ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3d9622a0-8fcd-11dd-abf4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 37
#1 alto_textblock #1
Strana2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
29. března 1913. Číslo 85.
#4 alto_textblock #4
votní otázku novinářského stavu a za věe stavovské cti, sám prý vypovídal jenom věcech, kteréžádným redakčním tajemstvím nejsou, neboť prof. Juda své články podpiso- val buď plným jmenem anebo svou známou šifrou. Zaznamenáváme, poněvadž má průkazny význam proti dru. Hrubanovi.
#5 alto_textblock #5
Jmenování auskultantů a radikální proudy. Těší nás upřímně, že „Samostatnost“ už na- prosto upustila od svého bludu, že nutno ztrosko- tati především smířovačky, aby se zjednala ná- prava ve jmenování soudních úřadníků v Čechách a na příště odčiněna byla křivda, jaká způsoben českým právním praktikantům posledním jme- nováním auskultantů, neboť ve včerejším pokračo- vání svých vývodů, původně takový názor tlumo- čicích nezmiňuje se už o auskultantech ani slovem. Utekla od této otázky s křepkostí své obvyklé strategie. Stojí-li však neodvislý denník při tom, že čeští zástupci nejsnáze porazí Hochenburgra, když rozbijí vyrovnání, je to projev dětinné poli- tiky, v jejím táboře ovšem zásadné. Skoro je nám stydno, odpovídati na takové ukázky primitivismu klerý je v umění snad svědectvím naivní prosto- duchosti, ale v politice působí žalně. Jest patrno že „Samostatnost“ a její politikové nemaji ani vzdáleného tušení o určitých věcech mezi Prahou a Vídní a zvláště o vídeňském zákulisí. Ale „Samo- statnost“ mohla by se zamysliti nad svými vlast- ními slovy: „Proč by také Hochenburger byl hozen přes polubu? Němci nemohou si lepšího ministra přát.“ Jestliže není dnes před skončením jednání o dohodu ať v jednom či druhém smyslu důvodu, aby byl Hochenburger hozen přes palubu, z jakého dů- vodu by byl hozen přes palubu zrovna kdyby Češi zmařili vyrovnací jednání s Němci? Vyrovnání, které by „zlomilo vaz národu“, jak včerejší „Samostatnost“ tvrdí, uzavřeno ne- bude, nebude ani takového vyrovnání, které by poškodilo jakkoli postavení českého národa v krá- lovství jako rovnocenného, rovnoprávného s něme- ckým a jakkoli zadalo jednotě zemské legislativya správy, zejména pak jazykovému právu českému v celé a jednotné zemi. Ale nedojde-li k vyrov- nání, bude stabilisován systém Hochenburkfer— Wessely—Schreiner—Titta, který umožnil také po- slední jmenování auskultantů. Že však závěreč- ným a vrcholným účelem vyrovnání jest taková změna v parlameniních poměrech vídeňských, aby tento systém byl znemožněn, toť přece jednou politických podmínek vyrovnánil
#6 alto_textblock #6
Ze Slezska.
#7 alto_textblock #7
(K politickým a žurnalistickým po- měrům.)
#8 alto_textblock #8
Konservativní národní strana slezská jest ben orgánu. „Opavský Týdenník“ před nedávnem za- nikl a druhý list straně sloužíci, orgán poslanee Gudricha „Slezský Věstník“ před několika dny oznámil, že není a nechce býti listem politické strany, nýbrž že chce státi nad stranami. Z fakta. že národní strana slezská nedovedla si zachovati výhradný vliv ani na jediný slezský časopis, jest nejlépe patrno, že jsme měli pravdu, napsali-l jsme svého času, že strana národní nemá jako strana konservativní ve Slezsku oprávnění. Tehdy se nad našimi vývody určité kruhy rozčilovaly. a dnes daly nám poměry za pravdu. Zánikem „Op. Týd.“ a postavením, jež nyní zaujal „Slezský Věst- ník“, nadcházejí konce významné kdysi národní strany slezské. Co nepřešlo ke klerikálům a agrár- níkům z těch mála stoupenců, kteří zůstali straně do posledka věrni, to přejde nyní. Na věci docela nic nemění pokusy k obno- vení „Opavského Týdenníku“ podnikané, nebot podaří-li se, pak tento list bude prost jakékoliv strannické tendence. Dle dosavadního stavu věcl má býti „Opavský Týdenník“ sloučen se „Slez. Věstníkem a má vycházeti pod vrchní redake majitele „Slezského Věstníku“, zemského poslance Rud. Gudricha. Leč to všechno jsou kombinace. jichž splnění jest odvislo od výsledku dotazníkové akce, kterou v řadách býv. abonentů „Op. Týd.