#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
22. dubna 1908. Císlo 111
#4
alto_textblock
#4
pravil, že Slovanský spolek klade si za vysokou
čest, že má knížete černohorského nejstarším
čestným členem. Dále pravil: Petrohradský Slo
vanský spolek po mnohá desetiletí udržoval du-
chovnou jednotu se Slovany, a Černohorci vždy
cky byli milými bratry Rusů po krvi, víře i zbrt-
ni. Rusové s hrdosti uznávají, že Černohorci po
mnoho století statečně vedli boj s mocným ne-
přítelem křesťanství a v tom jest jejich zásluh
nejen před Slovanstvem, nýbrž přeďe vším kře-
sťanským světem. Slovanský spolek je si jist.
že cizí vlivy nezvrtkají věrnost Černohorců
svému gospodáru a nerozvrtnou těsnou jednotu
mezi národem a knížetem.
Odpovidaje, kníže Nikola pravil: „Černá
Hora vždycky byla, jest i bude věrna jako skála
svým posvátným závětem. Bylo by žádoucí, aby
Slovanský spolek nepřestal udržovati styky
s Černou Horou a podporoval Černohorce, při-
jíždějící do Ruska. Černá Hora ja ka
vždy doufá v boha a Rusko.
V Petrohradě tvoří se nový slovan-
ský spolek, jehož účelem jest podporovati
vzájemné styky mezi slovanskými národnostmi
na půdě kulturných zájmů. Porad, které za tím
účelem konány, se zúčastnili: A. 8. Budilo-
vič, V. I. Vernadský, O. P. Gerasimov, A. A
Girs, A. I. Gučkov. V. M. Istrin, M. Ja. K -
pustin. B. A. Kisťakovský, M. M. Kov-
levský, N. P. Kondakov, baron P. L.. Korf.
S. A. Kotljarevský, M. V. Krasovský, V. I. La-
manský, N. N. Lvov, V. A. Maklakov, P. N
Miljukov, Ju. N. Miljutin, I. Chr. Ozerov.
S. F. Oldenburg. V. M. Petrovo-Solovovo, A.A
Pilenko, M. A. Stachovič, P. B. Struwe
M. M. Fodorov, N. A. Chomjnkov, D
N. Šipov a L. N. Jasnopolský.
Nový spolek nebude míti žádného politi-
ckého ani náboženského programu, aby mohl
soustřediti přivžence všech politických stran
věr, jakož i představitele vědy, umění, litera-
tury a pracovníky na poli hospodářského rozvoje
Slovanstva.
#5
alto_textblock
#5
V 48 hodinách.
Zcela potichu přichystala vláda italská ve-
liké poměrně loďstvo válečné, aby vynutila na
Turecku souhlas ke zřízení italských pošt v pěti
městech tureckých. Noviny, jež o tom zprávy
přinesly, byly skonfiskovány. Dojem tohoto ener-
gického počinu v Italii byl příznivý. A také —
na Portu. Povolila rychle. Praví se, že tlakem
Německa. Neboť toto spojence svého má tak
k smrti rádo, že se chvělo před pomyšlením,
kdyby spojenec ten pod záminkou konfliktu
někde na turecké půdě se usadil. Další trvání
konfliktu mohlo vésti snadno k okupaci Tripo-
lisu, byť především Italie byla hrozila »jen-
dočasným obsazením šesti ostrovů
Egejském moři (Lesbos, Lemnos, Chios
Samos, Imbros, Rhodos), jež mělo se současně
provésti. Ale Porta, čijíe člověčinu, povolila ra-
ději pošty, než aby byla ztratila celou slibnou
provincii africkou.
Leč právě v ní jest ještě záminek dost
dost ke konfliktům novým. Tak tvrdí Italové.
že nedávno ubitý misionář Giustino zavražděn
byl na podnět tureckého guvernérav
Dernu. Dále dal i jistý mutesarif tripolský
spoutati jistého Hamet Šerifa i úvěz-
niti, poněvadž týž spáchal »zločin«, že prodal
italskému inženýru Baldariovi pozemek. Turecký
úřadník vnikl dokonce s vojáky na pozemek in-
ženýrův a násilím zamezil délníkům tam praco-
vati. Slovem, v Tripolisu jsou prý Italové dnes
šikanováni -více než kdy jindy, a tak můžeme
se dočkati možno co nevidět, že Italie po ra-
kouském získu drahou sandžackou a po postupu
francouzském v Marokku přihlás! s
náhle obrněnci svými před Tripo
lisem o — konpensaci. Jedna zámink
odpadla, jiná najde se možná záhy.
Italský tisk projevuje radost svou nad tím.
že veliká eskadra — 12 obrněncův a kři
žákův a 8 torpedoborců byla ho
tova v 48 hodinách k válečné akei
Musí prý býti hrd na to každý italský vlastenee
Taká pýcha svádí ale ráda k dobrodružným
činům . ..
#6
alto_textblock
#6
Spojené státy proti Venezuele.
Předseda senátní komise pro zahraniční zá-
ležitosti Spojených států severosmerických se-
psal po mnohých, různých rozhovorech s presi-
dentem Rooseveltem a státním tajemníkem Roo-
tem resoluci, schválenou presidentem Roose-
veltem samým, v níž se president zmocňuje za
kročiti proti Venezuele zpusobem, jakého vyža-
duje zachování dosavadní důstojnosti Spojených
států a hájení zájmů jejich v jižní Americe
#7
alto_textblock
#7
Hudba.
