#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
24. dubna 1908. Císlo 113.
#4
alto_textblock
#4
pored flaše“ a „Srbijanci i Bosancí“, protože
prý se jimi vodí velkosrbská propaganda.
Protivníci Srbů zkusili osočiti je tak
v očích šovenských Maďarů, zdaž by se na Srby
báčské a banátské pro velkosrbskou propagandu
nerozsápali tak, jako na Slováky a nedali d
nich stříleti jako do nešťastných obělí černov-
ských.
Prozatím sočení na uherské Srby nedochází
u Maďarů sluchu. Orgán Košutovy strany „Bud
pesť“ na ně odpovídá:
„Nám se zdá, že za sensací e velkosrbsk
propagandě se skrývá stará rakouská politikn.
edvrátiti pozornost od jiste věci. Všecky zprávy
o velkosrbské propagandě jsou nepravdivy. Nen
jí ani v okupovaných zemích, jak spolehlivě
víme od svých důvěrníků v Sarajevě i Mostaru.
Lži o ní rozšiřují Rakušáci a chorvatští fantasté,
kteři zahánějí velkosrhskou myšlenku, aby ne-
přokážela propagandě velkochorvatské. Bylo by
dobre, kdyby madarské veřejné mínění nepod-
lehlo vlivu rakouských klerikálů, kteří jediní
mají vědomost o velkosrbské propagandě, jí
není. Maďaři brzy uvidí a poznají, nač jsou ty
strašáky volkosrhskou propagandou. Prozatín
budiž pověděno jen tolik, že jde o to, aby i Ma-
daři byli získáni proti Srbům.?
Co pověděno, zajisté postačí za upozornění
české veřejnosti, aby nesedala na lep prolisrb
ským agiláterům.
S o
#5
alto_textblock
#5
Ruská kritika řeči Izvolského.
Ruský zahraničný ministr Izvolský svou
řečí v hosudarstvenné dumě o rakousko uher
ských drahách na Balkáně velmi se zavděčil vi
deňským officiosům, ale ne tak národní ruské
veřejnosti. „Novoje Vremja“ o ní píše:
Izvolský řekl více, než chtěl, a méně, než
měl. Ruské obecenstvo i balkánské národy no-
trpělivě očekávají kladnou odpověď pouze n
jednu olázku: přijalo Rusko, či nepřijalo angl
cké opravy ruského návrhu o Makedonii? Na to
Izvolský neodpověděl a tím přestřelil. Cizí i
plomacie nejen se nerozpakuje činiti svá pr-
hlášení ke každé dané velké otázce, nýbrž po-
kládá za svou povinnost zpraviti o něm svůj
národ bned, a nikoli post factum. Vysoce si vá-
žíme dobrých úmyslů A. P. lzvolského, ale sama
nedávná minulost nasvědčuje, že souborný ruz
um a národní instínkt obecného minění nejednou
spasil náš zahraničný úřad od velikých chyb
V tomto případě ministr ani dalekou narážkon
se nezmínil o svém poměru k anglické odpe
vědi. Lzvolský se bojí nazvati nešťastný mírz
stegský program pravým jménem. Bojí se půso-
biti proti rakousko-uherské dráze sandžaken
novopazarským, zatím eo tato dráha z kořene
změní politické položení na Balkáně, nebudou-
současně s ní provedeny příčné slovanské dráhy
Anglický návrh má za příliš nebezpečný, ačkol
by nebezpečí hrozilo leda Turecku. Bojí se ko
nečně, že anglický návrh se nezalibí Baškyrům-
Kirgizům, Sartům a Tatarům.
Ministr se bojí, a s ním se bojí celá dum
s prava na levo. Sociální demokiaté se bojí, že
Rusko vystoupí proti Turecku jako „žandarm
Evropy“. Jiní jiného se bojí, ale žádný se ne-
bojí, že Rusko pozbude své slavozáře v očícl
Jihoslovanů. Pokrokovci radí opustit Makedonii
jako jsme opustili Bulharsko r. 1884. V eelém
ruském parlamentě našel se pouze jeden hlas.
prohlásivší obavy ministrovy za bezdůvodné
mající příčinu ne ve věcech, nýbrž v ministrově
nedostatku temperamentu. Taková politika ne-
bude korunována ani úspěchem, ani slávou, an-
ani mírem, jejž staví nade vše.
Ruskému ministru zdá se anglický návrl
příliš smělým, ale což, zamítne-li sultan i jeho
nesmělý návr? Potom už ne Anglie, nýbrž
Rusko bude musit užiti všech prostředkův až
do donucovacích, aby skromný ruský návrh by
přijat. Jaké budou konce? Anebo sullán přijme
ruský návrh ihned v celém objemu, t. j. polo-
ženi Makedonic zůstane přičiněním Ruska bez-
mála týmž, jako je dosud. V jakém světle pal
#6
alto_textblock
#6
bude dobré jméno, státní důstojnost a vážnos
Ruska v očich jižních Slovanů?
