ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 a038ce90-71e1-11dc-bd80-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
ALTO TextBloky — 64
#1 alto_textblock #1
4. září 1904.
#2 alto_textblock #2
I. Příloha „Národnich Listů
#3 alto_textblock #3
k číslu 244.
#4 alto_textblock #4
Strana 13
#5 alto_textblock #5
Výtvarné umění.
#6 alto_textblock #6
Maria. = Prostřed jezera, jehož smaragdových břehů se nemůžete nasytit, z jeho tichých vod jež tolikrát jsme zbrázdili, vrší se ostrůvek, chomáč zeleně, z jejíž houště kmitají se bile zdi a věže marianského kostela. Soška Bohoro dice, bohatě ověšená, stojí na oltáři a světlo dne, uměle do zlatova zbarvené, oblévá ji vlidně i slavnostně zároveň, takže i téžké a přeplněné formy barokního oltáře stávají se v něm přívě- tivější a lehčí. Celý ostrůvek je jen kostelní osada, živá idyla farní se stařičkým, teď už bezvládně na lůžko upoutaným knězem a zároveň cil poufníků, kteří sem po pramicích a loďkách houfně přijíždějí. Utikají se k svaté Panněv bolestech, tísni a přáních, neboť věří, že talo panenka Maria je mocnější nežli která jiná. Sama jste nejednou zvonila před ní, nasloucha- jíc vážně a napjatě kolikrát na konec srdce zvonečku uhodí, a počílala údery, abyste poznala, zda přání vaše, jež jste mi nechtěla prozradit, se splní. Nic jste nedbala mých skeplickýcha ironických slov a výkladů o pověrčivosti. Věřila jste a věřile jako na tisíce jiných, vy v modním šatě a z volkého města, právě tak jako ty ne- sčelné ženy z lidu, poutnice a žebračky v pro- stém a chudobném kroji. Kdybyste teď byla zase doma, mohla byste v refektáři semináře v Klementinu vidět vel kou, bohatou, až přeplněnou sbírku nejrůzněj ších předmětů, na sta obrazů a obrázků, soch a sošek, posvátných nádob, monstranci a rů- ženců, vyšívání a rytin, knih malovaných a ti- štěných, produkty umělecké a práce zbožných diletantů, trhové devocionalie a hrubé výrobky lidové, v nichž dlouhé řady staletí štěteem, rýdlem, slovem a písní volají stále jedno jméno Maria. Umění, pobožnost a náboženství se tu prostupují; zde byste poznala, že i vaše ná- božná důvěra, vaše modlení i zvonění, je sou- částí a odleskem věkového kultu marianského. Jak málo se svět mění ! Vždyeky musí ml lidě idol, před nímž by se mohli zaněcovati, jejž by mohli zbožňovati, uelívati a milovati umění nejvěrněji o něm vypráví všem součas- ným i vzdáleným. Idol ženy. Byla jím Astarte, byla jím Afrodite, když tělo a radost z krásya žhavosti života nebyly hříchem, a byla jím matk Kristova, Maria, Madonna, když nadešlo nábo- ženství posmriného blaženství v nebesích Stala se božským ideálem ženy čisté, ne- poskvrněné, která středověké mystiky dovedl v chorobné zanícení a vytržení uvést. Z matky vykupitelovy stala se svatou, královnon, bohyní, bytostí nad jiné laskavou a moenou, mocnou ne tak činem jako slibováním a oro- dováním, mocnou pro vlastní lásku a utrpení. Kol malých zmínek v evangeliích vyrostly dost brzy básnické legendy o jejím životě; od fresky v katakombách sv. Priscilly, obrazu Madonny II století rozvíjí se ikonografie P. Marie do neko- nečna. Théma křesťanským uměleům nevyčerpa- telné : zjev Madonny a život Mariin. Přijdete-li do výstavy, budete snad jinýma očima ji prohlížet než já a jinak se vás dotkne tato snůška dokumentů kultajmarianského nežli mne. Přec však myslím, žedil čistě umělecký. který obsahuje, při vašem interessu o umění. dobude si i vás právem. Výstava se sice víe rozbíhá nežli je soustředěna, mnohé jen napo vídá a mnohé přecházi, přece však V ní můžete studovati aspoň hlavní rysy uměleckého kullu marianského. Co tím myslím? To, kterak na př. se ve zjevu Madonny vtěluje ideál ženské krásy jednotlivých věků a národů, kterak trů- nicí bohorodici vystřídává obraz mladistvé boží mateře, vlídně, milostné, kterak později v 16. věku vedle ní se objevuje Pieta, matkas mrtvým synem na klíně, a sto let už zase sama jako Mater Dolorosa, křesťanská Niobe se srdcem mečem protknutým, kterak z čístého a zrovna nadpozemského ideálu přechází v extaliekou Imaculatu a potom i v elegantní graeiesní dámu rokoka, až zase k dívčí a ženské cudnosti Má nesově. Nebo můžete sledovati, kterak vedle adoračního