“ podniká posl. Gudrich a jejíž účelem, vedle za- bezpečení abonentů, jest také dáti direklivu tom, má-li list vycházeti jednou či dvakrát týdně a konečně pak, má-li zůstati při jménu „Opavský Týdenník“, neb „Opavský Věstník Jak jest patrno, hraje v této akci také veli- kou, ne-li výhradnou roli otázka finanční. Poměry v nichž slezským listům jest vycházetí, nejsou prá- vě nejutěšenější. Zřetel na finanění zabezpečen mluví arciť, jako všude jinde, pro největší obvody jejich působnosti, leč složité slezské poměry nará- žejí v této příčině na značné obtíže. Nacionáln boj jest jiný na Opavsku, jiný na Těšínsku. Ho- spodářské poměry jsou taktéž různé. Rovněžv mnoha případech jest různá taktika. K tomu vše- mu pak třeba připočísti ještě rozvrstvení stranni- cké a fakt, že máme ve Slezsku, mimo listy soci- álně demokratické a na ten čas nevycházející „Opavský Týdenník“, šest týdenníků a jeden list dvakrát týdně vycházející, nám vysvitne sám sebou. Není pak žádný div, že listy tyto jsou ve- směs pasivní, a že jejich vycházení jest možno jedině tak, že nemají vyjma listu jediného, pla- cených redaktorů. Jest sice krásná věc obětavost, s jakou jed- notlivci starají se, nešetříce ani osobních, ani hmot- ných obětí, o vycházení jednotlivých časopisů, avšak jest otázka, jsou-li výsledky jejich činnosti úměrny nákladům a nutným obětem. A tu se do- mníváme, že přes výše uvedené rozličné poměry národní atd. byla by na místě určitá koncentrace v tom smyslu, aby některé časopisy splynuly. Nad- hodili jsme otázku tuto již jednou, byla sympa- ticky uvítána, ale padla z malicherných celkem příčin. Tehdá se ovšem mnoho mluvilo o dalších strannicko-politických akcích ve Slezsku. Ty však až dosud provedeny nebyly, v čemž vidíme důkaz toho, že nebyly nutny, a tak myšlenka naše při- chází opětně, nemajíc účelu přivoditi ozdravění poměrů jen ve slezské žurnalistice, ale i v poli- tických poměrech. Jest dobře vzpomenouti toho, že v témže smyslu šly před nedávnem událostiv polském táboře slezském a fuse radikální strany se stranou národní, „Glosu ludu s Dziennikem Cie- szváským“ ukázala se jistě blahodárnou. Nebýti j tehdy, bylo by k ní jistě došlo dnes, kdy Polác opětně naříkají nad německými útoky. Chceme my čekati, až vnější vlivy vynut koncentraci v našich řadách?
#9 alto_textblock #9
Rakousko-Uhersko.
#10 alto_textblock #10
Dr. Pattaí o balkánské politice. V dolnorakoushém sněmě projednává se nyní rozpočet na r. 1913. V povšechné debatě mluvil ve čtvrtek také dr. Pattai a dotkl se rakouské politiky na Balkáně slovy, ne valně lichotivými pro správu naší vnější poli- tiky. Křesťanský sociál dr. Pattai vidí v ra- kouské politice na Balkáně dvě možnosti. Buď Rakousko chtělo udržeti balkánské ná- rody pod svým poručenstvím, tedy zachovati t. zv. status quo, aneb se jim chtělo postaviti po bok, aby je řídilo a vedlo. Tento poslední cil by se dru. Pattaiovi více zamlouval, poně- vadž by byl přiměřenější dějinnému poslání Rakouska. Dokud Rakousko bojovalo s Tur- ky, řídilo se skutečně takovou politikou; ale když se vládního hesla chopil kn. Metter- nich, nastal obrat. Metternich uznal sultána za legitimního pána Balkánu a na osvobození křesťanských, arijských národů ze jha ture- ckého nehnul prstem. Když se v letech dva- cátých proti Turecku vzbouřili Srbové. Metterních přiměl císaře Františka, aby se jich neujal. Stejně pro osvobození Řecka ne- učinilo Rakousko pranic. Úkol ten převzaly Francie. Anglie a Rusko. Rakousko nepocho-
#11 alto_textblock #11
pilo, že by aspoň Řeky mělo podporovati. když už se bojí slovanské povodně. I Jihoslované byli by nás tehda uznali za své osvoboditele a na Balkáně nebylo by popu- lárnější osoby, než císař rakouský, kdyby se Rakousko bylo postavilo v čelo osvoboditelů. Na Balkáně nepotřebujeme nových zemí nadvlády, potřebujeme tam však ob- chodních styků a přátelství bal- kánských států. R. 1908 vzdali jsme se sandžaku a nyní se kočkujeme se Srbskem Černou Horou o jeden přístav. Do takové směšné situace uvedla nás nezodpovědná di- plomacie a proto se přeme o maličkosti, když jsme důležitý vliv již ztratili. Rakousko ne- učinilo pranic, aby si získalo sympatie bal- kánských národů. Trýzní Chorvaty, dovoluje Maďarům trýzniti Rumuny, ačkoli jsme odká- záni na přátelstvi Rumunska. Když před de- setí lety přišla do Vídně hromadná rumunská deputace k císaři, bylo uherské vládě dovo- leno, aby tuto deputaci zavřela jménem uher- ského krále, protože se odvážila obrátiti se s prosbou k rakouskému císaři. Dnes s Rakousko bojí ruské politiky a zatím svou politikou samo vydalo balkánské státy Ru- sku. Rakouská diplomacie dokázala jen to, že všude ustupujeme a při tom jsme všude ne- náviděni. Tato kritika rakouské vnější politiky je tím zajímavější, že pochází od předáka kře- sťansko-sociální strany.
