#1
alto_textblock
#1
nání se zástupci jednotlivých stran o předloze
v příčině mimořádného úvěru k úle-
vě nouze, v příčině propuštění za-
tímního rozpočtu na první polovinu
příštího roku. Na zejtřek jest opětně ustanoveno
#2
alto_textblock
#2
plenum.
#3
alto_textblock
#3
Hr. Vetter Němcům nestačí.
Z Vídně, 6. prosince. V chebské obchodní
komoře měl poslanec Holstein řeč, ve které
pravil, že každého člověka musí pojati stud při
pohledu na poměry parlamentní. Vůči české ob-
strukci jest také německé souručenství bezmoc-
ným. Dr. Körber sám ke zlepšení poměrů
parlamentních nepřispívá, opíraje se o § 14.
takže jest uvěřitelno, že mu nezáleží na
uzdravení parlamentu. Za změnu jednacího řádu
nemůže se řečník přimlouvat, ale stačilo by dle
jeho mínění, kdyby v čele poslanecké sněmovny
stál rozhodný a energický muž, který
by prováděl jednací řád dle jeho ducha. Na
konec mluvil poslanec Holstein o tom, že k ně-
meckému souručenství připojí se ještě jiné ně-
mecké strany.
Změny ve stavu sondoovském.
Z Vídně, 6. prosince. Adjunkt Václav
Mlejnek přesazen byl z Uherského Brodu do
Vojkovic. Jmenováni byli: soudní tajemníkv
Olomouci Hynek Lukschanderl radou
zemského soudu a představeným okresního
soudu v Šilperku a okresní soudce ve Wiesen-
bergu Pavel Schorr soudním tajemníkemv
Těšíně. Okresními soudci byli jmenováni soudní
adjunkti Antonín Vlček v Lipníku pro Vojko-
vice, František Toušek v Hranicích pro Nové
Město na Moravě a dr. Eduard Paupie pro
#4
alto_textblock
#4
Třebíč.
#5
alto_textblock
#5
Telegraflcké zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 5. prosince. (C.-B.) Císař jmeno-
val mimořádného professora měřictví na něme-
cké technice v Praze Eduarda Janisch
řádným professorem tohoto předmětu na jmeno-
vané vysoké škole.
Úřadní list uveřejňuje nařízení ministerstva
vnitra ze dne 2. prosince ve příčině t axy
léků pro rok 1905.
Předseda ministerstva jako správce mini-
sterstva spravedlnosti jmenoval kancelistuv
Kouřimi Václava Peška představeným kance-
láří u krajského soudu v Plzni.
Předseda ministerstva jako správce mini
sterstva spravedlnosti jmenoval notářského sub-
stituta v Libochovicích Josefa Slavíka notá-
řem v Lomnici n. L.
Předseda ministerstva jako správee mini-
sterstva spravedlnosti jmenoval notářského kan-
didáta v Dol. Kralovicích Ferdinanda Hejnu
ootářem v Nepomuku.
#6
alto_textblock
#6
Z francouzského senátn.
Z Paříže, 5. prosince. (C.-B.) Senát rokoval
dnes o anglicko-francouzské smlouvě v příčině
#7
alto_textblock
#7
dnech prožitých v dešti kulí na čtvrté bašte
sebastopolské.
Znáte Alexandra Volkonského z »Vojny
míru«, toho ctižádostivého blouznivce, chtějí-
cího se vyrovnati Napoleonovi, milujícího jen
»slávu a lásku lidí«. Volkonský je opět jiným
portretem mladého Tolstého.
Když mladý Tolstoj nenašel vavřínů touži-
vých na poli válečném, stal se spisovatelem
velké úspěchy, rychlý věhlas uspokojily jeho
ctižádost. V době před »krisí« byl Tolstoj dosti
normálně ješitným literátem a aristokratem, nebot
doznal jednoho dne Behrsovi, že má velkou r-
dost ze své slávy literární a že vědomí jeho
literárního i sociálního postavení je mu dosti
příjemné.