obrazu Madonny ve středověkých miniaturách objevuje se něžná idyla Zvěslování P. Marie a vedle ní jen Maria s Janem u dřeva kříže a později, v 15. stoleti, Smrt P. Marie, až se pak celá biografie její dá ikonograficky se staviti. Vždycky však v české výstavě marian ské musí zajímati archaeologa, historika umění i laika amatera staročeská Madonna, ony četné obrazy deskové, rozhojněné kopiemi, variacemi a replikami, v nichž čtrnáctý a palnáctý věk u nás uložil svůj ideál čisté, eudně, svaté žený a matky. Miniatury starší, v koďexu vyšehrad ském nebo Antifonaři sedleckém obsahují jen ceremonialní obrazy, P. Marii trůnící, vzneše ou. nepřistupnou, v slavnostní pose, v nehybném témé- držení, jakoby mosaiky v miniatury přinesené Posvátnost a pobožnost v jich dile je větší nežli tep vřelého života. Teprva doba Karla IV vyměnila tento obraz za onen, kde Maria, mla distvá, dívčí máti, lehce a něžně drží na ruce svoje děcko nahě, živé. Zůstala královnou, nebo? na hlavě málo pochýlené má bohatou zlatou korunu, podržela starý ideálný fasnatý kroj, ale typ milostné tváře s čelem pěkně zaklenulým milýma očima, tenkým obloukovým obočím úzkým nosíkem, drobnými rtiky a malou bradou je očistěná, vyvýšená podoba lidská: tvář vlidně roztomilého výrazu; oči mluví, vypráví o lásee i úetě zároveň k dítěti, synu božímu, které sice žehná, ale dětsky naivně, nebo se k matce obraci, nebo s pláčetem si hraje. Pouze poprs na zlaté půdě; někdy ještě kolem rámce s drob- nými svělci nebo svalými výjevy. Vyšší Brod, Zlatá Koruna, Zbraslav honosí se originály, kleré byly už asi velmi záhy ve veliké úelě, neboť lehkých variací obou prvních a kopil třelí je už z patnáetého věku několik. Epifanius popisuje podobu Mariinu takto: »Pleť měla barvy pšeničné, vlasy plavé, zrak pronikavý, oči světle- hnědé, skoro olivové. Obočí bylo vypjaté tmavé, nos podélný, rty kvetoucí a za řeči plné půvabu. Tvář nebyla kulatá, nýbrž ovalová, ruce a prsty byly podlouhlé.« Staročeské Ma- donny mnoho od tohoto líčení neodbočují. Jet při nich až nápadné, kterak se odehylují od onoho plnotvářného a poněkud i hruborysého typu kmenově národního, jenž tvoří příznačné karakteristikon pražské školy doby Karlovya Václavovy. Arci že i ten není v Madonnách úplně vymýtěn. Z galerie kláštera strahovskéh
#7 alto_textblock #7
je zde Madonna zjevu silného, širokého, kost- natého, s Ježíškem až nepokojně živým. Panna Maria v obraze Klanění se tři králů na Karl štejně podává tento typ v měkkém zaoblení jako podobně trůnící Madonna ve známém vo- tivním obraze J. Očka z Vlašimi v Rudolfinu. Je těžko dnes už určiti, odkud se v Čechách vzal typ oněch prvních Madonn. Souhlasí s ním dosti zřejmě podoba Madonny Doudlebské atu dlužno porovnati s obrazem Madonny Brněnské, pochodfeím od kteréhos byzantského originálu Mistr desky doudlebské takovou starobylou Ma donnu zmodernisoval. A tu si vzpomínáme staré zprávy o obrazu P. Marie »graeco« opere, kterou Vladislav II. poslal darem biskupu pasovskému, dále že březnická Madonna z r. 1396, jistě Čechách malovaná, obsahuje mnoho nesetřených prvků byzantských, a znovu je s to oživnouti celá stará byzantská otázka v českém umění jako problém dosud ne úplně rozřešený. Karel IV. a Arnošt z Pardubic byli zvlášln etitelé P. Marie a jimi vskutku počíná nová éra kultu marianského v Čechách, který dojista vy- volal ony zvláštní a čelné obrazy staročeských Madonn. Staré, sehematické, nepodajné nebo ztuhlé typy se jimi dostaly ve styk s vřelýmži volem. Neznámí jich původcové na ráz zlidštěl zjev Madonny, s vysokého trůnu královského přiblížili jej lidstvu. Maria v jejich představě se- šla s nebes, z hierarchických sborů, na zem jako žena a matka milá, dobrolivá, něžná ro- dička. Její děeko není víc miniaturní král, nýbrž dítě božského poslání arci, ale také už jako předchůdce oněch roztomilých bambin, jimiž Vlachové o půl druhého sta let pozdějí oblažili svět. Teprve před našimi Madonnami má pravý smysl »Ave Maria, gratia plena«. Jsou toho prv ním uměleckým vtělením, ne-li v celém světě křesťanském, aspoň v krajích severně Alp. Ne- my slite, že je to příznačné? Tento ranní lyri smus, tato časná cituplnost v českém umění? Karel B. Mádl.