#7
alto_textblock
#7
(Osvěděil neobyčejně velkou sílu životní, kterou
ve slabém těle jeho zajitté byl by nikdo n-
tušil. Z Washingtonu vydáno bylo šest zatykačů
(na šest anarehistů, kteří mají býti zatčení a de-
portováni. Speciální inspektor tajné policejn
služby spolkové Hazen má prý proti nim dosta-
tečné důkazy, aby deportace mohla býti prove-
dena. Přistěhovalecký komisař Spojených státo
P. Sargent prohlásil, že byla celá řada případ
poslána do Washingtonu k rozhodnutí, ale po
drobnosti nemůže prý sděliti. Mayor Bridez
Patersonu prohlásil, že »Questione Sociale« n-
smí dále vycházeti. Paterson prý není o nio
horší než jiná města ve Spoj. státech, ale pře
to trpí stále tím, že se ukazuje na něj jako na
pařeništé anarchismu. I kdyby list chtěl vychá
zeti pod jiným jménem, bude to překaženo
Schůze anarchistů v německé tělocvičně pater
sonské byla zmařena, Emma Golmannová nesm
více v Patersonu mluviti.
#8
alto_textblock
#8
Mariavité.
Mariavité v království polském organisují
se jako polská národní clrkev, nezávislá od Ř
ma a užívající polského jazyka jak obřadného
O velkonocích v mariavitských kostelích poprvě
konána byla boboslužba v polském jazyku. Pře-
klad všech bohoslužebných knih učiněn ve
dvou letech skupinou meriavitských kněží po
dozorem kněze Kovalského.
Rusové upřímně vítají utvoření polské ná-
rodní církve, neboť eírkev latinskou a její pol-
ské duchovenstvo považují za hlavní překážku
rusko-polského smíru.
#10
alto_textblock
#10
Z bouřlivého Marokka.
Vzdorosultán Mulej Hafid, klerý tolil
obtíží působí franeouzské vládě, nemohoucí do-
efliti klidu v zemi, již třetí rok týrané jitřivým
procosem domácích sporů, zdá se nastupovat
novou taktiku. Poslední zprávy z Tangeru ozná-
míly, že Mulej Hafíd odhodlal se vyslati posel
ství k evropským mocnostem do Madridu, Pn-
říže, Londýna a Berlína se žádostí za společnou
jejich intervenci ve prospěch míru. Posolstv
vede francouzský publicista Jourdan, osobn
přítel Jaurěsův. Je dosti na snadě výkla
že lstivý vzdorosultán ehce tímio způsobet
získati jenom čas k dalším operacím, když s
mu nezdařilo jednání s francouzskými generály
Jinak v povšechné situaci za posledníel
několik týdnů se nic nezměnilo. Mezi jednotli
vými kmeny a drobnými tlupami Mulej Hafido
vými na jedně, a francouzskými vojenskými od
díly na druhé straně dochází k menším i vět
ším potyčkám se střidavým štěstím. V Pařiž
smiřují se pomalu s myšlenkou, že bude po-
třebí pomýšleti na rozšíření vojenské akce. Veli
tel oddílů na západní hranici alžirské gemnerá
Vigy koncentroval svojí hotovost u El Mengo-
ebu, takže má tu nyní na půlčtvrta tisíce pěšáků
1200 jezdců a dvě baterie děl, a ohlašuje d
Paniže, že doufá v nejbližších dnech svěsti n
hranicích alžirsko-marockých rozhodnou bitvu
Z Oranu oznamuje včerejší telegram
Následkem pověsti, že Harke ohrožuje měst
Ain Sefru, odebral se z Konstantiny prapor nlžl
ských střelců, aby sesílil posádku v Ajin Sefře
e
#11
alto_textblock
#11
Vyloupení zbrojnie Spojenýchi stálů.
#12
alto_textblock
#12
Na rozkaz generálního poštmístra ve W
shinglonu, Meyera, odepřena byla doprava po
stovní socialistickému časopisu »La Question
Sociale«, vycházejíeímu v Patersonu v jazyku
italském. Generální pošímislr doprovodil nařízen
své vysvělením, že byl na list tento upozorněn
již dřive a že mu z něho přeložen byl i pa
ličský článek, v němž se doporučuje vy
loupenl zbrojnie Spojených států
zmocnění se střelné zbraně a ná
bojů a povraždění policie a milice
v městech, jakož i svrhnutí ny-
nější vlády. Vydávání takověto literatury
přičí prý se pořádku a všeobecnému blahu
proto nemůže list ten počílati na pomoc pošty
ve svém rozšiřování.
se
#14
alto_textblock
#14
Japonský vpád do amerického konsulálu.
V Mukdenu vpadli tyto dni čtyři Japone
do domu amerického konsulátu a podnikli bru
tální útok na člnské zřízence kanceläřskěho
štábu. Generální konsul povolal okamžitě čín-
skou policii, jež zatkla japonské vetřelce a do-
pravila je na japonský konsulát. Praví se, ž
útok ten byl činem osobní msty. Japonská vlád
dosud neposlala omluvu za tento případ a ne
pochybně stane se záležitost lato předmělen
diplomatického protestu se strany americk
oe
Zrazená činská lajemslví.
Sedm mužů, kieří byli nedávno zaičení n
obvinění, že prodali vládní tajemství do ciziny
bylí uznáni vinnými a odsouzení k dlouholetému
vězení. Tento trest namnoze považován jest z
horší nežli smrt. Vychází na jevo, že spiknuti
proti čínské vládě jest velice rozvětveno a ve
sledky vyšetřování z posledních dnů velice po
bouřily soudy i vládní kruhy. Tou dobou a
tucet prominentních osob nachází se mezi za-
tčenými, a praví se, že mezi nimi nalézá s
i ředilel policie v »zapověženém městě« v Pe-
kině. Někteří vysocí úřadnici vládní jsou v pode-
zření, že konaji vyzvědnčské služby proti dynastií
a že prodávají vládní tajemství. Další hromadné
zatýkání se očekává.
a
#15
alto_textblock
#15
vlády.
