#3
alto_textblock
#3
Ročník XXXXIX.
#4
alto_textblock
#4
mlzio jšův ačve
smnod« — bně d
tá mbověb nre
#5
alto_textblock
#5
V Praze, ve čtvrisk 8. července 09.o vys
šulany sa nšido jsou odtotj a
a milssud isam tnsloge s nlanele
#6
alto_textblock
#6
ns ni
#8
alto_textblock
#8
lnovaton
-
#10
alto_textblock
#10
Číslo 186.
#11
alto_textblock
#11
na n
#12
alto_textblock
#12
Na ranní a večerní listy
předpláci se
V Praze v administrania
na E lsta . . . . 6 K —
dvoji donáškou
na prěsie. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 62h
ve filiálkáchi
na měsíc. . . . . 2 K 30h
roštou: ,s
na piěsie,
na vrt ista . . . . 9 K 6o
dvnji zásilkou
na dtvrt ieta : . 11 K soh
#13
alto_textblock
#13
lovomsa je
#14
alto_textblock
#14
ejov onoleua meložai n
#16
alto_textblock
#16
V drobném prodejir
ranni číslo o sobě . .
. . . . za th
večarní
Ve miliálkách na venkově
ranní číslo . . . . . . . 10h
večerni . . . . . . . . 5h
Inseráty
platí se hotově napřed
Předplaceni a inserty přijlmu
administrace v Marianské ul., a.
Tam nacházeji se též
redakce. tiskárna a sxpedice
Národních Listů“
Rukopisy se novracejl.
#17
alto_textblock
#17
Jak hra skončí?
Podobně klopotné tahanice, jako jest
vyjednávání ministrů Weiskirchnera, Bráfaa
Žačka s oběma obstrukčními skupinami Slo
vanské jednoty: česko-agrární a slovinskou
a podobného denního střídání se bulletinů,
sobě zhola odporujících, věru zde již dávno
nebylo. »Oposiční většina Slovanské jednoty
neupustí za žádnou cenu od ob-
strukce, ani za hospodářské
koncese, ani za ministerská kře-
sla,« zní to dnes z tábora obstrukčního,
ale současně tvrdí se opět v táboře
vládním: »Dohoda byla na zákl a d
včera navržené formulky šťastně
dosažena, oposice odvolá své
pilné návrhy, slovem, mír mez
vládou a oposicí jest hotov, i byl
již předsedovi sněmovny Pattajovi k uvol-
nění parlamentu blahopřáno.«
Ještě uvažujete, kterému z obou tak
diametrálně protilehlých tvrzení lze dáti víry,
a již přikvačí nová zvěst: »Ještě nie nen
ujednáno, ještě k dohodě nedošlo; takto
čeští agrárníci se shodli s vládou o »zá-
kladnu« kompromisu, totiž o jisté hospo-
dářské koncese, ale za to Slovinci ještě
tvrdošíjně setrvávají na svém nesmířitelném
stanovisku obstrukčním, směřujícím ku po-
ražení nynějšího Slovanům nepřátelského sy
stému vládního.
Oproti tomu opět z kruhů agrárních
přiklusá opravný koník, že agrár níc
čeští rovněž jako Slovinci ozna-
čují svou akci za politickou, i ne-
hodlají upustit od svého ob-
strukčního boje proti vládě Bie-
nerthově za žádné koncese ho-
spodářské. Všechny jejich četné však
nezávazné konference s označenými třemi
ministry kabinetu Bienerthova, kteří vyna-
ložili všechnu svou výmluvnost na zažehnán
mraku obstrukce, zůstaly prý bez
úspěchu, poněvadž ministři ne-
nabídli obstrukčním stranám
ničeho, čím bylo by vyhové no
politickému stanovisku Slovan
ské jednoty.
Kterak s tím srovnati potom vše to,
o čem dnes vypravuje německý vídeňský
tisk a čemu věří se v táboře německých po
slanců?
Vypravuje o zlepšení situace, o zda-
řeném zbudování mostu mezi vládou a ob-
strukcí slovanskou, a čeká již na zejtř
odvolání všech pilných návrhů obstrukčních.
Hledá prý se toliko ještě formuje, která by
obstrukčním stranám Slovanské jednoty
usnadnila slušný ústop.o
Poslanec Šusteršič prý klade podmínku.
aby vůdcové vládní většiny parla-
mentní se zaručili, že do podzimu bude
utvořena nová pracovní (t. j. vládní) vět-
šina přibráním některých skupin
z tábora oposice a ze bude vláda
u poměru k této nové většině znovuzřízena.
