#1
alto_textblock
#1
15 ledna 1901.
#2
alto_textblock
#2
Císlo 15.
#3
alto_textblock
#3
NÁRODNÍ LISTY.
#4
alto_textblock
#4
Strana 3.
#5
alto_textblock
#5
louč. Kolín a Český Brod až do Prahy (pozorováno
zde na Starém i Novém městě, na Žižkově, na Mal
straně, na Smíchově i v Nuslích), žádají se páni po-
zorovatelé obvodů: Kopidlno. Chlumec, Nymburk
Lysá, Nové Benátky, Sadská, Kutná Hora, Kouřim
Škvorec, Uhřiněves, Ouval. Čelakovice, Brandýs n.L
a Kostelec n. L., aby podali lístkem krátké i nega
tiení zprávy, referentu pro zemětřesení na geologický
ústav české university, na Karlově náměstí čís. 21.
Zároveň se žádají veškeré železniční a telegra-
fické stanice v otřeseném území, aby zprávy.
týkající se přesného času dle hodiny a minut jimi
snad zjištěného, laskavě podali si neobtěžovaly. —
Z Voseka u Král. Městce píše se nám: Také
u nás pozorováno dne 10. ledna zemětřesení. Správce
školy probuzen byl o 3. hod. 50 min. ráno podzem-
ním duněním, trvajícím as 3 vteřiny. Dunění toto
šířilo se od jihovýchodu k severozápadu. I budova
školní chvěla se, ale poškozena nebyla nikterak.
— Před motorovým vozem elektrické
dráhy. Vzrušující výjev přihodil se včera v podvečer
na Palackého nábřeží na hoř. Novém městě. Dva
chlapci a sice 1Bletý Václav Mazánek a J. Orazký
bytem v Dřevní ulici č. 376—II., procházeli se p
nábřeží. Když spatřili povoz s nakladem uhlí, vysko-
čili ze zadu na vůz a chtěli krásti uhlí. Kočí zpozo-
roval chlapce a učinil rozmach bičem, aby je zahnal.
Chlapci seskočili, Orazký dostal se bez pohromy na
chodník, ale Mazánek dostal se na koleje elektrické
dráhy zrovna před motorový vůz č. 68. Vůz zachyti
chlapce a jen rychlým zabrzděním byl uchráněn p
usmrcením. Přece ale utrpěl značné pořanční na
hlavě, v obliceji a na pravém koleně. Zraněný od-
vezen nejprve na záchrannou stanici, kdež se mu
dostalo první pomoci, načež byl dopraven do vše
obecné nemocnice. Mazánek je chovancem spolku pro
blaho nuzných dítek a nalézal se v ošetřování v do-
mácnosti Anny Orazké. Příhoda vyličená měla v zá-
pětí značné shromáždění obecenstva.
— Osudná zábava. V neděli odpoledne v
kratochvíli táhalo několik mladiků led z vršovického
rybníka, ležícího za vozatajskými kasárnami. Zábava
tato skončila velmi neblaze pro 18letého zedník
Josefa Borovičku z čís. 93 ve Vršovicích. Sklou
totiž a upadnuv na železný háček, vypíchl si pravě
oko. Zraněný byl odveden do všeobecné nemocnice
k ošetřování.
— Nebezpečně popálena. V domácnostip
Jana Müllera v čís. 999 na Smíchově zaměstnaná
služka Marie Meyerova včera časně z rána zatopila
v kuchyni v kamnech, postavila petrolejovou svítilnu
na kamna a vzdálila se. V nepřítomnosti její svítilna
vybuchla a hořící petrolej rozléval se po podlaze.
Navrátivší se služka, aby zabránila větší pohromě.
snažila se oheň uhasit, uvrhla se však sama do ve-
likého nebezpečí. Plameny zachvátily její šaty a ne-
opatrná služka byla by uhořela, kdyby jí nepřispěl
soúsedé ku pomoci. Poněvadž utrpěla těžké popále-
niny, byla dopravena do všeobecné nemocnice.
Rozbíta kořalna. Do výčepu lihovin Josefa
Růžičky v Kobylisích u Karlína přišlo předvčírem
dopoledne několik rozjařených milovníků ostrých
nápojů a záhy způsobili takovou výtržnost, že ko-
řalečník z obavy před vážnější pohromou povolal
stráž. Ale mezi tím pijáci kamením roztříštili množství
lahví, jejichž obsah rozlil se po podlaze. Pachatelé
dělníci Václav Jindra a Josef Roubíček byli zatčeni.
— Nehody a neštěstí na Vltavě. Plše se
nám: Nedělní krásná pohoda vylákala tisíce Pražanů
do přírody; největší jich část ubírala se po zamr slé
Vltavě směrem k Chuchli. Ač na cestě této stala se
při této příležitosti řada malých i vážných nehod,
přece po celé řece od náplavky u Palackého mostu
až do Chuchle neviděl jsem ani jediného strážníka.
U mostu Palackého označeno sice vysekané místo
v řece, avšak tak nedostatečně, že o 3. hodině asi
18letý mladík se probořil, a — nebýti okamžité po-
moci — byl by jistě zahynul. Večer k 6. hodině
opětně dva mladíci se probořili, a jeden z nich
utonul. Mám za to, že jest povinností obce, má-li
z řeky Vitavy užitek, by se také postarala o řádnou
bezpečnost svých poplatníků a nedávala označiti vy-
sekaná místa jen kousky ledu, které se v přítmí
snadno přehlédnou. Nejlepším označením ve dne
byly by červeno-bílé praporky, za tmy pak červené
svítllny. Co jsou platny postavené kusy ledu, když
— jak na vlastní oči jsem viděl — přijede mladý
pán z »lepší« rodiny na bruslích, povalí postavený
led, dá se na něm táhnouti od přítele za provázek
a led od nebezpečného místa kdo ví až kam
zavleče?
— Z Kladna. (Dozvuky volební.) Časopis
strany radikálně-pokrokové na Kladně »Nový Havlíček«
uznal v minulém čísle opět potřebným věnovati svou
vzácnou pozornost učitelstvu kladenskému článkem
nadepsaným »Učitelstvo naše hraje smutnou úlohu«.
