ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9dc4c3d0-77e0-11dc-8aa5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 9
#1 alto_textblock #1
E Vídně, 28. Iiáfopadu. K. K) „Wiener Zle oznamuje: Správce ministerstva železnic jmenoval za zemřelého člena státní železniční rady Sta- nislava Kubra členem tohoto sboru říšského a zem- ského poslance Františka Chaloupku v Libeli u Častolovic.
#2 alto_textblock #2
Komory práce v Německu. Z Berlína, 27. listopadu. (K. k.) Říšskému sněmu byla předložena osnova zákona o komoře práce. Z Berlína, 27. listopadu. (K. k.) V osnově zá- kona o komorách práce, podané říšskému sněmu, pojednává se o zřízení, úkolech a složení těch- to komor, o právu volebním a o volitelnosti, o voleb- ním řízení a trvání volebního období, dále o úřado- vání komor, o kontrole atd. Pro zaměstnavatele a děl- níky jistého živnostenského odvětví, nebo několika příbuzných živnestenských odvětvi buďtež, je-li toho třeba, dle stavu živnostenského vývoje, zřízeny ko- mory práce, jichž úkolem jest pečovat o hospodářský mír a o společné živno- stenské a hospodářské zájmy zaměst- navatelů a dělníků živnostenských od- větví v nich zastoupených. Komory zřizují se naříze- ním zemských ústředních úřadů. Členové komor skládají se polovicí ze zaměstnavate- lů, polovicí z dělníků. K účasti na volbách jsou oprávněni Němci obého pohlaví, dovršivší 25. rok svého věku, kteří působí v okresu komery a jsou příslušníky eněch živnostenských odvětví, jako za- městnavatelé nebo zaměstnanci, pro něž komory byly zřízeny. Volitelnými jsou voliči, kteří do- vršili 30. rok svého věku, patří aspoň rok k oněm živnostenským odvětvím, jako zaměstnavate- lé nebo zaměstnanci, pro něž jsou komery zřízeny a nepožívali v minulém roce žádné chudinské pod- pory. Volby jsou přímé a tajné a konají se dle zásad poměrných voleb tím způsobem že i menšiny jsou dle svého počtu přiměřeně zastou- peny. Členové komory volí se na 6 roků. Náklady každé komory hradí se obce- mi, ležícími v jejím okresu, v nichž nalézají se závody zastoupených živnostenských odvětví, nebo v nichž mají dělníci v těchto odvětvích zaměstnaní své by- dliště. Schůze komor jsou veřejné. Komory usnášejí se většinou hlasů. Při rovnosti hlasů roz- hoduje hlas předsedův. Komory jsou podrobeny do- zoru vyšších okresních správních úřadů. Ustanovení tato neplatí o podnicíchi vojenské nebo námořní správy.
#3 alto_textblock #3
Osnova příští ústavy čínské. Z Petrohradu, 27. listopadu. (K. k.) Došel sem text čínské ústavní osnovy. V první části vypočítávají se práva mocnářova. Panování zaručuje se na věčné časy nynější dynastii. Mocnáři přísluší zákonná iniciativa. Bez schválení jeho ne- platí žádný zákon, Mocnář zahajuje a končí parla- ment. Aby se parlament vměšoval do správních záležitostí, jest nepřípust- no. Císař jest nejvyšším velitelem armády a loďstva. Parlament nemá vlivu na vojenské zá- ležitostí. Císář vyhlašuje válku, uzavírá mlr, vydává nařízení a může obmeziti svobodu obyvatel- stva, bude-li toho pezbytně třeba. Ve druhé části jedná se o právech obyvatelstva. Svobo- da slova, tisku, svoboda shromažďeva- cí a spolčovací jest zaručena v zákonných mezích. Třetí část týká se parlamentu. Parla- mentu přísluší jenom právo poradní, on nemá zákonodárné moci a smí se za- bývati jenom říšskými záležitostmi. Skládá se ze dvou sněmoven, o jichž volb mluví se ve čtvrté části. Hlasování jest tajné. Přesnější vypracování ústavní osnovy ponechává se budoucnosti Dále uveřejňuje se císařský výnos o přechod- ních ustanoveních až do zavedení ústavy v němž se praví, že v r. 1910 mají býti svoláni čle nově nového parlamentu, že v r. 1913 bude na zkou- šku vypracován první žíšský rozpočet a v r. 1916 budou vypsány volby do horní i dolní sněmovny. Stav námořní moci francouzské. Z Paříže, 27. listopadu. (K. k)) Zpráva senátora Chautempsa o rozpočtu námořnictva zmi- ňuje se o prekérní situaci, v jaké se nalézá námoř- ní moc Francie. Příčinou toho jest, že Francie zanedbávala velké lodní jednotky ve prospěch kři- žáků a loďstev, jichž vojenská hodnota se ve Francii přehání. Zpravodaj konstatuje, že francouzsk melinitové granáty a nové hořáky, ja- koží francouzský prach mají převahu ale naproti tomu lituje jejich nedostatečného množ- ství, čímž mobilisace reservních křižáků by se zpozdila. Na konec zpráva konstatuje, že v arsenále se nedostatečně pracuje a že tam panuje nedostatek
#4 alto_textblock #4
discipliny.
