#1
alto_textblock
#1
čnogav
#4
alto_textblock
#4
1900.
#5
alto_textblock
#5
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30b
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
NARUDN
#6
alto_textblock
#6
V Praze, v pátek dne 14. zaři.
#7
alto_textblock
#7
LSTi
#8
alto_textblock
#8
K čislu 254.
Čislo v Praze za 29
a na venkově za 3h
#9
alto_textblock
#9
Předplacení
a inseräty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#10
alto_textblock
#10
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Před volbami.
Z Vídně, 14. září. Do volební kam
paně, ještě nežli byla vlastně zahájena, za-
lekla silná, varovná a výstražná slova císa-
řova, promluvená k předsedovi polského
kola posl. Jaworskému: Rozpuště-
ní říšské rady a vypsání nových
voleb je posledním konstitučním
pokusem, který má vláda pod-
niká.
»Neues Wiener Tagblatt« po-
dotýká k výroku tomu, že za jiných poměrů
působil by jako poplašný signál. Nyní však
že se pokládá za výsledek — — při-
rozeného vývoje.
»Neue Freie Prese« píše: Projev
z takových úst, jak se podobá, hlásá, že ne-
bude-li říšská rada dělnou, cesta ústav-
ní bude opuštěna a nastoupena
cesta mimoústavní. List se však těší,
že pomohou zase Maďaři, jakož i tím, že
rozpuštění sněmovny může se
opětovati.
Z nedalekého Badenu oznamují, že po-
slanec Foller nehodlá již kandidovati. Ve
Vídni samé dr. Kronawetter a dr
Kopp nechtějí se již ucházeti o mandát.
Onen pro churavost, tento pro vysoký věk.
Ze Lvova, 14. září. Polské listy sdě-
lují, že v V. kurii przemyslské proti známému
posl. Lewickému kandidovati bude so-
ciální demokrat dr. Hankiewic z. V jaro-
slavském okresu kandiduje v V. kurii místo
dosavadního posl. P. Pastora starosta dr
Hibl se strany demokratické. Ve venkov
ských okresích lvovských postaven bude
proti redaktorovi »Gazety Narodowe« Meru-
nowiczovi Mladorusín Nahórny. V
městském okresu samborském pokládá se
opětná volba prof. Roszkowského zma-
řenou. Tolikéž soudí se, že propadne rusín-
ský posl. Ochrymowicz v Drohobyczi,
kde je starostou.
Biskup Strossmayer kardinálem?
Z Vídně, 14. zaří. Z Pešti sem ozna-
mují, že biskup Strossmayer stane se
záhy kardinálem, že však tato zpráva
#11
alto_textblock
#11
způsobila ve hlavním městě maďarském
dojem naskrze nepříznivy.
Důtka pro arcibiskupa Stadlera.
Z Vídně, 14. září. Nemůže býti žádné
pochybnosti, že písemná veřejná důtka, udě-
lená sarajevskému arcibiskupovi dru. Sta-
dlerovi za jeho projev pro sloučení Bosny
s Chorvatskem, je dílem vlády maďar-
ské, stejně jako byla důtka, udělená ústně
biskupu Strossmayerovi, dílem Kolo-
mana Tiszy.
»Neue Freie Presse« — patrně na zá-
kladě informací, jež dostala od p. K a !la ve
— sděluje, že tento byl napřed o důtce vy-
rozuměn a tolikéž oba ministrpresidenti
Szell a dr. Körber, kteří jsou ve smyslu
zákona spoluzodpovědni za správu zabra-
ných zemí. Bez součinnosti p. Kalla ve
nemohlo býti toto psaní ani sepsáno an-
uveřejněno. Jmenovaný žurnál očekává, že
projev císařův působiti bude také na státo-
právní aspirace velkochorvatské, čelící ke
trialismu.
»Vaterland« ke kommentáři, jejž
vydala »Politische Correspondenz« z vlád-
ního pramene peštského k listu dru. Stadle-
rovi svědčícímu, ve kterém se praví, že
tento list byl poslán, aby nebylo žádné
pochyby o zámyslech rozhodujících kruhů
na venek, podotýká: Nedorozumění na venek
zažehnávati bývá jinde a jindy všude úkolem
zahraničního úřadu. Či snad v Pešti
nechtějí uznávati už žádného společného za-
hraničního úřadu?
O audiencích.