Z armády odjel mladý Tolstoj do Petro-
hradu, jehož společnost se mu nikdy nelibila a
odebral se do ciziny. Z cest vrátil se do Jasné
Poljany k polnímu hospodářství a literatuře.
Tehdy založil svou prosl ou školu vesnickou
na základě nových principu vychovatelských.
Po nějaké době znechucen životem, unaven
a churav, odebral se do širých stepí baški -
ských, aby žil prostě, živočišně a kumisemsi
vyléčil plíce. Vrátil se zdráv, svěží, veselýa
oženil se se Sofií Andrejevnou Behrsovou, velmi
inteligentní dcerou moskevského lékaře. Odté
doby, až do velké krise r. 1880, je nejšťast-
nější epocha života Tolstého, doba, kdy žil v
mlru a spokojenosti života rodinného a kdy na-
psal svá největší a nejkrásnější díla: »Vojnua
mír« a »Annu Kareninu«.
#8
alto_textblock
#8
Manon.
#9
alto_textblock
#9
Nového Funlandu. Delahave podal
historický přehled práv Francie na Nový Fun-
land. Cobart-Danneville přimlouval se
za zamítnutí smlouvy novofunlandské. Wad-
dington prohlásil, že jest smlouvě s Anglií
velice nakloněn, ale v konvenci této obětují se
zájmy Francie. Zpravodaj de Courcel dopo-
ručoval přijetí předlohy. Je prý třeba učiniti
v Novém Funlandě jisté ústupky za výhody na-
byté ve vých. Africe. Na to bylo rokování od-
ročeno na zejtřek.
Mimořádný vyslanec perského šacha
v Petrohradě.
Z Petrohradu, 5. prosince. (C.-B.) Mimo-
řádný vyslanec šacha perského Riza Khan
sem dnes přibyl a byl uvítán při svém příjezdu
perským vyslancem, ruským plukovníkem jemu
přikázaným, vojenským attaché tureckého vele-
vyslanectví a j. Vyslanec učinil ještě dnes ná
vštěvu ministrovi zahraničních záležitostí.
#10
alto_textblock
#10
Americký kongres.
Z Washingtonu, 5. prosince. (C.-B.) Kon-
gres byl zahájen dnes dopoledne za pří-
tomnosti přečetného obecenstva. Po vyřízen
formálních záležitostí odročily se obě sněmovny
na zítřek na znamení smutku nad úmrtím se-
nátorů Hoara a Quaye.
#11
alto_textblock
#11
Různé zprávy.
#12
alto_textblock
#12
= O příčinách sřícení se Campanily zv. Mark
oznamuje se z Benátek: O pravých příčinách kata-
strofy Campanily sv. Marka přináší odborný časo-
pis: „Nuova Rassegna Tecnica Internazjonale“ defi-
nitivni zprávu inženýra Maxa Ongara, jenž na místě
samén. podnikl důkladná studia a bedlivě ohledal staré
základy zvonice. Dle jeho názoru, který mnozí sdílejí,
nebyl příčinou sřícení se věže stav základů, ale bídný
stav zdiva, jež po staletí poškozováno. Nejtěžším
zlem bylo zkrácení středního pilastru na západni
straně, jež provedeno, aby na jehc místě mohla býti
postavena skříň. Ve zkrácení tohoto pilastru, jenž
stál nad jedenáctou rampou, spatřuje Ongaro hlavní
příčinu sřícení. Pilastry nesly nejen břemeno pravo-
uhelného zdiva, jež sahalo až k místnosti pro zvony,
nýbrž i váhu oblouků od pilastru k pilastru, jež
opět pojily se k menším obloukům v rampě. Malta
rozpadlá skorem na prach, nemohla těžké kameny
na dlouho udržeti pohromadě. Pilastry byly několikráte
sesilovány, ale pravou příčinu trhlin nikdo neuhodl.
