#1
alto_textblock
#1
4. září 1904.
#2
alto_textblock
#2
I. Příloha „Národnich Listů
#3
alto_textblock
#3
k číslu 244.
#4
alto_textblock
#4
Strana 13
#5
alto_textblock
#5
Výtvarné umění.
#6
alto_textblock
#6
Maria.
= Prostřed jezera, jehož smaragdových
břehů se nemůžete nasytit, z jeho tichých vod
jež tolikrát jsme zbrázdili, vrší se ostrůvek,
chomáč zeleně, z jejíž houště kmitají se bile
zdi a věže marianského kostela. Soška Bohoro
dice, bohatě ověšená, stojí na oltáři a světlo
dne, uměle do zlatova zbarvené, oblévá ji vlidně
i slavnostně zároveň, takže i téžké a přeplněné
formy barokního oltáře stávají se v něm přívě-
tivější a lehčí. Celý ostrůvek je jen kostelní
osada, živá idyla farní se stařičkým, teď už
bezvládně na lůžko upoutaným knězem a zároveň
cil poufníků, kteří sem po pramicích a loďkách
houfně přijíždějí. Utikají se k svaté Panněv
bolestech, tísni a přáních, neboť věří, že talo
panenka Maria je mocnější nežli která jiná.
Sama jste nejednou zvonila před ní, nasloucha-
jíc vážně a napjatě kolikrát na konec srdce
zvonečku uhodí, a počílala údery, abyste poznala,
zda přání vaše, jež jste mi nechtěla prozradit,
se splní. Nic jste nedbala mých skeplickýcha
ironických slov a výkladů o pověrčivosti. Věřila
jste a věřile jako na tisíce jiných, vy v modním
šatě a z volkého města, právě tak jako ty ne-
sčelné ženy z lidu, poutnice a žebračky v pro-
stém a chudobném kroji.
Kdybyste teď byla zase doma, mohla byste
v refektáři semináře v Klementinu vidět vel
kou, bohatou, až přeplněnou sbírku nejrůzněj
ších předmětů, na sta obrazů a obrázků, soch
a sošek, posvátných nádob, monstranci a rů-
ženců, vyšívání a rytin, knih malovaných a ti-
štěných, produkty umělecké a práce zbožných
diletantů, trhové devocionalie a hrubé výrobky
lidové, v nichž dlouhé řady staletí štěteem,
rýdlem, slovem a písní volají stále jedno jméno
Maria. Umění, pobožnost a náboženství se tu
prostupují; zde byste poznala, že i vaše ná-
božná důvěra, vaše modlení i zvonění, je sou-
částí a odleskem věkového kultu marianského.
Jak málo se svět mění ! Vždyeky musí ml
lidě idol, před nímž by se mohli zaněcovati,
jejž by mohli zbožňovati, uelívati a milovati
umění nejvěrněji o něm vypráví všem součas-
ným i vzdáleným. Idol ženy. Byla jím Astarte,
byla jím Afrodite, když tělo a radost z krásya
žhavosti života nebyly hříchem, a byla jím matk
Kristova, Maria, Madonna, když nadešlo nábo-
ženství posmriného blaženství v nebesích
Stala se božským ideálem ženy čisté, ne-
poskvrněné, která středověké mystiky dovedl
v chorobné zanícení a vytržení uvést.
Z matky vykupitelovy stala se svatou, královnon,
bohyní, bytostí nad jiné laskavou a moenou,
mocnou ne tak činem jako slibováním a oro-
dováním, mocnou pro vlastní lásku a utrpení.
Kol malých zmínek v evangeliích vyrostly dost
brzy básnické legendy o jejím životě; od fresky
v katakombách sv. Priscilly, obrazu Madonny II
století rozvíjí se ikonografie P. Marie do neko-
nečna. Théma křesťanským uměleům nevyčerpa-
telné : zjev Madonny a život Mariin.
Přijdete-li do výstavy, budete snad jinýma
očima ji prohlížet než já a jinak se vás dotkne
tato snůška dokumentů kultajmarianského nežli
mne. Přec však myslím, žedil čistě umělecký.
který obsahuje, při vašem interessu o umění.
dobude si i vás právem. Výstava se sice víe
rozbíhá nežli je soustředěna, mnohé jen napo
vídá a mnohé přecházi, přece však V ní můžete
studovati aspoň hlavní rysy uměleckého kullu
marianského. Co tím myslím? To, kterak na
př. se ve zjevu Madonny vtěluje ideál ženské
krásy jednotlivých věků a národů, kterak trů-
nicí bohorodici vystřídává obraz mladistvé boží
mateře, vlídně, milostné, kterak později v 16.