#8 alto_textblock #8
= Nové publikace redakci této rubriky zaslané Muther R., Dějiny malířství. Přeložil L. Bílý. Vy- dáno v Praze 1904 nákladem Jana Laichtera na na Král. Vinohradech jako kniha XXIII. Laichte rova Výboru nejlepších spisů poučných. Se 18 obrazy Lehner Ferd. J., Dějiny umění národa českého. V Praze. »Unie«. Seš. 29. a 30. Volné Směry. Měsíčník umělecký vydává »Ma nese. Čís. 9. Červen. (27 reprodukci z grafické vý stavy »Manesa «). Pátá zpráva technologického průmyslového mu sea (ústavu pro zvelebování živnosti) obchodní živnostenské komory v Praze. Úřadní zpráva činn sti musea v roce 1903. V Praze. Nákladem vlast. 1904.
#9 alto_textblock #9
Školská hlídka.
#10 alto_textblock #10
Ministerstvo vyučování pro školní sešity. Jeden ze vnějších znaků novodobé školy jsou její sešity. Ve škole staré k řešení této „otázky“ stačil učltel, jenž všem žákům se- šity a listy ku psaní linkoval a péra z brků ře- zal; pro školy nynější opatřuje se rok co rok pravá spousta sešitů školních papírnickými zá- vody, po továrnicku. A také rodičům ne- jsou sešity školní věcí lhostejnou, neboť, mají-li více dětí, může jejich nemalá spotřeba sešitů psacích a kreslicích státi se pro skrovnější do- mácí hospodářství významnou. (Při pod- porování chudé mládeže položka k uhražování těchto její potřeb často dosahuje neobyčejné výše). Pro školu a dům, pro průmysl a obcho jsou tedy sešity školní předmětem plného zájmu, a všechny podstatné změny opatřování sešitů školních vzbuzují obecnou pozornost. Našim čtenářům bude ještě v paměti, jaké pohnutí ve školách a v papírnických závodech způsobila asi před rokem zpráva, že výroba se- šitů školních má se odevzdati c. k. školnímu knihoskladu ve Vídni, a jaký odpor byl vzbuzen ve všech příslušných kruzích tímto navrženým aneb zamýšleným rozšířením mono- polu c. k. knihoskladu, jenž téměř naprosto osáhl všechny katechismy, čítanky a početnice pro naše školy! Onen odpor byl tak úsilný, vše- obecný a věcný, že patrně od monopolisování výroby sešitů školních a jejího zcentralisování ve Vídni se upustilo, ministerstvo vyučován pak přestalo na vydání hlavních poža- davků, jimž sešity školní mají hověti naříze- ním z 23. července roku letošního. Chválíme, že toto nařízení nevyčerpává všechny otázky, o které běží, že ponechává podstatnou věe: množství, výběr, objem a li- niaturu sešitů pro jednotlivé, kategorie školní zemskému úřadu školnímu, že v jiné důležité stránce: prodejné ceně sešitův odkazuje k do- hodnutí s komorami obchodními a živnosten- skými a že pro výprodej a zužitkování sešito starých ponechává lhůtu dvouletou, bohdá, dost dlouhou. Ministerstvo v novém zařízení zůstalo dů sledno svým opatřením z let 1870, 1873, 1874 1879, 1881 a 1885, jimž ponenáhlu závody pa- pirnické se přizpůsobovaly, ba máme i v Če- chách závody, na př. A. Hynkův v Praze, jichž sešity již dávno hoví požadavkům ministerským letos vysloveným, o což zásluhu mají kruhy uči telské, dle jichž podrobných návrhův ony zá vody své sešity zřídily. Jest zajímavo, pozorovati, kterak sešity školní u nás vyvíjely se od zevnějška k vnitřku, od obálek ku papíru. Patrně ne- bývalé množství sešitů, kterými škola nová se uváděla, podobalo se přátelům školy živlem jako příliš učeným, pro děti nelákavým, tak že snažili se obálkami zlahodniti jednotvárný ob- sah listů: samé jen linkování. I byly obálky potiskovány vyobrazeními; tuším, že pražský závod Fuchsův počal na obálkách svých sešitův tisknouti vyobrazení s texty, pořízená