#1
alto_textblock
#1
E Vídně, 28. Iiáfopadu. K. K) „Wiener Zle
oznamuje: Správce ministerstva železnic jmenoval za
zemřelého člena státní železniční rady Sta-
nislava Kubra členem tohoto sboru říšského a zem-
ského poslance Františka Chaloupku v Libeli
u Častolovic.
#2
alto_textblock
#2
Komory práce v Německu.
Z Berlína, 27. listopadu. (K. k.) Říšskému sněmu
byla předložena osnova zákona o komoře práce.
Z Berlína, 27. listopadu. (K. k.) V osnově zá-
kona o komorách práce, podané říšskému
sněmu, pojednává se o zřízení, úkolech a složení těch-
to komor, o právu volebním a o volitelnosti, o voleb-
ním řízení a trvání volebního období, dále o úřado-
vání komor, o kontrole atd. Pro zaměstnavatele a děl-
níky jistého živnostenského odvětví, nebo několika
příbuzných živnestenských odvětvi buďtež, je-li toho
třeba, dle stavu živnostenského vývoje, zřízeny ko-
mory práce, jichž úkolem jest pečovat
o hospodářský mír a o společné živno-
stenské a hospodářské zájmy zaměst-
navatelů a dělníků živnostenských od-
větví v nich zastoupených. Komory zřizují se naříze-
ním zemských ústředních úřadů. Členové komor
skládají se polovicí ze zaměstnavate-
lů, polovicí z dělníků. K účasti na volbách
jsou oprávněni Němci obého pohlaví, dovršivší 25.
rok svého věku, kteří působí v okresu komery a jsou
příslušníky eněch živnostenských odvětví, jako za-
městnavatelé nebo zaměstnanci, pro něž komory
byly zřízeny.
Volitelnými jsou voliči, kteří do-
vršili 30. rok svého věku, patří aspoň rok
k oněm živnostenským odvětvím, jako zaměstnavate-
lé nebo zaměstnanci, pro něž jsou komery zřízeny
a nepožívali v minulém roce žádné chudinské pod-
pory. Volby jsou přímé a tajné a konají se
dle zásad poměrných voleb tím způsobem
že i menšiny jsou dle svého počtu přiměřeně zastou-
peny. Členové komory volí se na 6 roků.
Náklady každé komory hradí se obce-
mi, ležícími v jejím okresu, v nichž nalézají se závody
zastoupených živnostenských odvětví, nebo v nichž
mají dělníci v těchto odvětvích zaměstnaní své by-
dliště. Schůze komor jsou veřejné. Komory
usnášejí se většinou hlasů. Při rovnosti hlasů roz-
hoduje hlas předsedův. Komory jsou podrobeny do-
zoru vyšších okresních správních úřadů.
Ustanovení tato neplatí o podnicíchi vojenské
nebo námořní správy.
#3
alto_textblock
#3
Osnova příští ústavy čínské.
Z Petrohradu, 27. listopadu. (K. k.) Došel sem
text čínské ústavní osnovy. V první části
vypočítávají se práva mocnářova. Panování
zaručuje se na věčné časy nynější dynastii. Mocnáři
přísluší zákonná iniciativa. Bez schválení jeho ne-
platí žádný zákon, Mocnář zahajuje a končí parla-
ment. Aby se parlament vměšoval do
správních záležitostí, jest nepřípust-
no. Císař jest nejvyšším velitelem armády a loďstva.
Parlament nemá vlivu na vojenské zá-
ležitostí. Císář vyhlašuje válku, uzavírá mlr,
vydává nařízení a může obmeziti svobodu obyvatel-
stva, bude-li toho pezbytně třeba. Ve druhé části
jedná se o právech obyvatelstva. Svobo-
da slova, tisku, svoboda shromažďeva-
cí a spolčovací jest zaručena v zákonných
mezích. Třetí část týká se parlamentu. Parla-
mentu přísluší jenom právo poradní,
on nemá zákonodárné moci a smí se za-
bývati jenom říšskými záležitostmi.
Skládá se ze dvou sněmoven, o jichž volb
mluví se ve čtvrté části. Hlasování jest tajné.
