ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 95873b30-8d75-11dc-949b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 41
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIX.
#2 alto_textblock #2
av loenů še vree
#3 alto_textblock #3
nbodeo a ab tssi soenettam
#4 alto_textblock #4
V Praze, v neděli 15. srpna 1909.
#5 alto_textblock #5
ole
#6 alto_textblock #6
nzále šiale
#7 alto_textblock #7
o
#8 alto_textblock #8
Číslo 224
#9 alto_textblock #9
n ss tsbse
#10 alto_textblock #10
Na ranní avečerní listy předplácí se V Praze v administraci. 2 K na měsl na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvoji donáškou na měsle. na čtvrt leta . . . . 7 K ul ve filiálkácha na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle. . . . . . B na čtvrt leta . . . . 9 K 60 z dvoji zásilkou na měsin na čtvrt leta
#11 alto_textblock #11
e
#12 alto_textblock #12
l
#13 alto_textblock #13
I
#14 alto_textblock #14
V drobném prodejit ranní čislo o sobě . . za 8h večerní . . . . . . . za d h Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10 večerní . . . . . . . . 6h lnseráty platí se hotově napře Předplacení a inserty sdministrace v Marianské ul., a. Tam nacházejí se též redakce. tiskárna a expedice „Národních Listů“ Rukopisy se nevracejl.
#15 alto_textblock #15
Dnašní číslo pro Prahu le o 16 stranách.
#16 alto_textblock #16
Přiští čislo „Národních Listů vyjde v pondělí dne 16. srpna v ob- vyklou hodinu polední.
#17 alto_textblock #17
Pochybná porada na horké půdě. Jen co je pravda: v pěkném to prostředí a v libém ovzduší sejde se pozejtří dne 17. t. m. ve Vídni panem drem. Glabiňským sezvaná koníe- rence předsedů německých a slo vanských stran k nezávazné poradě, »aby zjednána byla způsobilejší ná- lada pro nejbližší budoucnosta připravilo se sblížení stran« .. Kdo ručí pozvaným slovanským poslan- cům říšským za to, že nebudou hned na ná- dražích vídeňských mile »přivítáni« rozkurá- ženou německo-nacionální sebrankou vídeň- skou, přepadající klidně občany české iv uzavřených jejich místnostech spolkových neřku, že se dostanou jejími klackovými alejemi v dešti kamení živi a zdrávi ulicemi vídeňskými do parlamentu? Ano, tam to dospělo v sídelním městě říše habsburské a v Dolních Rakousích vů- bec, že státní občané národnosti české jsou tam za bílého dne vydáni ve psí nejsurověj ším insultacím a terroru poštvané, zfanati sované německo-nacionální luzy, že se na ně pořádají veřejně hotové štvanice a razzie. i když chtějí si uspořádati nejnevinnější ne dělní výlet po krásném Dáinaji na příklad do Vachova, že na ně po celé délce po- břeží od stanice ke stanici číhají ozbrojené hordy zuřivců — jako na Madagaskaru. Ničeho nepomohl »významný pro- jev« jisté prý vysoké osobnosti z kruhů roz hodujících, která uslyševši pravdu o boho- mrzkém tom řádění furoru teutonského proti pokojným spoluobčanům českým v okolí Vídně i ve Vídni samé po týdny již trvajícím — prý v ustrnutí hněvném se pronesla: »Ra- konsko přece ještě není Tureekem a Vídei neklesla ještě na Cařihrad, kde za dřívější vlády mohly se beztrestně pořádati r a zzie proti Armenům! Dnes ani v Cař- hradě nejsou takové věci již možné a proto tím méně smi se připu stiti, aby ve Vídní Čechově byli považováni za »ráju« ve smyslu tureckém«. Přes tento odsudek brojí se, sočí a štve ve Vídni proti Čechům v tisku německo- nacionálním i »liberálním!