ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9cc38f40-65ff-11dc-abcb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 38
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXl.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v ütery dne 15. ledna 190
#3 alto_textblock #3
Číslo 15.
#4 alto_textblock #4
Na ranut a odpol. listy předplácí ser v Praze v sdninistraci . . . . 2 K na měsle na čtvrt leti . . . . 6 K — s dvojí donáškoni, K nok za něste . n čtnt leta . . . . 7 K 5n09) h ve dllalkáchn na něite . . . . . . 2 K 30 h Fošten: a měsle n dvrt leta : ! . . 9 K 60 s dvojí zkeilkon za něst nmá: ..
#5 alto_textblock #5
V drobném prodtejit raní čt.lo o sol n vepolaln nk Ve filialkáeh na vuzkově- ranní č6lo. . . . . . . . 10h vdpoledsí . . sh Inseraty plati se hotově nepřei Předylatení a inserty pijimá sdnfni- strace v Marianské slici č. 3. Tana nschásejí se též ra dake Hiskárna a ozpedice . Národnich Listů“. Eukopivy na novraceji.
#6 alto_textblock #6
Vídeňská moudrost v koncích.
#7 alto_textblock #7
»Parlament« bude pan Körber míti, ale — jaký? Ani officiósní pochlebníci jeho ne- troufají si mu k němu blahopřáti. Donfají sice, že nebude nová sněmovna již rušena českou obstrukcí, »poněvadž čeští agrárnici a národně-radikální dělníci naprosto ne- považují obstrukci za nějake národní hrdinství a budou míti za- jisté podsťatný vliv na příští taktiku mlado českého klubu«, ale přes tuto blahou naděj v protiobstrukční mysl našich pěti apárníkův a národně-sociálních poslanců neočekává off- ciósní »Fremdenblatt« od nového parlamentu nic kloudného a to z té jednoduché příčiny. že bude to parlament — bez větši ny. Stará jeho většina — bývalá pravice — jest po porážkách klerikálů tyrolských definitivně pohřbena a nevzkřísitelna; ale je liž po vítězství německých radikálů nadějea možnosti většiny z levice? »Po- chybujeme velice velmi!« odpovídá si vládní orgán smutně, neboť cítí zajisté dobře, co to pro vládu Körbrovu znamená, když ona po všem tem rejdován vládního systému na levo, po všech těch službách a ochotách, prokázaných něme- cké levici, na konec octne se tam, že nemůže sí z té své německé levice v parla- mentě urobiti ani sebe skrovnější spolehlivou pracovní většinu! Hroznějšího fiaska nelze si ani pomyslit pro vládu, která rozpustila 8. září m.r předešlý parlament, peskujíc jej ve » Wienen Zeitungu« jako zahálčivého školáka a vyzý vajíc voliče, aby novými volbami jí opatřil parlament hodnější, lepší, pracovitější. Ten nářek »Fremdenblattu« ze dne 13 ledna t. r. nad parlamentem bez většiny jes věru hoden zapamatování. s »Ponejprv tvoří němečtí radiká- lové značnou a semknutou skupinu« — lamentuje doslova: a také německá strana lidová (německých nacionálů) bude hojně prosycena německým radikalnictvím. Ná- rodní tvrdost bude tedy na le- vici podstatně zvýšena, i bude k tomu zapotřebí veliké odvahy i velkého státního umění, aby si levíce německá zachovala onu ohebnost, která jest pro sestavení většiny nezbytnou. Touž měrou jako žádná z německých skupin nemá početní převahy nad ostatními, bud ještě obtižnější nalézti kmen kolem něhožby se skupila on většina, jež by přivodila zdělá ním jazykového zákona v Rta- kousku mír národní a skýtala vládě oporu v akelch, vysahujících za meze denní potřeby. Odčiněním obstrukce jsou toliko první oblíže překonány. Za tou mezí počíná však temno. Neboť n všech stranách a ve všech táborech sesílilo národní sebevědomí a tím vzrostly také protivy, bez jichž zmírněn zůstane parlament i na dále rozštěpený a nehybný! Materiál, z něhož má býti nová většina ukuta, jest nyní mnohem tvrdší a křehčí. Vidíme sice z voleb vynoř- vati se ku práci ochotný parla ment, avšak za to mizí prác schopná většina do dálky napo řád vzdálenější.« —