#16
alto_textblock
#16
Sjezá liberální strany v Německu.
Na frankfurtském sjezdu svobodomyslného
sdružení byla po bouřlivé debatě přijata reso
luce, navržená jihoněmeckou skupinou, jež byl
podepsána také delegáty hamburskými a poslanei
Gotheinem, Mommsenem a Nau
manne m.
V této resolnci vyslovuje se sjezd pro za-
chování sdružení levé liberální frakce a vybízí
aby se sloučily všechny rozhodně svobodomysln
živly a v rámci sdružení aby se prováděl roz
hodný liberaliemus. Sjezd klade důraz na to
aby se udrželo vědomí o nutnosti společne
práce.
Tato resoluce byla schválena 371 proti 33
hlasům, při čemž se 12 delegátů zdrželo hlaso-
vání. Navržený dodatek, v němž se
vyslovovalo politování nad tim.
že frakce svobodomyslného sdru-
žení na řlšském sněmu hlasovala
pro § 7. spolkového zákona, by
zamitnut. Devatenáct členů vystoupilo z
strany, mezi nimi Theodor Barth, šl. G er-
lach, dr. Breitscheid, Kötschke
Notter, Uhlfelder a Ebner. Bartl
hodlá důvody svého vystoupení vvličiti v brožuře
#17
alto_textblock
#17
Čína a Poztugjalsko.
Jak bylo před časem sděleno, dala čínská
vláda zabaviti japonskou loď »Tacumaru« pro
domnělé pašování zbraní a toto opatření byle
zrušeno teprve po ultimatu se strany Japonska
Po tomto případu chtěla Čina opevniti měst
Lapu, ležici proti přístavu Macau, takže b
přístav byl úplně ovládán.
Portugalsko podalo proti tomu protest a
jak se nyní sděluje z Lissabonu, sdělila Čina
oficiálně portugalské vládě, že od opevněn
města Lapy upustila.
#18
alto_textblock
#18
a
K hroznému pumovému výbuchu v Nov. Yorku
O výbuchu pumovém v Nov. Yorku,
němž jsme zprávu již přinesli, sdéluje se nám
ješté:
Selig Silverstein, který byl tak těžce zraněn
při výbuchu na Union Square, ještě žie
#19
alto_textblock
#19
Poslanec dr. Herold v Plzni
o jazykové otázce.
(Pův. zpráva »Nár. L
Místní organisace národní strany svobodomysln
v Plzni uspořádata 21. t. m. ve velké dvoraně. Mě-
šťanské besedy schůzi stoupenců strany svobodo
myslné, na které poslanec dr. Josel Herold pře
nášel o otázce jazykové. Schůze byla neobyčejně
hojně navštívena; celý sál i galerie byly vážným
občanstvem naplněny do posledního místa.
Shromáždění předsedal místopředseda místní
organisace svobodomyslné prof. dr. Lukavský
jenž zahájiv schůzi, srdečně uvítal poslance dra
Herolda.
Dr. Herotd, bouřlivým polleskem byv přijat
promluvil o právním a národním stanovisku českém
při otázce jazykové a o rozdílu mezi jazykovým
právem zemským a říšským
Společnost státní udržovala a udežůje se mim
jiné zvlaště společenstvím jazyka, tím způsobem
ptázka jazyková stala se a je částí práva veřejného.
jakož společnost státní měla a má povahu veřejno-
právní. Národ český měl svůj stát a státním jazykem
ebo byl jazyk český.
Dr. Herold v tomto oddílu svého výkladu do-
vodil, klerak až do nastoupení Ferdinanda I. němčin
neměla ve státě českém platnost jazyka slátního neb
zemského, poukázal na šířaní němčiny německým
kolonisty i styky s Německem, jež souvisely s kato-
lickým náboženstvím, Přes to však němčina neměl
v řečené době ve státě českém platnosti ve veřejném
právu zemském. Hnutí husitské mimo to zatlačilo
němčení v zemi české.
Aní první Habsburkové nezavedli v Čechách
němčinu jako jazyk úřadní; něměina stala se druhý
oprávnšným jazykem zemským až obnoveným zří
zením zemským Ferdinanda II. r. 1627; novota tat
byla usnadněna lím, že následkam bělohorské kata
stroly nebylo v zemi zákonných orgánů národa č-
ského, kteří by se byli r. 1627 mohli postarati o to,
hy při oktroirce zemského zřízení bylo zachováno
dosavadní postavení státního jazyka českého.
Ale ani v obnoveném zřízení zemském nedotkl
se Ferdinand II. právní povaby a podstuty jazyk
českého jako zemského a státního jazyka v králov
ství českém. Od té doby až do dneška nebylo uč
něno žádně opatření ať zákonodárné nebo z absolu
tistické moci panovníkovy, kterým by změněno byl
vyložené veřejnoprávní postavení jazyka českéh
jako jazyka zemského, jemuž němčina byla na rove
postavena teprve později, v době, kdy moc šla na
právem.
Jazyk český i německý jsou i dle nynčjších zá
konů jazyky zemská, prolo není přípustno, aby č
štína byla prohlašována pouze za jazyk v zemí ob
vyklý nebo snad i neobvyklý.