« na dále a to zuřivěji nežli dnes v Turecku proti Ře- kům. — Bůh suď jakých krvavých řež byla by dnešní neděle po březích dunajských uzřela, kdyby předsednictvo české turistické jednoty nebylo k nalehání vlády ustoupilo od zamýšleného výletu do Moliku a Mödlingul Takovou hanbu způsobil německý furor pod sluncem XX. století ústavnímu Rakouskua té »záříci německé kultuře« v něm! Na papíře krásné svobodomyslné zákon základní, hlásající, že před zákonem jsousi všickni státní občané bez rozdílu rovní, že všichni národové mají zde rovné právo vzdělávati a hájiti národnost i řeč svou, že všem občanům státním je svoboda osobní zaručena, tak že mohou se v mezích zákonů volně shromažďovati a spolčovati, že mohou volně ve státě cestovati a usídlovati se, všude živnosti provozovati a majetku nabý vati, všude své mínění slovem, písmem tiskem pronášeti, vsude si ústavy vyučovaci a vzdělávací zřizovati atd. — Ale ve skuteč- nosti zatím — deptá a šlape německo- nacionální zlost a zášt proti nám Čechům ve Vídni, v Dolních Rakousích ve Slezsku a v »uzavřeném území v Če-
#18 alto_textblock #18
chách« veškeré tyto základní zákony platné ústavy napořád drzejí a rouhavěji nohama, — v praxi pro naše české menšiny všechny tyto krásně základní zákony státu rakou- ského jsou suspendovány, neboť žádná ruka povolaná se pohříchu nehne, aby jim zjed nala ve prospěch náš platnosti, jménem jich zastala se rázně pronásledovaných, na s vo- bodě, majetku ba i životě ohrože- ných našich menšin, srážejíc napřažené rámě násilníků a škůdců veřejného pořádku a klidu občanského i národního včasnýma vydatným rázem uraženého práva. — Smutné věru, musí-li po celoměsíčním trvání nejsurovějších protičeských štvanic v Dolních Rakousích a ve Vídni — ještě dne 14. srpna 1909 městská rad pražská s Národní radou českou a zá stupci klubu českých poslanců zaslati vládě páně Bienerthově telegraficko důtktivou žádost, »aby bylo se strany vlády učiněno co nej rychleji a se vší rozhodnost opatření, by Čechové v říšském hlavním městě při výkonu svých občanských práv. zákony jim stejně jako všem ostatním národnostem říše zaručených, byli co nejvydalněji chráněni.« V takovém prostředí a ovzduší mají se tedy předsedové všech německých a slovan ských stran (vyjma Ukrajince a socialn demokraty) ku přání předsedy kola pol ského p. Glabiňského shromážditi pozejtř ve Vídni, aby se vzájemně sblížili a dohodl jednak o klidném zasedání sněmu českého jednak o nerušené činnosti říšske radyl Jak jsme již naznačili, nemohlo by se za trvání takých tureckých poměrů ve Vídní věru zástupcům českého národa zazlíti, kdyby buď nepřišli nebo vyžádali si jiné, klid nější místo pro konferenci. Němci by věru v podobné pro ně situaci nepřišli. Leč i když našinci konferenci obešlou, tato sotva bude míti jiného výsledku, leda že se zře- telně objeví celá hloubka i šíře propasti, dělící