#8
alto_textblock
#8
+ Koncert soukromého spolku ku podporován
domácích chudých v Praze koná se dne 27. t. m
v Rudofinu za účinkovaní pražské konservatoř
řizením pana ředitele J. z Kaänů. Jako solista vy
stoupí komorní pěvec p. Feli Sanius z Petrohradu
Listky jsou v předprodeji u pp. E. Wetzlera a F. A.
Urbánka ve Ferdinandově tř.
+ Ševčikova kvartelo ukončilo minulé dny
druhé turné v tomto roce po Rusi. Zejména dlužno
zaznamenati velké úspěchy v Oděsse, kam bylo
kvarteto pozváno ředitelstvím carské konservatoře
ke dvěma koncertům. Ruská kritika staví jedno-
myslně toto sdružení za jedno z nejprvnějších
nemá dosti nadšených slov o výkonech jeho poku
se týče čistoty a bravurní dokonalosti i technick
hloubky uměleckého podání. Cesta vede dále Ševčí
kovo kvarteto Černým mořem do Cařihradu.
+ Christian Sinding dnes odpoledne přijíždí do
Prahy, aby převzal řízení zkoušek s Českou Fi-
harmonií ke svěmu sobotnímu koncertu v Rudolfině.
který se koná jako čtvrtý řádný koncert České
jednoty pro orchestrální hudbu. Na programu vedle
symfonie D moll, klavírního koncertu Des-dur (pan
Karel Niessen) a »Ronda infinita« budou ještě va-
riace pro dva klavíry (pp. Kare Niessen a prof. Kare
Hoffmeister). Vstupenky po 6 K, 4 K a 3 K n
sedadla po 2 K a 1 K 20 h na místa k stání pro-
dávají se v hudebních závodech pp. F. A. Urbánk
(Ferdinandova tř. vedle Národního divadla), M. Ú -
banka (ungmannova třída č. 12 Hlávkův palác)
v kanceláři Českého Filharmonického Družstva n
Václavském nám. č. 53.
#9
alto_textblock
#9
Různé zprávy.
#10
alto_textblock
#10
= III. sjezd rakouských užilelů na ústavech pre
hluchoněmé ve Vídni zahájí dnes své porady
= I. mozinárodní laryngo-rhinologický kongres
byl zahájen v ponděli uvitacím večírkem. Zástupce
vyslaly vlády v Anglii, Bulharsku, Dánsku, Německu
Portugalsku, Recku, Srbsku a Uhrách, většina cizo-
zemských akademií, tuzemských a cizozemských od-
borných spolků, celkem asi 800 zástupců. Dnes do-
poledne otevřel siezd místodržitel hr. Kielmansee
#11
alto_textblock
#11
Očekává se, že i kongres resoluci tuto sehválí
dle níž má vláda žádati především opětně roz-
hodnutí nějakým smírčím soudem, potom všal
má sáhnouti, bude-li toho opravdově třeba.
k opatřením ráznějším a ostřejším.
#12
alto_textblock
#12
lesa a hraniční čáru přes 150 Em. dlouhou pr
splavné říční trati.
Je známo, že pro Kamerun přineslo Něme
eko již obrovské oběti peněz i životů lidských
Dosud obchoduje tam však sotva 20 německýeh
firem, a žije tam něco přes 600 Němců i s vo-
jáky a úřadníky. Než německá vláda považuje
území to za velice důležité zejména v budou-
cnosti, neboť jeho přírodní bohatství je dle je-
jího přesvědčení znamenité, vývoz a dovoz pak
velmí slibný.
Pohraniční spor franko-německý o pomez
osad konžsko-kamerunských jest vyřízen ve pro-
spěch Německa. Francie učinila úpravou hranie
tamních značné ústupky Německu. »Figaro
vidí v tom jen pozadí dalekosáhlejšího
plánu. Píše: »Dohoda jest zřejmě jen č á st
mnohem širšího plánu diplomat
ckého. Vyslanec pan Cambon podávaje Hůka
o dobré vůli a dobrém sousedství, v zal
tím jen zálohu na budoucnost
Řeklo se: oběti naše v Marokku dávaji nám
nových větších nárokův...« List napovídá sl
vem, že Francie za ony koncese bude žádst
od Německa značné ústupky v Marokku, kdež
bude Francii dle všeho nyní již nesnadno udr
žeti se v těsném rámci aigeciraské smlouvy
Maročané postupem svým sami rámec fen roz
#13
alto_textblock
#13
Japonsko a Čína.
Zprávy, docházející z Honkonu, oznamují
že Čiňané v Kantonu chovají se dosud klidně.
avšak že se ozbrojují se zřetelem na nynějš
napjatý poměr Číny k Japonsku. Protože v Amoji
rovněž tak jako v provineii kvantunské, počato
bylo s boykotem proti japonskému zboží, o
pluje tam japonské loďstvo, aby střežilo ob
chodní zájmy říše mikadovy.
#14
alto_textblock
#14
Obrana Nizozemska.
#15
alto_textblock
#15
Vláda hollandská zřídila právě zvláštní sbon
pro zeměbranu, jehož úkolem bude zkoumat
plány a návrhy na obranu země. Poradní sbon
tento skládá se z vyšších důstojníků a ze čty
členů občanského stavu.
