#1
alto_textblock
#1
— Na důkaz skutečných cílů české obrany
proti przněni Prahy bumlem vypravuje „Bohe-
mia“ následující historku o „pádně“ přesvědču-
jící řeči jisté obzvlašť vlastenecky rozohněné po-
sluhovačky, manželky jistého dělníka v Ring-
hofferově továrně. Na domluvu své zaměstna-
telky, proč prý se vlastně demonstruje a proč
rvačky, „vypukla tato žena z lidu s očima
z nichž zášť a pomsta svítila (vlastní líčení „Bo-
hamie“), hlasem zuřivostí zdušeným: „Von
chtějí mít tu samou správu, jak Češi, ale nedo-
stanou ji!“ Tento výrok české posluhovačky ci-
tuje „Boh.“ také česky a připojuje k němu na-
sledující výklad: „Tedy ikoli o „n o sen
barev“ byla tu řeč, nýbrž o „rovnoprávnosti“
kterou Němci žádají, ale kterou Češi na říšské
radě a na zemském sněmu na jazyku mají, ale
na ulici potupou a posměchem stihají, ranami
holí a pěstmi osvědčují. Němkyně z Anenského
průchodu čerpá své politické moudrosti z vý-
roku českých posluhovaček! Jen jestliže cito-
vaný výrok smíchovské posluhovačky byl zavčas
do Vídně a zvláště do „N. F. Presse“ telefono-
ván! Může mít rozhodující vliv na další průběh
winisterské krise!
— Jak to vypadá v hlavách současnýc
Němců rakouských o tom možno si učiniti při-
bližný úsudek z veřejného dopisu, otištěného
v »Reichenb. Ztgu.« a svědčícího pisateli zná-
mého článku berlínského »Tagu« prof. dru.
Wirthovi. Nepodepsaný autor článku vyčinil napře
dru. Wirthovi jak náleží za jeho, Němce v Ra-
kousku uklidňující úvahy a k jeho odstavci,
v němž se praví, že »Slované jsou mocí«, píše
mezi jiným popíraje toto rčení takto: »Jestliže však
Slovanstvo stane se mocí, pak to jsou jedině
Němci, kteří mu k tomu razí cestu. Dnes by
nebylo žádných Čechů, žádných
Slovinců. Čím se stali, to děkují německé
chabosti smýšlení a nepopíratelnému hnilobnému
procesu, jakým Německo zachváceno jest hlavně
od úmrtí svého posledního velkého muže Bls-
marka. Žil jsem po 25 let uprostřed české
země a znám dobře tento západní slovanský
kmen, z jedné třetiny skládající se z německých
renegátů. (!) Bylo by to bývalo hří-
čkou právě za oné doby celé Če-
chy, Moravu a Slezsko zgermani-
sovati, když Němci rakoušti byli z dyna-
stických ohledů z německé vlasti vytlačeni a tato
horším způsobem zkomolena, než kdy kterým-
koli dřívějším rodem císařským během tisíci-
letí. To se ještě jednou na Němcích vymstí .. .«
Pisatel tvrdí dále, že »stát slovanským učinil
král pruský, když anno 1866 urval rodu habs-
burskému německou císařskou korunu a od té
doby prý zápolí Němci v Rakousku o své bytí
či nebytí, a publikacemi takovými jako v » Tagu«
vpadá prý se Němcům takto zápasícím v záda.
Tím pracuje se pro poslovanění Rakouska, nebo
k tomu prý přispívá každý, kdo Němce v Ra-
kousku u jich monarchy očerňuje a jej poštvati
chce proti bránícím se Němcům. »Ani nevíte«,
stojí dále v této enunciaci, »jakou pohromu
tím chystáte nejenom u nás v »Deutschoester-
reich«, jehož osud takto urychlujete, nýbrž
v německé říši samotné, kterouž by vlastně
bylo dlužno upozorňovati na nebezpečí, jaké jí
hrozí od poslovanění Rakouska . . . I kdyby
Němci v Rakousku skutečně byli smýšlení irre-
dentistického — oni však jsou naopak nejvěr-
nějším císaři a nejloyálnějším národem v Ra-
kousku (až na posouvání těch hranečníků
R. »N. L.«), nesměl by se žádný Němec z říše
nad tím pozastavovati. Jak přicházíte tedy
k tomu, že pracujete z Berlína do rukou zná-
měmu černožlutému pasořitnému tisku, že ještě
štvete státní moc rakouskou, bez toho Němcům
nepříznivou, na ubohé Němce pronásledováním
zoufalé?« Tímto tónem bídné prolhanosti jde
to v obsáhlém článku dále a pisatel končí
takto: »Rakouská polovina říše je pro Němce
ztracena, půjde-li to takhle dále. Zvláště v ma-
jetných třídách Němectva děje se převrat smý-
šlení. My říkáme si: Udržení německých držav
v Rakousku jest nemožností za tohoto všeobec-
ného stavu věcí. Nová německá říše není žád-
nou záštitou Němectva, nýbrž — něčím jiným.
