ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 973606b0-8f0d-11dd-8b4e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 43
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třetí.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v sobotu 29. března 1913.
#3 alto_textblock #3
Čísle 85.
#4 alto_textblock #4
Ha ranní a večerní listy přodplácí se v Praze v administraclt na měslo- 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou: na měsle. . . . . . 2 K na čtvrt lota . . . . 7 K 62h ve Mliálkách na měsíe . . . . . 2 K 30 Poštou: na měsic. . . . . na čtvrt feta : . . . 8 K 50h na mási dvojí zásilkou Ra dvriet : . . :
#5 alto_textblock #5
l
#6 alto_textblock #6
V drobném prodejit ranní čtslu e sobě . . za 6 večerní .. . . . na tk Vo ňliálkách na venkově- ranni čislo . . . . . . . job večerni . . . . . . 5k
#7 alto_textblock #7
Inaerátu platí se hotově napřed. Předplaceni a inserty přijimá administraco v Marianské ul.. ak Tam nacházají se též redakca, tiskárna a expedice „Národních Llstů“ Eukopisy se nevraceií
#8 alto_textblock #8
Dnešní číslo pro Prahu jest oa stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
#9 alto_textblock #9
Touha po míru. V ohlašované akci na prospěch rych- lého uzavření míru nastala opět jakási formální nesnáze. Chystané společné zakro- čení v Cetyni nemohlo dosud býti prove- deno, ježto se ruskému vyslanci při dvoře černohorském nedostalo žádoucích pokynů Zakročení to souvisí totiž s nedávnou pora- dou londýnské velevyslanecké konference, v níž se stanovily severní hranice trapně se rodící Albánie. Po poradě té, v níž rozhodla Evropa i o obležené pevnosti Skadru, pro- neseny byly i pozoruhodné řeči dvou vůd- čích anglických politiků, sira Edvarda Greye, předsedy velevyslanecké konferen- ne a Mr. Asquitha, předsedy ministerstva z nichž zejména prvý mluvil o rozhodné vůli Evropy, t. j. šestí velmocí, aby zjednán byl mír na základech jimi stanovených. Ty- to základy či podmínky míru, kteréž angli- ckými státníky byly veřejně podepřeny autoritou velmocí, liší se totiž nevalně od oněch podmínek, za nichž Kiamil paša by ochoten uzavříti mír, zmařený mladoture- ckým spiknutím, zavražděním tehdejšího tureckého generalisima Nazima paší a t. d. což vše bylo ovoce tehdejší nerozhodnosti velmocí a jejich málo vydatného „společ- ného“ zakročení v Cařihradě, kdyžtě se již před tím napovědělo dosti slyšitelně, že jest ještě třeba — malého pokračování v válce! Avšak obnovená válka s pádem Janiny a Drinopole ještě méně splnila naděje ture- ckých přátel mezi velmocemi, než válka první, a proto jest tím nápadnější, že pro- jevená anglickými státníky rozhodná vůle Evropy nyní se rovná skorem doznání, že bylo chybou, byli-li spojenci balkánšti před tím touž Evropou donuceni obnoviti válku. Jest zajisté pozoruhodno, že tyto anglické projevy byly zvláště příznivě pro- vázeny říšsko-německými listy, z nichž zná- mý svými styky s říšským zahraničním úřadem, napsal: „Vývoj událostí posledních dnů byl sesílen řečí sira Greye, jež jest pokračováním v činnosti, již vyvíjel, po všecku dobu trvání války na prospěch mí- ru. Pokud se týká podrobností, zvláště se nám zamlouvá, jak pojednal o záležitosti albánské a o budoucností Turecka, shoduje se tu úplně s úsilím politiky německé!“ Nemůže tudíž rovněž překvapiti, že dosud bojovný mladoturecký vůdčí list „Jeune Turc“ uveřejňuje článek, v němž odporučuje přistoupiti na podmínky velmo- cemi chystané, dodávaje: „My musíme se pokloniti před sjednocenými mocnostmi; my musíme býti odhodláni, nečítati již ke své državě staré, hlavní město na půdě evropské.“ Ve stejném smyslu píše orgán německého velevyslanectví v Cařihradě „Osman. Lloyd“, který dříve utvrzoval Mladoturky v odporu, vypočítav podmínky velmoci: „Ačkoliv tyto proposíce se ne- kryjí s názory spojenců, a naopak obsahují výhody na prospěch Turecka, podrobí se así balkánské státy vůli velmocí. Vysoká Porta, jíž v krátce budou tyto návrhy po- dány, nebude bezpochyby činiti nijaké námitky proti nim. Z obmezení požadavků spojeneckých možno zcela jasně viděti. kam nyní skutečně tíhnou sym- patie Evropy, a kdo byl učiněn zodpovědným za to, že byla válka obnovena.
