#1
alto_textblock
#1
= Akademicky vzdělaný drožkář. Z Paříže se
oznamuje: Jest známo, že mezí pařížskými drožkáři
lze nalézti četné dobrodružné existence a bývalý
professor klassických jazyků, jejž bouře života za-
hnaly z kathedrý na kozlík, není nikterak vzácnou
výjimkou. Jakož se stává při povolání drožkáře, při-
házejí se tu a tam spory se strážci veřejného po-
řádku, jež mívají v zápětí obšírné výklady, mnohdy
velmi jadrné. Starý filosof má při tom výhodu, že
může beztrestně projevovat svoji nevoli, užívaje latiny
a bera tn a tam na pomoc některé silné výrazy
řecké. Avšak onehdy přišla kosa na kámen. Jakýs
strážník ho napomenul a milý drožkář jal se ho ča-
stovat roztomilostmi jako »ignare retro«, »homo
trium litterarum« atd. a strážník ho chvíli klidně
poslouchal, ale pojednou pravil dobrácky: »Pozor; to
je hrubá chyba, takového vokativu vůbec není!«
Drožkář byl velmi zaražen, poznav v uniformě stráž-
níka bývalého kollegu z university, ale pak se tázal,
směje se: »Tu quoque?« — Zajímavý výstup tento
skončil tím, že strážník vytrhl ze zápisníku lístek.
kam byl zapsal jméno drožkářovo a odebral ses
ním do vinárny, aby spolu připili Bacchovi, Apol-
lonovi a Musám.
= Výstřední cesta. Z Kodaně se oznamuje: Svě-
tová výstava v St. Louis zdá se opět vyvolávat vše-
liké dobrodružné cestovní plány. Poněvadž obvyklé
pouti pěšky v tomto případě dají se dost nesnadno
provést, třeba připadnouti na náležité nesmysly,
chce-li si kdo získat jméno. Kormidelník Brude z vy-
hořelého nedávno Aalesundu hodlá na př. provésti
cestu přes oceán v plavidle velmi podivném. Dává
si stavěti člun podoby vejčité, ze železa, s vížkou
nad palubou, jež má sloužit nejen jako vyhlídka, ale
též jako budka kormidelní. Člun bude míti kýl, jenž
může býti zvednut nebo spuštěn podle hloubky vody.
stane-li se nehoda při přistání. Mimo to bude člun
opatřen přiměřenou plachtou. Vynálezce této podivné
lodit doufá, že nalezne ještě tři společníky, kteří
budou ochotni odvážit se s ním života na cestě do
St. Louis. Brude se domnívá, že bude moci uraziti
cestu z Norska do St. Louis as za deset dnů. My-
šlenka jest velmi podivínská a jest velmi pochybno,
zdali zajímavý ten muž, až přibude na výstavu, setká
se s náležitým obdivem.
= Slavnosťve prospěch ruského Červeného kříže
ve Washingtoně. Přítěl našeho listu nám píše: Za
protektorátu hraběnky Markéty Cassiniovy, dcery
ruského vyslance ve Washingtoně, uspořádána dne
26. dubna slavnost, spojená s bazarem, ve prospěch
ruského Červeného kříže. Slavnost konána ve pro-
storném sadě Belmont parku, který majitelka mrs.
Brodleyova ochotně k tomuto účelu zapůjčila. Na-
vdor špatné pohodě dostavil se hojný počet hostí a
horlivá hostitelka mohla být spokojena s výsled
kem dne. V parku zřízeny dva pavillony růží, di-
vadlo rozmanitostí, pavillon palmový, pošta, pavillon
taneční a ochutnávárna. Ve tři hodiny odpoledne
dostavila se miss Alice Rooseveltova, dcera presidenta
Unie a převzala protektorát pavillonu palmového.
Diplomatický sbor, kromě zástupce japonského a čín-
ského, dostavil se v plném počtu a dámy vyslanců
a vyslanečtí příručí pomáhali hraběnce Cassiniové
při pořádání bazaru. Dámy z nejlepší společnosti
americké byly prodavačkami v bazaru; za cigaretty,
čaj, pivo a jiné občerstvení placeno od 25 centíků až
do deseti dollarů. Mrs. Durandová, choť anglického
vyslance dala za sklenici čaje 100 doll. V poštovním
pavíllonu úřadovaly mrs. Paynova a miss Jonesová,
manželka a net generálního poštmistra Spojených
#2
alto_textblock
#2
států. Při banketu uspořádaném téhož večera, účast-
nilo se 100 osob. Hudbu obstarala kapela dělostře
leckého pluku; ruská a americká hymna vyslech-
nuty stoje a s obnaženými hlavami. Navzdor ne-
příznivé pohodě mohla hraběnka Cassiniova večen
oznámit, že stržila přes 3000 dollarů a se sumami
dříve již zaslanými přijala celkem 15.000 dollarůa
doufá, že bude moci získati celkem 25.000 doll. Ru
ský vyslanec hr. Cassini mi pravil, že ho tyto dary
a příspěvky těší ani ne tak svou výší, jako pro způ-
sob, jakým byly získány. Bazar navštívili též vyni-
kající čeští krajané z Nového Yorku a též zástupci
jiných slovanských národů.