Přesnější vypracování ústavní osnovy ponechává se
budoucnosti
Dále uveřejňuje se císařský výnos o přechod-
ních ustanoveních až do zavedení ústavy
v němž se praví, že v r. 1910 mají býti svoláni čle
nově nového parlamentu, že v r. 1913 bude na zkou-
šku vypracován první žíšský rozpočet a v r. 1916
budou vypsány volby do horní i dolní sněmovny.
Stav námořní moci francouzské.
Z Paříže, 27. listopadu. (K. k)) Zpráva senátora
Chautempsa o rozpočtu námořnictva zmi-
ňuje se o prekérní situaci, v jaké se nalézá námoř-
ní moc Francie. Příčinou toho jest, že Francie
zanedbávala velké lodní jednotky ve prospěch kři-
žáků a loďstev, jichž vojenská hodnota se ve Francii
přehání. Zpravodaj konstatuje, že francouzsk
melinitové granáty a nové hořáky, ja-
koží francouzský prach mají převahu
ale naproti tomu lituje jejich nedostatečného množ-
ství, čímž mobilisace reservních křižáků by se
zpozdila. Na konec zpráva konstatuje, že v arsenále
se nedostatečně pracuje a že tam panuje nedostatek
#4
alto_textblock
#4
discipliny.
#5
alto_textblock
#5
„Německým studentům v Praze.
odtímto záhlavím píše berlínský „Deut. Ztg.“
toto: „Jest Rakousko ještě právním státem? Leží
Čechy ještě v zemi (!) evropské kultury? Již po
šesté jsou neděli ec neděli němečtí studenti,
kteří z německého kasina na historickém Pří-
kopě svůj zděděný nedělní buml v couleuru,
v čapce, s trojbarevnou páskou přes prsa pod-
nikají, zastavováni, biti, poplváni a těžce tý-
ráni. Neděli co neděli stojí policie a četnictvo
připraveno k zakročení. Ale zakročují teprve
potom, když dívadlo české spustlo sti
trvalo nejméně hodinu. A potom
obrací se proti přepadeným stu-
dentům, odvádí je na strážnici a
zahání je dokonce s tasenými
šavlemi do německého kasina —
nepochybně proto, že je považuje za původ
protipolicejního pouličnío srocení (1I1). Tohoto
#6
alto_textblock
#6
počínání odvážilo se české uniformované
strážní mužstvo dokonce i té neděle, kteréž ně-
meckým studentům jich prostá nedělní
procházka na Příkopě z vídeňské centrály
výslovně osvědčena byla jakožto jich občanské
a akademické právo. V Praze žádá česká luza,
aby v neděli v poledne žádný německý student
nechodil na procházku. Volný průchod se na
čas přerušuje; také právo, používati na chod-
níku německého jazyka, se zastavuje. Něme-
ckým studentům jsou čapky strhovány, roztrhuji
se jim kabáty, strhují pestré stuhy, kdo utrousí
německé slovo, dostane se všech stran rány
pěstí, brání-li se, odvede jej policie; a žádá-li
policii o zjištění nějakého českého trhana v če-
pici anebo cylindru, všechno se ještě jednou
na něj vrhne, obviňuje jej, že první uhodil, za-
tím však již Čech v cylindru anebo v čepici zmi-
zel, různí Češi prohlašují ochotu dosvědčiti, že
student první sám „útočil“ anebo „prevokoval““
a na konec student i za takového průběhu věcí
odveden jest na policii. Jak se může místo-
držitel v Čechách dívati na tuto kulturne
hanbu, jest věru nepochopitelno. Jak může ví-
deňská vláda trpěti takové znásilnění státo-
občanských a lidských práv, nelze porozuměti.
Česká hrůzovláda na ulicích pražských stala
se již naprosto důstojným příkladem camorry
v Neapoli a mafie na Sicilii... Také pr
Němce v německé říši bude na čase, pořádati
protestní shromáždění. Studentstvo lipské a ber-
línské již učinilo počátek, ostatní studentstva
budou nepochybně následovati. Ale snad bude
nutno, aby se v Rakousku vzbudil první dojem,
pořádati politické schůze za účastenství něme-
ekých parlamentníků. Co se v Praze
provádí na pražském Němectvu, počtem tak
slabém, skromném („bescheidenen“ 1!), ale take
houževnatém a statečném, působí přímo jako
urážka citů všeho, co ve středne
Evropě má německou krev. Od 800
set let jest Němectvo v Praze usazeno, téměř
700 let platí tam německé městské právoa
stále ještě dnes leži Praha a celá země Čechy
jako ostrov uprostřed německé zátopy národní.
