#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v sobotu 29. března 1913.
#3
alto_textblock
#3
Čísle 85.
#4
alto_textblock
#4
Ha ranní a večerní listy
přodplácí se
v Praze v administraclt
na měslo-
2 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvoji donáškou:
na měsle. . . . . . 2 K
na čtvrt lota . . . . 7 K 62h
ve Mliálkách
na měsíe . . . . . 2 K 30
Poštou:
na měsic. . . . .
na čtvrt feta : . . . 8 K 50h
na mási dvojí zásilkou
Ra dvriet : . . :
#6
alto_textblock
#6
V drobném prodejit
ranní čtslu e sobě . . za 6
večerní
.. . . . na tk
Vo ňliálkách na venkově-
ranni čislo . . . . . . . job
večerni
. . . . . . 5k
#7
alto_textblock
#7
Inaerátu
platí se hotově napřed.
Předplaceni a inserty přijimá
administraco v Marianské ul.. ak
Tam nacházají se též
redakca, tiskárna a expedice
„Národních Llstů“
Eukopisy se nevraceií
#8
alto_textblock
#8
Dnešní číslo pro Prahu jest oa
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
#9
alto_textblock
#9
Touha po míru.
V ohlašované akci na prospěch rych-
lého uzavření míru nastala opět jakási
formální nesnáze. Chystané společné zakro-
čení v Cetyni nemohlo dosud býti prove-
deno, ježto se ruskému vyslanci při dvoře
černohorském nedostalo žádoucích pokynů
Zakročení to souvisí totiž s nedávnou pora-
dou londýnské velevyslanecké konference,
v níž se stanovily severní hranice trapně se
rodící Albánie. Po poradě té, v níž rozhodla
Evropa i o obležené pevnosti Skadru, pro-
neseny byly i pozoruhodné řeči dvou vůd-
čích anglických politiků, sira Edvarda
Greye, předsedy velevyslanecké konferen-
ne a Mr. Asquitha, předsedy ministerstva
z nichž zejména prvý mluvil o rozhodné
vůli Evropy, t. j. šestí velmocí, aby zjednán
byl mír na základech jimi stanovených. Ty-
to základy či podmínky míru, kteréž angli-
ckými státníky byly veřejně podepřeny
autoritou velmocí, liší se totiž nevalně od
oněch podmínek, za nichž Kiamil paša by
ochoten uzavříti mír, zmařený mladoture-
ckým spiknutím, zavražděním tehdejšího
tureckého generalisima Nazima paší a t. d.
což vše bylo ovoce tehdejší nerozhodnosti
velmocí a jejich málo vydatného „společ-
ného“ zakročení v Cařihradě, kdyžtě se již
před tím napovědělo dosti slyšitelně, že
jest ještě třeba — malého pokračování v
válce!
Avšak obnovená válka s pádem Janiny
a Drinopole ještě méně splnila naděje ture-
ckých přátel mezi velmocemi, než válka
první, a proto jest tím nápadnější, že pro-
jevená anglickými státníky rozhodná vůle
Evropy nyní se rovná skorem doznání,
že bylo chybou, byli-li spojenci balkánšti
před tím touž Evropou donuceni obnoviti
válku. Jest zajisté pozoruhodno, že tyto
anglické projevy byly zvláště příznivě pro-
vázeny říšsko-německými listy, z nichž zná-
mý svými styky s říšským zahraničním
úřadem, napsal: „Vývoj událostí posledních
dnů byl sesílen řečí sira Greye, jež jest
pokračováním v činnosti, již vyvíjel, po
všecku dobu trvání války na prospěch mí-
ru. Pokud se týká podrobností, zvláště se
nám zamlouvá, jak pojednal o záležitosti
albánské a o budoucností Turecka, shoduje
se tu úplně s úsilím politiky německé!“
Nemůže tudíž rovněž překvapiti, že
dosud bojovný mladoturecký vůdčí list
„Jeune Turc“ uveřejňuje článek, v němž
odporučuje přistoupiti na podmínky velmo-
cemi chystané, dodávaje: „My musíme se
pokloniti před sjednocenými mocnostmi;
my musíme býti odhodláni, nečítati již ke
své državě staré, hlavní město na půdě
evropské.“ Ve stejném smyslu píše orgán
německého velevyslanectví v Cařihradě
„Osman. Lloyd“, který dříve utvrzoval
Mladoturky v odporu, vypočítav podmínky
velmoci: „Ačkoliv tyto proposíce se ne-
kryjí s názory spojenců, a naopak obsahují
výhody na prospěch Turecka, podrobí se
así balkánské státy vůli velmocí. Vysoká
Porta, jíž v krátce budou tyto návrhy po-
dány, nebude bezpochyby činiti nijaké
námitky proti nim. Z obmezení požadavků
spojeneckých možno zcela jasně viděti.
