#1
alto_textblock
#1
Dne 20. května 1900
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 137. Strana 3.
#4
alto_textblock
#4
Předseda konstatuje při tom neschopnost sněmovny
k usnášení a zakončuje schůzi.
Příští sehůze bude ohlášena písemně.
Schůze končí ve 4 hod. 45 min. odpol.
#5
alto_textblock
#5
Zprávy politické.
#6
alto_textblock
#6
V Praze, 19. května.
#7
alto_textblock
#7
K situaci. Rozhárané poměry panující v poslaneclé
sněmovně, povedou nejspíše přece jen k rozpuštění říšské
rady. »N. Fr. Pr.« tvrdí dekonce, že předseda ministerstva
dr. šl. Körber obdržel k tomu od císaře již plnou moc. Vláda
vyčká ještě jen ukončení zasedání delegačního. Potrvá-li
česká obstrukce i potom, dá prý ihned uveřejniti císařský,
říšskou radu rozpouštějící patent, načež vyhlášeno bude nej-
vyšší nařízení, kterým na základě § 14. zavádí se prozatímní
rozpočet na dobu od 1. července do 31. prosince t r.
Sociálně-politický výbor poslanecké sně-
movny konal včera schůzi, v níž po krátké debatě,“ které
se súčastnili posl. dr. Fořt a vládní zástupce ministra
orby Zechner, zvolen byl posl. Kolischer zpravo-
dajem o vládní předloze, týkající se zkrácení pracovní doby
v dolech.
Nestor říšské rady, člen panské sněmovny, dr.
Ignác šl. Plener, slaví dne 21. t. m. své devadesáté na-
rozeniny. Týž stal se poprvé ministrem dne 22. dubna 1860
a sice ministrem financí. Do sněmu království českého byl
vyslán obchodní komorou v Chebu roku 1867; téhož roku
vyslán byl také do říšské rady, ve které zasedal až do roku
1871. Dne 13. října 1873 povolán byl do sněmovny pan-
ské. Roku 1868 byv jmenován tajným radou, je doyenem
tajných radů. V občanském ministerstvě z roku 1867 byl
ministrem obchodu, Když potom kníže Auersperg úřad
svůj složil, vedl Plener po odstoupení Tasffeho, Potockého
a Bergra po několik neděl, od 15. ledna až do 3. února
1870, kabinet, v jehož čele stál Hasner. Dne 7. dubna 1870
odebral se na odpočinek. V paměť národa českého zapsal se
zrovna tak šťastně, jako syn jeho dr. Arnošt šlechtic Plener,
bývalý ministr financí a nynější předseda nejvyšší státní
účtárny.
Finančuí ministr dr. šl. Böhm-Bawerk přijel
dnes za příčinou oslavy 50letého doktorského jubilea fin.
ministra m. šl. ryt. Dunajevského do Krakova.
Železniční ministr dr. ryt. Wittek odjel dnes
ráno do Pešti.
Vojenské dodávky. Ministr vojenství šl. Krieg-
hammer vyjednával s uherským ministrem obchodu ve
příčině dodávek pro vojsko. Výsledek je ten, že uherský
průmysl ve všech druzích potřeb pro vojsko a pro marinu
bude súčastněn podle kvotového poměru, t. j. 34.6 proc.
Pro výrobky, které dosud v Uhrách vyráběny nebyly, učiní
ministr objednávky u rakouských průmyslníků, ale jen za-
tímně. Maďarskému ministrovi obchodu bude příslušeti, by
pečoval o to, by takové výrobky za nedlouho mohly dodá-
vati také továrny maďarské. Maďarskému ministrovi ob-
chodu přísluší dále kontrola nad dodávkami. Bude míti
vliv na objednávky, čímž bude vyloučeuo zřizování spo-
lečností monopolních. Při rozdělování dodávek bude vzat
zřetel jak na malý průmysl tak na malé továrny.
Ineompatibilitní aféry v Uhrách. Poslanecké
uherské sněmovně bylo těchto dnův ohlášeno neméně než 25
případův incompatibilitních. Ohlášení učinili socialisté. Ve
smyslu sněmovního řádu má každý, kdo ohlásí incompatibi-
litní případ, právo, dostaviti se před výbor a hájiti své udání
Socialisté zamýšlejí nyní dostaviti se do schůzí výborových
hromadně. Mezi oněmi poslanci, kteří byli od socialistů ob-
vinění z incompatibility, nalé ají se m. j. Bela Lukacz, hr.
