#1
alto_textblock
#1
1908
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3. K 80 h
#3
alto_textblock
#3
NARU
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v pátek dne 27. listopadu.
#7
alto_textblock
#7
K číslu 327.
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
#8
alto_textblock
#8
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#9
alto_textblock
#9
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Hrozba rozpuštěním sněmovny neminula se
s účinkem.
Z Vídně, 27. listopadu. Obě sněmovn
mají nyní prázdno až do čtvrtka nebo pátku
příštího týdne. Do té doby nesejde se plenum
žádné sněmovny, rokovati však budou
jednotlivé kluby, aby se usnesly
o svém stanovisku k zatimnímu
rozpočtu a předloze bosensko
hercegovské. Dnes o polednách sejde se
konference zástupců všech stran,
aby stanovila pracovní program pro
podzimní kampaň. Vláda ve dnešním »Zeitu
vyhlašuje: »Ukáže se teď rychle, zdali sně-
movna jest ochotna vzíti na se břímě práce.
Mnoho času k uvažování nezbývá. Podobá se
dnes, že poslanecká sněmovna pře-
vážnou většínou bude ochotna
sledovati vládu provisorní na cestě před-
určené. Jak u Němců, tak u Čechů stalo s
smýšlení klidnější. K tomu přispěla vče-
rejší řeč ministerského předsedy, ale především
úvaha, že, nebude-li předloha bosensko-herce-
govská vyřízena v čas, posunuto bude roz-
puštění poslanecké sněmovny do oboru mož-
nosti.« Týž list oznamuje: »Ve vládních
kruzích se ujišťuje, že bar. Bienerth
nabyl z rozmluv s poslanci českými a ně-
meckými dojmu, že by nynější krise dala se
snadno rozřešiti, kdyby se podařilo
v otázce jazykové dosíci dorozumění, třebas
jenom provisorní. Poláci a křesťanští sociálové
chtějí vládě po té stránce býti prostředníkya
pomoeníky.«
#10
alto_textblock
#10
Holdovací deputace panské sněmovny.
Z Vídně, 27. listopadu. Panská sněmovna
vyšle k panovníkovi 15člennou holdovací depu-
taci, ve které bude za české pairy presiden
Wohanka.
Projev slovanských akademiků vídeňských.
Z Vídně, 27. listopadu. Slovanšt
akademikové zdejších vysokých škol uve-
řejňují tento projev: »Slovanské studentstvo
odsuzuje každé rozhodování záležitosti ssxade-
mických surovým násilím a žel. (že
studentstvo nesnášenlivým chováním jedneých
skupin někdy jest donucováno ve sp adlivé
obraně užiti prostředků nejkrajnějších, pite-
stuje zároveň proti nájezům na
slovanské příslušníky, kteři nši ně-
mecko-nacionálními studenty jednotlivě za zpe so-
bem, jenž se příčí mravům akademickým zbiti
Ve druhé resoluci protestuje se roti ne-
humannímu zavření Mensy (jídelny) akade mické,
jímž převážná část navštěvovatelů těžcé byla
poškozena, poněvadž, spolehajíc na soliditu pod-
níku, celou svoji existenci na něm založila.
#11
alto_textblock
#11
Převrat na Balkáně.
#12
alto_textblock
#12
Napjatý poměr Rakouska k Turecku.
Z Berlína, 27. listopadu. Z Paříže telegra-
fují, že čekají tam s napjetím rozhodnut
mezi Rakouskem a Turecke m,
jichžto styky v poslední dob
staly se velmi vážnými. Francouzská
diplomacie ve shodě s velmocemi nejblíže zu-
častněnými namáhá se, aby vyrovnala protivy
způsobem pokojným.
#13
alto_textblock
#13
šek soustavy Berdovy do Srbska.
V politických kruzích bělehradských soudí, že
zásilka ta jest úspěchem Pašičovým.
Vojvoda Lazar Ločica organisuje čely.
Z Cetyně, 27. listopadu. (»N. Wr. Tgbltt.«)
Z dobrého pramene se proslýchá, že vůdee
černohorských vystěhovalců La-
zar Ločica, známý vůdce povstaleckých
tlup, z vlastních peněz dá milion korun
na sestavení tlup a na výzbroj je-
#14
alto_textblock
#14
j i ch.
#15
alto_textblock
#15
Telegrafické zprávy.
#16
alto_textblock
#16
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 27. listopadu. (K. k.) „Wiener Zeitung“
oznamuje: Císař jmenoval kontreadmirála Antonína
Hausa velitelem eskádry, sprostiv ho současně
místa adláta u přístavního admirálství a kontread-
mirála Bedřicha svob. pána Johna jmenoval před-
nostou námořního kontrolního úřadu.