kam nyní skutečně tíhnou sym-
patie Evropy, a kdo byl učiněn
zodpovědným za to, že byla
válka obnovena.
#10
alto_textblock
#10
Právem tedy poznamenal jeden z di-
plomatů, že podmínky velmocenské, po-
rovnané s požadavky spojenců, jsou vlast-
ně podmínkami Tureckal
#11
alto_textblock
#11
Proniká-li těmito názory nepopíratelná
snaha, již možno ostatně stopovati i v jiných
případech: udržovati zdání pokračujícího
sbližování se Anglie a Německa, nebylo by
nikterak nápadné, kdyby obě, o Balkán nej-
více se interesující a jemu nejbližší mocno-
sti, Rakousko-Uhersko a Rusko, také se
snažily dospěti k urovnání věcí balkán-
ských postupnou dohodou, o níž se ostatně
tvrdí, že již tak pokročila, že oba státy vše-
cko své úsilí věnují zachování míru na zá-
kladě snesitelného kompromisu.
Pokud mezi nimi hlavním kamenem
úrazu zůstává otázka osudu Skadru, za-
znamenává se dnes na několika stranách
návrh, jenž již jednou se vyskytl a k němuž
dle všeho opět se obrací diplomatický dů-
vtip, jakožto ke spásonosnému východisku;
aby totiž skaderská rovina a všecky po-
zemky, ležící na pravém břehu říčky Dri-
mu, se dostaly Černé Hoře, kdežto by mě-
sto samo připadlo Albanii. Černé Hoře se
má nad to umožniti finančním přispěním
mocností, aby odvodnila tamní bažiny a
upravila řeku Bojanu.
Pokud tyto předpoklady jsou správné
a zdali se kombinace na nich založené
osvědčí, zvíme zajisté v nejbližších dnech.
jakmile dojdou zprávy, že konečně velmoci
se dohodly o formě společného zakročení.
Platí to nejen o Cetyni, ale i o Cařihradě.
Zde jde o podmínky podrobného a přes-
ného vytýčení budoucí državy Černé Hory.
v Cařihradě pak nedostává se návrhůmč
podmínkám velmocenským souhlasu po
druhé skvěle vítězných spojenců! To ozna-
čeno jest stručným cařihradským telegra-
mem, dále uveřejněným: že cařihradští po-
slové velmocí se sešli ku poradě u nejstar-
šího z nich — rakousko-uherského —
způsobu společného zakročení, že všal
ještě nezakročili . ..
Dle všeho se zdá býti správným míně-
ní, že diplomacii se ještě nepodařilo dosta-
ti se ven z lesa balkánských potíží, ačkoliv
ze všech evropských politických středisk
čím dále tím naléhavěji proniká volání —
po míru!
#12
alto_textblock
#12
Válka na Balkáně.
#13
alto_textblock
#13
Bulharské úspěchy na čataldžském
#14
alto_textblock
#14
postavení.
#15
alto_textblock
#15
Z Caříhradu, 28. března. Na severním
křídle u Derkosy dobyli Bulhaři ve středu
po tuhém bojí dvě opevnění. Bitva trvala
od rána úterního až do středy večera. Dří-
ve než posily ze Sv. Štěpána přibyly, byly
dva turecké pluky úplně rozprášeny. Bul-
haři dobyli kromě toho mnoho střelíva.
3 horská a 6 polních děl. Bulharské vojsko
u Čataldže odhaduje se na 150.000 mužů.
Bulhaři podnikají stále prudké útoky. Tu-
recké ztráty činily do čtvrtka 2600 mrtvých
a 7500 raněných.
