Str. 258.

HOSPODÁŘSKÝ LIST

Ročník XXXVII.

—

II. Pokus o hnojení luk od rolníka p. G. Sieferta (Kirchheim, Dolní Elsasko). Proveden byl v září r. 1900 na prostředně vlhké louce s jílovitým podkladem. Žeň v roce 1901. Fotografické snímky výnosů 2, asi 15 arů velikých pokusných parcel. a) Parcela I. Nehnojeno. (Viz vyobraz.: Pokus o hnojení luk I. a ll.) Výnos z 1 ha: 1670 kg sena, 1000 kg otavy 1670 kg celkem. b) Parcela 1I. 800 kg Thomas. moučky, Hnojení záležející z ) 800 „ kainitu, 100 „ chil. ledku. Výnos z 1 ha: 5000 kg sena, 2000 kg otavy = 7000 kg celkem. Větší výnos proti nehnojenému . . . 4330 kg Cena většího výnosu 399.68 Mk Útraty za hnojení 76.90 Mk Čistý zisk hnojením docílený v r. 1911 322.78 Mk

Hnojení na 1 ha

I. Nehnojeno II.400 kg Th. mouč. 400kg kai- nitu .

masově moučce a kainitu můžeme počítati s dal- ším účinkem pro více let, nikoli však při chilském ledku. Byla-li však při těchto pokusech parcela III. z jara 1902 opět chilským ledkem pohnojena, tedy každým způsobem tato pa cela všechny ostatní překonala. Pokus b) Proveden byl v prosinci r. 1901 v pro- středně těžké jílovité půdě.

Výnos sena z 1 ha 1. 2. seč seč 8 5 kg kg kg Mk Mk M 4200 2250 6450

5200 2750 7950 1500 75 30 45

parcelou 3. přirovnávati, poněvadž při ní třikrát více Thomasovy moučky a kainitu bylo použito, než při parc. 2. Uvažujíce, jak značný nedostatek masa se jeví v nynější době, poukázati jsme chtěli, že při zvýšení produkce píce bylo by možno chovati více dobytka a tak nedostatku masa by se vážně čelilo. Že produkci píce lze zvýšiti, dokázali jsme řadou pokusů o hnojení luk z Německa, k nimž připojujeme i dle fotografických snímků zhoto- vené obrázky. Pokusy tyto jsou význačny i pro nás a proto užijme z nich, co poučného a co pro poměry naše je příhodného i pro svá hospodářství,a jistě se nezklameme. 9e

O ocelovém oři, tomto nejmodernějším a vydatném

pracov-

1. nehnojeno.

Obr. 129. Pokus o hnojení luk. III.

2. úplně hnojeno

Obr. 130. Pokus o hnojení luk. IV. 1. nehnojeno. 2. kyselina fosforečná 3. kys. fosfor., draslo, dusík. a draslo.

4. silná dávka kys. fos. i drasla ale bez dusil u.

Hnojení na 1 ha

I. Nehnojeno II. 800 kg Th. mouč. 800 kg kai- nitu. III. 800 kg Th. mouč. 800 kg kai- nitu, 100 kg ledku.

Žeň v roce 1902. (Další působení hnojiv bez nového hnojení.) Fo- tografické znázornění výnosu sena v r. 1901 as na 2 arech. 1. Nehnojeno. 2. Úplně pohnojeno. Výnos po 1 ha. Sena 5250 kg . 1750 kg Otavy 985 kg 2130 kg Celkový výnos . . . 2735 kg 7380 kg Větší výnos následkem úplného hnojení 4645 kg Čistý zisk z dalšího působení hnoji va v r. 1902 181.35 Mk Čistý zisk r. 1901 322.78 Mk Celkový čistý zisk v těchto 2 rocích 404.13 Mk III. Pokusy o hnojent luk statkáře pana Alfréda Wolfa (Dvůr Grasersloch u Hunspachu, Doln Elsasko). Pokus a) Proveden byl v listopadu 1900 v jí- lovité zemi: Výnos sena z 1 ha 1. 2. seč seč J 3 kg kg kg kg Mk Mk Mk 2700 1175 3875 4000 2100 6100 2225 160.20 58.40 101.80

III. 400 kg Th. mouč. 400 kg kai- nitu, 100 kg ch. led. IV. 1200 k Th. mouč. 1200 kg kainitu V. Sousedo- va nehno- jená a špat- ně pěstěná parcela . .