věku vedle ní se objevuje Pieta, matkas
mrtvým synem na klíně, a sto let už zase sama
jako Mater Dolorosa, křesťanská Niobe se srdcem
mečem protknutým, kterak z čístého a zrovna
nadpozemského ideálu přechází v extaliekou
Imaculatu a potom i v elegantní graeiesní dámu
rokoka, až zase k dívčí a ženské cudnosti Má
nesově. Nebo můžete sledovati, kterak vedle
adoračního obrazu Madonny ve středověkých
miniaturách objevuje se něžná idyla Zvěslování
P. Marie a vedle ní jen Maria s Janem u dřeva
kříže a později, v 15. stoleti, Smrt P. Marie, až
se pak celá biografie její dá ikonograficky se
staviti. Vždycky však v české výstavě marian
ské musí zajímati archaeologa, historika umění
i laika amatera staročeská Madonna, ony četné
obrazy deskové, rozhojněné kopiemi, variacemi
a replikami, v nichž čtrnáctý a palnáctý věk
u nás uložil svůj ideál čisté, eudně, svaté žený
a matky. Miniatury starší, v koďexu vyšehrad
ském nebo Antifonaři sedleckém obsahují jen
ceremonialní obrazy, P. Marii trůnící, vzneše ou.
nepřistupnou, v slavnostní pose, v nehybném témé-
držení, jakoby mosaiky v miniatury přinesené
Posvátnost a pobožnost v jich dile je větší
nežli tep vřelého života. Teprva doba Karla IV
vyměnila tento obraz za onen, kde Maria, mla
distvá, dívčí máti, lehce a něžně drží na ruce
svoje děcko nahě, živé. Zůstala královnou, nebo?
na hlavě málo pochýlené má bohatou zlatou
korunu, podržela starý ideálný fasnatý kroj, ale
typ milostné tváře s čelem pěkně zaklenulým
milýma očima, tenkým obloukovým obočím
úzkým nosíkem, drobnými rtiky a malou bradou
je očistěná, vyvýšená podoba lidská: tvář vlidně
roztomilého výrazu; oči mluví, vypráví o lásee
i úetě zároveň k dítěti, synu božímu, které sice
žehná, ale dětsky naivně, nebo se k matce
obraci, nebo s pláčetem si hraje. Pouze poprs
na zlaté půdě; někdy ještě kolem rámce s drob-
nými svělci nebo svalými výjevy. Vyšší Brod,
Zlatá Koruna, Zbraslav honosí se originály,
kleré byly už asi velmi záhy ve veliké úelě,
neboť lehkých variací obou prvních a kopil
třelí je už z patnáetého věku několik. Epifanius
popisuje podobu Mariinu takto: »Pleť měla barvy
pšeničné, vlasy plavé, zrak pronikavý, oči světle-
hnědé, skoro olivové. Obočí bylo vypjaté
tmavé, nos podélný, rty kvetoucí a za řeči plné
půvabu. Tvář nebyla kulatá, nýbrž ovalová,
ruce a prsty byly podlouhlé.« Staročeské Ma-
donny mnoho od tohoto líčení neodbočují. Jet
při nich až nápadné, kterak se odehylují od
onoho plnotvářného a poněkud i hruborysého
typu kmenově národního, jenž tvoří příznačné
karakteristikon pražské školy doby Karlovya
Václavovy. Arci že i ten není v Madonnách
úplně vymýtěn. Z galerie kláštera strahovskéh
#7
alto_textblock
#7
je zde Madonna zjevu silného, širokého, kost-
natého, s Ježíškem až nepokojně živým. Panna
Maria v obraze Klanění se tři králů na Karl
štejně podává tento typ v měkkém zaoblení
jako podobně trůnící Madonna ve známém vo-
tivním obraze J. Očka z Vlašimi v Rudolfinu.
Je těžko dnes už určiti, odkud se v Čechách
vzal typ oněch prvních Madonn. Souhlasí s ním
dosti zřejmě podoba Madonny Doudlebské atu
dlužno porovnati s obrazem Madonny Brněnské,
pochodfeím od kteréhos byzantského originálu
Mistr desky doudlebské takovou starobylou Ma
donnu zmodernisoval. A tu si vzpomínáme staré
zprávy o obrazu P. Marie »graeco« opere, kterou
Vladislav II. poslal darem biskupu pasovskému,
dále že březnická Madonna z r. 1396, jistě
Čechách malovaná, obsahuje mnoho nesetřených
prvků byzantských, a znovu je s to oživnouti
celá stará byzantská otázka v českém umění
jako problém dosud ne úplně rozřešený.