zásadně stanovisko na šeho snažení od stanoviska snah a choutek německých tak, že se o překlenutí propasti té pan Bienerth sotva opravdově pokusí a přičiní, i kdyby mu na činnosti parlamentu skutečně tolik záleželo jako — panu Gl biňskému. Tento ovšem touží po brzké klidn činnosti vídeňského parlamentu jako po své spáse. Poněvadž pak dobře vi, že těžko doufati v klidnou kampaň ve Vídni, doku Němci čeští nepřestanou rdou siti český sněm, bude pan Glabiňský na konferenci přirozeně domlouvati Něm- cům, aby aspoň vysadili se svou obstrukcí co by se český sněm ustavil Zdaříli se mu přiměti Němce k této malé oběti, pak prý doufá — dle »Gazetty Narodowé« — že se čeští klerikálové. Staročeši a — Mladočeši od- loučí od českých a slovinských obstrukčníků na říšské radě a sejdou se »v pracovní většině« s polským kolem a s Němci, s Vlachy, Rumuny. s Iberálními Slovinci, bukovinskými Ukra jinci a haličskými národními Rusy — kte- rážto pracovní většina by ovšem číselně úplně stačila, aby vladě Bienerthově všechny trny z nohou vytrhala. Ale vše to jsou liché a větrné plány postrádající reálního podkladu. Předně ne- podobá se tomu, že by Němci byli ochotni upustiti zadarmo od své frivolní ob strukce. Zajeli ve své zlobě proti nám příliš daleko, předráždili vášně svých voličů přiliš nesvědomitě, než aby měli tolik mravne sily přiznati se k chybě a obrátiti. Požadují i za prozatímné, netrvalé upu štění od obstrukce proti sněmu českému vý
#19 alto_textblock #19
palné, jež my Čechové jim naprosto ne můžeme se ctí vyplatit... Ale i kdyby se panu Glabiňskému podařilo pohnout Němce zdejší, by milostivě zdarma dopřál sněmu království českého několik klidných schůzí, jen co by se aspoň ustavil, zemský výbor obnovil, může po všem tom přikoři dosavadním, po všem tom hunském proná sledování našich rodáků v Dolních Rakou- sích a v krajích německo-českých vážně očekávat, že by i tak zvaná ku práci ochotná část delegace národa českého mohla a směla spřáteliti se s nynější vládo Bienerthovou tak, aby ji pospo- litě s většinou kola polského s Němci podporovala proti osta tn oposici české a slovenské? K tomu by se, trváme, nepropůjčila ani strana českých klerikálů, jejíž náčelník dr Hruban sice silně brojí proti obstrukci, ale zároveň se ohražuje proti domnění, že by chtěl upustit od oposice a přeběhnout snad do tábora vládního. Nikoli, tu jest p. Glabiňský s panem Bienerthem velice na omylu, počítá-li n rozkol v delegaci české a v Jed notě slovanské ať k vůli krásným očím páně Bienerthovým nebo k vůli za- chránění parlamentu. Cislajtanie. Pokud my sobě troufáme znáti smýšlen lidu českého vůči nynější vladě a celému panujícímu systému, nedovedeme si naprosto pomyslit ni jediného českého poslance, který by za daných poměrů mohl vstoupit do šiku vládní koalice německo polské. Naopak, vlastenecká naše veřejnost doufá pevně, že ta nepřirozená německo- polská aliance na říšské radě brzy se roz- bije o zdravý cit a rozum národa polského a s ní vezme za své celý ten nám tak úporný systém německé panovačnosti
#20 alto_textblock #20
zvůle.
#21 alto_textblock #21
Politické zprávy domácl.