#10 alto_textblock #10
Právem tedy poznamenal jeden z di- plomatů, že podmínky velmocenské, po- rovnané s požadavky spojenců, jsou vlast- ně podmínkami Tureckal
#11 alto_textblock #11
Proniká-li těmito názory nepopíratelná snaha, již možno ostatně stopovati i v jiných případech: udržovati zdání pokračujícího sbližování se Anglie a Německa, nebylo by nikterak nápadné, kdyby obě, o Balkán nej- více se interesující a jemu nejbližší mocno- sti, Rakousko-Uhersko a Rusko, také se snažily dospěti k urovnání věcí balkán- ských postupnou dohodou, o níž se ostatně tvrdí, že již tak pokročila, že oba státy vše- cko své úsilí věnují zachování míru na zá- kladě snesitelného kompromisu. Pokud mezi nimi hlavním kamenem úrazu zůstává otázka osudu Skadru, za- znamenává se dnes na několika stranách návrh, jenž již jednou se vyskytl a k němuž dle všeho opět se obrací diplomatický dů- vtip, jakožto ke spásonosnému východisku; aby totiž skaderská rovina a všecky po- zemky, ležící na pravém břehu říčky Dri- mu, se dostaly Černé Hoře, kdežto by mě- sto samo připadlo Albanii. Černé Hoře se má nad to umožniti finančním přispěním mocností, aby odvodnila tamní bažiny a upravila řeku Bojanu. Pokud tyto předpoklady jsou správné a zdali se kombinace na nich založené osvědčí, zvíme zajisté v nejbližších dnech. jakmile dojdou zprávy, že konečně velmoci se dohodly o formě společného zakročení. Platí to nejen o Cetyni, ale i o Cařihradě. Zde jde o podmínky podrobného a přes- ného vytýčení budoucí državy Černé Hory. v Cařihradě pak nedostává se návrhůmč podmínkám velmocenským souhlasu po druhé skvěle vítězných spojenců! To ozna- čeno jest stručným cařihradským telegra- mem, dále uveřejněným: že cařihradští po- slové velmocí se sešli ku poradě u nejstar- šího z nich — rakousko-uherského — způsobu společného zakročení, že všal ještě nezakročili . .. Dle všeho se zdá býti správným míně- ní, že diplomacii se ještě nepodařilo dosta- ti se ven z lesa balkánských potíží, ačkoliv ze všech evropských politických středisk čím dále tím naléhavěji proniká volání — po míru!
#12 alto_textblock #12
Válka na Balkáně.
#13 alto_textblock #13
Bulharské úspěchy na čataldžském
#14 alto_textblock #14
postavení.
#15 alto_textblock #15
Z Caříhradu, 28. března. Na severním křídle u Derkosy dobyli Bulhaři ve středu po tuhém bojí dvě opevnění. Bitva trvala od rána úterního až do středy večera. Dří- ve než posily ze Sv. Štěpána přibyly, byly dva turecké pluky úplně rozprášeny. Bul- haři dobyli kromě toho mnoho střelíva. 3 horská a 6 polních děl. Bulharské vojsko u Čataldže odhaduje se na 150.000 mužů. Bulhaři podnikají stále prudké útoky. Tu- recké ztráty činily do čtvrtka 2600 mrtvých a 7500 raněných.
