dodávka pro dráhu. C. k. ředitelství státních dráh v Olomouci zadá pro r. 1901 dodávku želez tyčového, komerčního, plechů všeho druhu, per ocelí. Písemné offerty, k nimž použiti jest offertních formulářů, ředitelstvím vydaných, podány buďlež do 12. hod. pol. dne 27. prosince 1900. Offertní formu- láře, které obsahují množství a druh a podmínky. vydá ředitelství. (Z obchodní a živnostenské komory v Praze.)
#22 alto_textblock #22
1 tunu.
#23 alto_textblock #23
Půjčka m. Ústi n. L. r. 1898 » Č. Budějovic 1893. » » Plzně r. 1886 » » Teplice r. 1887 „ » Smíchova r. 1839 Zástavní listy české hyp. banky , „ , , Zemská b. král. čes. zákl. úpisy , , » kom. dl. úp » » » » mel. úpisy „ „ , » želez. úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy poteční listy důchodkové . Česká severní dráha , Buštěhradská dráha. Em. 1871 dto. » 1872 dto. Místní dráha N. Brod-Humpole Duchc.-Podm. dráha Em. 1869 dto. » 1871 1874 dto. Česká montanní Em. 1896 . Rak. severo-západní dráha dto. lit. B. dto. Em. 1874 Česká eskomptní banka . . „ banka »Union« . . . . Česká průmyslová banka . . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka . Pražská úvěrní banka Živnostenská banka pro Čechya Moravu . . . . . . . . Ústeckoteplická dráha . . .. Česká severní draha . . . Buštěhradská dráha . (lit. A.) , „ (lit. B.) Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní dráha. Rakouská sev.-západní draha dto. (Jit. B.) Pražsko duchcovská dráha. Pražská sp. par. po Vítavě a Labi Jiho sev. německá spoj. dráha Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv v Kolíně . . . . . . . Podolská cementárna . . Cesků spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První čuska všeob. zajišť. banka První česká spol. pro raf. cukru (Modřany) Strojnicka spol. dř. Daněk a spol Prazska železařská společnost » stroj. spol. (dř. Ruston) »akc. spol. řetěz, lávky První českomorav. tov. na stroje
#24 alto_textblock #24
Hlavní sklad tabákový v Křivoklátě propůjčí se veřejnou soutěží. Nabídky dlnžno po- dati nejdéle do 7. ledna 1901 do 12. hodiny po- lední u přednosty c. k. fin. okres. ředitelství v Praze. Do bližších podmínek lze nahlédnouti u okresní kontrolní správy c. k. fin. stráže v Křivoklátě, jakož i ve spisovně c. k. finančního okr. ředitelstv v Praze. Trhy. Příští výroční trhve Vlaši m na hovězí dobytek bude se v ponděli dne 17. t. m konati. Na poslední trh přihnáno byjo přes 1000 kusů hovězího dobytka, z nichž polovice pro- dána byla. Ukončené konkursy. Krajským soudem v Chrudimi dne 24. března 1893 uvalený konkur na jmění Františka Schromma v Dolni Dobrouě a krajským soudem v Písku dne 14. května 1900 uvalený konkurs na jmění Aloisa Krásy v Pra- chaticích, prohlášeny byly za ukončeny. Záznam střibra a jiných kovů. Londýn- ský záznam stříbra ze dne 10. prosince činil 22. gi penny za stand. unci; při současnem kursu lon- dýnské devise K 21030 obnáší tudiž cena 1 k ryz. stříhra K 103.77. Měď 71.75 za hotové a 721/2 n 3 mě íce: cín 122.25 za hotové a 121.75 na 3 měsíce, zinek 181/2 za hotové a —.— na 3 měsíce, olovo španělské 16.50, anglické 16.75 liber šterlinků a za
#25 alto_textblock #25
Trhy peněžni V Praze, 11. prosince. (Pův. zpr. »N. L.«) Dnešní bursa minula zcela bez obchodu a po- dáváno toliko za akcie: peníze zboží korun Živnostenské banky . . . . 264.50 —.— České banky Union . . . . 259.— —.— České společnosti pro průmysl cukerní . . . . . . . 210.50 —.— Strojovny Daňkovy . . . . 474.— —.— České eskomptní . . . . . 1480.— —.— Jiné papíry jmenovány nebyly.