Ze Lvova, 14. září. »Dzennik Polski
oznamuje z Jasla: V rozmluvě s maršálkem
hr. Stanislavem Badenem, bývalým mini-
strem Jendrzejowiczem, poslanci
Jaworským, Kozlowským, Davidem
Abrahamowiczem, dále s kníž. Jiřím
Czartoryjským a hr. Stadnickým
vyslovil císař uznání politice kola pol-
ského na říšské radě a dodal, že doufá, že
také další politika kola polského bude se
vyvíjeti dle způsobu racionálního. Císař mlu-
vil o nastávajících volbách do říšské rady.
o poměrech v monarchii vůbec a v Halič
#12
alto_textblock
#12
zvláště. Vůči starostovi Malachowské-
mu vyslovil se, že té doby do Lvova přijeti
nemůže, ale že snad Lvov záhy navštíví.
Nemocní a ranění.
Z Vídně, 14. září. Z Krakova ozna
mují: V Novém Saczu dopraveno bylo do
vojenské nemocnice 5 smrtelně raně-
ných vojáků, 1 hulán a 4 dělostřelci.
Přišli k úrazu výbuchem děla, jež mělo
špatnou záklopku. Je prý naděje, že
budou zachováni na živu, ale je prý jisto,
že zůstanou doživotními mrzáky. Ve vojen-
ské nemocnici té leží 49 vojáků, dílem
raněných, dílem nemocných.
#13
alto_textblock
#13
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 14. září. (C.-B.) »Wiene
Zeitung« oznamuje: Císař udělil předno-
stovi revírního horního úřadu v Mostě, vrch-
nímu báňskému radovi dru. Josefu Gatt-
marovi řád železné koruny III. třídya
přednostovi revírního horního úřadu ve Sla-
ném, báňskému radovi Josefu Titlovi ja-
kož i báňskému radovi Vilému Pokorné-
mu, přidělenému báňskému hejtmanstvív
Praza, rytířský kříž řádu Františka Josefa.
Z Vídně, 14. září. Listy oznamují, že
císař daroval anglickému velevyslanci siru
Rumboldovi za příčinou jeho odchodu
z Vídně svou podobiznu s vlastnoručním
podpisem v drahocenném rámci.
Z Paříže, 13. září. (C.-B.) Generál
Baldissera sem dnes odpoledne přibyl,
aby oznámil presidentovi Loubetov
vstoupení krále Viktora Ema-
nuela na trůn. Baldissera byl přijat
soukromým sekretářem Loubeta, kterýz
jej jmenem presidenta i vlády uvítal. Bal-
dissera, jemuž byly prokázány vojenské
pocty, byl doprovoděn do svého příbytku
vojenskou eskortou.
Z Paříže, 13. září. (C.-B.) Ministr ko-
lonií Decrais obdržel z Brazzavillu
telegram setníka Rebella ze dne 28. srpna,
ve kterémž se sděluje: V řadě bojů, jež
svedeny byly mezi 1. a 7. květnem, zmoc-
nila se francouzská kolona osady Dikoy u
Čadského jezera a rozprášila zbytek
#14
alto_textblock
#14
FEUILLETON.
#15
alto_textblock
#15
Dvě krásky.
#16
alto_textblock
#16
Jeti do lázní neznamená nic veselého ..
U těžce nemocných bývá to poslední prostředek,
poslední pokus, jenž je obyčejně marný a jejž
podnikáme jen, »abychom si neměli čeho vy-
čítati«. .. . Komu radí lékař lázně, s tím je už
zle, ten má už na mále .. . Vzbudí jen ještě
naděje nemocného — takové hezounké, jako
červánky před západem ... Pacientovi nejbližší
ještě jedenkráte — naposled osvědčují neunav-
nou obětavost svou, — vzpruženi také ještě
jednou těmi rozkošnými nadějemi.
»Jel do lázní,« praví se teď o něm. Bože,
pomoz chudákovi, tak zle už je s ním? litu-
jeme ho a často doslýcháme brzo: »Je mu
hůře,« nebo: »Ten se už nevrátí,« a: »Měli
ho raději nechat doma, v klidu umřít, nač to
cestování před smrtí«
Odpusťte, černá tato perspektiva otvírá se
jen nezhojitelně nemocným, předem smrti
zasvěceným ubožákům. Jen tak tomu račte
rozuměti, dobře víme o případech právě opáč-
ných, kde nemocný v lázních nalezl ztracené
své zdraví a žehná vděčně šťastným místům,
blahoslaveným pramenům.