Obětováni mají býti při tom ministři
Biliňski a Hochenburger. Ačkoliv Něm-
cům tyto podmínky jsou proti srsti, přece
prý pp. Chiari, Sylvester, princ Liechtenstein.
Gessmann, jakož i předseda kola polského
o nich na porade u presidenta sněmovny
Pattaje — jenž před tím mluvil s mini-
sterským předsedou Bienerthem — vážně
uvažovali. Bienerth prý prohlásil, že ou
#18
alto_textblock
#18
který také v záležitosti, o kterou jde, zaujal sta-
novisko tuhého byrokrata. Imunitní výbor žádal.
aby vyslechnuti byli jako svědkové policejní
komisaři a strážníci a vypověděli jako svědkové
o zatčení poslanců Beera a Wutschla.
K tomu podle zákona o jednacím řádu pro obě
sněmovny má imunitní výbor nesporné právo
Ministr vnitra nepopírá zásadně tohoto práva
zůstavuje však sobě rozhodnutí, vyhoví-li žá
dosti výboru. To jest zrovna tak, jako kdyby Ra
kousko-uherská banka někomu, kdo přijde k ní.
by si zaměnil papír kovem, odvětila: Právo do-
stati kov máš, já však mám právo rozhodnouti,
zdali se tomu má vyhověti.
Scény, které se udály ve sněmovně, jsme
již stručně vylíčili. Byly bouřlivé. Naposledy
bylo na ministra vnitra hozeno posl. Buřívalem
a Lisým několika papíry, ze kterých jeden ho
zasáhl. toho velké mravní rozhořčení v táboře
německém, jako by se bylo stalo něco nebýva-
lého. Co se dnes však přihodilo Haerdtlovi, bylo
pravou maličkostí proti tomu, co snésti musil
David Abrahamo wicz, jako před-
seda poslanecké sněmovny. Na toho
házeli poslanci německé obstrukce celé knížky
jednací protokol, ba tlusté folianty, potom hodili
po něm i těžkým kalamářem atd. Ovšem, co
dělají Čechové proti Haerdtlovi, jest po soudu
německém násilím a surovou sprostotou, co
Němci dělali měrou mnohem horší, bylo
„nutnou obranou“. Tak přesunují se ve sně
movně jako v celé vnitřní politice cislajtánské
pojmy právní.
Že ministr vnitra bar. Haerdtl porušil zákon
o jednacím řádu pro obě sněmovny, o tom ne-
může býti mezi lidmi soudnými žádněho sporu.
Nebyla by se stala rakouské administrativě žádná
újma, kdyby policejní komisaři a strážníci byli
se dostavili do výboru a tam opakovali své vý-
povědi, které již učinili před soudem. Potom
mohli prostě odejíti. Výbor nepředvolal je před
své forum jako obžalované, niýbrž jako svědky.
Připomínáme, že státní úřadníci již vyslechnuti
byli v aféře imunitní výborem imunitním, aniž
by se byla budova rakouské byrokracie zatřásla,
nebo sesula. Připomínáme, že v aféře Kamin
ského byli také vyslechnuti lidé mimo parlament
a stará budova na Školském náměstí, nazvaná
„Divadlo Schmerlingovo“, v základech svých se
ani nezachvěla, jakoli to byla budova velmi cha-
trná a na spadnutí.