#26 alto_textblock #26
Z Vídně, 11. prosince. (Z á věrečné kursy.) Renty: Únorová renta 98.—, společná renta kvétnová 98 35, společná renta stříbrná 98.—, rakouská zlatá renta 118.50, rakouská korun. renta 98.60, uherská zlatá renta 117. 20. uherská korunová renta 92 05. Losy: Státní z r. 1854 1721/2, z r 1860 po zl. 500.— 135.—, z roku 1860 p zl. 100.— 164.—, z roku 1864 198.50, losy tisské 139.60, losy úvěrního ústavu 401.50 vídeňské losy komunální 388.50, turecké los 106.75. Akcie bank: Banka anglo-rakouská 270.— vídeňská bank. jednota 468. —, rak. ústav pro úvěr pozemkový 885.—, rak. úvěrní ústuv 672.—, uherská úvěrní banka 678.—, bank pro země rakouské 409.50, vídeňská Unionka 549.50, česká banka Union —.—, Živnosten- ská banka —.— Akcie dopravních podníků: Dráha ústecko-teplická —— (—), česká severní dráha —.—, buštěhradská lit. A. 3110 (—), buště- hradská lit. B. 1133 (——), dunajská paro- plavební spol. 746.— (—.—), dráha duchcovsko- podmokelská —.—, severní dráha cisate Ferdinanda ——, dráha štyrsko-hradecko- köllašská 533.— (—), dráha Ivovsko-černovická —.—, rakouský Llovd 816.— (—), společno rakouských místních dráh. —.—, rakouská se- verozápadní dráha 460.—, dráha polabská 472.—, dráha pražsko - duchcovská 179.— společnost státní dráhy rakousko-uherské 664.75 lombardy 112.—, dráha pardubická —.— silniční dráha lit. A. 251.—, silniční dráh lit. B. 244.— Akcie průmyslových podniků: Alpská montanni spol. 447.— (—), severočeská uhlá. společn. —.—, pražská železářská společnost 1690.—, rýmav.-muráňská spol. 490.— (—). turecká tabáková režie 296 —, rakouská továrna na zbroj —.— (—.—), západočeská uhlář- ská společnost —.—, vídeňská stavební společnost 147 —, peštská společnost pro půj- čování vagonů —.— (—), mostecká uhlářská společnost —.—, Schodnica 1520.— Devise: Německá místa 117.60, směnky na Londýn 240 25, směnky na Pařiž 95.75 směnky na Curych 95.30.
#27 alto_textblock #27
31
#28 alto_textblock #28
412
#29 alto_textblock #29
5
#30 alto_textblock #30
5
#31 alto_textblock #31
5
#32 alto_textblock #32
5
#33 alto_textblock #33
pente
#34 alto_textblock #34
96.—
#35 alto_textblock #35
—.—
#36 alto_textblock #36
90.5
#37 alto_textblock #37
93.— 92.— 101.75 96 15 90.— 98.— 94.— 94.— 94. 25 99.—
#38 alto_textblock #38
100.—
#39 alto_textblock #39
101..60 101 60 101.60 —.— —.— .—
#40 alto_textblock #40
91.25 107.40 107.40 126.25
#41 alto_textblock #41
259.— —.— 350.— —.— —.—
#42 alto_textblock #42
264.50 3110 426.— 3110 1133 —.—
#43 alto_textblock #43
456.50 472.—
#44 alto_textblock #44
179.—
#45 alto_textblock #45
—.—
#46 alto_textblock #46
—.—
#47 alto_textblock #47
—.—
#48 alto_textblock #48
210.50
#49 alto_textblock #49
—.—
#50 alto_textblock #50
—.—
#51 alto_textblock #51
—.—
#52 alto_textblock #52
174.— 1690 —.—
#53 alto_textblock #53
—.—
#54 alto_textblock #54
—.—
#55 alto_textblock #55
aboií
#56 alto_textblock #56
96.50
#57 alto_textblock #57
91.—
#58 alto_textblock #58
91.50
#59 alto_textblock #59
94.—
#60 alto_textblock #60
102.75 97.— 92.— 99.—
#61 alto_textblock #61
95.— 95.25 99.50
#62 alto_textblock #62
95.—
#63 alto_textblock #63
—.—
#64 alto_textblock #64
102 60 102.60 102.60 96.50 —.—
#65 alto_textblock #65
—.—
#66 alto_textblock #66
—.— 91.75 108.40 108. 40 127. 25 261.— —.— —.— —.— —.—
#67 alto_textblock #67
265.5 3120 430. 3125 1135 —.— —.— 458.50 474.— 183.— —
#68 alto_textblock #68
—.—
#69 alto_textblock #69
—.—
#70 alto_textblock #70
175.— 214.—
#71 alto_textblock #71
—.—
#72 alto_textblock #72
—.—
#73 alto_textblock #73
—.—
#74 alto_textblock #74
476.—— 1700 —.—
#75 alto_textblock #75
—.—
#76 alto_textblock #76
—.—
#77 alto_textblock #77
K
#78 alto_textblock #78
Valuty: Dvacetifranky 19.16, papirové márky 117 65, papírové rubla 254 50 Včerejší prohlášení státního tajem- nika Pňielmanna o německém pri myslu, chabé zprávy glasgowské a slabý Berlín způsobily zaniklost. Z Frankfartu, 11 prosince. (Tlgr. závěrečn kursy.) Úvěrní akcie —.—, akcie společn. státní dráhy 142 70, papírová renta 98.60, střibrná rent 98 15, zlatá renta 100.55, uherská zlatá renta 98 30 unerská korunová renta 92 85, lombardy 26 50. Smýšlení slabé. Z Paříže, 11. prosince. (Tlgr. závěr, kursy) 3pct. umořitelná renta 101.92, Spct. renta 101. 95, 3/zpet. renta 102.95, italska renta 95.50, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1235, státní dráha —.— lombardy —.—, turecké losy 113.50, směnky na Londýn 25.091/2, rakoucká ztatá renta 100 75, uher- ská zlalž renta 100.40, otomanská banka 543.— tabáková režie 320— Smýšlení upevněné. Eskontní sazby 47/1, 41/2 procent.
