ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 15 95bbb8b0-8d75-11dc-9c2a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 15
ALTO TextBloky — 51
#1 alto_textblock #1
e
#2 alto_textblock #2
er
#3 alto_textblock #3
ve
#4 alto_textblock #4
o
#5 alto_textblock #5
ve
#6 alto_textblock #6
Národní hospodář.
#7 alto_textblock #7
onlo
#8 alto_textblock #8
1o a oni
#9 alto_textblock #9
e
#10 alto_textblock #10
Zenědělství
#11 alto_textblock #11
Obchod
#12 alto_textblock #12
Prtmysl
#13 alto_textblock #13
Finančnictví
#14 alto_textblock #14
Příloha „Národních Listů“ k číslu 224. ze dne 15. srpna 1909.
#15 alto_textblock #15
te
#16 alto_textblock #16
pee
#17 alto_textblock #17
ve
#18 alto_textblock #18
svu
#19 alto_textblock #19
Pokusy o další organisaci živno- stenského úvěru družstevního.
#20 alto_textblock #20
V interesovaných kruzích vzbudilo jistou pozornost, když počátkem tohoto roku byla akti vována zvláštní „Ústředna pro záleži- tosti živnostenského úvěr při e. k. ministerstvu veřejných prací. Rozhodnutio jejím zřízení již dříve ve vídeňském úřadním listě publikované bylo lakonicky stručné, nesdě- lovalo ničeho o povaze, organisaci a účelu nové „ůstředny“. Později nově jmenovaný správee ústředny sice v několika polooficiálních přednáš- kách, na př. v dolnorakouském spolku živno- stenském, vykládal o účelu a budoucí činnost ústředny pro záležitosti živnostenského úvěru. nového však nesdělil ničeho. Spíše některé vý- vody vzbuzovaly obavy, že tu snad ještě nen dostatek zkušeností, byla na př. požadována malým živnostníkům nedostupná výše podílů. pronikala snaha o celou sít úvěrních družstev živnostenských, ač tu možno s úspěchem po- stupovati jen od případu ku připadu a p. v. Později rozeslány dotazníky, kteréž uvedly druž stva, jimž byla zaslána, dilem u vytržení, dílem ve zmatek; u vytržení tehdy, domnivala-li se družstva, že se jim otevirá nový štědrý zdroj podpory, ne proto, že speciálně v království če- ském jsou již osvědčené úvěrní istituce, jimž přináleží pěstovati úvěr živnostenský a jichž po- měr k nové ústředně zůstal úplně nevyjasněn. Zatím však vídeňské ústředně byli sice přiděleni novi úřadníci v čele s panem Karlem Rehlingem. vyšším účetním úřadníkem ministerským, leč žádné nové prostředky finanční, tak že ústředna zůstává obmezena na poradu a sprostředkování a na podáváni návrhů ministerstvu veřejných praeí, komu by z trvající skrovné dotace státní půjčka měla býti udělena. Přímo naivně zni chce-li se na př. z Vídně sprostředkovati, aby některé úvěrní družstvo (snad v Čechách, v Dal macii nebo v Haliči) obdrželo úvěr od některého domácího peněžního ústavu! O další činnosti nové ústředny pro záleži- tosti živnostenského úvěru není ničeho známo za to však zřízení ústředny vzbudilo obavu, že bude křižovati činnost institucí domácích a že má nová ústředna býti průkopníkem příšti ústřední družstevní pokladny říšské, svého času ministrem financí Korytowským projekto- vané a pak odstavené. Říšská družstevní po- kladna mohla by však býti toliko organisačním vyvrcholením institucí v jednotlivých králov stvích a zemích trvajících, a nikoliv ohniskem z něhož by se teprve pracovalo dosjednotlivých zemi. Dříve nutno vybudovati spodní stavbu, než přikročí se ke stavbě vrcholné, a i tato ne- směla by se vybudovati jinak, než s plným zře- telem na zájmy jednotlivých království a korun- meh zemí, jakož i národů. Prozatím ovšem o zřízení ústřední rišské pokladny (banky) druž stevní není řeči a jest tu jen jakási informační ústředna, tápající doposud v mlhách svého za hadného poslání. Přirozeně napadá znalci poměrů otázka, co za tohoto stavu věcí chce počíti zemský, ju- bilejní úvěrni fond cisaře a krále Fran- tiška Josefa I. ku podpoře malovýrobců země- dělských, pokud se týče úvěrní fond ku pod- poře živnostníků a malých obchodníků zřízený Pokud nám známo, dotázal se „nahoře!