Císař nařídil, aby kontreadmirál Lucian šl. Zie-
gler byl sproštěn velitelství eskádry a udělil mu bez
poplatků rytířský kříž řádu Leopoldova.
Císař jmenoval kontreadmirála Luciana šl. Zi-
glera předsedou námořního technického komitétu
a nařídil, aby kontreadmirál Leopold svob. pán Je-
cina-Palombini sproštěn byl předsednictví ná-
mořního technického výboru a současně přidělen pří-
stavnímu admirálství v Pulji, aby doplněn byl stav
lodního personálu.
#17
alto_textblock
#17
Vážná situace v anglické Inidii.
Z Kalkuty, 26. listopadu. (Reuter.) Na vlak,
naplněný Evropany, byla hozena puma,
když vjížděl do Barrackpuru (severně od Kalkuty);
útok minul se však účinkem. Pro vážnost situ-
ace upustil místokrál lord Minto od za-
mýšlené okružní cesty. Zůstane v Kal-
#18
alto_textblock
#18
kutě.
#19
alto_textblock
#19
Bosenská předloha v panské sněmovně.
Z Vídně, 27. listopadu. Komise panské
sněmovny, dosazená k vyřízení předlo hy
bosensko-hercegovské, zvolila si z
předsedu hr. Latoura, za jeho náměstka bar.
Plenera a za zpravodaje dra. Baern-
reithera.
Jubilejní schůze poslanecké sněmovny.
Z Vídně, 27. listopadu. Postlanecká
sněmovna koná jubilejní schůzi již zejtra
o 1. hodině, nikoliv, jak původně určeno,
o 3. hod. odpolední. Hodina dřívější stanovena
po žádosti poslanců českých, kteří r o ze jeti
se chtějí rychlíkem Františko vy
dráhy, Vídeň opouštějícím o půl 4. hodině.
do Podkrušnohorska.
#20
alto_textblock
#20
Rakouská hrozba.
#21
alto_textblock
#21
Z Berlína, 27. listopadu. Z Cařihradu te-
legrafují: Rakouský vyslanec učini
včera Portě nové a poslední roz-
klady stran boykotu, proti rakou-
skému zboži provozovaného. Bude-li také
tento rozklad marným, ohlásí velvyslanec, že
odjede na dovolenou. Dlužno však uvá-
žiti, že tyto hrozby Portu nikterak ne-
zaleknou, dokud Turecko nalezá oporu v zá-
ležitostech boykotu u Anglie.
#22
alto_textblock
#22
Ruské pušky do Srbska.
Ze Zemuna, 27. listopadu. (»N. Wr
Tgbltt.«) Ruský vyslanec v Bělehradě Sergějev
oznámil srbské vládě, že car nařídil, a by
se poslalo neprodleně 100.000 pu-
#23
alto_textblock
#23
Z belgickýchi sněmoven.
Z Brusselu, 26. listopadu. (K. k.) V dnešní schů-
zi senátu, které zúčastnil se belgický princ Albert,
vyslovil předseda Simonis soustrast senátu pro ka-
tastrofu v Hammu. Za vládu přidal se ministr za-
hraničních záležitostí Davignon k tomuto projevu
Ve sněmovně byl schválen 79 proti 36 hla-
sům první rozpočet osad za zbytek rozpočtového roku
1908; 3 poslanci nehlasovali.
Anglie a zmatky v Persii.
Z Londýna, 26. listopadu. (K. k.) (Dolní sně-
movna.) Ministr zahraničních záleži-
testí sir Edvard Grey odpověděl k dotazu po-
slance Dillona, že mu ničeho není známo o rázu
ústavy, zajištěné Persii. O'Grady (stra-
na dělnická) se tázal, zda budou uveřejněny spisyo
zakročení u šacha pro ústavu. Ministr odpověděl,
že bylo občas zakročeno a že by mohl ovšem uve-
řejniti listiny o Persii, že by však jejich obsah
byl nepříznivým komentářem k činno-
sti šachově a ministrů, jakož i k jednání
#24
alto_textblock
#24
FEUILLETON.
#25
alto_textblock
#25
»Přičtěte k letopočtu 1849
číslice a budete míti odpověd.
Princ uposlechl a napsal:
#26
alto_textblock
#26
opět jednotlivé jeh
#27
alto_textblock
#27
1849
#28
alto_textblock
#28
mým zklamáním. Pak strčil významný listek do kapsy
a odešel od věštkyně.
Je to zřejmě teprve později skombinovaná hříčka
číslic, ale dosti zajímavá, takže může vzbuditi po-
zornost i vzhledem ku posledně prorokované liberální
a ústavní éře.