#16
alto_textblock
#16
První drinopolská depeše generála Ivanova.
Ze Solije, 28. března. M.-p. Gešov do-
stal dnes od generála Ivanova první přímý
telegram z Drinopole, v němž se praví: Drino-
pol padla, když bulharské vojsko
přesznačné ztráty 26. t. m. o 10. hod.
dop. dobylo všech opevnění vý-
chodní sekce a s vlajícími prapo-
ry vtrhlo do města. V téže době byly
ostatní bulharské a srbské oddíly, jichž ope-
race měly čístě demonstrační ráz, je-
ště velmi daleko od pásma opevnění.
Po ztrátě východní fronty Šukri paša dal
na všech sektorech zastaviti střelbu, protože
pevnost se musí pro nemožnost dalšího odporu
vzdáti. Turci vyklidili potom opevnění ostat-
ních sektorů a vzdali se. Útoku zúčastnilo se
jedině vojsko východního sekto-
ru, t. j. 11 plukůnašíarmádyse svým
#17
alto_textblock
#17
veškerým polním a obléhacím dě
lostřelectvem.
Generál Ivanov oznamuje dále, že 26. t. m
o 11. hod. dopol. dostal od srbského generála
Štefanoviče blahopřejný telegram
ze Svilna: „S celou vřelostí bratrských citů
armády srbské blahopřeji Vám a vojsku
východního sektoru, že jste roz-
tříštili ottomanský železný pan-
ciř. Sláva Váml
#18
alto_textblock
#18
Nový vítězný boj Srbů s Turky.
Z Bělehradu, 28. března. (K. k.) Úřadně
se oznamuje: Malý oddíl, vyslaný z Elbasanu,
zastihl jižně od řeky Škumbyv
okolí Ljušmy turecké vojsko, jež
bylo počtem třikrát tak veliké jako oddí
srbského vojska, a mělo dělostřelectvo a ku-
lomety. Srbové na ně podnikli udatně útok.
Boj trval od úsvitu až do 11. hod
dopol. Nepřítel byl odražen a utrpěl těžké
ztráty. 325 tureckých vojáků a 8 důstojníků
bylo zajato. Na straně Srbů bylo 60 mužů ne-
způsobilými k boji a dva setníci byli raněni.
Soudí se, že jde o část vojska Džavida
paše, jenž včera zahájil vyjednávání, aby se
vzdal.
#19
alto_textblock
#19
O velvyslanecké konierenci a domnělých
požadavcích spojenců.
M. Z Kolína n. R., 28. března. (Zvl. tel.
»N. L.«) Berlínská depeše »Köln. Ztg.« pro-
hlašuje za předčasnou vídeňskou zprávu
o zamýšlené změně velvyslaneckého sdru-
žení v registrační konfere n eí
protože výsledky konference musí se teprv
jinak a jinde zabezpečiti. Dokud se tak ne-
stane, bude velvyslanecká konference praco-
vati jako dosud.
Ke zprávě, že Bulharsko bude požado-
vati přístav na Marmarském moři,
prohlašuje »Köln. Ztg.«, že dosud nelze po-
znati, stoji-li Bulharsko o territoriální usa-
zení se na Marmarském moři, anebo chce-li
se spokojiti Srbsko na albánském pobřeži
s obchodním přístavem pro vývoz svých
produktů do Malé Asie; k takovým poža-
davkům lze postaviti se, ač jsou učiněny
úřadně, což se dosud nestalo.
#20
alto_textblock
#20
Skaderská otázka.
#21
alto_textblock
#21
Zdá se, že po sobotní londýnské poradě
velmocí o albánské a skaderské otázce v Ru-
sku vzdávají se naděje získat Skader pro Čer-
nou Horu. „Russkoje Slovo“ uvažuje o nové
situaci a dospívá k minění, že by Černá Hor
mohla zůstat i beze Skadru, jestliže k Albani
připadne pouze Skader, a ne také skaderské
okolí, které by se stalo válečnou kořistí Čer-
né Hory. Pro Černou Horu jest velmi důležito.