Jest novým svědeetvím ducha, který zavedl
bar. Haerdtí do ministerstva vnitra, co dnes vy-
vedl imunitnímu výboru. Nejen věc sama dotkla
se nemile jeho členů a všech poslanců, nýbrž
také příkrá forma, ve kteréž požadavek byl od-
mitnut, aby policejní úřadníci před výbor se do-
staviti. Činiti nějaký rozdil mezi úřadníky poli-
cejními a úřadníky jinými, jest naprosto ne-
#19
alto_textblock
#19
osobně nevyjednává a že nižádným způsobem
nepovolí Slovanské jednotě nějakých ná-
rodnostních koncesí. Tolikéž prý
sám nechce učinit žádaného Šuster-
šičem prohlášení ve sněmovně; ale ne-
měl by prý ničeho proti tomu, kdyby ně-
který z německých vůdců do své
řeči podobnou přípověď zapředl. K tomu prý
se asi také některý z vůdců německých pro-
půjčí. Stačí-li tato »promessa« obstruk-
čníkům a vezmou-li po ní své pilné návrhy
zpět, pak se během týdne vyřídí obchodní
smlouva s Rumunskem, zmoeňovací zákon,
provisorní zákon o kontingentování daně
z lihu, jakož i předlohy vladní — obsahu-
jící hospodářské náhrady pro
agrárníky, o nichž se poněkud blíže
zmínil již také p. Glabiňski v kole pol
ském, řka, že českým agrárníkům bude zu-
staveno na vůli, aby obnos, určený ke zve-
lebě zemědělství, věnovali účelům, které po
kládají za nejpilnější. —
Pakli však ani »promesa« ani konces
hospodářské obstrukční většině Slovanské
jednoty nestačí, pak radí němečtí vůdcové
k neprodlenému odročení parlamentu až do
podzimu, však bez újmy — poslaneckých
diét. — Proto, proto! — Konečně pak po
veškeré té kinematograficky divoké honbě
pověstí — přichází ze samé sněmovny posla-
necké — rokující většinou v kuloarech —
tento zajímavý doslov: »Všechny posavadní
konference ministrů Weiskirchnera, Žáčka
a Brafa s obstrukčními skupinami Slovanské
jednoty byly jen pouhou průpravou
pro vlastní vyjednávání, jež podnikne pak
teprv — až shledá cestu schůdnou —
ministerský předseda bar. Bienerth, který
bude dle doslechu zejtra přijat císařem ve
zvláštním slyšení.« —
Lze konečně tohoto sdělení se držeti
jako pravdy, či opět je slunce zítřka roztrhá
a odvěje jako noční mlhu? Tolik jest ze
všeho patrno, že vládě a její německo- polské
většině sice nemálo na tom záleží, aby Slo-
vanská jednota od svého odporu upustilaa
své pilné návrhy, přes něž nemůže se vládní
trén živou mocí dostat, rychle odvolala: ale
že nicméně se nechce vykoupiti ze zajetí
žádnými poctivými a řádnými ústupky ná-
rodními neb politickými, nýbrž
hledí všemožně česko-agrární a slovinskou
obstrukci přiměti, aby vzala za vděk pou-
hou esauovskou čočovicí pe-
něžní náhrady ve způsobě subveneh
zemědělských, rovnajícících se větší
almužně.
Jak čeští agrárníci tak Slovinci prohlá-
sili však svou akci za politickou
proto jim není se ctí možno couvnout z
podobnou cenu; vědí, že by se tím
u svého národního voličstva mravně popra-
vili. Proto váhají a houževnatě požadují vý-
kupné v minci politické a ne
v pouhých »promesách«, které po tahu jsou
bezcenným hadrem. Tak trvá a roste svízel
obapol, ale dlouho ta svízelná tahanice
přece jen již nemůže trvat. V málo dnech
uvídí se, kdo s koho, a kdo zaplatí útraty
procesu.
#20
alto_textblock
#20
ni
#21
alto_textblock
#21
možno.
#22
alto_textblock
#22
Řišská rada.
#23
alto_textblock
#23
Poslanecká sněmovna.
nd (Schůze 171.)
#24
alto_textblock
#24
Z Vídně. 7. července. (K. k. )
V další debatě o pilném návrhu Metelkově stran
českých menšinových škol
ujal se slova posl. Velich. Líčil význam obecné školy
pro zachování a vývoj národního vědomí. Slihům
nýnějšího ministra vyučování o menšinových ško-
lách nelze věřiti, nenít o nic lepší než jeho před-
chůdce. Zabývaje se olázkou
českých škol ve Vidn
poukázal na záhubnost německého vyučování v ně-
meckých obecných skolách ve Vídní oněch českých
#25
alto_textblock
#25
Ařéra ministra bar. Haerdtla.
#26
alto_textblock
#26
Z Vídně, 7. července.
#27
alto_textblock
#27
Poslanecká sněmovna má velkou aféru
imunitní. Způsobil ji min. vnitra bar. H ae r d tl,
#28
alto_textblock
#28
dětí, které nejsou mocny němčiny. Tam vštěpuje
se dělem nenévist k jejich mateřskému jazyku
k jejich vlastním rodičům. České soukromé škole v
Vídni odpírá se právo veřejnosti proto, že Čechov
nejsou prý ve Vídní usedlým kmenem národním
Toto odůvodnění je v rozporu se skutečností, což
vyplývá také z toho, že sám císař ve svém listě ze
dne 6. ledna 1855 při znovuzřizení kláštera r-
demptoristů u chrámu „Maria am Gestade“ mluví
o usedlém obyvatelstvu českého jazyka ve Vídnia
stanoví pro ně české bohoslužby v tomto chrámu.