#22 alto_textblock #22
Z Dubrovníka, 10 srpna. (Hlas pr svolán! dalmatského národního sněmu.) »Dubrovnik« činí návrh, aby Dalma- tinci svolali svůj národní sněm, který by ne- olieiálně porokoval o potřebách země. Úsolem sněmu bylo by předavším usnésti se, jak by s dalo zlepšiti hospodářské položení národa, jenž jesí od vlád i úřadů úžasně a soustavně za- nedbáván. Před rokem byly poslední volby do dalmatského sněmu, ale sněm nesvolán. Pracujme tedy bez sněmu. Vláda nám není matkou, nýbrž macechou. Všecko nám bere, ale ničeho nedává Cslé kraje naše jsou bez škol jako v středověku. Naši učitelé nemohou dělati zá- zraků, nejsouce podporováni úřady a vládou. Jaké jsou budovy našich škol, nelze vylíčiti. Osvícení a pokročilí národové nechovali by v ta- kových staveních ani dobytek, neřku své děli. V některých krajinách zimnice ničí tělesnou sllu našeho národa. V nemocném těle nemůže být zdravý duch. Pravda, vláda ji léčí, ale jak ! P- sílá nemoeným plné pytle chininu, ale aby zlep- šila podminky jich bytu, aby vysušila močály, odstranila smrad a nečistotu, to jí ne- napadá Nemocný hltá chinin, ale spí a žíje n hnojišti u močálu, jenž jej otravuje svým smra- dem. Neví, že mu to škodi, neboť ho nikdo o tom nepoučil. Kdyby nebylo Ř manů a Fran- couzů v Dalmacii, měli bychom v Dalmacii n souši komunikace jako před potopou světa. Ne- jsme tu vinni ani my. Naše vina je v tom, že jsme se celé stoleti spolehali na vládu a její orgány. Ale již vidime, že naše čekání je marné a že sami se musíme chopiti činu. Tak a pod navrhovatel odůvodňuje svůj návrh na svolání národního sněmu v Dalmacii. Navrhovatelem je dr. Alexandr Mitrovič, advokát v Knínu, poslanec dalmatského sněmu.
#23 alto_textblock #23
Z Terstu, 13. srpna. (»Slované, na mořel«) Tak opět volá »Edinost«, vyslovujle potěšení nad tím, že v posledních letech mnoho Slovanů, hlavně Čechů a po nich i Rusů a Po- láků navštěvuje mořské lázně na Adrii. Čechů je tam tolik, že se někdy český hovor ozývá jako v Praze na Ferdinandově třídě. List vy- bízí Čechy, aby se chopili podnikatelstv na přimoří a spojili s výlety na moře poli- tiku budoucnosti. Z Lublaně, 12. srpna. (Slovinci o vl- deňských násilích na Češích.) »Slo venec« píše: Velmi bychom litovali, kdyby Češi znásilnovaní pangermanskou surovosti, pozbyl rozvaby a odpláceli jim stejným za stejné. Ale přírozeným následkem toho násilí bude, že Slo- vané v tíši ještě tužeji se spojí k společné obraně a k společnému politickému postupn My ostře odsuzujeme surové výpady Němců kteří o sobě samozvané tvrdi, že jsou tolik vy- výšeni nad Slovany. Když Němei zahájili prot vídeňským Čechům boj na pěsti a klacky, rozum zdravá logika přikazuje, aby slovanšti národní poslanci utvořili jeden a jednotný šik proti ny- nějšímu protislovanskému vládnímu systemu Němci chtějí uměle udržeti svoji nadvládu Zrádci svého rodu, zrádci svého národu jsou nešťastní slovanští politi kové, kteří prohlašují že nejdou proti nynější vládě svorně s ostat- ními Slovany proto, že se přidržují křesťan ského (!) světového názoru. My, slovinští kleri- kálové, učiníme svou povinnost právě tak, jak liberálové. Ze Lvova, 13. srpna. (Ruské př pravy k zemskému sněmovánl Předsednietvo ruského klubu při zemském sněmu haličském vyzývá všecky baličské Rusy, aby m před sněmovním zasedáním oznámili všeck fakty zneužití úřadní moci, úřadnické libovůle zanedbání úřadní péče a pod, aby to ruští po- slanci na sněmě mohli vynésti na veřejnost Dále žádá o fakty, jak se postupuje proti ru- ským menšinám, jak se ruské děti nadhánějí de polských škol a pod. z Celje, 12. srpna. (Data o bosen ském lesním hospodářství) »Narodn Dnevník« uveřejňuje číslice o tom, jak bosensk vláda hospodaří se zemskými lesy, jež jsou v její správě, a jak se při tom stará o škod domácího obyvatelstva a prospěch kapsy cizá ckých firem, Vláda bosenská podle vlastníe účtů prodala dřiví obehodníkům: malým domácím velkým cizáckým za korun za korun Roku 1895 . 360000 . 700 000 „ 1896 . 280 000 . 572 000 » 1897 . 230 000 . 510 000 1898 . 220 000 . 680 000 » 1899 . 220 000 . 780 000 „ 1900 . 220 000 . 2,080.000 Dnes musí Bosňák a Hercegovec za dřiví z domácích lesů plutiti hrozné sumy nemá z toho obchodu žádného zisku; všecko bohatství odvážejí cizí firmy s ohromným zi skem
#24 alto_textblock #24
do ciziny
#25 alto_textblock #25
Politické zprávy zahraničně.