#16 alto_textblock #16
První drinopolská depeše generála Ivanova. Ze Solije, 28. března. M.-p. Gešov do- stal dnes od generála Ivanova první přímý telegram z Drinopole, v němž se praví: Drino- pol padla, když bulharské vojsko přesznačné ztráty 26. t. m. o 10. hod. dop. dobylo všech opevnění vý- chodní sekce a s vlajícími prapo- ry vtrhlo do města. V téže době byly ostatní bulharské a srbské oddíly, jichž ope- race měly čístě demonstrační ráz, je- ště velmi daleko od pásma opevnění. Po ztrátě východní fronty Šukri paša dal na všech sektorech zastaviti střelbu, protože pevnost se musí pro nemožnost dalšího odporu vzdáti. Turci vyklidili potom opevnění ostat- ních sektorů a vzdali se. Útoku zúčastnilo se jedině vojsko východního sekto- ru, t. j. 11 plukůnašíarmádyse svým
#17 alto_textblock #17
veškerým polním a obléhacím dě lostřelectvem. Generál Ivanov oznamuje dále, že 26. t. m o 11. hod. dopol. dostal od srbského generála Štefanoviče blahopřejný telegram ze Svilna: „S celou vřelostí bratrských citů armády srbské blahopřeji Vám a vojsku východního sektoru, že jste roz- tříštili ottomanský železný pan- ciř. Sláva Váml
#18 alto_textblock #18
Nový vítězný boj Srbů s Turky. Z Bělehradu, 28. března. (K. k.) Úřadně se oznamuje: Malý oddíl, vyslaný z Elbasanu, zastihl jižně od řeky Škumbyv okolí Ljušmy turecké vojsko, jež bylo počtem třikrát tak veliké jako oddí srbského vojska, a mělo dělostřelectvo a ku- lomety. Srbové na ně podnikli udatně útok. Boj trval od úsvitu až do 11. hod dopol. Nepřítel byl odražen a utrpěl těžké ztráty. 325 tureckých vojáků a 8 důstojníků bylo zajato. Na straně Srbů bylo 60 mužů ne- způsobilými k boji a dva setníci byli raněni. Soudí se, že jde o část vojska Džavida paše, jenž včera zahájil vyjednávání, aby se vzdal.
#19 alto_textblock #19
O velvyslanecké konierenci a domnělých požadavcích spojenců. M. Z Kolína n. R., 28. března. (Zvl. tel. »N. L.«) Berlínská depeše »Köln. Ztg.« pro- hlašuje za předčasnou vídeňskou zprávu o zamýšlené změně velvyslaneckého sdru- žení v registrační konfere n eí protože výsledky konference musí se teprv jinak a jinde zabezpečiti. Dokud se tak ne- stane, bude velvyslanecká konference praco- vati jako dosud. Ke zprávě, že Bulharsko bude požado- vati přístav na Marmarském moři, prohlašuje »Köln. Ztg.«, že dosud nelze po- znati, stoji-li Bulharsko o territoriální usa- zení se na Marmarském moři, anebo chce-li se spokojiti Srbsko na albánském pobřeži s obchodním přístavem pro vývoz svých produktů do Malé Asie; k takovým poža- davkům lze postaviti se, ač jsou učiněny úřadně, což se dosud nestalo.
#20 alto_textblock #20
Skaderská otázka.