Vyčítá tam, že učitelstvo kladenské volilo kandidáta
mladočeského vzdor prý poměru organisace učitelské
ku straně mladočeské a vzdor tomu, že »Školský
Obzor« vybízel učitelstvo, aby všude volilo kandidáty
radikálněpokrokové. Vzpomíná při tom i minulé
kandidatury p. Mrazíkovy a neštítí se učitelstvo urá-
žeti pomluvou, že při obecních volbách volí vždy se
společností pražsko železářskou. Tak vypadá ta pří
zeň pánů pokrokářů k učitelstvu. Ti, kteří za kaž-
dým krokem honosí se politickou mravností, vyspě-
lostí a svobodomyslnosti, nemohou učitelstvu dopřáti
vlastního politického přesvědčení, naopak přejís
míti to učitelstvo takovými nevědomcí a zatemněnci,
kteří by na pouhé komando »Školského Obzoru«
nebo snad proto, že kandiduje učitel, volili třeba
proti svému politickému přesvědčení. Pání jsou tak
na učitelstvo kladenské pobněváni, že neštití se ani
udavačství, aniť píší, že učitelštvo agitovalo pro radu
Hrubého, ano jeden prý docela »agitoval zu-
řivč«. Děkujeme pánům za jich laskavou pozor-
nost a připomináme jim, že učitelstvo kladenské již
tak zvyklo na podobné komplimenty »Nového Ha-
vlíčka«, že při tom zůstává zcela klidno a půjde svou
cestou dále, ať se to pánům radikálním pokrokářům
libí nebo ne!
— Ze Smíchova. (Damský odbor Na-
rodní jednoty pošumavské) upozorňuje, že
k čajovému večírku, který ve středu dne 16. t. m.
v sale akciového pivovaru na Smichově pořádá.
osobně nezve. Spolehá, že umělecké výkony účin
kujících: sl. damského oktetta Hlaholu pražského,
kvartetta pánů učitelů, jakož i humoristy panaP
Libka a osvědčená snaživost damského odboru, která
dosud vždy hojnou přizní obecenstva odměněna byla
shromáždí opět četné příznivce k přátelské zábavě.
jež zakončí se tancem. Šluchetný účel, jemuž výtě-
žek zábavy připadá, zasluhuje také plnou měrou
hojné podpory. Vstupné jest v předprodeji za osobu
30 kr., za rodinu 80 kr.: u pokladny 35 kr. a 1 zl.
Lístky lze dostati v knihkupectví p. Kotika na Smí-
chově a v úřadnickém skladě ve Vodičkově ulici
v Praze.
s
#7
alto_textblock
#7
— Dodávka kamen pro státní zemskou vyšši
reálku v Novém Městě na Moravě byla zadaná firmě
Milana Mikulejského nást. v Praze v Žitné ulici č. 13.
#8
alto_textblock
#8
Různé zprávy.
= Nastoleni arciblskupa. Ze Solnohradu.
14. ledna. (C. B.) Ve zdejším arcibiskupském chrámu
konalo se dnes slavné nastolení knížete-arcibiskupa
solnohradského dra. Jana Katschibalera.
= Stav královny anglické jest nepříznivý
královna trpí nechutí k jídlu. Poslední nehody, kter
se udály v rodině a v jižní Africe, otřásty prý její
zdravím. Přes to však není příčiny k obavám. Novo
roční slavnosti se tentokráte nekonaly.
= Z Paříže, 14. ledna. (C. B.) Dnes dopoledne
zemřel matematik prof. Karel Hermité, člen akademie
= Biskup londýnský dr. Weighton dle
telegra fické zprávy »Korr. kanceláře« dnes zemřel.
= Okresní soudce zatčen. Z Pešti telegra-
fují: V Kis-U,-Szolbsí zatčen okresní soudce Kare
Magoy pro četné podvody. Dal poukázati k výplat
u farní pokladny hojně sirotčích peněz, vybral je
pak ale sám. Škoda podvody jeho způsobená činí n
40.000 K
= Okradl vojenskou pokladnu. Ze Sto-
ličného Bělehradu docházejí podrobnosti
o nadporučiku Dióssym, který okradl pokladnu ta-
mějšího hulánského pluku. Dióssy dopravil pokladnu
v bedně do svého rodiště a uschoval ji na půdě
svého otce. V poslední době pozorováno u něho
mnoho peněz. Dne 2. ledna přišel do Pešti a l
hráí ve vojenském kasině karty po celou noc. Uby
tován byl v nejpřednějším hotelu. Svému krejčímu
ve Lvově zaplatil dluh 1.400 K.
#9
alto_textblock
#9
= Srážka vlaků. Z Pešti telegrafuje »Ko-
respondenční kanceláře: Dnes ráno z Aradu vypra-
vený nákladní vlak srazil se před stanicí Paulis
s jiným nákladním vlakem, při čemž parostroje obou
vlaků, jakož i 10 vozů bylo silně poškozeno. Jeden
brzdař byl těžce raněn, jiný se pohřešuje. Práce
k uvolnění trati potrvají až do 6 hod. večer, do kte-
réž doby doprava osob díti se bude přestupováním
Zavedeno přisné vyšetřování
= Neštěstí na ledě. Z Berlína telegrafuji
Včera podnikli malíři Froberg a Hugo Van der Vonde
společně s mladou dámou na bruslích vyjiždku přes
jezero Schwielské u Postupími. Na zpáteční cestě
prolomil se led a oba malíři utonuli. Dáma byla
zachráněna. Mrtvoly malířů podařilo se ještě vy-
loviti.
= Chřipka blesková. Z Petrohradu,
14. ledna. (Zvi. tel. »N. L.«) V poslední době se tu
vyskytuje chřipka v nové formě, které dostalo se
názvu schřipky bleskové«, poněvadž osoby, které
jsou jí stíženy, umírají okamžitě.
#10
alto_textblock
#10
Dramatické umění.