“, jak svrchu zmíněná ministerská úvěrová ústřednt hodlá se postaviti k posavadlní činnosti fondu, spočívající v udělování levně zúročitelného úvě- ru živnostenským společenstvům a svépomoc- ným družstvům, jakož i v součinnosti při zřizo- vání a provozování svépomocných družstov, aby nepovstával mezi interesenty zbytečný zmatek Nevíme, zdali a jaká odpověď došla, a bylo by žádoueno, aby také interesovaná veřejnest zvě- děla, kterak se tento kompelenční konflikt urovpal. Jedno jest však jisto: Úvěrní fond ne- smí ustati ve svém úsili, býti skufečnou ústřed- nou živnostenského úvěrnictví v království če ském. Sněm sice pro odpor Němců neprojedna předlohu o sloučení obou zemských fondů. živnostenského i zemědělského, v zemský úvěr- ní ústav jediný, a o rozšíření činnosti fondu. Pravděpodobně se k tomu tak záhy nedostane hospodářský život nemá však trpěti politickou impotenci sněmu. Za poměrů abnormálníei nutno se chápati také abnormálních prostředků Náběhy k tomu tu jsou, ač jsou to náhěhy do sud nesmělé. Širokým výkladem platných, sně mem a králem schválených stanov, a prozatím- ními opatřeními lze mnohého docíliti, jen jest třeba přiměřené hybnosti kuratorií obou fondů a špetky odvahy; zemský výbor království če ského arciť nesmí tu klástí překážek a musí svoliti ke všemu, co za daných poměrů rozumně pro- vésti se dá. Zemědělský fond již přijímá vklady okresních záložen hospodářských a půjčuje své přebytky fondu živnostenskému. Zde jsme u jádra hlavní příčiny, proč fondy měly býti sloučeny v zemský ústav jediný, kterýžto poža- davek budil, a snad právem, na obou stranách jisté pochybnosti. Po naznačené cestě lze však dosíci příbližně stejného efektu, oba fondy se mohou doplňovati a sobě vypomáhati již nyní. Speciálně zemský živnostenský fond úvěrni nesmí však ztrnouti na posavadní své, stanova- mi vytčeně formaci, vždyť pří dobré vůli objeví se pouto stanov volnějším, než se nyní rozhodu- jícím činitelům zdá Necht správa fondu živno- stenského vyjme zdravý návrh poslanců zem- ských dra. Václava Schustra, Václ. Němce a soudruhů z archivu posledního, obstrukcí zma řeného zasedaní, v němž se přesně navrhuje do plnění stanov fondu za tím účelem, uby fond směl poskytovati levný svůj úvěr nejen živno- stenským společenstvům dle řádu živnostenského zřízeným, nejen svépomoeným družstvům dle zákona ze dne 9. dubna 1873, jak tomu jest doposud, nýbrž tež jednotlivým živnostníkům volně se sdruživším za účelem společ ného převzetí určitých dodávek nebo prací. Nechť správa fondu již nyní se přidržuje toho, co bylo navrženc. Může to učiniti s klidným svědomím, neboť v zemské správě a v zemském
#21 alto_textblock #21
bt
#22 alto_textblock #22
spodářskému rozvoji
#23 alto_textblock #23
hospodářství dějí se nyní závažnější věci beze sehválení sněmu. Může to učiniti nejen proto že návrh dra. Schustra a soudr. by byl býval určitě jednomyslně sněmem přijat, nýbrž i proto, poněvadž odpovídá i duchu a smyslu platných stanov. Vždyť tvůrcům stanov nešlo tak o určite formy sdružení, nýbrž spíše o samu myšlenku associace, o princip sdružovací, jemuž volným sdružením se za určitým cílem plně jest hověno Nechť kuratorium fondu a zemský výbor učin zatímní opatření, aby úvěru mohlo se za obdob ných arci podmínek dostati také živnostníkům za nčelem převzetí větších dodávek a prací vol ně sdruženým, a blahodárné opatření toto otevře zdroj výdělku celé řadě kapitálově slabých, ale dovedných a přičinlivých řemeslníků a živnost- níků. Fond živnostenský neměl by se spokojovat s posavadními výsledky své činnosti zvláště na poli živnostenských družstev úvěrních. Tato by měl spojiti ve svaz a svaz tento k sobě přičle- niti, pro co se ostatně úvěrní družstva na spo- lečné poradě vyslovila. Čilejší eskont, přijímání vkladů, styk s ob- čanskými záložnami, pokud jde o úvěr živno- stenský, to vše lze provésti beze sněmu. Také podpora jednotliveů, pokud zavádějí zcela nová výrobní odvětví v Čechách, neměla by rovněž býti — alespoň de lege ferenda — vyloučena. Také pro nákupní družstva lze po stránce k - merční mnoho ještě činiti, a podobně bude dlužno přihlédnouti k výcviku družstevníel funkeionářů a správeů. Tak vybuduje se spodní stavba živnostenského družstevnictví a docílí se veliké organisace zemské, tak oslabí se ohavy před újmami budouci ústřední pokladny druž- stevní a zaručí se náležitý podíl živno s (en- ských družstev českých na eventuální pomoci státní. Pracujme a budujme doma, a tím nejlép unikneme centralistickým nástrahám, anebo je učiníme neškodnými našemu samostatnému ho-
#24 alto_textblock #24
Revise celního tarifu ve Spojených státech severoamerických.