#21 alto_textblock #21
Zdá se, že po sobotní londýnské poradě velmocí o albánské a skaderské otázce v Ru- sku vzdávají se naděje získat Skader pro Čer- nou Horu. „Russkoje Slovo“ uvažuje o nové situaci a dospívá k minění, že by Černá Hor mohla zůstat i beze Skadru, jestliže k Albani připadne pouze Skader, a ne také skaderské okolí, které by se stalo válečnou kořistí Čer- né Hory. Pro Černou Horu jest velmi důležito. aby získali všechno území na západ od řeky Bojany s přístavem Medovou a horou Tara- bošem. Tím Skader pozbude významu pohra- niční pevnosti prvé třídy a stane se pokojným hlavním městem Albanie. Stejně důležito pro Černou Horu je připojení Malessie, jejíž oby- vatelé jsou spříznění s Černohorci. Hranice mezi Albanií a Černou Horou měla by tedy jít po hřbetu hor v 8—10 kilometrech od Čer- ného Drinu na sever. Jiné rozřešení skaderské otázky Černá Hora nemůže přijat a setrvá-l Rakousko při své dosavadní vyděračné úskočné taktice, spor rakousko-černohorský stane prý se sporem rakousko-evropským Kdo prý může vědět, zda Rakousko po vyří- zení skaderské otázky nevystoupí s otázkou janinskou, solunskou atd. Evropa podle mi- nění „Ruského Slova“ nemůže žít pod stálý- mi vyhrůžkami bojovných rakousko-uherských pletichářů.
#22 alto_textblock #22
Z Vídně, 28. března. Do dnešníh večera nemohly podniknout vel- moci v Cetyni žádný krok, poněvadž ruský vyslanec nedostal dosud instrukce. Jak se v jinak velmi dobře zpravených kruzích ujíšťuje, nelze instrukci takovou čekati tak záhy. V Rusku nemůže být řeči o nějaké
#23 alto_textblock #23
ochotě k stanovisku Rakouska a není tan také ničeho známo, že by záležitost ohrani- čení Albanska na severu byla již naprosto a nezměnitelně definitivně dojednána. Ve for málním ohledu sice hranice tato byla stano- vena, ale tu jde o pouhý návrh velvyslanecké konference, který potřebuje ještě příslušných vrchních instancí ke schválení. Avšak nejde tu také jen o tyto instance, nýbrž o události jak vyvinou se až do onoho okamžiku, kdy schválení toto bude nutné. Rozhodně nemůže být řeči, že by mohlo dojít k nějakému ostřej- šímu zakročení Rakousko-Uherska proti Čer- né Hoře, neboť s tímto krokem — jak se uji- šťuje — nesouhlasilo by ani Rusko, ale ani spojenec Rakousko-Uherska, totiž Italie Neboť tato považovala by rakousko-uherský krok za jednostranné zakročení, které ona v Albansku nikdy nepřipustí. Ostatně bude nutno vyčkat — ujišťuje se — jak zachovají se nyní balkánské státy ku proposicím velmocí. Odpověď dlužno očekávati snad již zítra a je domněnka, že odpověď tato bude nyní po pádu Drinopole, Janiny a j. úspěších balkánských států docela jiná, než bývala by do nedávna. Není také vyloučeno, že Skader bude považován za obje kt o jehož budoucnosti náleží rozhod- nout balkánským spojencům. Jisto je, že ve Skadru je turecké vojsko. proti kterému vedou spojenci balkánští vál- ku a po názoru docela přirozeném nelze ni- komu zabránit, aby tohoto nepřítele, byť by byl třeba ve Skadru, který chce Rakousko věnovat příštímu Albansku, nemohl napadnou a přemoci. Je také jisto, že v Rusku jevi by se velmi silný proud proti politice, která by Skader chtěla obětovat, jak si ho ve Vídni přejí. Z Petrohradu, 28. března. Rakousko-uher- ský velvyslanec z akročil dnes u Sazonov v záležitostí oddalování instrukcí pro ruského vyslance na Černé Hoře. Ministr Sazonov uji- stil, že prý dotyčné instrukce jsou již na cestě a Rusko ničeho nepodnikne, aby porušilo jed- notnost velmocí v záležitosti Skadru. Také ruský velvyslanec ve Vídni byl prý zpraven o tom, aby učinil u řakousko-uherské vlády totožné prohlášení. Z Cetyně, 28. března. Rakouský vyslanee Giesl učinil dnes opět kroky u vlády, aby za- staveno bylo bombardování Skadru, dokud Esad paša nedostane od Porty rozkaz, aby dovolil civilnímu obyvatelstvu odjeti ze Ska- dru. Upozornil prý, že rakousko-uherský vel- vyslanec v Cařihradě dovolení to vymůže V akci před Skadrem se však pokračuje.