A tu by neměla snad česká drzost a brutálnost
pociťována býti jako urážka veškerého
Němectva? Tu že by nesměli pravou-
ci (H) německých (11!) základatelů něme-
ckého městského práva, německého umění a
německého řemesla ani už německy na ulici
mluviti? Říšsko-německé studentstvo pěstuje,
jak doufáme, pečlivě osobní styky s pražskými
studenty. Až jen jednou generální kon-
sul německý bude nucen vésti
stížnost na ztýrání nějakého říš-
ského Němce, p tom snad vídeňská
vláda pozná, co jest aspoň nejprostší po-
vinností kulturního státu. Niěmecké situ-
dentstvo v Praze nechť však cítí, že tady
v říši na ně pamatujeme. Lze doufati.
že se nad nimi brzy smiluje také německý mi-
nistr krajan ve vídeňském kabi-
netu.“ — Můžeme zůstaviti tuto berlínskou
snůšku lží a překrucování, převzatých z orgánů
pražského kasina z „Prager Tagblattu“, „Bohe-
mie“ a „Montagsblattu“ bez poznámký: Holá
ničemnost v líčení výjevů při bumlu na Příkopě,
falšování celému světu známých fakt v příčině
chování policie a četnictva v berlínském listě
bije přes příliš v oči, než aby bylo třeba
zvláště na ně upozorňovati, anebo ještě dokon-
ce je vyvraceti. Praha za toto šestinedělní hano-
bení svého národního karakteru, za tuto bez-
meznou potupu své poroby, nečestné uvržení
pod choutku mizivé menšiny obyvatelstva, kte-
rou musí snášeti s pohrůžkou nejkrajnějších
opatření použitím zbraní, jest sídlem — ca-
morry a maffie! Spílá-li nám berlínský publi-
cista, který s jedenácti pražskými konnacionál-
ními kolegy tvoří tueet lhářů, je nám konečně
lhostejno, ale narážka berlínského listu na za-
kročení německého generálního konsula pro
ztýrání říšského Němce, jest zjevným pokynem,
že takový případ má býti uměle vyvolán. Je
známo, že k oslavě Rede a Lesehalle chystá
se návštěva z říše. Pro pana místodržitele o dů-
vod více, aby v poslední zhvíli tuto nebetyčnou
provokaci, která má býti Praze, na kraj zoufal-
ství vydrážděné, vnucena — zakázal.
#7
alto_textblock
#7
Denní zprávy.
#8
alto_textblock
#8
— Nemohou se obejíti bez nadávek če-
skému lidu ani při slavnosti Včera bylo
v německém divadle představení na oslavu
»jubelfestu« »Rede- a Lesehalle«. Alexandn
Richter, sčítací kandidát Němců pražských, uví-
tal výbor Redehalle ve vestibulu dívadelním
řečí, která hned po několika blahopřejných
slovech se octla v nadávkách. Mlinulé
#9
alto_textblock
#9
těžké dny nebudou prý žádným listem slávy
v historii tohoto města a němečtí studenti
v Praze, hrdinným způsobem (za hradbou bo-
dáků) německou (jenom 23% Redehalle jsou
Němci!) statečností a věrností odmítli »brutální
ničemné útoky« a uhájili své dobré právoa
část nacionálního života všem Němcům k srdci
přirostlou Pan Richter mluvil také k hostům
německých studentů z Vídně, Berlína, Štut-
gartu a Štrasburku a upozorňoval je na vy-
tlučená okna v německém divadle: »Roz-
bitá okna tato mluví k vám ovšem
docela jiným idiomem, kterýž nemás
naší mateřskou řečí nic společ-
ného, ale přece vám bude sroz-
umitelným,« pravil pan Richter. Nuže, pan
Richter ví dobře, že rozbitá okna v jeho ně-
meckém divadle jsou jenom odpovědí danou
Němcům v nejčistší jich mateř š'ti ně.
