Ročník XXXVII.

HOSPODÁRSKÝ LIS

Strana 261.

kovik: „Význam účetnictví a zásady provádění účetnictví pro rolníka“. — 11.—12.: inspektor pre chov dobytka J. Horák: „Důležitost chovu hosp. zvířat, — Moravský zákon o zvelebení chovu hovězího a vepřového dobytka.“ — Odp. od 2—4 hod. prof. List v místnostech české tech- niky: „Elektřina v zemědělství“ (s praktickými demoustracemi). — 20. února dop. 9.—10. hod. inspektor pro chov dobytka J. Horák: „Nákažlivé ne noci dobytka, jich příčina, význam a léčba, (profylaxe, desinfekce, serotherapie a očkování). — 10.—12 hosp. inspektor J. Mackovík: „Vedení účetnictví pro rolníka a nejčastější chyby při jeho zařízení a vedení“. — 20. února odp. 2—4 hod. inspektor pro chov dobytka Fr. Hrbáček-Vrla: „Moravská výroba živočišná a snahy ku jejímu rozšíření“. — 21. února dop. 9.—101/2. hod. hosp. insp. J. Neoral: „Kontrola hosp. chlévního“. 101/2.—12. hod. inspektor ovocnářství M. Cígler: „Ovocnictví a jeho organisace“. — 21. února odp. 2—3 hod. assistent pro ovocnictví F. Suchý: „Škůdcové ovocného stromoví a jich ničení“. 3—41/2 hod. hosp. inspektor J. Mackovík: „Vý- sledky účtování našeho rolníka. Některé po- známky účetnické vzhledem ku produkci rost- linné“. — Od 41/2—5: „Konference účetníků o poznatcích při vedení Účetnictví pro rolníka“. 22. února dop. 9.—101/2. hod. mlékařský inspektor J. V. Pavelka: „O moravském mlékařství vzhledem ku rolnickým usedlostem“. — 101/2.—12. hod. dop. hosp. inspektor J. Neoral: „Luční a pastevní hospodářství“. Kurs se pořádá pro ty, kdož se zabývají vedením Učetnictví pro rolníka a pro absolventy hosp. škol. Počet kursistů bude ob- mezen a budou dle přihlášek zaslány přijmutým do kursu legitimace. Kursistům hradí čes. odb. zemědělské rady dráhu třetí třídou do Brna a zpět a mimo toho za pobyt v Brně po čas tr- vání kursu denně obnos 3 K. Přihlášky nutno učiniti do 10. února t. r. Česká hospodářská společnost pro mar- krabství morav. v Brně pořádá ve dny 12.—17. února 1912 obehodní kurs pro absolventy hosp. škol, na němž přednášeti budou: nauku obchodní prof. c. k. české obchodní akademie brněnské Fr. Květoň, dopravnictví a nákup hosp. potřeb pro- fessor zemské střední hospodářské školy pře- rovské O. Mildschuh, obchodní společnosti a druž- stevnictví se zřetelem k hospodářství, a zpeně- žení hosp. výrobků řed. zemské střední hosp. školy přerovské J. Adamec, dodávky pro vojsko a veřejné ústavy řed. ústř. svazu čes. hosp. spole- čenstev Fr. Henych. Kurs konán bude v zasedací síni zemědělské rady. Přijme se na nejvýš 50 účast- níků. Méně zámožným synům členů České hosp. společnosti anebo absolventům, kteří sami členy jsou, poskytne se na žádost podpora, o níž roz- hodne výbor České hosp. společnosti pro mar- krabs ví moravské. Přesný program kursu se na požádání pošle. Přihlášky se přijímají do 5. ú- nora 1912 v kanceláři České hosp. společnosti pro markrabství moravské, Brno zem. dům II.

...........................................................

Zvědy a odpovědi Právní dotazy zodpovídá advokátní kancelář p JUDra K. PIPPICHA v Chrudimi, kterou v pří- padech sporu doporučujeme Odborné dotazy zodpovídá J. STŘÍTESKÝ, prof- král. české zem. stř. hospodář. školy v Chrudimi. ....................................... Čís. 86. 1. Zdědil jsem po otci usedlost, na níž vázne knihovní dluh. Taxy z pozůstalosti mám vyměřené dle celého odhadu, tudíž i z dluhu 11/2% a z čistého jmění, mimo to 11/4 % a školní při- rážku. Platí se taxy též z dluhů? — 2. Jsem povinen, když doplácím na berním úřadě, kdež mi vypočítají doplatek a tento napíšou na složní lístek, sám peníze na poštu nésti, neb je musí přijmouti ode mne v berním úřadě, když již tam jsem? E. W. B. Odpověď: 1. Pozůstalostní poplatky Vám byly správně vyměřeny. 11/2% je poplatek pře- vodní z celé reality, 11/4% je tak zv. poplatek z obohacení, který se vymeřuje z čisté pozůsta- losti. — 2. Při zodpovědění druhé otázky neexistuje zvláštních zákonných předpisů, mimo předpis vše- obecný, že mají úřednící stranám ochotně vyjíti vstříc. Pak-li tedy myslíte, že se Vám děje bez- práví, stěžujte si u přednosty úřadu, který Vám Dr. z. zjedná nápravu. Čís. 87. V naší obci se stavěla tento rok sil- nice, která stála kolem 150 tisíc korun, což se občanům v 60 letech přirážkami umořovati má.