#29
alto_textblock
#29
Zajímavá politická věštba.
#30
alto_textblock
#30
nost.
#31
alto_textblock
#31
Vzhledem k sensačním interviewům císaře Vi-
léma, jež budí všeobecný rozruch, připomíná »Gil
Blas« proroctví proslulé bavorské věštkyně Kateřiny
Speemannsové, která r. 1829 pozdějšímu císaři Vi-
lémovi 1. na základě podivuhodné hříčky čísel před-
pověděla jeho historickou budoucnost.
Kateřina Speemannsová usadila se r. 1828
v Berlíně jako věštící Sibylla a těšila se přízni nej-
vyšších kruhů, ba sám Bedřich Vilém IV. prý vy-
hledával její rady. Roku 1829 přišel do hovorny
prorokyně tehdy 32letý princ Vílém, bratr králůva
tázal se, kdy mu osud popřeje uplatniti svoji osob-
»Píšeme nyní 1829,« mumlala Kateřina, pak po-
dala princi péro, vyzvala jej, aby napsal letopočet
1829 na kousek pergamenu, jednotlivé číslice leto
počtu pak napsal pod to a celek sčítal:
1829
#32
alto_textblock
#32
1819
#33
alto_textblock
#33
»Shledáváte jako výsledek počtu 1849. Nuže
tohoto roku potlačíte revoluční hnutí, jež přejde
z Francie do Německa.«
»Uskutečním někdy myšlenku sjednocení Ně
mecka?« tázal se prine dále.
»Ano, budete císařem spojeného Německa.«
»A kdy ?
#34
alto_textblock
#34
197
#35
alto_textblock
#35
»Stanu se roku 1871 německým císařem,« zvola
princ. »Splní-li se vaše proroctví, bude to vaše štěstí.
Můžete mi ještě říci, v kterém roce zemru ?«
Kateřina zdráhala se z počátku na tuto otázku
odpověděti, konečně na naléhání princovo pravila
»Učiňte stejně jako posud a číslice budou mluviti za
mne.«
#36
alto_textblock
#36
1871
#37
alto_textblock
#37
186
#38
alto_textblock
#38
»Zemru tedy roku 1888, nu, dáváte mi dosti
dlouhou lhůtu, mám však ještě jednu otázku: Bude
říše mnou založená míti trvání? Kdy podlehne moje
země vlivu liberalismu? Kdy vybledne nimbus pa-
novníka? Nastoupí někdy konstituční forma vlády
na místo osobního režimu ?e
Tentokrate chopila se věštkyně sama péra a na-
psala dole na pergamen
#39
alto_textblock
#39
1888
#40
alto_textblock
#40
1913
#41
alto_textblock
#41
»1913? Tak brzv již?« mumlal prine se zřej
#42
alto_textblock
#42
= Sto desvadesát tři kilometry za hodinu. Z No-
vého Yorku dochází zpráva, že dráha pennsylvanská
hodlá na své 193 km dlouhé trati z Nového Yorku
až do Filadelfie zříditi dopravu elektrickou. Touto
přeměnou pohonu má býti docíleno značné zkrácení
jízdní doby. Za tím účelem objednala správa dráhy
sto mohutných elektrických lokomotiv o 250.000 kon.
silách. Aby příští zvýšená rychlost jízdy byla udrži-
telna, sesiluje se vrchní stavba a vyměňují staré ko-
lejnice za nové silnějšího profilu. Celou tuto trat
193 km dlouhou projede příště vlak pennsylvanské
dráhy za jednu hodinu — což jest opravdu rychlost
americká — a rekord světový.
= Cvičené mouchy. Z Londýna se sděluje:
V královské fotografické společnosti ukazoval nedáv-
no mladý úřadník své úžasně vycvičené mouchy,
které provádějí podivuhodné věci. Jedna moucha
na příklad lehne si na záda a drží nožkami korko-
vou kuličku, kterou stálým pohybem jako při chůzi
rychle otáčí. Jiná moucha sedne si na zvláště pro ni
upravenou židli a chová v náruči malou loutku a
pod. Všechny tyto umělecké kousky dressury byly v
královské fotografické společnosti pozorovány zvět-
šovacími skly a na to byly kinematograficky fotogra-
fovány. „Dresseur“ ovšem netvrdil, že mouchy jsou
skutečně vycvičeny; o mouše, která, ležíc na zádech,
otáčí korkovou kuličkou, soudí na příklad, že špatně
chápe svou polohu a myslí, že vlastně běží po ploše,
neboť koná tyto pohyby po celé hodiny. Kromě toho
ukázal také přístroje, kterými měřil svalovou sílu
much při jednotlivých pohybech-