Kdyby se byl nedostatek odstranil u samého kořene,
stála by věž dosud. Zdivo ve dvoře, jež neslo as 12
kilogramů na čtverečný centimetr a nebylo podpo-
rováno pilastry, pozbylo rovnováhy a sřítilo se. Že
sřícení způsobeno bylo přílišným zatížením zdiva
nikoliv povolením základů, dokazuje loggetta Sanso-
niova, jež zůstala skorem ušetřena. Katastrofa nastala
tudíž následkem hromadění chyb a řady nedbalostí.
= Královna Ranavalo. Po bývalém císaři anam-
ském, jenž se onehdy oženil s dcerou rady appellač-
ního soudu v Alžíru, hodlá vstoupiti v sňatek též bý-
valá královna madagaskarská Ranavalo a hodlá s
provdati za advokáta u apellačního soudu v Alžíru.
Vypravuje se, že se tím hodlá rymknouti přísným
pravidlům, jež obmezují volnost jejího konání, ze-
jmena pak její cestovm plány. Očekává, že jako fran-
couzská občanka bude moci volně cestovat, kam j
libo a zejmena bude moci navštíviti Paříž, kdykol
jí to její finance dovolí, aniž by teprve se musila do
žadovati svolení francouzské vlády.
= Největší farma na světě. Rozloha Spojených
států, vyjímaje Ahašku a ostrovní državy, činí okrou-
hle 3,000.000 čtverečných mil. Censovní zprávy po-
ukazují, že z tohoto počtu asi 650.000 čtverečných
mil jest vzděláno a přeměněno v úrodnou farmářskou
půdu. Velice zajímavou iilustraci poskytlo by od-
loučení jednotlivých farmářských produktů dle jejich
vyhražených hranic, jakými posavadní národní farma
Unie jest ohražena. V následujícím uspořádání, třeba
že ne ve všech případech přesně, možno si učiniti
jasný názor, jak by asi vyhlížela obrovská farma ná-
rodní, kdyby rozdělena byla dle předních svých pro-
duktů. Dle plánu toho tvořily by státy Maine a New
Hampshire obrovské pole ovesné. Rhode Island se
300 čtv. mil z východního Connecticutu představoval
by tabákovou plantáži. Zbývající čásť Connecticutu
s Long Islandem určeny by byly pro brambořiště.
Vermont, Massachusetts, New York, New Jerseya
Delaware tvořily by nesmírné pole pšeničné. Pennsyl-
vanie byla by polem pro pěstování baviny. Obě Virzi-
nie tvořily by nepřehledná luka. V Maryland pěstovalo
by se žito, ječmen a pohanka. Obě Karoliny a Georgia
pokryty by byly kukuřicí. A na konec můžeme si
vybrati mezi Texasem a kombinací států Ohio, Ken-
tucky, Illinois a Wiseonsin místa pro pastviska a pro
pěstování podřízenější úrody a zeleniny. Po takovém
rozdělení nesmírné rozlohy zbyly by ještě celé tři čtvr-
tiny národního panství ve formě nezúrodněné a v le-
sich. — Spojené státy řídí největší farmu na světě
a navzdor tomu zbývá jim celá ještě říše pro osadníky
a zúrodnění.
= Zachranitel spořitelny. Z Londýna se ozna-
muje: Mr. Edgar Speyer, dobře známý v Londýně
v Paříži, vyznamenal se těchto dnů tím, že velmi
ochotně přispěl na pomoc spořitelnímu ústavu
Needhamu, jenž se ocítil v úpadku, aby mohl vy-
hověti svým závazkům vůči vkladatelům, z nichž
většina pochází z chudších tříd. Poněvadž nouze
způsobená úpadkem banky byla značná, sestoupil
se pomocný komitét, jemuž se podařilo sebrati 2000
lib. šterl. Mr. Speyer telegrafoval komitétu, že při-
bude do Needhamu, aby se s komitétem poradilo
stavu banky. Možno si představiti radost členů ko-
mitétu, když finančník prohlásil, že jest mu nesnesi-
telna myšlenka, aby nemajetní lidé přišli o svoie
#13
alto_textblock
#13
úspory a že se tudiž odhodlal, převzíti veškeré zá-
vazky banky. Předsedovi komitétu zaslal jakožto
první splátku směnku na 4000 lib. šterl. Při tom
nčinil jedinou podmínku, aby pennyová bankav
Needhamu přestala existovat a aby veškeré vklady
uloženy byly do poštovní spořitelny. — Mení to po-
prvé, co mr. Speyer tak velkolepým způsobem dává
svoje jmění ve služby dobročinnosti.