aby získali všechno území na západ od řeky
Bojany s přístavem Medovou a horou Tara-
bošem. Tím Skader pozbude významu pohra-
niční pevnosti prvé třídy a stane se pokojným
hlavním městem Albanie. Stejně důležito pro
Černou Horu je připojení Malessie, jejíž oby-
vatelé jsou spříznění s Černohorci. Hranice
mezi Albanií a Černou Horou měla by tedy
jít po hřbetu hor v 8—10 kilometrech od Čer-
ného Drinu na sever. Jiné rozřešení skaderské
otázky Černá Hora nemůže přijat a setrvá-l
Rakousko při své dosavadní vyděračné
úskočné taktice, spor rakousko-černohorský
stane prý se sporem rakousko-evropským
Kdo prý může vědět, zda Rakousko po vyří-
zení skaderské otázky nevystoupí s otázkou
janinskou, solunskou atd. Evropa podle mi-
nění „Ruského Slova“ nemůže žít pod stálý-
mi vyhrůžkami bojovných rakousko-uherských
pletichářů.
#22
alto_textblock
#22
Z Vídně, 28. března. Do dnešníh
večera nemohly podniknout vel-
moci v Cetyni žádný krok, poněvadž
ruský vyslanec nedostal dosud instrukce. Jak
se v jinak velmi dobře zpravených kruzích
ujíšťuje, nelze instrukci takovou čekati tak
záhy. V Rusku nemůže být řeči o nějaké
#23
alto_textblock
#23
ochotě k stanovisku Rakouska a není tan
také ničeho známo, že by záležitost ohrani-
čení Albanska na severu byla již naprosto
a nezměnitelně definitivně dojednána. Ve for
málním ohledu sice hranice tato byla stano-
vena, ale tu jde o pouhý návrh velvyslanecké
konference, který potřebuje ještě příslušných
vrchních instancí ke schválení. Avšak nejde
tu také jen o tyto instance, nýbrž o události
jak vyvinou se až do onoho okamžiku, kdy
schválení toto bude nutné. Rozhodně nemůže
být řeči, že by mohlo dojít k nějakému ostřej-
šímu zakročení Rakousko-Uherska proti Čer-
né Hoře, neboť s tímto krokem — jak se uji-
šťuje — nesouhlasilo by ani Rusko, ale ani
spojenec Rakousko-Uherska, totiž Italie
Neboť tato považovala by rakousko-uherský
krok za jednostranné zakročení, které ona v
Albansku nikdy nepřipustí. Ostatně bude
nutno vyčkat — ujišťuje se — jak zachovají
se nyní balkánské státy ku proposicím
velmocí. Odpověď dlužno očekávati snad již
zítra a je domněnka, že odpověď tato bude
nyní po pádu Drinopole, Janiny a j. úspěších
balkánských států docela jiná, než bývala by
do nedávna. Není také vyloučeno, že
Skader bude považován za obje kt
o jehož budoucnosti náleží rozhod-
nout balkánským spojencům.
Jisto je, že ve Skadru je turecké vojsko.
proti kterému vedou spojenci balkánští vál-
ku a po názoru docela přirozeném nelze ni-
komu zabránit, aby tohoto nepřítele, byť by
byl třeba ve Skadru, který chce Rakousko
věnovat příštímu Albansku, nemohl napadnou
a přemoci. Je také jisto, že v Rusku jevi
by se velmi silný proud proti politice, která
by Skader chtěla obětovat, jak si ho ve Vídni
přejí.
Z Petrohradu, 28. března. Rakousko-uher-
ský velvyslanec z akročil dnes u Sazonov
v záležitostí oddalování instrukcí pro ruského
vyslance na Černé Hoře. Ministr Sazonov uji-
stil, že prý dotyčné instrukce jsou již na cestě
a Rusko ničeho nepodnikne, aby porušilo jed-
notnost velmocí v záležitosti Skadru. Také
ruský velvyslanec ve Vídni byl prý zpraven
o tom, aby učinil u řakousko-uherské vlády
totožné prohlášení.
Z Cetyně, 28. března. Rakouský vyslanee
Giesl učinil dnes opět kroky u vlády, aby za-
staveno bylo bombardování Skadru, dokud
Esad paša nedostane od Porty rozkaz, aby
dovolil civilnímu obyvatelstvu odjeti ze Ska-
dru. Upozornil prý, že rakousko-uherský vel-
vyslanec v Cařihradě dovolení to vymůže
V akci před Skadrem se však pokračuje.