Hlavní politický zápas novodobé politiky české
vede se již přes 40 let ve znamení stálých bojů z
práva našeho jazyka. Proto vše, co s ní souvisí
musí se posuzovati s hlediska celého národa a nikol
jedné jeho vrstvy nebo strany. V novější době — pe
dřívějších kolfsavých názorech úřadů na právo jazy
kové — uznal nejvyšší soud právo jazyka českéh
na plné jebo užívání v celé zemi.
Udmítání češtiny soudy chebskými a jinými sou-
dy v zemi je zjevnou vzpourou proti platnému práv
a zároveň politickým manévrem, jímž Němci chtě
si opatili kompensační objekt pro případ, že budou
musit ustoupiti od svých přepjatých a nezákonnýci
požadavků v oboru jazykovém. Tak chtějí dosíci roz-
tržení království, jež jest idehlem těch Něznců, kteř
sní o sloučení našich zemí s říší německou. Tomu
se my, Čechové, musíme všemi sllami vzepříti. J
nepoclivé a je úpodkem politické češtnosti, jestliže
tnkovým snshám německým nedovedou vzepříti tak
ti z Němců, kteří trvají na zachování říše hab
burské
Němdi, brojící proli právům jazyka českého
útočí tím zároveň soustavně proti té činnosti poslanee
strany svobodomyslné, jež zancchala zjevné sto
ve vykonávání práva jazykového, tím, že v posledn
době platnost jazyka českého ve vnitřním úřadován
se velmi značně rogšiřila. Tonto zápas není dosu
ukončen
Posl. dr. Herold promluvil poton o pojmech z
níha a vnitřního jazyka úřadního a o jich význam
a dosahu. Pravil pak, kterak pochybuje, že dojde k
provedení jazykového zákona, pro říšskou radu ohlá
šeného. V dalším oddílu svě řeči vystihl dr. Herol
význam úřadnictva při provádění jazykového práv
v úřadech a dodal, že celý národ hájili musí úřadník
kteří jazyková práva česká skutečně vykonávají
Poslanci svobodomyslní plní tu ze všech si
potád svojí povinnost; stejné práce není však vídět
tam, kde se zlehčuje jejich působnast v oboru práv
jazykového. Poslanci svobodomyslní t
neustoupí nl o jediný krok; jsou od-
hodláni k nejzazším důsledkům, kdyb
se přesvědčili, že leřkkomyslnost nebo zlá vůle n
kterého úřadníka může ve státě předlitavském plati
více, nežli právo celého národa českého.
Za nynějších poměrů jsou ve veřeinosti česk
dva druhy těch, kdož působí v ní: jední učinili
z vyllačování jazyka českého ze soudnictví předmě
agilační, druzí napínají všecky síly, by jazyk česk
uplatnili v celém rozsahu jeho prá
#20
alto_textblock
#20
V Boji, který nyní v fomto oboru veddou poslanei
svobodemyslní, je v sázce mnohem více, nežli s
myslí. Proto mohou poslanci ke zbraním nejostřej-
čím sáhnouti teprve pak, až všechny ostatní pro
středky boje budou úplně vyčerpány
Nikoli my Čechové potřebujeme klidu od boje
jazykového, nýbrž stát i ti, kdož jej řídí. Neodstra-
ní-li ti, zdož za osud státu jsou zodpovědni, zpupnou
anarchii německou, pak jejich vinou bude, kdyžv
národě českém dojde k soustavné odvetě dle hesla:
oko za oko, zub za zub
Řeč dra. Herolda odměněna byla bouřlivým
dlouholrvajícím polleskem a pochvalou. Způsobila
dojem tak mocný, že se již nikdo nepřihlásil ke slo-
vu. Předseda prof. dr. Lukavský ukončil pak
schůzi srdečným díkem posl. du. Heroldovi i všem
jejím účastníkům
#21
alto_textblock
#21
Z kruhů vědeckých.
37. sjezd německé společnosti chirur
gické v Berlíně
od 21. do 24. dubna 1909.
Referuje dr. Pola k, Č. Brod
V nádherném amfiteátru Langenbeckhausu ko-
nána v úterý dne 21. dubna první schůze 37. sjezdu
německé chirurgické společnosti. Ohromný nál, jehož
stěny jnon krášleny asi 20 portréty slavných něme-
ckých lékařů, jak již mrtvých tak ještě žijících, jes
již před otevřením schůze přeplněn zastanci chi-
rurgie, přináležejících blavně německé národnosti
ač i jiné malým procentem jsou zastoupeny (Poláci,
Švédové, i několik Japonců; českých chirurgů jest
13 přílomno).
Na prvních lavicích vidíme nejslavnější a nej-
známější německé chirurgy naší doby, jichž jména
každému chirurgovi jsou běžná. Je tn Czerny, Barden-
hener, Sonnenburg. Krönlein, Kochar, Rehn, Bier.
König. Treudalenbůrg. Hochenegg a mnoho jiných.
Místo předsednické zaujímá professor svob. pán
z Eiselsbergu z Vídně, místa místopředsedů zaují-
mají prof. Krönlein a Körte. Přesně o 10. hodině
předseda zahajuje schůzi přivítáním přítomných,
načež věnuje vřelou vzpomínku zemřelým členům
společnosti, v první řadě ovšem prof. v. Esmarchovi,
který pro moderní chirurgii si získal ohromných zá-
sính vynálezem bezkrevné operace; další jeho velká
zásluha je systematické a promyšlené zavedení první
pomoci při úrazech, ranách a jiných nebezpečných
chorobných stavech jak ve válee tak v mírn. Tate
první pomoc má pro každého tak velký význam, že
i na středních školách ve vyšších ročnících měla by
první pomoc býti předmětem vyučovánl.