#11
alto_textblock
#11
+ Nová správa Národního divadla,
o jejíž umělecké činnosti již dnes lze říci, že
znamená pokrok proti minulosti, je stále před-
mětem útoků, pro jejichž ušlechtilost je nad
jiné charakteristickou dvojí věc: že jednak se
udržují v časopisech a kruzích, které byly nej-
více postiženy pádem starého družstva, a jednal
že se utíkají do listů ne právě slušných nebo
seriosních a to ještě jen formou nepřetržitých in-
vektiv osobních. Prohlásili jsme hned při na-
stoupení nové správy divadelní, že chceme sle-
dovat její činnost nestranně a zajisté jsme po
celý čas této činnosti objektivnost svou zacho-
vávali plnou měrou. Nechtěli jsme stranit nově
správě ani tehdy, když se jí neprávem vyčítalo,
že byla pouhým nástrojem v rukou intendanta
na poražení bývalého družstva. Chápeme-lise
dnes péra, činíme to opět nikoli ze stranni-
ckosti pro novou správu divadelní, ale v zájmu
Národního divadla samého, jehož úspěšný a ne-
popíratelný rozvoj byl by dán ve psi osobn
pomstychtivosti a neblahému klepaření, kdyby
se v čas a energicky počínání toto nezskřiklo.
Víme velice dobře, od koho pocházejí občasné
útoky na vnitřní poměry divadelní, a třebaže
jsme pro to, aby i vnitřní poměry Národního di-
vadla podlehaly veřejné kontrole, musíme přece
odmitnout počínání, jež nemohouc uškodit nové
správě na renomé uměleckém, hledí ji poškodii
hmotně a to rozhlašováním, že finanční poměry
Národního divadla jsou v úpadku, a nová správa
že spěje k finanční krisi. Důsledkem této psané
nepravdy jsou pak ovšem lži jiné, ústně kol
portované, že prý členové Společnosti Národníh
divadla musí platit podily své ještě jednou, aby
zabránili katastrolé, že prý nová správa učinila
u kteréhosi finančního ústavu výpůjěku 40.000
korun, aby mohla vyplatit gáže atd.
Na základě autentických informací můžeme
prohlásiti, že na těchto pověste ch
není ani zbla pravdy. Podobné řeč-
šíří se s tou průhlednou tendencí, aby v obe
censtvu zaviádla rychleji nálada pro návra
k »bývalým poměrům«. Jsou dokonce jednotlivci
velice blizeí staré správě divadelní, kteří pro
hlašují, že má stará správa slíbeno (!) o
intendanta, že do léta bude ji divadlo vráceno
atd. Protože se realisování tohoto zbožného
přání nedalo prověsti útoky na u m ěleckou
činnost nové správy, hledí se to provésti lžívým
zprávami o hmotných poměrech Národního di
vadla. A přece jen tolik je pravdou, že nová
správa Národního divadla má mnohem větší vy-
dání, než měla správa dřivější, ale přes to že
její finanční poměry jsou v utěšené rovnováze.
Nová správa musila koupit od své předchůdkyně
fundus za 150.000 K a částku tuto již více
než s polovice splatil a, ale
bohužel nemohla — chtějíc podávat sveje před-
stavení v důstojné úpravě vnější — použi
všeho, co ve starých zásobách koupila, a musila
si valnou měrou pořídit novou úpravu, jejíž
vkus a přesnost doznávají svorné pochvaly. Za
toto doplňování fundu zaplatila nová správa
podnes neméně než 55.000 K, cožje
zajisté obnos úctyhodný. Dodejme k tomu, že
nová správa angažovala několik nových a to
velmi dobře placených umělců, mnohým dosa-
vadním členům divadla že hmotné poměry
zlepšila, ale naopak že redukovala gáže jen
v ojedinělých a to zcela důvodných případech
— takže gážové état nové správy stouplo o
několik tisic — a poznáme, že vydání nové
správy jsou nepoměrně větší, než vydání správy
dřívější. Ale přes to, opakujeme,
trvá dřívější finanční rovno-
váha. Předplacení vydařilo se letos ještě lépe
než loni, ač loňský rok byl jedním z nejlepších,
a také denni návštěva udržuje se v průměru na
nebývalé výši, třebaže nová správa obmezila
pěstování laciného genru výpravného na mi-
nimum a dbá repertoiru co možná uměleckého.
Za to však vystřídá se v pořadu her nepoměrně
více novinek a her nově studovaných, než
v letech dřivějších, tak že zájem obecenstv
udržuje se pořád ve svěžesti a projevujese
hojnou návštěvou. Důkazem toho jsou na př.
četná představení mimo předplacení, jichžje
teď víc než za staré správy. Jako dosud, ne-
budeme ani nadále dělat nové správě advokáta.
ale se vši rozhodností musíme se tomu opřit,
aby národní ústav, povznešený nad nedůtklivost
stran anebo dokonce jednotlivců, byl v bez
pečnosti své pověsti ohrožován pro pouhou
mstivost, a dřívější poměry Národního divadla
aby se chtěly do něho vrátit přes trosky toho,
co uvítáno bylo se všeobecným souhlasem a co
již teď utěšené ovoce nésti počíná.
+ Z kanceláře Národníno divadla. Dne
vystoupí v Národním divadle poprvé pohostinsku
slč. Emmy Destinnova, člen dvorní opery berlínské.
v titulní roli Bizetovy opery »Carmen«. Předsta-
vení bude mimo předplacení. Sedadla byla již
včera valnou měrou vyprodána, vstupenky na míst
k stání do přízemí a na I. galerii za plnou ce nu
prodávají se již dopoledne od 10—1 hod.
u vrátného Nár. divadla proti denní pokladně (vcho
z Tylova nám.). Výhoda lacinějších listků pro spolky
platiti bude dnes pouze potud, pokud se vstupenky
neprodají za plnou cenu: tyto zbylé lacinější vstu-
penky prodávati se budou teprve u večerní pokladny.
V dnešním představení vystoupí pohostinsku take
slč. Am. Bobkova v roli Micaely. Dona José zpíva
p. Burian, Escamilla p. Viktorin, Zunigu p. Veverka.
