#1
alto_textblock
#1
-od ojav maApms qejs 9S qumng mezoys pdoguz
»od«npzIÍáA ozd os Ipoqeu ifel vejlor oz ejezpsn
JoAs Ayna 9uspayajd mouÁoď ÁIASuz 120 Kunave
»nyaed A noum es aqo su es nefosd u 1892
nezesozd ttu ojaoq JAerods pujdy nosf om 9uoy nII
ptso os i-mjus Aou« pusods Iupod » ounpuje«
souzozod oqef njemnodn
9uo JIÍEAvdnpoJ aoAvp 9qos mys 18 JRJnoneN vjon
-m oqef pus Jued nuo Imuz v IBIsaod Jivu
ouemojozd ojáq nisou
-9zpz IUIuAUo Uuq 9u Jof KABIU 9JSAOIBT
nnuu 9alz oupor »mon Ifoas mA niAefoad zsouutaod
z mpeod u mejoy Pavad mesl Je[ VAouoTUSV juRd«
avid zápy 9s ojezaos 9opas Jolsnq oAomnqumng
souoyoy ozd nmounms suuzd u jesomsÁa ozd nmpy
-pujs sId nagmsu y es Kjezaejood orá hsa pupuaS
o JA Vus0n9 vupIiy
uzou opA HI5Az 9 Kumoy mofop 5usoyzor ojomeu otN
9ukqoq 9As nyáqud jsouaBidu nojimozo1 Jezo1d avzja
esz Kuejznoyo zápy nqi esj Bu 9u91ezz Keyn 19anjs
pod tupez nu nana oq9ysznoounay KuIpou 9Iepe
»omegusng ound ezepíuzd
oz mesf pejnoq« : osn uof v oas eona A vpozap
zef UA ImuAnA pu noAs nuAuu ejIuopss
zápa Á9jovuz ouef eoI » npíud ez ejsí n9pA« : to
9s jisngod zápy 9upesu u 9usap 9uz ouaf sej
Kmpu šjáq jfef Ana oy u ejpex pesn zápy q55Aosgp
1o 1fef z ousA n IASuz z5391 — BjEe? umus uj ág
oq Kqápy oÍ uefozodsn uas čspujs za95u soujeo
vusemzoa o vlágou uedeasejd 9up9jnK8 Oy OlÁqON
jep
te-
#2
alto_textblock
#2
foAn Kpz oyszvjoumrus
ez linudo jáq 1s nozey zpa nypnáy ulud mgalzez maoa
-9sn Spus ouef jund — opz ezs eounje zní uunjpo
v noAs Ha) s 9 9uto 9uoz0n A uurmy v
efvy Kupn
88 nozAeo memnod uAo pozd zÁpy oNBf yEI
2 ogpfe« : Ie sey Isojeg ojlesyus es Ioou a Bsox s í
leounouej 9ou9 nquzd uu zif mnquzng es poo oq9u9av
tozoi nyzou ouef z AysÁn oá Ayuejsám oo mpuz fe
VA nouAoze z9do jineds Aquuef oup nsouutaed juqpou
z oz s ouel ousuí osejqoad pe p nemeje
ogas tys jáq ez rue ninuds jado jnom it kqe meponn
uaf ojág uep ue žeo uz juvupaf oqer ojeo oz euzop
es jizvaposk Iaoz 9ujz jukqog ojo payd Ajisnuu es njnou
Ajdzol SeAlu A Ssu 9KAqO 1o 9 o 1oj lnot
o5 snp ousf 9Anuokp meoa zif tsioo sy vqop náq es
ejpz eo9jd v os justvuzes gotfef po mnum uep 5n1pn
šurpeJaspezd os zmšye an Aojsoad nupypys os jeí
nsoo JuSAz osung9 mp meumo ey zu
ovpeAzÁA ztApz Ápy»quang nuud nnomfuzd vAojou
zsef vAouousV jug« : nyueaganu oqef uu paaodpo nu
seuop qns OZ u AAoqns noqna a
Huado qoou mqung muáyod ABIBAOu S
eIIIPÁq PAOUOUSV O zepy nyavd
tjojnue a noaopng juuesodm! pejd eavad jnusis oveí
0 Jue1082 z pouu 2 JsÁt o Jág Juo Koq as
ojynoy eu Ajse ozameido jnsndn oupouzoneu ujsáu
uej zntÁas op9As es efeAvaqod mgas meopas
es osudyZ ezat KAnou 9Ídoyd nu 9Asfeuo nIqosyd as
KIVpz qOAOpEs VpJIU OVA I » pods 1s syu JPIN v
au sef 9urpo epz epZ« : nudeg ntu es ápz Ápejuj sa
9umoy a oa9a Ifeaa Auayn 9doj9z čAuoqvz jonojea
os
#3
alto_textblock
#3
uVpA OpOToďpo9OE PISI O9Azoz KuAodo nosf Te—08 Kqupn
#4
alto_textblock
#4
— 40 —
#5
alto_textblock
#5
— 37
#6
alto_textblock
#6
jeho. »Kdo byl mladý ten pošetilec, kterýž právě od tebe
#7
