ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9fda1fa0-8d73-11dc-9eb4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 38
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
8. července 1909. Číslo 186.
#4 alto_textblock #4
Pokl. Hrský a sp. podali dotaz o postavení pomocných techníků, zaměstnaných při zemské re- kulační komisi pro království českéa posl. 1lsý a sp. návrh na zřízení střední školy v Jilemnici. Konec schůze ve 144. hod. odp.; příští budo v pátek dopol
#5 alto_textblock #5
Z parlamentních výborů.
#6 alto_textblock #6
Z Vídně, 7. července, (K. k) Náredohospodářský výbor pokračoval dnes rozpravě o vládní předloze, která týká se únravy potrolejátského průmyslu. Posl. dr. Diamand vytýkal, že reservoiry byly pronajaty zemskému svazu výrohců surového petro- leje. Ať stát podrží ve svých rukou skladiště potrubí. Ministr financí ryt BIliňski prohlašuje, ze vzdor loňské akci správy stát. drah nadvýroba petroleje stoupla tak, že tchdejší svaz výrobců surového pe- trůleje nebyl by býval lakticky s-lo splniti podmínky. jež mu smlouva ukláda. V této šituaci obratil se nej- dříve na rafinerie a když v prvním okamžiku úsilí nězdařilo se, na Američany. V tom ujala se věei vláda, je však daleka všeho nepřátelství proti ame- ričkému kapitálu. Vláda je povinna hájiti zájmy do- mácí výroby a tyto zájmy jak ralinerií, tak výrobeů súrového petroleje byly by velmi ohroženy, kdyby se byla uskutečnila tak zv. americká smlouva. Ministr působil nejprve na soukromý kapřtál. Po dlouhém vy- jednávání shledalo se, že žádá na vládě velké zá- ruky. Vláda odhodlalá se proto ku předloze a za- bájla opět vyjednávání, aby sblížila rakouské vý- robce obou kategorií Kdyhy bývala možnost, že by se obě skupiny výrohců byly chtěly sblížiti na újmu konsumentů, vláda přírozeně takovou akci podporo- váti nesměla. Vyjednávání vedlo konečně k dohodě. Se zřete lem na ni, zejměna pokud jedná se o státní ústav pro odbenzihování petroleje, byla vláda s to upraviti předlohu v tom smýslu, že na jedné stráně pama- tuje se na stavhu reservoirů na stát. vrub a na druh straně koncesováním dospivá se k jistému obmezení výroby, pokud jinou akci nedospěje se k upravení petrolejní otázky., Vláda chtěla, aby nejen oproli Američanům, nýbrž také oproti tuzemskému kapi- tálu, klerý často nechová se ke slahším výrobcům surového petroléje zrovna hlahovalně, zjednala ji- stou ochranu předpisy o koncesování. Co se týče otázky stštních resorvoirů, vláda vyhradila si volhu mezi vlastním provozováním a pronajmutím, admi- nistrativy Snad prý to bylo zeela očelné. Ustanove- ním předlohy o povinné koncesi pro jednollivé živ- nosti v petrolejářském prámyslu připravuje se monopol, který vláda studuje. Minist doporučuje výboru předlohu ke schválení. Posl. dr. Licht spatřuje v nuceném koncesování rafinerií povážlivý prejudic pro svobodu průmyslové činnosti. Co dnes zdá se vhodným v průmyslu pe- trolejážském, může býti zejtra zavedeno v jiném odboru Odbí šéf dr! Broseho pokládá závedení nuce- ného koncespvání, pokud se týče rafinerií, neobyčej- ně důležitým, protože se zdá, že americký trust mi úmysl postaviti v Rakousku nové rafinerie, anebo zakoupiti pracující již soukromé rafinerie, anebo ra- finerie akciových lspolečností. Ví prvěm případě je nuceně koncesování vhodným prostředkem, aby ame- rický trusí, event. nastrčeně jím osoby byly vylou- čeny a také v případě zam.ýšleného získání soukro- mě rafinerie může vláda odepřiti novým majitelům udělení koncese Zásadu, vyslovenou drem. Lichtem, že totiž vel- koprůmyslové podniky nemají podléhali nucenému koncesování, nazývá, povšechně úplně správnou. avšak v tomto případě jedná se o mimořádné opa- tření v boji proti zahraniční přemoci. Vládní zá stupce žádá na kanec výbor, aby projevil svůj sou- hlas se živnostensko-právními ustanoveními dle textu vladní předlohy. Odh. šéf Homann vykládal technické podrobno- stí o nádržkách, jež mají býti vystaveny státním ná- kladem. Po delňí debatě usneseno přijati vládní předlohu za podklad zevrubné debaty, načež rokování přeru- šeno a schůze ukončena, Příští bude zeitra dopoledne. *
#7 alto_textblock #7
a
#8 alto_textblock #8
v
#9 alto_textblock #9