dle zásad Komenského Orbis pictu; mimo to objevila se na obálkách vyobrazení přírodopisná a posléze i obrazy z dějin českých (na sešilech Musilo- vých) — vše to ovšem k nemalému vděku mlá- deže, která v takových obálkách měla doklady ke slovnému vyučování, po případě předmět k „barvičkování“, jemuž již nedostačovaly obrázky v „biblické dějepravě“, na dlouhou dobu jediné, které školní mládeži do rukou se dostávaly. Také na obálkách otiskovány byly násobilka a jiné poučné věci, v sešitech kraso pisných (Greinerových) pak objevila se „vzorná písma. Potom „zdobeny“ obálky sešitův nápisy velkým zdobným písmem a rámci — vkusně i novkusně. Ale po r. 1873, kdy sešity s obrázky
#11 alto_textblock #11
a předpisy ku psaní podrobeny ministerskému schválení, téměř vymizely; také obálky nabyly vzezření velmi střízlivého; a pozornost obrá- cena k vlastnímu obsahu sešitů; poučné pří- datky, na př. Pravidla a vyobrazení správného sedění při psaní a péra držení, Hodnoty, poměry a vzorce početní, Ukazatele pravopisné, Školy ozdob, Desatera zdravotní a proti lihovinám, Přikázání slušnosti a mravů a podobná tiskly jednotlivé závody (na př. Hynkův v Praze) na zvláštní obaly, do nichž sešity vkládány, by zů- staly úhledny a čisty. Stalyť se totiž sešity v mnohých okresech školních téměř ještě něčím více, než pro- středkem učebným; zajisté nejeden in- spektor školní zřel v písemných pracích účel vyučování a kreslení posuzoval jenom dle množ- ství, úhlednosti a čistoty pokreslených sešitův a listů. To byla pravá „papírová éra“ ve školství obecném, kdy inspektor některý na tom mohl přestati, že za návštěvy školy ke všem učitelům nedocházel a vyučování jednotlivým předmětům neobcoval, nýbrž nechal před sebe skládati vy- soké stohy školních sešitův a prohlédnuv na- mátkou některé z nich, přestával tím již i na „přehlídce“ školy. To byla doba, kdy žáci a žá- kyně psali a přepisovali úkoly, úlohy, cvičení. slovíčka, pravidla ve škole a doma, kdy měli sešity i pro mapy i pro noty, kdy se jim i v ja- zycích (!) tolik školních a domácích úkolůva ovíčení ukládalo, že ku přípravě a opravě jich často v týdnu spotřebovalo se více času, než k vyučování přímému a ke čtení. (Ovšem pa- pírový živel řádil i jinde: současně, co žá- kům a žákyním nedostávalo se doma zásuvek na sešíty a ve škole přeplňovaly skříně, plnil správcové škol „úřadními výkazy“ nové pří hrady skříní a učitelům na „písemné přípravy nedostávalo se místa v zásuvkách katheder). Tedy v této „psavé“ době obrácena k se šitům školním pozornost zvýšená. V každěn okrese školním pro školy všech kategorií, pro všechny příslušné předměty učebné, pro všechny třídy zřízena pravá soustava se- šitů školních, jichž počet neobyčejně se roz- množil. Pro každý sešit upravena zvláštní li- niatura, nejednou jedna ode druhé jen zlomkem millimetru (!) se lišící. Na školu obecnou pěti- třídní zavedeno druhdy až na půl sta růz- ných sešitův! A přece byla by vystačila tak dvanácti druhy, po případě již i čtyřmi druhy! Poněkud obmezil tuto přemíru sešitův Ústřední spolek jednot učitelských v Čechách jenž navrhl pro sešity školní liniaturu „jednot nou“, to jest pro všechny sešity téže- třídy jednu; obmezil : množství sešitův a namnoze se svou liniaturou pronikl, nikoli bez velké ná- mahy a pilné práce. Závody papírnické tutc liniaturu vzaly za svou, tak že náleží k nejroz šířenějším. I doporučuje se, by stala se výcho diskem c. k. zemským radám školním, jimž ná leží do dvou let novou liniaturu pro sešity sta