#12 alto_textblock #12
Změna v tyrolském místodržitelství. Dnešní úřadní noviny ohlašují, že místo- držitel v Tyrolech a Vorarlberku, bar. Marek Spiegelfeld, byl dán na svou žádost na odpočinek a jeho nástupcem jmenován hr. Fridr. Toggenburg. Bar. Spiegelfeld byl tyrolským místodrží- cím od r. 1906 po bar. Schwarzenanovi. Bylo mu uloženo, pokusiti se o smír mezi Němei a Vlachy a učiniti dělným zemský sněm ty- rolský. Bar. Spiegel opíral se ve svých sna- hách o klerikální strany, které v obou náro- dech tvoří většinu. Z počátku se zdálo, ž se mu podaří vznesený naň úkol provésti. Al pro otázku Fleimské dráhy srazili se na sně- mě klerikální Němci s Vlachy, vlašskou ob- strukcí sněm od té doby ochromen, a když si bar. Spiegelfeld neopatrným zasáhnutím do krise v trídentském městském zastupitel- stvu znepřátelil klerikální i liberální Vlachy a němečtí křesťanští sociálové se také k němu obrátili zády, neměl v zemi již nijaké opory a byl nucen podati demisi. Nový místodržitel, hr. Toggenburg je Ty- rolák, má v zemi velkostatek a je ještě po- měrně mladý muž. Je mu 48 let. Jeho hlav- ním úkolem bude prý provésti ve sněmu re- formu zemské obrany tyrolské, t. j. zvýšení braneckého kontingentu.
#13 alto_textblock #13
Projev nedůvěry uherské vládě. Zemplinské stoličné zastupitelstvo měl v Satoralja-Ujhele valnou schůzi. Hr. Jul. Andrássy mluvil proti vládě, již vytknul porušení ústavy ve sněmovně a nečistou hi- storii, vynesenou na světlo posl. Désym, i na- vrhl resoluci, kterou se vládě projevuje ne- důvěra. Přes obranu vládního stoupenc Molnára Andrássyova resoluce byla 183 proti 122 přijata.
#14 alto_textblock #14
Za hranicemi.
#15 alto_textblock #15
Generál Radko Dimitricv v Petrohradě.
#16 alto_textblock #16
Na počest vítěze lazengradského předseda „Slovanského dobročinného spolku“ generál Pa- rensov dal u sebe snídaní, k němuž byli pozváni- gen. Skugarevský, bulh, vyslanec S. S. Bobčev, se- nátor gen. Borodkin, prof. K. Jak. Grot, prof. P. A. Kulakovský, prof. Sobolevský, tajný rada A. V. Vasiljev a mnozí jiní vynikající a přesvědčení Slo- vané petrohradští. Gen. Borodkin měl za stolem řeč o slovan- ském vlastenectví a junáctví. Z ní vy- jímáme toto význačné místo: Balkánský polo- ostrov je místo slovanské slávy. On celý náleží jim, neboť jest nejen jejich vlastí, nýbrž nad to tato vlast vykoupena jest jejich krví. O, jak by bylo krásné, kdyby na Balkáně slovanský prapor vlál od moře do mořel Národ ke svému bytí potře- buje míti mnoho vlastností: musí býti pílný, pra- covitý ukázněný, čestný atd. Ale dobré vlast- nosti národa musejí býti korunovány vlastenectvím a junáctvím. Bez těchto dvou pilířů nemožno zbudovati pevné státy. Slo- vané projevili obé v plné míře. A pokud tyto city novychladnou v jejich prsou, žádná síla jich ne- setře s povrchu zemského! V tom je záruka pev- né jejich budoucnosti. Já vím, že Slované za to vše draho zaplatili, ale co dělat! Přírodě třeba smutku západu, aby tím radostnější byl úsvit; bez rozloučení není návratu, bez hořkých slz není štěstíí“
#17 alto_textblock #17
Srbové v Albanií.
#18 alto_textblock #18
Po dvouměsíčné práci konané na rozkaz gen Jankoviče Srbové dokončili stavbu silnice z Pri- zrenu přes Ljumu, s odbočkami na Vezírův Most. ke Drači a Lješi. Těmí cestami se zásobuje srbské vojsko na přímoří a přiváží pošta. Všechny kraic albánské, obsazené srbským voskem, jsou pokoj- né. Je to pravý div světa, neboť ještě do války nesměl se sem odvážili cizí člověk, nechtěl-li ztra- titi hlavu. Jak velice kulturná práce srbská imponuje Albáncům, důkazem toho jest, že sám Isa Bolje- tinac se připojil k těm svým krajanům, kteří pro- testují proti zřízení samostatné Albanie.
#19 alto_textblock #19
Sjezd polských žen v Bytomí. Ve středu 26. března měl se konati v Bytomi sjezd polských žen z pruské částí Polska, ale byl rozpuštěn na zakročení policie, které se zdály místnosti pro pořádání sjezdu nedostatečnými na tak velký počet přítomných. Polské ženy však neustoupí policejní zvůli a uspořádají záhy nový sjezd. V resoluci sjezdóvé, předem připravené, polské ženy slavnostně slibují: 1. že se budou všemi silami starat, aby jich děti naučily se v ma- teřské řeči číst a psát; 2. že vždy budou mluvit jen polsky a chránít čistotu jazyka: 3. že budou svědomitě pracovat ve všech oborech národní práce: 4. že vždy a všude budou na stráži ná- rodní důstojnosti: 5. že budou své jmění ukládat v polských peněžních ústavech a podnicích; 6. že budou dle možnosti plniti heslo »Svůj k svémue a 7. že budou usilovat o co největší vzdělání. aby se staly občankami, vědomými svých povin- ností a aby vychovávaly příští pokolení ku pro- spěchu polského národa.
#20 alto_textblock #20
Bulharské nálady.