Řečník přimlouvá se za zřízení českých škol v
Vídni a Dolních Rakousích. Německé obecné školy
vláda podporuje všemožně, ale zdráhá se uděliti prá-
vo veřejnosti škole Komenského, která je vydržována
národními dary. Zemská školní rada posu-
zuje poměry této školy na základ
zpráv inspektora, který vůbec nen
mocen českého jazyka. (Hlučně se volá-
Slyšte! Slyšte!) Spolek Komenského zřídil loni v či-
stě české obci Poštorné v Dol. Rakousích obec-
nou školu, ale vzdor tomu, že tato byla umístěn
v budově úplně vyhovující, zemská školní rada dala
ji zavříti z důvodů zdravotních. (Slyšta! Slyšte!)
Posl. J. Sláma: To je drzost, které není rovno
To je sproslola
Posl. Velich: Stejným způsobem šikanuje se
tento spolek, pokud jde o obecnou školu ve III. okre-
su vídeňském. Ruku v ruce se zem. šk. radou jde tu
vídeňská městská rada, která zdráhá se pro stavbu
školy stanoviti stavební čáru. Pro dolnorakouský
sněm vypracoval dr. Gessmann zákon o pokračova-
cích školách, kterým německá řeč stanoví se za řeč
vyučovaci. Poprve opovážila se vláda podobný zá-
kon předložiti k sankci. Avšak čeští učedníci, kteř
tvoří ve vídeňských pokračovacích školách většinu
nedají se ani násilím přiměti k návštěvě těchto ně-
meckých škol; vynutí si obecnou stávkou novelován
tohoto zákona. Přes 50.000 českých školních, dět
mrzačí se v německých vídeňských obecných školách
a propadávají proletářství. Taková sociální politik
jest komedii.
Zřizováním a podporováním obecných škol, v
nichž vyučování dítek děje se v jejich mateřské řeči
naskytuje se nejlepší příležitost bojovati proti pro-
letarisaci mládeže. (Hlučná pochvala.)
Posl. Goslinčar pojednal zevrubně o odstrko
vání Slovanů ve školství, zejména v jižních
zemích. (Hlučná pochvala Slovinců.)
K návrhu posl. Němce byla debata uzavřen
a hlavními řečníky zvoleni poslanci Kunicki (pro
a Hyrš (proti), načež bylo jednání přerušeno.
Předseda immunitního výboru dr Sláma v do-
tazu ku předsedovi dovozuje, že svého času při
kázána byla na základě usnesení sněmovny
záležitost zatěení poslanců Beera a
Wutschela
immunitnímu výboru. Tomuto výboru také bylo dáne
právo zkoumati, byla-li imnunita jmenovaných po-
slanců jejich zatčením porušena nebo ne. Za tín
účelem předložena byla výboru pouze policejní zprá-
va o blizších okolnostech, které vedly k zatčení po-
slanců, a výbor proto žádal, by posl. Beer a Wu-
tschel vyjádřili se o policejní zprávě. Tato vyjádření
obsabovala však zcela jiné vylíčení věci, než poli-
cejní zpráva, takze výboru nebylo možná na základě
příručního materiálu rozhodnouti o otázce, byla-li
immunila event. porušena. Vylor usnesl se proto na
základě § 8. jedn. ř., aby policejní orgánové, kteří
byli přitomni zatčení, byli předvolání k ústnímu
výslechu jako svědcí. Po tomto usnesení obrátil se
řečník jako předseda immunitního výboru ve smyslu
§ 30. jedn. ř. na předsedu sněmovny písemnou žá-
desti, by dal předvolati jmenované osoby. Předseda
obrátil se na ministra vnitra, ministr vnitra všaks
zdráhal (Hivčné dlouho trvající výkřiky, volání
„Fuj!“ a výkriky „Abcův Härdtl:“ u soc. de-
mokratů a českých radikálů.) povoliti výslech stát-
ních orgánů z těchlo důvodů:
„Veden jsem při tom úvahou, že zmínění orgá
nové byli v dolyčné záležitosti už vyslýcháni před-
stavenými úřady s poukazem na služební přísahu
a že výsledek tohoto úřadního šetření byl mým při-
pisem ze dne 26. dubna t. r. oznámen předsednictvu.