#8 alto_textblock #8
Kolik vět, tolik zdreujících obžalob oné moudrosti státnické, která pohrdala tou starou, skutečné síle ná- rodův Rakonska odpovídajíc většinou autonomistickou, která až do sebezapření potřebám říše věrně slou- žila, zbědovanému Němci Rakousku znova kredit a rovnováhu finanční zjednala a do poslední chvíle až hříšnou skromnostía přímo jobovskou trpělivostí se vyznamená- vala. Všude jinde by si rozumné vlády takový, parlamentní většiny vá- žily a střehly ji jako drahý poklad. Všude jinde by dbaly spravedlivých požadavkův majority, představující převážnou většinu ná- rodův a chránily by se k vůli turbulentn menšině ji urážeti a zraniti. Leč u nás byl od časů Taaffovýchh pravý opak moudrost vládní: tu byla sice ona autonomistická pra- vice dobrá dost, aby se vlády o ni opíraly. aby od ní žádaly pomoci pro své po třeby a požadavky, ale nikdy ne- bylo vůle, nikdy času, nikdy ochoty vyhověti požadavkůma potřebám národův a stran v pra- vici zastoupených, nýbrž vždy a stále vládlo se pomocí autono- mistův centralisticky, vždy a stále dbalo se arrogantních chou tek a diktátů terroristické men šiny německocentralistické ne- skonale bedlivěji a ochotněji vždy a stále couvala a kapitulovala politika vídeňských vlád před opposicí německé men- šiny na útráty slovanské autonomistické většiny. Ponejprv rezbil pravici před desíti léty Taaffe, kapitulovav před Plene- rem punktacemi vídeňskými — po druhé rozbil ji Clary s Körbrem 17. října 1899. Tu počala v pravdě o n spousta, nad níž dnes vládní »Fremden- blatt« tene. Kdyby moudrost vídeňských vlá nebyla kapitulovala před bezprávím a terro- rem německé mensiny, ale bájila neohro- ženě zákon, pravdu a právo na- roda českého, nebyla by dnes auto- nomistická většína v troskách, nebyla by v TTyrolsku podlehla myšlenka autonomismu a rovného práva velkoněmeckému švindlu, nenadýmal by se tu Wolf a Schönerer jako vítěž, nebylo by tu dnes parlamentu bez většiny a vlády bez kompassu, která už doznává, že nemůže jazykového sporu v zemích českých s nastáva- jícím-parlamentem »přiostřených protiv národ- ních« rozřešiti, poněvadž nemá v něm prozádnou vážnější akci svou potřebné většiny. — Však nemůže-li rozřešiti šťastně otázky české, nemůže konsolidovati rozháraných po měrů Rakouska. Tu vězí osudný uzel, který jí zadrhuje hrdlo. Pravdu tu postihují politikové maďarští a proto dělají již nad vládou Körbrovou kříž. »Pester Lloyd« uvažuje o vítězství Wolflánů v uza- vřeném území českém ptá se: »S kým má býti nyní na strané německé vyjednáváno o národní vyrovnání v Čech á ch a na Moravě? Němečti radikálové jsou pře- dem vyloučeni a umírnění Němci jsou nyn menšinou, která přece nesmí již ve jmenu německého lidu v Čecbách vyjednávati. Hrálo se tedy v Čechách o více nez
#9 alto_textblock #9
o několik mandátů: výhrou německých radikálů zmařena pro dlouhou dobu možnost národního dohod- nutí v Čechách. Bez tohoto do- hodnutí není však žádněho zho- jení vnitřních politických zmatků v Rakousku a tak znamená vítěz ství německých radikálův zho- šení situace obecné v Cisla - tanii, jehož následků nelze ani dostříci!- Zazlívá vládě Körbrově, že zbytečně vypsá- ním voleb věci takto zhoršila. Zajisté, šlo-li vládě Körbrově o dělny parlament, pak znamená výsledek vole pro ni porážku nejtěžší, Ale kdož ví, není-i jí právé tato situace mezi dvěmaži dlemi vhod, nešlo-li jí právě o to, abys zjednala důkaz, že to s parlamentem vůbed nejde? Ale i pak by byla se svou moudrostí velmi brzo v koncich
#10 alto_textblock #10
Politické zprávy domácí.