Štěpán Tisza, hr. Geza Andratzy, hr. Geza Teleki, bar. Nopcsa.
konsul Abranyi a Ludvík Hollo. Historie může státi se ve-
lice rozmarnou, neboť bude asi při ní židovská korrupce
v Uhrách bengálským ohněm osvětlena.
Rumunští královští manželé, následník trůnu
s chotí a dětmi s průvodem přibyli včera večer do Buku-
rešti, doprovázeni ministrpresidentem Cantacuzenem a mi-
nistrem pro veřejné práce Gradištianem. Kra lovští man-
želé byli po celé zemi srdečně vítáni.
Mezinárodní kongres socialistů sestoupí se
dne 23. září v Paříži a potrvá šest dnů. Bude to již pátý
kongres svého druhu. První odbýván byl v Paříži 1889.
druhý v Brusselu 1891, třetí v Curychu 1893 a čtvrtý
v Londýně 1896. Jako účastníci mají býti lpřipuštěni všecky
politické spolky, kteréž uznávají podstatné zásady socialismu:
#8
alto_textblock
#8
sespolečenštění výrobních a záměnných prostředků, meziná-
rodní srozumění a dobytí moci se strany proletariatu, sorga-
nisovaného ve zvláštní třídu. Kromě toho budou směti vy-
slati své zástupce také všecky nepolitické organisace, po-
staví-li se na půdu třídního boje a budou-li hájiti nutnost
zákonodárné a parlamentární akce. Anarchisté mají býti
vyloučeni, aby zabráněno bylo tím opětování skandálních
výjevů, kteréž přihodily se na posledním kongresu v Lon-
dýně. Ale již prozatímní jednací pořádek pařížského kon-
gresu obsahuje různé símě sporu. Má totiž býti rokováno
o mezinárodní ochraně práce, (pracovní doba, nejmenší
mzda a p.), o politickém a hospodářském vyvlastnění mě-
šťáctva a sespol čenštěnílvýrobních prostředků, o mezinárodním
míru (militarismus, odstranění stálých vojsk), o koloniální
politice př mém zákonodárství se strany lidu, obecním so-
cialismu, trustech, dobytí veškerých mocí v solcích se stra-
nami měšťáckými. Na naléhání Allemanistů má býti položena
na jednací pořádek také »generální stávka«. Tento předmět
jakož i rokování o praktických prostředcích k mezinárodnímu
dorozumění, organisaci a akci dělnictva a socia istů obsahuje
dosti látky ka všemožným sporům. Současně konán bude
v Paříži sjezd socialistického studentstva, za kterýmžto
účelem vydal pařížský výbor již provolání.
Rozpuštění italské sněmovny a vypsání no-
vých voleb v červnu, tedy ve lhůtě neobvykle kratší než
obyčejně, stalo se asi za tím účelem, že dne 1. července
započiná nový správní rok. Budou totiž nové volební
listiny, které dnem 1. července nabudou platnosti, nej-
krajnější levici daleko příznivější, nežli jsou listiny dosa-
vadní. Kromě toho urychlila vláda vypsání nových voleb
nejspíše asi také proto, že spoléhá na to, že ozve se
v zemi silný odpor proti obstrukci „hory“ (nejkrajnější
levice). Možná, že tato naděje italské vlády není zrovna
planá. Ale kdyby nejkrajnější levice doznala sebe větších
ztrát, hrozí vladě nebezpečí, že značně rozmnoží se sku-
piny Giolittiho, Zanardelliho a di Rudiniho. Možná ko-
nečně, že by obrátila se proti generálu Pellouxovi také
část starých přívrženců Crispiho. Potom byl by nynější
kabinet závislým na pokynu Sidneye Sonnina ještě více
nežli nyní. Prozatím pokročily skupiny levice ve svých
volebních přípravách již o něco dále, nežli skupiny vládní.
Bude-li nejkrajnější levice rozdrcena, započne obstrukce,
nebudeli zatím docíleno dohodnutí o jednacím řádu, po-
znovu Poněvadž však Pelloux zamítl dne 15. t m. spro-
středkovací návrh, kterýž v té příčině učinil Giolitti, stalo
se všecko dorozumění prozatím značně obtížnějším.