#24 alto_textblock #24
(Viz poslední zprávy)
#25 alto_textblock #25
Substituční zákon učitelský. (Zpráva pražské sněmovní korespondence.)
#26 alto_textblock #26
Referentský komitét permanentní komise školské
#27 alto_textblock #27
konal dne 28. března opětně schůzi, aby vyřídi zbytek práce, uložené mu komisí školskou. Jedná se o změnu zákona o zastupování ze dne 8. září 1899 a o změnu některých ustanovení zákona ze dne 26. května 1891 o úpravě právních poměrů u- čitelů, příslušejících ozbrojené moci Komise se usnesla zahájiti nejprve porady zákonu o zastupování. Oba zpravodajové, posl. Morawetz a posl. Kafka, jakož i úřadníci zemského výboru, při- dělení pro tuto poradu, radové z. v. dr. Voženi- lek a dr. Pilař vyjádřili se povšechně o těch článcích, na něž bude třeba vzíti zřetel při pře- zkoumání a zlepšení tohoto zákona. Zvláště roko- váno bylo o otázce, kdy má zastoupení nastati; jak má toto zastoupení býti provedeno, dále má-li o t. zv. okresních učitelích výpomocných býti do zákona pojato nějaké ustanovení, a konečně o o- tázce povolování dovolené. Tato poslední otázka byla prozatím odročena, poněvadž jest velice ob- tížná a nemůže býti řešena bez souhlasu vlády. Pokud se týče okresních učitelů výpomocných. kterážto kategorie byla v některých korunních ze- mích zákonem zavedena, vyslovil se komitét refe- rentský v tom smyslu, aby od zařízení tohoto by- lo upuštěno, poněvadž by vydání na stálé ustano- vení výpomocných učitelů okresních byla, vzhle- dem na rozšířené školství v Čechách, velmi vy-
#28 alto_textblock #28
soká.
#29 alto_textblock #29
Potom bylo přikročeno k revisi zákona o za- slupování. Zákon ten bude tvořiti 7. odstavec zá- kona o platech učitelských a bude míti nadpis: „O dočasném opatření míst učitelských a o zastupování osob učitelských“ (Přijatý text uveřejnili jsme již včera večer, — Pozn. red.)
#30 alto_textblock #30
Politický přehled.
#31 alto_textblock #31
Země české.
#32 alto_textblock #32
Klub národně-sociální proti nahlížení do knih obchodních. n Podle včerejšího večerníku „č. Slova“ při- jal klub poslanců české strany národně-so- ciální na schůzi (kdy?) své „k vědomosti zprávu posl. dra. Hübschmanna jako svého zástupce ve finančním výboru o změně zákona o osobní dani z příjmů a po provedené debatě usnesl se z důvodů politi- ckých hlasovati ve sněmovně proti zákonné povinnosti před- kládání obchodních knih. Klub ne- směšuje s otázkou předkládání obchodních knih sociálně-politický požadavek vykazová- ní dělnických a mzdových listin. Podle této oficiální zprávy usnesl se tedy národně-sociální klub proti povinné- mu předkládání knih a tim úplně desavouoval nejen posl. Hübsch- manna, jenž ve finančním výboru pro po- vinné předkládání obchodních knih hlasoval, nýbrž i zapřel také jiné čle- ny svého klubu, kteří přišli vyjednávat, aby ostatní čeští poslanci hlasovali pro nahližení do knih a tak umožnili národním sociálům, aby sociální demokraté nemohli je obviňovat, že svým votem proti nahlížení do knih slouží bohatým prů- myslníkům, velkoobchodníkům. kapitalistům, u nichž na prohlídce knih má přece vláda největší zájem. Ke kompro- misu došlo, posl. Hübschmann ve výboru dle něho hlasoval a nyní jeho bratři za- prou všechny ostatní, kteří mezi nimi se snažili vyhnouti se ranám hrozícího biče sociálně-demokratického.