Venuše v kožichu. Z Paříže se oznamuje:
Slečnu Carlierovu, člena divadla »Odéon«, jednuz
nejkrásnějších pařížských hereček, žaloval jakýs
kožešník na zaplacení 12.000 franků za dodané ko-
žešiny. V námitkách proti žalobě uváděla umělkyně,
že ony kožešiny nekoupila, nýbrž že je dostala od
kožešníka darem, aby dělala reklamu jeho zavodu.
Na doklad toho uváděla, že žalobce dal ji v kožichu
fotografovat a že pak použil fotografií jakožto illu-
strací k bouchavým reklamám v různých časopisech.
Soud uznal námítky krásné herečky za oprávněné a
žalobu odmítl.
#14
alto_textblock
#14
= Srážka na zvýšené dráze v Brooklyně. Př
srážce dvou vlaků na zvýšené dráze v Brooklyně, na
trati Kings county onebdy večer přišel o život řidič
motoru, jenž ve voze, který se vzňal, bídně uhořel.
Mimo to bylo poraněno 20 osob. Ke srážce došlo po
6. hodině večer na nároží Liberty streetu a Euclid
avenue, nejvyšším to místě konstrukce trati. Usmrcený
řidič motoru jmenoval se Isák Smíth. Smith je třetí
obětí neštěstí na zvýšených dráhách ve Velkém No-
vém Yorku. Srážka přihodila se tím, že jeden vlak
zastavil se u stanice v Crescent streetu, aby vyčkal,
až odjede vlak, který se právě ve stanici nalezal
při tom vrazil do něho vlak následující. První kára
druhého vlaku rozbila zadní vůz předcházejícího
vlaku a trosky rozlétly se na všecky strany. Při
srážce byli cestující prvního vlaku shození se seda-
del a když se z leknutí vzpamatovali, spěchali poděl
kolejí na stanici v Crescent streetu. Byl to divoký
útěk. V prvním voze druhého vlaku byl náraz mno-
hem silnější a cestující byli s velikou prudkostí sho-
zeni se sedadel; při tom byli někteří zranění, načež
nastala panika, která dosáhla vrchole, když světla ve
vlaku shasla. Když na místo přichvátali hasiči a po-
licie, byly poslední vůz předního vlaku a první vůz
zadního vlaku nakloněny přes zábradlí konstrukce
dráhy. Smith, který byl troskami zasypán, zoufale
křičel o pomoc a z ulice bylo viděti, jak byl nebo-
žák plameny obklíčen a tělo jeho se ponenáhlu škva-
řilo. Když pak byl vyproštěn, ještě slabým hlasem
zvolal: »Na křižovatce nebyl žádný signál, na mne
vina nepsdá!« načež záhy na to zemřel. Ranění ce-
stující byli dopraveni do různých hospitálů.
= Plovoucí vraky po oceaně. Jedním z největ-
ších nebezpečí oceanu jsou plovoucí vraky, jichž sto-
padesát až dvě stě ve dne v noci prohání se na
vlnách, vydáno na pospas větru a vlnám. Jedenz
nejpodivnějších těchto vraků byl »Wyer G. Sargent«,
jak pro svoje dlouhé trvání tak pro velké vzdále-
nosti, jež urazil. Vrak ten zničen byl teprve 31. března
1891, když byl ploval 615 dní a urazil 5500 mil. Za
tohoto dvouletého křižování byl »Wyer G. Sargent«
viděn 34krát. Jiný pověstný vrak byla barka »Coun-
tess of Dufferin«. Loď byla bez rahen a bez lanoví
a jen trup lodi naplněný vodou ještě zbýval, jenž při
klidné pohodě vyčníval jen na 4 stopy nad vodu.