Pomsta Maffie. „Doufám, že do 15. května budu
moci předložiti obžalovací komoře k poslednímu usnesení
podrobnou zprávu o vyšetřování vězně posl. Paliz zol a,
obviněného, že dal zavražditi statkáře Notarbar-
tola a Riceliho —“ tak napsal dne 3. t. m. vyše-
třující soudce při král. zemském soudu v Palermu, Ni-
g ro, muž 36letý a v rozkvětu zdraví. S plamennou horli-
vostí a železnou přísností postupoval tento řádný úředník
proti všem podezřelým a přivedl v provincii palermské
více než 300 přívrženců Mafhie do žaláře. Dne 5. t. m.
naříkal si Nigro na bolesti v hlavě a ve střevách a dne
6. t. m. byl již mrtvolou. Veřejné mínění, že Ma ffiia,
ohrožená ve své existenci, odstranila svého neúprosného
odpůrce jedem, šířilo se s takovou určitostí, že justiční
úřad rozkázal soudní vyslechnutí lékařův a vykopání
mrtvoly.
Národní obrana Nizozemska. Za účelem pří-
pravy k podrobné poradě o předloze, týkající se národní
obrany, zaslal min. války pod zárukou mlčenlivosti sněmovně
notu, jež obsahuje základní zásady obranné soustavy. Po-
dobnou notu zašle také námořní ministerstvo, kteréž v ní
vyloží všeobecné základní zásady obrany na moři.
Anglická horní sněmovna schválila v prvním
čtení k zákonu o dobrovolnicích novelu, podle níž oni do-
brovolníci, kteří mají býti svoláni jenom v případě hrozícího
národního nebezpečí nebo za nenadálého nebezpečí, jsou
oprávněni, uzavříti s vojenskou správou smlouvu, v níž se
zavazují, konati v každé době uvnitř nebo mimo hranice Vel.
Britanie vojenské služby.
Velmoci a Kréta. Velevyslanci mocností v Římě,
které převzaly ochranu Kréty, sešli se dnes u ministra za-
hraničních záležitostí Visconta Venosty, který k za-
dostiučiněm konstatoval, že mezi účastnými mocnostmi je
v této záležitosti úplná shoda.
Sultán vydal iradé, týkající se stavby francouzsko-
syrské železnice.
#9
alto_textblock
#9
Zprávy církevní.
#10
alto_textblock
#10
Zprávy řínaské, Ve středu přijal sv. Otec pout-
níky hollandské v trůnním sále, vedené mons. Mettenem,
farářem v Maastrichtu za přítemnosti mons. Františka
Tarnassiho, apoštolského internuncia v Hollandsku. Hol-
lanďané věnovali mezi jinými dary přinesenými, jako
svatopetrský haléř, též velmi vkusně provedené album
400 listů různých katolických firem. — Mluví se o po-
slání mons. Tarnassiho do Petrohradu za příčinou dalších
vyjednávání. — V konsistoři poloveřejné ve čtvrtek ráno
odevzdali kardinálové svoje řádné hlasy poradní, tak zv.
„Placet juxta rationes“ (souhlas podle rozumu). — Svatý
Otec pronese allokuci za příčinou slavnosti svatořečení ve
čtvrtek, dne 24. t. m. o svátku Nanebevstoupení Páně.
Všichni národové budou tam zastoupeni, Francie s 10 000
účastníky. „La Croix“ vyzývá svoje stoupence, nemohou-li
do Říma ke slavnostem jeti, aby v duchu modlitbou účast-
nili se svatořečení. K tomu konci doporoučí hlavní komité
národní pouti v Římě všem katolíkům francouzským
devítidenní pobožnost od 20. do 29. května, aby se
modlil denně růženec a sv. přijímání přijalo dne 24. t. m.
za církev a Francii.
Vyznamenání. Cestovní maršálek římské pouti vdp.
prof. Jan Drozd, starosta Svatováclavské záložny, byl
včera došlým vlaským výnosem papežské Stolice jmenován
čestným komořím Jeho Svatosti. Příslušný přípis zní: »Ma-
jordomát Vatikánských síní, 2. května 1900, č. 259. Svatost
Našeho Pána ráčila milostivě přibrati mezi Své komoří čestné
v oděvu fialovém kněze Jana Drozda arcidiecése Pražské.
Podepsaný majordom Jeho Svatosti spěchá ochotně podati
zprávu o tomto milostivém projevu Nejvyšší Papežské úvahy.
Francesco Della Volpe.« Toto vyznamenání jest skutečně za-
sloužené za všecky námahy, které měl s celým pořádáním
české pouti, jakož i řízením její nemálo obtížným. To budiž
také cestovnímu maršálku útěchou, že jeho snaha v té věci
byla úplně uznána. Přejeme svému vůdci poutnímu hojně
zdaru k dalším podnikům. Jeho Milost ndp. kníže arcibiskup
sám blahopřál vyznamenanému maršálku k jeho povýšení.
z čehož viděti, že náš nejdůstojnější arcipastýř dovede oceniti
záslužnou práci ve prospěch katolické věci.