#33 alto_textblock #33
Organisace německé mládeže v Rakousku. Minulého týdne sešli se ve Vídni zástup i německonacionálních „ochranných“, turněř- ských a omladinských spolků a jiných nacio- nálních korporací ku poradě o přípravách ku prvnímu sjezdu vůdců německé mládeže. čímž zahájena akce k organisaci veškeré ně- meckonacionální omladiny v Rakousku v o- hledu tělesném, mravním a sociální výchovy. Tato rozsáhle založená organisace odmítá zá- sadně jakýkoli politický význam tohoto pod- niku, přes to však vychází převážně od spol- ků výhradně politických a to především ze zemí českých. Zastoupeny jsou spol- ky: Böhmerwaldbund, Bund Němců v Če- chách, Bund Němců na Moravě, Bund Mlado- němců, Verband německých obchodních po- mocníků, Německý Jugendbund v Brně, Ně- mecký Jugendbund pro Čechy. Novoněmecký Kulturbund, Zemský Verband německých omladin ve Slezsku atd. Kromě toho německý Schulverein, Volná německá škola, Německý turnéřský Bund. Usneseno utvořiti Výbor pro pěstění německé mládeže v Rakousku a sí- dlem jeho ustanoven Liberec, nejnázornější doklad, že se v první řadě jedná o organisaci německonacionální mládeže v Čechách. Volks- rat nenachází se mezi korporacemi v něme- ckých listech uvedenými, jako činné v této
#34 alto_textblock #34
akci.
#35 alto_textblock #35
Redakční tajemství v Praze
#36 alto_textblock #36
Redaktor „Času“ dr. J. Herben otiskl vče- ra ve svém listě prohlášení, jímž odpovídá na obvinění v olomouckém „Našinci“ otištěné, že vypovídaje v procesu prof. Judy proti „Na- šinci“, že prof. Juda psal články do „Času“ dopustil se téhož porušení redakčního tajem- ství, jaké se nyní u olomouckého soudu žádá na redaktorech „Pozora“. Dr. Herben uji- šťuje, že pokládá redakční tajemství za ži-
#37 alto_textblock #37
FEUILLETON.
#38 alto_textblock #38
(Pařižské velikonoce.) Je starou tradicí Pařížanů, opustit na velikonoční svát- ky Paříž, zanechat své rodné město na pospa cizincům, a rozletět se do všech končin Fran- cie. Hlavní saisona společenská a umělecká ještě nepočala, ale přípravy jsou již skončeny. nikdy neskytají dopravní a lázeňské podníky tolik výhod, jako právě v tu dobu, kdy po- číná jaro a nenastal ještě příval cizinců, a tak rozlétají se v prvních dnech velkonočních pře- plněně rychlíky do Provence, na cote d'Azure, na úpatí Pyrenejí, i do Bretaně, Normandie, do Vosges a kdo nemá dosti peněz ani vol- ných lístků na dráhu k výpravám do Arles Grasse, Mentone, Luchonu, Pau, Biaritze St. Sebastianu neb na St. Malo, Caens a Spaa vyjíždí na ty dva svátky aspoň do Fontenay le Rose, Enghien, St. Cloud, St. Germain neb Barbizonu, a Paříž plní se zas postavamiv těžkých ulstrech, šedivých čepicích, s dým- čičkami v dlouhých zubech, jež chrlí z gare du Nord, vlaky z Calais, turisty v pomačka- ných cheviotových kabátech, v krátkých kal- hotách a s rancem na zádech, kteří dojížděj hustým proudem přes Strassbourg a Mety Vliv tohoto cizineckého proudu rok za ro- kem stoupá, krámy, hostince, zábavní místno- sti zařizují se dle jejich vkusu, anglické bary německé nápísy, cizí noviny a ilustrované listy se množí, a s cizími výletníky množí se i cizí obchodníci. Německých krámů je ve vnitřním městě naseto, a všude narážíte n německé sklepníky, bonny i majitele hotelů. Turisté přinášejí peníze, ale jsou nejen kupcí. nýbrž též dobyvateli: Paříž cítí ten cizí vliv