#16
alto_textblock
#16
Bůlow a příští papež.
Německé listy doznávají upřímně, že Bůlov
za pobytu v Římě hleděl dlouhou návštěvou
u něho zlepšiti styky s všemoeným za Lva XIIl.
stětním tajemníkem papežským, kardinálem Ram-
pollou. A zlepšiti je proto, že Rampolln
pokládá celý Vatikán za muže bu-
doucnosti, ano za příštího papeže. Ne-
hoda prý nahodilá (?) chtěla tomu, že když
kaneléř říše německé večer ke kardinálu zajel.
Rampolla konal večer obřady v chrámu sv
petrském. Kancléř musil dlouho na něj č-
kati . ..
Jak známo, za posledního konklave Ram
polla podlehl papeži nynějšímu, benátskému b
skupovi Sartovi, jenom vlivem pruským ..
Je-li pravdou, že zdravi Pia X. jest chatrn
můžeme se nadlti toho, že vliv pruský bud
hledět získati energického Rampollu, kořist
z toho, že největší republika katolická někdei
šího frankofila rozmrzela a odpudila.
#17
alto_textblock
#17
bíjejí
#18
alto_textblock
#18
Sjezd berních exekutorů z král.
českého
#19
alto_textblock
#19
konán Eyl na Hod boží velikonoční 19. t. m. v Praze
v restaurantu „de Paris“ v Ječné ul. za četně účast
příslušníků tohoto resortu státně-zřízeneckého z Pra-
hy a předměstí a delegátů z venkova. Sjezd zahájil
o 10. hod. dopol. jménem Jednoty státních zřízennů
pro země koruny české, jež jej svolala, předsed
kol. M. Dvořák, uvítav shiromážděné a oznámiv, ž
na sjezd dostavili se líšský poslanec dr. Baxaa
zem. poslanec soudní adjunkt JUDr. K. Šviha. Omlu-
vili se posl. V. Choc a Fr. Buříval. K prvnímu bodu
programu „Požadavky berních exekutorů a význam
odborové organisace“ referoval tajemník Jednoty slál
zřízenců Ed. Šeplavý, který v řeči své poukázal n
nesnesitelně poměry ber. exekutorstva, na jeho těž-
kou a zodpovědnou službu, v níž vydáni jsou v šano
dešti a nepohodě i nevlídnosti se strany obecenstva.
Barní exekutoři, aby dosáhli svých požadavků, na ví-
deňském sjezdu v říjnu m. r. proklamovaných, orga-
nisují se dnes rosortně ve svém vlastním spolku
ale budou poslupovati ruku v ruce s ostatními resorly
státně-zřízeneckými, neboť jenom mohutný solidárn
celek, vědomý si svého programu, může dnes impo-
novati státně-zaměsinavntelské tvrdosti. (Souhlas.
Kol. V. Bělík, ber. exekutor z Karlina, pouka-
zuje na rozdíl poměrů ber. oxokutorstva v Čechách
v Haliči, Dol. a Hor. Rakousích a j. U nás berní exe-
kutor nesměl ani býti nemocen, něboť byl nucen
sťonat na svůj účet, teprve poslední úpravou dosáh i
berní exekutoří aspoň nemocenského pojišťování.
Pan Netolický, berní exekutor z Chrudimi,
uvádí, že kolegové pražští nemají stejného údělu
s vonkovskými. Venkovským ukládá se práce vlee
nežli dost a nezbude jim na jejich služebních cestách
ani času, aby si koupili za 2 kr. chleba a sklenie
piva. Je-li venkovský berní vykonavatel až 4 dny
na cestách, nezbude mu, musí-li přenocovat a str
vovat se, z těch 1 zl. 20 kr. ani krejcaru a musí si.
aby rodinu vyživil, na jiné straně přivydělávat. Z
30 let své služby je berní exekutor na nohy pryě
a připraví-li se o zdraví a zemře, pak jeho pozůstl
odkázáni jsou na to, co se vybere obyčejně na sběra
listiny, jež nechají se kolovati mezi úřadníky a zř
zenci na berních úřadech. (Souhlas)
Po poznámce kol. Švejkovského, ber. exe-
kutora ze Zbiroha, ujal se slova poslanec dr. Baxa
který jménem poslanců klubu národně-sociálního n
říšské radě prohlásil, že jako se poslanci tito zasaze
vali o zájmy a potřeby malých lidí, že stejně staraj
se o požadavky státních zřízenců, kteří zasluhu
zvláště se strany vlády sociální péče, tedy i o přán
berních exekutorů, jež dosud do veřejnosti nepro-
nikla, a budou je usilovně hájiti. „Pollesk.)
Posl. dr. Šviha akcentoval solidarilu úřadi
ctva státního se zřízenectvem, zvláště pokud se týče
domáhání se moderní pragmatiky a poukázal na
žebrácké odměňování výkonů ber. exekutorů. Bez-
citná byrokracie vídeňská, kdykoliv se jedná o zlep-
šení pluků stát. zřízenectva, má jedinou odpověl
že toto má vedlejší příjmy. Na odmilavé a krajno
nepřátelské nám stanovisko ministra financí Kory-
towského odpověděti musíme železnou organisací
na požadavcích slanovených musíme trvati neochvěj
ně, Jen takovou solidaritou budeme imponovati
(Bouřlivý pollesk.)