Zemědělský výbor zahájil zevrubnou debatuo vlhdní předloze ve příčině zpeněžení dobytka. § 1. byl přijat dle teztu ref. Povše, přijatého vládou (vřadění milionu K ročně na účele zpeně- žení dobytka a 5 mil. ročně na zvelebení jeho chovu). Změna, navržená Wojnarovským, aby obnosy v § 1. stanovené byly celkem ze 6 mil. zvýšeny na 13 mil., propadla. Ministr orby dr. Bráf prohlási ji se stanoviska vlády za nepřijafelnou. § 2. byl rovněž přijat dle, zpravodajova textu, Příští schůze bude zejtra
#10 alto_textblock #10
o
#11 alto_textblock #11
*
#12 alto_textblock #12
Právní výbor rokoval dnes o usnesení pansk sněmovny ve příčině výše obnosů, rozhodujících př trestně právním posuzování skutků
#13 alto_textblock #13
lez-Ofnan. Všichni jeho členové vyslovili se proti usne- sení panské sněmovnv. Posl. dr. Winter dovozoval, že usnesení posla- necké sněmovny byla kompromisém mezi názory sněmovny a vlády a vláda byla proto povinna, za- stupovati osnovu dle textu poslanecké sněmovny. Jménem vlády hájil min. rada dr. Schober usne sení panské sněmovny, jež prý jsou mnohem mír- nějši než ustanovení zahraničního zákonodárství. Ministr dr. Hochenhurper prohlásil, že usnese- ním poslanecké sněmovny vznikla by mezi ustano- veními o proviněních proti majetku a proviněních politických značná divergence, jež zmírňuje se zně- ním panské sněmovny. Ostatně je toto znění mno- hem hližší již hotovů reformě trestního zákona než znění poslanecké sněmovny, pročež pokládá za po- vinnost hájiti usnesení panské sněmovny. K návrhu posl. Löwensteina usneseno jedno myslně setrvati na textu poslanecké sně- movny. Zpravodajem pro sněmovnu zvolen opět posl dr. Ofneri
#14 alto_textblock #14
Odbor, dosazený právní komisí panské sně movny ku předběžnému projednávání novely ke všeobecnému občanskému zákonníku ukončil porady ve 40 schůzích. Osnova jím vypra- covaná pojala do novely mimo vládní předlohu ještě další materie občanského práva, tak mezi jiným prá- vo sousedské, právo retenční, právo stavební (při kterémž dalo min. spravedlnosti výboru k disposici výsledky ankety r. 1908), odbytné, ručení, právo na náhradu škody, smlouvu nájemnou, smlouvu o díle. Zvláště zpracováním posledního předmětu bylo u- možněno nejen připojiti nová ustanovení o smlouvě služebné, obsažená ve vládní předloze, k normám všeob. občanského zákonníka o mzdní smlouvě, ný- brž i celé toho se týkající 26. hl. části II. dílu všeoh zák. dáti žádoucí novou úpravu Osnova zákona, takto rozmnožená — má asi o 80 paragrafů víc než vládní předloha — bude na základě usnesení pravní komise panské sněmovny už nyní uveřejněna, aby širším kruhům se umožnilo o ní rokovatia Hlavní zpravodaj odkoru, zvolený, svob. p Schey, byl pověřen, vypracovati zevrubnou zprá- vu, obiasňující a odůvodňující návrhy odboru pro přávní komist. Na tomto podkladě mž býti předloha na podzim v právní komisi projednána. Očekává se, že takto bude lze rokovati o novele k obě, zák. v plenu pan- ské sněmovny ještě před koncem roku,
#15 alto_textblock #15
Poláci dosáhli pod vládou rakouskou. Takové srovnání nemůže nedati silnou ránu idei austro- slavismu, jestliže snad někomu napadne znovu ji v Čenstochově ohřát na katolické půdě. Hospo- dářský blahobyt království polského, dominující položení jeho průmyslu ve vší ruské říši, kde je všecko »varšavské« a »loďské« v modě, vy- soký rozvoj polské literatury a umění, lesk pol- ské šlechty, zámožnost polského rolnictva dají Čechům názorné poučení o významu těch žalob na »ruský režim«, které se k nim donášejí. Některé nedostatky v užívání úplné občanské svobody nejsou výhradným údělem království polského. Poláci sdílejí je se všemi ostatními ruskými občany následkem společných dějinných podmínek, a mezi těmi podminkami revoluční hnutí v království polském za poslední lete hraje neposlední úlohu. V Haliči pak úplná ob- čanská svoboda, darované Habsburky Polákům. dovedla k nemilosrdnému útisku ruských spolu- obyvatelů a k tomu, že 70% šlechtické půdy přešlo v židovské ruce a přírodní bohatství země v ruce cizích kapitalistů, jakož i k po- stupnému vydědění haličského rolnictva. Čechové se dále přesvědčí, že mezi Poláky v království je dosti zdravých živlů, poznavších. že minulost »od. moře k moři« se nenavráti že dobrobyt polského národa dlužno postavit na nové, slovanské principy. Poznají, že mezi Po- láky v království mobutní ta část, která osu svého národa nerozryvné svazuje s Ruskem Slovanstvem. Jestliže Čechové svou přítomností v Čenstochově povzbudl a posllí tuto část pol- ského národa, dostoji svo slovanské úloze.