#39 alto_textblock #39
a články v novinách, varovné plakáty, po- směšné písničky a obrázky na boulevardech dávají, zvlášť ve velikonoční době, kdy příliv je nejznatelnější, jasně znát, jak počíná být ta cizí invase nejen výletníků, ale také obchod- níků a zboží, Paříži citelná. Ale přes ty va- rovné hlasy, jež bouří proti výrobkům made in Germany, proti německým sklepníkůma německým nápisům, jsou Pařížané příliš dobří obchodníci, než aby nevyužili cizineckého ruchu o jarních svátcích. Odjíždí-li polovina Paříže na svátky se bavit, zůstává druhá polo- vina tím intensivněji těžící z cizích návštěv- níků. Mnohé krámy zůstávají i o velké svát- ky otevřeny a nahrazují si zvláštními cenami námahu ve sváteční den, Kavárny rozšiřují počet stolů, na nichž se v poledne a večer jí všechna divadla hrají i odpoledne, kinemato- grafy jsou v neustálé činnosti a zábavní pod- niky Montmartru vymýšlejí na těch několik svátečních dnů zvláštní „čistě pařížské“ zá- bavy, na nichž ovšem Pařížana téměř nena- jdete. Vnitřní město i Quartier nabývá v té do- bě až nepříjemného rázu. Paříž, pokud zůstala doma, jakoby se nadobro vystěhovala do vněj- ších arrondissementů a ponechala cizincům úplnou vůli. Velké boulevardy, zvlášť na kři- žovatce boulevardu des Capucines a des Ita- liens před operou jsou plny různých interpre- ters, kteří v zástupech číhají před Cookovou kanceláří na rohu rue de la Paix, probihají kolem Café de la Paix, Olympie, Café Riche a Café Américain, v půl tuctu jazycích vtírají passantům své služby, prodávají pod rukou „zajímavé“ obrázky a šeptem slibují lidem. v nichž svým bystrým čichem rozeznali ci- zince, nejpodivnější „tajné“ rozkoše. Před
#40 alto_textblock #40
každým divadlem je jich plno, prodávají la- ciné lístky na sedadla, na nichž je pak ubohý návštěvník nucen — netuše, že koupil lístek daný k disposici náčelníkovi klaky — bud dělat dobrovolně klaku, neb hádat se — do- vede-li to vůbec — s dozorcem klaky o své pochybné právo. Ubohý cizinec není si nikdy jist, nekoupí-li před divadlem program z pře- dešlého týdne, prošlou vstupenku neb do- konce včerejší noviny, a je-li tak neopatrný. že nemá drobných, může snadno a rychle zí- skat celou sbírku papežských pětifranků a bezcenného stříbra. Všechny staré hračky, jež zbyly z minulé saisony a po celé měsíce již se neobjevovaly na dláždění boulevardů před kavárnami, vynořují se znovu, slovníčky pařížských nadávek, papíroví brouci, salutu- jící vojáčci v uniformě „réséda“, štěkající ptáci, pištící medvídci, peroucí se akrobati — všechno, co již před půl rokem bylo modou a po několika týdnech zmizelo, objevuje se znovu za dvojnásobné ceny na těch několik dní, kdy hustý proud lidí na trottoirech ho- voří všemi možnými jazyky, jen ne francouz- Bude-li cizinecká invase do Paříže svátcích velikonočních pokračovat stejným tempem, budou se v několika letech cizinci v těch dnech bavit jen mezi sebou, a to, co uvidí a uslyší v různých těch zábavných míst- nostech, žijících po většině jen z cízích ná- vštěvníků, bude odpovídat jen jejich a ne pařížskému vkusu. Ale je-li Paříž od Zele- ného čtvrtku do druhého velikonočního svát- ku na svých hlavních křižovatkách spíše me- zinárodní než pařížská, zůstává přes to ještě dosti míst, jichž se nedotýká ten proud ci- zinců a kde baví se Pařížané sami mezi se-
#41 alto_textblock #41
sky.