Ostatně dotyčný případ byl předmětem rekvisice
c. k. vrcliního zemského soudu ve Vídni ve věcech
trestních, kterou bylo žádáno za vydání poslaneů
Beera a Wutschela. Čstnímu výslechu jmenovaných
státních orgánů před výborem mohl by se přikládal.
význam, že jednání policejních orgánů má býti před-
mětem vyšetřování výboru, následkem čehož dotyč-
ně oscby nebyly by předvolány jako svědkové nebo
znalci ve smyslu § 8. zákona o jednacím řádu, nýbrž
jako obvinění. (Volá se hlučně: Slyštel Slyštel Vý-
#29
alto_textblock
#29
křiky soc. dem.) Poněvadž myslím, že Kezprostřední
vyšetřování proti orgánům státních úřadů může býti
provedeno jen příslušnými úřady disciplinárními
nebo trestním soudem, nemohl jsem v daném případě
projeviti souhlas, aby oni státní orgánové dostavili
se před immunitní výbor, při čemž dovoluji si ještě
jednou poukázati, že § 8. zákona o jednacím řádu
nezakládá svědeckou povinnost.“ (Hlučné výkřiky:
Slyšte! Slyštel u soc, demokratů a českých ra-
dikálů.)
Rečník vystříhá se kritiky tohoto příplsu a chc
jen jménem immunitního výboru a ve smyslu jeho
usnesení (Hlučný trvalý potlesk a pochvala soc.
demokratův a českých radikálů. Velá se „Fuj! Ab-
cúg Härdtll“) energicky protestovati proti
tomuto porušování a proti nedbání zá-
kona. (Opětný hlučný potlesk a pochvala soc. de-
mokratův a českých radikálů.) Táže se předsedy.
co hodlá učinili na obhájení práva poslanecké sné-
movny a jejich výborů? (Hlučná pochvala a pollesk.
Opětně se volá: Abcůg Härdtlí)
Předseda dr. Pattai: Na učiněný dotaz odpoví-
dám tolik: Dle § 8. zák. o jedn. ř. je výbor oprávněn
předvolati také znalce a svědky k ústnímu výslechu,
Výbory a sněmovna nemají při tom exekutivya
prete nelze přímo zakročiti. Jak došel tento přípis
odebral jsem se k min, předsedovi a k ministrovi
vnitra.
Posl. Seitz: Toho nebylo třebal
Předseda dr. Pattai: Přec ode mne žádáte.
bych zakročil. Ostatně posuzuji sám, čeho třebaa
nemá také smyslu podávati zde na mne dolazy, c
chci učiniti na ochranu immunity, ale při tomn hned
prohlašovati to za nepotřebné, když oznámím, že
jsem již mluvil o tom s min. předsedou. Nemohu
přece chrániti immunitu modlitbami. Ministr vnitra
ve své odpovědi odvolal se zejména na část svého
přípisu, kde sděluje, že dotyčné osoby byly vyslech-
nuty pod svojí služební přísahou, protokol byl dán
výboru k disposici, věc podáním žaloby nalézá se
u soudu a také soudně bude vyřízena, vyhoví-li
immunitní výbor žádosti za vydání dotyčných po-
slanců.
Volá se: Nepotřebujeme žádných protokolů.
máme právo na osobní výslechl
Předseda dr. Pattai: Protokoly o výslechu
byly postoupeny vyboru.
Volá se:
#30
alto_textblock
#30
Výbor má vyslýchati ústně
#31
alto_textblock
#31
a nedbati na profokoly!
Předseda dr. Pattai: Prosím, bych nebyl pře-
rušován. Ministr tedy prohlásil, že věc je dále před-
mětem soudní procedury, za které své doby také
dojde k sovdním výslechům. Odvolal se však také
dále na jiný článek zákona o jednacím řádu, totiž
na § 15., podle něhož má sněmovna přicházeti do
styků s ústředními úřady jen prostřednictvím svého
předsednictva a pochopuje to tak, že styk s úřad-
ními orgány má se stále dít jen cestou ústředních
úřadů a ne výslechem svědků (Odpor.), takže usta-
novení § 8. týkalo by se jen výslechu soukromých
osob jako svědků. Ministr dále podotkl, kdyby se
urustilo od této zásady, že mohlo by se v průběhu
každého soudního vyšetřování přikročiti k výslechu
dotyčných funkcionářů, ba dokonce i soudcové mohli
by býti předvolání výborem jako svědkové. Na tomto
názoru ministr pevně trvá. Mohu tedy ve své vlast-
nesti jako předsedy poukázati jen na to, že dle §7.
jedn. ř. mají komise a výbory právo pozvati ministry
do svých schůzí, aby podali žádoucí vysvětlení, před-
seda výboru může použíti tohoto práva a pak ve
výboru zastupovati práva snémovny a immunity,
dále výbor může pak podati zprávu a učiniti při-
měřené návrhy, načež sněmovna sama může učiniti
usnesení o této zprávě. Jiné zakročení předsedyv
této věci není možné. (Odpor a výkřiky.)
