ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9dbb9c10-77e0-11dc-979d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 10
#1 alto_textblock #1
medžliů. Je přesvědčen, že by to nebylo příjemno žádné porské straně a nemyslí, že by uveřej- nění těch listin Persii prospělo. K dal- šímu dolazu prohlásil sir Edvard Grey, že Anglie a Rusko spojily se ke společným kro- kům u šacha, aby ho přiměly, by dostál svým slibům o svolání parlamentu. Po- chyboval však poněkud o správnosti tohoto kroku, kterýž je jakousi úchylkou od přísné zásady, nevmě- šovat se. Za to však mohly by nepokoje v Persii déle potrvati a přivoditi větší nebezpečen- ství, které by vedlo k nutnému zakročení jednéči druhé mocnosti.
#2 alto_textblock #2
Z francouzské sněmovny. Z Paříže, 26. listopadu. (K. k.) (Další roko- vání o rozpočtu ministerstva záleži- tostí zahraničních.) Posl. Pressensé připojuje se k výkladu zpra- vodaje a praví, že nevěří v osud, který navždy vytvo- řil rozpor mezi Francií a Německem. Francouzské vlády, praví řečník, nechtěly nikdy válku na odvetu. (Pohnutí.) Z výkladu ministra zahraničních záležito- stí poznal, že rusko-francouzská dohoda spočívá na uznání daného stavu teritoriálního v Evropě a na konečném uznání frankfurtského míru. Řečník praví, že proletariát jest veskrze smýšlení protimilitaristi- ckého. (Hluk.) Řečník mluví proti válce a prohlašuje na konec, že proletariát, který několikráte zachrání! republiku, žádá od Francie, aby s Německem učinila totéž, co učinila s Anglií, aby zabráněno bylo dru- hým Metám, druhému Sedanu. (Odpor v celé sněmovně. Pochvala na nejkrajnější levici.) Posl. Jaurs snaží se dokázati, že francouzská politika je plná rozporů. Zmiňuje se s uznáním o převratu v Turecku, přechází pak k událo- stem v Persii a vyzývá vládu, aby Rusku dopo- ručila v Persii nezištnost. Ministr zahraníčních záležitost Pichon praví, že francouzská politika byla vždy- cky jednotná. Co se týče poměru Francie k Ma- rokku, budeme i nadále se snažiti, aby anarchie v Marokku byla skoncována mezinárodní do- hodou. Oproti posl. Pressensovi prohlašuje ministr, že lituje, že našel se poslanec, který vzhledem k ny- nější krisi neposuzuje parlament, veřejné mínění vladu tak spravedlivě, jak to jednomyslně činí cizina. (Hlučná pochvala.) Vláda sotva mohla jinak jednati jona hájila práv země a zájmů celého světa, nebot šlo o zásadu rozhodčího soudu a takřka o mír a spravedlnost. Žádná vláda nébyla by jednála jinak nechtěla-li souhlasiti s ponížením. (Nová pochvala Ministr praví o východních záležitostech“ Francie na přání interesovaných mocností, zejména knížete Ferdinanda, zasáhla jako sprostřed- kovatel. Francie usilovala stejně jako Italie o s vo- lání konference, která by vyřídila všechny otázky. Francie interesuje se o svobodný rozvoj mla- dého Turecka a myslí pauze na zacho vá ní míru v Evropě. V tomto smyslu intervenovala Francie ve Vídni, v Cařihradě a Bělehradě. Fran- cie se vynasnaží, aby vyhověno bylo zájmům Srbska a Černé Hory a bude brá- niti porušení míru. (Pochvala.) Vláda doufá, že čtyři ochranné mocnosti Kréty urovnají záležitosti Ře- cka a Turecka. Nikdo nechť nepodezřívá akci Francie, neboť Francie nežádá pro sebe žádných výhod. (Hluě- ná pochvala.) Posl. Ribot prohlašuje, že schvaluje prohlášen ministra Pichona a lituje, že poslánec Pressensé, kte- rý je členem diplomacie, promluvil zde takovou řeč Francie vždycky přála si míru, obnovila vš al svoji armádu způsobem, který vzbudi obdiv světa. Francie