Podruhé vystoupí slč. Destinnova pozejtří ve čtvrtek
a to v Thomasově opeře »Mignon«. I tolo před-
stavení bude mimo předplaceni a pp. předplatitel
2. čtvrtky budou míti svoje místa reservována do
zejtřka do 10. hed. dopol. Zejtra odpoledne v lidovém
představení hráti se bude Sardouova veselohr
»Madame Sans-Gěne«, večer veselohr
»Přítěž« od Boženy Vikové Kunětické. Na páte
jest určena Dumasova »Cizinka«. V činohře stu-
dují se leď Zeyerova »Sulamit« a Štolbův nový
žert »Mořská pannac, v opeře vypraví sep
#12
alto_textblock
#12
pohostinských hrách slč. Destinnovy Meyerbserův
»Prorok«. Z původních novinek operních dojde
nejprve na Dvořákovu »Rusal ku«.
+ Z kanceláře smichovského divadla
Jako 21. hra v předplacení hraje se dnes veselohra
»Nový Robinson«. Na jeviští počaly zkoušky k Laui
sově veselohře »Svobodní zednáři.-
#13
alto_textblock
#13
Hudba.
#14
alto_textblock
#14
+ Česká hudba v Rusku. V sále Úvěrní
společnosti dán byl dne 9. t. m. ranní komorn
koncert, jehož program byl téměř výhradně se-
staven ze skladeb českých komponistů. Kritik
»Hoar B« píše o úspěchu: Postač
jmenovati České kvartetto, aby každý pochopil.
v jakých výtečných rukou byla kvartetta Dvo-
řákovo (do As-dur) a Tanějeva (op. 11.) Zají-
mavé kvartetto Dvořákovo je nejkrásnější ve
svých posledních částech. Zvláště libilo se finale,
kde skladatol rozvíjí své polyfonické mistrovství
a unáši rhytmickou svěžestí. V tomto finale,
pro ensemble velmi těžkém, kvartettisté překo-
nali samy sebe: podobné mistrovství na dlouho
zůstane posluchačům v paměti. Osvědčilo se
také při skladbě Tanějeva. Těm, kdož tvrdí, že
Čechové jsou jen dobří virtnosové a nikoli tvůrčí
umělci, radíme poslechnouti houslovou sonátu
Nedbalovu (op. 9), napšanou v širokém, součas-
ném slohu a zářící takovým vzlelem, s. jakým
zřídká se potkáváme. Individualnost Nedbalova
projevuje se v oblasti komposice právě tak za-
jímavě, jako v oblasti dirigování a komorního
ensemblu. Velmi poetické je Andante sonáty
finale je napsáno na národni thema. Sonátu za-
hrál p. Hofman s prof. Jiránkem, jenž sehrál
také několik solových pies od Nováka, Jiránka.
Smelany. Obecenstvu zalibila se bravurně se-
hraná Smetanova »Polka«. Český pianista vládne
tajemstvím intimného podání, loudicím se do
srdce. Opakovat musel »Barkarolu« Novákovu.
Novák jest jeden z nejmiadších a nejnadaněj
ších českých skladatelů, jejichž díla vůbeco vyni
kají upřímnosti eitu. Čeští umělci měli úplný
úspěch. Krásně zapěla několik českých romane
pani Doliná za uměleckého doprovodu p. M. M.
Ivanova. Pani Doliná byla zahrnula velkým
ovacemi.
+ Werther. Lyrické drama o 3 dějstvích. Dl
Goetha Ed. Blau, Paul Milliet a G. Hartmann. Pře
ložil V. J. Novotný. Hudbu složil Jules Massenet.
Francouzští skladatelé úspěšně těží z Goetha
Gounod jeho »Faustu« děkuje svoji slávu, Thoma
vylovil z něho perlu svých oper »Mignon« a Tho
masův žák Massenet, pidé se vždy po nové variac
„věčno ženského', zastavil se u »Utrap mladého Wer-
thera«. Gosthe nepochodí při tom vždy nejlépe. Za-
rýnští výrobci libret uchopi se z pravidla jen vděčné
dějové slupky, klerou vllačí do svého operistnéh
kadlubu, ať padne oko nebo zub. Na zachování ducha.
původní patiny, myšlenkového rázu a samobytne
vůně originalu málo jim sejde. Hlavní postavy slouží
za lákavý vývěs, zatím však nejsou leč věšákem.
jejž libretisté po libosti si ustrojí. Tak Faust hlou-
bavý, muka lidskosti ve svém nitru nesoucí proměnil
se u pp. Carré a Barbiéra docela v Dona Juana a
blavně v tenoristu; z libomudrce, jak řekl by náš
J. J. Kollár, vyloupl se ženkyl, větroplach. A přece.
konec konců, dlužno jim odpustiti. Neboť právé na
takovou úpravu rozlil talent Gounodův milostnou
lyríku z nejsladších, jaké kdy v hudbě napsány.
Jeví se v tom různém nazírání na jednu a tutéž věe
ostře rozdíl rasy.
Také v dnešním případě, kdo by s korrektorskou
červenou tužkou srovnával předlohu německou
francouzskou její přeměnu na text operní, nestači
zaškrtávati. Je tu mnoho převráceného časově
místně, mnoho spojeného, co v originálu od sebe
odděleno, mnoho vynechaného a mnoho jen jako
v zakrslých pahýlech trčícího, nikdo neví, pročto
tady zbylo. Ať řeknu jen Schmidta a Johana, jme-
novitě však Brühimanna. Kdo náhodou nezná origi
nálu, neporozumí vždy také souvislosti, poněvadž na
jeviště dostávají se jen episody. Valná čásť děje
odehrává se v kulisách, a třeba jej z románu ználi.
jelikož těch několik skoupých nápovědí v texlu
snadno s proudem hudby uplyne. J. Werther i Lolla
ztrácejí na prknech hodně z té ideální výše, na jak
je čtenář v obraznosti vídí perspektivou Wertherových
každý záchvěv duše zaznamenávajících dopisů
Zvlášté když za Wertherem vidíš ustavičně Goetha.
za každým slovem sleduješ pochody jeho duše
v dobách »bouře a tísně«, vzpomínáš za života jeho
v aslních zažitků, jichž báseň jest odleskem. Ale na
vše to klidně odpoví francouzský názor, že libreltisté
vybrali části ještě nejlépe možné z románu, dnes
přes veškery poetické přednosti zastaralého a Fran-
couzovi k četbě pracného. A jste hotovi s vašime
literárními, esthetickými a kdo ví jakými námitkami.