Posl. Seitz: Co podnikáte, p. předsedo, na uhá
jení důstejnosti sněmovny?
Předseda dr. Pattai: Právě vy, p. poslanče
neměl byste to říkati, prohlásiv dokonce moji kon-
ferenci s ministrem za zbytečnou. (Výkřiky. Velký
hluk.) Nevěděl bych skulečně, co vlastně mám pod-
niknouti
Posl. Seitz: Máte hájiti důstojnost sněmovny
Předseda dr. Pattai: Ilájím důstojnost sně-
movny tím, že poukazuji na zákonné předpisy, dle
kterých ministři mohou býti pozváni do výboru a
sněmovně může býti podána příslušná zpráva. Nikdo
nemůže činiti ničeho jiného. (Velký trvalý hluk
výkřiky.)
Mezi
#32
alto_textblock
#32
došlými spisy
#33
alto_textblock
#33
je pět pilných návrhů ruských.
#34
alto_textblock
#34
FEUILLETON
#35
alto_textblock
#35
Slovanské lázně.
Na dlouhá léta nebylo v Luhačovicích tak
veselo, jako minulého roku v letní lázeňské sai-
soně. Z počátku vyslovovány sice obavy, že snad
pražská komorní výstava či kroměřižská přece
jen značně omezí každým rokem stoupající pří-
liv lázeňských hostí, ale již prvé dny červencové
přesvědčily ředitelství, jak plaché byly a před-
časné tyto starosti. Lázeňské hotely, soukrome
vily i domy podnikatolské zaplnily se v krátké
dobé tou měrou, že v polovici července témět
všude měli již svého nájemníka, hosta či ma-
jitele.
Počasí bylo překrásné a krátké doště sotva
že jen napojily žíznivou zem, aby znovu silnou
kořennou vůní opojilo se vše, co vykvetlo z je-
jího velikého, dobrolivého srdce.
Mirné stráně hebce se zazelenaly, lesy
změnily v koncertní síň ...
Bylo líbezno prodlíti několik hodin pod
vonnou klenbou a v zelených, osvěžujících stí-
nech nekonečných lesních promenad.
Ze „Slamce“ nesly se sem v něžném ozvu-
ku ušlechtilé zvuky lázeňského orchestru — do
léhal jemný, dráždivý šelest elegantních dam
ských toilett.
Bylo volno komukoli sejíti v rušnou tu ve-
selost, soustředěnou kolem pavilonků s minerální
vodou, či u důvěrných stolečků na kvap impro-
visované kavárny. Každý tu rád byl viděn, kaž-
dý přátelsky uvitán. Staré známosti se obnovo-
valy, nové navazovaly s pravou českou upřím-
nosti.
Saisona slovenských hostí, jimž patří čer-
venec, byla v plném proudu. Za hvězdnatých
vlahých soumraků, kdy ve vilách zažehla světla
ze slovácké půdy na kopci za lázněmi luhačovi-
ckými nesl se široko daleko rozjařený ten hla-
hol plesavých písní slováckých; a dlouho do
večera bývalo tam veselo, ba někdy i hluboko
do noci, kdy již temná křídla nočního cheruba
ležela pokojně po širokém údolí luhačovickém.
#36
alto_textblock
#36
A s novým jitrem, sotva že ranní chorál dozněl
a kolonady vyprázdnily se od léčících se, znovu
počal příjemný ten styk s novými hosty a přá-
teli od včerejška. Správa lázní s oblíbeným ředi
telem p. MUDrem. Fr. Veselým v čele všemožně
také snažila se, aby o zábavu hosti pestře bylo
postaráno. Sport všeho druhu, výlety na Slo-
vácko, zbojnické výpravy, čítárna, divadlo, ta-
neční zábavy, koncerty, národní slavnosti, to
vše střídalo se na programu týdenního rozvrhu
s příjemnou vytrvalostí a uspokojovalo zajisté
každého, kdo zajel sem s dobrým srdcem a duší
zjasnělou.