#25 alto_textblock #25
Poněvadž jsme se při referování o konečných pracích, spojených s uzákoněním nového celního tarifu ve Spoj slátech severoamerických musili ob- meziti dosud jen na sporé zprávy telegrafické, bude čtenářstvu našemu jistě vítán soustavný výklad, uveřejněný ve včera vyšlém čísle oficiálního týden- niku c. k. rak. obchodního musea „Das Handelsmu- scum“, v němž se uvádí-me je: Když byla sněmovna representantů 3. srpna t. r. schválila tarifní osnovu poměrně slabou větši- nou (pomohla prý při tom dobrovolná absence něko- lika demokratických členů kongresu), dostala se před- loha před senát, který ji 5. srpna schválil většinou 47 proli 31 hlasům. 7 republikánů nellasovalos menšinou, naproti tomu 3 insurgenti pokládali ná- sledkem změn tarifu v koniereněním komitélu za nutné, hlasovati pro tarit. Demokraté s jedinou vý- jimkou hlagovali proti. Bezprostředně před konečným hlasováním proslovil senátor Bailey prudkou Peě proti elaborátu tarifnímu, dle jeho názoru také v kon- ferenčním komitétu jen zcela nedostatečně zlepšené- mu. Projevil snad přiliš optimistické mínění, že ten- tokráte naposledy byl přijat kongresem takový tarií který značně zatěžuje široké vrstvy lidové ve pro- spěch malého počtu podnikatelů. Přes to však moh Dailey poukázati k tomu, že následkem tarifniel porad propuklo v zemi mocné hnutí, které se obraci proti dosavadní bezohledné ochranářské politice cel- ní, při čemž se republikánské a demokratické listy n schůze liší navzájem jen větší či menší prudkosti s jakou potírají tarit Pavne-Aldrichův Aldrich poukázal ve své odpovědi Baileyov m. j. i k tomu, že nový celní tarií obsahuje i před- pisy o zušlechťovacím řízení,*) pomoei jichž bude severoamerickým loděnicím možno, účast- niti se následkem bezcelně dovezených surovin sou- těže, při záhraničních dodávkách obchodních a vá- lečných lodí. Zvláštní váhu kladl Aldrich na celní osvobození sumvých koží a jiných surovin, jež te- prve v konferenčním komitétu k nátlaku presidenla „Unie“ bylo povoleno. Během posledních týdnů po- rad tariíních bylo však právě republikánskými i- surgenty poukazováno k tomu, že pro široké vrstvy lidové jsou celní slevy pro hotové tovary, resp. před- měty spotřební mnohem důležitější, než pro suro- viny. Neboť slevou cel na suroviny za současného podržení dosávadních cel na tovary zvyšuje se tolik zisk továrniků nebo trustů, neusnadňuje se však situace širokých vrstev lidových. Speciálně v příčině osvobození hovězích ko ži od cla nelze ostatně činiti tuto výtku; neboť pro sident Unie i členové kongresu, přimlouvající se z kožní cla, naléhali na to, aby toto osvobození od cla dožlo výrazu také v přiměřených slevách cla na usně a kožené zboží. Tak byla snížena cla na určite druhy usní na 71/2, na ostatní hovězí usně na 10 procent, na obuv rovněž na 10 proc., na řemenář sk a sedlářské zboží na 20 procent hodnoty. V Dingley ově tarifu byla zvlášť nepojmenovaná hovězí kůže zatížena 20 a obuv 25 proc. hodnoly Ještě 5. srpna odpol. podepsal president Taí taritní zákon, který ledy vsloupil v platnost 6. srpna Poněvadž však tištěný oficiální exemplář nového zá- kona nemohl býti ještě téhož dne dán k disposic všem celním úřadům rozlehlého území, bylo naří- zeno celním úřadníkům, aby cla vybírali zatím dle Dinglevova tarifu dále tak dlouho, až dostanou oficiální kopii nového zákona. Teprve v tom oka- mžiku bude prováděno konečné zjišťování cla dle celního tarifu z r. 1909. V amerických listech po- ukazuje se k tomu, že Dinglevův taril, který vstoupil v plalnost 24. července 1897, měl nejdel- ší trvání ze všech dosavadních tarifních zákono Unie. Jeho předchůdce Wilsonův tarií (vstouplý v platnost 24. srpna 1894) nelrval ani 3 léla a tak Mac Kinleyův tarif, který platil od 1. října 1890 trval méně než 4 roky. Jemu předcházející celní tárii z 3. března 1888 zůstal déle než 7 let v platnosti a celní tarií z r. 1874 asi 11 let. Dingleyův tarif stojí na prvém místě nejen co do dělky svého trvání nýbrž také co do svého úhrnného výnosu, od- hadovaného asi na 8400 mil. dol. Podepsav tarifní zákon, vyslovil se president Unie v ten rožum, že tento zákon značí upřímnou čestnou snahu, provésti celně-politické sliby repu- blikánského programu: znamená skutečné snížení cel směrem dolů. Že tím Taft cíl, který mu tanul na mysli, správně označil, je nesporno. Zda však tohoto cíle bylo dosaženo, o tom po málo příznivém přijetí, jehož se novému dílu tarifovému dostalo se strany nejvíce zúčastněné, totiž se strany severo- amerického obyvatelstva, lze zajisté pochybovati. Dále sestavil tinanění komitét senátu vý- počet, dle něhož celní tarif ve své konečné po- době přepychové předměty, resp. to, co libovolně tímto názvem komitět označuje, zatěžuje 53.55 hodnoty, proti 51.48?% dlej tarifu Dinglevova. „Ži- votní potřeby“ pak prý jsou novým tarifem *) V celku zůstala úprava ušlechfovacího Hízení poměrně stoiná jako v Dinplevově tarilu.
