ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 93589a70-681d-11dc-ada1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 21
#1 alto_textblock #1
Románová přítoha „Národních Listů“ k číslu 254. ze dne t4. září 1900.
#2 alto_textblock #2
Různé zprávy.
#3 alto_textblock #3
= Generálmajor a kritika zpěvu. Z Mi lána se oznamuje: Generálmajor mimo službu, com menidätoré Cesare Bona má hezkou dceru, jež se mi mo jině uči zpěvu a svým zpíváním již. zäpudlla četné nápadníky. Jakýs mladík, Aftilio Glolli, jen navštěvovál dům geněrálmajora, dovolil si vůči ně kolika osobám několik jizlivých poznámek o neblahé pěvecké mahii miadé damy a ovšem naležli sé dobři přatelé, kteří to mladě dátě donéšli. Ve švěm špra vedlivém bněvu ulevila si signořina Bohova několika výrazy, jež se neftaléžají v žádném tajemniku läsky Na to Giolli zasläl nářamfiě drzy dopis, jenž se ná hodou dostal do ruky panu otcí. Katastrofa náslědd vala v zápětí. Genérálmajor, vystrojil se jáko do vojny a odebral se do bytu Giolliho l udělil nezdvo- řilému mladíku dva důkladné poličky. Avšak Giolli tvrdí mio to, že se geňérál neuspokojil pöuze políčky, nýbrž že mimo to honil jej s revolverem v ruce po celém domě až ke dveřím u sklépa a že neustále kříčel, že mu musí nasolit do těla kopu kulí. Techto dnů pohnán generálmajor před soud pro vyhružovaní vražednou zbraní. Starý pán předložil soudu dřevěný revolver a prohlásil, že to ona vražedná zbráň, kte- rou chtěl mladíka sprovodit se světa. Celá sčéna s revolverem bylá prý pouhou komedií, jež provědena proto, aby bážlivý Giolli byl zastrášen; avšak Giöll trval na svém, že není bázlivcem a že jej generát neohrožovál revolverem dřevěným, nýbrž škutečným. životu nebezpečným revolverem. Soudce odsoudi generálmajora commendatora Cesara Bonu, přiznav mů polehčující okoliiosti, na 25 dnů do vězení. = Benettova nová yachta. Z Löndýna se oznamuje: Yachta »Lysistrata«, zhotovená firmou Denny Brothers dle nákresu Geo. L. Watsona pro mäjítele »New York Heräldu«, Jamesa Gordona Be- netta, byla těchto dnů v Dumbartonu ve Škotsku spuštěna na vodu. Je to jednä z nějvětších lodí toho drühu, a rychlošt její páčí se na 18 uzlů za hodinu. Je zhotovena z ocele, má dva šrouby a podobu šků- neřu. Je 285 stop dlouha, 39 stop 9 pälců širokáa ponor její je 21 stop 5 palců. Nosnost má 2000 tun = Pán není doma. Z Brüsselü se oznämuje V Ostendě ubytoväl se u jednoho lékáře předseda belgického ministerstva, aby si poněkudi odpočinui od. starostí o stát; přeje si tudíž, aby byl co možná nejíéně věrušováň ä jako pán, tak i jeho sluha miluje klid. Považujeť to sluha takřka za zločin proti zaslouženému klidu, když i v pozdní hodině večerní někde se Gdváží chtít mlüviti s ministrem, jako se to stalo těehto dnů. Zuřivě otevřel sluha dvéře utrhl se na vetřelce jak náleží nevlídně: »Co pak chcete tak pozdě? Pán bežtóho hení doma.« — Ci- zineč, muž vysokého vzrůstu, s dlouhým bílým vou sem, pohlédí skřipcem ironicky na nevlidného Cer bera. »Miňistr tedy neňí doma?