= Krvavé výtržnosti při volbě. Na Korsice konají
se volby s velkou náruživostí a ani krveprolití není
tu nijakou vzácností, jakož tomu nasvědčují nedávné
obecní volby v Ajacciu. Odstupující starosta Perrelli
zatarasil se s několika svými přívrženci ve volební
místnosti a připravil se ke brannému odporu. Obá-
valť se, že nebude znovu zvolen a chtěl takto své
protivníky zastrašit. Opposice vyslala ke starostovi
svého zástupce, jenž také do místnosti vpuštěn. Záhy
potom ozvaly se výkřiky a výstřely a po chvíli vy-
hozena z okna mrtvola nešťastného mluvčího oppo-
sice. Dav lidu podnikl na to zuřivý, ale bezvýsledný
útok na budovu. Policii a četnictvo, jež chtěly zakro-
čit, přivítali obležení salvami výstřelů. Vypravuje se,
že bojovný starosta je hojně opatřen nejen zbraněmi-
ale i střelivem a potravinami.
#3
alto_textblock
#3
Zemřelí v Praze
#4
alto_textblock
#4
Dne 5. května 1904: Moc František, kočí,
33 roky, 816—I. Zachatova Josefa, dcera posluho-
vačky, 42 roky, 37—I. Vyskočil Václav, syn barvíře,
3 měs., 238—VIII. Polívka Emil, syn číšníka, 1/4 hod.
518—II. Šťastný Frant., syn zedníka, 2 roky, 213—IIl.
Šulc Bohumil, tesař, 32 roky, 760—I. Petrus Václav,
krejčí, 82 roky, 821—II. Částka Antonín, obuvník,
29 roků, 139—VII. — Ve všeobecné nemoc-
nici: Adamovský Karel, býv. úřadník, 64 roky. Pik-
musková Magdalena, vdova po obuvníku, 68 roků.
Šmejkalová Marie, manželka čeledína, 25 roků. Tur-
kova Marie, služebná, 24 roky. — U Milosrdných
bratří: Holler Jan, dělník, 29 roků. — V měst-
ském chorobinci: Hellerová Anna, vdova po
kamenníku, 82 roky.
Dne 6. května 1904: Spielmannova Hilde-
garda, dcera vyrab. koženého zboží, 2 roky, 103—I.
Procházkova Anna, industriální učitelka, 26 roků,
267—I. Kohnová Barbora, vdova po obuvníku, 74 roky.
1098—II. Bureš František, syn truhláře, 22 měs.,
783—VII. Granich Otto, syn továrního mistra, 4 měs.
359—VIII. Langrová Aloisie, manželka vlásenkáře.
59 roků, 67—III. Sokol Rudolf, syn dělníka, 7 ned.
17—VII. Preller Jan, stavitel, 77 roků, 821—VII. —
Ve všeobecné nemocnici: Drbal Robert, obuv.
pomocník, 31 rok. Hess Ondřej, soukromník, 68 roků
Neradová Marie, manželka tesaře, 22 roky. Přívora
František, zedník, 43 roky. — U Milosidných
bratří: Rošvanec Alois, krejčí, 29 roků. Bělohrad-
ský Antonín, číšník, 28 roků. — U Milosrdnýc
sester: Reichmann Jaroslav, číšník, 28 roků. Zve-
lebilová Anna, 48 roků.
Dne 7. května 1904: Janovských Marie, dcer
krejčího, 7 týdnů, 52—II. Pazelt Josef, rukavičkář,
74 roky, 526—III. Kunstová Albertina, manželka zá-
mečníka, 34 roky, 566—VII. Wolfova Pavla, dcera
truhláře, 2 roky, 633—VII. Cink Josef, komptoirista,
20 roků, 508—I. Dvořáková Milada, manželka mag
oíficiála, 30 roků, 181—II. Květkovských Marie, dcer
#5
alto_textblock
#5
kuchařky, 11/2 měs., 357—III. Grünerová Julie, vdova
po hostinském, 76 roků, 34—V. — Ve všeobecné
nemocnici: Dvořáková Antonie, dělnice, 70 roků.
— U Milosrdných sester: Polívka Jakub, ko-
tlář, 74 roky. Škrlant Václav, dělník, 41 rok, Bouška
Václav, dělník, 63 roky
#6
alto_textblock
#6
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
181. hra v předpl
(1. čtvrtka.)
#7
alto_textblock
#7
V pátek 13. května.
#8
alto_textblock
#8
Poprvé :
Dceruška hostinského.
Hradčanská povídka o jednom dějství. Napsal Karel
Mašek. Režisér Jaroslav Kvapil.
Poprvé
Oheň v dívčím ústavě.
Veselohra o jednom dějství. Francouzsky napsal
Theodor Barrire. Přeložil Bohdan Kaminský. Režisér
Alois Sedláček.