Druhý velký chirurg a člen společnosti, který
v minulém roce zemřel, byl Mosetig Moorhoť z Vídně.
jenž nevysvětleným způsobem našel smrť ve vlnách
Dunaje. Jeho velká zástuha záleží mimo jiné tak
v zavedení jadoformu do chirurgie. Z ostatních zná-
mých zemřelých členů jmenují jen ještě Lassara
Hofa, Seuna, Petersa, Lenandra
Vědeckou čásť programu zahájil Treudelenbur
(Lipsko) přednáškon o emboliích v arterií pulmo-
nalis, která vzniká často po operacích bři šních
která mívá často v zápjetí smrť operovaného, který
byl třeba již rekonvalescentem. Svou smělou, ale
duchaplnou operací hleděl takové nemocné zachránit.
což se mu však dosud nezdařilo, ač v daném pří-
padě by taková operace mchla zachránit ohrožený
život nemocného. Kümmel (Hamburk) hledí předejítí
jmenované nesťastné komplikaci tím, že své ope-
rované nechává takřka hned po operaci vstávat
z lůžka. O obou těchto thematech se rozproudíla
čilá debatn.
Prof. Czerny (Heidelberg) uvedl své zkuš nosti,
kterých nabyl celkem novým způsobem léčebným při
rakovinách, totiž léčením bleskovými jiskrami, které
vycházejí z elektrického prouda ohromného napjetí.
Podařilo se mu v některých případech, zvláště kde
tuto methodu kombinoval ještě s operativní methodou
docílit docela pozoruhodné výsledky, které oprávňuji
k dalším pokusům.
Io této otázce se rozproudila čilá debata. Poně-
vadž doba již tak pokročila, že nemohl ani program,
určený na tolo dopoledne, býti vyčerpán, schůze
přerušena
Odpoledne pak pokračováno. Nejpozoruhodnější
tohoto odpoledne byly přednášky prof. Kochera (Bern)
a Lexera sKönigsberg). První, známý odborník v
věcech štítné žiázy, přednesl své znamen té zkušeno-
stí, kterých nabyl přenešením (transportací) části štitné
žlázy do dutiny kostní, aby tak zabránil obávaným
následkům po odstranění štitné žlázy. Výsledky jeho
jsou nejen zajímavé pro lékaře, ale i velmi hlaho-
dárné pro nemocně. Druhý, dr. Lexer, přednesl své
zkušenosti o přenešení čásli kosti do vzdálených de-
fektů koslních. Použivá k svým operacím (transpor-
tacím) vždy kosti, krytých ještě okosticí a docíiie
vskutku velmi pozoruhodných výsledků. Svou po-
zoruhodnou přednáškou získal si hlučnou pochvalu
přílomných. Po demonstrnci případů operovaných dle
různých melhod, spadajících do této partie chirurgie
kosti, opět schůze ještě před vyčerpáním program
skončena, poněvadž následkem čilě účasti na diskus
doba určená pro schůzi uplynule.
Se sjezdem je spojena též výstava, pořádaná
různými firmami, obchodujícími chirurgckými pří-
stroji a nástroji a hujný výběr nejmodernějších ná-
strojů je tu seskupen na poměrně malém místě. Sjen
slibuje i pro dalši dny svého trvání velmi interesantní
průběh.
Po vlastním sjezdu chirurgickém bude jeden den
ještě konán osthpzedický sjezd a druhý den na to
pak roentgenologický. Douftme, že i lylo dva sjezdy
přinesou hojně nové látky pro účastníky-
#22
alto_textblock
#22
Bibliografie,
* Od kolébky Riegrovy. Almanach ve prospěc
zřízení Riegrovy mohyly na Kozákově. Nákladeu
družstva pro zřizení mohyly. 1908. Knihtiskárna „Po
litiky“ v Paze.
* Vlasta. Román z české dávnověkosti. Naps
dr. Vácslav Řezníček Ilustroval O. Ciholk
(Obrázková knihovna „Besed Ladu“. Svazek 2.) Na
kladatel J. Otto v Praze.
* Werlher. Pokus o podrobnější vylíčení prosi
událei. Napsal Jaroslav Maria. 1907. Naklackate
B. Kočí. Praha. Cena 5 K.
*Zvonice. Novella. Napsal Ouido Maria Vy
skočil. Illustroval A. Kašpar. Šnajdrova knihovn
lidové výchovy. 1. Nákladem a tiskem J. Šnajon
v Kladně.
Arno Dvořák: Kniře. Tři dějství. Výzdob
Fr. Petra. Nakladael F. Šimáček. Praha 1908.
* Karel Babánek: Zaváté oesty. Praha, 1908
Nákladem knihkupectví a nakladatelství E. Weinfu
* Václav Krofla: Nálady ozamění. Nákladen
knihtiskámny Ladislava Grunda, Král. Vinohrady
* Jarmil Krecar z Růžokvětu: V mo
duši věčný smutek dli a věčné teskno... Bibelot ly
riky. Nákladem spisovatelovým, tiskem Em. St-
vína v Praze.
* Český lid. Ročník XVII. Číslo 6. Sborník, vě-
novaný studiu lidu českého v Čechách, na Moravě
ve Slezsku a na Slovensku. Názladem F. Šimnáčk-
v Praze.