Karel IV. a Arnošt z Pardubic byli zvlášln
etitelé P. Marie a jimi vskutku počíná nová éra
kultu marianského v Čechách, který dojista vy-
volal ony zvláštní a čelné obrazy staročeských
Madonn. Staré, sehematické, nepodajné nebo
ztuhlé typy se jimi dostaly ve styk s vřelýmži
volem. Neznámí jich původcové na ráz zlidštěl
zjev Madonny, s vysokého trůnu královského
přiblížili jej lidstvu. Maria v jejich představě se-
šla s nebes, z hierarchických sborů, na zem
jako žena a matka milá, dobrolivá, něžná ro-
dička. Její děeko není víc miniaturní král, nýbrž
dítě božského poslání arci, ale také už jako
předchůdce oněch roztomilých bambin, jimiž
Vlachové o půl druhého sta let pozdějí oblažili
svět. Teprve před našimi Madonnami má pravý
smysl »Ave Maria, gratia plena«. Jsou toho prv
ním uměleckým vtělením, ne-li v celém světě
křesťanském, aspoň v krajích severně Alp. Ne-
my slite, že je to příznačné? Tento ranní lyri
smus, tato časná cituplnost v českém umění?
Karel B. Mádl.
#8
alto_textblock
#8
= Nové publikace redakci této rubriky zaslané
Muther R., Dějiny malířství. Přeložil L. Bílý. Vy-
dáno v Praze 1904 nákladem Jana Laichtera na
na Král. Vinohradech jako kniha XXIII. Laichte
rova Výboru nejlepších spisů poučných. Se 18
obrazy
Lehner Ferd. J., Dějiny umění národa českého.
V Praze. »Unie«. Seš. 29. a 30.
Volné Směry. Měsíčník umělecký vydává »Ma
nese. Čís. 9. Červen. (27 reprodukci z grafické vý
stavy »Manesa «).
Pátá zpráva technologického průmyslového mu
sea (ústavu pro zvelebování živnosti) obchodní
živnostenské komory v Praze. Úřadní zpráva
činn sti musea v roce 1903. V Praze. Nákladem
vlast. 1904.
#9
alto_textblock
#9
Školská hlídka.
#10
alto_textblock
#10
Ministerstvo vyučování pro školní
sešity.
Jeden ze vnějších znaků novodobé školy
jsou její sešity. Ve škole staré k řešení této
„otázky“ stačil učltel, jenž všem žákům se-
šity a listy ku psaní linkoval a péra z brků ře-
zal; pro školy nynější opatřuje se rok co rok
pravá spousta sešitů školních papírnickými zá-
vody, po továrnicku. A také rodičům ne-
jsou sešity školní věcí lhostejnou, neboť, mají-li
více dětí, může jejich nemalá spotřeba sešitů
psacích a kreslicích státi se pro skrovnější do-
mácí hospodářství významnou. (Při pod-
porování chudé mládeže položka k uhražování
těchto její potřeb často dosahuje neobyčejné
výše).
Pro školu a dům, pro průmysl a obcho
jsou tedy sešity školní předmětem plného zájmu,
a všechny podstatné změny opatřování sešitů
školních vzbuzují obecnou pozornost.
Našim čtenářům bude ještě v paměti, jaké
pohnutí ve školách a v papírnických závodech
způsobila asi před rokem zpráva, že výroba se-
šitů školních má se odevzdati c. k. školnímu
knihoskladu ve Vídni, a jaký odpor
byl vzbuzen ve všech příslušných kruzích tímto
navrženým aneb zamýšleným rozšířením mono-
polu c. k. knihoskladu, jenž téměř naprosto
osáhl všechny katechismy, čítanky a početnice
pro naše školy! Onen odpor byl tak úsilný, vše-
obecný a věcný, že patrně od monopolisování
výroby sešitů školních a jejího zcentralisování
ve Vídni se upustilo, ministerstvo vyučován
pak přestalo na vydání hlavních poža-
davků, jimž sešity školní mají hověti naříze-
ním z 23. července roku letošního.
Chválíme, že toto nařízení nevyčerpává
všechny otázky, o které běží, že ponechává
podstatnou věe: množství, výběr, objem a li-
niaturu sešitů pro jednotlivé, kategorie školní
zemskému úřadu školnímu, že v jiné důležité
stránce: prodejné ceně sešitův odkazuje k do-
hodnutí s komorami obchodními a živnosten-
skými a že pro výprodej a zužitkování sešito
starých ponechává lhůtu dvouletou, bohdá, dost
dlouhou.