#16 alto_textblock #16
Politické zprávy domácí. V Praze, 7. července. (Zatímné roz- řešení uherské krise.) Dr. Wekerle byl dnes přijat ve slyšení a panovník přistoupil na žádost uherského kabinetu, aby ministry nově jmenoval. Toto formální nové jmenování, jež bude úřadně vyhlášeno v nejbližší době, má však pro minnistry nepříjemný následek, žese dle starého uherského zvyku musejí vzdáti po- slaneckých mandátů a podrobiti se nové volbě. Pešťské listy ukazují však na precedens, kterým se tato nepříjemnost dá obejíti. Když byl dr. Wekerle roku 1894 po marném pokusu Heder várově, sestaviti kabinet, znova jmenován mini sterským předsedou, bylo do vlastnoručního listu panovníkova vloženo místo: „ ... jmenuju vás opětně ministerským předsedou, jinými slo- vy potvrzůju vás v dosavadní hodnosti.“ Týž passus objevil se také v listech, daných ostatním členům prvního Wekerlova, kabinetu a passu ten je zbavil povinnosti podrobiti se nové volbě. Sbudí se, že podobného opatření se použijei nyní, aby nebylo treba nových voleb ministrů. Dr. Wekerle bude tyto dni jmenován po čtvrté ministenským předsedo u. Po prvé stal se šefem uherské vlády 24. listo- padu 1892 po pádu kabinetu Szaparyova. Když na jaře 1894 magnátská sněmovna zamítla vlád- ní předlohu o občanském sňatku, podal demisi a utvoření nového ministerstva svěřeno hraběti Khuenu-Hedervárovi. Ale pokus Hedervárův ztroskotal, načež 9. června 1894 kabinet We- kerlůvjmenován znova a udržel se u vesla do 14. ledna 1895. Od té doby vystřídaly se v Uhrách vlády Banffyova (do února 1899), Széllova (do června 1903), Štěpána Tiszy (do června 1905), první a druhá Fejérvárova. (do dubna 1906), načež dne 8. dubna 1906 dr. We- kerle povolán po třetí v čelo vlády, tentokrál koaliční. V jeho kabinetě zasedali hr. Andrássy. Košut, Darányi, hr. Apponyi, Polónyi, Jekel- falussi a Josipovič. Kabinet má dosud totéž slo- žení, až na to, že Geza Polónyi musil v únoru 1907 podati demisi a místo něho ministrem spravedlnosti je dr. Günther. Ministrem finaneí byldr. Wekerle od r. 1889 již v kabinetě Kolo- mana Tiszy a přešel v téže hodnosti také do kabinetu Szaparyova. Finance spravoval také jako ministerský předseda, takže bude nyní mi nistrem financí, po šestě.- V Praze, 7. července. (Bar. Rauch o po- slanecké imunitě.) Bán bar. Rauch je opět v Pešti. Redaktor „Pester Lloydu“ jej vy- hledal a tázal se, co soudí o porušení imunity poslance Novo sela. Bar. Rauch ovšem háji brodské policie. Novosel stál prý v čele zástupu, volajícího „Abcúg Rauch!“, když bán vjížděl do Brodu a policie měla právo zatknouti jej, po něvadž ho zastihla „in ilagranti Redakce poznamenává k bánovu vysvět lení! Bar. Rauch nemá poněti o imunitním prá- vu, sic by nemluvil, co řekl. Policie ovšem můze zaiknouti poslance, jehož osobně nezná. Ale posl. Novosel byl nejen zatčen, nýbrž poli- cií, když již věděla, že zatkla poslance, ještě od- souzen na dvě neděle do vězení. A brodská poličie musila přece vědět, že si měla vyžádati dříve svolení nejen chorvatského, nýbrž i uher- ského sněmu, jichž je Novosel členem. Ostatně již to činí prapodivný dojem, že bán pokládá výkřik „Abcůg Rauch!“ za takový přečin aby poslanec mohl býti pro něj zatčen „in flagranti“. Slovem i v této věci ukázal se bar. Rauch ve své nicotnosti, která se neumí zmoni na nic jiného, než praprostou mstu. Z Lublaně, 6. července. (Zajíma v účet.) Terstské ředitelstvo státních drah ob- drželo od jakéhosi přednosty stanice v obci ryze slovinské účet, za jehož schválení uctivě žádá. Přednosta stanice, jenž se sám přiznává ke smýšlení německo-nacionálnímu, ozna- muje, že pro dobrou vůli a obyvatelstvem sou- sední obce musí býti členem různých slovin- ských národních spolků, navštěvovati spolu s ji- nými honoracemi slovinské zábavy a slavnosti atam utráceti peníze. Žádá tedy, aby mu ředi- telstvo poskytlo mimořádnou podporu na tyto representační výlohy. V účtu uvádí se dle „Slov.“ výslovně, kolik pana přednostu stoji členství v „Sokole“, čtonářském spolku, co ho stál frak, cylindr, nové boty a rukavice na re- presentaci, mnoho-li utratil při slovinských zá- bavách a slavnostech a t. d. Reditelstvo skutečně jeho žádosti vyhovělo“ a po- volilo nacionálnímu Němei na representaci při slovinských slavnostech příspěvek 300 K. Je to asi důstojný representant německé národní hrdosti, který neváhá „pro dobrou vůli“ býti členem slovinského Sokola, když mu členský lístek zaplatí c. k. ministerstvo železnie.