Co má jednotlivec činiti? Chuďas, který si ne-
může pomoci, poslovaňuje se, aby měl pokoj a
zámožný Němec stěhuje se za hranice. Jenom
z Prahy zmizelo 60.000 Němců, kam se po-
děli? Pro Němce, půjde-li to tak dále, nebude
v Rakousku brzo žádného stání. Morituri te
salutant! mohou rakouští Němci volati k mo-
dernímu germánskému caesarovi. A konec ? Už
byla prorokována druhá Jena. Snad bude mít
tento prorok pravdu!« Šílenec, ale v jeho ší-
lenství je systém. To možno dodati k této
#2
alto_textblock
#2
snůšce prolhanosti v orgánu ministra Prada.
Podle všeho zdá se, že »Wacht am Rhein« na
zemském sněmu měla na určitých mistech
hlubší dojem, než se zdá.
#3
alto_textblock
#3
— Osobní z Moravy. Jmenováni byli: kancel.
oficiál Bohd. Charvát a kancel. přednosta Ferdinan
Markes v Brně listovními, kancel. oficiál Fr. Kratzl
v Lipníku nadoficiálem, kancelisté Karel Bednařík
v Třebíči a Heřm. Alt ve Znojmě kanc. oficiály,
všichni na svých místech. — Přeloženi byli kance-
listé Václ. Figar z Frenštátu a Ed. Láznička z Ji-
hlavy do Brna.
— K 80. narozeninám pana Jana hr. Harracha.
K četným dotazům stran oslavy tohoto památného
dne oznamuje se, že jednak pro hluboký smutek
v rodině, jednak z ohledu na zdraví, nemůže jubilár
jakýchkoli oslav k jeho poctě pořádaných se zúčast-
niti. Kdo uctíti ho chce, nechť pamatuje na českou
školu »Komenský« a Jednotu sv. Methoděje, spolek
pro udržování českých bohoslužeb ve Vídni.
— Ze staroměstské radnice. Pan Václav Štěpá-
nek, mlynář, byl do sboru obecních starších zvolen
jako kandidát Klubu státoprávně pokrokového, pro
horní Nové Město, jehož jest předsedou. — V Hole
šovicích dostává se ve III, sboru do užší volby
svobodomyslný kandidát p. Al. Wildmann s kandidá-
tem sociálně-demokratickým p. Cífkou. — Užší volby
budou do tří neděl. Verifikační komise bude mít
schůzi příští čtvrtek.
— Školní zem. rada. Ve schůzi čes, odboru z. šk
rady dne 27. t. m. učiněna mimo jiná tato usne-
sení: Žádosti obce Bykoše (Hořovice) za zřízení obec-
né školy tamtéž, pak žádosti za vyškolení školní obce
Libiše ze školní obce Obříství a prohlášení soukromé
obecné školy v Libiši (Mělník) za školu náhradní ne-
bylo vyhověno. V cestě rekursní byla volba 3 členů
české místní školní rady v Rudolfově (Budějovice)
zrušena. Otevřeny byly: Celoroční jednotřídní školní
expositura v Horní Prosičce (Ledeč), ve Zvotokách
(Strakonice); jednotřídní obecná škola ve Stromkovi-
cích (Jilemnice) a dvoutřídní obecná škola v Ostré
(Ml. Boleslav); zatímní pobočka na měšťanské dívčí
škole v Bubenči (Smíchov), na obecné dívčí škole
v Úpici (Trutnov), na obecné škole v Čenkově (Hořo-
vice), na I. a II. měšťanské dívčí škole v Žižkově,
na IV. a VI. obecné dívčí škole tamtéž, na II. a VI.