#5 alto_textblock #5
„Německým studentům v Praze. odtímto záhlavím píše berlínský „Deut. Ztg.“ toto: „Jest Rakousko ještě právním státem? Leží Čechy ještě v zemi (!) evropské kultury? Již po šesté jsou neděli ec neděli němečtí studenti, kteří z německého kasina na historickém Pří- kopě svůj zděděný nedělní buml v couleuru, v čapce, s trojbarevnou páskou přes prsa pod- nikají, zastavováni, biti, poplváni a těžce tý- ráni. Neděli co neděli stojí policie a četnictvo připraveno k zakročení. Ale zakročují teprve potom, když dívadlo české spustlo sti trvalo nejméně hodinu. A potom obrací se proti přepadeným stu- dentům, odvádí je na strážnici a zahání je dokonce s tasenými šavlemi do německého kasina — nepochybně proto, že je považuje za původ protipolicejního pouličnío srocení (1I1). Tohoto
#6 alto_textblock #6
počínání odvážilo se české uniformované strážní mužstvo dokonce i té neděle, kteréž ně- meckým studentům jich prostá nedělní procházka na Příkopě z vídeňské centrály výslovně osvědčena byla jakožto jich občanské a akademické právo. V Praze žádá česká luza, aby v neděli v poledne žádný německý student nechodil na procházku. Volný průchod se na čas přerušuje; také právo, používati na chod- níku německého jazyka, se zastavuje. Něme- ckým studentům jsou čapky strhovány, roztrhuji se jim kabáty, strhují pestré stuhy, kdo utrousí německé slovo, dostane se všech stran rány pěstí, brání-li se, odvede jej policie; a žádá-li policii o zjištění nějakého českého trhana v če- pici anebo cylindru, všechno se ještě jednou na něj vrhne, obviňuje jej, že první uhodil, za- tím však již Čech v cylindru anebo v čepici zmi- zel, různí Češi prohlašují ochotu dosvědčiti, že student první sám „útočil“ anebo „prevokoval““ a na konec student i za takového průběhu věcí odveden jest na policii. Jak se může místo- držitel v Čechách dívati na tuto kulturne hanbu, jest věru nepochopitelno. Jak může ví- deňská vláda trpěti takové znásilnění státo- občanských a lidských práv, nelze porozuměti. Česká hrůzovláda na ulicích pražských stala se již naprosto důstojným příkladem camorry v Neapoli a mafie na Sicilii... Také pr Němce v německé říši bude na čase, pořádati protestní shromáždění. Studentstvo lipské a ber- línské již učinilo počátek, ostatní studentstva budou nepochybně následovati. Ale snad bude nutno, aby se v Rakousku vzbudil první dojem, pořádati politické schůze za účastenství něme- ekých parlamentníků. Co se v Praze provádí na pražském Němectvu, počtem tak slabém, skromném („bescheidenen“ 1!), ale take houževnatém a statečném, působí přímo jako urážka citů všeho, co ve středne Evropě má německou krev. Od 800 set let jest Němectvo v Praze usazeno, téměř 700 let platí tam německé městské právoa stále ještě dnes leži Praha a celá země Čechy jako ostrov uprostřed německé zátopy národní. A tu by neměla snad česká drzost a brutálnost pociťována býti jako urážka veškerého Němectva? Tu že by nesměli pravou- ci (H) německých (11!) základatelů něme- ckého městského práva, německého umění a německého řemesla ani už německy na ulici mluviti? Říšsko-německé studentstvo pěstuje, jak doufáme, pečlivě osobní styky s pražskými studenty. Až jen jednou generální kon- sul německý bude nucen vésti stížnost na ztýrání nějakého říš- ského Němce, p tom snad vídeňská vláda pozná, co jest aspoň nejprostší po- vinností kulturního státu. Niěmecké situ- dentstvo v Praze nechť však cítí, že tady v říši na ně pamatujeme. Lze doufati. že se nad nimi brzy smiluje také německý mi- nistr krajan ve vídeňském kabi- netu.