#17 alto_textblock #17
K vnitřní krisi v Německu. Ani včera nebyly porady finančnfch mini- strů německých o stanovisku k nové většině její usnešením finančním skončeny. Stane se tak možná ale už dnes. Bývalý ministr Hlo no- taux v pařížském »Journalu« píše, že Něme eko dnešním obratem spěje dál než k absolu- tismu: totiž k plnému rozvratu poměrů svých. I ostatním státům evropským nemůže prý zů- stati lhostejno, zvítězi-li reskce v samém středu
#18 alto_textblock #18
Evropy-
#19 alto_textblock #19
K zavraždění Curzona Wyllia. Vražedný útok na plukovníka Curzona Wyllia, pobočníka lorda. Morleye, ministra pro Indii, způsobivšl rozrucb a zděšení ve Velké Britanii, připomíná slova lady Dufferinové, pro- nesena roku 1886 při vysvécení kostela, posta- veného na upomínku vraždění v Carengore »Někteří se domnívají, že neměli bychom zvěč- ňovati vzpominku na vzpouru, ale spíše vše- možně se starati, aby se na ni zapomnělo. Jiní tvrdí, že máme důvody vzpomínati a dáti Hin- dům na jevo, že si vzpomínáme.« Slova ženy indického místokrále nabývají zločinem indi- ckého sludenta velké aktuality. Mladý muž, který 2. t. m. na slavnosti indické sekce v el- sařském ústavu skolil ranou z revolveru plu- kovníka Curzona Wyllia a smrtelně zranil jeho průvodce doktora Lalcacu, je hrozným zjevem, který vzburcoval svědomí anglické. V Indi ozývá se podzemní rachot bližlcího se so- pečného výbuchu revolty. Vrah Dhingro je členem organisace mla- dých Iadů, kteží od několika let připravují pro- pagandu činu a šíří idee anarchistické. Patří ke klubu »India house«, založenému Schyomaj Krishnavarmou, bohatým Indem, sídlícím v Pa- říži a obětujícím své nesmírné jmění revoluční akci, jejíž orgánem je týdennik »Sociologue Hindou«. Tato revue prohlašuje, že politická vražda není zločinem. Lidě nepředpojatí nepo- hlížejí na politického vraha jako na zločince, ale jako na matitele lidstva. Tyto názory vžily se do duše Dhingrovy. Ravoluční hnutí v Indi posuzujt mnozí dosti povrchně. Nyní však se objevily tak povážlivé zprávy, že i v Londýně jsou zaraženi revolučními rejdy indickými. In- dové, veďoucí hnutí, tvrdí, že jejich doktriny nejsou nahodilé, ale že odpovídají podstatným tradicím Indie. Lid vzývá stále nadšeněji Kali, strašnou bohyni smrti a zkázy. V přístavu v Kalkuttě se shromážďovali agitatoři. Pařížský protektor hnutí Krishnavarma napsal ve své revui, že známý Irčan pravil: »Indové nemohou ziráceti čas diskutováním o methodách, jichž nutno užíti pro jejich věc národní. Nebudou říkati: „Musite užívati vylučně buď dynamitu. buď dýky, buď pušky nebo parlamentní agi- tace.“ Ale opravdoví Indové použijí každé methody, odpovídající okolnostem.« To je ovšem velmi výmluvné. Není divu, že tyto theorie při- vedly mladého fanatika indického k hroznému zločinu. Vláda anglická je odhodlána zakročiti energieky proti anarchii indické. Ale její přísná opatření nemohou jí odvrátiit od administrativníe reforem, deflnovaných lordem Morleyem. Re formy i persekuce musí se bráti svou cestou Svoboda a pořádek nejsou možny ve státě, kde by bylo trpěno řádění indických anarchistů.
#20 alto_textblock #20
Politické zprávy zahraničně.
#21 alto_textblock #21
V Praze, 7. července.
#22 alto_textblock #22
Členové hosudarstvenné dumy a sovětu ná- vštěvou v Anglii. V Oxfordě universita dala ruským hostům banket. Místokaneléř pravil: Rád bych uvidě cara Mikuláše II. v nejstarší anglické universitě. jako někdy můj předchůdce uvítal zde cara Alexandra II. Dále pravil: Oxfordská universita se pyšní, že má mezi svými členy na věčné časy muže takového, jakým byl prof. Menděle- jev, jehož zásluhy přežijou věky. Bylo by si přáti, aby nastaly živější styky mezi anglickými a ruskými universitami. Styky tyto mohly by se udržovatí vzájemnými exkurise m studentů. Přiští rok vypraví se taková exkurse do Ruska z oxfordské uni- ver si ty.