obecné chlapecké škole tamtéž, na obecné školev
Bystřici (Benešov), na měšťanské škole v Libušíně
(Slané). V zásadě bylo povoleno: Zřízení jednotřídní
expositury v Nové Vsi (Litomyšl), dvoutřídní obecné
školy v Sedlčánkách (Český Brod) a dvoutřídní obec-
né školy v Křížově (Benešov), druhé postupné třídy
na obecné škole v Puclicích (Domažlice) a ve Stroje-
ticích (Ledeč). Dále bylo povoleno: Přeškolení used-
losti č. p. 11 v Žírci s parcelami z Račova do Velkého
Zdíkova (Prachatice), vyškolení politické obce Radlic
ze školní obce smíchovské, pokud se týče z Butovi
a zřizení a otevření samostatné obecné školy s českou
vyučovací řečí v Radlicích, dále zřízení nových za-
tímních míst učitelských II. třídy v Maltheyru a Lo-
mu (Most) a pak v Teplicích. Přeměněna byla zatímn
pobočka na obecné škole v Nepolisích v zatímní čtvr-
tou postupnou třídu (Nový Bydžov). II. obecná chla-
pecká škola na Smíchově byla rozdělena ve dvě sa-
mostatné obecné školy (A—B). Pětiletá služební zvý-
šení byla přiřknuta 61 osobě učitelské při
obecných, pokud se týče měšťanských školách. Po-
chvalné uznání zemské školní rady bylo vysloveno
řediteli měšťanské školy v Lázních Bělohradě Aloisu
Hochovi, Zdislavě Řehákové, učitelce při obecné dív-
čí škole, spojené s měšťanskou školou v Praze-I.
— Z řad knihkupeckého pomocnictva. V odpo-
ledním vydání našeho listu ze dne 20. t. m. byla
uveřejněna zpráva o schůzi pražského gremia knih-
kupců. Na konci jest uvedeno, že žádost hromady po-
mecnické, delegáty přednesená, odkázána byla před-
stavenstvu k vyřízení. V této záležitosti došel nás
následující projev z řad pomocnictva: Poně-
vadž lokálka vyznívá v ten smysl, jako by se po-
mocnictvo teprve nyní o požadavky ty za-
jímalo, podáváme následující vysvětlení: Požadavky
knihkupeckého pomocnictva nejsou nové a zvláště
ne ten, o který žádá se již řadu let a který pojednává
o včasnějším zavírání obchodů knihkupeckých. Jen
ze skutečné potřeby a sebeobrany vyslovilo pomoc-
nictvo přání, aby obchody knihkupecké byly zaví-
rány po celý rok v 7 hodin večer a nakladatelská
v 6 hodin. Příčiny, pro které jsou požadavky ty sta-
noveny, jsou následující: Stav knihkupecký namáhá
fysicky i duševně. Dosavadní pracovní doba, většinou
od půl osmé hod. ranní do půl osmé neb do osmi
hodin večer, jest příliš úmorná. Neustálá potřeba
dalšího sebevzdělání, k čemuž neděle naprosto ne-
stačí, jsouc dnem zaslouženého odpočinku. A koneč-
ně, kde mají ženatí pomocníci aspoň trochu volného
času (mimo neděli) pro svoji rodinu? Tyto příčiny a
různé jiné, z toho plynoucí důsledky nutí nás do-
sáhnouti aspoň nějaké úlevy. Činí se tak stále a do-
volává se u sl. gremia různými podáními kýžené ná-
pravy. Zvláště po loňské zdařilé členské schůzi,v
příslušné resoluci vyzněvší, očekávali jsme zlepšení
poměrů Avšak všechno dosud bylo marné, ani odpo-
vědi jsme nedostali, tak, jako by přání naše byla
prostě neproveditelná. A zatím ve skutečnosti jedná
se o úlevu v sedmi zimních měsících, poněvadžv
létě takřka všechny závody v 7 hodin večer a na-
kladatelé v 6 hodin zavírají. Splnění požadavků po-
mocnictva bylo by i pro zaměstnavatele vítaným,
neboť již dnes několik závodů v uvedené době po
celý rok zavírá, jiní pak požadavkům těm příznivě
nakloněni jsou. Mohla býti tudíž při dobré vůli otáz-
ka tato již dávno vyřízena a za tímto účelem hro-
mada pomocnická činí nové příslušné kroky k usku-
tečnění požadavků pomocnictva. Náprava jest stále
možnou! Proto očekáváno jest, že tentokráte před
stavenstvo gremia dle slibu svého zcela určitě zá-
ležitostí tou bude se obírati a v dobrém uvážení všech
příčin přijde vstříc zaslouženým požadavkům svých
spolupracovníků
— Ze Spolku pro zbudování pomníku Svat. Če-
chovi v Praza. Spolku přispěli dále na darech: Občan-
#4
alto_textblock
#4
ská záložna v Uhl. Janovicích 5 K, tělocvičné jednoty
sokolské: v Neratovicích 10 K, v Čes Budějovicích
10 K a v Blovicích 2 K; města: Hlinsko 10 K, Týn
n. Vlt. 5 K, nejmenovaný 10 K, učitel Krchov v Mla-
dějově 2 K, prof. sbor c. k. gymnasia v Příbrami
10 K, prof. sbor c. k. r. gymn. v Litomyšli 5 K, pře-
bytek ze členských příspěvků celého prof. sboruI.