“ — Můžeme zůstaviti tuto berlínskou snůšku lží a překrucování, převzatých z orgánů pražského kasina z „Prager Tagblattu“, „Bohe- mie“ a „Montagsblattu“ bez poznámký: Holá ničemnost v líčení výjevů při bumlu na Příkopě, falšování celému světu známých fakt v příčině chování policie a četnictva v berlínském listě bije přes příliš v oči, než aby bylo třeba zvláště na ně upozorňovati, anebo ještě dokon- ce je vyvraceti. Praha za toto šestinedělní hano- bení svého národního karakteru, za tuto bez- meznou potupu své poroby, nečestné uvržení pod choutku mizivé menšiny obyvatelstva, kte- rou musí snášeti s pohrůžkou nejkrajnějších opatření použitím zbraní, jest sídlem — ca- morry a maffie! Spílá-li nám berlínský publi- cista, který s jedenácti pražskými konnacionál- ními kolegy tvoří tueet lhářů, je nám konečně lhostejno, ale narážka berlínského listu na za- kročení německého generálního konsula pro ztýrání říšského Němce, jest zjevným pokynem, že takový případ má býti uměle vyvolán. Je známo, že k oslavě Rede a Lesehalle chystá se návštěva z říše. Pro pana místodržitele o dů- vod více, aby v poslední zhvíli tuto nebetyčnou provokaci, která má býti Praze, na kraj zoufal- ství vydrážděné, vnucena — zakázal.
#7 alto_textblock #7
Denní zprávy.
#8 alto_textblock #8
— Nemohou se obejíti bez nadávek če- skému lidu ani při slavnosti Včera bylo v německém divadle představení na oslavu »jubelfestu« »Rede- a Lesehalle«. Alexandn Richter, sčítací kandidát Němců pražských, uví- tal výbor Redehalle ve vestibulu dívadelním řečí, která hned po několika blahopřejných slovech se octla v nadávkách. Mlinulé
#9 alto_textblock #9
těžké dny nebudou prý žádným listem slávy v historii tohoto města a němečtí studenti v Praze, hrdinným způsobem (za hradbou bo- dáků) německou (jenom 23% Redehalle jsou Němci!) statečností a věrností odmítli »brutální ničemné útoky« a uhájili své dobré právoa část nacionálního života všem Němcům k srdci přirostlou Pan Richter mluvil také k hostům německých studentů z Vídně, Berlína, Štut- gartu a Štrasburku a upozorňoval je na vy- tlučená okna v německém divadle: »Roz- bitá okna tato mluví k vám ovšem docela jiným idiomem, kterýž nemás naší mateřskou řečí nic společ- ného, ale přece vám bude sroz- umitelným,« pravil pan Richter. Nuže, pan Richter ví dobře, že rozbitá okna v jeho ně- meckém divadle jsou jenom odpovědí danou Němcům v nejčistší jich mateř š'ti ně. Což rozbíječi oken českých besed a českých škol matičních jsou snad Češi? Vytloukání oken v českých vyučovacích ústavech a spole- čenských střediskách je přece německou zave- deností v Čechách a naši kulturträgři upouštějí od této části nacionálního, k srdci jich přirost- lého života, od rozbíjení českých oken, když mohou rozbíjeti české lebky v plnění Mommse- nova odkazu . . . Pan Alexandr Richter spílal v řeči nevázané, po něm vystoupil herec Onno, který přednášel »báseň« od obvyklého barda pražského Němectva Klaara - Karpelesa. Pan Karpeles nadává už ve třetím verši svého po- emu, ba již ve druhém řka, že co duch zbu- doval na výšinách, vzbuzuje závist nízkých a »luzy drzá surovost rve na každé svaté stuze.