A myslím, že těch byla většina. Prosluly
Luhačovice skutečnou slovanskou pohostinnost
a kdož jednou je navštivili, rádi znovu je vy-
hledali.
Všechny vrstvy společenské měly tu své zá-
stupce. Zvláště umělecký, spisovatelský a diva-
delní svět rád sem vysílal čelné své zástupce, a
i politikové, kněží, učitelé, továrníci i ostatní ty
třídy naší inteligence hojně zde byly zastou-
peny, aniž by příslušníkům jich omezována byla
svoboda jejich názorů či přesvědčení jakýmkoli
způsobem.
Na několík těch týdnů každý rád zanechal
doma své starosti a ujel sem do Luhačovic, aby
si oddechl, či posílil k další životní klopotě ..
A přece ani tento útulný moravský kout
loňského roku nezůstal nezachycen širokou tou
rozlevou oživených slovanských plánů, k jichž
uskutečnění slavnostní dny pražského všeslovan-
ského sjezdu prý položily základy.
Neušlo asi všeobecné pozornosti při vý-
znamných oněch slavnostech, že slovenští našt
pracovníci kulturní nebyli při nich vůbec zú-
častnění. Jejich želaná nepřitomnost ovšem záhy
byla vysvětlena: maďarská vláda nepřipustiln
prostě příslušníky svého „svobodného státu ku
pražským poradám v patrné obavě, že by snal
nesmrtelná velikost maďarské myšlenky nebez-
pečné snad došla újmy účastí slovenských dele-
gátů při schůzích okázale velkoslovanských.
Leč konec konců styk slovenských předáků
se zástupci všeslovanského hnutí přece jen pře-
kaziti se nedal a také neuřekazil.
#37
alto_textblock
#37
Luhačovice — to byla ta svobodná půda.
kde v přátelském rozhovoru bylo možno dále
natkati přízi pražských porad, aniž by účastní-
kům těchto důvěrných večerů hrozilo jakékoli
nebezpečí.
A proto měli jsme loni v Luhačovicích tak
živou, veselou a významnou saisonu. Za přítom-
nost čelných slovanských hostí slavili jsme tu
dozvuky pražských porad, jichž praktický vý-
znam den za dnem okázaleji se projevuje — —
*.
A tehdy, v těch večerech mile srdečných
padlo také ono významné heslo: slova nské
lázně! „Učiňme,“ řekli jsme si, „z Lu-
hačevic letní středisko slovan
ských hostí, v němž kromě tělesného osvě-
žení, zvláště k duševním stykům mezi jednotli-
vými bratrskými kmeny zvlášť upřímná bude
dána příležitost. Buďme si konečně jedenkráte
důslední a odmítněme starý zvyk zanášeti peníze
v ruce svých národních protivníků, očisťme vše-
chen náš společenský život od nebezpečnéh
toho kazu vlastenecké lhostejnosti a hrdě
s láskou obraťme se tam, kde stejně, ne-li lépe
bude nám poslouženo a kde bez zvláštní obe
tavosti přispějeme i k podmínkám národohospo
dářského rozkvětu své vlasti.
„Hle,“ pokračovali jsme, „je to možno tin
spíše, poněvadž již dnes pozornost slovanských
hostí stejně jako vážného světa vědeckého obrá-
cena je k léčivým zřídlům luhačovickým, u nichž
Rus, Polák, Srb, Čech, Slovák jeden vedle dru-
hého svorně mohou sbližovati se a poznávati,
A jako doklad k našim slovům záhy shle-
dali jsme souhlasné úsudky věhlasných lékařů-
kteří hojivost a účinky minerálních vod podro-
bili vlastnímu zkoumání; a nebylo možno nedáti
za pravdu varšavskému vrehnímu lékaři dru
Pawiňskému, jenž studuje poměry luhačovické
a prohlásil, „že duševní stav nemocného v láz-
ních je při léčení velmi důležit a že za stejně
dobrých léčebních prostředků třeba Slova-
nu dávati přednost lázním slovan
ským, kde cílí se jaho doma, kde není ne
vážen, tím méně pak dotýkán ve svém vlastene-
ckém cítění.““ —
#38
alto_textblock
#38
Podobně pak vyslovil se profesor klinického
ústavu v Petrohradě dr. Petrov, který píše
v dopise, adresoveněm řediteli lázní p. dru. Fr.