Ministerstvo v novém zařízení zůstalo dů
sledno svým opatřením z let 1870, 1873, 1874
1879, 1881 a 1885, jimž ponenáhlu závody pa-
pirnické se přizpůsobovaly, ba máme i v Če-
chách závody, na př. A. Hynkův v Praze, jichž
sešity již dávno hoví požadavkům ministerským
letos vysloveným, o což zásluhu mají kruhy uči
telské, dle jichž podrobných návrhův ony zá
vody své sešity zřídily.
Jest zajímavo, pozorovati, kterak sešity
školní u nás vyvíjely se od zevnějška
k vnitřku, od obálek ku papíru. Patrně ne-
bývalé množství sešitů, kterými škola nová se
uváděla, podobalo se přátelům školy živlem
jako příliš učeným, pro děti nelákavým, tak že
snažili se obálkami zlahodniti jednotvárný ob-
sah listů: samé jen linkování. I byly obálky
potiskovány vyobrazeními; tuším, že pražský
závod Fuchsův počal na obálkách svých sešitův
tisknouti vyobrazení s texty, pořízená dle zásad
Komenského Orbis pictu; mimo to objevila se
na obálkách vyobrazení přírodopisná a posléze
i obrazy z dějin českých (na sešilech Musilo-
vých) — vše to ovšem k nemalému vděku mlá-
deže, která v takových obálkách měla doklady
ke slovnému vyučování, po případě předmět
k „barvičkování“, jemuž již nedostačovaly
obrázky v „biblické dějepravě“, na dlouhou
dobu jediné, které školní mládeži do rukou se
dostávaly. Také na obálkách otiskovány byly
násobilka a jiné poučné věci, v sešitech kraso
pisných (Greinerových) pak objevila se „vzorná
písma. Potom „zdobeny“ obálky sešitův nápisy
velkým zdobným písmem a rámci — vkusně
i novkusně. Ale po r. 1873, kdy sešity s obrázky
#11
alto_textblock
#11
a předpisy ku psaní podrobeny ministerskému
schválení, téměř vymizely; také obálky nabyly
vzezření velmi střízlivého; a pozornost obrá-
cena k vlastnímu obsahu sešitů; poučné pří-
datky, na př. Pravidla a vyobrazení správného
sedění při psaní a péra držení, Hodnoty, poměry
a vzorce početní, Ukazatele pravopisné, Školy
ozdob, Desatera zdravotní a proti lihovinám,
Přikázání slušnosti a mravů a podobná tiskly
jednotlivé závody (na př. Hynkův v Praze) na
zvláštní obaly, do nichž sešity vkládány, by zů-
staly úhledny a čisty.
Stalyť se totiž sešity v mnohých okresech
školních téměř ještě něčím více, než pro-
středkem učebným; zajisté nejeden in-
spektor školní zřel v písemných pracích účel
vyučování a kreslení posuzoval jenom dle množ-
ství, úhlednosti a čistoty pokreslených sešitův
a listů. To byla pravá „papírová éra“ ve školství
obecném, kdy inspektor některý na tom mohl
přestati, že za návštěvy školy ke všem učitelům
nedocházel a vyučování jednotlivým předmětům
neobcoval, nýbrž nechal před sebe skládati vy-
soké stohy školních sešitův a prohlédnuv na-
mátkou některé z nich, přestával tím již i na
„přehlídce“ školy. To byla doba, kdy žáci a žá-
kyně psali a přepisovali úkoly, úlohy, cvičení.
slovíčka, pravidla ve škole a doma, kdy měli
sešity i pro mapy i pro noty, kdy se jim i v ja-
zycích (!) tolik školních a domácích úkolůva
ovíčení ukládalo, že ku přípravě a opravě jich
často v týdnu spotřebovalo se více času, než
k vyučování přímému a ke čtení. (Ovšem pa-
pírový živel řádil i jinde: současně, co žá-
kům a žákyním nedostávalo se doma zásuvek
na sešíty a ve škole přeplňovaly skříně, plnil
správcové škol „úřadními výkazy“ nové pří
hrady skříní a učitelům na „písemné přípravy
nedostávalo se místa v zásuvkách katheder).
Tedy v této „psavé“ době obrácena k se
šitům školním pozornost zvýšená. V každěn
okrese školním pro školy všech kategorií, pro
všechny příslušné předměty učebné, pro
všechny třídy zřízena pravá soustava se-
šitů školních, jichž počet neobyčejně se roz-
množil. Pro každý sešit upravena zvláštní li-
niatura, nejednou jedna ode druhé jen zlomkem
millimetru (!) se lišící. Na školu obecnou pěti-
třídní zavedeno druhdy až na půl sta růz-
ných sešitův! A přece byla by vystačila tak
dvanácti druhy, po případě již i čtyřmi druhy!