Redaktor „Státního Zřízence“ J. Bř. Hů r k
zmiňuje se o přijatém návrhu zákona na úpravu
poměrů ber. exekulorstva na vídeňském sjezdu, jen
rozeslán byl na všecky poslanecké kluby, cituje reso-
smýšleni na témž sjezdu přijatou, jež byla výrazem
smýšlení delegátů zde shromá žděných, navrhiuje kni
vzhledem k speciálním poměrům doplněk.
Resoluce zní:
„Neblahé postavení všech slálních berních exe
kutorů v Rakousku, přivozené nedůstojným poměrem
služebním, jakož i nedostatečným, ano hanebným
odměňováním, způsobilo v kruzích exokutorských
kdyžtě opětovné, na vyšších místech podávané pe-
bice za odpomožení těmto zlořádům nepřinášely žád-
ných anebo jen nedostatečných rozhodnutí, zostřen
nespoltojonosti, která měla za následek svolání vše-
obecného sjezdu delegátů tohoto státního zřízenectva.
na němžto 26 dolegátů, zastupujících 1007 berních
exekutorů, usneslo se jednomyslně na tomto: Shro-
máždění delegátů státních berních exekutorů v Pa
#21
alto_textblock
#21
Japonsko na Koreji.
Japonsko vniká po převratu na korejském
trůně stále více do Koroje, tak aby se tato země
z jeho objetí už novyprostila. Nedávno Japonci
v Evropě pro svoji vlast působící, musili se na
máhati, by evropské kruhy světového obchodu
přesvědčili, že v Japonsku nehrozí státní ban
krot, Angličané dokazují, kterak krajně napjaly
jsou japonské finance, vláda japonská však přeoo
se rozhodla, půjčiti státu korejskému 40 mil
kor., a to po 8 milionech kor. ročně. Zajisté
se tak nestalo z lásky k bližnímu! Vedle tétn
přímé působnosti japonské vlády na Koreji pra
cují tam pro ni japonské společnosti osadnické
Nyní zřídil „kolonisační společnost východu“
japonský kníže Ito s tokijským ministrem Koreje
Songem Pieng-Čunem. Společnosti téte poskyt
japonský parlament 20 mil. K, jež jí budou vy
placeny ve čtyřech ročních lhůtách. Společnos
kupuje na Koreji rýžová pole, ornou půdu, sta
vební pozemky atd. a usazuje tam japonsk
osadníky, kterým poskytuje i zařizovací subven
ce. Podobná společnost jiná působí tam již o
dřívějška. Tím způsobem opanuje Japonsko Ko
reu zvolna, ale jistě.
#22
alto_textblock
#22
Nově hranice Kamerunu a Konga.
„Národní Listy“ měly nedávno telegrafi
ckou zprávu, že zástupcové Německa a Fran
eie zahájili v Berlíně formální závěrečné jed
nání o změně hranic mezi francouzským Kon
gem a německým Kamerunem. Nyní německé
časopisy uveřejňují o věci té polovládní sdělení.
Poznamenává se v něm, že již v první úmlue
o hranicích obou řečených území, dne 14
března r. 1894 uzavřené, bylo ustanoveno, že
umělé, přímočárné hranice mezi nimi mají býti
po zeměpisném prozkoumání styčného pásu ze-
mě nahraženy branicemi přirozenými, ale aby
z toho ani Francii ani Německu nevzešla újme
To se nyní stalo, a nová úmluva hraniční byl
18. t. m. v Berlíně podepsána vyslancem Cam-
bonem za Francii a slátním sekretářem šl. Scho
nem za Německo. Dle zmíněné polovládni zprá
vy bylo jednání obtížno zvláště proto, že někte
rých částí půdy, jež měla býti znova rozhrani
čena, žádaly i německé i francouzské podnik
telské firmy, které tam již byly zřídily své zá
vody. Dohody obou států se dosáhlo vzájemhým
ústupky. Německo odstoupilo hranici celé kusy
země a jiné za to dostalo; Německo obdržele
touto výměnou 2500 čtverečných kilometrů pra
#23
alto_textblock
#23
velké rozčilení. Lékař, jenž zjistil dý
mějový mor, byl vržen do vězení, pozděj
však na zakročení diplomatického sboru opět pro
puštěn.
= Celníci podloudníky. Z Paříže, 21. dubna
Velkou sensaci působí zde podloudnická aféra, do ní
jsou zapletení tři celní úřadnici jako spoluvinníci
Od půl roku přicházelo do Paříže denně za tisíce
franků zápalek, cigaret, přepychových doutníků, ta-
báku a jiných věcí jež nebyly vycleny. Teprve nyn
podařilo se přijíti podloudníkům na stopu, Zbož
docházelo na nádraží severní dráhy a bylo třem
úřudníky propouštěno bez prohlídky, načež bylo do-
pravováno do sousední kavárny, kdež se vydávale
dobre zorganisovanému kruhu odběratelů. Číšní
z kavárny a jeden nosič z nádraži byli zatčeni, pro-
vinili úřadníci pak zbaveni místa a zavedeno prot
ním trestní vyšetřování.