#11 alto_textblock #11
V Praze, 14. ledna. (Strany v příštím parlamentě. Nelze pochybovati, že přišt parlament uvidí jiné seskupení poslanců ve strany než bylo v minulé říšské radě. Ze slovanských klubů nadejde asi změna v bývalém »s lo vansko křesťanskěm sva z kus, v němž byli sloučeni Jihoslované s vládním Rusy. Krakovský »Czas« oznamuje přímo čtyřem ruským poslancům, zvoleným za pomoci polské. že by bylo špatným znamením jich přátelstv k Polákům, kdyby opět vstoupili do klubu jiho slovanského; jich miísto jest prý jen po straně polského kola. Ale také klerikální »Slovenen nejeví chuti ke spolku slovinských poslanců s poslanci jiné národnosti a hlásá na tu dobu také politiku svolné ruky«. Jest tedy možno, že příšti »jihoslovanský klub« bude záležeti jen z Jihoslovanů. Pokud se týče poslanců bukovinských sdéluje se »Gaz. Narod.«, že se opětně jev snuha, spojiti všechny zástupce této korunn země v jeden »volný svazek«, jenž by mělza účel hájsti především zájmy bukovinské. Také »německému souručenstvíe hrozi nebezpeči. Polský »Przegl.« soudí, ze tentokrát radikální Němce, kleří se objeví ve sněmovně ve čtvernásobné síle, nebude již možno vyloučiti ze souručenství. Ale pp. Baernreither, hrabě Stuergkh a dr. Grabmayr, kleří tak blučně vyzývali k boji proti radikálám, solva asi budou ochotni vstoupiti do spolku s Wolfem a Scho nererem. Proto lze očekávati i vážné zmény v organisaci levice. V Praze, 14. ledna. (Volby.) Úterý jest poslední velký volební den. Budeť voleno 53 poslanců, vesměs z velkostatků až na jednoho poslance, jejž má voliti obchodní komora terst- ská. Lvl podil případne tu velkostatkům v Če- chách, jež volí 23 a v Haliči, jež voli 20 po- slanců. Mimo to bude v úterý vykonána užš volba v městské kurii vorarlberské. Tim budou ukončeny volby ve všech korunních zemích až na Dolní Rakousy, které budou ve čtvrtek vo- liti poslance za obchodní komoru a v pátek z velkostatky. — Dnešními užšími volbami v se- veročeských městských skupinách žatecké a dě- čínské ukončeny volby za česká města. Ani tyto dvé volbě neobešly se bez nové ztráty pro ně- meckou stranu pokrokovou. Její vyníkající člen prof. Fournier propadl proti německo- radikálnímu kandidátu dru. Tschanovi, jenž ob- držel o sto hlasů více než Fournier. Na Žateck
#12 alto_textblock #12
Volební okres
#13 alto_textblock #13
1. Praha, St město 2. Praha, N. město 3. Praha, Malá strana 4. Karlín 5. Slaný 6. Příbram 7. Ml. Bole- slav
#14 alto_textblock #14
8. Kolín
#15 alto_textblock #15
pokrokový kandidát dr. Zdenko Schücker uháji tentokrát ještě svůj mandát proti radikálovi dru. Heroldovi, jenž zůstal o půldruhého sta hlast v menšině. Výsledek voleb v českých městech a v Terstu sestaven v následující tabulce:
#16 alto_textblock #16
Zvolen
#17 alto_textblock #17
Čechy, města, 10. ledn
#18 alto_textblock #18
Quido Bělský, stavitel Dr. Ferd. Pantůček, soudní rada
#19 alto_textblock #19