neuzavřela aliance s Ru- skem aby vedla válku, nýbrž aby uhájila důstojnos Francie. Bylo dobře, že byla obnovena ve světě rov- nováha, aby Francie závisela nyní n vlastní vůli. Řečník popírá tvrzení Pressenséovo že se Francie zavázala schváliti ztrátu Elsasku -Lo trinska. Ribot vytýká Pressenséovi, že mluvil o roz- čilení, vzbuzeném událostí, odehravší se mezi Ně- meckem a Francií a praví, že v té příčině nejev ilo se ve Francii žádné zvláštní rozechvě- ní; takové rozechvění jest ovšem pochopitelné, jde-li o událost mezi dvěma národy, které dbají stejně žár- livě své cti. V r. 1905, praví řečník, byli jsme snad poněkud méně připraveni, od té doby učinili jsme však, čeho bylo třeba. Armáda byla pohotově. Řečník brojí proti tvrzení posl. Pressenséa, že proletariát netáhl by do války, a prohlašuje, že v takových do- bách vytrhli by všichni Francouzi svor- ně na hranice. Před několika dny, praví řečník, seznala vláda, že jest podporována veřejným míně- ním a tiskem. Můžeme býti pyšni na své jednání. Po krátké odpovědi posl. Pressenséa a po prohlášení ministra zahráničních záležitostí Picho- na, sdělivšího, že se zřetelem na vzájemně styky, nastalé mezi Francil a Anglií, dlužno doufati, že obě vlády dohodnou se o události, zběhnuvší se v St. Pierre de Miquelon, bylo povšechné rokování skon- čeno a rozpočet ministerstva zahranič- ních záležitostí schválen v prostém hla-
#3 alto_textblock #3
sování
#4 alto_textblock #4
Příští schůze bude zejtra dopoledne.
#5 alto_textblock #5
Turecký velevyslanec v Římě. Z Říma, 25. listopadu. (K. k.) Král přijal dnes obvyklým způsobem tureckého velevyslance Ciu paše jenž odevzdal mu svůj pověřující list.
#6 alto_textblock #6
Iinlský tisk proti demonstracím. Z Říma, 26. listopadu. (K. k.) Všechny listy, socialistický „Avanti“, odsuzují příkře projevy stu dentů před velevyslanectvími a vyzývají demonstran ty, aby dbali posvátnosti pohostinství, jež velevysla nectva požívají. Z několika menších měst docházej zprávy, že došlo tam k nepatrným studentským de monstracím.
#7 alto_textblock #7
Rakousko a Anglie. Z Londýna, 26. listopadu. (K. k.) Rakousko uherský velevyslanec hr. Mensdorí měl delší rozmluvu s ministrem zahraničních zále žitostí.
#8 alto_textblock #8
Rozpory mezi Němci. Dlužno uznati, že německé časopisy umějí a dovedou účinně podporovati postavení a po- stup německé politiky i německých politiků- nejen tím, co o nich píší, nýbrž také tím, jak o nich referují a jak činy jejich vykládajia německé veřejnosti srozumitelnými činí. Tato methoda patrna je také dnes. Mezi Němci vůbec a mezi českými zvláště, vznikly četné a značné rozpory. Něme- cká žurnalistika je zjevně zmírňuje. Přece však nemohla se vyhnouti sdělení, že ve včerejší schůzi německých poslanců z Čech byl před- mětem ostře odmítané kritiky vstüp dra. Schreinera do nynějšíhominister- stva. Názory vyměňovány byly tak ostře, že dr. Schreiner prohlásil, že ani den nezůstane ministrem, »kdyby i jen stín nedůvěry na něm spočinul.