#26 alto_textblock #26
V Praze, 14. srpna.
#27 alto_textblock #27
Ruské slanovisko v olázce kretské. »Svět« v úvaze o Kretě vysvětluje, proě Rusko jest pro stalus qno na tomto ostrově Turecko nemůže ničeho učiniti, čím by poru šilo evropskou rovnováhu. V jeho rukou Kreta je neškodná. Ale jinak by bylo, kdyby Kreta připojena byla k Řecku. Tu jsou možny nej méně očekávané, ano poplašné perspektivy Řecko jest otrokem Německa. N mecko dosud není zúčastněno ani při »ochraně« Krety; ale jakmile by se Kreta stala řeckou, uěmecké zájmy by zvítězily i n Kretě a na všem Středozemním moři. Solva třeba dokazovati, že víté :s tv Řecka, tiše spojeného a Německem, v kretske
#28 alto_textblock #28
otázce znamenalo by pád ruského prestiže n blízkém Východě. Řekové zašli již příliš daleko ve své politice, namířené nyní proti Rusku a balkánským Siovanům (řeckou propagandou v Makedoníí).
#29 alto_textblock #29
*
#30 alto_textblock #30
Hospodářské úkoly Anglie na Balkáně. Z Londýna, 12. srpna. (Pův. zpráva „Nár. Listů“.) „Pall Mall Gazette“ uveřejňuje velmi zajímavý dopis Šeda Mijatoviče, bývalého srb- ského ministra u dvora anglického. Mijatovič blahopřeje nejprvé vládě angli- cké k zájmu, jaký jeví o hospodářské a finanční povznesení Turecka vzhledem k tomu, že vy- soký funkcionář Post Office, sir Henry Babing- ton Smith, byl jmenován prvním presidentem turecké národní banky, mezi jejímiž zakladateli jest sir Ernest Cassel, načež žádá Anglii, aby se nespokojila těžením z hospodářského a mine- rálního bohatství vlastního Turecka, nýbrž aby se zabývala také ostatními balkánskými zeměmi. Bulharsko, Řecko, Makedonie a Srbsko jsou bohatší, než Turecko, pokud se týče při- rodních zdrojů a kromě toho mají už dostateč- nu finanční organisaci. Všechny balkánské státy jsou křesťanské a obyvatelstvo jejich je stejně inteligentní, po- ctivé a čestné, jako mohamedánští Turci. Tyto domokratické země mají také již dávno konsti- tuční vlády a jejich zákony i veřejná zřízení ne- sou pečeť evropské civilisace. Proč by tyto ze- mě měly býti ponechány v hospodářské závis- losti na Německu a Rakousku, které z nich je- dině těží? Mijatovič přimlouvá se za zřízení velk banky anglo-balkánské, která by měla sídlo v Londýně a filiálky v Bělehradě, Sofiji, Mona- stýru, Solunu a v Athénách. Později mohly by se tyto filiálky přeměniti v banky anglo-bulhar- skou, anglo-řeckou a anglo-srbskou. Tento sy- stém anglických bank na Balkáně by vhodně doplňoval organisaci turecké národní banky, jež děkuje svou existenci z valné části anglickému kapitálu. Byla by to velká služba, kterou by mohla Anglie prokázati míru na Balkáně, což znamená mír evropský. Srbové nejsou nikterak žárlivi na pomoe, kterou Velká Britanie poskytuje Turecku, ale proč by národ anglický napomohl stejně Bulha- rům, Řekům a Srbům? Myšlenku, kterou Mijatovič rozvinuje, vy- ložil již dříve londýnské obchodní komoře dvakráte již vlivní členové této komory studo- vali otázku, konali cesty na Balkán, jednali o projektu s panovníky balkánských států i je- jich politickými a finančními rádci, ale kroky tyto neměly žádného praktického výsledku. Snad nyní bude zahájena nová činnost v této věci, jež by kromě hospodářské reorganisace Balkánu měla i značný význam politický. J. Coudurier.