noviti; máme však za to, že by i v liniatuře mělo nastoupiti zjednodušení co největší, jakož i co do množství různých druhů sešitův o mnoho méně bude znamenati mno- hem více. Sešitů různých druhů co nejméně. s liniaturou jednotnou a co nejvíce jednoduchou poslouží školáma žactvu mnohem víe, než ny- nější spousta různých sešitů, napořád jinakli- novanýeh! I pro výrobu bude výhodou a po- vede k úsporám, když papíru, jednou nalin- kovaného, bude se moci užiti k největším počtu různých sešitů. Také v příčině textu na obálkách sešitů co největší zjednodušení se doporučuje, a to také se stanoviska vkusu. Zmatkům při prodeji určitých sešitů dětem určitých tříd, s nimiž číslování sešitů nikdy krýti se nemůže (na př. první sešit kreslie zavádí se v třídě třetí, první sešit ku psan kupují si děti i ve třídě druhé, a tak napořád. kteráž neshoda v číslování sešitův a tříd se stupňuje ve školách s odděleními), by se od- pomohlo, kdyby všechny sešity řadou so číslo- valy; pak by stačilo, aby kupující dítě vyřklo jen jediné číslo, a bylo by jisto, že dostane určitý, číslem tím označený sešit; tak by se od- stranilo vracení sešitův již koupených, zdroj někdy nemalých mrzutostí pro učitele, rodiče, děti, prodavače. Nadějeme se, že jinak ministerské naří- zení bez nesnází se provede a přestanou nářky a žaloby na „špatnou jakost, velké ceny a nepři- měřenou úpravu“ sešitů pro školy obecné a mě- šťanské, neboť čeští výrobci na podnět učitelstva a při neobyčejné konkurenci své sešity tak roz- hodně zdokonalili, že požadavkům ministerským již nyní slušnou měrou hoví, ba, v některých směrech, na př. Hynkovy sešity množstvím listů, je i předstihují. Ohledem jakosti papíru, velikosti formátu. jakosti obálek, ssavých vložek, způsobu linko- vání, textu obálek nebude tedy našim výrobcům sešitů psacích třeba, by co nového zaváděly — jsou v tom ohledě skutečně dobré. Veliká konkurence způsobuje, že jsou po- měrně také laciné. Že se nezdražují, ač ma- teriál a výroba v posledních létech dražšími se staly, lze si vysvětliti jen tím, že se jich spo- třebují veliké spousty, desítky a sta tisícův. Ovšem z výtěžku školních sešitův musíse udržovati nejen jejich výrobci, prodavači v velkém, továrníci, ale také jejich překupníci, prodavači v malém. Mnozí z nich i při veškere snaze, nemají za odběratele tolik škol, kolik potřebují; tací utíkávají se někdy k výrobě se- šitů s papírem špatným, obálkou chatrnou, šit drátem, úpravou ledajakou. Aby tyto výjim ky přestaly, bude na obchodních a živnostenských komorách, jež budou c. k. zemským radám škol- ním u stanovení cen k ruce, by návrhem no vých, po případě málo zvýšených cen sešitův umožnili, by i malí výrobci a překupníci ne- musili existenci svou hájiti tím, že horší jakost při levnější výrobě nahražují mírné ceny kupní než mohli za ceny přiměřeně zvýšené prodávati sešity ve všem dokonalé. Ovšem nejšťastnějším rozluštěním by bylo, kdyby i při lepší jakosti cena sešitův se zvýšiti nemusila, a úhrada vět- šího nákladu jinde, na př. uvedením sešitů na objem, ministerstvem předepsaný (8 listů), se vyšetřila. Jak patrno, nejsou školní sešity jen po školské stránce předmětem zajímavým, ale tak po stránce průmyslu a obchodu významným ježto s nimi spojeny zájmy velkých i malých průmyslníkův a obchodníků našich. Doufáme, že spojené práci rozhodných či- nitelů školních, průmyslových a obchodních se podaří, šťastně sloučiti požadavky školní s po- žadavky výroby a zavděčiti se tak i žákům i učitelům i rodičům.