« — »Ne, není doma, jak jsem vámi již pravil. Ostatně nepřijíma ministr nikoho tak pozdě večer.« — »Přijde pozdě domů?« — »Nevími; dobřou nde, pane.« Již chtěl lokaj přirazit dvéře cizinci před nosemy když ne- známý posuhul hlavu více do světlá, takže bylo možno tvář jeho rözeznat. »Tedy dobřá; ale řekněte laskavě ministrovi, že jsém díles doma.« — Teď te- prve poznal nevlídný sluha krále Leopělda II. = »Vyslanec boži«. »Byl jsem od všemohoů- cího výslán, abýeh svět napravil a hřisníky potre-
#4 alto_textblock #4
stal.« prohlásil 25letý Charles Helfelder z Williams- burgu před soudcem Kramrem u pol. soudu v Le avenue v Brookiyně, který jej odkázal do hospitálu. aby jékäři jeho duševní stav přozkoumali. Halzfeldet přišel do episkopálního kostela a počínal si ták, že věřicí vyrušoval v pobožfiosti.. Když pak jej kostel: níci vyzvali, aby še choval klidně, tu prohlásil, že je »vyslancem boha« a hulákal dále. Na to někteří z věřících zakroeili, načež došlo ke rvačce, které polieisia Läng učinil přítrž tim, že sbožího vyslanče- zátkl. Lord pbdivín. Hräbě Henry Rušsell, hlavní žästupce irské linie slavného rodu Russellů, Vede již po mhoho Jet poustnvnický život v Pyrěnejích. Ná- klonirost jeho ke köčovnému životu počala se u něho jeviti již v mladých letech. Před 50 lety, jedva že dospěl v mladíka, výdal se z Pau v jižni Francii na cestu pevninou do Pekinu a dostal še škutečně ke svému číli, vykonav cestu Sibiří a překonav hrůzy pouště Gobi uprostřed zimy. Pak češtoväl po Japon- šku, v severní a jižňf Americe; Indii, pfoniki do ne- příštupných öbiastí Himalaje a navštivil konečně Australii a Nový Zěland, kdež podnikal nebézpéčne výletý do hor, jež bý he byly malem stálý život. Pák vrátil še do Paříže. Postävů dobrodružného hraběte zpracoval Jules Veřne ve svém romäni »Michajl Střogovk. V Paříži se hrabě hrozně nudi a po krátkém pobylu odebral se opět do hor a úsadli se trvale v Pyrenejích. Zde žijé po 40 let jako pou- stevník. Třičetkřátě vystoupil hrabě ha hořu Vigne- malé, 3298 metrů vysokou, obra francoužských Pyrenejí. Poněvadž stoupání nähoru je velmi obtížné a nelze je vykonäti ža jediný den, trávil hrabé noc, žábálen ovčí kůží, nejednou pod záštitou velkého skalfiho bálvanu; anebo v jamně niä rychlo vyhra- bané. Ale přece musil snášeti zimu a tak si umínil. že si vyhledá jiné přístřeší. Hrabě nehávidí, modern civilisáci a především hotěly. Proto připadl ná iny- šleňku žakládati skalní jeskyně. Bylo to spojeno s neobyčejnými obtížemi, něboť potřebhé těžké na- štroje dopraviti do výše 3000 metrů bylö velicě ob- tížně. Po devatenácíileté krušné práci konečně zří- zeno sedm jeskyň. Tři z nichy jeskyně »Bellevue«, náležají se ve výši 8000 stop; tři jiné ve výši deset tisíc stop a nejvyšší »Rájk ve výši 10.800 stop. Vsechný tyto ješkýně mají výšku 61/2 stopy a jedna z jeskvň »Beilevus« má dělkü 32 stopy. V těchto jeskyních nyní hrabě střídavě obývá a také mnozí