#31 alto_textblock #31
Boje u Melilly. Dle zpráv z Tangeru došly dopisy ze země Rifů, dle nichž dosud Kabylové zajali 300 Španělů. Se zajatci se nakládá velmi mirne přes ohromné roztrpčení domorodců proti Špa- nělům. Španělové rychle končí své přípravy k útoč- nému postupu. Jak známo, dostalo celé špa- nělské loďsivo rozkaz, aby plulo k Melille svou přítomností podporovalo zmužilost vojska. Též tři princové z královského rodu odeberou se na bojiště. Celé Španělsko je v horečním očekávání nastávajíeích události v Marokku. O odjezdu španělských princů na bojiště se oznamuje z Madridu: Král přijal 12. t. m. prince don Roniera, don Flilipa a don Jenaro de Borbon, kteři byli ve společnosti svého bratra infanta don Carlosa. Král jim blahopřál k jejich přání, aby byli přiděleni k bojujicí armádě v Melille. Rád vyhověl to- muto přání. Král pozval všechny čtyři prince k obědu. O 45 hodině jeli princové v automo-
#32 alto_textblock #32
FEUILLETON.
#33 alto_textblock #33
V Praze, 14. srpna.
#34 alto_textblock #34
H. (Výpravy.) Nespokojenci reptají pret výlohám obeení representace, spojeným s udržo- váním styků s cizinou. Obecní starší pořádaj někdy na útraty města výlety do ciziny. Rad- nice je přiliš pohostinná, častuje zahraniční hosty čestnými poháry, rauty i bankety, za hrnuje je nákladnou pozornosti. Jaké to útoky na kapsy ubohých poplatníků! Nespokojenci mají mnohé důvody kritisoval obecní správu Miliony promarněné stavbou re- presentačního domu jsou nejpádnější zbraní oposice. Ale měně je oprávněné vylýkati pražským konšelům, že konaji zájezdy do ciziny aže štědře oplácejí pohostinné přijetí u přátel za- hraničních. Takové výpravy pražské delegaee do Francie, Anglie a slovanských zemí mají více než slavnostní a demonstrativní význam. Dokud nemáme jiný způsob zastoupení před Evropou, musí se radnici přiděliti tato dominu jíci úloha v zahraniční propagandě. Byl jsem svědkem několika takových vý prav. Nebyly tak bezúčelny, aby se mohlo říci. že bylo lehkomyslně použito obecního majetku. Ty projevy sympatil v pařížském Hotel de ville a v londýnském Guilde-Hallu nevyzněly do prázdna a snad i účastenství pražské obce na výpravě do Čenstochové neznamená tak zby- tečné vyhození peněz. Námitky oposice jsou přirozené. Praktický smysl je podporuje. Ale u všech všudy, což je možno být stále praktickým ? Můžeme si někdy
#35 alto_textblock #35
dovolit přepych opáčného stanoviska. A zvláště když to veli vyšší zájem národní. Jakým jiným způsobem můžeme dodati jisté okázalostia slavnostního zdůraznění citům přátelství vůč národům, jejichž styky mohou nám přiněst velký zisk národní, kulturní, hospodářský a snad i jednou politický? Velké myšlence slovanské. hluboce vžité ve všech srdeích, ale tak zvoln dozrávající od dávných let, kdy vzkličila, je nutno též dáti skvělého reliefu zevních mani- festací. Lid musí být fascinován a okouzlen, aby se dal nadehnouti pro ušlechtilé myšlenky a ideály. Praha nazvaná francouzským historikem slo- vanským Řimem a Slovany uznaná