#12 alto_textblock #12
Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry. ** Dnes hraje se na hlavním hříšti Slavie trainin- gový zápas: Slavia A leam — Reserves S. K.S Začátek o 31/2 hod., vstupné 30 hal. a 20 hal. Muž stva: A tea m. Malý Vaněk Jenda Hrab Tme Veselý Hejda Rese rvesi Čízek Frant Jenny Holub Moudrý Renner Šustera ** Ráno hrají Old Boys S. K. Slavie ** S. K. S. přijímá vyzvání pro Reserves Juniory pod adr.: S. K. S. Praha--I., 412. ** 11. t. m. hraje letní mužstvo S. K. Slavie v Kladně s tamním Sportovním kroužkem. Mužstvo kladenské Pipek
#13 alto_textblock #13
Baumruck BendaI Benda II. F. J. Ring Kotouě
#14 alto_textblock #14
Rázný Bočel Procházka
#15 alto_textblock #15
Jenny Piskora Kellner Jirkovský Procházka Kůgler. ** Dnešních alhletických závodů v Berlíně se té zúčastní čeští athleti a sice Karlínský a Kottiny (»Slavie«) a Vyskočil (»Sparta«). Naši athleti utkaj se tam s četnou soutěží mezinárodní, neb hlášeni ne- jen Němci z říše, ale i Vídeňáci a pak Dánové i Maďaři. ** »Pražský team« zahájí období cvičením dne 4. září. O 10. hodině dopolední schůze v klubové míst- nosti. Vyzvání k zápasům přijímá jednatel K. Chalupa Praha, Havlíčkovo náměstí č. 845. ** V Benešově hraje dnes »Novoměstský S. Ke. Odjezd o půl 8. hodině dopoledne z nádraží císaře Františka Josefa. ** Ku blížícímu se období v »kopané« oznamuj četné kluby již svůj částečný program. Tak učini již i vídeňský klub »V. F. Cricket Club«, který má pevně ujednány následující zápasy: Dne 8. zář proti »Graphii«, 11. září proti »Poszonyi Torn Egylet« v Prešpurku. 18. záři proti First Vienna P C., 25. září proti mnichovskému »Turnvereinu«,2 října proti Wiener Athletic - S. C., 16. října proti akademickému sportovnímu spolku ze Št. Hradce 23. října proti D. F. C. v Praze, 30. října proti lip skému Balispiel-Ciubu, 1. listopadu proti berllnskému klubu Hertha, 6. listopadu proti Testgyakorlok- Köre. 13. listopadu proti I. V. F. C. a 15 listopadu proti W. A. S. C. * Nezinárodní olympické hry po řádal v neděli dne 28. srpna ve Frankfurtě n. M. tamější svaz tělocvičný. Závody byly četně obeslány. V celku zúčastnilo se jich 73' klubů. z nichž 15 bylo frankfurtských. Z Prahy startoval Karlínský a Kohout (»Slavie«) a Souček (»Sparta«) Výsledky byly následujícíi Běh na 1500 m. (Mezinárodní, německý rekor 4:17, světový 4:6). 1. Albert (Hagenau) 4: 457, 2. Hellström (Berlín), 3. Beyer (Frankfart) Běh n a 50 m. 1. Keyl (Mnichov) 6 vt. 2. Kar línský 61/1, 3. Kohlmeylin. 4. Lüdtke (Berlín). Běh na 50 m. juniorů. 1. Lützel (Ludwigs hafen) 634- Skok do výše. 1. Wirminghaus (Essen 1 : 66 m. Házení koulí. J. Otlo (Darmstadl) 11.78m rekord německý. Světový rekord jest 14.68 m. De nis Horyan, Irsko, 1899. 100 m. pro juniory. Hildebrand 113 100 m. mistrovství Nemecka. 1. Kev (Mnichov) 113/, vt. 2. Kern (Norimberk). 3. Gölze (Frankfurt). 