= Loupež v klenotnickém krámě. Z Vídně, 21
dubna. V noci s neděle na pondělí byl vyloupen ob
chod se zlatým a stříbrným zbožím a prádlem firmy
Leitnerovy v Neubau. Zloději dali se večer za
vřiti v domě, ukryli se ve sklepě a odtud prolomil
zeď. Ukořistili asi sto stříbrných -i zlatých hodinek
prsteny, náušnice, řetězy a přívěsky, jakož i mnoho
nákrčníků a damských košil
= Viní se z vraždy. Z Paříže, 21. dubna. V l
ké vzrušení vzbudilo v okolí Lvonu zatčení jistéh
Courtilleta, jenž udal, že jest pachatelem dveu
z deviti vražd, jež tam byly v posledním roce spá
chány a posud zůstaly nevysvělleny. Zjistilo se však
že se výpovědi Courtilletovy nesrovnávají se skuleč
ností, poněvadž v době, kdy vraždy se staly, odpy
kával si trest ve vězení. Přes to setrvává Courtill
na svém udání, že jest vrahem.
= Arcivévoda vynálezcem. U pešťského palen
ního úřadu byla podána zajímavá žádost o paten
a sice arcivévodou Leopoldem Salvátorem, jenž pr
vynalezl novou konstrukci pohonu motorového vozu
= Miliardář střežen delektivy. Z Londý na
21. dubna. Jak se sděluje z Nového Yorku, dal e
včera Rockefeller, když vedl do kostela svá
dvě vnoučata, provázeli soukromými detektivy, po
něvadž se obává výhrůžek tak zvané „Černé ruky“
vůči jeho vnukům. „Černá ruka“ zaslala malce obou
dětí výhrůžné dopisy.
#24
alto_textblock
#24
jménem protektora arciknížele Františka Ferdinanda
Předseda sjezdu prof. dr. Chiari uvítal zástupee
vlád, tuzemských i cizozemských universit, mezi
nimi prof. dra. Frankenbergra z české university
v Praze, a interssované společnosti. Většina zástupcí
cizích vlád tlumočila pozdravy a blahopřání. Cipai
a arciknížeti-protektorovi byly zaslány holdovací te
legramy. Po zprávě hl. tajemníka prof. ryt. Schrötter
měl slavnostní řeč na památku a oslavu Tůrcka
Czermacka. Potom zahájena laryngo rhinologická vý
stava. Odpoledne prohlédli si účaslníci různé uni
versitní kliniky
= Žolozniční katastrofa v Australii. Z Mel
Bourne, 21. dubna. (K. k.) U Braybrooku (Viktorie
srazily se dva vlaky. Zabito bylo 27 o sob
40 poraněnc. — Z Melbournu, 21. dubna
(Něm, kab.) U samého Melbournu udála se včer
večer veliká kntastrofa železniční. Rychlovlak, při-
jiždějící z Bendiga, vjel do osobního vlaku, který
stál připraven k odjezdu na slanici, vzdálené 7 ansl
mil od Melbournu. 4 vagony osobního vlaku
byly roztříštěny a shořely. Doposu
bylo z trosek vytaženo 41 mrtvých a 5
těžce raněných osob. Jak tvrdí vlakvedouc
rychliku, začal krátce před vjezdem do stanice uvá-
děti v činnost brzdu Westinghousovu, avšak brzda
selhala. — Z Melbournu, 21. dubna. (K. k.) Dle
posledních zpráv bylo při železničním neštěstí
Braybrooku zabito 42 oseb a 88 osob bylo zaněno
Tři vezy byly úpině do sebe sraženy. Ohněm, který
vznikl v ssulinách, bylo mnoho osob vážně por-
něno.
= Sníh a zima. Z Berlína, 21. dubna. (K. k.
V noci teplota klesla a v poledne padal sníh. Rovněi
z Virchurku, Kielu a Eisenachu docházejí zprávy o
sněhových vánicích a klosnulí teploty. — Z Paříže
21. dubna. (K. k.) Z mnchých krajů docházejí zprávy
o kruté zimě a sněhových vánicích.
= Mor ve Veneznele. Z Nového Yorku, F
dubna. Spolková vláda obdržela zprávy, dle nich
v celé Venezuele zuří mor. Nemocnic
jsou plny umírajících. Soudí se, že jde
mor dýmějový. Vláda zadržuje všechny zprávy
epidemii. — 2 Kolina n. R., 21. duhna. „Koln
Zlg.“ sděluje, že dýmějový mor ve Venezuele vyža
duje stále více obělí. V příslavních městech zavládl
#25
alto_textblock
#25
kousku vzněší na vysokou vládu nejdůtklívější pros
bu, aby vyplniti ráčila co nejdříve tato přání a p
žadavky berních exekutorů
1. Po zákonné úpravě služebního poměru deli
niliva, přiznání karakteru veřejného úřadníka, zvý
šení aklivních a pensijních plalů, zaopatřovacích p
žitků;
2. zkrácení doby služelní na 30 let pro dosa žen
plné pensea
3. zákonná úprava služebního poměru výpomoe
ného personálu exekučního
Sjezd berního exekutorstva z král. českého př
pojuje se v plrém rozsahu k této resoluci a akcentuj
výslovně, že navrhovaná úprava platů musí spočí-
vati na uzákoněné zásadě časového po-
stupu, že v otázce sklivitního přídavku domáhá s
současně známé reformy těchto přídavků, aby v
měřovány byly nikoliv dle dosavadních nevyhovuj-
cích tříd místních, nýbrž dle jedině správného mě-
řítka místních drahotních přídavků, poněvadž jen tl
bude aktvitní přídavek nejen přebytečným, nýbr
i úhradním fondem pro nepředvídané události ho
spodířského a rodinného života a že konečně v otáz-
ce disciplinárního řízení má býti tlumočen požada
vek po veřejnosti jeho s právem zastoupení a paritet
ního kolegiálního složení disciplinkrního soudu
Sjezd berních exekutorů z král. českého akcen-
tuje dáleu že v otázce služební pragmatiky, jež v ná
vrhu zákona v celku svém fešena není, přirozen
trvá na všech sem spadajících programatických po
žadavcích státně-zlízeneckých vůbec a vyslovuje ko-
nečně naději, že minimum požadavkově, jež llumo-
čeno resolucí, dojde v brzku svého uskufečnění jak
malá splátka lidu daná parlamentem lidovým.