alto_textblock
#7
odešel?«
»To ti neřeknu,« opáčila žena, podívavši se znovu
na něj pohledem tygřice. »Jest to muž, jakýž nezaslouží,
aby byl ponížen známostí s tebou !«
Overton se usmál. »Hleď, Katuše! — znám povoz
ten.« Rozlícená žena, jež byla s kryla tváře do dlaní svých,
trhla sebou při této poznámce. »Vím také, odkud si koně
najímá. Dopátrám se tedy snadno jména jeho.«
»Pro milosrdenství boži, Tome!« — a žena sklesla
před mužem na kolena — »nech jej na pokoji. Jest to
muž ušlechtilý. Není to člověk pro tebe. Učiním všechno,
co si přeješ, jenom jej nech na pokoji.«
»Řekneš mi, či nikoli, kdo to jest?« optal se
Overton příkře.
Ticho v pokoji přerušeno bylo vzlykotem zoufalé
»Přisám bůh! povím mu nějakou historku z Kolo-
rada.« Marie vyskočila.
»Zmlkni, pro smilování boží, zmikni, Tome! Řeknu
ti všechno. Jest to Ralf Burnham, mladší podílník firmy
Morton Burnham a spol. Jest to gentleman.«
Napjaté rysy Overtonovy ulevily si širokým úsmě-
vem. »Usedni si, ženo pošetilá !« zvolal muž při tom.
»To není muž, jehož potřebuji. Přeji si dostati však
Mortona do rukou svých. To jest kořist, jež za to stojí.
On jest starším společníkem. A. ty můžeš provésti
kousek ten.«
»Nikdy!« zvolala Marie — i jala se přebíhati
komnatou sem tam. »Nechci vlákati tohoto muže do
léčky, nechci jej viděti zničena. Vyprav se za touto ko-
tiatí sám.-
#8
alto_textblock
#8
ženy.
#9
alto_textblock
#9
delníkem na jedně zápa doindické lodi podloudnické, potom
hráčem z řemesla ve vlacích tichomořské dráhy, výčepní-
kem v Denveru, zlatokopem a konečně chladným, všech
okolků prostým falešným hráčem karet.
#10
alto_textblock
#10
Pěstění
#11
alto_textblock
#11
pleti
#12
alto_textblock
#12
Tomáš Overton nikdy se ani brvou nezachvěl nad
touto pestrou a mnohonásobnou dráhou životní, která za-
hrnovala i několik skutečných zločinů zabití (úmyslných
neb neúmyslných), nýbrž měl-li štěstí, hledíval na sebe
jen jako na člověka, kterýž jakožto »nejsilnější« byl po-
volán ostatní přežiti. A opustilo-li jej stěstí, řídil se tu
pan Overton pravidlem krátkým: »Nehnouti ani brvou
flen
neleknouti se.«
Až dosud Tomáš Overton vystříhal se předposled-
ního stupně své kariery, násilného lupičství a vraždy.
Prostou loupež pokládal za řemeslo pošetilcův a loupež
bankovní — Omega to intelligentních zločincův — byla
jemu odepřena jako pole zakázané, poněvadž rodiče
opomněli mu dáti pečlivý, mechanický výcvik v tomto
Když na skvostných hodinách s jasným zvukem
odbíjely tři hodiny. Tomáš Overton zvedl se konečněa
plížil se s ledabylým krokem z hotelu Hoffmanova. Lehký
pozdrav tu a tam svědčil, že ještě plul s proudem, avšak
hluboké kruhy pod jeho očima a studený, zoufalý pohled
jeho neunikl stálým hostům hotelu, kteří šeptali k vrch-
nímu číšníkovi: »Overton jest u konce se svým štěstím.«
Zvoliv méně elegantní útulek asi na dvě další hodiny
svého hloubáni, Tomáš Overton udělal si upřímně tako-
výto přehled o své situaci:
čarodtjna
#13
alto_textblock
#13
směru.