Je to právě ten rozdíl rasový, s nímž nutnose
smířiti. Stavětí mezi oběma mosty, vnucovati umě-
lecký názor rasy jedné rase druhé, jest počínáním
marným a nepřísluší zvláště nám, kteří mámeči
aspoň mame miti v nazírání opětně význaky svého
plemene. Proto neminím se pouštěti do obrany
Goethova originálu proti francouzskému výstřížku.
ač nebylo by nic lehčího. Zde zbývá jen dvojí: bu
zásadné odmítnutí, či přistoupiti na stanovisko fran-
couzských upravitelů a příznati jim s překladatelem
V. J. Novotným, »že učinili, co se za daný ch
podmínek učiniti dalo«.
S jedním se ovšem i při lé blahovoli těžko
smíříme. Není to snad zrovna poslední výslup, který
bude trnem v oku přátelům dramalického realismu
a kde Werther s prostřelenou skrání má ještě dosti
síly zpívati duetlo. Ne, to mi ani tak nevadí. Smr
na jevišti je vždy konvencionální, ať lidé padají jak
kuželky (ve španělském dramatu u pseudoklassiků
ve starých anglických hrách, i u Shakespeara), nebo
ať při tom zpívají tirády jako ve vlaských operách
Pathologickou kliniku přivedly na jeviště teprve
směry nejnovější, a takový produkt nemáme pře
sebou. V našem »Wertheru« vše ještě romanticky
kluše, a proto již trochu shovění ku skladatelské
cenci, jejíž brany ostatně umělecké podání může
zmírniti, jak se též stalo se strany představitele
i vhodným škrtem dirigentovým. Libretisté beztoho
lehce by se vám z výtky vykroutili: umírá i Goethův
Werther zvolna, od půlneci do samého poledne
Hůře již jest se smrtí Loltinou, ktaré nelze niktera
rozmně odůvodniti. Ale na jevišti se tento moment
ztrácí, neboť sklesnutí Lottino budele správněji po-
kládati za mdlobu, nežli za smrt, nepodíváte-li se
náhodou do knížky, kde stojí osudně »u židle mrtva
klesá na zem.« Co mně daleko více překáží a pr
můj cit mnoho půvabu s díla stírá, jest úplné ne
pochopení a zmýcení krásného poměru mez
Wertherem a Albertem. Jemnocitný tento muž
který ač šťastnějším sokem v lásce, nepřestává
býti Wertherovi přítelem, chápe oběť, přema
hání a utrpaní jeho, snaží se mu podati úlevu
vždy taktně ustupuje, zabírají-li se Lotta s Werthe-
rem ve své ideální hovory; který teprve k posledu
po výstupu u soudce, stal se k Wertherovi upjatěj-
ším a začiná se vůči veřejnosti obávati o dobre
jmeno své ženy; z toho dobrého Alberta stal set
dosti zřejmý žárlivec, surově donucující ženu, aby
sama odevzdala poslovi Wertherovu bambitky, jimi
zoufalec chce si ukrátiti život. Tím, že všichni vědí.
oč se jedná, nabývá sice výjev svrchovaně drama-
tického napjetí, ale ztrácí jemnost, s jakou podává
jej přitlumeně Goethe, a vrhá nad to na povahu
Albertovu ošklivý stín, který i na Lottu se rozšiřuje.
Neboť zde je to od ní slabost, pomáhá-li vědomě
zoufalému činu svého milence, kdežto u Gostha vše
jen neurčitě tuší a ještě spíše se obává ve své vlastní
nejistotě, nežli vůbec tušt. Neboť i kdyby jen z dál
tušila, že pravdou může býti její obava, neučinila
by toho, jak pro Werthera cilí. A proto může též
Werther s nadšením přijati bambitky, jež prošly jej
bezděčnou rukou: »A ty, Lotto, podáváě mí nástřoj
ly, z jejiž rukou smri přijati jsem si přá, a acl
nyní přijímám.«
#15
alto_textblock
#15
Massenet složil svého »Werthera« již roku
1886. Vzdálenost látky způsobila, že dostal se s ním
na francouzské jeviště teprve r. 1893 (16. ledna
Opéra-Comique), avšak i tehdy bez trvalého úspůchu
ačkoliv Ibos jako Werther a zvláště Delna jako Cha
lotta podali výkony, ceněné pařížským obecenstvem
Rok před tím sehrán byl »Werther« za přítom
nosti skladatelovy na dvorní opeře vídeňské s Var
Dyckem a Renardovou ve hlavních úlohách, doby
úspěchu proníkavého a udržel se vedle »Manony
trvale na repertoiru. Uvádím to jenom na ukázku
jak různý může býti osud téhož díla před různým
obecenstvem.
Massenet jeví se nám ve »Werlheru« podstatou týž
jak známe ho již také u nás z dřívější »Manony
(1887) a z pozdější »Podobizny Manony
(1894). Jeho »Werther« není než další článel
v řetězu jeho Iyrických epopejí lásky, další bustou
jíž skladatel snaží se modelovat sfingu, zvanou —
žena. Neboť i zde tvoři střed vlastně Lotta. Výborně
řekl o Massenetovi Frédéric Masson: »Svou schop
ností vyjádřiti celou škálu milostných pocitů ženy
zaznamenati dle prostředí a dob rozličné jejich mo
dulace, zachovati však přece přes očividné různost
podstatný rys, jenž činí je melodií věků, tím ovlád
Mnssenet obecenstvo. Ve svých operách nemohl be
pochyby při začátcích voliti si texty, předpisovat
si látky, jak činil později, ale to trvalo krátce. Mas-
senetovi bylo třeba, aby hlavní osobou jedinkrá
stala se žena a ta žena zprvu byla milenkou, mi
lenkou legandární, tradicionální, chcete-li říci. Li
bretta pak již přišla rychle, když se vidělo, jak se
toho uchopil... Ať se jmenuje Sita v »Králi La
horském«, Salomé v »Herodiadč«, Chiména
v »Cidu«, Charlotta ve »Wertheru«, Varedha
v »Magu« či Manon neb Eselarmonde nebo
Navařanka, ať Safo či Popelka; ať je Indka.