jako výcho- diště a ohniště celého hnuti slovanského, Praha. jež začinající, nesmělé styky s Francil učinilt intensivnějšími a jež též v netečném Londýne vzbudila trochu českého vzrnchu, má důležite poslání. A to nelze omezovatí přiliš opatrným ohledy finančními. Shovívavý pozorovatel, jemuž jde o vyšší elle, nepozastavi se ani nad tím že si několik obecních otců občas vesele zaban ketuje. Ani pro poplatníky nejsou peníze, vydané na representaci Prahy, tak zbůhdarma promar- něny. Vracejí se vydatně zpěť od té doby, co z hranicemi se hlasitěji ozývá jméno Čech. Pražské obchody, hotely a restauranty, zábavní míet- nosti i česká lázeňská místa pocítí stále rostoucí příval hostí slovanských, francouzských i angli- ckých. Kdo jednou vkročí do Prahy a pozná její majestátní panorama, malebné kouzlo jejlch starých zákoutí a possii jejich zuhrad, stane se jejím zbožňujíeím vyznavačem. Každý host z ci- ziny stává se doma nadšeným hlasatelem krásy Prahy, jako jím jistě bude slavný anglický učenec, rektor jedné z největších a nejstaršlcl
#36 alto_textblock #36
universit, jejž jsem před několika dny proved po Malé straně a Hradčanech. Starý, klidný. střizlivý muž, jenž procestoval celý svět a nen snadno přistupen vzrušení, byl užaslý Prahou a dojatými slovy vyjadtoval svůj obdiv. »A já neměl tušení o tomto zázraku,« opakoval, »když jsem jezdil tak blízko Prahy, když jsem by v Maichově nebo v Drážďanech.«
#37 alto_textblock #37
Dvě výpravy, jež ostanou památnými, vy daly se z Čech za hranice. Jedna menší, so kolská podnikla dalekou cestu za oceán k severo- americkým krajanům. Je to jen nepatrná odvela za velkolepé hromadné zájezdy amerických Čechů do vlasti. Ale ta hrstka Sokolů a jejich přátel kteří se statečně vydali přes Atlant, vyváží každý počet svým nadšením a vědomím svého vlaste neckéno poslání. Do Polsky odjela imposantnější družina představitelů české společnosti. Je to snad po- prvé, co tak početné a závažné poselství vyšlo z Čech do sbratřených krajů slovanských. A jaký velkolepý význam má a bude míti tato výprava Kdo by nečeti bez pohnutí zprávy o triumfaln pouti Čechů do Čenstochovél Úehvatné projevy českopolského zbratřen v Krakově, Varšavě a Čenstochové jsou oká- zalým a slavným vyvreholením šťastně zahájené akce slovanské. Do budouenosti vrhají tyto slavné dny zářivý jas nových nadějí. Krásné sny slovanských věštců Kollára a Micklew cze nezůstaly jen vidinami básniekých horovatelů. docházejí svého uskutečnění ve tvaru sna poněkud jiném, ale budou přece vlěleny v mo- hutný skutek. Na cestě těchto hlaholných, ra- dostných a ohnivých projevů bratrství bude kráčet Slovanstvo k vznešeným cilům, bude
#38 alto_textblock #38