Jan Kaftan, inženýr Dr. Jos. Kaizl, min. m. sl Věncesl. Hrubý, s. rada Ign. Hořica, spisovatel Erv. Špindier, spisovatel Dr. Jos. Fořt, tajemník obchodní komorv Dr. Arn. Bareuther, ady J. L. Hofer, redaktor Raf. Pacher, redaktur Dr. Zd. Schücker, adv. Dr. Ant. Eisenkolb, adv Dr. J. Tscban, advokát Dr. Ant. Pergelt, advoká MUDr. Fr. Kindermann, Jindřich Pradě, obchod. Rud. Berger, velkostatká Jindř. Mašlálka, m. taj. K. H. Wolí, redaktor
#20 alto_textblock #20
9. Chel 10. Falknov 11. Kar. Vary 12. Zatee 13. Ústí n. I 16. Litomě- řice 15. Děčín Něm. radik 16. Rumburl Něm, pokr. 17. Šluknov Něm, nac. 18. Liberec Něm, nac. 19. Jablonec Něm. radik 20. Jičín Svobodom. 21. Truinov Něm. radik 22. Králové Svobodom. Hradec 23. Pardubice Josef Sokol, učitel Svobodom. 24. Čáslav Dr. Josef Herold, adv, Svobodom, 25. Litomyšl Dr. Bol. ryt. Plaček, adv Svobodom. 26. TTábor Dr. Karel Kramář, tov. Svobodom. 27. Třeboň Vilém Ryba, redaktor Svobodom. 28. Budějo- Dr. Bedř. kn. Schwarzen Feudál vice berg 29. Krumlov Dr. Bedř. Nitsche, notář Něm, pokr. 30. Pisek Dr. Vilém Kurz, prol. Svobodom. 31. Pizsů Fr. Schwarz, řed. kanc. Svobodom. 32. Stříbro Dr. Ant. Schalk Něm. radik. Terst, město s okolím, 13. ledna 1. Terst [ Leop. Mauroner, továrník [ lib. Vlach. Z Lublaně, 12. ledna. (Volby na územ slovinském.) Porážka, kterou utrpěli Slo- vinci v Korutansku, kde ztratili svého jediného zástupce na říšské radě, bude pro ně velice citelná. Ale nábradou za tuto ztrátu mohou jim býti neočekávaně slusné výsledky volebního boje v Terstu a v jižním Štyrsku. Terstští irreden- tisté nechtějí na území terstském znáti jiné ná- rodnosti, kromě vlaské. A hle, při volbě v páté kurii slovinský sčítaeí kandidát dr. Rybář obdržel 8914 hlasů proti Vlachovi dru. Hortisovi jenž sehnal celkem 10.699 hlasů. Totěž opako- valo se při volbě v 3. sboru městské skupiny kde týž dr. Rybář soustředil na sobě 1988 hlasů. kdežto Vlach Mauroner zvolen 2710 hlasy. z nichž velká část pochází od italských poddaných, zdržujíeích se dočasně v Terstu, jimž městská rada ocholně vydala hlasovací listky a volební komise taktéž ochotně je přejímaly. P tomto výsledku voleb uzná snad i vídeňská vláda, že na územi terstském jsou i Slovinci doma a mají právo dožadovati se pro svůj jazyk všeho toho, co jim zaručují státní základn zákony. — Také volby v městské skupině celj- ské přinesly Slovineům milé překvapení. Jieh kandidát dr. Dečko obdržel 642 hlasů, o 184 více než při volbách minulých a vítězství Pomm- rovo rozhodnulo jen asi 80 voliči. Okolí celjské je čistě slovinské; slovinský živel v městech této skupiny stále vzrůstá i jest naděje,ž
#21 alto_textblock #21
Dr. Al. Funke, advokát
#22 alto_textblock #22
Dr. Fr. Sláma, s. rada
#23 alto_textblock #23
Strana
#24 alto_textblock #24
Svobodom.
#25 alto_textblock #25
Svobodom- Svobodom. Svobodom. Svobodom. Svobodom. Svobodom.
#26 alto_textblock #26
Svobodom.
#27 alto_textblock #27
Něm, radik Něm. radik. Něm. radik. Něm, pokr. Něm. radik.
#28 alto_textblock #28
Něm. pokr.
#29 alto_textblock #29
příšti volby v této skupině vypadnou již na pro- spěch kandidáta slovinského.
#30 alto_textblock #30
Politické zprávy zahraničné.