Po přijetí resoluce sdělil předseda, že došly po
zdravné telegramy od ber exekutorů ze Sedlic.
z Litomyšle, Jilového, Vodňan, Nového Bydžova
z Vídně a zdařilý sjezů ukončil.
V odpolední ustavující valné hromadě Spolk
berních exekutorů pro král, české zvolení do ústr
výboru berní exekutoři: Předsedou V. Bělík, I. m-
stopředsedou Jos. Podlešák, II. místopředsedou Fr
Feromonti, jednatelem Jos. Zborník, pokladníken
Jos. Malý, domácím správcem J. Štampfer; člen
výboru: Václ. Šlosar, Jos. Tejnický, Jarosl. Černý
Em. Hájek a Jos. Rabock: jako náhradníci: Em. Sy-
nek, Jan Černý. Leop. Kalousek a J. Malý. Na to
jednomyslně přijato, aby spolek stal se na základě
znění čl. 3 odst. h) stanov pobočným spolkem Jed-
noty státních zřízenců v Praze. Ke spolku přistoupile
dosud 80 ber. exekutorů, další přihlášky přijínn
předseda kol. V. Bělik, přís. ber. exekutor Karlin
Palackého tř. č. 30 n
#26
alto_textblock
#26
Denní zprávy.
#27
alto_textblock
#27
— Dotaz k Jeho Excelenci panu ministru
obchodu. Ředitelství pošt a telegrafů pro krá-
lovatví české nařídilo výnosem č. 59.701/XI. ze
dne 14. dubna 1908, že nově vydan
telegrafní tarify smějí se v čistě
německých městech vyvěšovati pouze
v textu německém a v ostatních mě-
stech v Čechách musí býti vyvěšo-
vány v textu oboujazyčnén. Tak zn
nejnovější šťastná zpráva o poslední vymoženost
positivní politiky vlivu a moci na poli jazyko-
vém za bležené éry statu quo ante. Poštovní
ředitelství pražské dekretem svého všemocného
dvorního rady, pouhým škrtem jeho pera pro-
vádí administrativní rozdělení země v ohledu per-
sonalií a vnitřní správy dávno s Eppingerem
Schwarzerem ujednané a ve věci dohotovené nyn
také na venek způsobem zrovna demonstrativním.
Krok za krokem — a kroky tyto nejdou věru
za sebou tempem zrovna pomalým — uskuteč-
ňuje se administrativní rozdělení země podle
modelu Václava Titty v Třebenicích. Rozdreení
jednoly království českého, svatokrádežné zmen-
šení české domoviny, zkrácení práv oblasti jazyka
českého o celou třetinu, to vše děje se takřka před
našima očima, před zrakem našeho českého lidu
který jako by byl vyměněn za jiný, anebo jakoby
byl ztratil sama sebe — a svou minulost . .
Nyni, když si dal národ klidně libiti dekrety
Wessellého a Titty, posměch Kleinův se statem
quo ante, aniž odpovéděl jedinou srozumitelnou
odpovědl, nyní přistupuje Volksrat, jemuž je
poštovní dvorní rada tak dobře k službám jako
lajný rada vrch. zem. soudu, a za vá d
v »člstě německých městech« také
vnější úřadování výhradně ně-
mecké. Která pak jsou to čistě německá
města v Čechách, který zákon, které nařízení
zná nějaká česká a německá města v Čechách
vůbec?! Ví o tomto nejnovějším činu
c. k. poštovní germanisace v Če-
chách nejvyšší chef pošťovn
správy J. Exc. pan ministr o bch o d
dr. Fiedler?! Když se po mnohém našem
naléhání odhodlal k odpovědi v příčině výhradné
německých celních tiskopisů v Čechách a n
Moravě, vyšlo na jevo, že — nemůže pomoci
poněvadž celní tiskopisy upraveny byly ji ž z
jeho předchůdce. Ukaz generálního pošt-
mistra v Čechách, kterýmž se dekretují v zem
čistě německá města a v nich výhradná něm-
čina v zevním úřadování — má datum z to-
hoto měsíce. Jak odůvodní český mini str
obchodu tento skutek svého podřízeného
poštovního ředitele, kterým za jeho v lády
tak těžce kompromitováno jest ministrovo vlastn
postavení i postavení jeho strany ve vládn
většině?