#21 alto_textblock #21
Mezi Bulhary a Srby zůstává sporné území. které kalí poněkud vzájemnou shodu mezi oběme společnými národy. Bulháři si stěžují na srbská opatření proti Bulharům v Prilepu, ve Velesu, Dibře, v Bitolji. Srbové, zatlačení ze svých vítěz- ných posic u Jaderského moře, žádají si za své válečné obéti náhrady na jihu, kde se dostávaj do sporu s Bulhary. Podaří-li se srbským a bul- harským politikům bez trpkostí se dohodnoutí rozdělení sporného územi, budou miti velikou zá- sluhu o další tzvání balkánského spolku. Belha-
#22 alto_textblock #22
rům se také nezamlouvá ruská politika vůči nim Sofijský dopisovatel »Ruského Šlova« píše do- konce o rostoucím proudu protiruském, který se jeví i v tradičně rusofilských kruzích, kde vždy neochvějně a přesvědčeně milovali »velikou osvo- boditelku Rus«. Bude-li dnešní rozladění postupovat, mohla by v budoucnosti »orientace« bulharské politiky odvrátit se od trojdohody. Rusko dle mínění Bul- harů zbytečně se přespříliš namáhá zachovat ja- kousi rovnováhu na Balkáně, kdežto by se mělo snažit zříditi na Balkáně silný stát, který by se dovedl opřit německému Drangu nach Osten,a takovým může být jen Bulharsko, nikoli »neu- rasthenické, rakouskou patou přišlápnuté Srb- sko,» které pro své položení nikdy nemůže v tom směru se uplatnit. Taková nálada šíří se místy dnesi třeba ovšem počkat, jaké budou výslydky cesty generála Dimitrijeva do Petrohradu, ty po- tom rozhodnou o tom, kam se mají přiklonit bul- harské sympatic, zda i na dále mají Bulhaři věřié blahovůli Ruska.
#23 alto_textblock #23
Tříletá vojenská služba ve Francii.
#24 alto_textblock #24
Armádní komise poslanecké aněmovny fran- couzské vyslovila se ve čtvrtek večer po prohláše- ní ministerského předsedy Barthoua 20 hlasy proti 9 v zásadě pro tříletou vojenskou službu, ale te- prve, když se ministr vojenství Etienne zaručil, že při udílení dovolené v třetím služebním roce, zvlá- ště otcům několika dětí, bude si počínati velmi liberálně. Ministerský předseda Barthou kromě toho prohlásil, že teprve v květnu učiní ve sně- movně prohlášení o tom, zdali podrží nadále praporů ročník, jenž by měl býti v říjnu propu- Tím jsou překonány první obtíže vládní před- lohy, jejíž úspěch závisí z valné části na tom, zdali nynější ministerstvo, které se rozhodně zasazuje o tříletou vojenskou službu, bude moci udržeti se u vlády, ježto jeho poměr k radikálnímu křídlu levice zůstává stále nevyjasněn pro otázku vo- lební opravy.
#25 alto_textblock #25
štěn.
#26 alto_textblock #26
Italský vliv v Syrii. O vliv v Syrii, kde ze obyvatelstvo, zejmena arabské, domáhá reforem se zárukou evropských mocností, závodí nyní nejen Francie a Anglie, nýbrž také Italie, která si ve východní části Středozemního moře tvoří sttru zájmů. Že tam italský vliv skutečně vzrůstá, nasvědčuje depeše kterou přináší »Giornale d'Italia« z Alexandretty U přiležitosti velkonočních svátků přišel náš vicekonsul oficiálně do kostela otců karmelitánů. kteří zapěli Salvum regem nostrumi za nadšení italské kolonie a obyvatelstva. »Giornale d'Italia« k tomu dodává: Obřad popsaný naším dopisovatelem, má velký význam. Opustivše irancouzský protektorát, postavili se karmelitští misionáři pod prapor italský. Tato událost je pro nás zvýšením prestiže v Malé Asli, která je stále neznámem budoucnosti.
#27 alto_textblock #27
Spekulační aféra anglických mínistrů.
#28 alto_textblock #28
Ve středu odpoledne otázal se v anglické po- slanecké sněmovně Archer-Shce ministerského předsedy, zdali attorney general sir Rufus Isaacs a kančléř pokladu Lloyd George mu sdělili, že ko- nali operace s akciemi americké Marconiovy spo- lečnosti před diskusí dne 11. října v záležitosti smlouvy s anglickou Marconiovou společností. Asquith odpověděl, že byl zpraven lordem Murrayem koncem července nebo počátkem srp- na, že lord Murray, attorney general a kancléř pokladu koupili akcie americké Marconiovy spo- lečnosti. Konečně pozdějí, v srpnu, attorney ge- neral mu opakoval tuto informaci a snad prý do- dal, že některé z těch akcií prodal, ale většinu si jich ponechal. Oba jej ujistili, že koupě byla uči- něna po uveřejnění smlouvy mezi poštovní sprá- vou a anglickou Marconiovou společnosti a že americká Marconiova rpolečnost nemá přímsého ani nepřímého zájmu na této smlouvě. To bylo vše, co věděl v době diskuse v říjnu. Potom jiný poslanec. Johnson Hicks, za po- tlesku oposice položil otázku, zdali ministerský předseda nepokládal za žádoucí, aby tyto skuteč- nosti byly sděleny sněmovné při diskusi. Asquith odpověděl, že nikoli, že se mu tyto skutečnosti nezdály býti v žádném poměru se skandálními ob- viněními, jež byla tehdy rozšířena, a že tomu sku- tečně přikládal malý význam nebo žádný. Tím ovšem není záležitost ve sněmovně vyřl- zena, neboť záleží především na tom, jakou zprá- vu podá plenu sněmovny její komise, která záleži- tost vyšetřuje a po siru Rufovi Isaacsovi vyslechne ještě Lloyda Georga. Pak teprve dojde po apří- padě ke hlavnímu útoku konservativců na vládu interpelací jejich vůdce Bonara Lawa, kterou za- tím odložíl.