#31 alto_textblock #31
V Praze, 14. ledna. Prestolná řeč krále Alexandra. V sobotu srbský král Alexandr zahájil Niši skupštinu následující prestolnou řečí, jejíž některá místa jsou velmi jasná a určitá. což ji dodává významu. Ctění poslanci! Pozdravuji a vítám vás timto prvým slovem. Srbsko dostalo svou krá- lovnu a váš král věrnou a milou přítelkyni v životě. — Proklamací ze dne 8. (20.) čer- vence t. r. ohlásil jsem svému milému národu, že jsem se zasnoubil s paní Dragou, vnučkou Nikoly Luněvice, vojvody a spolupracovníka za- kladatele mě dynastie, knížete Miloše, a brzy potom byli jsme oddáni požehnáním naší sv. pravoslavné olrkve. Mojí ženitbou se ženou, ku které mne srdce vleklo, zabezpečen je domáci mír a rodinné štěstí v královském dvoře, čehož nejvíce potřeboval; a jako je královna moje deera srbského národa, odchována v jeho my- šlení i cítění, každý tep srdce národního dojde ohlasu ve dvoře královském. Slovem, my oba sdileti budeme s naším národem i zlé i dobré a jsme tu, kde jsme. S radostí vám, milí poslanci, mohu ozná- miti, že bůh neodepřel svého požehnání mému dílu a že královna nachází se v požehnaném stavu. — Véren krásným obyčejům a podáním národa mého projevil jsem přání vznešenému vnuku blahé paměti Cara Osvoboditele, mému křestnému kumu (kmotru), aby mi byl i kumem vénčaným (svatebným). A J. C. V. Mikuláš Il., car všech Rusů, ráčil splniti moje přání. Obno- vením svazku duchovného přibuzenství ruský samodržec nejen že osvědčil své osobné sym- patie ke mné a královskému domu našemu, nýbrž podal tím i nový důkaz, jak pokrevenství jeho národa s národem srbským zůstává i dále spolehlivým rukojemstvím za pokrok a budou- enost Srbska. Povinnosti mi jest, abych i při této příleži- tosti před tváří srbského národního zastupitel- stva vyslovil J. V. největší dík a uznalost. — Milo mi jest, že vám mohu oznámiti, že naše poměry k ostatním velmocem a sousedním stá- tům přivedeny jsou ve stav trvalého přátelství. Snahou mojí bude, aby se přiště ještě lépe roz- víjely, zvláště pokud se týče našich dvou veli- kých sousedních států, Rakousko-Uherska a Tu- recka, s nimiž nás pevněji spojují zájmy ob- chodu, cest a kultury, v p Milo mi jest, že při této příežitosti mohu vzpomenouti vysoké pozornosti, kterou mně a zemi věnoval J. V. sultán, jenž poslal po naší svatbě zvláštního posla, aby pozdravil mne královnu. A za znamení jeho zvláštní ochoty považováno býti může i to, že otázku o celné differenciálné sazbě na rozklad mé vlády roz- hodl ve prospěch Srbska, což nám poskytuje oprávněnou naději, že i jiné, důležitější otázky rozřeší týmž způsobem. Vážení poslanci! Od posledního zasedání národní skupštiny nejdůležitější naší domácí udá- losti je změna vlády. Členové bývalé vlády ne- osvědčili bohužel ani dobré vůle, ani schopnosti, aby splnili mě očekávání a ospravedlnili tu veli- kou důvěru, kterou jsme já a národní zastupi- telstvo v ně kladlí. Ve své úzkoprsé notrpělivosti a poddávajíce se často popudu, kterého ústava
#32 alto_textblock #32
e
#33 alto_textblock #33
FEUILLETON.