židovka, Španělka, Němkyně, z Byzance, Tůránu,
Francouzka století minulého či nynějšího, ať vypůjčuje
své rysy z féerie nebo románu, z tragědie nebo
dějin; ať je svatá jako Panna, heroická jako Sita
Chiména a Navařanka, milující toliko jako ty velk
kurtyzány Salomé, Thais. Manon, Safo; není-
to vždy hrdinka lásky, kterou představuje nám Mas-
senet, a není-li to láska, v jejíž lícni vyniká: lásk
a rub lásky, láska a výkup lásky, láska a trest lásky
Snad by ztroskotal, nutě se do epiky, snad scházeo
by mu dech k vystižení sporů lidstva, k vyprávění
zápasů bohův, k evokaci mlhavých legend, k vybu
dování hudebními zvuky filosofie jakés mythické
Dlužno se spokojiti s méně. Mohl by se jako jiní
pokoušeti k veliké nudě posluchačstva o poemata ně-
mecká a skandinavská, o realismus se symbolickým
nároky, o legendy bretoňské a slovanské; nevyža-
duje to větší námaby, a skladatelé vytáhnou se
z toho většinou důmyslným zahlazením původní
známky. Ale Massenet zůstává, čím jest; on jest
on; nalezl svou formu a setrvává při ní: to je Mas-
senetovo, říká se, jako se říká: to je Mussetovo.« —
Nezdálo se mi nedůležitým upozorniti na tolo
hledisko. S něho přehlížejíce tvorbu Massenetovu
uspoříme si leckteré zklamání, ale též odpadne
oprávněnost mnobé výtky, kterou bychom snad byli
nakloněni dílu jeho činiti. Massenet je především
pěvec ženy a lásky. Tím jest již dáno, že dílo jeho
bude míti nejkrásnější místa, své vrcholy tam, kde
mluví cit a vášeň, v lyrice a pathetičnosti, a tov
obou s jediným hlavním přizvukem erotiky. Snad
se bude někomu zdáti chudá ta jediná struna, na
kterou Massenet hraje. Ale on dovede nachůzet
vždy nové odstíny, nové barvy a obraty své staré
písni. Tentokrát jest ideálnost a čistota tou novou
nuancí. Charlotta jest Massenetovým nejideálněj
ším typem ženským, v němž vytvořil, co dle vlast
ních jeho slov v srdci jeho vyklíčilo nejčistšího. Po
znáváte to okamžitě, jak Lotta poprvé na jevišti se
objeví. Vše jakoby kolem ní se jasnilo, dýchal
poesií; melodie stává se určitější, vřelejší a dojem
nější. Kouzlo melodiky stoupá měrou, jakou rozvi
její se na jevišti city lásky. Tedy v prvním jednán
je to výjev návratu z plesu, dvojzpěv plný šťastně
zachycených akcentů, kde také poprvé v orchestru
vynořuje se sladké thema lásky, tak opojné jako
čarovná noc, kterou maluje, tak cudně polorozdechlé
jako city tajemně klíčící lásky. Lahodně vystupují
tu akkordy harfy se zpěvem llétny. Ale nejcelistvěji
a nejplněji vysloveno vše v jednání třetím.
Mistrně podaný výjev, jak Lotta ete dopisy
Wertherovy, od listu k listu stupňující se výraz
lásky, bolu a zoufalství, do té temné, nálady jako
paprsek vpadající výstup dětinné Žofie, pak pří-
chod Wertherův, mohulné přízvuky vášně, cit
žhavý jako láva, a mezitím ta elegická píseň Ossi-
anova — to vše má gradaci, mohutný melodický
proud, nejvýmluvnější tóny lásky. S následujícím
výstupem Albertovým dává toto jednání také nej
dramatičtější část celé opery. Neboť v dohře jest jiá
to jen nálada orchestrálního intermezza, zrovna tak.
jako v prvních dvou aktech byly to jen jednotlivost
pittoreskní kresby, které nás poutaly. V partituře
Massenetově nacházíte mnóho coustřiklého, mosai-
kového. Plyne to z jeho způsobu kresliti a charakte-
risovati jen melodií, jen svrchními hlasy. Tak ztrat
se leckterý duchaplný nápad, sotva že se vynořil
není tu téměř žádné polyfonie, která by tu hru my
šlenek podporovala, doplňovala, ulvrzovala a rozvá
děla. Ze šťastných jednotlivostí jmenuji ještě vá
noční píseň dětí, zajímavou harmanicky, mírně kolo
rované arioso Žofle »Byl ranní čas« ve druhém jed
nání. V předcházejícím zpěvu Werthera tamže
je sice dosti pohybu, ale melodická linie zabočuje
celkem citelně do banálnosti, podobně jako vstupní
zpěv jeho v prvním jednání trpí opět nucsnými sledy
harmonickými. Rozmachem zato odškodní zase finální
meditace Wertherova ve druhém aktu. Výjev umírae
mijí se z dotčených již nahoře příčin svého jednot
ného a nepopíratelného účinu. Prázdných místje
v Massenetově partituře celkem hojně, jmenoviie
tam, kde by šlo o charakteristiku episodních postav
Ale slabé ty stránky zastírá Massenet dovedně svým
uměním instrumentačním, které má v zásobě celou
stupnici barev a světla. Než i kdyby ze všeho zbyla
nám jen ta první polovina třetího dějství — tóny.
na něž Massenet tam uhodil, jsou tak čistě lidské
malují lásku tak výmluvně, že opravňují založiti
repertoární existenci jeho dílu.