— Ku porušování práv jazyka českého ně
meckými soudy. Píše se nám z kanceláře pana
dra. Karla Groše: K jakým důsledkům vede
vyřizování českých podání jazykem německýi
nejlépe ilustruje tento případ: Jménem „Ob
shodní záložny“ v Praze provedl jsem v Krasli
cích exekuci. Soud vyřídil český návrh po ně
mecku a přeložil firmu: Obchodní záložn
v „kaufmänniscber Creditverein“ (kupecký úvěr
ní spolek). Před výkonem dražby zaslal dlužník
celý obnos s příslušenstvím pod adresou „Kauf
männischer Creditverein in Prag“ a navrhl zru
šení exekuce. Soud k návrhu tomu dražbu za
stavil a vyzval vymáhající věřitelku, aby se v
jádřila, zda zaplacení obdržela a souhilasí-
s návrhem na zrušení exekuce. — Tato ovšem
poněvadž peníze pod zcela nesprávnou adresou
zaslané neobdržela, vyjádřila se záporně a žá
dala přisouzení útrat onoho vyjádření. Soud sku
tečně také útraty ony proti dlužníku přisoudi
a odůvodnil přisouzení to tím, že dlužník zasla
peníze na nesprávnou adresu. Ačkoliv sám
soud svojí překladatelskou hore
čkou uvedl dlužníka vomyl a útra
ty vzešlé sám zavinil, neostýcha
se náhradu jich uložiti dlužníku.
Proti něm. vyřízení byl ovšem podán rekurs, žá-
dost za odmítnutí celého krajsk. soudu v Cheb
pro předpojatost, s návrhem na přisouzení útra
proti soudei v Kraslicích, jakož i dozorčí stížnost
na vrehní zemský soud. Dozorči stížnost byta
vyřízena usnesením presidia e. k. vrchního zem
ského soudu ze dne 14. dubna 1908 č. praes
5360/8/17 takto: K dozorčí stížnosti pana dra
Karla Groše v zastoupení „Obchodní záložn
v Praze“ do usnesení c. k. okresního soud
#28
alto_textblock
#28
v Kraslicích ze dne 13. února 1908 č. j. E.
89/8/2 dává se panu stěžovateli věděti, že při-
hlížejíc k tomu, že usnesením soudním (§§ 425
c. ř., 78 ex. ř.) odporovati jest, není-li to vý-
slovně vyloučeno, v řádném pořadu práva ce-
stou rekursu (88 514. c. ř. s. 65 a 78 ex. ř.)
a že v případě daném výjimky z tohoto pravidla,
byť i šlo o otázku jazykovou, nestává, e. k.
vrchnímu soudu zemskému ve věci samé právo
nepřísluší, mocí práva dozorčího zasahovati
v rozhodování soudeovské. Pokud však c. k.
okresní soud v Kraslicích o své újmě předsevzal
změnu jména žadatelky, přeloživ firmu její
(§ 15. zák. obch., 88 4., 5. č. 1., 6. č. 2. a 12.
zákona ze dne 9. dubna 1873 č. 76 ř. z.) v ná-
zev: „Kaufmännischer Creditverein“, bylo c. k.
okresnímu soudu vzhledem k tomu, že tu jde
o zájem obecný, najmě o zachování předpisu
o vedení rejstříků (§ 324 j. ř. min. nař. ze dne
18. ledna 1883 č. 20.176) příslušné poučení
uděleno. Vyřízení podepsáho jest vicepresiden-
tem vrchního soudu p. Rineschem. — Návrh
na delegaci jiného nepředpojatého soudu byl tak
zamitnut, dotyčný výměr však dosud doručen
nebyl. Nehodlá patrně vrchní zemský soud ani
za předsednictví českého (I!!) mistopředsedy
plniti svoji povinnost, a uzná-li za dobré stíž-
nosti v jednom bodě vyhověti, udílí revoltujícími
soudu pouhé „poučení“, místo aby nařizoval
svému nařízení mocí průchod zjednal.
— Další obrázek o jazykových poměrech
u soudů v král. českém. Píše se nám: Dne 8.
března 1908 podal dr. Bráza, advokát na Vino-
hradech, k okresnímu soudu v Mariánských
Lázních palmární žalobu na 722 K 82 h, ovšem
českou. Žaloba ta byla a limine zamítnuta s po-
ukazem na čl. 1. uvedn. zák. k soudn. řádu
a 8 13. starého civ. řádu soudního. Proti tomuto
zamilnutí podal žalobce 20. března 1908 re-
kurs krajskému soudu v Chebu. Dále podal dne
23. března 1908 praesidiu vrchního soudu zem-
ského v král. českém dozorčí stížnost, druhou
stížnost dozorčí a dne 1. dubna 1908 stížnos
k ministerstvu spravedlnosti. Dosud obdržel ža
lobce vyřizení stížnosti pouze od krajského sou-
du v Chebu v řeči německé z 23. březn
1908, kde obšírně se vykládá pojem a význam
řeči v zemi obvyklé a klade se na to dů-
raz, že podle 8 8. občan. zák. obec. jenom
zákonodárce má tu moc, vykládati zá-
kon způsobem všeobecně zavazujíeím, ale
správní moe (Verordnungsgewalt) ve státě
nemá to právo, uby citovan, článek zákona bu
pro celé území státní, nebo jen pro čásť jeho
vykládala a prováděla. Proti tomuto
rozhodnutí podal dr. Bráza stížnost, poku
ovšem je přípustnou a i dozorčí stíž n o st
proti krajskému soudu v Chebu na nejvyšší
soud. Vyřízení ovšem dosud nedošlo. Jest zají-
mavá otázka, jaké stanovisko by zaujaly finan-
ční úřady, až by některý poplatník se toho roz-
hodnutí krajského soudu v Chebu přidržel a
proti předepsaným poplatkům namítal, že fina-
ční ministerstvo není oprávněno vykládati
prováděti poplatkový zákon, nebo zákon o da-
ních; to že smí jenom zákonodárce. Uvidíme,
zda a co ozhodne teď nejvyšší soudní instance.