« Ti Němci, kteří dru. Schreinerovi vytýkali že svým vstupem do vlády je překvapil, řekli sice, že proti jeho osobě nemají námitek, ale pronášeli pak různé pochybnosti vůči úřad- nickému ministerstvu jako takovému. A vytýkali dále, že při vstupu dra. Schreinera do kabinetu jednalo se proti dřívějšímu usne- sení, dle kterého parlamentní ministři němečt měli býti do kabinetu vysláni teprve z plně schůze svobodomyslných poslanců německých. Přátelé dra. Schreinera odvětili, že toto usnesení platilo vlastně jen pro případ sestavení ministerstva plně parlamentního a dr. Schreiner musil se sám hájiti výkladem, že jeho vstup do vlády neznamená — ujmu pro českoněmecké poslance! Jiní zase vykládali, že bar. Bienerth dle svých rozprav s čelnými poslanci něme- ckými byl s to, dra. Schreinera pojmouti do své kandidátní listiny ministerské. Také se uji- šťovalo, že německý úřadník jako německý mi- nistr krajan by Němcům nestačil a že by byl slabou protiváhou ministrů-krajanů českéhoa polského. Dr. Schreiner však měl přes to ve včerejší schůzi svých krajanů těžké postavení, ježto mu- sil prohlásíti, že odstoupí hned, jakmile by po- znal, že beznadějny jsou snahy, se kterými mi- nisterský úřad přijal. Konečně přijala schůze projev, jímž účastníci její uznávaji poměry, z jakých došlo ke vstupu dra. Schreinera do vlády; zároveň prohlásili, že trvají na poža- davcích, které bar. Bienerthovi předložili a před- pokládají, že také německý ministr krajan na nich trvá a setrvá. Tento projev považují sami Němci za do- hodu, jíž konečně mezi sebou dosáhli. Jiná ne- shoda mezi nimi však ještě trvá. Včera měla se konati plenární schůze všech svobodomyslných poslanců, ale byla odřeknuta, poněvadž vznik rozpor mezi německými pokrokovci a radikály, a mezi německými lidovci. Pokrokovci a radi- kálové chtěli založiti svaz českoněmeckých po- slanců, o němž řekli, že by pronikavěji hájil zájmy jejich nežli sdružení všech némecko-svo- bodomyslných poslanců vůbec. Čeští Němci tedy se srazili s Němci z ostatních zemí. Alpští Němci však zaujímají stanovisko jiné; zamítají separatismus Němců českých a aby je přivedl k rozumu, slibují jim všemožnou podporu Tento rozpor řešiti bude dnes zvláštní komise, složená po pěti členech z německých pokro- kovců, lidovců z alpských zemí a radikálů.
#9 alto_textblock #9
Denní zprávy. — »Poslední napomenutí« německých poslanců. Ve včerejší schůzi německých po- slanců na říšské radě bylo jednáno o stále opětujících se útocích a násilnostech proti ně- meckému obyvatelstvu v Praze, obzvláště proti německým studentům a přijato v té příčině ná- sledující usnesení: »Němečtí poslanci z Čech zasílají vládě posední napomenutí. aby německým studentům věnovala nejúplnější ochranu proti českým útekům.« Jednomyslně projeveno prý také ode všech řečníků mínění, že pro případ, že by se v zemském hlavním městě českém měly dále odehrávati známé skandální scény, museli by němečtí poslanci z Čech z toho vyvoditi nejkrajnější důsledky nejen v parlamentě, nýbrž také ve své domo- vině (?) Hned po schůzi dostavila se ku před- sedovi ministerstva deputace, posl. Pacher, dr. Michel a Stransky, vedená ministrem krajanem drem. Schreinerem, aby na bar. Bienerthovi v pro- vedení usnesení německých poslanců z Čech co nejdůraznějším způsobem napo- sled vyžádala si intervenci vlády v ten smysl, aby konečně jednou učiněna byla přítrž násilnému řádění pražské pouliční
#10 alto_textblock #10
chátry (píše »Prager Tagblatte) proti ně- meckému obyvatelstvu, zvlášté proti něme- ckým studentům. Všichni tři poslanci vyklá- dali předsedovi ministerstva poměry v Prazea zastávali s největším důrazem vůči němu usnesení německých poslanců z Čech, činíce jej na to pozorným, že trpělivost německého obyvatelstva v Če- chách jest vyčerpaná. Nebude-li Němcům od vlády poskytnuta nejvydatnější a nejenergičtější ochrana, mohlo by prý velmi leh- ce k tomu dojíti, že by od německé- ho obyvatelstva v Čechách na českých menšinách v německém jazykovém území