A pak máme roztomilé zdravé pacienty
kterým, bohudíky, nic neschází a kteří hledají
zábavu — k vůli rozmanitosti také jednou —
v místech bolesti a v sousedství smrti. A ne-
zazlíváme jim. Svým jasným zjevem, svým života
plným hovorem, svým zajímavým počináním
#17
alto_textblock
#17
osladili mnohé trpké chvíle smutných a nešťast
ných! Učinili dobrý skutek.
Nuže, kdo můžete, jezděte do lázní, bu-
dete bezděky — potěšením zarmoucených!
Jezditi do ciziny je drahé, není vlastene-
cké a často v každém ohledu zklame. Můžeme
se dáti zklamati laciněji. A není vlastně zapo-
třebí zklamati se! Dívejme se vždy bez před-
sudků, nečiňme přepjatých nároků, aniž zne-
uznávejme a podceňujme.
Máme v království českém několikery lázně
s více méně kosmopolitickým nátěrem, tedy ša-
blonovité, málo nebo docela nie charakteristické,
s původností dávno zastřenou. A máme i jiné,
menší a malé, prosté a — původní, české.
Dvoje lázně české jsou jako dvě vzácné
krasavice, na něž měli by se krajané jezdit
dívat z daleka, široka. Obě krásky vynikají ne-
obyčejně, a kromě předností oběma společných
vyniká zvláště ještě jedna nad druhou svými
speciálními, jen sobě vlastními krásami.
Sedmihorky a Bělohrad!. .. Jak podobné
sobě a přece zase jak různící se od sebe
Zrovna jako dvě sestry, jedna půvabná, origi-
nální žena, druhá moderní, modou nepohrdající
krasavice.
Zdá se vám, že Sedmihorky oplývají pů-
vaby přirozenými a Bělohrad umělými. Kolem
Sedmihorek příroda tvoří rámec skvostný a nád-
herný, Bělohrad doplnil vkusnou prací, v čem
příroda ho zkrátila. Sedmihorky obklopují oles-
něné skály velikolepé, úchvatné, za to lázně
samy se svou promenádou a lázeňskými budo-
vami činí dojem jednoduchosti, dojem, řek-
něme, geniální nedbalosti.
#18
alto_textblock
#18
Naproti tomu Bělohrad s lesy vzdáleným
a s jedinou procházkou parkem, za to kou
zelně krásným, »Bažantnicí«, zamlouvá se okt
příchozího rozkošným, pečlivě upraveným zevněj-
škem. Příjezd ulicí, s obou stran malebným.
vilami lemovanou až ku schodišti nádherného
lázeňského hotelu (jsou zde i jiné hotely .
všechny nádherné a sličné), dojímá zcela pe
velkoměstsku. To malé české město vyšňořilo
se na několika místech pro své hosty úpravou
ve velkém slohu. Cizincům uchystáno pohodl
a způsob zařízení, jakému jsou doma zvyklí.
Pokoje velkoměstské, sál vysoký, jeviště vnadné,
obsluha intelligentní. Noviny k disposici, piano,
hry všeho druhu. Koncerty dvakrát týdně —
všechno.
Rozhovořili jsme se a — nyní máme
strach, neřekli-li jsme snad něco kráskám proti
srsti — pardón! Nechtěli jsme nikoho pohně-
vati. Nedělali jsme žádnou reklamu. Nikdo nás
o to nežádal, nikdo se také ovšem neprosil.
Zahorovali jsme si z pouhopouhé, čisté a vroucí
lásky k oběma krasavicím, z čehož se ostatně
— nestřílí.
Také jsme vědychtivým zvědavcům nevy-
značili druh a účinky lázní, ani se nedovíte
dle našeho náčrtku, vyvírají-li v Sedmihorkách
horké prameny a v Bělohradě zázračné studánky
proti nešťastné lásce — avšak o to se nesta-
ráme, k tomu jsou zde jiné knihy, o tom vy-
pravuje každý slovník. Nuže, pojďte sami.
Zveme zdvořile všechny milovníky přírodních,
výletních a lázeňských krás, aby přišli a pře-
svědčili se. Vzhůru do vody! Na shledanou v
rašelině
Irma Geisslova.