Náš starosta těší občany, že vymůže na okres. zastupitelstvu, by celý náklad silniční do rozpočtu vzal, by veškeří poplatníci okresu našeho co či- niti s tím měli. Jest možno něco podobného oče- kávati? M. H. P. Odpověď: Jest to možno potud, že okres pře- vezme silnici do své správy, a že obec jako in- terressent nějakou částí k celkovému nákladu na zbudování resp. na umořování přispěje. Dr.z. Čís. 88. Jsem žákem rolnicko-mlékařské školy v II. r. a po absolvování míním do Ruska se odebrati, neb jsem úplně samostatný; nežli se však tam odebéřu, chci ještě prodělati buď mlé- kařský neb lihovarský kurs (školu) a tu právě neznaje poměrů ruských detailně, nevím, co by bylo lepší. Obracím se tudíž na Vás o laskavou radu buď přímo aneb s poukazem na nějakou příslušnou statistickou knihu, ze které bych mohl podklad pro moje rozhodnutí čerpati. J. K. Odpověď: Mlékařský kurs neposkytl by Vám většího poučení v oboru mlékařském, než Vám poskytla dvouletá, specielní škola mlékařská; byl by pro Vás nadbytečný a ničemu novému byste se v něm nepřiučil. Lihovarská škola by byla doplňkem odborného Vašeho vzdělání; čím víc člověk zná a umí, tím lépe pro něj. Rusko je zemí teprve se vyvíjející, není tedy měřítko sta- tistické v našem smyslu správné používat. Liho- varství i mlékařství v něm jako zemi převážně v chladnějším pásu ležící jest arci důležito. Na jihu ale kvete cukrovarství, vinařství, kukuřice. Vyrábí ročně nad 12 mil. hl. líhu, prodej je ale monopolem nesoucím přes 1/2 miliardy rublů ročně. Cukrovarů na Rusi je již kol 300, z nich mnoho českých, vyrábí se kol 15 mil. q cukru. Cena sklizně Ruska evropského v r. 1900 oceněna na 9 miliard K, dnes za zvýšených cen a při rychlém vzrůstu Ruska bude aspoň o 80% vyšší. Skotu je 33, koní 22, ovcí 39, vepřů 10 mil. kusů. Do podrobností se pouštět nemůžeme, nestačil by na to obsah kolika čísel. Celá Rus má 23 mil. km2 = 1/ celé souše zemské; najdete v ní všecky pásy od ledových plání arktických, pásem tunder (lovectví), do pásu pralesů, černozemě, subtropů a vyprahlých pouští písečných na jihu. Stát tak rozlehlý má své různosti dotyčným oblastem od- povídající. Naučte se rusky, veliká matka Rus má i pro Vás místa dost a spiš na Rusi se bu- dete moci uplatniti, než při čínské přeplněnosti zde. Velice mnoho Čechů úředníků je zaměstnáno ve velkopivovarech na Rusku a v městech si- bířských se skvostnými platy, možno, že by pi- vovarská škola pro Rus se Vám lépe ještě vyplatila když na Rus jste již odhodlán — než malo- průmyslová lihovarská. Maloprůmysl a hospodář- ství samo nehonoruje své pracovníky tou měrou jako velkoobchod, peněžnictví a velkoprůmysl: třeba též cukrovarství a velkopivovarství. Dů- kladné pojednání o Rusku najdete v zeměpise Basslové vyšlém u Kobra v dílu Evropa a Asie. Čis. 89. Chci stavěti stáje pro hovězí dobytek; stavitel mi říká, abych dal na stáje stropy z tak zvaného klenutí „Hurdis“, je prý to klenutí rovné a zároveň lehké. Na onen strop přijde seník, kdež bude píce stejnoměrně po celém stropě rozložena a musí se po onom stropě chodit. Prosím za laskavou odpověď, jak se v praxi ono klenutí osvědčuje. Mám přec obavu, když se bude po onom stropě chodit, aby pak neodpa- dala na stropě omítka a pak, jest-li takové za- tížení snese. Podotýkám, že na onen strop ne- míním již dávati na půdě nějakou podlahu. Kry- tinu na střechu chci dávati z hliněných tašek, z falcovek, které mají po celé délce v sobě vzdušné dírky. Tašky jsou to z Kolína od p. Sla- víka. Někteří v mé vsi mi radí, že prý jsou lepší tašky cementové, že prý pod cementovými ne- K. P. I hnije tak píce. Odpověď: Nejlepší strop pro stáje je bud klenba z cihel do železných nosičů, aneb strop z betonu (železobeton). Klenutí „Hurdis“ neod- poručoval bych pro velké zatížení, které bývá nad stájemi. Kryt je nejlepší taškový, pod ce- mentové tašky věje sníh. Jos. Král, stavítel v Chrudimi

Dolnorakouská přírodní vína. Christian Walther Jost, majitel vinic v Klosternburgu.