#23 alto_textblock #23
s
#24 alto_textblock #24
Námořní debata ve francouzské sněmovně. Po mdlých prvních schůzích oživla poněku námořní debata v paláci Bourbonském. Admirál Bienaimé, nacionalista, pokračuje ve své kritické řeči a dovozuje úpadek francouzského námořnictví, který prý zavinil ministr Polletan a to okolnosti. že po odchodu Lanessana neměli více odbor- níci náležitý vliv na pracích. Přičítá též Cle- menceauovi část zodpovědnosti, ale pone chává jiným, aby o tom promluvili ve sně- movně. Žádá, aby námořní odborníe nabyli opět rozhodující moci. Konečně praví, že má důvěru k novému ministru námořnictva a že očekává od něho obrat k lepšímu. Potom mluvil zpravodaj Michel, jenž prohlásil, že je vzdálen jakéhokoli stranictví a osobních ohledů, že mu jde jen o věc. Jeho řeč obmezovala se jen na fakta jeho raportu. Jaurie Thomson, Picard ho občas přerušovali. ale debata nenabyla prudkého rázu.
#25 alto_textblock #25
Ruský list o jízdě Čechů do Čenstochova. »Novoje Vremja« vítá, že Čechové se roz hodli pro hromadnou návštěvu polské výstavy v Čenstochově a udusivše v sobě nelibost, kterou v nich vzbudilo chování polského kola ve Vídni, dali zvítěziti politice rozumu nad politikou citu. V Čenstochově tedy za nedlouho dojde na velkou slovanskou slavnost, která silně popostrčí prak- tickou slovanskou vzájemnost. Tam se upevní ty obchodní styky mezi královstvím polským českým, které začaly loni, když Polácí vyhlásili bojkot německým tovarům, aby je zaměnili če- skými. Avšak kromě obchodní a průmyslové stránky věc má i stránku politickou. Čechům bude dána možnost obeznámiti se se skutečným stavem věcí v království polském a s jich po- ložením v Rusku, a srovnati je a uimn, čeho
#26 alto_textblock #26
Zoufalá siluace šachova. n V anglických kruzích soudí, že situace ša- chova jest beznadějna. Bude-li sesazen, bude buď dosuzeno vladařstvo, aneb bude ša- chem prine Zill-es-Sultan. Zill-es- Sullan, jenž vlastně účastníl se rozdmychování revoluce a jest, jako obyčejně každý následník nežli došedne na trůn, liberálem, jest nejstarš strýc čacha Mohameda Aliho. Jest 59 let stár
#27 alto_textblock #27
Ruská diplomacie ujišťuje, že Rusko neche v Persii nie jiného, nežli chrániti své přísluš- níky, vyslanestva a spojení mezi Enselim a Te- heranem. To jest úkolem ruského vojska, kter jen v krajním případě vytrhne z Kazvinu až k Teheranu. Šachovo vojsko, vedené bývalým ru- ským důstojníkem Ljachovem, čítá v Teheranu jen 800 mužů a to k ochraně vyslanectev ne- nestačí; neboť Bachtiarové mají 1000 mužů vedle 800 ozbrojených jiných revolucionářův. Ruská diplomacie soudí, bude-li šach svržen, že nástupcem jeho bude prohlášen neplnoletý synek jeho za vladařství prince Zilla. Rusko zakročilo by jen tehdy, kdyby byl ohrožen život ša- chův, jemuž chce nabídnouti po připadě útulek na ruském vyslanectvu. Některé vlády evropské poděkovaly Rusku za jeho zakročení.
#28 alto_textblock #28
Prvni živnostensko - prümyslový výstavní trh.
#29 alto_textblock #29
Včerejším dnem ukončen Byl podnik, pro náš hospodářský život v budoucnosti velice důležitý, kte- rýž na první počátky své splnil očekávání v ně kladené tím, že uspokojil vystavovatele a přinesl cenné zkušenosti pro pokračování v roce příštím. Můžeme býti vděčni Národohospodářské jednotě, že uvedla v život výstavní trhy, jichž k našemu ho- spodářskému životu nevyhnutelně jest potřebí a po nichž na slovo vzaté veličiny národohospodářské již dávno volaly. Bohdá, příštím rokem vrátíme se k trhům těmto zdokonaleným a rozšířeným a ještř větší nadějí.
#30 alto_textblock #30
Veřejné díkůvzdání.