#24
alto_textblock
#24
(Viz poslední zprávy)
#25
alto_textblock
#25
Substituční zákon učitelský.
(Zpráva pražské sněmovní korespondence.)
#26
alto_textblock
#26
Referentský komitét permanentní komise
školské
#27
alto_textblock
#27
konal dne 28. března opětně schůzi, aby vyřídi
zbytek práce, uložené mu komisí školskou. Jedná
se o změnu zákona o zastupování ze dne 8. září
1899 a o změnu některých ustanovení zákona ze
dne 26. května 1891 o úpravě právních poměrů u-
čitelů, příslušejících ozbrojené moci
Komise se usnesla zahájiti nejprve porady
zákonu o zastupování.
Oba zpravodajové, posl. Morawetz a posl.
Kafka, jakož i úřadníci zemského výboru, při-
dělení pro tuto poradu, radové z. v. dr. Voženi-
lek a dr. Pilař vyjádřili se povšechně o těch
článcích, na něž bude třeba vzíti zřetel při pře-
zkoumání a zlepšení tohoto zákona. Zvláště roko-
váno bylo o otázce, kdy má zastoupení nastati; jak
má toto zastoupení býti provedeno, dále má-li o
t. zv. okresních učitelích výpomocných býti do
zákona pojato nějaké ustanovení, a konečně o o-
tázce povolování dovolené. Tato poslední otázka
byla prozatím odročena, poněvadž jest velice ob-
tížná a nemůže býti řešena bez souhlasu vlády.
Pokud se týče okresních učitelů výpomocných.
kterážto kategorie byla v některých korunních ze-
mích zákonem zavedena, vyslovil se komitét refe-
rentský v tom smyslu, aby od zařízení tohoto by-
lo upuštěno, poněvadž by vydání na stálé ustano-
vení výpomocných učitelů okresních byla, vzhle-
dem na rozšířené školství v Čechách, velmi vy-
#28
alto_textblock
#28
soká.
#29
alto_textblock
#29
Potom bylo přikročeno k revisi zákona o za-
slupování. Zákon ten bude tvořiti 7. odstavec zá-
kona o platech učitelských a bude míti nadpis: „O
dočasném opatření míst učitelských a o zastupování
osob učitelských“
(Přijatý text uveřejnili jsme již včera večer, —
Pozn. red.)
#30
alto_textblock
#30
Politický přehled.
#31
alto_textblock
#31
Země české.
#32
alto_textblock
#32
Klub národně-sociální proti nahlížení do knih
obchodních.
n
Podle včerejšího večerníku „č. Slova“ při-
jal klub poslanců české strany národně-so-
ciální na schůzi (kdy?) své „k vědomosti
zprávu posl. dra. Hübschmanna jako
svého zástupce ve finančním výboru o změně
zákona o osobní dani z příjmů a po provedené
debatě usnesl se z důvodů politi-
ckých hlasovati ve sněmovně
proti zákonné povinnosti před-
kládání obchodních knih. Klub ne-
směšuje s otázkou předkládání obchodních
knih sociálně-politický požadavek vykazová-
ní dělnických a mzdových listin.
Podle této oficiální zprávy usnesl se tedy
národně-sociální klub proti povinné-
mu předkládání knih a tim úplně
desavouoval nejen posl. Hübsch-
manna, jenž ve finančním výboru pro po-
vinné předkládání obchodních knih
hlasoval, nýbrž i zapřel také jiné čle-
ny svého klubu, kteří přišli vyjednávat, aby
ostatní čeští poslanci hlasovali
pro nahližení do knih a tak umožnili
národním sociálům, aby sociální demokraté
nemohli je obviňovat, že svým votem proti
nahlížení do knih slouží bohatým prů-
myslníkům, velkoobchodníkům.
kapitalistům, u nichž na prohlídce knih
má přece vláda největší zájem. Ke kompro-
misu došlo, posl. Hübschmann ve výboru dle
něho hlasoval a nyní jeho bratři za-
prou všechny ostatní, kteří mezi nimi
se snažili vyhnouti se ranám hrozícího biče
sociálně-demokratického.