české státní reálky v Plzni 13 K, učitelský sbor II.
chlap. ob. školy v Libni 2 K, učiteiský sbor měšt.
a ob. školy u sv. Kříže Většího v Praze I. 8° K. Za-
zakládajícího člena se 100 K přistoupili pp. Kapsa
a Müller, úř. autor. inženýři v Plzni, a za přispíva-
jícího člena s roč. 10 K těl. jednota „Sokol“ v Nera-
tovicích, Výbor spolku obrací se s vřelou výzvou na
celou českou vlasteneckou veřejnost, aby jej jak hoj-
ným přistupováním za členy spolku, tak dary i jinak
hmotně v záslužném díle podporovala. Příští schůze
výboru koná se dne 26. t. m. přesně o 6. hod. večer
v restaurantu Petzoldově na Menším městě pražském.
— Dodávka pro stavbu české techniky v Brně.
Ke zprávě, pod tímto názvem dne 17. v. m. uveřej-
něné, se nám z kruhu našich čtenářů píše: K Vaší
zprávě, že se při stavbě české techniky v Brně zamí-
tají oferty českých firem z království, podotýkáme, že
není třeba ani jíti na Moravu a dotýkati se prací,
které zadává stát. Máme dosti příkladů i u nás v
Čechách, že obce naprosto české zadávají vypracování-
projektů na stavby firmám německým a to z tak zv.
uzavřeného území. Tak poslední dobou zadala měst-
ská rada král, města Domažlic vypracování pro-
jektu firmě německé z Teplic, ač máme dobré firmy
české, jež se nejlepší pověsti těší i za hranicemi. Když
toto jednání bylo městské radě vytýkáno, odvětila, že-
o české firmě nevěděla, ač již před třemi roky jí byl
vypracován českou firmou celý elaborát — ovšem,
zdarma. Když však měl se zadati projekt, který se
honoroval, tu již město Domažlice českou firmu ne-
znalo, ač má na své bráně pyšný nápis: „Domažlice,
pevná vlasti hráz!“ Toto faktum jest věru špatnou
illustraci k mnohomluvným papírovým protestům
proti utlačování našich menšin a hlásání hesla:
„Svůj k svému!“
— Mimořádná valná hromada Spolku českých
lékařů koná se v pondělí 2. listopadu o půl 6. hod.
večerní v posluchárně p. prof. Janovského.
— Dary. Na v zedělání českých dítek
Ústřední Mati cii školské přispěli: úřadníci
hlavní telegrafní stanice v Praze 300 K, z narovnání
v trestní věci pana Škody, krejčího v Měcholupech
proti p. Strnadovi, hostinskému v Dubči 15 K, omla-
dina obce Kochánova 4 K, výtěžek vínku dívek
ústeckýcn v Ústí nad Orlicí 4 K, při posvícenské zá-
bavě sebráno panem starostou Vavřincem v Církvici
6 K, úřadníci a dělníci v městské elektrárně
v Praze-VII. sv. V. d. K 81.93, firma Čeněk Baštecký
v Praze od kavkazského dvořenína p. Borisa Alex.