#29 alto_textblock #29
Posl. prof. dr. Funk o malém velkém finančním plánu.
#30 alto_textblock #30
DDokončení)
#31 alto_textblock #31
Na středeční schůzi místní organisace národní strany svobodomyslné a Ob- čanského klubu na menším Městě pražském pojednal posl, dr. Funk ke konci své řeči podrobně o otázce, jež dnes stále se ven- tiluje, t. zv. velkém plánu finančníma Zásadou správného finančního systému jest, že tak má býti upraven, by nejen byl dosti pružným, ale aby i jednotlivé jeho součástky navzájem se doplňovaly za účelem přiblížení se břemena daňo- vého skutečné způsobilosti platební jednotlivcově. Podmínkám těmto rakouský finanční systém devyhovuje, zejména jsou existující daně výnoso- vé (veškery přímé daně mimo osobní daň z přijmů) v přímém rozporu s touto zásadou. Po vzoru států jiných doporučovalo by se, by provedena byla cel- ková revise a reforma tohoto systému. Jen tak u- možní se, by stát nabyl dostatečně pružných pra- menů příjmových i pro budoucnost, by břemeno daňové přiblížilo se skutečné způsobilosti plateb- ní, a aby provedena býti mohla dostatečná sanace financí autonomních, zajištěním jim samostatných pramenů příjmů, jež přizpůsobeny byly by jich po- třebám. Ve směru tom k návrhu řečníkovu, dra. Lichta, Finka, dra. Lea a Šusteršiče usneseno fi- nančním výborem utvoření 15členné komise, jíž přikázána revise a reforma platného systému ber- ního. Pouze plán, podminkám těmto vyhovující. mohl by nazván býti skutečným a velkým plánem finančním. V jiném smyslu mluví se nyní u nás o vel- kém finančním plánu naproti malému finančnímu plánu. Rozumí se tím konglo- merát různých daní, jež předloženy ministrem pž a Zaleskim a z nichž ještě po projedná daní těch, o nichž nyní finanční výbor se usnesl. zbývá daň ze sirek a daň dědická a z da- rů. Tento t. zv. velký linanční plán dalek jest to- ho, by zván býti mohl skutečným dílem plánovi- tým. Prozatím ale dlužno s tímto t. zv. velkým fi- nančním plánem počítatí a o něm uvažovati. Řeč- ník se svého stanoviska nenamítá ničeho proti dani ze sirek, které bude zapotřebí k doplně- ní obnosu, nutného na úhradu nákladů služební pragmatiky. Nemohl by však vysloviti se pro to. aby daň dědlcká a z darů byla již nyní po- volena, zejména v souvislosti s předlohou o lokál- ních drahách a takto aby povolen byl celý velký finanční plán za poměrů politicky tak neujasně- ných. Vláda očekává z ní výnos větší ca 29 mil.. který ale zejména v důsledcích amnestie při osob- ní dani z příjmů bude patrně značně vyšší. Ona zůstati musí reservou pro případy nejnutnější, jež možná v důsledku nákladů mobilisačních přikvačí dříve než se nadějeme, a povolení její předpoklá- datí bude patrně ujasněnější poměry politické než jaké vytvořeny byly vládou nynější. Renner — ja- kežto referent finančního výboru o dani dědické — pojednává o této dani a vyslovuje se zejména pro omezení t. zv. poplatků immobilárních placených z hrubé hodnoty nemovitostí, dědicivím neb dary převáděných, jež způsobují, že daň stojí ve směru opačně progresivním s platební způsobi- lostí jednotlivce, ježto čím větší jest zatížení a tím způsobilost platební menší, tím vyšší vypadá dan na jednotku čistého nabytí a mímo to působí, ž
#32 alto_textblock #32
jrění nemovité jest dvojnásobně a nepoměrně více zatíženo než jmění movité, ač jmění nemovité sa- mo stíženo jest fakticky více daněmi přímými, jež- to nelze to zatajiti. Vývody p. posl. dra. Funka odměněny byly všeobecným hlučným potleskem a pochvalou. Předseda p. dr. Pinkas vyslovuje řečníku za všeobecného potlesku nejsrdečnější díky za je- ho tak poutavý a poučný výklad. V debatě ujal se slova p. Václ. Železný, a poukázav, že výtěžel z malého i velkého Hinančního plánu určen je ji předem k určitým účelům, tázal se, kde vezmou se peníze na rozšíření branné moci, na nové lodi std., které budou činiti, jak se proslýchá na 5 mi- liard korun Pan dr. Grégr ocenil velice uznalými slov činnost p. posl. dra. Funka, načež pronesl někter přání v příčině osobní daně z příjmů, zejména o- hledně povinné prohlídky obchodních knih, amne- stie, ukládacího řízení, prohlásil, že voliči p. dra. Funka jsou mu vděčni za vše, co v zájmu veškeré- ho poplatnictva vykonal, a žádal, aby v resoluci bylo uvedeno, že názory jím dnes pronesené odpo- vídají tužbám poplatnictva od let projevovaným. (Výborněí) V témže smyslu vyslovil se i odborný učitel Svoboda a navrhl resoluci- „Voličové, shromáždění na veřejné schůzi dne 26. t. m. na menším Městě pražském, vy- slechnuvše vývody svého říšského poslance p dra. Funka, vyslovují jemu, jakož i ostatním poslancům národní strany svobodomyslné n říšské radě plnou důvěru a upřímn dík za obětavou a úspěšnou jejic Práci, vykonanou zvláště ve finančním výboru poslanecké sněmovny. Pan posl. dr. Funk, když ke slovu nikdo s více nepřihlásil, podotkl k dotazu p. Železného že by mu nedovedl dnes odpověděti ani finanční ministr, poněvadž není dnes známo, jak dlouho bude dnešní nejislý stav trvati a mnoho-li bude státi. Pravděpodobně se potřebné peníze, o nichž se zmínil, vezmou z pokladní hotovosti a půjčkou. jejíž zúročení hraditi se bude patrně novými da- němi. Když vysvětlil i dotaz p. dra. Grégra, byla resoluce jednomyslně schválena. Předseda, přísedíci zemského výboru p. dr. Pin- kas zakončil o 1/412. hodinu večerní schůzi opět- nými díky p. poslanci dru. Funkovi za jeho řeč vyslovením radosti nad tím, že schůze tak krásně vyzněla a že veličové se na ni v lak četném množ- ství dostavili.