#33
alto_textblock
#33
Organisace německé mládeže v Rakousku.
Minulého týdne sešli se ve Vídni zástup i
německonacionálních „ochranných“, turněř-
ských a omladinských spolků a jiných nacio-
nálních korporací ku poradě o přípravách
ku prvnímu sjezdu vůdců německé mládeže.
čímž zahájena akce k organisaci veškeré ně-
meckonacionální omladiny v Rakousku v o-
hledu tělesném, mravním a sociální výchovy.
Tato rozsáhle založená organisace odmítá zá-
sadně jakýkoli politický význam tohoto pod-
niku, přes to však vychází převážně od spol-
ků výhradně politických a to především
ze zemí českých. Zastoupeny jsou spol-
ky: Böhmerwaldbund, Bund Němců v Če-
chách, Bund Němců na Moravě, Bund Mlado-
němců, Verband německých obchodních po-
mocníků, Německý Jugendbund v Brně, Ně-
mecký Jugendbund pro Čechy. Novoněmecký
Kulturbund, Zemský Verband německých
omladin ve Slezsku atd. Kromě toho německý
Schulverein, Volná německá škola, Německý
turnéřský Bund. Usneseno utvořiti Výbor pro
pěstění německé mládeže v Rakousku a sí-
dlem jeho ustanoven Liberec, nejnázornější
doklad, že se v první řadě jedná o organisaci
německonacionální mládeže v Čechách. Volks-
rat nenachází se mezi korporacemi v něme-
ckých listech uvedenými, jako činné v této
#34
alto_textblock
#34
akci.
#35
alto_textblock
#35
Redakční tajemství v Praze
#36
alto_textblock
#36
Redaktor „Času“ dr. J. Herben otiskl vče-
ra ve svém listě prohlášení, jímž odpovídá na
obvinění v olomouckém „Našinci“ otištěné,
že vypovídaje v procesu prof. Judy proti „Na-
šinci“, že prof. Juda psal články do „Času“
dopustil se téhož porušení redakčního tajem-
ství, jaké se nyní u olomouckého soudu žádá
na redaktorech „Pozora“. Dr. Herben uji-
šťuje, že pokládá redakční tajemství za ži-
#37
alto_textblock
#37
FEUILLETON.
#38
alto_textblock
#38
(Pařižské velikonoce.) Je starou
tradicí Pařížanů, opustit na velikonoční svát-
ky Paříž, zanechat své rodné město na pospa
cizincům, a rozletět se do všech končin Fran-
cie. Hlavní saisona společenská a umělecká
ještě nepočala, ale přípravy jsou již skončeny.
nikdy neskytají dopravní a lázeňské podníky
tolik výhod, jako právě v tu dobu, kdy po-
číná jaro a nenastal ještě příval cizinců, a tak
rozlétají se v prvních dnech velkonočních pře-
plněně rychlíky do Provence, na cote d'Azure,
na úpatí Pyrenejí, i do Bretaně, Normandie,
do Vosges a kdo nemá dosti peněz ani vol-
ných lístků na dráhu k výpravám do Arles
Grasse, Mentone, Luchonu, Pau, Biaritze
St. Sebastianu neb na St. Malo, Caens a Spaa
vyjíždí na ty dva svátky aspoň do Fontenay
le Rose, Enghien, St. Cloud, St. Germain neb
Barbizonu, a Paříž plní se zas postavamiv
těžkých ulstrech, šedivých čepicích, s dým-
čičkami v dlouhých zubech, jež chrlí z gare
du Nord, vlaky z Calais, turisty v pomačka-
ných cheviotových kabátech, v krátkých kal-
hotách a s rancem na zádech, kteří dojížděj
hustým proudem přes Strassbourg a Mety
Vliv tohoto cizineckého proudu rok za ro-
kem stoupá, krámy, hostince, zábavní místno-
sti zařizují se dle jejich vkusu, anglické bary
německé nápísy, cizí noviny a ilustrované
listy se množí, a s cizími výletníky množí se
i cizí obchodníci. Německých krámů je ve
vnitřním městě naseto, a všude narážíte n
německé sklepníky, bonny i majitele hotelů.