#26 alto_textblock #26
R. K.
#27 alto_textblock #27
se
#28 alto_textblock #28
dolů
#29 alto_textblock #29
zatíženy jen 36.78 proc. proti 36.37 proc. za starého tarifu. Tento výpočet arci nezdá se svědčiti tomu. že by Dingleyův tarií byl skutečně změněn směrem Přes to však velmi značná agilace amerických žen proti dalšímu zatěžování řady všeobecných ženských potřeb během posledních 212 měs za pomoci presidenta Unie vykazuje nejeden úspěch Tak levné bavlněné punčochy, jichž tucet je levnější než za 1 dol., zůstaly ve clu nezměněny ku podivu však také nejdražší punčochy v hodnoti vyšší než 5 dol. za tucet párů, kdežto druhy mezi tím se nalězající byly podstatně zvýšeny. Z bavlně- ných rukavic byly jen mužské zvýšeny, kdežto u ženských zůstalo pli dosavadní sazbě 407% hod noty. Téměř ještě důležitějším vzhledem k poměrům v Americe je ústupek, že ženské a dětské ru- kavice kožené zůstaly při dosavadních clech s výjimkou spociálních druhů, jež se převážně do- vážejí z ciziny a nepřesahují-li dělku 14 palců, misto dosavadních 1.75 dol, za tucet, podléhají nyní cl jen 1.25 dol. fr Ve Švýcarsku bylo s dostiučiněním konsta- továno, že cla na bavlněné výšivky nebyl změněna, naproti tomu s politováním zaznamenáno zvýšení cel na strojové krajky. Také hodi nářský průmysl švýcarský je názoru, že mu nový tarif severoamerický přinese málo dobréhoo Dle zprávy „Timesu ze 4. t. m. bylo značně zvýšeno clo na nástrojovou ocel, zvanou híg specd steel. Naproti tomu clo na zrcadelné že lezo bylo sníženo se 4 na 21/2 dol. za t. Na Sicilii vzbudilo zvýšení amer. cla n citrony téměř poplach. Chystají se tam různě větší akce, jež mají za účel intensivněji pěstovati jiná odbytiště a čekají se také od vlády italské jist úlovy v příčině daní a poplatků Co do výpovědi obchodních smluv s cizími státy uzavřených usneslo se státní departement, aby výpovědní lhůta počala plynouti hned 6. srpnem prvním dnem plalnosti nového tarilu. Te značí pr smlouvy s Německem a Anglií konec platnosti do savadní smlouvy dne 6. února 1910, pro Italii, Špa nělsko a Nizozemsko 6. srpna 1910. Ačkoli s Franci nebyla smluvena žádná výslovná lhůta, nýbrž na- opak prostě odpadnutí vzájemnosti, značí kone smlouvy, chtějí Spoj státy uznávati platnost fran- couzské smlouvy do 30. října t. r. (t. j. 6 měsíců počínaje od 30. dubna t. r) Tato data lze doplniti ještě zajímavými vývody včera uveřejněnými konsulentem vídeňské obchodn komory. D. V. Gractzem. Mezi státy, které uzavřely na základě sekce 3. Dinglevova tarifu reciproční smlouvy, uvádí ještě Portugaly. Švýcarsko. Rumun- sko a Bulharsko. Jako francouzská, tak ani bulharská a švýcarská smlouva neobsahují ustanoven“ o lhůt výpovědní, kdežto španělská vyprší 6. srpna 1910 Řečený aufor poukazuje k nesnázím, jež vzejdou z takového postupného pomfjení jednotlivých smluv zejména však ze smlouvy německo-americké, u ní e dosud nejasno, zda potrvá celá v platnosti do výše řečené lhůty či snad jen její nižší sazby celní. T má význam i pro nás, poněvadž se i pro naše zbo i při vývočtu ela dle analozie německé smlonvy brala za základ (akturová cena importovaného zboží kdežio dle nového celního zákona bude základ ta- kový tvořiti průměrná všeobecná cena tržní, př jejímž určování ponecháno americkým celním orgá nům hojně libovůle.
#30 alto_textblock #30
Z vídeňské bursy. (Pavodní zpráva »Národních Listdey ro
#31 alto_textblock #31
Pololetní bilance rak. úvěrního ústav končí bez ziskového přenosu čistým výtěžkem asi o 100. 000 kor. větším než loni. Tento výsledekje neobyčeině uspokojivý: pováží-li se, že průměrná úroková míra byla v prvním pololetí o 0.8 až (9 pročenta nižší než loni. Skutečně také účst úroků obsabuje položku asi o 600.000 kor. menší než loni za to účet provisí a zvlaště účet cenných papírů konsorcii vykazuje silný vžestup: každý asi o 400. 000 kor. Ovšem je pravds, že lyto zvětsené výtě ky ne pochůzejí z běžných obchodů: majíť původ hlavně ve dvou velikých obchodech finančních. ve vydání pokladních poukázek předlitavských a uherských. Obě tyto emisse nejen obživily účet konsoreií celkem usi o 600.000 korup, nýbrž dodaly i účtu provisí značné příjmy. Z tuho plyne, že vlastní obchod banky, běžný obchod, byl v první polovině letoška borší, než loni. Tento fakt není ku podivu, a tak netřeba ho litovati. Pravidelně se opakuje zjev, že v dobách vysoké konjunktury připádá následkem vy sokých úroků hlavní výdělek na běžný obchson, kdežto obchodem s cennými pap'ry, jmenovitě uklá- dacími, se nejen dosát ne menšího zisku, nýbrl druhdy i odpiry jsou nutny. V dobách průmyslové depresse je pak poměr obrácen. Nižší míra úrokov zmenšuje běžný obchod, ale za to umolňuje větší obchody finanční a emisse. Timto způsobem nastáv vyrovnání, které prospěje stálosti dividendy. Jenom jeden nepříznivější moment může z bilance vyčísti kdo chce tak učiniti: že totiž břemena (služné, správní výlohy, daně a dobrečinné výdaje) opět stouply. Na druhé straně je však tato