#79 alto_textblock #79
Trhy na zbothi.
#80 alto_textblock #80
Bursa plodinová.
#81 alto_textblock #81
ObIlí. Znamená se za 50 kg transilo: pše- nice česká jakosti 75—81 kg K 830 až K 8.75, uherská 75 až 80 kg K 8.30 až K 8 75, moravská — až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská — at — kg K 0.— až K 0.—, česká stará jakosti kg až — kg K —.- - až K —.—, vadná jakosti — kg až — kg K —.— až K —.— žito české jakosti 72 až 74 kg K 8.35 až 8.721/2, uherské ja- kosti 72 až 74 kg K 8.35 až K 8.55, rakouské ja- kosti — až — kg K 0.— až 0.—, vadné — a — kg K —.— až K —.—, ječmen výběr K 870 až 8.80, první jakosti K 8.40 až K 8.50 střední K 7.85 až K 8.—, merkanuilní K 7.30 a K 7.40, ječmen k setí K 0.— až K 0.—, vadný K 0.— až K 0.—, oves bílý K 6.35 až 0.—, rychlík K 6.50 až 0.—, merkantilní K 6.20 až 6.25, oves starý K 0.— až K 0.—, oves vadný K 0.— až K —.—, kukuříce uherská K 0.— až K 0.— cizozemská K 0.— až 0.—, cinquantinova 1899 K 0.— až K —.—, nová kukuřice K 6.10 až 6.20, cinquant. 1900 K 7.40 až 0.—; vikev česká K 8.50 až 8 60. haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.—. pohanka K —.— až —.—, proso K —.— až Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilogramů transito: psenična mouka č. 0 K 28..50 až K 29. 50. č. 1 K 27.— až K 28.—, č. 2 K 26.— až 26.50. č. 212 .— až K —.—, č. 3 K 25.— až 25.50, č. 4 K 23.— až 23.50. č. 5 K 21.— až K 21 50, c. 6 K 18.50 až 20—, č. 7 K 17.50 až 18 —, č. 8 K 13.50 až K 14 —. Zitná mouka č. I. K 24.— až 25 —, č. II. K 23.— až 24.—, č. II1. K 18.50 až 19 —, č. IV. K 14.— až —. — Pšeničné otruby jemné K 11.— a K 11 20, hrube K 11.— až 11.20, otruby žitné K 11.90 až K 12.—, krupice K 28.50 až 29.50, zadliv K 6.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy : čís. 4u K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čis. 2/0 K 43.——, čis.O K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.-., čís. 3 K 37.—, čis. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čis. 6 K 32.—, čís. 7 K 29.—, Semena. Ceny za 50 kg. Repka sklizeň 1900 zimní K 16 25 až 16 50, mák modrý česey K 25.— až K 26.—, modrý ruský K 24.— až 25. —, šedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —.—, kmin český K —.— až K —.—, holandský K 42 — až K 43.—, haličský K —.— až K —.—, jetel bílý K 40.— až 70.—, červený K 59 — až K 64. —, konopná semena uberská K —.— až K —.—, ha- ličská K 11.50 až K 12.— Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k vaření K 9.25 až K 10.50, ke krmení K 0.— až 0.—, boby K 8.25 až 850, hrach Viktoria K 14.— až 14.25, k vaření žlutý K 10.—. až K 12.—, k varení zelený K 12.25 až K 13.—, ke krmení K 0.— az 0.—, čočka K 12 50 až 19.50, Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Švestky č- ské K 12.50 až K 14.50, bosenské 110/120 až 80/85 K 1725 až K 19.50, srbské K —.— až K —.— višně K 49.— až K 52.—, třešně K 30.— až K 32 —, hrušky K —.— až K —.—, křížaly K 0.— až K 0.— Šikrob. Ceny za 50 kg. transito: pšeničný K 17.— až K 21.—, rýžový K 30.— až K 32.— bramborový K 8.75 až K 11.50. Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uherské K 64.50 až K 65.50, sádlo americké K —.— až K —.—, tůj K —.— až K —.— Seno a sláma. Ceny za 50 kz transito seno lisovaně K 375 až K 4.40, nelisované K 4.— až 4.50, cizé K 3.75 až 4.—; sláma cepy mlácena K 3.50 až K 4.—, ke krmení K 2.50 až 3.—, ke sUlaní K 2.50 až 3.—, cizá K 2.35 až 3.— Čekanka. Sušená čekanka po 50 kilogramech K 8.75 až K 8..90. Kvasnice a výpalky. Ceny za 50 kg: Kvasníce lisované obilní K 70.— až K 80.—, kva - nice iisované pivní K 20.— až K 24.—; výpalky K —.— až K —.—. Zemčata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu K 1.80 až K 2.10, k jídlu cizí K —.— až K —.— k pálení lihu K —.— až K —.—
#82 alto_textblock #82
Obili.