Poněkud obmezil tuto přemíru sešitův
Ústřední spolek jednot učitelských v Čechách
jenž navrhl pro sešity školní liniaturu „jednot
nou“, to jest pro všechny sešity téže- třídy
jednu; obmezil : množství sešitův a namnoze
se svou liniaturou pronikl, nikoli bez velké ná-
mahy a pilné práce. Závody papírnické tutc
liniaturu vzaly za svou, tak že náleží k nejroz
šířenějším. I doporučuje se, by stala se výcho
diskem c. k. zemským radám školním, jimž ná
leží do dvou let novou liniaturu pro sešity sta
noviti; máme však za to, že by i v liniatuře
mělo nastoupiti zjednodušení co největší, jakož
i co do množství různých druhů sešitův o
mnoho méně bude znamenati mno-
hem více. Sešitů různých druhů co nejméně.
s liniaturou jednotnou a co nejvíce jednoduchou
poslouží školáma žactvu mnohem víe, než ny-
nější spousta různých sešitů, napořád jinakli-
novanýeh! I pro výrobu bude výhodou a po-
vede k úsporám, když papíru, jednou nalin-
kovaného, bude se moci užiti k největším
počtu různých sešitů. Také v příčině textu
na obálkách sešitů co největší zjednodušení se
doporučuje, a to také se stanoviska vkusu.
Zmatkům při prodeji určitých sešitů dětem
určitých tříd, s nimiž číslování sešitů nikdy
krýti se nemůže (na př. první sešit kreslie
zavádí se v třídě třetí, první sešit ku psan
kupují si děti i ve třídě druhé, a tak napořád.
kteráž neshoda v číslování sešitův a tříd se
stupňuje ve školách s odděleními), by se od-
pomohlo, kdyby všechny sešity řadou so číslo-
valy; pak by stačilo, aby kupující dítě vyřklo
jen jediné číslo, a bylo by jisto, že dostane
určitý, číslem tím označený sešit; tak by se od-
stranilo vracení sešitův již koupených, zdroj
někdy nemalých mrzutostí pro učitele, rodiče,
děti, prodavače.
Nadějeme se, že jinak ministerské naří-
zení bez nesnází se provede a přestanou nářky
a žaloby na „špatnou jakost, velké ceny a nepři-
měřenou úpravu“ sešitů pro školy obecné a mě-
šťanské, neboť čeští výrobci na podnět učitelstva
a při neobyčejné konkurenci své sešity tak roz-
hodně zdokonalili, že požadavkům ministerským
již nyní slušnou měrou hoví, ba, v některých
směrech, na př. Hynkovy sešity množstvím
listů, je i předstihují.
Ohledem jakosti papíru, velikosti formátu.
jakosti obálek, ssavých vložek, způsobu linko-
vání, textu obálek nebude tedy našim výrobcům
sešitů psacích třeba, by co nového zaváděly —
jsou v tom ohledě skutečně dobré.
Veliká konkurence způsobuje, že jsou po-
měrně také laciné. Že se nezdražují, ač ma-
teriál a výroba v posledních létech dražšími se
staly, lze si vysvětliti jen tím, že se jich spo-
třebují veliké spousty, desítky a sta tisícův.
Ovšem z výtěžku školních sešitův musíse
udržovati nejen jejich výrobci, prodavači v
velkém, továrníci, ale také jejich překupníci,
prodavači v malém. Mnozí z nich i při veškere
snaze, nemají za odběratele tolik škol, kolik
potřebují; tací utíkávají se někdy k výrobě se-
šitů s papírem špatným, obálkou chatrnou, šit
drátem, úpravou ledajakou. Aby tyto výjim ky
přestaly, bude na obchodních a živnostenských
komorách, jež budou c. k. zemským radám škol-
ním u stanovení cen k ruce, by návrhem no
vých, po případě málo zvýšených cen sešitův
umožnili, by i malí výrobci a překupníci ne-
musili existenci svou hájiti tím, že horší jakost
při levnější výrobě nahražují mírné ceny kupní
než mohli za ceny přiměřeně zvýšené prodávati
sešity ve všem dokonalé. Ovšem nejšťastnějším
rozluštěním by bylo, kdyby i při lepší jakosti
cena sešitův se zvýšiti nemusila, a úhrada vět-
šího nákladu jinde, na př. uvedením sešitů na
objem, ministerstvem předepsaný (8 listů), se
vyšetřila.