okolnost snad jakz takž vyvážena loni sjednaným podmínkovým karte- lem bank, který zamezil otřesnou soutěž ústavů bankovnímu obchodu zase zjednal větší výnosnost Na všechen způsob počítá se teď dosti určitě, že Úvěrní ústav zvýší pro rok 1909 svoji dividendu ze 30 na 32 koruny. Byl by již za loňsky rok moh zaplatit 32 koruny, ale vzhledemna nejistě poměry politické shledal lepším, sesiliti svůj ziskový přeno o 800.000 korun. Na burse pololetní bilance Úvěrního ústavu ne- způsobila žádný dojem. Bylť podobný její výsledek již předem očekáván a také již se počítalo s divi- dendou 32 korun. Říká se, že za dnešních poměrův úrokových kurs akcií Úvěrního ústavu také vzhle- dem na dividendu 32 kor. není zrovna obzvlášt níz- ký. Ale také se říká, že Úvěrní ústav zamýšlí zvý- šiti svůj akciový kapitál, a tímto úmyslem je dlužno vysvětliti vzestup dividendy, ohlášený Uvěrním ústavem samým. I dodává se, že jeho pří- kladu budou následovati i banky jiné. Z jiného podnětu nastal znova vzestupový pohyh v akciích Alpaké báňské společnosti. Zprávy ze Spojených států znějí příliš příznivě, aby zprávám oboru průmyslového, pro domáci výrobu potád ještě nepříznivým, přiznávána byla příliš velká cena. Počítá se, že také v Předlitavsku opět brzy oživena bude železářská konjunktura. Taktéž postup- ný, jen ob chvíli přerušený vzestup, jehož kurs akcií Alpské báňské společnosti v posledních letéch na byl. zjednal jim v kruzích kapitalistických pověst tak dobrou. že přítažlivost jeví každý projev, který se pro alpinky vydá. Kurs akcií Pražské železářské společ- nosli trochu kolísá, sleduje však celkově směr vzestupný, ježto se očekává, že nové akcie budou snad vydány za prodejní kurs poměrně nízký Mimo to vyznačovaly se akcie mostecké simmeringské zvláštní pevnotou, kdežto akcie Dunajské paroplavební společnosti po- zbyly části svého dřívějšího kursového vzestupu. Mimo tyto oblíbené papíry je trh tichý. Bursa uklá- dá si určitou zdrželivost již vzhledem na konflikt kretský Důležitější kursové variace v minutém týdnu seznati lze z tohoto sestavení. 14. srona 7. srpna 9.80 95.8 Rak. korunová renta . . . 117.25 117.20 Rak. zlatá renta . . . . . 113.50 118.30 Uherská zlatá renta . . .. 9270 92.65 Uherská korunová renta . . 184 25 144 o Turecké losy. . . 645. — 640.— Rak. kreditky . . . . . .
#32 alto_textblock #32
Z Vídně, 13. srpna.
#33 alto_textblock #33
Banka pro země rakouské 455.40 452 40 Uherské kreditky . . . . . 756 5 754.— Bankovní jednota . . . . 531 ..25 530.50 1131.— 1130.— Pozemkový úvěrní ústav .. 244.50 241. 50 Živnostenská banka . . . . Společnost státní dráhy .. 752 50 730.25 Jižní dráha . . . . . . . 103.25 108. 50 985.— Buštěhradská dráha lit. B. a 98 k.— 930.— Danajská paroplavební spol. . 1008.— Rakouská továrna na zbroj 672.— 663 50 671.50 655 40 Alpinky . . . . . . . . Rým.-muráňská společnosť.. 59575 58 4.50 Pražská železářská společnost 2690.— 2672 748.— 742 — Mostecká uhlářská společnost 492.— 488.— Schodnica . . . . . . . Londýnská devisa . . . . 239 87 239 87 Říšské marky . . 117 32 117.36 Z trhů peněžních, 14. srpna. Praha. Dnašní bursa minula klidně a trh omezil se na závěrk akcií Zajišťovací banky za K 203.—; akcie Hospo dářské úvěrní banky získaly dnes K 4. —, any oceňo vány K 413.— a akcie České společnosti pro prů mysl cukerní vzdor vzestupné ceně se v trhů ne- okázaly. Jinak podáváno za akcie: České průmyslov banky K 416.—, Fražské úvěrní banky K 629 »Merkuru«, směnárenské akc. společnosti K 615.— České banky Union K 246.50. Živnostenské banky K 244.75. Královéhradeského úvěrního ústavu korun 416.—, Akciové továrny na vyrábění umělých hnoji a ločebnin v Kolíně K 390.—, Rolfnské továrny n kávové náhražky K 780.—. Podolské cementárny K 194 —, pivovaro v Českých Budějovicích K 950.— strojírny Daňkovy K 412.— (+- K 1 —), První česko- moravské strujírny K 950.—, Škodových závod K 281.—, První české akc. továrny orient. cukrovinel K 225.—, Západočeských továren kaolin. a šamol. K 495.— peníze. Vídeň. Ačkoliv zprávy o konfliktu řecko-fure ckém zněly nepříznivěji a z Nového Yorku ozná meno ochabnulí, přece nebyla tím otřesena základn příznivá tendence bursy. Spekulace byla sice poně kud zdrželivá, ale přece alpinky, které z počálku byly stísněny, se zotavily. Akcie státních drah se upevnily. Ve šraňku paroplavební zase stouply. Sim- meringské strojírny a zbrojovky byly rovněž vyššl V kulise došlo až do konce začáteční bursy jenom k nepatrnému obratu. Na polední burse pevná ten- dence potrvala, třeba že z Londýna ohlášeny nížší korsy a Berlin aní Pařiž neposkytly nijakéko pod nětu. Vůdčím papírem byly alpinky, které při živěm obchodu znovu značně stouplý a to nejen následkem nákupů spekulačních, ale i úhradních. Ve šraňku pražské železářtké a západočeské ubelné byly peváiy rovněž tak hirtenberské patronky a zbrojovky. Trb k ukldání klidný. Ruská půjčka v soullase s Ber linem poněkud stoupla. Na eskomptním trhu peníze nezměněny 31.. 