800 m. v běhu. 1. Hellström (Berlín) 2 : 72 400 m. staffeta. Čtyři muži. 1. »Männer Turnverein«, München, 47. Házení břemene. 1 Olto (Darmstadt) 7: 2 Německý rekord má Dörr 7 : 30 Skok o tyči. Karlínský 3: 10. (Německý re kord). 100 m. běh mezinárodní. 1. Keyl 113, 2. Asimus. 3. Horch. Házení diskem. Dörr 35: 95. 2. Součel 34: 47. 1000 m. štaffeta. 1. »Turnsport Frankfurt- 2: 4 9, Házení míčem na řemeni. 1. Součel 45: 9. 2. Dörr 44 : 47. 110 m. přes překážky. 1. Keyl 16. 2. R u Oba překonali německý rekor Trojskok. 1. Buchheit (Mnichov) 12: 58.2 Lüdtke. 3. Biehler. Běh na 400 m. 1. Hellström 541/2. 2. Hüttin (Altona). 3. Leunig. Běh na 1500 m. o mistrovství jižního Německa 1. Albert (Hagenau) 4: 23. Skok do dálky. 1. Kohout 6: 12. 2. Buch heit (Mnichov). 3. Lüdtke. 600 m. štalíeta. Tři muži po 200 m:1 Turnsport Frankfurt 1:121/2 (něm, rekord Tahání lana (6 mužů pod 900 liber). 1. k kers z Offenbachu. Vzpírání. Soupažně 50 kg. na vytrvalost 1. Krämer (Wiesbaden) 33 x. 2. Speidel (Darmstadt 32 x. 3. Hasselbach (Darmstad!) 31 1/12 r. Vzpírání. Soupažně 75 kg. na vytrvalost 1. Schleidt (Darmstadt) 21 x. 2. Merget (Frankfurt 21 x. 3. Pistor (Norimberk) 18x Zápasy. Lehká váha. 1. Schmelzkopf (Ham burk). Střední váha. 1. Schülein (Mohuč). Těžká váha. 1. Sigrist (Manheim)
#16 alto_textblock #16
Šašek
#17 alto_textblock #17
Čížek
#18 alto_textblock #18
Moudrý
#19 alto_textblock #19
Kaluj
#20 alto_textblock #20
Hlasy z obecenstva. Pan Vitězslav Welss mešká v P'aříži za příč. nákoupě mo delů. Případné dotazy do 6. září Rue de Hauteville z5. 18854 (Zasláno.
#21 alto_textblock #21
yhlášení?
#22 alto_textblock #22
16. září 18pg.
#23 alto_textblock #23
Asi 16- až 18letá dívka, která v den ten va Vidni, v restaurantu Leidingerově (nyní Hopfner avě) na Kärathnerstrasse v česky mluvící společnosti oběd- vala, se prosí, aby za příčinou přijetí důležitého sdě lení svoji adresu pod zn. „Ve vlastním zájmu“ do ad ministrace tohoto listu zaslala.
#24 alto_textblock #24
1823
#25 alto_textblock #25
(Zasláno.)
#26 alto_textblock #26
Čeští úřadníci! Upozorněte svoji paní, že mýdlo a jiné prací pro- středky se známkou „Jelen ve skoku“í jsou výrobkem německým a že jest národní povin- nosti českých žen řiditi se heslem „Svůj k svému“, pod- porovati průmysl český kupováním zaručeně čistých. nepadělaných jádrových mýdel z továren českých! Spolek českých mydlářů v Praze
#27 alto_textblock #27
18819
#28 alto_textblock #28
Překrásná duetta na housle
#29 alto_textblock #29
v 1. poloze:
#30 alto_textblock #30
Edice M. T.
#31 alto_textblock #31
č.
#32 alto_textblock #32
82. 50 národních písní (Mařák) K 1.20 84. 50 operních melodií (Mařák) „ 2.— 141. 25 taneů a pochodů (Bastl) „ 1.80 50. Gebauer op. 10. Snadná duetta (Suchý) „ 1.44 49. Pleyel op. 8. Duetta (Suchý) „ 1.20 120. Řihovský op. 12. Snadná duetta 1.20 Vhodné pomůcky ke každé škole houslové Velký sklad výtečných a levných stru.