* Zven. Orgán a majetek spisovatelského druž-
stva. Ročník VIII. Číslo 25. Nákladem F. Šimáčk-
v Praze
*Šťastný demov. Časopis věnovaný českým
ženám a domácnostem. Ročník IV. Číslo 12. Nákla-
dem F. Šimáčka v Praze.
„Sebraně spisy Svatopluka Čecha“, nákladem
F. Topičevým v Praze, dospěly k třelímu sešitu
poulavého, románově zabarveného díla spisovatelo
vých vzpemlnck, vydávaných pod názvem „Druh
květ“. Nestačí vyposlechnouti pouze přednášku o zi
votě a díle našeho slavného básníka, neslnčí uvě-
domělému našinci znáti básníka pouze z úryvků, ale
nutno poznati jeho díla všechna! Předplatné na 10
sešitů činí K 3.20. Týmž nákladem (v sešilech po 40
hal.) vychází krásný a důkladný spis „O Svalupluku
Čechovi“ z péra prol. Ferd. Strejčka; ze spisu toho,
jenž dospěl též k třetímu sešitu, možno se dokonale
poučiti o životě i díle slavného spisovatele.
* „Zlatá Praha“, velký obrázkový týdenník v na-
kladatelství J. Oty. 31 číslo tohoto uměleckého tý-
denníku přináší řadu zdařile provedených reprodukci
děl mistrů světového jména, jakož i zajímavé obráz-
ky, pojící se k posledním událostem časovým. Z umě-
leckých repradukcí zasluhují zmínky: „Hlava světce“
od Petra Brandla, nevověkého mistra českého, „Na
vyjížďce“ a „Podobizna“ od Václava Manesa, „Podo-
bizna muže“ a „Podobízna starce“ od Jana Kupecké-
ho, „David“ od Piotra della Vocchia, „Podobizna sy-
na“ od Ant. Machka, „Vnitřek chrámu“ od L.. Kohla,
„Na pastvě“ od Karol. Kürnbergovy a jiné repro-
dukce neznámých malířů střodověkých. Beletristická
čist vyniká mnohými přispěvky význačných jmen
lilerárnich, z nichž imenujeme jen „Bratrstvo . po-
#23
alto_textblock
#23
tera.
#24
alto_textblock
#24
kračování velkého historického románu od Al. Ji-
ráska, básně A. Pikharta, „Trtiny“, román od Marie
Calmy a bizarní pohádku Petra Dejmka „Krása“
Redaktorem je A. Boh. Dostál, obrazovou čási pořáde
Viktor Oliva.
* Ucebnice všeslovanské stenografie. Původn
soustava bez převodů. Sestavil F. Mikulík
Tabulky psal A. Vampol. Přeložil v ruský jazyk
Welz. Tiskem knihtiskarny »Potitiky« v Praze. Lito
grafie Farského v Praze. Nákladem vlastním. —
Z předmluvy k tomuto zajímavému spisu vyjimáme
»Dosavadní rozmanité převody obou soustav něme-
ckého těsnopisu (Gabelsbergerovy a Stolzeovy) na
jazyky slovanské dokázaly nad míra poučně, že sic
rychlopisnému požadavku vyhovují větší nebo menšt
měrou, ale že se pro jazyky slovanské nikterak ne-
hodí. Uvažuje nedokonalostí všech soustav převede
ných na jazyky slovanské, usnesl se III. sjezd ve
ských těsnopisů gabelsbergerských, aby se pracovalo
o původní soustavě stovanské, vykázav těsnopisu n
Slovanů úkol mnobem vyšší: Úkol, sjednotit
veškeré Slovanstvo tésnopisem ja-
kožto písmem všeslovanským. Ovšem
ideálu tohoto dosíci nelze pro různosti bláskové (slu
chové), mluvnické (tvarové) a pojmové (významově)
jak na první pohled zřejmo. Přece věak dlužno na
pnouti všechny síly, aby se dostihlo, čeho vůbec do
síci lze. Pisatel (F. Mikulik) po léta pracoval o tako
véto soustavě a má za to, že zvukům a složkám vy
hověno toulo soustavou nejzevrubněji a nejpřesněj
(bezvýminečně) a také nejsnadněji, u Čechů a Slo
váků i délkám (po vůli) a že dáno tak písmo
jehož čtení jest přesně určité a jebož psaní jes
plynnée
#25
alto_textblock
#25
Hudba
#26
alto_textblock
#26
+ Z Paříže, 23. dubna. (K. k.) Pěvecko
sdružení moravských učitelů —
asi 50 osob — bylo dnes odpoledne pražským
profesorem Hantichem uvedeno do radnice, kde
bylo uvítáno municipalitou a uchystána mu ho-
stina. Brněnský pěvecký spolek přednesl s velmí
skvélým úspěchem několik sborů.
+ Emanuel Ondřiček pořádal v těchto dneci
v Berlíně koncert s průvodem orkestru berlínské Fi
harmonie. Průběh a výsledek koncertu byl pro če
ského umělce nad očekávání skvělý. Berlínská kritika
přijala Ondřička nejpřivětivěji, berlínské obecenst
nejnadšeněji. Em. Ondříček měl na programu mimo
jiné skladby též Dvořákův koncert Asmoll, jent
v interpretaci umělcově snad ponejprv dosáhl v Bar-
lině záslouženého úspěchu. Po tomto berlínském
úspěchu byl Emanuel Ondříček získán pro příští kon
ceriní saisonu v Lipsku, Dražďanech. Frankfurtě.