Mezi 31. prosincem 1891, kdy byla spatřena poprvé
a 9. dubnem 1892, kdy se objevila naposledy, srazila se
s 11 loďmi. Poněvadž tento vrak při moři jen lehce
pohnutém ani nejbystřejším okem nemohl býti po-
střehnut, stal se záhy postrachem všech plavců. Bě-
hem 90 dnů urazil 1380 mil, než zmizel. Tajemství
moře, jež doposud ještě není rozluštěno, byl případ
s vrakem »Marie Celeste«. Tato barka bloudila po
Středozemském moři s plným plachtovím, každé lano
bylo na svém místě, ale po kapitánovi a po mužstvu
nebylo aní památky. Doposud není známo, kam se
poděli.
= Liščí farma na Newfonndlandu. Z Montrealu
se oznamuje, že několik podnikavých osob na New-
foundlandu hodlá zaříditi v divokém nitru ostrova
farmu, ve které mají býti drahocenné černé, stříbrné
a modré lišky chovány pod kontrolou. K tomuto
účelu zakoupeno několik akrů dobře zalesněné půdy,
jež bude opatřena silným plotem. Druhý vysoký
plot za prvním ma chrániti farmu před častými sně-
hovými vánicemi. Do farmy nasazeno bylo prozatím
dvacet lišek a sice 10 čistokrevných černých lišek,
ostatní pak lišky stříbrné a jiné drahocenné odrůdy.
Zvířata mají tu na prostoře ovšem poněkud omezené
úpinou volnost. Krást a vraždit nebude jim třeba,
poněvadž budou dostávati dvakráte denně od hlídačů
potravu. O výnosnosti tohoto podniku majitelé nikterak
nepochybují, neboť kožichy z černých lišek doer lují
v posledních letech báječných cen. Ostatně není to
myšlenka zcela nová. Před několika léty zřízena na
ostrově uprostřed moře daleko od pevniny farma na
chov lišek a podnikatelé doufali, že za několik let
stanou se boháči. Avšak za tuhé zimy utvořily ledové
kry most mezi ostrovem a pevninou, čímž se liškám
naskytla vítaná příležitost opustiti ostrov a dostat se
do nitra Newfoundlandu, kdež se jim lépe líbilo.
= Ukradený obraz? Z Nového Yorku se ozna-
muje, že tajemník tamější obchodní komory má obraz
Riberův v ceně 50.000 dollarů, který koupil v Lon-
dýně za 5 shillingů. Má neporušenou pečeť jakéhosi
saského kurfirsta. Byl prý bezpochyby ukradenz
královské obrazárny v Drážďanech. Z Drážďan na-
proti tomu prohlašuje se vůči této sensační zprávě,
že z královské galerie drážďanské nějaký obraz Ri-
berův vůbec nebyl ukraden a že tu jde bezpochyby
o úskok obchodníka s obrazy. Krádeže udály sev
drážďanské galerii vůbec jen dvakrát. Dne 21. října
1788 v noci byl z obrazárny ukraden van der Werfta
»Soud Paridův«, Correggiova »Magdalena« a Seybol-
dova »Hlava starce«. Dva obrazy nalezeny 26. října
téhož roku na sloupu lucerny v osadě italských děl-
níků, zaměstnaných při stavbě drážďanského dómu
s dopisem kurfirstovi. Také třetí »Magdalena« naje-
zen brzy potom. Mimo to ukraden byl ještě roku
1889 obrázek Brouwerův »Zívající sedlák«, jenž jia
nebyl nalezen.