žijicích vykonána byla odveta. Předseda ministerstva vzal prý na vědomí tyto výklady a slíbil, že se s místodržitelem v Če- chách dorozumí v příčině splnění vy- slovených požadavků. — Vůči této události a zvláště vůči pohrůžkám německých poslanců nedostává se nám téměř odvahy k tomu působiti na pražské obyvatelstvo uklid- ňujícími slovy. Jednání německých poslanců z Čech je stejně infámní jako perfidní, poně- vadž zakládá se na očividné prolhanosti. Tať pak dokazuje se dvěma naprosto nepopíratelnými fakty. Jeden z nich jest, že ochranná opatření pro buml. pražských buršáků jsou vrcholem všeho, co pražská policie vůbec činiti může, neboť na ochranu každého buršáka Na příkopě bumlujícího jest pohotově nejméně tré mužů státní policie, druhý fakt pak je ten, že zvířecké běsnění proti českým menšinám v německém jazykovém území skutečné už nesnese žádného stupňování. Že němečtí poslanci vyhrožují ná- čelníku vlády hromadnými zločiny ve řejného násilí, to už nepřekvapuje ve státu, voněmž se vládne jenom znásilněním práva a v němž vláda vždycky jde s tou stra- nou, kteráž ve znásilňování zákona nezná žád- ného ohledu. Co chtěji němečtí poslanci, aby se v Praze stalo? Má snad každý při bumlu na mrknutí buršákovo zatčený Čech býti hned postaven ke zdi na dvoře tarouccovského, nyní policejního paláce a zastřelen? Či mají býti davy, proti buršáckému tajtrlictví protestu- jící hned na místě probodány a palaši jizdné policie rozšavlovány? Ano: »ma- sakr, masakr!« to je to pravé slovo, které mají německé deputace na jazyku, a které, kdyby měly úplnou odvahu svého hromadně zločinného chtíče, by také bez okolkujících frásí přímo vyslovily, jako to udělala plavá bestie v »Prager Tagblattu«, když přímo žádala vojenské vypořádání zbraní s Prahou. Zášť Němců proti Praze, která se brání svému prznění buršáckými zvyky, drzostí a bezednou hloupostí stejné urážlivými, jest ohromnáa ohromnost její pochopitelná. Každé slovo, které pronesou v té přičině, jest lží. Lží jest, mluví-li Němci o pražském německém obyva- telstvu »deutsche Bevölkerung Pragse (!!), neboť osm stotin obyvatelstva ne- může činiti nárok na toto označení a nemůže vnucovati 92 procentům skutečného obyvatelstva své národní zvyky ke strpění a vtiskovati ce- lému městu na nejživější třídě národnostní pe- čeť osmi procent obyvatelstva, z nichž snad ani dvě nejsou skutečnými Němci. Každé nedělní poledne na pražském Příkopě jest jenom vždy důraznějším a eklatantnějším důkazem marnosti německých snah za německým karakte- rem Prahy. Zatím co se německé listy a ankety prou o heslo »Los von Prag«, je pro- ces tento už rozhodnut docela oči- vidně a definitivní jeho vyřízení serjenom každou bumléřskou ne- dělí urychluje. Němečtí profesoři a poli- tikové vodíce německé bumly na Přikop, tara- síce Pražanům nejživější třídu jich města pro demonstrace s prušáckou »Wacht am Rhein« udílejí jenom české Praze ex- tense v národní probudilosti s experimenty. Je to ostrý vesikator, toto každonedělní trýznění Prahy policejním a místodržitelským oktroyem bumlu, ale vzhledem k tomu, že národní cit jistých vrstev i v samém studentstvu českém jistými vlivy tak byl otráven, jak dokázala loň- ská Wahrmundiada, možno říci, že takový úpa- dek se už víckrát opakovati nebude. Němei pražští žádají, aby na oslavu jubilea Redea Lesehalle bylo Praze — puštěno žilou. Kla- dou své ultimatum. My v předvečer tohoto ka- siňácko-buršáckého bacchanale rovněž vyslovu- jeme pražským Němcům poslední vý- strahu a.