Jak patrno, nejsou školní sešity jen po
školské stránce předmětem zajímavým, ale tak
po stránce průmyslu a obchodu významným
ježto s nimi spojeny zájmy velkých i malých
průmyslníkův a obchodníků našich.
Doufáme, že spojené práci rozhodných či-
nitelů školních, průmyslových a obchodních se
podaří, šťastně sloučiti požadavky školní s po-
žadavky výroby a zavděčiti se tak i žákům
i učitelům i rodičům.
#12
alto_textblock
#12
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry.
** Dnes hraje se na hlavním hříšti Slavie trainin-
gový zápas: Slavia A leam — Reserves S. K.S
Začátek o 31/2 hod., vstupné 30 hal. a 20 hal. Muž
stva: A tea m.
Malý
Vaněk
Jenda
Hrab
Tme
Veselý
Hejda
Rese rvesi
Čízek
Frant
Jenny
Holub
Moudrý
Renner
Šustera
** Ráno hrají Old Boys S. K. Slavie
** S. K. S. přijímá vyzvání pro Reserves
Juniory pod adr.: S. K. S. Praha--I., 412.
** 11. t. m. hraje letní mužstvo S. K. Slavie
v Kladně s tamním Sportovním kroužkem. Mužstvo
kladenské
Pipek
#13
alto_textblock
#13
Baumruck
BendaI
Benda II.
F. J. Ring
Kotouě
#14
alto_textblock
#14
Rázný
Bočel
Procházka
#15
alto_textblock
#15
Jenny
Piskora
Kellner
Jirkovský
Procházka
Kůgler.
** Dnešních alhletických závodů v Berlíně se té
zúčastní čeští athleti a sice Karlínský a Kottiny
(»Slavie«) a Vyskočil (»Sparta«). Naši athleti utkaj
se tam s četnou soutěží mezinárodní, neb hlášeni ne-
jen Němci z říše, ale i Vídeňáci a pak Dánové
i Maďaři.
** »Pražský team« zahájí období cvičením dne
4. září. O 10. hodině dopolední schůze v klubové míst-
nosti. Vyzvání k zápasům přijímá jednatel K. Chalupa
Praha, Havlíčkovo náměstí č. 845.
** V Benešově hraje dnes »Novoměstský S. Ke.
Odjezd o půl 8. hodině dopoledne z nádraží císaře
Františka Josefa.
** Ku blížícímu se období v »kopané« oznamuj
četné kluby již svůj částečný program. Tak učini
již i vídeňský klub »V. F. Cricket Club«, který
má pevně ujednány následující zápasy: Dne 8. zář
proti »Graphii«, 11. září proti »Poszonyi Torn
Egylet« v Prešpurku. 18. záři proti First Vienna P
C., 25. září proti mnichovskému »Turnvereinu«,2
října proti Wiener Athletic - S. C., 16. října proti
akademickému sportovnímu spolku ze Št. Hradce
23. října proti D. F. C. v Praze, 30. října proti lip
skému Balispiel-Ciubu, 1. listopadu proti berllnskému
klubu Hertha, 6. listopadu proti Testgyakorlok- Köre.
13. listopadu proti I. V. F. C. a 15 listopadu proti
W. A. S. C.
* Nezinárodní olympické hry po
řádal v neděli dne 28. srpna ve Frankfurtě
n. M. tamější svaz tělocvičný. Závody byly četně
obeslány. V celku zúčastnilo se jich 73' klubů.
z nichž 15 bylo frankfurtských. Z Prahy startoval
Karlínský a Kohout (»Slavie«) a Souček (»Sparta«)
Výsledky byly následujícíi
Běh na 1500 m. (Mezinárodní, německý rekor
4:17, světový 4:6). 1. Albert (Hagenau) 4: 457,
2. Hellström (Berlín), 3. Beyer (Frankfart)
Běh n a 50 m. 1. Keyl (Mnichov) 6 vt. 2. Kar
línský 61/1, 3. Kohlmeylin. 4. Lüdtke (Berlín).
Běh na 50 m. juniorů. 1. Lützel (Ludwigs
hafen) 634-
Skok do výše. 1. Wirminghaus (Essen
1 : 66 m.
Házení koulí. J. Otlo (Darmstadl) 11.78m
rekord německý. Světový rekord jest 14.68 m. De
nis Horyan, Irsko, 1899.
100 m. pro juniory. Hildebrand 113
100 m. mistrovství Nemecka. 1. Kev
(Mnichov) 113/, vt. 2. Kern (Norimberk). 3. Gölze
(Frankfurt).