Stará historie.
Hra o jednom dějství. Dánsky napsal Johannes Marer.
Přeložil K. Dušek. Režisér Jaroslav Kvapi
Po první hře přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec před 10. hod.
#9
alto_textblock
#9
V sobotu 14. května.
Odpoledne pro studentstvo.
Braniboři v Čechách.
Večer v předplacení
Médocké vinice.
Dceruška hostinského.
Oheň v dívčím ústavě.
#10
alto_textblock
#10
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru
Začátek o 7. hod.
V pátek 13. května.
44. hra v předplacení.
Po páté
Nervosní ženy.
Komedie o 3 jedn. Napsal E Blum a R. Toche.
Přeložil B. Frída. Režisér B. Kovář.
#11
alto_textblock
#11
(blíže Palackého
mostu)
V pátek 13. května.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch pana kapelníka.
Reservistka.
Vaudeville o čtyřech odděleních. Napsali H. Reymond
a A. Mars. Přeložil V. J. Novotný. Hudbu složil
V. Roger. Režisér Josef Kubík.
#12
alto_textblock
#12
Aréna na Smíchově
#13
alto_textblock
#13
na Krá
Pištěkovo lidové divadlo vhrsre
Začátek o 7. hodině.
V pátek 13. května.
Lidové představení za poloviční ceny.
Studenti a Grisettky.
Obraz mravů pařížských o 5 odděl. Dle H. Murgera
vzdělal J. B. Kühnl.
Zejtra je lidové představení za poloviční ceny.
Po 26. Kněžna Pepička.
#15
alto_textblock
#15
402 —
#16
alto_textblock
#16
403
#17
alto_textblock
#17
Stack zabýval se skutečně zcela jinou myšlenkou
nežli tím, aby René pouze odjel.
Nyní nestačilo mu to již !
René sám, na místě aby se byl vzdálil a do Ame-
riky se uchýlil, jak byl přislíbil, přijel za nimi do Berlína
— nuže, tím hůře pro něj
Oba, Stack i Juana, usedli pak po boku na divan.
Chmurné ticho vznášelo se komnatou a tísnilo
duši jejich.
Stack je přerušil:
»Kdysi řekla jsi mně, že náležíš mně duší i tělem.«
»Víš to dobře !«
»A dodala jsi, kdybych velel ti, bys . . . zabila ně-
koho pro mne — že i to bys učinila.«
»Řekla jsem tak!« odtušila Juana, hlavu chýlíe.
»A já ti odvětil tehdy: Snad budu tě někdy za to
žádati.«
Juana pohlédla na Stacka, neodpovídajíc a očekáva-
jíc další.
Stack vstal, pojal ruce její do dlaní svých a děl
pevně:
»Juano . . . zab jej !«
Pustil ruce milenky a rychle přikročil ke dveřím,
aby se přesvědčil, neposlouchá-li někdo venku.
Upokojen vrátil se pak.
I tázal se velitelsky nyní
»Slyšela jsi ?«
»Ty chceš tak!« odtušila Juana velmi tiše.
Současně pobožnůstkářství Vlachů, jež měla ata-
vismem v krvi své, zachvátilo ji v okamžiku tom, že se
pokřižovala, jakoby předem žádala Madonnu za promi-
#18
alto_textblock
#18
nutí zločinu, kterýž nebude váhat vykonati, aby se zalíbila
milenci svému.
Pomyšlení na boha i na zločin zároveň pojilo se v
tomto mozku rozrušeném, v tomto svědomí zvráceném!
Smrt chystaná bližnímu i pomyšlení na boží smilo
vání snoubily se najednou v této duši
Údiv nad tímto posuňkem Juaniným ovládl u Stacka
na okamžik hněv jeho,
I tázal se:
»Proč křížek ten ?«
»Jen tak! Vzývala jsem Matku boží, aby mně od-
pustila pro lásku k tobě.«
Usmál se nelibě
»Jaké to dětinsyví !«
Ale nechtěl již dotýkati se tohoto počínání jejího,
Nevzpomněl ovšem před tím, že milenka jeho máv
každé žilce krásného těla svého žhoucí krev banditů si-
cilských a kalabresských, oněch zákeřníkův, číhajících ze
zálohy, kteří kusem olova neb ranou nožem kácejí lidi k zemi,
aby je v horách oloupili, a kteří, klidni pak hned zase,
kořist u nohou svou majíce i karabinu ještě kouřích
na ramenou, znovu již počínají mumlati modlitby své,
když byli před tím k vůli vražedné ráně růženec z rukou
pustili ! ..
Nevzpomněl Stack prve, že žena tato jest potomkyní
lupičů oněch, kteří, když byli uťali prst, aby mohli zmoc-
niti se prstenu na něm, při záhybu cesty staví se u cesty
před křížem chatrným, na němž tkví postava ukřižova-
ného, aby zlíbali, jakoby mínili tím jediným vše odpykati,
rány jeho a hladili je rukama svýma, na nichž tkví jestě
krev bližníchl