#34 alto_textblock #34
Siblřskou dráhou. Z cestovního denníku podává J. G— Rozloučiv se v Samaře s matuškou Volhou a elegantním parníkem »Ostrovský«, kdež za- nechal jsem nové své a milé ruské známé, dlel jsem ještě myšlenkami na parníku v jeho pěk ných kajutách, krásné, čisté jídelně s klavírem, knihovnou a žurnály. Vzpomínal jsem, jak se dávali jsme na palubě, kochajíce se do ne- konečna při východu a západu slunce báječnou hrou paprsků červencového slunce po hladině rozbrázdéné parníky Volhy. Představte si vodu fialovou, rudou, lesku kovového ve mnohých odstinech — vše tak nezvyklého, až nepřiro- zeného dojmu, že mimoděk mi napadlo: »Což pak zde i příroda se vrhla na secessionism ? Vysvětlení jest dost jednoduché. Hladina Volhy pokryta jest vrstvou oleje Přes 1200 parníků ji stále vyvlňuje, stroje od- střikují olej a ten při klidněm toku celou šírku řeky tenkou vrstvou pokrývá . Město Samara, asi o 100.000 obyvatelich není pro cizince tuze zajímavé. Rázovité jsou bazary. Baškýři, Kalmuci, Tataři, v pestré smés tu poskytují typický obraz. Nápadný zjev jsou chatrně odění starci, až na kostru seschlí. Dal by se z ubohých sestaviti vzorný sbor strašidel pro vědy spiristické. Měl by naději na velký úspěch. Mimoděk při té hladovině vzpomínám na hojnost lodní kuchyně, na kupy výtečného ka viáru a skvostné rybiny, při jejíž požívání ne- třeba držeti jazyk za zuby. Jesetra i slerled, oba representanty rybo hojné Rusie, rád nám rybák — za dobré slov ukáže. Několik minut se namáhá, aby přimě jesetra 2 metry dlouhého pozdraviti na povrch vody zvědavého cizince. Nebyl tuze velký, pravda — těch prý ubývá — ale přece slušný chlapík. Upřímně jemu závidím chladný pobyt na dně Volhy Máme dnes strašné vedro. Kývám na izvozčik — volati, jsem liný — aby mne odvezl do ho- telu. Jen do pokoje a pohodli ! 45° RR na slunci. 35° R ve stínu
#35 alto_textblock #35
Zejtra ráno přibude z Moskvy irkutský rychlík. Netřeba-li objednali telegraficky místo »Nébezpokojtěs! Nebývá obsazeno.« Ale druhý den ráno u kasy zvite nieméně, že místa — něl! Milé překyapení! Následující rychlík jede až zase za týden. Při vzpomince na včerejší vedro rozkošná perspektiva mořiti se v osobním vlaku o celé dny déle a nota bene bez pohodl sibiřského rychlovlaku! Marně správce vlaku opětuje, že míst nemá. Nehýbám se s místa. Všichní spolu skla- maní odešli již z nádraži. Ale neustupuji. Če- kám, čekám, jako na zázrak. Vida sluhu va- gonu, že mne nápadně pozoruje, pojal jsem ho v podezření, že snad něco vi. A skutečně — věděl o — volném místečku, jež chvili na to mám již obsazeno. 45minutová zastávka rychlíku ve stanici přišla mi velmi vhod. Jinak byl by býval vlak i s volným místem dávno již za horami! Pěkná hračka ten sibiřský rychlík! Třeb si jej lépe prohlédnouti — budeme dobří známí, než se rozejdeme. Jeden vůz první, dva vozy druhé třídy, vůz jidelný a kuchyňský; v jednom voze umístěn jest osvětlovací elektrický stroj s vlastním parním kollem. Týž dodává i horkou vodu do kuchyně, dále koupelna a velocipedový stroj, jenž má cestujícím déle trvající nedostatek pohybu nahraditi. V jídelně nahoře v rohu svatý obraz, na stěnách podobizny cara a carevny, knížete M chala Ivanoviče Chilkova, ministra železnie. z jehož podnětu zavedeny tylo nádherné rych- liky, dále biblioteka s dosli bohatou literaturou o Rusi, Sibiři, s děly francouzskými, německými i anglickými, několik illustrovaných žurnálů, pak piano, stoly, židle a pohovky. Osobní vozy. všechny spací, jsou vším pohodlím opatřeny Poslední má vyhlídkové oddělení. Celkový dojen velmi přízniv. K tomu jízda na naše poměry neuvěřitelné laciná. Spací vůz druhé třídy Mo- skva-Irkutsk, 206 hodin čili 8 dní a 9 noci jízdy — 53 ruble (asi 69 zl.). Jedeme. Na pravo nádherný obraz ! Žlut moře kvetoucích slunečnic pokrývá nekonečné pruhy krajiny. Jest jich ovšem potřeba. 120 mi lionů ruských poddaných kráti si dlouhou chvil. louskáním slunečničných jader. Na bazarech. nádražích, v přistavech bývá půda úplně pokryta jejich slupkami.