0. Týdenní přehled pražské bursy. Peněžní burs pražská začala tento týden bez zájmu, skončila jei však pevně a vzestupně. Pokud projevila svůj zájem o něktcré hodnoty, věnovala jej bankovním a průmy- slovým. Z hodnol bankovních dlužno zaznamenai uzávěrky v akciích Živnostenské banky za ustále- nou cenu K 244.75. Nápadný vzestup vykazují akcie Hospodářské úvěrní banky: počátkem týdne bylo za ně nabízeno K 402, pak se prodávaly po 404 i po 405 kor. a stoupaly potom tak, že koncem týdne bylo za ně nabízeno 413 kor. Akciím Pražské úvěrní ban- ky přiznala nabídka o 1 K více a tákto opravený kurs K 629 jim zůstal celý týdep. Záznam K 246.5 při akciích České banky Union značí vzestup o 50 hal. Větší vzešfup zaznamenán je při akčiích Zajišto- vací banky počálkem týdne nablzčno za ně 200 kor. na konec se pak kupovaly po 203 K. Za akcie Zálož ního úvěrního ústavu v Hradci Králově nabízeno bylo K 446, t. . o 2 K vice než jindy, což zajistě odů- vodněno je döbrou jeho bilancí. Mkciím české cu- kerní společnosti, zprvu za K 208 znamenaným, při- dala nabídka 1 K a dvakrát po 50 hal., takže po- slední záznam zní K 210. Akciím Daňkovy strojírny přibyla počátkem týdne 1 K, později byly kupovány o 1 K laciněji, t. ji po K 413, potom se nabídka sní- žila na 411.50 až 411, ale na konec přidala 1 K takže konečný záznam tohoto týdne zní: K 412. Z akcie Skodových závodů nabízeno K 280, záhy všal o 1 K více, a při tomto záznamu již zůstalo. Tín jsou změny pražské bursy v tomto týdnu vyčerpány Severočeské hnědouhelná těžařstvo. Z dolu Max- milian v Žalanech vytěženo bylo těžalstvem v červ- nu t. r. 27.0z6 q (loni p. Mühligem 24.167) a v čer- venci t. r. 38,128 u (loní jen 26.611 a Německá slatistika lihu. V Německu činila v červenci t. r výroba 48.740 hl (loni 53.844), spolřebo pitná 218.005 175.534), spotřeba průmyslová 85.35 (119.658). vývoz 658 (58). V době od října do čer vence 1908/9 výroba 4.121.891 (1907/8: 3,870.771) spotřeha piíná 2,089.682 (1.985.194), spotřeba prů myslová 12338.902 (1,351.158). vývoz 8184 (17.1 10) Zásoby koncem července lesos 1,137.513 (lon 1.024.693) proti 1.402.430 (1.266.732) z konce června Veliké číslice v příčině spotřeby pitné vysvětlují s opatřením značných zásob vzhledem ke změnám daňevým, jež naslanou 1. října t. r. Kasejovické zlatodoly ve vývinu. Píše se nám Na zaře t. r. založila se v Lipsku společnost s ruč obm., „Kasejovické zlatodoll y“. k tomu účelu, aby převzala zlatodolná těžařstva Jakubskáa Jánská Mina v Kasejovicích u Plzně a provozovaln těžbu vělice výnosných zlatých ložisek v Kasejovi- cích. Hned se přikročilo k dalšímu hloubení taměj- ších dolů, nové bohatě rudní žíly byly konstato- vány, takže důlní práce velice uspokojivý pokrek vykazují. By se stanovila přesná průměrná zlato- nosnost telurových rud kasejovických, dále by s mohl ustanoviti přiměřený důlní závod a zárovei úprava rud nejnovějšími technickými pokroky mo- hla býti přesně konstatována, byl celý vagon rud 10.000 kg v přísně technickém slova smyslu z zvláštní kontroly z kasejovických dolů vzat a k svě- toznámé firmě F. Krupp, akc. spol., do Magdeburku zaslán. Tato velká průměrná zkouška deseti tun sky- tla následující výtečný výsledek: Dle zprávy ze dne 19. července 1909 o pokusu se zlatými tellurovými rudami, zaslanými od kasejovického těžařstva, byla zlatonosnost se 16.5 gramu zlata a 12.0 gramu stří- bra na tunu přesně určena a píše jmenovaná firma výslovně: „Tento výsledek musí býti považovánz znamenitý, zvlaště proto, že docilí se velmi malým nákladem.“ Prolože nyní vysoká průměrná zlatonos nost, jakož i nejpřiměřenější dobytnost je určena začne se v nejbližší době s těžbou Akciová společnost železáren Rotava-Nýdek ko nala včera v místnostech c. k. priv, rakouského úvěrního úslavu pro obchod a průmysl ve Vídn ustavující valnou hromadu. Společnost převezme jak již známo, železárny hr. Erv. Nostitze- Rieneck v Rolavě a Šindlvaldu a firmy C. T. Petzold a spol. v Nýdku. Do správní rady zvoleni byli pánově tajný rada Ervin hr. Nostitz-Rieneck, Adolí Englan der, Jan Antonín Krassl, Antonín Knips, Bedliel Krassl. Rudolí Krassl. Pavel Lechner. Ludvík Neu rath, Zikmund Rolh a dr. Rudolí Zych. Ve schůz správní rady, konané po ustavující valné hromadi zvoleni byli: hr. Ervín Nostitz-Rieneck předsedou pp. Adolí Engláder a Jan Antonín Krassl místopřed sedy. Za členy výkonného výboru, pověreného bez prostředním dozorem na obchodní správu společno sti, ustanoveni byli pp. hr. Ervin Nostitz- Rieneck Antonín Knips, Jan Antonín Krassl a Ludvik Neu rath Semenářský odbor Úslřední hespodářské spole nosli pro království české v Praze II., Vodičkova ul č. 31, prostředkuje prodej a koupi veškerého osivá pro naslávající podzimní období 1909 a proto žád P. T. pp. producenty o brzké zaslání vzorků spolehli vých a osvědčených semen: ozimých obilin a plcni s udáním ceny 1 a franko železniční slanice produ centovy, váhy 1 hl (při obiliných pův, s pojme
#34 alto_textblock #34
22. zatí.