jiní tuřišté halézli tu již ütulek. Hlad v Indii. Z Londýna se oznamuje Reverend B. Joachim, jenž jest misibnářem v índi- ckém křaji Radžputané, poslál domů denník, v němž vypisüje některé výjevý, jež pozoroval ve krajích sti- žených hladein. Píse mimo jině: »Když obchodníci s obllím v Adžieru odklízeji öbili před svými sto- dolami, pátrají nebozí hladovci, zdali by tu neb tam nehalezli ještě nějaké zrnko. Viděl jsem jakés děcko jísti křavský trüs a poblíž zpozdroval jsem mrtvolu ženy. Dne 3. března vydal jsem se do Nimaje v Gva- lioru. Na čestě tam potkal jsem na stá živých koster. prosících nebe i zemi e pom6c. Nabídnul-li jim někdo penny anebo kus chleba, zápasili o ně s veškerou ještě zbývající šilou a nějsilnější odňesl kořist K vůli nějakému penny byli by se dali přejet vlakem Nikdé na celé ceště nebylo lze dostáti kapký vody Na vlaku nalezala se káď s vodbu, z níž na někté rých stanieích vodá rozdělována. Dne 6. března na
#5 alto_textblock #5
vštívil jsem město Sandiu a jeho okolí. Tu a tam spatřil jsem mrtvoly lidí, některé bez ruky, jiné bez nohy; šakalové a hvény týto údy odvlékly. Zved jsem z bláta dvě dítky; jedno bylo bez vědomií beš byl mu vykousí z paže kůs masá; nebožátko ještě krvácelo! Bonesl jsem je domů; bylo pokryto neštovicemi. O 10. hodině odebral jsem se do bazaru. Několik metrů od svěho domu spatřil jsem ná uliti ležící ženu, jež byla právě porodila děcko.. Pokřtil jšém dítě. V bazaru nalezl jšem šedm dítek, jež jšem dal naložit na povoz s volským potahem a dopravit je domů. Všude v bazäru leželi hladem umírající podobní koštrám. Jejičh Břicho bylo zapädlé a prsá trčela do předu jako dvé ostrá křídlä.«
#6 alto_textblock #6
Kräl. české zem. divadlo v Práze Národní divadlo
#7 alto_textblock #7
V pátek 14. žáří.
#8 alto_textblock #8
2. Brá v předpl. étvrtka.) Byl jednou jeden král. Pohádková komedie o 7 obrazech. Dánsky napsal Holger Drachfnann.. Prd české divadlo upravil Boh. Kainihský. Hudbu složil P. E. Lange - Mlůller. Po lřetím obraze delší přestávka. záčátek o. 7. hod. Konec před 10. hod.
#9 alto_textblock #9
Arena na Smichove. V pátek 14. září. Začátek o 4/27. hea P6 sedmé 21335 Bez lalíše do Faříže-
#10 alto_textblock #10
Pištěkovo letni divadlo ia Král. Vinohradech. V pátek 14. záři. Žačatek 8 1/27. Bod. Pohostinšká Hra pí. Maroldové: YPRIENNÁ
#11 alto_textblock #11
Divádlo ,Uřanla“ na výstavištl v Kr. Oboře. Ředitel V. Suk. 21312 Žačáick o 1k7. hda V pátek 14. žáří. Vé přospěch slečny Zdeňky Teršové. Po prvé: Tatana Rěpina: Drama 6 4 jednáních od S. Ř. Sdvořiňä. T' fel. k Prusík. Režisér Fr. Šípek. Deňní předprodej listků v hlavní trafice na Příkopě proti »Spinkům« do 4. hod. odpolední
#12 alto_textblock #12
Corset Modelle P. D.
#13 alto_textblock #13
nědöstižitelný tvár, nejlepší jakost doporučuje tovární sklad u firmy
#14 alto_textblock #14
ee
#15 alto_textblock #15
J. Novák ad v Praze,
#16 alto_textblock #16
Vodičkova ulij „U Štajgrůd. Ilustrovaný cenhík franko.