Osobní věstník duchovenský z diecése
budějovické. Čestným kons. radou jmenován Ed. Wirms-
berger, osobní děkan ve Frimburku. Osobním děkanem P.
Felix Dick, far. adm. v Rožmberku, biskupskými notáry:
Bruno Pammer, převor kláštera vyšebrodského, Yvo Píhale,
far. admin. v Horním Dvořišti a Aug. Freudenthaler, far.
adm. ve Světlíku. V duchovní správě ustanoveni: dp. Josef
Čeřovský, zám, kaplan v Chlumcí za faráře ve Václavicích,
Leopold Zajíček, kaplan ve Vys. Veselí, za faráře v Opořa-
nech, Václav Zach, kaplan, administratorem v Husinci, Sieg-
fried Smitha, kaplan v Dol. Dvořišti, za kaplana v Přídolí,
Constantin Wiltschko, konventual za kaplana v Dol. Dvořišti.
Zemřeli: Bernard Kunstar, kněz řádu august. ve Lnářích a
dp Tomáš Housa, farář v Husinci.
Osobní věstník duchovenský z arcidiecése
olomoucké. Kníž. arcib. ordinariátními komisaři na střed-
ních školách byli jmenováni: vdp. Vilém Blažek, sídelní ka-
novník olomoucký, pro ústav ku vzdělání učitelů v Olomouci,
vdp. Frant. Taufer, kanovník v Kroměříži, pro německou
reálku v Kroměříži, dp. Jan Fiedler, farář v Uher. Brodě,
pro reáiku v Uh. Brodě. — Investováni byli: dp. Augustin
Kulhavý, farář ve Stařiči, na faru v Benově, dp. Martin
Macek, farář ve Vys. Žibřidovicích, na faru v Rohatci, dp.
Jan Nepustil, farář ve Vel. Karlovicích, na faru ve Spyti-
nově, dp. Filip Novák, kooperátor ve Vlčnově, na fsru ve
Velkém Ořechovém, dp. Method Špaček, administrator ve
Studnicích, na tutéž faru. — Administratory byli ustanoveni:
pro Stařič tamní kooperátor vp. Alois Vrba, pro Vys. Žibři-
dovice vp. Rafael Riml, kooperátor z Lesnice, pro Vel. Kar-
lovice tamní kooperator vp. Bonifác Dorazil. — Vp. Jan
Stratil, administrator beňovský, dosazen za kooperatora do
Hulína, dp. Ant. Štuchal, administrator z Bohatce, ustanoven
za kooperatora do Uh. Ostrohu, vp. Antonín Pavelčík, ad-
ministrator spytinovský, povolán za kooperatora ve Spytinové
vp. August Lužný, administrator vel.-ořechovský, ustanoven
prvním kooperatorem ve Vel. Ořechovém, vp. Jan Polišenský,
kooperator spálovský, přesazen za kooperatora do Vlčnova.
— Z řeholních kněží nabyli právomoci: vp P. Korbinián
Porzelt, kněz řadu sv. Benedikta pro Kunčinu, vp. P. Jan
Meister, kněz ř N. Vykup, pro Svitavy, vp. P. Odorik
Lorbek, kněz ř. sv. Františka, pro Mor. Třebovou, vp. P.
Alex. Mohl, kněz Tov. Ježíšova, pro Opavu.
#11
alto_textblock
#11
jemuž se zachtělo živé pečínky, shledav, že je vy-
zrazen, klidí se.
Kdybychom naším panímámám dali na vybranou
mezi kvočnou a přístrojem na vyrábění kuřat, ne-
budou ani chvílenku na rozpacích. Ta slepičí matka
každé paní matce jako by přirostla k srdci. Přístroj
ten sotva kdy v naších statcích zdomácní.
Mnohem vydatněji moderní technika panímámám
se zavděčila strojem pracím a strojem na vytloukání
másla.
Z měšťáků má málo kdo pojem, co dá za práci
tlučení másla — jmenovitě v zimě při suché píci.
V letě se máslo stlouká snadno, ale v zimě tluče se
často kolik hodin. Smetánka nechce a nechce se
stloukat. Vystřídávají se při tlučení všickni, kde kdo
je, čeledín i pantáta, — to bývá pravé rasování.
Praní a tlučení bývaly dvě veliké otročiny pro
panímámy.