800 m. v běhu. 1. Hellström (Berlín) 2 : 72
400 m. staffeta. Čtyři muži. 1. »Männer
Turnverein«, München, 47.
Házení břemene. 1 Olto (Darmstadt) 7: 2
Německý rekord má Dörr 7 : 30
Skok o tyči. Karlínský 3: 10. (Německý re
kord).
100 m. běh mezinárodní. 1. Keyl 113,
2. Asimus. 3. Horch.
Házení diskem. Dörr 35: 95. 2. Součel
34: 47.
1000 m. štaffeta. 1. »Turnsport Frankfurt-
2: 4 9,
Házení míčem na řemeni. 1. Součel
45: 9. 2. Dörr 44 : 47.
110 m. přes překážky. 1. Keyl 16. 2. R u
Oba překonali německý rekor
Trojskok. 1. Buchheit (Mnichov) 12: 58.2
Lüdtke. 3. Biehler.
Běh na 400 m. 1. Hellström 541/2. 2. Hüttin
(Altona). 3. Leunig.
Běh na 1500 m. o mistrovství jižního Německa
1. Albert (Hagenau) 4: 23.
Skok do dálky. 1. Kohout 6: 12. 2. Buch
heit (Mnichov). 3. Lüdtke.
600 m. štalíeta. Tři muži po 200 m:1
Turnsport Frankfurt 1:121/2 (něm, rekord
Tahání lana (6 mužů pod 900 liber). 1. k
kers z Offenbachu.
Vzpírání. Soupažně 50 kg. na vytrvalost
1. Krämer (Wiesbaden) 33 x. 2. Speidel (Darmstadt
32 x. 3. Hasselbach (Darmstad!) 31 1/12 r.
Vzpírání. Soupažně 75 kg. na vytrvalost
1. Schleidt (Darmstadt) 21 x. 2. Merget (Frankfurt
21 x. 3. Pistor (Norimberk) 18x
Zápasy. Lehká váha. 1. Schmelzkopf (Ham
burk). Střední váha. 1. Schülein (Mohuč). Těžká
váha. 1. Sigrist (Manheim)
#16
alto_textblock
#16
Šašek
#17
alto_textblock
#17
Čížek
#18
alto_textblock
#18
Moudrý
#19
alto_textblock
#19
Kaluj
#20
alto_textblock
#20
Hlasy z obecenstva.
Pan Vitězslav Welss mešká v P'aříži za příč. nákoupě mo
delů. Případné dotazy do 6. září Rue de Hauteville z5.
18854
(Zasláno.
#21
alto_textblock
#21
yhlášení?
#22
alto_textblock
#22
16. září 18pg.
#23
alto_textblock
#23
Asi 16- až 18letá dívka, která v den ten va
Vidni, v restaurantu Leidingerově (nyní Hopfner avě)
na Kärathnerstrasse v česky mluvící společnosti oběd-
vala, se prosí, aby za příčinou přijetí důležitého sdě
lení svoji adresu pod zn. „Ve vlastním zájmu“ do ad
ministrace tohoto listu zaslala.
#24
alto_textblock
#24
1823
#25
alto_textblock
#25
(Zasláno.)
#26
alto_textblock
#26
Čeští úřadníci!
Upozorněte svoji paní, že mýdlo a jiné prací pro-
středky se známkou „Jelen ve skoku“í jsou
výrobkem německým a že jest národní povin-
nosti českých žen řiditi se heslem „Svůj k svému“, pod-
porovati průmysl český kupováním zaručeně čistých.
nepadělaných jádrových mýdel z továren českých!
Spolek českých mydlářů v Praze
#27
alto_textblock
#27
18819
#28
alto_textblock
#28
Překrásná duetta na housle
#29
alto_textblock
#29
v 1. poloze:
#30
alto_textblock
#30
Edice M. T.
#31
alto_textblock
#31
č.
#32
alto_textblock
#32
82. 50 národních písní (Mařák) K 1.20
84. 50 operních melodií (Mařák) „ 2.—
141. 25 taneů a pochodů (Bastl) „ 1.80
50. Gebauer op. 10. Snadná duetta
(Suchý)
„ 1.44
49. Pleyel op. 8. Duetta (Suchý) „ 1.20
120. Řihovský op. 12. Snadná duetta 1.20
Vhodné pomůcky ke každé škole houslové
Velký sklad výtečných a levných stru.