#33 alto_textblock #33
Ze strany.
#34 alto_textblock #34
Studentská organisace pořádá v neděli 30. t. m vycházku do výstavy Umělecké besedy. Vstupné snížené na 20 hal. Schůzka účastníků přesně o 10. hod. dopol. před hlav. vchodem do Obecního domu u Prašné brány. Mísíni orgunisace v Kulné Hoře koná v ne- děli dne 30. března o 2. hod. odpol. ve Vlašském dvoře manifestační schůzi žen, na které promluv pí. poslanec Viková-Kunětická a pf. Eliška z Purkyňů. — V úterý dne 1. dubna koná místní organisace schůzi plenární o 8. hod. več v hotelu »u černého koně«, na které promluví o politické situaci a aktualních otázkách gen. sekretář nár. strany svobodo- myslné pan František Sís.
#35 alto_textblock #35
Demní zprávy.
#36 alto_textblock #36
— Na adresu presidia vrchního zemského soudu v Praze. Ku poslednímu jmenování aus- kultantů píše se nám ještě ze soudcovských kruhů: „Pro přijímání petentů do soudní služby v Čechách platí starý dvorský dekret císaře a krále Ferdinanda Dobrotivého z8 Hubna 1848, dle něhož má se žádati pro při- jetí do soudní služby od uchazečů z nalo st obou zemských jazyků. Dle toho, že někteří ze jmenovaných právě auskultantů. jako na př. páni dr. Josef Walter, Dirschmidt i Glaesner v Liberci češtiny jsou neznal nutno za to míti, že president baron Wessely tohoto dekretu buď nezná anebo zná-li, že ho nezachovává. To ovšem by braničilo na čin protizákonný. Z toho hlediska by také měla se ku poslednímu jmenování auskultantů če- ská veřejnost i delegace postaviti a zařídit dle toho své kroky v parlamentě. Malicher- ným strannickým škorpením se však věc ne- napraví. Naproti tomu jisto jest, že přes ci- tovaná zákonná ustanovení u Němců se nyní průkaz jazykové znalosti nepožaduje. — Zemský poslanec L. Weigner, inspekto ústavu ke zvelebování živností v Praze, přednáší daes v sobotu v Kroměříži »O průmyslov a hospodyňské výchově ženy« péčí žen- ského odboru Nár. jednoty v Kroměříži — Z české vysoké školy technické v Praze. Dne 10. března t. r. složili druhou státní zkoušku z od- boru stavebního inženýrství pp.: Císař B. ze Smi- chova, Čapek V. z Nymburka, Janoušek F. z Bar- chova, Kozák J. ze Stř. Skalice, Král S. z Karlína Mačkovšek J. z Idrie, Nejedlý J. z Loukovce Poneš A. z Plzně. — Z městské rady pružské. (Schůze dne 29. března 1913. Předsedal úřadující náměstek sta- rostův MUDr. František Kašpar.) Schváleny návrhy stavebního úřadu na sadovou úpravu prostory určené pro pomník Hlávkův na ostrov štvanici mezi mostem železným a betonovým. — K návrhu komise technické usneseno, aby sou- časně se splavňovacími pracemi byla definitivně provedena část projektovaného mostu ulice Myslíkovy na Smíchov, a to mezi ostrovem Petržilkovským a břehem smíchovským. neboť komise pro kanalisování Vltavy a Labe při- spěla by na tuto stavbu částkou asi 9000 K, již by musila vydati na zřízení prozatímního přemostění plavebního kanálu pro své účely. Po vypracování a schválení podrobných plánů bude sboru obec- nich starších předložen návrh na povolení zbýva- jícího nákladu 21.000 K na toto přemostění. — Zemský výbor a ministerstvo veřejných praci, které slíbily příspěvky na stavbu nového mostu z Ho- lešovic na Pele Tyrolku, budou požádány o sdělení aspoň přiblížné výše příspěvků slíbených. — Sbo- ru obecních starších bude předložen návrh na připojení Břevnova ku Praze a na zmoc- nění rady městské k uzavření smlouvy a k dalšímu potřebnému řízení. — Zemský výbor po dohodě místodržitelstvím schválil usnesení sboru obecníel starších o zavedení nápojové dávkyv Holešovicích a v Libni. Doba, od které vybíráním dávky bude započato, bude stanovena pži schválení prováděcích pravidel, jež bude nutno ještě zemskému výboru předložiti. — Schválen ná- vrh na zřízení stokového potrubí v ulici na Zbo- řenci. — Usneseno, aby zvláštními podáními byly podporovány žádosti Nového obchodního gremia Praze o zavedení rychlovlakových spojení poštov- ních mezi Prahou a Vídní a Prahou a Králové Hradcem a za odstranění nedostatků poštovních úřadů č. 7 a 15. — Policejní ředitelství bude znovu požádáno, aby stráž bezpečnosti netrpěla skládání piva pro nádražní restauraci v Hybernské uliciv době nejživější frekvence a příjezdu vlaků. — Stížnosti na změnu dosavadního směru trati čís.9 a pro nedostatek velkých vozů na trati č. 12 při- kázány správní radě elektrických podniků k příz- nivému vyřízení. — Městský radní dr. Souček předložil radě městské resoluci valné hromady Staroměstského občanského klubu, kteráž žádá, aby rada městská a sbor obecních starších znovu uvažovaly o spojení Starého města s Novým městem náležitou úpravou ulice Železné. — Mistru Václavu Jansovi u příležitosti 30. výročí umělecké čin- nosti jeho uděleno měšťanské právo s prominutím poplatků. — Úřadníkem městské pojišťovny pražsk jmenován p. Miloš Trunec, dosavadní úřadníl gen. jednatelství pešťského pojišťovacího ústavu „Fonciére.