#31 alto_textblock #31
Národohospodářská jednota pořádáním výstav- ních trhů živnostensko-průmyslových podjala se úkolu stejně užitečného, jako nákladného a mohla přivésti podnik tento k docílenému výsledku jenom za obětavého přispění vynikajících korporaci, žurna- listiky, ba celé české veřejnosti. Sluší na prvním místě díky vzdáti jak zemskému výboru král. če- skébo za propůjčení výstaviště, tak městským radám král. Prahy, Král. Vinohradů a Vršovic za přijelí protektorátu, zejména děkujeme starostovi p. JUDru Grošoví za zahajení výstavního trhu. Srdečně vdě- číme dále J. E. p. Karlu Praškovi, ministru m. s. a peslanci p. JUDru. Šílenému, presidentovi morav- ské živnestenské rady, za převzetí čestného před- sodnictva. Za mravní i hmotnou podporu vděční jsme sboru obecních starších král. Prahy, městům Domažlice. Kouřím atd., kteráž subvenoemi nám přispěla. Neličený dík náš platí však také zejména české žurnalistice, ktěráž bez rozdílu politického přesvědčení pocbopila důležitost podniku a od po- čátku naše snahy hojnými články podporovala, a t jak denníky české, tak i listy krajinské, tak i zvláště časopisy odborné a živnostenské. Děkujíce, prosíme. aby nám přízeň tuto i na dále zachovaly. České obei sokolské, jakož i Národní jednotě severočeské, kteréž s námi bratrsky své podniky pořádaly a tím podaly důkaz pochopení i shody v životě českém tak vzácně. zvláště srdečně děkujeme. Plné uznání naše a vděk zasluhují především také výrobci a vystavovatelé naši, dále živnostenská společenstva se Zemskou jednotou živnostenských společenstev v čele, damské kluby české, obecenstvo a celá česká veřejnost vůbec, kteráž podník svůj přízní sycu provázela. Všichni přijmětež náš vroue dík a zachovejte myšlence výslavního trhu přízen svou i na příště.
#32 alto_textblock #32
Národohospodážská jednota. MUDr. Karel Chudoba, předseda, Antonín HIo- řovský jednatel, Vojtěch Herain, jednatel, Alois Herberger, pokladník, F. P. Vožický, tajem- ník, J. Hybš, poslanec, J. Vorlický, JUDr. E Grégr, Anna Slavíková, Zorka Hovorková M. Kuklová-Bezděková, Baruše Jandová J. Liebel, J. Kavalír, architekt, J. Novák inženýr. Vojtěch Kraus atd., členové výboru.
#33 alto_textblock #33
Procházka výslavou. Stroje cukrářské vy- stavovala firma Karel Ekart, Praha 1. 641. Na- vštěvovatelé Národohospodářské jednoty s velikým zájmem sledují práci Jos. Mánka, tamhoriera z Tatotit, jenž rychle, dle úsudků odborníků, skvostně vyšívá na stroji a každému ochotně vy- světlí, jak stroj se reguluje atd. Pěkná, s uměleckým vkusem upravená exposice vyšivek, vzácného skla, porculánu, šperků atd. poutala všeobečnou pozor- nost. Zásluhou práce a snah našich dam jest exposice Umělecké tržnice v Praze II.. Tylovo nám. Nsbytek do výstavní kanceláře zapůjčila s nevšelní ocholou naše čilá firma J. Jiroušek, zařizování kancelárí ve Spálené ul. Velmi pěknou byla exposice Josel Strejce, Praha I., Husova tř. 238, obzvláště ně- kolik skupin i ženýrských rýsovadel, v nejmoderněj- ším slchu provedených, dokazuje dozajista zdatnost firmy. Dámy zajímá vaposice sl. Hanny HOlle- rovy, umělecký atelier pro kresbu a uměl. vyšl- vání v Praze II., Školská ul. 18, vystavovala vkusně vyšívané pckrývky, mapy, kapesníky v národním slohu. Dále Anna Sedová v Karlíně. Královská třida 4, vystavovala v témže oboru pěkné ukázky uměleckých ručních prací. V oboru školských pomů- cek vynikla známá vydavatelka B. Hácová, Kr Vinohrady, Divišova ul. č. 12. jejíž školní mapy nejnovější plány Prahy nalézají hojného odbytu. Stejně hledanou jest znamenitá tuš tekutá i pevná pí. Anny Žákové, Kr. Vinohrady, Manesova ul čís. 8, jedině to skutečné české výroby. Pokladny pro výstavní kancelář s ochotou zapůjčila česká tirma Karel Kauble, prvni pražská výroba po- kladen, nemobouc se pro velkou zaměstnanost sama ukázkou svých výtečných výrobků účastniti. V ex- posici literatury národohospodářské velmni zdatně se uplatnila firma F. Šimáček v Praze, Jerusa- lémská ul., která překvapila veřejnost svým živým zájmem o spisy národohospodářské, jichž celou řadu vydala svým nákladem, přispívajíc tak nemálo k bu- zení smyslu pro tyto otázky. Dále české knihkupe- ctví a antikvariát fy. Jos. Šprin ger, Praha II. Jilská ul. 24. vystavovala různé knihy, časopisy skladby atd. Svaz českých esperantistů vystavoval svoje různé časopisy, učebnice Čejkovy slovníky a j. Velmi zajímavá jest exposice pí. Anny Drůbkové, vdovy po řed. obecné dlvčí školy na Smíchově, která vystavovala „Kuchařku“, jež ob sahuje osvědčené předpisy pro přípravu jídel k roz- ličným přiležitostem dle doby denní a období roč- ních. Povšimnutí zasluhuje u fy. J. V. Marek, Kr. Vinohrady. Korunní tř. 16. důmyslné a naprosto bez- pečné zachycení drátu svodného v hrotu hromosvod- ném. Dále pro lěkaře znamenité indukční stroje pr faradisaci a galvanisaci současně zřizené, s reosta- tem vlastního tvaru téměř nezničitelného, s přepína- čem. proudovratem a zařaďovačem článků, opatřené články nejnovějších způsobů. Malé indukční stro- ky velmi pěkně, trvale a dobře spracované.