#36 alto_textblock #36
S cestujícími seznamuješ se velmi rychle. Jedou s námi 2 Američané, 3 Angličané, 3 Po- láci, 1 Němec — kromě mne jsou ostatní všichni Rusi — znám již pana z Ostrovských, jenž ce stoval Mongolil. Nyní jede do Turuchanska odtud k ledovému moři na dobu asi 113 roku — studovat ethnografické poměry — a sna i rybolov. Jest úřadníkem finančního ministerstva. Pan Ostrovský velmi ochotně mi dává praktické pokyny, obeznamuje mne se Sibíří, jejíž rodákem jest, spisuje seznamy nutných věcí a vyhledává vhodnou literaturu. Jsem mu velmi vděčen. Krajina až po Urál neposkytuje mnoho za- jimavosti. Řídké vsi s malinkými, slamou po- krytými dřevěnými domky, častěji s dřevěným pitoreskním kostelíčkem — mezi tím dlouh pláně, mirné pahrbky Ze stromů viděti téměř jen břizy a ze živých tvorů potulujíci se koně — člověka mimo ves velmi zřídka. Břízy a koně, úplné volnosti po- nechané, jsou tak markanini zjev Ruska, že možno je zváti zemí »bříz a potulných koni« V noci mineme město Ufu, asi s padest tisíci obyvatel. Druhý den dopoledine opouštíme Zlato ást. Mírný chod vlaku a supot parostroje ozna muje počátek stoupání na Urál. Za krátko s řekneme: Jsme v Asii, v kolébce člověčenstva Vlak pomalu stoupá. Za námi vynořuje se překrásný pohled na části města Zlatoústu. J tak malebně rozloženo po stráních údoli. Zlate úso znám jest po celé Rusi výrobou zboží nožiřského sečných zbraní a litých železných sošek. Urál na těchto místech není vysoký. Jen hora Taganai, již serpentinou objíždíme, dosa- huje výšky 1200 m. Trať nestoupá nad 800 m Není pohledů na divoké skály, příkré stěny úzké rokle jako na př. u Semmeringu, zato však vane z dlouhých a širokých, travnatýeh údolí, dlouhých vln nižších hor a pahrbků, vět šinou pěknými lesy porostlých, takový půvab. jakoby rozkošná krajina vitala vás jako milého hosta. Pohledem na Miasské jezero opouštíme Urál. Nastává step. Dny a noci pojedeme stepí. A přijde země nekonečna: Sibíř! Naše »dlouho« znamená tu »krátko«, »daleko« u nás je tu »blízkok. V Tomsku mne pozval pan D., abych s ním zajel na jeho majetek nedaleko města. Maje už z evropského Ruska pojem »nedaleko« v opráv
#37 alto_textblock #37
něném podezření tážu se: kolik verst? »Necel čiyří sta«, povídá a rychle dokládá, zpozorovav účinek svých slov na mé tváři: sale všechno vozová cesta ls Pospišil jsem co nejuclivěji za ochotné po zvání k výletu se poděkovati. Nezbývalo m tolik času. Než my dosud nejsme v Tomsku. Beztoh jsme dnes čas obědu zameškali, nechtíce ztratit místo ve vyhlídkovém oddělení. Při jídle ba- víme se s panem Ostrovských na útraty našich Američanů. Jsou oba mladí lidé asi stejného věku, le snad dvacetipěti. »Zvláštní národ!« praví pan Ostrovských, »jedu s nimi z Moskvy, považte- neznaji slova jinak nežli anglicky. Ale jedou sami na kraj Sibiře. Jedou do Jekatěrinburku a odtud kousek na sever, kupovat asi rýžoviště zlata. Co nepříjemností a i horších věcí mohou zažiti. První dny nevěděli, co objednat k jídlu, nerozumějí ani jídelnímu listku, ani sklopníkovi. Okusili nazdařbůh několik jídel a dvě pak každodenně jedli. Teď dávají pozor, komu dobře chutná, pak sklep tíkovi naznačí, že si přeji totéž. Mle jak budle, až opustí vlak? Z Čeljablaska odbočuje starší dráha do pěkného a průmyslného Jekatěrinburku. Zde počíná nová sibiřská dráha. Vlak, jenž se za- stávkami měl dosud průměrnou rychlost 34 km. za hodinu, povoluje na sibiřské trati na 24 km. za hodinu. Dle našich pojmů jest to vlastně již »loudal«. Příčin k otálivosti má několik, hlavní: slabé kolejnice a novost trati. Zastavili jsme v Kurganu. První dle ad- ministrativního rozdělení sibiřské město. 