#33 alto_textblock #33
Mojmír Urbánek v Praze
#34 alto_textblock #34
822
#35 alto_textblock #35
Nová klavírní škola;
#36 alto_textblock #36
Praktická elementární Skolana piano
#37 alto_textblock #37
Se zřetelem k hudební osnově pro ústavy učitelské ze dne 13. čee. 1886 a pro hudební ústavy vůbec sepsal Julius Rauscher, spisovatel „Praktické školy na housle“, „Vý- boru duett pro dvoje housle“ a „Houslových kvartett“
#38 alto_textblock #38
Sešit 1. až 7. po 1 kor. 20 hal
#39 alto_textblock #39
Nakladatel Fr. A. Urhánek, český knihkupee v Praze, vedle Národního divadla = Prvý český závod ludební. = Seznamy hudebnin rozesílám n požádání (tu prosím o udání, z kterého oboru? zdarma frankované. 1857
#40 alto_textblock #40
Přátelé zvířat!
#41 alto_textblock #41
Žádejtena ukázku zdarma velký obrázkový časopis n4it v Praze, na „SVel zMral „Klamovkou“. 18274
#42 alto_textblock #42
Pařížské a vídeňské
#43 alto_textblock #43
modely 1849r
#44 alto_textblock #44
podzimních a zimních damských klobouk
#45 alto_textblock #45
v bohatém výběru a nejlevněji v novém obchodním domé
#46 alto_textblock #46
J. Novák v Praze, Vodičkova ul.
#47 alto_textblock #47
cemnent., tervačor. a Břemtel. dlaždie, a be Dia2bj ton, vsfalru a litého terraca dřeroerinierttent, trpenkoui a cemenstouými Krytiny askane 80laCe proti vtlur t zímě cemenst. a Monferory. Výrošlyy osnnténBor Rouy e Sádrovice. Obnovování schodů. Podníkatelstoi alaveb betonorých a továrny slavebníc věrobilá =Hňza Rosenberg, = Praho — Vuleň — Olontone
#48 alto_textblock #48
Parní mlékárna Vysočany. Cis. král dvorní a koniorní dodavatel Mléko, smetana, čajové máslo, mléko pro děti. Teleton zscl.
#49 alto_textblock #49
Pilnáčkovo
#50 alto_textblock #50
mýdlo s ovečkou
#51 alto_textblock #51
i
#52 alto_textblock #52
jest pravá, nepadělaně jádrové mýdlo nejlepší jakosti, velice vydatné a při tom ryze český výrobekl Podporujte proto náš český průmyal a kupujte vždy a všuda výhradně jen „Pilnáčkovo mýdlo s ovečkou
#53 alto_textblock #53
1521
#54 alto_textblock #54
Mčetní,
#55 alto_textblock #55
žen., kat., 38l., s 12letou praxí, čes. a něm. korresp. stenograf, zručný kreslič, s prima ref. z vel. prům závodu, prosí pp. chéfy o místo. Zn. „Spolehli ý 1904“ 18739
#56 alto_textblock #56
Díků vzdání.
#57 alto_textblock #57
Všem, kdož v neskonalém zármutku mém za příčinou úmrtí předrahé choti me darováním skvostných kytic a věnců pa- mátku drahé zesnulé uctili, za vřelé úča- stenství při pohřbu, jakož i za veškerá ústní i písemní laskavá slova útěchy, jimiž nezměrný bol můj zmírniti se snažíli, vzdá- 18873 vám tímto
#58 alto_textblock #58
svůj nejhlubší dík.
#59 alto_textblock #59
Josef Matějka.
#60 alto_textblock #60
Konkurs
#61 alto_textblock #61
na dodávky uhlí a dříví
#62 alto_textblock #62
Městská obec žižkovská bude potřebovati v době od 1. října 1904 do 30. záři 1905 1. asi 61.000 metr. centů uhlí hnědého, ořecho- vého Ia pro městskou elektrárnu a městské lázně 2. asi 11.000 metr. centů uhli černého a hnědého pro vytápění obecních budov a škol; 3. asi 200 m' dříví polenového k palivu. Kdo se o dodávky tyto ucházeti míní, nechť podá nejdéle do 20. září 1904 do 12. hodiny polední v po- dacím protokole městského úřadu v Žižkově zapečeté- nou nabídku dle podmínek, ve kteréž nahlédnouti lze u městského úřadu v Žižkově v hodinách úřadních kanceláři čís. dveří 10.
#63 alto_textblock #63
Městský úřad v Žižkově, dne 2. září 1904. 1877e
#64 alto_textblock #64
Gustav Žák, starosta.