#34 alto_textblock #34
Denní zprávy.
#35 alto_textblock #35
— Imperator et rex ve Vel. Meziříči Řeč, kterou uvitá starosta města Vel. Meziříčí německého efsaře Viléma II., až tam o mané- vrech přijede a hlavně jazyk tohoto uvítání za- městnává celou spoustu německých novin tu- i cizozemských, zasypávajících český národa jeho jazyk ryze německými surovostmi. Jak se zdá, byla celá tato očekávaná záležitost dána docela neprakticky na veřejný přetřes, zbytečný ietím, že ze samozřejmosti učiněna teprve otázka. Otázkou anebo pochybou mohlo býti, je-li vůbec nutnosti, aby samosprávná korporace vítala pa- novníka cizího státu, který jest manévrovým hostem cisaře a krále a do Vel. Meziřičí při- chází jenom z té jediné náhody, že není nikde jinde vhodnějšího a manévrovému bojišti bliž- šího ubytování pro něj. Žádný státní občan ra- kouský, tim méně representant obce, není vázán k nějským homagiálním anebo ofleiálním pro
#36 alto_textblock #36
jevům vůči cizím panovníkům, ponávadž tu schází — »homagium« i »officium« a jedi- ným důvodem, který by tu mohl rozhodovat, jest samovolnost projevu úcty k hostu císaře a krále, vstupujícímu na půdu obecního katastru, ovšem hostu, stojícímu, aby se tak řeklo, na nejvyšším místě hodnostního třídění. Není-li však vyhnutí a rozhodovalo-li snad ještě něco více, snad nějaký velmi srozumitelný pokyn s příslušných míst — pak bylo české uvítání už od samého prapůvodu tak samozřejmým, že nemělo býti nikdy ani vzato v potaz. Při pro- jevu úcty, byť i nejmocnějším tohoto světa, ani v tom případě, je-li povinnou, nesmí nikdo za- hoditi sama sebe anebo dokonce celek, jejž re- presentuje. Starosta obce Velkého Meziříčí ne- musí po případě německy ani uměti a ve ve- řejném výkonu svého úřadu ani nesmí, nebot mluví jazykem své obce a ta jest česká, a kdyby mluvil jazykem jiným, dokázal by, že se za jazyk svě národnosti a své obce stydl. A již z předu musí býti vyloučeno, že by mohl být německý panovník uražen, aneb i jen nemile dotčen češtinou uvítání starosty města, v němž přenocuje, neboť to by předpokládalo despekt tohoto panovníka k jazyku, který je ve státu jeho návštěvy tak dobře, to jest stejně státním, jako jazyk kteréhokoliv jiného národa této říše, neboť všechny jazyky jsou u nás na vlas rovno- právny a státním — žádný. Císař Vilém ne- přichází do Vel. Meziříčí snad jako politický stranník německý a jistě mu ani nenapadne, aby činil v české korunní zemi jiné nároky, než sám panovník rakouský a toho vítají všichn uvědoměli starostové českých obef po česku. A dosud není říše tato žádným vasalským státem Velněmecka . . .l — Bezcitnost, kterou nutno odsouditi, pro- jevil včerojší katolický denník pražský. V Ondře- jově, okresu chvalšinského, prodalo se o pouti 1800 »sportek«, což je, jak orgán správně dí, na vesnici množství povážlivé. Naprosto ne- správný a také nekatolický a vůbec nekřesťan- ský, za to však naprosto nelidský jest důsledek, jejž list páně arcibiskupův z fakta vyvozuje. »A potom,« píše, »máme zavádět sbírky na stavbu léčebních ústavů pro tuberkulosní, které stát svými sportkami připravil o zdravi? Zdrávi povídalí, kdo chee dátt, at si dá. Když si stát mladé lidi úmyslně kazí, ať si je také léčí — je pro nás jiných nešťast- níků více, které rádi budeme podporovati.