— K pohostinským hrám slovanských divadel ve
Vídní a ku pozvání krakovského ensemblu do Prahy
oznamuje nám vrchní režisér Jaroslav Kvapil
O pohostinských hrách krakovského divadla kore-
spondoval jsem s ředitelem Solským již od 4. t. m.
tedy mnohem dříve, než mu bylo učiněno na-
bídnutí z Vinohradů. Dne 8. t. m. poslal mí ředitel
Solski tento návrh: »V prvních dnech června mohl
by přijeti krakovské divadlo do Prahy a činohra Ná-
rodního divadla navzájem do Krakova. Je shoda
zásadě? Podrobnosti dle dohodnutí«, Dne 9. t. m
zaslal jsem řediteli Solskému tento telegram: »Ná-
rodní divadlo do Vídně pojede. Díky za projev sol
dárnosti. Tvoje proposice oznámím řediteli a diva-
delní správě. Ostatek dopisem«. Z této celé korespon-
dence je zřejmo, že jsme zahájili jednání s Krako-
vem před 11. dubnem, kdy počalo s ním jednat
divadlo vinohradské. V pražských časopisech dne 16
t. m. bylo sděleno, že jsem odjel v tě věci do Kra-
kova — a teprve 17. t. m. publikovalo vinohradské
divadlo první zprávy o svém projektu. Téhož dne
setkal jsem se už v Krakově s ředitelem Solským
jenž se právě vracel z Varšavy, dostav mou depeši
že přijedu. Teprve v mé přítomnosti otevřel
četl telegram z Vinohradů, poslaný 16. t. m., jími
jej pan ředitel Šobert vyzývá, aby aspoň zásadně
odpověděl a příjel na ústní poradu do Olomouce.
Telegram tento podán byl v době, kdy již pražské
i vídeňské časopisy oznamovaly, že cyklus slovan-
ských her chystá Národní divadlo — a touž dobou
telefonovalo ředitelství vinohradského divadla prat
ským redakcím, že divadlo krakovské přij al
jeho nabídnuti, kterážto zpráva byla s my
šlena. Je sice na snadě, že ředitelství vinohrad-
ského divadla počalo pomýšleti na slovanské poho-
stimské hry současně s námi a ještě o našich plá-
nech nevědouc — ale rovněž je nepochybno, že první
zprávy o tom podalo veřejnosti tehdy, kdy musilo
již o naší akci věděti a kdy celý případ narbyl u
nepokrytého a nepěkného rázu konkurenčního.
— Kluby občanské. Občanský klub v Kar-
líně bude míti ve středu dne 22. t. m. o 8. hod.
večerní v restauraci p. Ant. Kazdy v Karlíně,
v Palackého třídě, důležitou výborou schůzi, ke
kteréž i členové klubu dle stanov přístup mají
a rozhovoru zúčastniti se mohou. — Malostran-
ský občanský klub oslaví své 20leté trvání přá-
telským večírkem, který uspořádán bude dnes
ve středu 22. dubna 1908 v 8 hod. večer ve
dvoraně Malostranské besedy.
— Z Národní rady české. Ústřední výbor
zasedá dnes v 5 hod. odpol. v zasedací sini
Národní rady české (ve Vodičkově ul. č. 20).
— Čechové! Zaveďme všeobecně jednotný
a dobrovolnou disciplinou výhrdný národní ko-
lek český, vydaný Národní radou českou ve pro-
spěch souměrné podpory nejdůležitějších účelo
celonárodních vůbec a menšinových zvlášté!
Konej každý, korporace, spolky i jednotlivei
také zde svou národní povinnost! Národní kolky
i účtenky kupujte v místních prodejnách!
— Osobní. Za starostu okresního zastupitalstva
hořického zvolený rolník Jan Janák z Břišťan
byl od císaře potvrzen. — Pan MUDr. A rtu
Hamáček, dlouholetý lázeňský lékař z Janských
Lázní, ordinuje letos v Karlových Varech Kreutz-
strasse »Brandelbarge.
— Rodinné zprávy. Slečna Mařenka Svobo-
dová, dcera obchodníka a majitele domu v Praze VII.
Beleredlova třída a pan Antonín Zeman, oprav-
něný mistr tesařský a podnikatel staveb v Bubenči,
slavili své zasnoubení
— Úmrtí. V Praze-VII. zemřel pan Václee
Janda, býv. statkár. Pohřeb koná se ve čtvrtek
dne 23. dubna o 3. hod. odpol. z chrámu sv. Kli-