#83 alto_textblock #83
Z Vídně, 11. prosince. (Telegram.) Pšenice na jaro K 7.68 až 7.69, žito na jaro K 7.57 až 7.58, kukuřice na prosinec K 0.— až 0.—, na květen- červen 1901 K 5.19 až 5.20, oves na jaro K 5.89 až 5.90. Smýšlení oslabené. Počasí: suché. Z Pešti, 11. prosinee. (C.-B.) Nabídky pše- nice byly dostatečné, koupěchtivost dobrá, smý- šlení chabé. Obraty obnášely 28.000 metr. centů. Ceny o 21—5 hal. zlaciněly, ostatní druhy obilí zůstaly nezměněny. Trh termínový byl značně chabější, zvláště pšenice na říjen byla mdlá. Po- časí chladné a suché. Z Pešti, 11. prosince. (Závěrečné kursy.) Pšenice mdlá, na duben 7.38 až 7.39, na říjen 7.56 až 7.57, žito stálá, na duben 7.16 až 7.17, oves stálý, na duben 5.00 až 5.62, kukuřlce stálá, na květon 4.89 Jaž 4.89, řepka stálá, na srpen 12.90 až 13.—. Počasí: hozké a studené. Z Borlína, 11. prosince. (Telegr.) Pšenice na prosinec 148.—, na leden —.—, na květen 156.25, žíto na prosinec 136 50, na leden —.—, na květen 140 25, oves na prosinec 134.25, na květen 134.— nom. x Z Hamburku, 11. prosince. (Pův. zpráva »Nár. List1«.) Na zdejší burse bylo dnes klidné smý- šlení, k čemuž asi přispělo opětné zmírnění počasí. Težší domácí pšenice poskrovnu nabízena jde vý- hodně na odbyt, za to těžko lze umístiti pšenice lebčí, jež u větším množství je na trhu zastoupena. Žito dochází jen málo povšimnutí. Po ječmeni ke krmení jest poptávka nepatrná, ale i nabídka jest skrovná. Po kukuřici vzdor značnému dovozu jest poptávka dobrá, ovšem za povlovně klesajících cen Oves jakosti lepší těší se poptávce, kdežt druhy horší jsou za- nedbávány. Ceny otrub pšeničných nezměněny. Z Hamburku, 11. prosince (Telegr. P'šenice likn., holštýnská 140.— až 152.—, žito liknavé, meklenburské 5.32 až 5.45, ruské tiché, 102.— až 103.— Z Paříže, 11. prosince. Telegr.) Žito klidné, na prosinec 15.55, na leden 15.40, na leden duben 15.65, březen-červen 15.75, pšentve klidná, na prosi- nec 20.30, na leden 2075, na ledeu duben 21.15. na březen-červen 21.55. Mousa klidná, na prosinec 26.15, na leden 26 55, na leden duben 27.15, na březen-červen 27.55. Počasí zamračené.
#84 alto_textblock #84
Cukr.
#85 alto_textblock #85
—n— V Praze, 11. prosince. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Surovin a. V souhlase s trhy cizozemskými uklidnil se trh náš a ob- jevil se opět jistý zájem o zboží, jemuž ale chyběla nabídka zboži tohoto. Při zahájení trhu dopoledního, jakož i na trhu poledním znamenáno za pohotový I. výrobek B 88% K 24..85 z Ústi. K 24.25 z Kralup, K 24 10 z Prahy, K 23 7
#86 alto_textblock #86
V Praze, 11. prosince.