E

Čís. 90. Račte mně udat některý hospodářský časopis maďarský, kde vychází a roční předplatné. . Č. D. u p Odpověď: Uvádíme jen některé: Magyar Pénzügy, Budapešť. Köztelek, Budapešť. Gazda- sági Lapok, Budapešť. Předplatné Vám sdělí redakce samy. Čís. 91. Ze které knihy bych se mohl nejlépe poučit o užití elektřiny v hospodářství? O. P. H., Mor. Odpověď: Dílko Elektřina v službách země- dělství zašle Vám zdarma fa Bartelmus Donát- v Brně, dále fa Křižík, elektro-technické závody, Karlín-Praha vydal celou řadu brožur o tomtéž předmětu, také Vám je zdarma zašle na požá- dání; důkladné pojednání vydal o tomtéž před- mětu J. L. Kober, nakladatel v Praze. A.Č. Čís. 92. Která kniha zvěroléčitelství byla by pro hospodáře nejpraktičtější a kde bych ji mohl zakoupit? V. M. S. Odpověď: Nejnovější, která obsahuje nej- novější poznatky z oboru zvěroléčebného a tou jest dílo vycházející současně u Kobra v Praze: První pomoc při onemocnění domácího zvířectva z péra zvěrolekaře Dvořáčka. Při objednávce odvolejte se na nás. A. Č Čís. 93. 1. Musím koupiti hnůj k řepě a mohl bych takový, však beze slámy a to čistý koňský hnůj koupit z Prahy, vagon ve váze do 150q za K 40 franco. Prosím o radu, mohu-li ho pro ten účel upotřebiti? — 2. Co jest lepší k řepě do půdy studené, vlhčí a vazké; mokrá šáma — jež by mi přišla dráhou za 40 h 1q, nebo vápno prachové z vápenky Pražské dráhou za 55 h 1 q? Na pole to dal jsem kompost a chci dáti ještě mezi řady toto. — 3. Zároveň prosím o návod k použití „vápnoměru“ Odpověď: 1. Koupíte-li 150 q hnoje chlév- ského za 40 K, uděláte výborný obchod a radíme koupiti tolik, co bude k dostání. Hnůj však dříve musíte kompostovat s hlínou s případným pří- davkem zkažené slámy a pod. prolévati mo- čůvkou. Čerstvý hnůj koňský použíti se nemůže z důvodu, o kterém se zde šíře zmiňovati ne- můžeme. — 2. K pouhému účelu vápnění studené půdy, kde jedná se o zlepšení její fysikálních vlastností, jest vydatnější vápno po 55 h než šáma do 40 h mající 25—30% vody. — 3. O po- užití vápnoměru pojednali jsme v 11. čísle běž- ného ročníku str. 135. Založil-li jste snad ono číslo, reklamujte jej nezalepenou, nefrankovanou reklamací u naší administrace. Čís. 94. Jak daleko k mezi mého pozemku může obec vybírati kámen na svém pozemku, a musí-li dáti chránící ohradu? J. Ž. v I. Odpověď: Mezi Vaším pozemkem a lomem musí býti dle zákona přiměřená mezera v šíři živnostenským úřadem (hejtmanstvím) stanovená. Lom musí býti dle polohy místa a okolí ohražen. Myslíte-li, že těmto podmínkám vyhověno nebylo, stěžujte si na hejtmanství, které Vám zjedná nápravu. Dr. Z. Čís. 95. Soused nechal obcí na svém pozemku, ku kterému vede se mnou společná cesta, vybí- rati šutr: tím se cesta rozbíjí; musím to trpěti? J. Ž. V L Odpověď: Nemusíte. Stěžujte si na hejtman- ství, po případě po úradě se svým právním zá- stupcem žalujte. Dr.z Čís. 95. Mám zde většinou půdy hlinito-písčité ve čtvrté a páté třídě zařazení se nalézající, táži se zdvořile, jaký druh ovsa a ječmene by se do zdejší krajiny nejlépe hodil pěstovati — který byl by totiž nejvýnosnější — a sice z druhů pro- středně zrajících? — Chtěl bych si zakoupiti oves dollarový či dukátový od firmy Vaňkovy, kdy zraje, jak výnosná jest to odrůda? jaké zrno? jak chutná sláma ke krmení a zda odporučujete tuto odrůdu? Račte prosím obšírně pojednati, za což předem děkuje v plné úctě oddaný od- běratel listu J. K., H. Z. Odpověď: Vaše půdy nelze více k půdám ječným počítati, lze však na nich správným a vydatným hnojením docíliti aspoň jakostně dobré sklizně. Nelze Vám pomýšleti na ovsy americké, tyto jsou velevýnosné, avšak jen na úrodných pšeničných půdách. Vy musíte pěstovati skrom- nější druhy a hodí se k Vám nejlépe oves dou- povský. Z ječmenů můžete síti také jen skrom- nější, ovšem, že nikoli ranné ječmeny. Doporu- čujeme odrůdu Printice. Vedle toho opatřte si semeno od některého souseda, který má dobré