#35 alto_textblock #35
—.—
#36 alto_textblock #36
pevné
#37 alto_textblock #37
nováním odrůdy), množství, jehož má producent pa prodej a co možná i výšky polohy nád mořem. Bližší udání o výnosu, vlastnosti půdy a klimatických po- měrech jsou vítána, aby P. T. pp. poptavatelům mohlo býti všestranně vyhověno. Vzorek osiva žádaného zašle se se vším potřebným udáním pp. poplavatelům a tito Ba základě vzorků učiní objednávku, kterou odbor semerářský u dotyčného producenta vyřídí dle svých pravidel, jež se na požádání pp. producentům k informaci bezplatně zašlou. Producent jest s prode- jom osiva oproti semenářskému odboru bez závazku, nutno však jest, aby mu neprodleně výprodej osiva nalízenělio oznámil. Správné udání adtesy s udáním pošty a železniční stanice jest nanejvýše nutně. Čle- nově společnesti obdrží časopis společnosti „Česko Listy Hospodářské“, vycházející v 10 sešitech ročně zdarma. Členové v II. pololetí přislouplí platí pouze polovici členského příspěvku, l. j. 5 korun a obdrz veškerá od počátku lohoto roku výšlá čísla časopisu zdarma. Přihlášky pových členů přijímá kancelái Ústřední hospodářské společnosti pro království české v Praze. Vodičkova ul. č. 38. Proli zvýšení německé vývozní prémie na slaa. Proti snahám, vyskytujícím se v německé říši, aby celní hodnota dovozných listů na slad byla vymě- řována vyšší sazbou na sladovnický ječmen 4 mk. místo dosavadní nižší ječmenné sazby 1 mk. 30 fen , zaujala vídeňská plodinová bursa rozhodně zamilavé stanoviko ve zvláštním podání minister- stvu orby, v němž uvádí, že důvod, který svého času vedl k tomuto ustanovení, totiž aby se rakouskému vývozu sladu za vytlačení z německého odbytiště dostalo částečného odškodnění usnadněním odbyíu do neněmeckých importních států, také dnes ještě plně platí. Nemenší zájem na tom má i rakouské zemědělství, které při dalším obmezení vývozu sladu musilo by se obávati nepříznivého vývoje cen ječ- mene. Konečně se v řečeném podění poukazuje k to- mu, že nyní zákonem dovolehé používání ječmene, dovezeného za nižší clo 1 mk. 30 fen. do Německ k účelům lihovarským a k výrobě sladově kávy, od- poruje slovnému znění i duchů naší obchodní smlou- vy a značí citelné poškožerfí vývozu našeho ječmene do Německa. Bursa žádá tedy ministerstvo orby, aby v žádném případě nedalo svůj souhlas ke zvýšení německé vývozní prémie n slad, pokud by podobný požadavek německá vláda chtěla prosadili Odhyt šroubáren. Když byly rak-uh. továry na šrouby následkem nepřiznivého odbytu nuceny nejprve obmeziti značně po celé měsíce svou výrobu, usnesly se asi v polovici min. měsíce snízti cen zvýšením sazek rabatních o 10 proc. Následkem tohoto snížení ceny zlepšil se odbyt šroubáren dle „N. F. P.“ do té míry, že nyní panuje dokonce ne- dostalek zboží. Ovšem jsou ceny tak nízké, že hradí jen, jak se prohlašuje, náklady výrobní. Dřívějšt poměrně značný dovoz šroubů z Německa nyní pře- stal. V nebližší době počne se s výrobou v několika nových továrnách v Čechách a ve Slezsku. Je však možno — podolýká byšem N. F. P.“ — že nynějši úroveň cenová bude podnětem těmto továrnám, aby s výrobou ještě sečkaly Výpověď bulharských obchodních smluv. „Frbl.“ se telegrafuje ze Solije, že bulharská vláda se usne- sla obchodní smlouvy, jež vyprší koncem r. 1910, t lnlo l vypověděti. Z ústředních jatek pražských. Na frh dobytčí v ponděli dne 16. srpna 1909 přihlášeno jest 210 ku- sů hovězího dobytka původu domácího, 390 kusů původu haličského a 45 kusů původu uherského Konkurs byl prohlášen krajským soudem v O l- moucina jmění Hyňka Mäďra, protok, obchod- níka se smíšeným zbožím v Kojelíně. Konkursním komisařem přednosta okresního soudu, správcem dr. Rumplík, advokát v Kojetíně. Lhůty 19. srpna, 15.