Což rozbíječi oken českých besed a českých
škol matičních jsou snad Češi? Vytloukání
oken v českých vyučovacích ústavech a spole-
čenských střediskách je přece německou zave-
deností v Čechách a naši kulturträgři upouštějí
od této části nacionálního, k srdci jich přirost-
lého života, od rozbíjení českých oken, když
mohou rozbíjeti české lebky v plnění Mommse-
nova odkazu . . . Pan Alexandr Richter spílal
v řeči nevázané, po něm vystoupil herec Onno,
který přednášel »báseň« od obvyklého barda
pražského Němectva Klaara - Karpelesa. Pan
Karpeles nadává už ve třetím verši svého po-
emu, ba již ve druhém řka, že co duch zbu-
doval na výšinách, vzbuzuje závist nízkých a
»luzy drzá surovost rve na každé
svaté stuze.« Pak to jde už v básni, bohem
znamenaného pěvce jako v prose »Prager Tag-
blattu« chodívá: »luza« střídá se se »smečkou«,
cantus Karpelesův jest pln »surovosti«, » jedo-
vatého dechu«, »furií, jež nepovalí hrdou Halli
nadšení.« Kde prý příroda své svaté »budiž« —
horuje korunovaný tento poeta — vetkla
v matku zemi, tam prý »zločinné moci nikdy
nezabrání barevnému tvoření« atd. Teprvé když
se pan Klaar-Karpeles ústy pana Onnona do
sytosti vynadával, spustili studenti » Gaudeamus«
a potom došlo k představení Mozartovy »Kou-
zelné flétny«.
— Okresní hejtmanství v Duchoově. Zpr-
va naše o správci okresního hejtmanství v Duch-
cově dru. Frankovi uveřejněna ťala do ži-
vého; osobní orgán jeho, všeněmecký plátek
„Deutsche Volkswacht“, který o německém cí-
saři píše „náš císař“, pana dra. Franka omývá,
čímž nejlépe dokazuje, jakým úřadníkem dr.
Frank je. My přibíjíme zatím, že dr. Frank ja-
kožto předseda okresní školní rady v konferenci
německých uěitelů uvítán pozdravem „Heil“,
výslovně o sobě řekl, že on je úřadník em
německým. Pan dr. Frank také zavádí
vnější úřadní řeč německou a vyřizuje české
podání německy. Tak na příklad vyřídil né-
mecky český přípis obee Přeštic.
V okresu duchcovském, kde je 45 českého
obyvatelstva, by měl býti v čele úřadu člověk,
který český jazyk ovládá, aby se mohl s občany
domluviti. Dr. Frank však absolutně česky ne-
umí a má-li snad ve kvalifikaci, že česky zná,
pak je to holá nepravda. Vždýť neumí zkonci-
povati v českém jazyku ani ohlášky sňatků ci-
vilních a vydává i na české žádosti vyhlášky ta-
kové německy. Bylo by také záhodno, aby v ta-
kových pohnutých dobách, jak bylo na počátku
listopadu, zejména dne 2. listopadu, z Duch-
cova za evou zábavou neodjížděl — týž den
bylo jeho přítomnosti velice potřebí a to k za-
kročení proti Němcům. Ovšem by si je snad
rozhněval a proto slavně ujel. Takový úřadník,
jako je pan dr. Frank, mohl by nejvýše jako
nesamostatný referent fungovati, kde by byl
pod dohledem, za samostatného správce úřadu
se naprosto nebodí.
— Městská rada v Novém Jičíně dal. poli-
cií vykliditi a uzavříti dvě třidy české školy.
Poněvadž Ústřední Maticí školskou vystavěná
budova pro dítky nestačila, musil se řídíci uči-
tel z budovy školní vystěhovati, aby se bytu
jeho použiti mohlo jako učeben. Správa školy
učinila o tom městskému úřadu oznámení,
městský stavitel Glaser místnosti prohlédl a pro-
tože písemné vyřízení nedošlo, začalo se po
prázdninách v místnostech vyučovati. Přes dva
měsíce se vyučovalo bez překážky; včera o 3.
hod. odpol. vnikl městský tajemník dr. Horak
s dvěma městskými strážníky mezi vyučováním
do školy, vyhnali z nových dvou tříd učitele a
děti, třídy zamkli a odešli. Jako důvod tohote
neslýchaného násilí udává městská rada, že prý
městský úřad stavební nekonal ve škole komisi
a neudělil povolení k vyučování. Jak však