Turisté přinášejí peníze, ale jsou nejen kupcí.
nýbrž též dobyvateli: Paříž cítí ten cizí vliv
#39
alto_textblock
#39
a články v novinách, varovné plakáty, po-
směšné písničky a obrázky na boulevardech
dávají, zvlášť ve velikonoční době, kdy příliv
je nejznatelnější, jasně znát, jak počíná být ta
cizí invase nejen výletníků, ale také obchod-
níků a zboží, Paříži citelná. Ale přes ty va-
rovné hlasy, jež bouří proti výrobkům made
in Germany, proti německým sklepníkůma
německým nápisům, jsou Pařížané příliš dobří
obchodníci, než aby nevyužili cizineckého
ruchu o jarních svátcích. Odjíždí-li polovina
Paříže na svátky se bavit, zůstává druhá polo-
vina tím intensivněji těžící z cizích návštěv-
níků. Mnohé krámy zůstávají i o velké svát-
ky otevřeny a nahrazují si zvláštními cenami
námahu ve sváteční den, Kavárny rozšiřují
počet stolů, na nichž se v poledne a večer jí
všechna divadla hrají i odpoledne, kinemato-
grafy jsou v neustálé činnosti a zábavní pod-
niky Montmartru vymýšlejí na těch několik
svátečních dnů zvláštní „čistě pařížské“ zá-
bavy, na nichž ovšem Pařížana téměř nena-
jdete.
Vnitřní město i Quartier nabývá v té do-
bě až nepříjemného rázu. Paříž, pokud zůstala
doma, jakoby se nadobro vystěhovala do vněj-
ších arrondissementů a ponechala cizincům
úplnou vůli. Velké boulevardy, zvlášť na kři-
žovatce boulevardu des Capucines a des Ita-
liens před operou jsou plny různých interpre-
ters, kteří v zástupech číhají před Cookovou
kanceláří na rohu rue de la Paix, probihají
kolem Café de la Paix, Olympie, Café Riche
a Café Américain, v půl tuctu jazycích vtírají
passantům své služby, prodávají pod rukou
„zajímavé“ obrázky a šeptem slibují lidem.
v nichž svým bystrým čichem rozeznali ci-
zince, nejpodivnější „tajné“ rozkoše. Před
#40
alto_textblock
#40
každým divadlem je jich plno, prodávají la-
ciné lístky na sedadla, na nichž je pak ubohý
návštěvník nucen — netuše, že koupil lístek
daný k disposici náčelníkovi klaky — bud
dělat dobrovolně klaku, neb hádat se — do-
vede-li to vůbec — s dozorcem klaky o své
pochybné právo. Ubohý cizinec není si nikdy
jist, nekoupí-li před divadlem program z pře-
dešlého týdne, prošlou vstupenku neb do-
konce včerejší noviny, a je-li tak neopatrný.
že nemá drobných, může snadno a rychle zí-
skat celou sbírku papežských pětifranků a
bezcenného stříbra. Všechny staré hračky,
jež zbyly z minulé saisony a po celé měsíce
již se neobjevovaly na dláždění boulevardů
před kavárnami, vynořují se znovu, slovníčky
pařížských nadávek, papíroví brouci, salutu-
jící vojáčci v uniformě „réséda“, štěkající
ptáci, pištící medvídci, peroucí se akrobati —
všechno, co již před půl rokem bylo modou
a po několika týdnech zmizelo, objevuje se
znovu za dvojnásobné ceny na těch několik
dní, kdy hustý proud lidí na trottoirech ho-
voří všemi možnými jazyky, jen ne francouz-
Bude-li cizinecká invase do Paříže
svátcích velikonočních pokračovat stejným
tempem, budou se v několika letech cizinci
v těch dnech bavit jen mezi sebou, a to, co
uvidí a uslyší v různých těch zábavných míst-
nostech, žijících po většině jen z cízích ná-
vštěvníků, bude odpovídat jen jejich a ne
pařížskému vkusu. Ale je-li Paříž od Zele-
ného čtvrtku do druhého velikonočního svát-
ku na svých hlavních křižovatkách spíše me-
zinárodní než pařížská, zůstává přes to ještě
dosti míst, jichž se nedotýká ten proud ci-
zinců a kde baví se Pařížané sami mezi se-
#41
alto_textblock
#41
sky.