#17 alto_textblock #17
— 400—
#18 alto_textblock #18
— 92—
#19 alto_textblock #19
který má původ svůj v umění, s jakým žena, ktěrá je desti krásná, by mohlá poštrádati skvoštů, dovedje úskrov- niti ůkol své toiletty täky že je při ní přědností a půva- bem teprýe v druhé řadě. Méla zelené saty, jejichž krásný střih spolu se živůtkemy snůrami zdöbeným, dovolöval v- nikati její tvárůf s hledaností, méně še hodící pró mladou dívku a stavěti ná odiv její pružně tílku, uslechtilý vzrůst- a vděkuplné pohyby: Vesla, usiívajíé se, šoníin půvabem vrozeňým ženám, které möhou úkázati v růžových ústáeh krásnou řádu zoubků, skvoucích se bělostí pöteúlánua v tvářích roztomilé dva důlky, tak svěží jako u dltka. Od- loživši plašť, kterýž ji z počátku žrakům mládéh nämoř- níka téměř žakřýval, mohla s lehkoští rozviněut tisic dfobs ných, na pöhled tak prostých úškoků, poniöei kterýchí do- vede žená Gáti vyniknouti vsem krásám své tvářé a pů- vabům sve hlavy a učihiti je přelmětem obtivů. Jakýsí soulad meži její chováním a její odévem vdedhl na její tvář svěží pel mládosti, ták že paní du Gua se povazoválá za štědrou, kladouc jí dvacet let: Zalibnost tohoto úboru; který patrně zvolila v úmyšlu, aby se líbilá, musíla v mla- dém muži vzbuditi naději; ale slečná de Vernéuil poždfa“ vila jej lehkým úklonem hlavy, ani naň nepohledhuvšia zdálo se, jakoby na něho zápotiněla v těkavé bezstarost- nosti, která jej uvedla v žmůtek. Tato zdržělivošt nezna- čila v Bčích cizineů áni opatrnost ani zálibnost; nýbrž přirozenou nebo líčenou lhostejnost. Nevinný výřaz, který dovedla cestovatélka své tváří dodati, ji učínil nepfonik- nútelnous Nedovolila problesknouti ani stinu nějakeho úmtýslu a touhy po vitezství a zdálo se spíše, že obda- řena ješt oněmi krástiými, drobnými náčsky; ktére svá- dějt a kterě jiz obloúdily sebelasků mláděho namořniíka. Prdtu neznámý usědi na své nlstu s jakbuši něvotn.
#20 alto_textblock #20
otázku tuto pohyném těla, pbhledém a můvnutíth kuky, což značilo: »Nevím v něm, na mod věřu, prahic, inlně je podezřélejším dež vám.« Pak ponethávaje matce sve péči o rozluštění tohutu tajemství, obratil se k hostiníské a septal jí d6 ucha: a Hléďte vypátrát, kd6 je tento dářebák, provází-li skutečně tuto šlechu a z jaké přičiny. — Tož, pravila paní du Gua, pohlížejíc na Coren tiná, jsi tím jist, Uběane, ze šloéha de Veřneuil je ná živa? — Žije tělem i duchem tak jistě, madame, jak občan du Güá-SaintGvr. so V sloveth techto se jevila hluboká iroňie; jejíž tu- jemstvi Bylo známo toliko paní du Gua a jež by kažůvu jinu ženů byla üvetla do nesnází: Její syn pohleděl náhle upřéne na Cořentiha, kterýž vytahl ehladně z kápsy hodinky a zdálo se, neměl tušení, jaké zděsení způsöbilá jeho odpověď. Dáma jsouc zhepökojeha h žářověň dychtíc okamžitě zvěděti, ukrývá-li sé v oněčh slovech nějaká 6or- měšilošt, čr dlužno-li tajuplný význam jich přičisti pouze na vrüb nánody, pravila Corentinovi s tváří ča ňéjprí- roženějši: Mj bože, jak néjišty jsou nyní cešty! Byll jsme přepadeni za Mortagní od chouanů. Můj sýn býřál by tůlém žabít; když fié bránil, projely mhu dýě koule klöBouRem. — Jakžé, madatě, vý jste jeli v peštávním řýehlíků, ktelý byl vydräneován lupiči přěš tu, že měl vojénský průvod, á kíěrý hás šem právě Hoprávil? Pák žňalé vnen vůz ! Když jsem jel Mortagní, vypravovali mi, že chouani- v šíle ast dvöu. tisíc muzů přepadli vůz a že porubali oq 1 l vše i cestující. Hle, tak se píse RilátöFli. Chouanl.
#21 alto_textblock #21
25