silné a nezdolné. Veškeré strany i společenské kruhy polské jsou prodehnuty hlubokou láskou k Čechům. Skvělý aristokrat a vlastenec kniž- Lubomirski v čele Poláků tlumočil ohnivě vroucně city, jež nyní vzrušují všechna srdee polská. Na české straně zaujalo zastupitelstvi královské Prahy vůdčí postavení. Výprava česká nemá politického pozadí. Je manifestací česko polského sdružení na poli kulturním a hospo- dářském. Ve chvilích uklidnění, po slavnostech. hostinách, rautech, horlivě se pracuje na zužit- kování všeobecné nálady pro účely praktické- Českopolské obehodní styky stanou se ještě in- tensivnějšími. Politické výsledky dostavi se přiro- zeně, tím spíše, čím méně bude na ně naleháno. Protičeská politika, někdy tak oblibená u pol- ských státníků, nebude již tak snadnů, nebo můžeme soudit, že celé polské veřejné míněn je získáno pro Čechy. Našemu národu byla Slo- vanstvem přitčena krásná a důležitá úloha. Nejvíce exponováni v boji s odvěkým ne- přitelem Slovanů, nejvíce posunuti na západ tak nejbližší vlivům kultury evropských národů, jsou Čechové povoláni k tomu, aby Slovanstvu tlumočili osvícenost, vyspělost a pokrok západu a ve všech oborech práce, aby zrychlili postup slovanský do energického a podnikavého temp evropského. Znamenitě to vystihl projektant Slo vanské banky dr. Preiss slovy: »Jaký to krásný sen, učiniti národ český vzorem pracovní ener gie ostatním slovanským národům !« Pro lekci energie jede naše malá výpravi do Spojených států amerických. Apoštol ameri ekého modernismu Roosevelt výmluvně vyjádři theorii intensivního života amerického, tu stateč nou podnikavost, tu zimniční, neúnavnou čin nost silných a hbitých Yankejčíků. Členové české výpravy, mezi nimiž jsou
#39 alto_textblock #39
příslušníci různých povolání, obchodníci, prů- myslníci, bankovní pracovníci a řemeslníci, ne- obmezí se za těch pár neděl, co pobudou n půdě svobodné, nové země, jen na slavnostní účel zámořské pouti a budou dyehtivě pozoro- vati nevídaný, překvapující obraz amerického života, plodného, pracovitého, nervosního.
#40 alto_textblock #40
o
#41 alto_textblock #41
Za dob slavné minulosti podnikali Čechov též výpravy. Ale nebyly slavnostní ani studijní. Pod velením Prokopa Holého šli se podívat až k Baltickému moři a Jiskra z Brandýsa vodil své válečníky až do středu Uher. Znáte tu říznou písničku: »Kdyby tak tatí Žižka vstal . . .« Tu by si měli zanotovat naši nebozí krajané ve Vídni. Potomci Husitů Bratříků nesmí ve Vídni ani vytáhnout paty. bez nebezpečí, že pro české slovo budou do krve ztýráni všeněmeckou luzou. Pokusí-li se ně- kolik Čecháčků udělati si skromný, tichý výlet do okolí Vídně, ihned spusti fanatická horda Mallikova válečný pokřik proti českému »Vor- stossu« a za blahovolné shovívavosti policie roz- bijí české lebky, drancuje české školy a spolky. Nemůžeme komentovati tyto události, jež v ce- lém vzdělaném světě způsobí udivení nad civi- lisací vídeňských Němců. Fakta jsou tak úžasná, že netřeba je zdůrazňovati. Českým lidem v sí- delním městě rakouském je vypovězena »svatá válka«. Hrozí jim osud Arménů mezi Kurdy Možno též, že to vše skončí obyčejným víden- ským hecem. Podráždění chauvinisté poznajl svou malomoc proti stále rostoucímu a silicímu živlu českému ve Vídni a až se vyhulákají. uznají, že dosti učinili pro ochranu německého rázu Vídně.