« Pak to jde už v básni, bohem znamenaného pěvce jako v prose »Prager Tag- blattu« chodívá: »luza« střídá se se »smečkou«, cantus Karpelesův jest pln »surovosti«, » jedo- vatého dechu«, »furií, jež nepovalí hrdou Halli nadšení.« Kde prý příroda své svaté »budiž« — horuje korunovaný tento poeta — vetkla v matku zemi, tam prý »zločinné moci nikdy nezabrání barevnému tvoření« atd. Teprvé když se pan Klaar-Karpeles ústy pana Onnona do sytosti vynadával, spustili studenti » Gaudeamus« a potom došlo k představení Mozartovy »Kou- zelné flétny«. — Okresní hejtmanství v Duchoově. Zpr- va naše o správci okresního hejtmanství v Duch- cově dru. Frankovi uveřejněna ťala do ži- vého; osobní orgán jeho, všeněmecký plátek „Deutsche Volkswacht“, který o německém cí- saři píše „náš císař“, pana dra. Franka omývá, čímž nejlépe dokazuje, jakým úřadníkem dr. Frank je. My přibíjíme zatím, že dr. Frank ja- kožto předseda okresní školní rady v konferenci německých uěitelů uvítán pozdravem „Heil“, výslovně o sobě řekl, že on je úřadník em německým. Pan dr. Frank také zavádí vnější úřadní řeč německou a vyřizuje české podání německy. Tak na příklad vyřídil né- mecky český přípis obee Přeštic. V okresu duchcovském, kde je 45 českého obyvatelstva, by měl býti v čele úřadu člověk, který český jazyk ovládá, aby se mohl s občany domluviti. Dr. Frank však absolutně česky ne- umí a má-li snad ve kvalifikaci, že česky zná, pak je to holá nepravda. Vždýť neumí zkonci- povati v českém jazyku ani ohlášky sňatků ci- vilních a vydává i na české žádosti vyhlášky ta- kové německy. Bylo by také záhodno, aby v ta- kových pohnutých dobách, jak bylo na počátku listopadu, zejména dne 2. listopadu, z Duch- cova za evou zábavou neodjížděl — týž den bylo jeho přítomnosti velice potřebí a to k za- kročení proti Němcům. Ovšem by si je snad rozhněval a proto slavně ujel. Takový úřadník, jako je pan dr. Frank, mohl by nejvýše jako nesamostatný referent fungovati, kde by byl pod dohledem, za samostatného správce úřadu se naprosto nebodí. — Městská rada v Novém Jičíně dal. poli- cií vykliditi a uzavříti dvě třidy české školy. Poněvadž Ústřední Maticí školskou vystavěná budova pro dítky nestačila, musil se řídíci uči- tel z budovy školní vystěhovati, aby se bytu jeho použiti mohlo jako učeben. Správa školy učinila o tom městskému úřadu oznámení, městský stavitel Glaser místnosti prohlédl a pro- tože písemné vyřízení nedošlo, začalo se po prázdninách v místnostech vyučovati. Přes dva měsíce se vyučovalo bez překážky; včera o 3. hod. odpol. vnikl městský tajemník dr. Horak s dvěma městskými strážníky mezi vyučováním do školy, vyhnali z nových dvou tříd učitele a děti, třídy zamkli a odešli. Jako důvod tohote neslýchaného násilí udává městská rada, že prý městský úřad stavební nekonal ve škole komisi a neudělil povolení k vyučování. Jak však