Byli tedy též vystaveni psi. Těmto věnovaly »N. L.«
dlouhý feuilleton, v němž bylo mnoho chvály těch
»ušlechtilých« čtvernožců. Já proto schválně jsemsi
vybral ku chvalořečení kohouta. Pan B. B. v »N. L.«
snaží se vysvětliti příchylnost psa ku člověku a hledá
ji v loupeživosti a příživnosti šakala. Ku člověku
prý se připojili předkové psa v době, kdy stál ještě
na velmi nízkém stupni, — řekněme, když ještě
jako pes běhal po čtyřech. Možná, že spolu i běhá-
vali na lov. — Bída a nouze byla prý údělem prvot-
ního člověka. Novorozeňátka jistě (!) v době nepří-
znivé záhy mřela; matkám bylo nevolno a — (sly-
šte !) — přikládaly si vlčata k prsu, by se jim uvolnilo.
#12
alto_textblock
#12
Podnes prý přikládají tu a tam u divochů ženy
štěňata neb selata k vlastnímu prsu, čímž vy-
vine se zvláštní přítulný poměr mezi ko-
jencem a živitelkou. A psi u divochů drží se podnes
více chýže a ohně, pak i žen nežli mužů.
Našinec bezděčně žasne nad bystrozrakem našich
učenců.
Nyní víme, že pes je vlastně odkojenec člověka
a my že jsme mlékoví bratříčkové psů. Nyní bych
si ještě přál dověděti se, kdo od koho se pokazil:
zdaž se popsul člověk od psa, anebo pes se počlo-
věčil od člověka.
Dnes by si všickni pražští hokynáři a kupci,
kteří vystavují ven soudky se slanečky, košíky s ja-
blky, třešněmi, řetkvičkou, pytle s kávou a pod.,
přáli, aby se byl pes od svého soukojence člověk
naučil aspoň tolik, aby před každým krámem nena-
zvédal zadní nohy, což je rozhodně nezpůsobem. Doufám,
že pokynu tohoto povšimnou si darwinisti a vyzna-
vači descendenční theorie, a že nám co nejdříve při-
vedou na výstavu pejska v příčině té zušlech-
těného. Tím by pes stal se úplně salonně způ-
sobilým.
Jiné bych měl ještě přání k Dar winistům. Já
totiž konečně volky nevolky bych se smířil s my-
šlénkou, že před mnoha tisíci lety mojí prabábou
byla opice, jen kdyby ti vědci, kteří slyší a vidí, co
se před statisíci lety dělo, tyto naše pramáti naučili
užívati — hřebenu místo nehtu k čištění hlav. To
je, co mně opici činí nesympatickou.
#13
alto_textblock
#13
Ve Varieté často bývají divákům předváděni
učení psi všeho druhu, a přece sotva že z nich
který přijde na ulici, již se dopouští nezpůsobu
kolik tisíc let starého, o němž činí se zmínka
v bibli z doby nejstarší. Byl-li pes původně odkojen
lidskou matkou a on z jakési vděčnosti přidržel se
ohniště, kolem něhož první lidé tábořívali, proč ho
neodvykala nezpůsobu tomu stejně asi jako bývají od-
vykány děti nezpůsobům jiným? Jen kdyby se tak
zvaní vědci, k nimž zdá se, že náleží i ten jistý B. B,
jenž se podepsal pod onen již podotčený feuilleton,
nečinili tolik nesmrtelně směšnými.
Že první člověk vyšel z rukou Božích, to ne-
mohou, protože nechtějí, chápati, proto vymýšlejí si
o původu člověka bajky, jimž se musí smáti každé
dítě. — Pes i kohout jsou pány na dvoře a jsou při
tom na sebe dosti žárlivi. Přátelských styků spolu
nemívají, ačkoliv strážce domu mlčky se diví, když
mu ta slepičí havěť vniká i do jeho boudy a když
mu v ní trochu prohrabe a nakypří slámu. Podívaná
bývá na cba, když pes dostane svůj oběd a když
kohout se přiloudí a snaží se některý vypadlý drobet
pro své v pozadí čekající slípky vydobýti. Pes vrčí
a zaštěkne, ale přece zloděje nekousne. Pes je sice
sprosťák, ale přece jen dobrák.
Naproti tomu kohout dělá vždy rytíře — co
krok to rytíř a alleweil schneidig jako pruský lajtnant,
jenž nerozumí žertu. A je to vskutku krásný pták.
Co je papoušek proti němu? My krásu jeho nevi-
díme, protože ji vidíme denně.