10 tisle obyvatelů. Jméno má od velikého kurgánu, kolem něhož založeno bylo. Kurgány jsou po- hřební mohyly dřevních sibiřských obyvatelů. Zde vládl v druhě polovici 16. století chán Kučun, vládce Tatarů a Ostjaků. Zatlačen byl ruským dobyvatelem Jermakovem na jih, pozděj- však Jermakova porazil. Až byl úplně vypuzen vévodou Bojejkovem. Byl poslední samostatný vládce kočovných národů tohofo kraje a úhlavní nepřítel Ruska. Jako slepý stařec pokoušelse ještě vzbouřiti Nogajce proti Rusům, byl však od oněch ubit. Za Kurganem přejiždíme řeku Tobol a 265 km. dále řeku Iším. Obě řeky vtékají do Irtiše, největšího přítoku Obu. Na Išimu leží druh
#38 alto_textblock #38
sibiřské město Petropavlovsk, asi 20 tisíc oby- vatel. Před Petropavlovskem zahlédli jsme ka- ravanu s mnoha velbloudy. Petropavlovsk jest dosud stanicí pro výměnu zboží pro karavany z Taškendu, Kokanu a Buchary. Vzdálenost Buchary od Petropavlovska v přímé čáře je 2600 km. Slušný výlet pro bucharské kupcel Pod Petropavlovskem začíná step kirgizská. Kirgizové, nejčelnější z kočovných obyvatelu Sibiře, počtem 11% millionu duší. Žijí v jurtách, v boudách formy okrouhlé, jež sestrojeny jsou z okleštěných tyček a tlu- stých houní, jež sami z plati vyrábějí. Zámož- nější mají jurty již důmyslněji sestrojené, sklá- dací, lehce přenosné. Chudáci stéhují se pouze s houněmi. Skuliny pomáhá jim matka příroda vycpávati hebkýmí mechem. Vehod do jurty jest velkosti její přiměřený. Houně jej uzavírá. Kouř z ohniště prchá ote- vřeným vrchem. Jen knížata kirgizská (Rusové jim řikají » kňazek«, knížátko) a bohatí náčel- níci, kteří svých koní a skotu čítají na kolik tisíc a ovei na mnoho tisíc, mají v sídelním svém místě po rusku vystavěné domky. Ujišto- vali mne, že od těehlo knížat možno koupiti pozemků dle likosti, desjatinu (109 arů) po 26 kr. naší měny. Přejeli jsme Išimskou step a vjíždíme do Omska na stoku Irtyše a Omy. Omsk má přes 40 tisíc obyvatel. Je sídlem generálního guber- nátora, jenž do roku 1896 spravoval celou západní Sibiř. Město založeno bylo koncem 18. stoleti jako pevnost proti loupeživým Kir- gizům. Zkvétalo dost rychle a nyní vlivem železničního spojení dojista kvapně se rozvine. Jedeme barabinskou stepí. Slanice — mimo městečko Kainsk, kamž deportovali jindy zvláště židy — jsou samé drobné vísky, od sebe až 60 km. vzdálené. Mezi nimi výhybkové, o sa- motě stojíeí zastávky. Kveloucí step zpočátku lahodila oku, nyní nám již sevšedněla. Několik břízek po různu a hojnost slaných jezírek cestu mnoho nevypestří. Ob! veletok Obl Se svými přítoky zavla- žuje prostoru přes 3,300.000 čtver. kilomstro plochu vle než pětkráte tak velkou, jako celi naše říše. Délka toku přes 5000 kilometrů Ohromné massy jeho vody naplňují mořský chobot, zvaný »Obská liuba«. Po větší část své délky jest na 1 až 5 kilometrů široky.