Kolíně n R. i jinde. České umění nabývá tím čest
nébo a mravního zisku na půdě nejnepřistupnější.
+ Řádný koncert České jednoty pro orchestráln
hndbu konati se bude již v sobotu dne 25. t. m.
1/28. bodině večerní v Radolfině. Na místo ředitele
hudby Felixa Mottla, který pro nemoc musil dirigo
vaní odříci, získán byl vynikající norský skladate
Christian Sinding, který bude — jak již oznámeno
#27
alto_textblock
#27
— řiditi svoje skladby, většinou pro Prahu novinky
Skladatel, který do Prahy již zavítal, řídí také jii
zkoušky. Solistou večera bude norský pianista Kare
Nissen, jenž zajímavý, ale oblížný koncert Sindingův
Des-dur již na mnobých místech s velikým úspě-
chem provedl. Mimo to provede týž umětec s pro
fesurem Karlem Hollmeistrem krásně, ve výrazi
ušlechtilé variace pro dva klavíry. Obvyklá generáln
zkouška konati se bude již zejtra o 5. hod. odpol
v Rudolfině. Vstupenky po 6 K, 4 K a 3 K na se
dadla, po 2 K a 1 K 20 h na mista k stání prodá
vají se v hudebních závodech pp. Fr. A. Urbánk
(Ferdinandova třída, vedle Národního dlvadla), MI. Úr-
bánka (Jungmannova třída čís. 12, Hlávkův palác)
v kanceláři Českého filharmonického družstva na Vá
clavslém náměstí čís. 53.
+ Pan Vojta Kucbynka, virtuos na kontrabas
čten Národního divadia, který uměním svým po
vlasti již zvučného jména si získal, účinkuje v neděi
dne 26. t. m. v koncertě ve prospěch chudých studu
jicích c. k. českého gymnania ve velké dvoraně be
sední v Českých Budějovicích a zahraje následují
skladby: 1. F. Simandl: Koncert I. věta. 2. a)v
Kuchynka: Ukolébavka, b) G. Šimůnek: Nálada,
J. Geisl: Rondo.
#28
alto_textblock
#28
Různé zprávy.
#29
alto_textblock
#29
— Zemětřoseni. Z Vídně, 23. dubna. (K. k.
Sismografické přístroje c. k. ústředního úslavu p
meteorologii a geodynamiku zaznamenaly dnes v no-
ci prostředně silné zemětřesení ve vzdálenosti a
10.000 tm. Počátek zemětřesení byl ve 12 hod. 5
mi. v noci, mamální rozkyv 4 mm v 1 hod
min. a konec po 3. hod ráno. — Z Terstu, 23
dubna. (K. k.) Ve zdejší námořní obscrvatoři zazn
menaly dnes v noci sismograficně přístroje vzdálen
zemětřesení. Počátek jeho ve 12 hod. 59 min
noci. Maximum rozkyvu 10 hod. ž min. v 1 hod. 17
mín, konec ve 3 hod. 2 min.
— Dělníci zavraždili železniční podnikatele
Z Míškovců, 23. dubna. (K. k. Uh.) Při stavbě
orlovo-putnocké místní dráhy přepadli v úterý časn
ráno dva dělníci dva podnikatcle, kleří šli právě k že
lozniční stavbě, zavraždli je a oloupili. Z podni-
katelů byl jeden Vlach a jeden Korutanec. Pachatel
byli zatčeni a již se přiznali.
= Důlní požár uhašen. Ze Lvova, 23. dubna
(K. k.) Z Boryslavi oznamují, že spojenému úsilí h
sičů a důlních dělníků konečně se podařilo lokaliso-
vati oheň v dole „Driunia“ a dvou sousedních nafto-
vých nádržkách, které byly nyní zasypány. Velkému
nebezpečí, že by plameny zasáhly cruplivní důl „Vi
no“, je tím zabráněno
= Skandál v divadle. Z Mnichova, 23. dub
na. Při včerejším představení Wedekindovy hry
„Mladý svět“ došlo v divadle ke skandálu a po pře-
stavení strhla se před divadlem rvačka mezi přívr
ženci Wedekindovými a ostatními návštěvníky d
vadla.
= Obětí úžasné lehkomyslnosti slal se jislý se-
dlák v Altenhofenu v Bavorsku. Nesl kbelík s dvacei
librami střelného prachu a kouřil při tom doutník
Zalětlou jiskrou se prach vzňal a vybuchl, při čeme
#30
alto_textblock
#30
sedlák ulrpěl smrtelná zranění. Maso viselo mu v c
rech s těla
= Vévoda Jindřich Borvin Mokleuburský dšr
pod kuratelu Opatření to platí od 14. t. m
= Mezinároduí elektrická výstava v Marseii
byla zahájena včera slavně.
— Dítě zraněno lvem. V Merseburku přiblížila
se 7letá školačka Ulrichova neopatrně ke l
kleci kočovného zvěřince, jenž se právě chystul k o
jezdu; jeden ze lvů tal po dívce přední tlapou a zp
sobil ji značně zranění v obličejí a na ramen.
— Obrovská socha Achillova. Z Korfu, 2
dubina Berlínský sochař prof. Gótz, jenž sem by
pozván císařem Vilémem, vytvoří na přání císařov
obrovskou sochu Achilla pro zámek Achillejon. Bron
rová pozlacená socha bude poslavena na druhé zá
mecké turase a bude ji viděli na několik mil z moř
= Mezlnárodní výstava dopravy. Z Kolina n. R.