Novinku nastudoval a elegantně i vzletně řídi
chef opery p. Karel Kovařovic. Vynikli především
představitelé obou hlavních úloh, manželé Burianovi.
Werther p. Buriána uchvacuje vervou krásného jeho
zpěvu, kdežto Lotta pl. Buriánové jest opět celým
habitem bližší postavé Goethově, propůjčujíc ji
ušlechtilý výraz něhy i zpěv vesměs výrovnaný
korrektní. Také slč. Šmídova a p. Šír uvedli se vý-
hodně ve svých úlohách. Vnější výprava je pěkná
zajímá zvláště dekorace vánoční krajiny, ač sklada
telem vlastně jako závěs myšlená.
—e-
+ Dobročinný koncert Alice Barbiov
v Praze uspořádán bude v pálek dne 25. t. m.
Z Prahy zamýšlí Alice Barbiová nastoupiti zpáteční
ce tu do Ruska. Zakoupené lístky mají platnost.
+ Cenu tři sta korun vypisuje výbor pr
pořádání IV. sletu všesokolského v Praze 1901 n
»Sokolskou slavnostní předehru« pro velký orchestr
Sk ladba, jež bude hrána při sletových slavnostech
(při divadelním představení, v akademii) buď přimě
řena rázu sokolské slavnosti a napsána ve slohu ta-
kovém, aby mohla býti hrána i lepšími hudebním
sbory mimopražskými. Práce opatřené hesly (se jmé
nem skladatelovým v uzavřené a stejným heslen
opatřené obálce) podány buďtež nejdéle do 1. května
1901 v kanceláří p. JUDra. Karla Čermáka, advokáta
v Praze, Ferdinandova třída čís. 33. Úkol rozhod
nouti o podaných skladbách převzali laskavě pánové-
dr. Ant. Dvořák, Eman. Chvála a Karel Kovařovi
Právo autorské ke skladbě cenou poctěné přejde n
Svaz českoslovanského Sokolstva.
#16
alto_textblock
#16
Ze soudni síně.
#17
alto_textblock
#17
V Ludině a v Praze.
(Zločin těžkého ublížení na těle.)
Ludina je obec v komitátu kutinovském v Cho
vatsku a toto místo zvolil si 23letý strojník Jose
Kolínský, do Lomnice u Jílového příslušný, za svů
trvalý pobyt. Přišel tam v útlém mládí k návštěvě
své provdané sestry Karoliny Manželové, zalíbilos
mu okolí a uvízl tam. Pracoval bedlivě, seznámil se
důkladně se zvyky a způsoby a do své vlasti za-
lélal jen ve vzpomínkách. Na návrat ani nepomýšle
a najednou se dostal nazpálek, do Hiostivaře. Freh
#18
alto_textblock
#18
tak rychle, že se ani s nejlepšími kamarády neroz-
loučil. Domníval se bláhový, že z Chorvatska až ke
Praze ruka Spravedlnosti nedosáhne, ale zklamal s
šeredně. Kolínský utekl, aby se vyhnu! trestnímu
stíhání za čin, který spáchal v noci na den 26. listo-
padu 1899.
Tenkrát Kolínský přišel do hostince Josefa
Tomasetiče ve Velké Ludině, kde se pořádala taneční
zábava. Mladík proháněl dívky v kole a v pře-
stávkách díval se bedlivě na dno sklenice. Po druhé
hodině ranní Kolínský rozkázal hudebníkům, aby mu
zahráli »Všude jsem tancoval, jen v Laipciku nel«
Současně žádali Slávko Vetrovač a Josef Bartu
hudebníky, aby zahráli jiný kousek. Žadatelé ne-
chtěli popustit a dostali se do sporu, který měl
velmi vážný následek. Hostinský Tomasetič, aby se
zábava nepokazila, hádající se prostě vyhodil. Když
za nedlouho Josip Tomasetič vyšel před hostinec,
zatřeskla střelná rána, kulka fičela hostinskému
kolem hlavy a zaryla se do dveří. Současně při-
cházela do hostince Karolina Manželová, aby svého
opilého muže odvedla domů. Slávko Vetrovač, spo-
zorovav nebezpečí, ukryl se statečně za Manželovu.
V okamžiku zavzněly ještě dva výstřely a oba za
sáhly Manželovou a sice do levé paže a do
hrudníku.
Potom výstřely utichly. Ze sousedství sběhlos
mnoho lidí, pátráno po pachateli, ten však zmizel.
A neukázal se tam doposud. Byl to Josef Kolínský.
Ještě téže noci prchl z Ludiny a odjel do Prahy.
Pobyt jeho v Hostivaři byl vypátrán a včera Ko-
línský pohnán před sborový soud, aby se zodpo-
vídal ze zločinu těžkého poranění a přestupku prot
bezpečnosti těla. Vymlouval se z počátku, že byl
úplně spitý a že revolver v ruce by udržeti nemohl.
Při včerejším líčení, které řídil p. vrchní rada Srb
tvrdil opět, že s ním tehdy šel z hostince neznámý
muž a ten prý střílel. Soud neuvěřii však jeho vy-
táčkám a vyměřil mu trest těžkého žaláře v trvání
4 měsíců, posty zostřeného. Obhájcem Kolínského
byl advokát p. dr. Zítek.
#19
alto_textblock
#19
Okradl strýce.
(Z kasačního soudu)
16letý žák reálky v Hodoníně J. V. nevystačoval
s penězi, jež mu dávali rodiče a vypůjčil si u svého
kvartýrského 18 K. Odjížděje na prázdniny a nemaje
čím zaplatit, ukradl svému strýci peněženku, v níž
bylo 400 K. Krajský soud v Úh. Hradišti odsoudil
mladistvého zloděje pro zločin krádeže na 14 dní
do žaláře. Rodičové odsouzeného podali stížnost,
v níž bylo uvedeno, že se jedná o krádež v rodině
a že okradený strýc prohlásil, že si nepřeje, aby
jeho synovec byl potrestán, že by mu prý potřebné
peníze byl dal a že se nepokládá za poškozeného,
poněvadž mu bylo vráceno 376 K, kromě toho že
nejda o zločin, poněvadž hoch nověděl, že je přes
50 K v peněžence a že si chtěl ponechati jenom
18 K.
Kasační soud stížnosť zamítl.