Veselému-
Ani na jedno místo nevzpomínáme s ta
kovým blahým pocitem, jako na Luhačovice.
tak se nám tam žilo přijemně. Ovšem, velmi
k tomu přispívala přivětivost a srdečnost jako
Vaše, tak Vašich spolupracovníků. My jsme se
necítili jak v zahraničních lázních, nýbrž jako
doma mezi svými — — — Jak jsem Vám již
ústně řekl, Luhačovice jsou pro nás Rusy jako
nalezeny a myslím, že za krátkou dobu stanou
se oblíbenými lázněmi Rusů.
Tak jsem si řekl, tak jsme slyšeli a
s takovým slibem odjížděli jsme loni z Luhačo-
vic. Letošní rok má poprvé dokázati, zda —
jak tak často u nás — nezůstalo opět jen při
slovech.
Dostala se nám alespoň zpráv, že ředitelstv
lázní s plnou důvěrou očekává plnění loňských
slíbů a připravuje již mnohé milé překvapen
svým hostům i pacientům.
Tak víme, že vodoléčba je zvětšena, ko
telna oddělena a postavena při ní prádelna. D
minerálních lázní přivedena voda z nové studny
minerální u Janovky. Zlepšeny lázně sedací
učiněno opatření proti unikání volné kyseliny
uhličité z vody minerální při jejím ohříváni.
Postaveno mnoho nových vil, (akže možn
přes 2000 hostí na ráz umístiti. (Návštěva již
nyní je o 252% větší loňské).
Počet lázeňskýeh lékařů dostoupil úcty
hodné číslice 17. Ordinují se více teplé vody
t. j. ohřaté a přidává se Saratice, takže se do-
ciluje těchže výsledků, jako v Karlových Va
rech, odkudž nyní do Luhačovic se stěhují ne
jen slovanští lázeňští hosté, nýbrž i boykotovan
řemeslníci.
Luhačovické novinky saisony 1909 slibují
dále slavnosti Smetanevy, Gogolovy a Slowa
ckého. Pro letošní období rozšířen též „Luhačo
vický lázeňský list“, rodigovaný pí. Calmou-
Hurychovou-Veselou a založený drem. Jankem
Nová vila nazvána „Dům B. Smetanyl“ a
#39
alto_textblock
#39
v jejím vestibulu bude postaveno poprsí tvůrce
české opery.
Provádí se druhá emise akcií, čímž akciový
kapitál zvýší se postupem na K 3,600.000.
Za přispění zemského výboru dokončuje s
projekt pitného vodovodu a lze očekávat, že
bude během 3 let zcela proveden. Atd. Atd. —
Lze se tudíž nadíti, že i letos hlavní saisona
Luhačovická bude rušná a veselá. Chceme vě-
řiti, že naše společenské kruhy ochotně při-
hlásí se ke své povinnosti a nebudou napříště
zanášeli svě jmění do kapes našich odedávných
nepřatel.
Učiní rozhodnutím svým zajisté všestranně
chvályhodný čin, který může býti ještě zmnožen,
nezapomenou-li návštěvníci luhačovičtí, že jen
krok a skck z lázní moravských je na — uher-
ské Slovensko, jemuž již před lety slíbili
jsme mravní i hmolnou součinnost co nejhorli-
vější.
Častými výlety na Slovač posílí se tamější
národní život a myšlence budoucí svobody slo-
venské dostane se nového osvěžení.
A snad právě tato obětina, položená na
oltář krásného eíle, téměř bez našeho přičinění,
pouhou naší zábavou, bude tou nejrozkošnější
památkou, kterou si odvezeme letos z Luha-
čovic —
Kéž je ta památka skutečně upřímně daná,
a kéž potěší ty, již se k ní odhodlali — — 1
. a
Nuže, po tom všem, co jsem vám zde po-
věděl, milostivá paní, smím se těšiti, že uvidím
vás opět na lesní stezce, u drobného ručeje
s elegantní udicí? Vaše krásná, temnovlasá
hlava bude se odrážet v plynném zreadle bystré-
ho toku, a vaše malá ruka neklidně chvěti nad
opatrností drobných rybek, jež unikly vašim ná-
strahám . ..
Nuže, smím se těšit, milostivá paní, že
uvidím vás tam opět a že usmějete se na mne,
až mne zahlédnete na lesní pěšince s onou roz-
košnou, útlou krasavicí z přísného domu augu-
stinianského?
Smím se těšít?
#40
alto_textblock
#40
O. M. Vyskočil.