#37 alto_textblock #37
— Svaz Osvětový pořádal dne 25. t. m. dopol. ve škole u Trojice v Praze výborovou schůzi se zástupci venkovských vzdělavacích sborů. Schůze zúčastnilo se, kromě pražských členů výboru, 32 zástupců sborů; uváží-li se, že to byla první schůze konaná na základě usnešení mimoř. valné hromady v prosinci m. r., jest zajisté tato účast velmi značná. Rovněž výsledek jednání jest uspo- kojující. Na pořadu kromě účetní zprávy za mi- nulý rok a rozpočtu na rok 1913 bylo poroko vati o vybudování organisace jednak úspěšné lidový- chovné činnosti po venkově, jednak sborů k ústředí pražskému Svazu Osvětovému. V tom směru po- hybovala se debata a přinesla řadu výborných návrhů, vyšlých z půdy praktické lidovýchovné práce mimopražské, jež odkázůny ústředí ke zpra- cování. Nejcennější usnešení týkají se činnosti knihovnické, přednáškové, besídkové, povinného odebíráni lidovýchovné revue a věstníku »České Osvěty« a přijetí zásady, že členové vzdělavacích sborů, pokud jsou osobami právnickými, jsou po- vinni platiti organisační přispěvek ústředí, Svazu Osvětovému — Redakční kruh „Snahy“, měsíčníku mladé generace svobodomyslně, pořádá v pátek 4. dub- na o 8. hod. več. v přednáškovém sále Obecního domu večer intimní hudby (českých ruko- pisných novinek). Na programu jsou písňové sklad- by Jar. Křičky a V. Stěpána, klavírní kusy J. Suka, Lad. Vycpálka a J. Křičky. Účin- kují: Egon Fushs, člen opery v Charlottenburgu a Václav Štěpán. Vstupenky budou dány do předprodejů počátkem příštího týdne. — O chikanování pošťovní spořitelny ve Vídní došel nás nový doklad: Insertní kancelář J. Grégra v Praze zasilá do „Národních Novin“ v Turčan- ském Sv. Martině inserty a poukazuje obnosy za tyto c. k. poštovní spořitelnou ve Vídni. V posled- ních dnech dostala zpět chek s podotknutím, že „místo na něm uvedeně nevyskytuje se v oficiálních poštovních seznamech místních“. Takovým chi- kanám by byl hned učiněn konec, kdyby u c. k. poštovního ředitelství ve Vídni byli umístěni úřad- níci českého jazyka znalí, kterých jest dostatek. „Spolek vydavatelů a nakladatelů časo- pisů“ v Praze koná III. řádnou valnou hromadu v neděli dne 6. dubna 1913 o 9. hodině dopolední „u Choděrů“ v Praze, Ferdinandova tř. — Sjezd divadelního ochotnictva moravského v Prostějově. (Pův. zpr. „N. L.“) Nejsou to jen me- zery a potřeby organisační, které svedly do Pro- stějova na letošní velkonoční svátky české ochot- nictvo z Moravy a Slezska, aby se zástupci Ústřed- ni Matice divadelního ochotnictva českoslovanské- ho z Prahy a jiných organisací z Čech konali úra- dy o organisačním sjednocení, byly to v nemalé míře pohnutky kulturní a národní, jež tkví v po- slání divadelního ochotnictva a jež ono na se vzalo a za něž národu našemu je zodpovědno. Na sto zástupců ochotnických spolků z Moravy, Slezska a Čech shromáždilo se v Prostějově, kromě dele- gátů ochotnických sdružení místních a okolních. Z Prahy účastni byli: předsednictvo Ú. M. D. O. č. pp. red. Kavkou a Weinertem: pražský okrsek Ú. M. D. O. Č.: Tylův kroužek; jednota „Palacký; družstvo pro zřízení lidového divadla v Karlíně; beseda „Frankovský“: z Plzně ochot- nická jednota a II. Tylův okrsek Ú. M. D. O. č. Pozdravné přípisy a telegramy zaslali: z Prahy Karel Želenský JUDr. Křečan. Třeštík, starosta Č. M. D. O. Č. Keltner: „Vojta Slukov“ z Král. Vinohradů, řed. Hodr z Vys. Mýta, řed. Trnka ze Žižkova za Svaz divadelních ředitelů. Pořad sjezdu záležel v předporadách, manifestační schůzi sje- zdové a dvou večerech v Městském divadle. Před- porady konány v neděli 23. března dop. i odpol. Večer vyhražen byl hrám hostů. Dávány tři jed- noaktovky. První hráli členové „Tyla“ z Brna Fr. Xav. Svobodovo „Poupě“, následoval. Jar. Vrchlického „Svědek“ v provedení členů „Tyla“ z Přerova: poslední hrál soubor „Pražského okrsku divadelních spolků“ Jar. Dístlovo „Na by- tě“. Všecky tři aktovky velmi pečlivě sehrány. Na valné schůzi sježdové 24. března dopoledne, za- hájené předsedou sjezdového