V důvodech se praví, že tu nejde o krádež v ro-
dině, poněvadž přibuzenský poměr není tak blizký.
jak zákon žádá a že strýc a jeho synovec nebydleli
ve společné domácnosti.
#20
alto_textblock
#20
Z Lubna, 14. ledna
(Zvl. tel. »N. L.-)
Žák vídeňské kadetky Jan Lombertz zod-
povídá se dnes před zdejší porotou z toho, že 9. září
m. r. v Rottemanu ve Štyrsku probodl bodákema
tak usmrtil barvířského pomocníka Scherera. Obviněn
jest ze zločinu zabití.
Lombertz uznán byl porotou jednohlasně vin-
ným, načež soud přiznav mu mimořádné polehčující
okolnosti, vyměřil mu trest 18měsíčního těžkého
žaláře.
#21
alto_textblock
#21
Věstník živnostenský a dělnický.
* Kurs pro zlatníky, stříbrníky a kle-
notníky. Na technologickém průmyslovém museu
obchodní a živnostenské komory v Praze pořádán
bude lučebním oddělením kurs pro zdobení drahých
kovů. Na programu kursu jest krátký úvod lučební,
vykládáno bude o vlastnostech kovů vůbec, drahých
kovů zejmena, slitin, pájek, látek a lučebnin použí-
vaných, o lučebním a mechanickém čistění, o leštění,
o zlacení, stříbření, platinování nátěrem, potápěním,
dublováním a dotekem, o galvanickém srážení kovů,
barvení zlata a stříbra, metalisování, o emailech na
cestě studené a za horka, o tmelech a p. v. Kurs
započne 6. února a ukončen bude 3. dubna, konán
bude jednou týdně vždy ve středu s vyudováním od
2—6 hodin večer. Do kursu hlásiti se mohou samo-
statní mistři a pomocníci. Přihlášky do kursu lze
učiniti u ředitelství technologického průmyslového
musea v Králodvorské ulici č. 29, kdež lze v úřad-
ních hodinách od 8—2 a v neděli od 9—12 hod.
blankety přihlašovacích listů obdržeti. Doba ku při-
hláškám stanovena jest do konee mě sí ce
ledna 1901
Umělecko - průmyslové musoum ob-
chodní a živnostenské komory v Praze (Sanytrová
ulice). Vánoční výstavu navštívilo po dobu jejiho
trvání od 8. prosince do 6. ledna, celkem 5864 osob.
Stálé sbírky otevřeny jsou denně, vyjma pondělí
od 10—3 hodin zdarma. Knihovna otevřena jest
denně, vyjma v pondělí, ve všední dny od 10—12
5—8 hodin, v neděli od 10—12 hodin.
* Zemská jednota řemeslnických a živ.
nostenských společenstev v kral. českém
má ve středu, 16. t. m., o 3. hod. odpol. výbo-
rovou schůzi.
* Předatavenstvo společenstva obchod-
níků s potravinami v Praze bude míti dne
16. ledna 1901 o 6. hodině večer v hostinci »U an
glické královny« řádnou schůzi
* Společenstvo smíš. živností v Košířích
pořádá ve středu dne 16. ledna ples ve dvoraně
Klamovky
* Z Řemeslnicko - živnostonské besedy
v Praze. Řádná schůze správaího výboru koná s
v úterý, dne 15. ledna, o 8. hod. večerní.
#22
alto_textblock
#22
Skolská hlídka.
Přípravná škola k jednoroční dobro-
volnické službě c. k. prof. nadporučíka Karla Hocka
v Plzni, na Radeckého náměstí č. 17. Zápis do
pětiměsíčního kursu od 9.—15, února. Zpráva
školní a seznam approbovaných aspirantů zašle se
zdarma.
Nově schválená učebnice. Měřiciví
pro II. třídu škol reálných sepsané p. Mat. N. Vaně-
čkem, professorem české státní reálky v Č. Budějo-
vicích, a vydané nakladatelstvím V. Krausa v Tábole,
bylo výnosem minis erstva vyučování ze dne 28
listopadu m r. schváleno a k užívání na školách
reálných připuštěno. Cena váz. K 1 20.
Mista podučitelská. Ve šsolním okresu
budějovickém obsadí se místo zatímního, po případě
výpomocného podučitele. Doložená žádost budiž za-
slána okresní školní radě v Budějovicích.
#23
alto_textblock
#23
Menšinový věstník.
Národní jednota pošumavská. Schůze
ústředního výboru Národní jednoty pošumavské kona
se dnes v úterý 15. ledna o 7. hodiné vecer v míst-
nostech jednoty ve Vodičkově ulici č. 36 (v domě
»Národní kavárny« v I. poschodí).
Schůze ústředního výboru Národní
jednoty severočeské koná se dnes přesně
o 6. hodině večer v místnostech jednoty.
#25
alto_textblock
#25
Místo novoročních gratulací svým
přátelům a známým složili příspěvek ve prospěch
Ústřední Matice školské následující pp. členové rady
městské král. hlav. města Prahy a sboru obecních
starších pp.: Decastello Jan, kovolitec, Fatka Em.
řezník a obchodník, JUDr. Groš Karel, adv. a maj.
domu, Hasourek Fr., tajemník Zem, jedn, soukr, úř.
Hubáček Fri, mistr tesařský a maj domů, MUDr. Klika
Čeněk, praktický lékař a maj. domu, Košťal Josef,
JUDr. Kühn Jan, adv., Lada Václ., krejčí. Pydr. Mě-
stecký Jan, professor a maj. domů, JÚDr. Nesý Pet
C., adv, JÚDr. Novák Jan S., adv.. NVák J. V.
továrník. Ort Jos, vrchní účelní Svatovicl. záložny
a maj. realit, Pažout Václ, hodinář a maj. domu,
Petrlik Krišta, professor na vysokém v. tnchutcson,
Porlík Frnt., maj. domů, Prášek V./maj. obch, se