« Jsou snad sportky jediným zřídlem tuberkulosy? Nikoli, ale zajisté jedním z nejvydatnějšíeh, leč. proti tomuto původu, či lépe zvýšení dísposice pro chorobu, nutno pracovati jedině zákonitým zákazem kouření nedospělých. Ale tím není smutné stanovisko katolického denníku nikterak oprávněno. Kdyby je sdíleli všichni moderní po- hané, mohli by tuberkulosní bližní čekat, až je lude ošetřovat a léčit — stát! Ovšém, že i názor, jakoby souchotináři, kteři si nemoc ulovili sport- kami, měli býti za trest vydáni bez pomoci zá- hubě, je naprosto zavržitelný nejen ze zásad pravé, to jest nekatolické lásky k bližnímu, ný- brž i podle příkazu sociální hygieny, nebot každý tuberkulosní, umístěný a ošetřovaný v ústavě, znamená zamezení nákazy pro nezba- datelný počet lidí, jež mohl nakaziti. A proti takové nákaze není bezpečen ani po případě kněz ve zpovědnici anebo u smrtelného lože. Sám katolický denník uvádí, že se 1800 spor- tek v řečené vesnici prodalo na poutio »navštívení panny Marie« — tak což, aby se zrušily poutě? — Pan posl. V. Kotlář na místě ohlášené opravy, kterou na pravou míru uvedena býti má zpráva sociálně-demokratického denníku, u nás s výslovným udáním pramene v úterý otišténá, o tom, že pan poslanec v Klatovech pronesl se v ten smysl, že čeští agrárníci od obstrukce upustí za milion na agrární bankua sedm milionů vývozních premií, zaslal nám tuto
#37 alto_textblock #37
causerii:
#38 alto_textblock #38
Vážená redakce! Spoléhaje na Vaší laskavost, dovoluji si. Vás zdvořile prositi, byste v nejbližším čísle »Národních Listů« popřáli místa následujícím řádkům: »V sobotu dne 3. t. m. meškal jsem v Mešťanské besedě v Kla- tovech, byv tam pozván jedním členem jejím. Při tom podotýkám, že jsem před 16 léty v Klatovech jedno- roční službu vojenskou odbýval a od těch časů s mnohými členy jmenovaného spolku ve velmi do- brých přáteiských stycích žijí. Samozřejmo turdíž jest, že nacbázel jsem se ve středu společnosti, ve které skoro napořád o poměrech klatovských a ni- koliv o politice mluveno bylo. Vybavovány staré vzpomínky a veselá zábava šla nám všem k dubu. Pakliže byla přece nějaka zmínka uči- něna, tož stalo se to tónem žertovným, ná- ladě rozveselené soukromé společnosti odpo- vidajícím a rozhodně nenacházel jsem se v žádném křížovém ohni, určité nemluvil jsem o tom, že zmoc- ňovací zákon bude nyn a v této podobě v parla- mentě prosazen a tím méně mohl jsem prohlásiti, že prodáme nasi obstrukci za jeden milion na agrární banku atd. O vývozních premiích, jež požadují alpštl zemědělci, jistě jsem se nezmínil. Slanovisko naší strany tlumočil jsem druhý den na náměstí klatov- ském před tisíci účastníky a prohlásil náš boj vý- slovné a v prvé řadě za politický. Padl-li př našem rozhovoru v besedě klatovské. v uzavřené společnosti, nějaký nezávazný vtip, jest to v pořádku a můžete Vy to schvalovati, aby žertů před půlnocí mezi přáteli učiněných, ve zkroucené a nepravdivé podobě zneužíváno bylo ke strannickému boji ve veřejných žurnálech politi- ckých?! Zajistě nikoliv a proto doufám od Vaší žurnalistické slušnosti a honetnosti, že řádkům těmto v nezkraceném znění ve Vašem ct. listě místa dále.« Videň, 6. července 1909. S výrazem dokonalé úcty Václav Kotlář, řídský poslanec. Pan poslanec nemusil se dovolávati naší honet- nosti a slušnosti, ta rozumí se u nás sama sebou bez apelu a sama od sebe mu vyšla vstřic. K jeho specialnímu dotazu, zda schvalu- jeme, aby »nezávazných vtipů« bylo zneužíváno ke strannickému boji, ochotně odpovídáme, že nikoli i doufáme, že si toto zneužití vyřídí se sociálně-demokratickým orgánem. Ale upřímně řečeno, neschvalujeme také ani za mák, dělá-h ať říšský, ať zemský poslanee závazné a nezávazné vtipy o záležitostech, na které celá česká veřejnost pohlíží svrchovaně vážně a ve kterých, prostě řečeno, žádným žertům nerozumí. Takové vtipy ať v uzavřené rozveselené společnosti, ať v poledne, ať o půl- noci spáchané, náleží ke kategorii vtipů, ne právě dobrých a právem frivolností zvaný ch! — Kluby občanské. Staroměstský oběanský klub pořádá pro své členya uvedené hosty vycházku ku prohlídce úpravných kanalisačních prací řeky Vltavy kol ostrova Štvanice v neděli dne 11. t. m. Schůzka o 4a10.