Vačnadze 2% K 2.40, vybráno při věnečku omladiny
kelské K 4.50, sl. Ad. Jandova, dcera architekta, pro-
střednictvím hudebního nakladatele Fr. A. Urbánka
v Praze 6 K, Spolek českých úřadníků železničních
v Praze 13 K, odbor Ú. M. Š. v Kostelci nad Orl.
výtěžek za darované hudební skladby klavírní paní
Jos. Brdlíkovou 65 K. Klub konceptních úřadníků
král. hlav. města Prahy odvedl svatováclavský dar
v částce 119 K; pomahači při štvanici v Pardubi-
cích 12. října pořádané vzdali se odměny 6 K, zúčast
něnými kavalíry za několikahodinné chytání a oše-
třovaní štvaného zvířete jim přiřknuté, ve prospěch
pokladny matiční; Vladimíra Čechova, žákyně III. tř.
ve Skalech u Slaného větší množství staniolu.
— Rozdělení úroků z nadace. Dne 22. prosince
t. r. rozdány budou úroky z nadání Zikm. Kristiana
Geitlera šlechtice z Armingenů pro nuzné vdovy za-
rok 1908 v částce 1343 K 13 h a to stejným dílem
deseti chudým, ku Praze příslušným a zde též bydlí-
cím vdovám víry křesťanské a třem vdovám víry
israelitské. Z požitku nadání toho se nevylučují ani
vdovy, požívající pense neb podpory, pokud tyto ne-
převyšují ročně částku 315 zl. čili 630 K. Zakladatel-
měl v úmyslu zvlášť nuzným vdovám z lepších stavů,
tak zvaným ostýchavým domácím chudým podporou
přispěti a jim zároveň i to dobrodiní prokázati, že se
nuzný stav jejich zatají. I vyzývají se tedy všecky
vdovy, které dle svých poměrů se domnívají míti
právo ku požívání tohoto nadání, aby podání svá
o udělení nadání tohoto svěřily do 23. listopadu sta-
rostovi král. hlav. města Prahy.
— Dobročinnost. Vdovy a sirotci po zemřelých
členech spolku c. k. poštovních a telegrafních zří-
zenců pro král. české, které na vánoční podporu re-
flektují se vyzývají, aby se během měsíce listopadu
u spokku přihlásily.
— Týdenní výkaz u nakažlivých nemocechiv
Praze. V týdnu od 18. do 24. října bylo městskému
fysikátu oznámeno 91 případů nakažlivých onemoc-
nění a sice 4 případy tyfu střevního, 10 planých ne-
štovic, 1 spalniček, 63 případy spály, 5 záškrtu,á
růže, 1 tuberkulí plic, 3 trachomu.
— Demonstrace proti německému násilí v Pří-
voze. Z Mor. Ostravy se sděluje: V úterý večer ko-
nala se v přívozské Sokolovně schůze českých otců
a matek, jichž sešlo se na půl třetího tisíce, aby
protestovali proti násilí, jehož se přívozští germani-
sátoři dopustili na české školce mateřské. Po schůzi
ubírali se účastníci průvodem za zpěvu národních
písní k hostinci „u Dlouhých“. Tu padlo několik re-
volverových ran do vzduchu. Demonstranti ubírali se
dále k činžákům severní dráhy. Když četnictvo, které
bylo rozestaveno ve všech ulicích, vidělo, že davy
neustále vzrůstají, ustoupilo k náměstí a uzavřelo
přístup k hostinci „U rakouského císaře“, kde se
konala německá schůze. Rozhořčené české davy
vzrostly konečně tak, že kordony četníků byly na
všech stranách proraženy a demonstranti vynutili
si přístup na náměstí. Tam pak zpívány národní pí-
sně a celé radniční klice přívozské provolávána han-
ba. Četnictvo pak demonstranty rozehnalo. Četnictvu
pamáhala také jzdní policie; asi 12 jízdních policistů
razilo si na Nádražní třídě cestu a vjíždělo bezohled-
ně do davu. Jen pozvolna ustupovali čeští lidé, do
nejvyšší míry nad násilím radnice rozhořčení, před
četnictvem, vyklízejícím náměstí, Znavu a znovu pro-