23. dubna. Zdejší obchodní komora hodiš uspořád t
mezinárodní výstavu dopravy a zahájila za tím úče
lem již vyjednávání s majileli velkých hotelů
— Cleveland těžce nemocen. Z Novéh
Yorku, 23. duhna. Bývalý president Unie Cleve
land těžce onemocněl. Jeho choroba, rheumatismu
a porucha zarudku, zhoršila se v lázních, kdež Cl
veland dlí, tou měrou, že se stav jeho poxládá z
kritický.
— Krkavčí malka. Z Paříže, . 23. dubna
V Chesnni u Versaillu lančila 24lclá vdova Viktorin
Chavallierová celou noc na plesu. Když
ráno dva její ctitelé doprovázeli domů, bryla stižen
bolestmi a porodila zdravého, vyvinutého hocha
Zpráva o případu se brzy roznesla, ale vdova vše
rozhodně popřela. Ditě zmizelo. Teprve, kayž s
úfady záležitosti ujaly, byla mrtvela novorozeného
dtěte ralozena v jámě. Bestišlní ratka byla dopra
vena do nemocnice u jest policejně střežena
= Hoch vrahem. Z Milána, 23. dubna. V R
rese dostal jedonáctiletý školák Feruccio Grap
na ceslě do školy pohlavek od 18letého dělníka Fer
nanda Gindizzia, zlerého zasáhl při hře hliněno
kuličkou. Rozzuřen, vytáhl hoch nůž a vrazilje
Gindizziovi do prsou, takže napadený klesl na mí
stě mrtev.
= Trapný výjev ve Vatikáně. Z Vídně, 23
dubna Při dnešní závěreční buhoslužbě isrnelský h
velkonočních svátků pronesl vichní rabín dr. Gi-
demann v synagoze řeč, v níž se zminil o afel
dra. Feilbogena v Sixtinské kapli a prohlásil
že musí neuctivé chování se členů vídeňské nábo-
ženské obce, kteří se vmísnli mozi poutníky, v pří-
tomnosti papeže rozhodně odsouditi a vysloviti na
případem politování.
= řinaučnik zastřelil ze. Z Pař!že, 23. dobna
(K. k.) Dle novinových zpráv zastřelil se v jednom
zdejším botelu hnančník Bedřich Peruggia. Sebevral
je prý Rakušák a bydlil v Londýně. Zatímním vyše
třováním prý se zjistilo, že pohnutkou sebevraždy
byly veliké peněžní ztráty.
= Tyf v Uhrách. Ze Subotiště, 23. dubna
(K. k.) Bakteriolog dr. Aujeszky zjistil, že tyfus vy
pukl následkem vniknutí spodních vod do potru
aového vodovodu. Dnes onemocnělo 13 lidi. Čelken
onemocnělo 230, zemřelo 7 osob.
#31
alto_textblock
#31
Denní zprávy.
#32
alto_textblock
#32
— C. k. okr. soud v Karlových Varech
knihovní žádosti české. V čís. 105., ze dne 15.
t. m., přinesli jsme zprávu o zamitnuté žádost
za knihovní vklad, kterou podal pražský advo-
kát p. dr. Heller Ferd. k okr. soudu v Karlových
Varech. Žádost zamítnuta za měsíe po svém
podání z výslovného důvodu, že sepsána v ja-
zyce českém a nikoli v „zemském jazyce,
obvyklém při okr. soudu karlovurském“. Týz
osud potkal i dohlédací stížnost k vrch. zem-
skému soudu. Byla zamitnnta s poukazem, že
jediným oprávněným prostředkem je tu rekurs,
a výslovně bylo prý stěžovateli připomonuto, že
již „v podobném případě právního prostředku
rekursního použil s úspěchem a že okr. soudu
provedení žádaného knihovního zápisu bylo ulo-
ženo“. Včerejší úřadní listy pražské, český i ně-
mecký, výslovně uvadějíce tuto připomínku, ci-
tují zajistě nikoli bez tendence připomenuté roz-
hodnutí chiobského krajského soudu, jak jim
bylo z t. zv. „informované strany“ sděleno.
V důvodech vzpomenutého rozhodnutí rekursního
praví se, že odmitnutí knihovních žádostí ne-
může býti odnvodněno jedině odvoláním se na
§ 4. odst. 3. cís. patentu ze dne 9. srpna č. 8.
ř. z., poněvadž dvorní dekret ze dne 6. září
1783 netýká se žádosti, podaných v řízení
mimosporném a že v případě tomto náleželo je-
dině zkoumati, zdali žádost vyhovuje podmí-
kám, uvodoným v knih. zákonu § 94. „K těmto
podmínkám“, praví se v rozhodnutí krajskéh
soudu chebského doslovně, „nepatří, že kniho-
vni žádost musí býti sepsána práv
v onom zemském jazyku, který jes
u knihovniho soudu obvyklým (11l)
Jelikož tadiž přitomná žádost formálnímu
předpisu § 53. odst. 3. knih. zákona odpovídě,
jelikož dále legitimnace na žádosti k zastoupení
žadatelky podepsaných, k čehož prokázání výtah
z obchodního rejstříku předložen byl bez toho
úřadním listem, soudu přístupným, byla pro-
hlášena a jelikož odůvodněné pochybnosti pruti
oprávněnosti žadatelů k zakročení není, ne-
bylata okolnost, že nebyl přilože
překlad výtahu z obchodaího reh