#38 alto_textblock #38
Banky, záložny a spořitelny. Fražské odúčlovací sdružení. Ke vzájemné výměně podaných směnek, cheků, poukázek a faktur od 8. do 15. srpna 1909 K 17,294 301 67, oproli K 16.231 769 87 v téže době loni. Součet všech podání od 2. ledna 1909 činí K 670,144681 35 a vykazuje u porovnání s K 704 665 791 39 téhož období předešlého roku úbytek K 34.521 110 04.
#39 alto_textblock #39
rny ponězní.
#40 alto_textblock #40
se Videňská bursa.
#41 alto_textblock #41
x. Z Vídně, 14. srpna. (Telefgr. »Nár. Listů-) Po burse. Kreditky 645.50 po —.—, uherské kre- ditky 757.—, anglobanka 290 —, bankovní jednota 531 75, nnionka 553 25, länderbanka 455.75, státní dráha 733.—, jižní dráha 109 50, polabská dráha —.—, severozáp. dráha ——, turecké tabákové 371.—, rýmavsko murňňské 597 75, alpinky 674.50 po —., květnová renta 95.90, uherská korunová 92 65, turecké lasy 185.—, marky za hotové 117.32, ultimo 117.35. Smýšlení upevněné. x Z Vídně, 14 arpna. (Tilgram »Nár. Lista« Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.) Amslerodam šek a krátké lh. 100) hol, zl. K 198.20, 198 45, Bukurešť na krátké lhůty —.—, —.—, Brussel šek na kr. ibůly za 100 íc. —.—, —. —, Brussel na delší lh. 95.— 95.30. Německo šek na krátké lhůty za 100 mk. 117.271/2, 117.471/2. Německo na delší lhůty —.—, —.—. Londýn šek a kr. lh. a 10 lib. št. 239 821/2, 240.121/2, Londýn na delší lh. —.— —.—, Nový York za 100 dollarů —.—, —.—, Ralie šek a krátké lhůty za 100 lir 94 97 1/p 95.171/2, Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petronrad a ruska města šek a kr. lh. za 100 rublů 253.50. 254.50. Fetrohrad delší lhůta—.—. —.—, Paříž šek na krátké lh. za 100 fr. 95.171/2, 95.371/2. Paříž delši ih. —.—, —.—, Curych a Basilej šek a krátké lh. 95.25, 95.40, na delší thůty —.—, —.—, Švýcary šek a krátké lb. 95.25, 95.40, na delší lh. —.—
#42 alto_textblock #42
Závěrečné kursy Zástavní listy: 14. srpna 13 srpna 4proc. Hypot. banky kr. českého 97 50 97.20 3aproc Hypot. banky kr. českého 89.50 89 — 4proc. kom. dl. úp. zem banky kr. č. 96— 96 — 4proc. žel. úp. zam. banky kr. česk. 96.— 96.— 4vproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 9275 93 75 /e zást. listy Měst. spuř. v Praze 97..50 97.50 Ustřední banka čes. spořitelen 490 100.— 100.—
#43 alto_textblock #43
Berlínská bursa. Z Bezlina, 14. srpna. K. k., Kreditky 203.60, berlínská ohchodní 175 20. darmštadtská banla 134.90, německá banka 246.60, diskonto komand, 188 80, drážďanská banka 156.30, národní banka 124. 70, státní dráha 156.70, lompardy 20 70. Kanada 183.00, Baltimore 12U 70, dráha Henri —.—, bochunni ee 238.—, dortmundské 72 20, Lauřina huť 184.—, Consolidace —.—, gulsenkirchenské 187.50, harpensee 196.—, Hibernia —.—. Packet 123.—. Lloyd 93.50, iynam. trust 169.— Smýšlení dosti pevné. Z Frankinrtn, 14. srpna. Te-egr. tavěr. kursy .) Uvěrní akcie 203.40. ascie společnosti státní dráhy 156.50, lombaruy 20.70, papír. renta —.—, stři- brna renta —.— rak. zlatá renta 95.85, 43o rar. korun. renta 96 20, uberska zlala renta 35.15, uner. korunová renia 93.—. Smýšlení klidné. Z Franktartu, 14. srpna. (Dodal. bursa.) Úvšrní akcie 203 40, stámní drana 156.60, lombsrddv 203.70. Z Hamburku, 14. srpna. (K. k.) Rak. stříbrná tenta 96.90, rakouská zlatá renta 99.60, uherska zlatá renta 95 80, italská renta 104.50, kreditky 203.75 losy z r. 1860 —.—, státní dráha --.—, lomoardy 20 50. střibro 70.— zboží, 69 50 peníze. Smrý šlení
#44 alto_textblock #44
n te
#45 alto_textblock #45
t n
#46 alto_textblock #46
ul rr
#47 alto_textblock #47
ert i
#48 alto_textblock #48
e
#49 alto_textblock #49
o
#50 alto_textblock #50
1n
#51 alto_textblock #51
e