#42 alto_textblock #42
bou. Tradice svátků pozbyla tu ovšem již zcela svého církevního rázu, ale přece jen má svůj charakter, a jdete li do divadélka Bo- bino nebo do některého z drobných kaba- retů, uvidíte publikum, jemný je sice svět pařížské noblesy, v románech vystupující zcela cizí, jež si však uchovává svůj zcela zvláštní ráz. A vyjedete-li si o velikonoční neděli nebo pondělí směrem k Vincennes přes place de la Nation, uvidíte Paříž vnějších čtvrtí a banlieu, oddávající se s dětinskou rozkoší sváteční zábavě. Počasí je překrásné, na modrém nebí me- zi bílými oblaky plují dírigeably a balony vy- soko nad městem, kaštany pučí již zeleným listím, na boulevardu Voltaire a na place de la Bastille tísní se mračna lidí, čekajících na autobusy, řinčící šílenou rychlostí všemi smě- ry, a cours de Vincennes je jediným proudem lidí, v němž děvčata bez klobouků a mužív širokých sametových kalhotách, se šálou ko- lem krku, jsou téměř ve většině. Všechny krámy po obou stranách ulice jsou otevřeny, vysypaly své zboží přes chodník až do ulice a jejich vyvolávači loví své oběti přímov davu. Chodníky jsou zataraseny vozíky s kvě- tinami, pomoranči, cukrovím a perníkem, per- níkáři nestačí malovat na perníková prasátka vláčným cukrem jmena, posýpaná barevným cukrovým pískem — odznak posvícení, foire de pain d'épíces, jenž zdobí prsa většiny ná- vštěvníků. Proud lidí postupuje proti paříž- skému zvyku pomalu, houstne stále, až se vy- lévá na place de la Nation, zatarasenou na- dobro střelnicemi, kolotoči, balony, houpa- čkami, boudami a krámy. Křik a život té zdánlivě divoké vřavy nelze srovnat arci z da- leka s kteroukoli naší poutí. A přece zdá se
#43 alto_textblock #43
to obecenstvo zcela klidné. Dívá se mičky na krámky s rouletami, kde se hraje, a vel- mi hazardně o cukroví i o peníze, čeká trpě- livě, až jakýsi kouzelník dokoná své čaro- dějství s člověkem spoutaným řetězy a pro- vazy do kozelce, kupuje ochotně zázračnou pomádu od černocha s čepicí z papouščích křídel na hlavě, a obdivuje „zázračnou fon- tanu“, na níž není pranic zázračného. Není věru naivnějšího a dobráčtějšího publika, nej- nesmyslnější trik stačí, aby upoutal jeho po- zornost a lákal po celé odpoledne měděné sous z jeho kapes. Sešlý pán v odřeném svrchníku drží v ruce špinavou hru karet. před ním na židli sedí stará pani, na kolenou má skřínku se zrcádkem na víku, ve skřínce má ruce a píše neustále na papírky proroctvi. Má zavřené oči, za dva sous uhodne kartu. kterou si někdo z publika vytáhl — vidí ji jasně sklopenýma očima v zrcádku skřínky — a napíše tazateli na papír, „co si mysli“ nebo „co ho čeká“. Nejotřelejší karetní kousky hádání z provázků, falešné kostky, vše na- chází spousty obdivovatelů, stejně jako střel- níce, kolotoče a divadla rarit. A proud lidí neustává, celé náměstí a všechny pobočné ulice jsou namačkány klidnými, veselými lid- mi, nosícími kornouty i balíčky zbytečnost na pouti získaných, a když se rozsvítí tisí- cerá světla, stoupá křik a šum v nevypsatel- nou vřavu. Drobná Paříž baví se za několik sous šťastna mezi sebou, zatím co na boule- vardu Rochechouart u place Clichy rozzářené paláce za značné vstupné plní se cizími ná- vštěvníky, kteří po půlnoci „u včely“, „u mrtvé myši“, „u červeného orla“ v šampaň- ském vyvrcholují svoji „pařížskou“ zábavu. z.