výboru, předsedal dr. Jüngling z Litovle, místopředsedy zvoleni Weinert z Prahy. Čejka z Mor. Ostravy. Vo- lánek z Olomouce; zapisovatelé: Mládek e Prostějova a Ziegelheim z Přerova. Shro- máždění pozdravili za městskou radu dr. Perek, za Besedu př. Skála, za Orlici řed. Pacholík a za Vlastimilu pí. Součková. Přednáška proí. J. Zachovala „O kulfurním poslání ochot- nictva“ a referát redaktora „Divadla“ Boh. Kav- ky „O důležitosti organisace a právech provozo- vacích“ byly pozorně vyslechnuty; potom p. Vl. Pleský zmínil se o speciálních potřebách Mo- ravy v rámci ústřední organisace a pžednesl tři resoluce, jež jednomyslně přijaty. V první se pravít Činnost ochotnictva českoslovanského, směřující: 1. k národnímu uvědomění a posílení našich ohro- žených menšin; 2. k osvětovému povznesení a vý- chově nejširších vrstev lidových; 3. k sociálnímu sblížení všech tříd. 4. k uměleckému povznesení divadelnictví, zejména na venkově; 5. ku podpoře dramatické tvorby původní — vyžaduje jednotné- ho postupu a pracovního programu v jediném středisku. Tímto střediskem uznává ochotnictvo moravské Ú. M. D. O. Č. a chce ze všech sil při- spěti a pracovati k tomu, aby středisko toto stalo se mocným a silným. Dále prohlašuje se v reso- luci zřizování okrsků, o jichž jednotný postu pečovati bude výkonný výbor (který pak zvolenl. V ústředí Ú. M. D. O. č. buďtež provedeny změ- ny, aby moravští delegáti mohli způsobem nená- kladným a účelným míti podíl na řízení střediska. Menšinovým a venkovským jednotám buď umož- něno rovnocenné členství úpravou příspěvků člen- ských. II. resoluce doporučuje organisaci měst se- veromoravských k utvoření stálé náležitě kvalifi- kované společnosti divadelní. Ochotnické jednoty moravské přispějí ke zbudování důstojného Nár. divadla v Brně. V III. resoluci vyslovuje se sjezd pro úpravu poměru herectva a ochotnictva české- ho. Usnesení sjezdem přijatá obsahují zdravé smě- ry pro příští práci ochotnictva a dojdou zajisté podpory veškeré české divadelní vežejnosti na Moravě. Všem hostům libil se pobyt v Prostějbvě velice a krásné Městské divadlo budilo obdiv — Přednášky. Z výboru pro lidové přednášky českých vysokých šk o pražských. Soukr. docent dr. Otakar Kut- virt počíná dnes v sobotu o 128. hod- več. ve. velké posluchárně filosof. fakulty c. k. čes. univ. v Praze-II., Krakovská ul. č. 6 (I. posch.) v šesti- přednáškovém kursu: »Hygiena ucha« [I. před- nášku). — O skautské výchově u nás v cizině přednášejí dnes o 7. hod. več. ve Sme- tanově sále Obecního domu prof. Fr. Čáda a Ant. B. Svojsík. Vstupenky večer u pokladny. — Knihovna a čítárna L. N. Tolstého v Praze (Sokolská 8). Dnes v sobotu o 128. hod. več. ve spolkových místnostech přednáška p. Merklinga: »K patnáetiletému jubilev ruské strany sociál.-demokr. v Rusku a její historie«. — O významu zápasu o České Budějovice a o krásách če- ského jihu promluví dnes v sobotu jednatel Ú. V. N. J. P. p. Karel Vondráček »u Němečků«, Vyšehradská tř. Přednáška provázena budou 200 světelnými obrazy z Čes. Budějovic, Čes. Krumlova, Prachatic, Zlaté Koruny. Rožmberka atd., které budou ukázkou krajinné scenerie tamního utěše- ného kraje. Vstupenky možno koupiti v přede prodeji v Panorámě N. J. P. ve Ferdinandově tř. a na Král. Vyšehradě v závodech pp. Kauckého, Karbusického, na Slupi »u Schillingů«, u pp. Tregra a Hedrlina a »u Vošahlíků« v Neklanově ulici — Z dívčího odboru Ústř. spol. čes. žen. Zítr v neděli od 10—12 hod. dop. vydávány budou všem dívkám legitimace, — Ze hřbitovů olšanských. Od 1. dubna do »slavnosti májové« přijímány budou v úřadovně hřbitovní v Olšanech poplatky hřbitovní všedního dne od 8—1/412 hod. dop. a od 3—3/46 hod. o p. v neděli a svátek od 9—3/(11 hod. dop. Tamtéž vydávány budou ode dne 15. května v hodinách dopoledních všedního dne kromě soboty osobám chudým lístky na bezplatné zalévání brobů na průkaz kvitancí od hrobu. Veškeré poplatky hřbi- tovní lze platiti také v úřadě zádušním v Praze l Týnský dvůr, všedního dne od 8—1/4 2. hod.