#33
alto_textblock
#33
Mojmír Urbánek v Praze
#34
alto_textblock
#34
822
#35
alto_textblock
#35
Nová klavírní škola;
#36
alto_textblock
#36
Praktická elementární
Skolana piano
#37
alto_textblock
#37
Se zřetelem k hudební osnově pro ústavy
učitelské ze dne 13. čee. 1886 a pro hudební
ústavy vůbec sepsal
Julius Rauscher,
spisovatel „Praktické školy na housle“, „Vý-
boru duett pro dvoje housle“ a „Houslových
kvartett“
#38
alto_textblock
#38
Sešit 1. až 7. po 1 kor. 20 hal
#39
alto_textblock
#39
Nakladatel Fr. A. Urhánek, český knihkupee
v Praze, vedle Národního divadla
= Prvý český závod ludební. =
Seznamy hudebnin rozesílám n
požádání (tu prosím o udání, z kterého oboru?
zdarma frankované.
1857
#40
alto_textblock
#40
Přátelé zvířat!
#41
alto_textblock
#41
Žádejtena ukázku zdarma
velký obrázkový časopis
n4it v Praze, na
„SVel zMral „Klamovkou“.
18274
#42
alto_textblock
#42
Pařížské a vídeňské
#43
alto_textblock
#43
modely 1849r
#44
alto_textblock
#44
podzimních a zimních
damských klobouk
#45
alto_textblock
#45
v bohatém výběru a nejlevněji
v novém obchodním domé
#46
alto_textblock
#46
J. Novák
v Praze, Vodičkova ul.
#47
alto_textblock
#47
cemnent., tervačor. a Břemtel. dlaždie, a be
Dia2bj ton, vsfalru a litého terraca
dřeroerinierttent, trpenkoui a cemenstouými
Krytiny askane
80laCe proti vtlur t zímě
cemenst. a Monferory. Výrošlyy osnnténBor
Rouy e
Sádrovice. Obnovování schodů.
Podníkatelstoi alaveb betonorých a továrny slavebníc
věrobilá
=Hňza Rosenberg, =
Praho — Vuleň — Olontone
#48
alto_textblock
#48
Parní mlékárna
Vysočany.
Cis. král dvorní a koniorní
dodavatel
Mléko, smetana, čajové máslo,
mléko pro děti.
Teleton zscl.
#49
alto_textblock
#49
Pilnáčkovo
#50
alto_textblock
#50
mýdlo s ovečkou
#52
alto_textblock
#52
jest pravá, nepadělaně jádrové mýdlo
nejlepší jakosti, velice vydatné a při
tom ryze český výrobekl
Podporujte proto náš český průmyal
a kupujte vždy a všuda výhradně jen
„Pilnáčkovo mýdlo s ovečkou
#53
alto_textblock
#53
1521
#54
alto_textblock
#54
Mčetní,
#55
alto_textblock
#55
žen., kat., 38l., s 12letou praxí, čes. a něm. korresp.
stenograf, zručný kreslič, s prima ref. z vel. prům
závodu, prosí pp. chéfy o místo. Zn. „Spolehli ý 1904“
18739
#56
alto_textblock
#56
Díků vzdání.
#57
alto_textblock
#57
Všem, kdož v neskonalém zármutku
mém za příčinou úmrtí předrahé choti me
darováním skvostných kytic a věnců pa-
mátku drahé zesnulé uctili, za vřelé úča-
stenství při pohřbu, jakož i za veškerá
ústní i písemní laskavá slova útěchy, jimiž
nezměrný bol můj zmírniti se snažíli, vzdá-
18873
vám tímto
#58
alto_textblock
#58
svůj nejhlubší dík.
#59
alto_textblock
#59
Josef Matějka.
#60
alto_textblock
#60
Konkurs
#61
alto_textblock
#61
na dodávky uhlí a dříví
#62
alto_textblock
#62
Městská obec žižkovská bude potřebovati v době
od 1. října 1904 do 30. záři 1905
1. asi 61.000 metr. centů uhlí hnědého, ořecho-
vého Ia pro městskou elektrárnu a městské lázně
2. asi 11.000 metr. centů uhli černého a hnědého
pro vytápění obecních budov a škol;
3. asi 200 m' dříví polenového k palivu.
Kdo se o dodávky tyto ucházeti míní, nechť podá
nejdéle do 20. září 1904 do 12. hodiny polední v po-
dacím protokole městského úřadu v Žižkově zapečeté-
nou nabídku dle podmínek, ve kteréž nahlédnouti lze
u městského úřadu v Žižkově v hodinách úřadních
kanceláři čís. dveří 10.
#63
alto_textblock
#63
Městský úřad v Žižkově,
dne 2. září 1904.
1877e
#64
alto_textblock
#64
Gustav Žák,
starosta.