#42
alto_textblock
#42
bou. Tradice svátků pozbyla tu ovšem již
zcela svého církevního rázu, ale přece jen má
svůj charakter, a jdete li do divadélka Bo-
bino nebo do některého z drobných kaba-
retů, uvidíte publikum, jemný je sice svět
pařížské noblesy, v románech vystupující
zcela cizí, jež si však uchovává svůj zcela
zvláštní ráz. A vyjedete-li si o velikonoční
neděli nebo pondělí směrem k Vincennes přes
place de la Nation, uvidíte Paříž vnějších
čtvrtí a banlieu, oddávající se s dětinskou
rozkoší sváteční zábavě.
Počasí je překrásné, na modrém nebí me-
zi bílými oblaky plují dírigeably a balony vy-
soko nad městem, kaštany pučí již zeleným
listím, na boulevardu Voltaire a na place de
la Bastille tísní se mračna lidí, čekajících na
autobusy, řinčící šílenou rychlostí všemi smě-
ry, a cours de Vincennes je jediným proudem
lidí, v němž děvčata bez klobouků a mužív
širokých sametových kalhotách, se šálou ko-
lem krku, jsou téměř ve většině. Všechny
krámy po obou stranách ulice jsou otevřeny,
vysypaly své zboží přes chodník až do ulice
a jejich vyvolávači loví své oběti přímov
davu. Chodníky jsou zataraseny vozíky s kvě-
tinami, pomoranči, cukrovím a perníkem, per-
níkáři nestačí malovat na perníková prasátka
vláčným cukrem jmena, posýpaná barevným
cukrovým pískem — odznak posvícení, foire
de pain d'épíces, jenž zdobí prsa většiny ná-
vštěvníků. Proud lidí postupuje proti paříž-
skému zvyku pomalu, houstne stále, až se vy-
lévá na place de la Nation, zatarasenou na-
dobro střelnicemi, kolotoči, balony, houpa-
čkami, boudami a krámy. Křik a život té
zdánlivě divoké vřavy nelze srovnat arci z da-
leka s kteroukoli naší poutí. A přece zdá se
#43
alto_textblock
#43
to obecenstvo zcela klidné. Dívá se mičky
na krámky s rouletami, kde se hraje, a vel-
mi hazardně o cukroví i o peníze, čeká trpě-
livě, až jakýsi kouzelník dokoná své čaro-
dějství s člověkem spoutaným řetězy a pro-
vazy do kozelce, kupuje ochotně zázračnou
pomádu od černocha s čepicí z papouščích
křídel na hlavě, a obdivuje „zázračnou fon-
tanu“, na níž není pranic zázračného. Není
věru naivnějšího a dobráčtějšího publika, nej-
nesmyslnější trik stačí, aby upoutal jeho po-
zornost a lákal po celé odpoledne měděné
sous z jeho kapes. Sešlý pán v odřeném
svrchníku drží v ruce špinavou hru karet.
před ním na židli sedí stará pani, na kolenou
má skřínku se zrcádkem na víku, ve skřínce
má ruce a píše neustále na papírky proroctvi.
Má zavřené oči, za dva sous uhodne kartu.
kterou si někdo z publika vytáhl — vidí ji
jasně sklopenýma očima v zrcádku skřínky —
a napíše tazateli na papír, „co si mysli“ nebo
„co ho čeká“. Nejotřelejší karetní kousky
hádání z provázků, falešné kostky, vše na-
chází spousty obdivovatelů, stejně jako střel-
níce, kolotoče a divadla rarit. A proud lidí
neustává, celé náměstí a všechny pobočné
ulice jsou namačkány klidnými, veselými lid-
mi, nosícími kornouty i balíčky zbytečnost
na pouti získaných, a když se rozsvítí tisí-
cerá světla, stoupá křik a šum v nevypsatel-
nou vřavu. Drobná Paříž baví se za několik
sous šťastna mezi sebou, zatím co na boule-
vardu Rochechouart u place Clichy rozzářené
paláce za značné vstupné plní se cizími ná-
vštěvníky, kteří po půlnoci „u včely“, „u
mrtvé myši“, „u červeného orla“ v šampaň-
ském vyvrcholují svoji „pařížskou“ zábavu.
z.