6200 3100 9300 2850 144 48 96

6550 2900 9450 3000 155.25 90 65.25

2850 1000 3850 2600 124.25 — 124.25 (Ztráta.) IV. Pokus o hnojení luk, provedený p. G. Grá- fem, Retschweiler, Dolní Elsasko. Proveden byl v prosinci 1910 v hlinité, jílem promíchané půdě Fotografické snímky výnosu sena z 1 aru. Hnojení po 1 ha. (vyobr. IV.) 2. 400 kg Thomasovy moučky 400 kg kainitu.

Nehnojeno.

3. 400 kg Thomasovy moučky, 400 kg kainitu, 100 kg chilského ledku Výnos z 1 ha. Sena . . . 5200 kg 7000 kg 8300 kg 9400 kg Otavy . . . 2400 „ 2950 „ 3350 „ 3800 „

1200 kg Thomasovy moučky, 1200 kg kainitu.

Celkový výnos 7600 kg 9950 kg 11650 kg 13200 k Větší výnos proti nehno- jení 3350 kg 4050 kg 5600 kg Cena většího výnosu. 121.0 M 208.5 M 287.0 M 30.0 M 48.0 M 90.0 M Útraty za hnojivo . .

4300 2274 6574 2699 194.33 76.90 117.43

Další účinek v r. 1902 o 250 vs 60 z00 10 s00 scco n

I. bez nové- ho hnojení II. bez nové- ho hnojení III. bez nové- ho hnojení 6850 3100 9950 2600 133.25 135.25 Celkový čistý zisk v obou rocích) 250.42 Mk na parcele III. Tento pokus dokazuje zvláště, že jen při Tho-

Čistý zisk

. 91.0 M 160.5 M 197.0M

Správný obraz o účinku ledku při tomto po- kuse můžeme si učiniti jen tenkráte, jestliže přirovnáme parc. 3., která vedle draselnato- fosforečného hnojení současně též chilským led- kem byla pohnojena, s parc. 2., opatřenou pouze hnojivem draselnato-fosforečným. Parcelu 4. která též žádneho ledku neobdržela, nemůžemes

178

níku člověka, jemuž otcem sám bádavý duch člověka-vynálezce, pojednal Hosp. list již vícekrát a z různých hledisk důkladně; zdálo by se tedy nadbytečným znovu o věci této pojednávat. Než není tomu tak. Starý svět a s ním arci i naše strojírny v dů- sledku toho pak i samotné rolnictvo naše zpozdilo se v tomto ohledu za Světem No- vým, rychleji v technickém vývoji pokra- čujícím, a zbývá nám mnoho a mnoho z praktickými farmáři unijskými dohánět. Pro našeho rolníka platí dosud staré biblické: „V potu tváři dobývati budeš chléb svůj!“ A skutečně také dosud lid náš o mnoho dál nepřišel, on stále hnojí tu půdu po otcích zděděnou nejvzácnějším hno- jivem potem svým a potem svých zmozo- lených rukou. Ale tento pot je hnojiven v pravdě nejdražším. V Unii severoamerické, kde není s do- statek lidu zemědělského, kde sezonnímu dělníku ve žních do dnes platí 3 dollary ke stravě masité denně (circa 3 pětikoruny) a kde dělníci nad to ještě nejsou k dostání, v poměrech takových přirozeně byli farmáři nuceni omezit sílu lidskou, kterou v čase potřeby nad to ani za drahé peníze dostati nelze, na míru nejmenší a když již sílu tu potřebují, využitkovati ji pomocí strojů k vý- konům drahé mzdě úměrnému. Naléhavé potřebě zemědělce tamního vyhověly stro- jírny americké způsobem dokonalým, ame- rickému důmyslu, americké praktičnosti vlastním. Více než mnoho slov poví sa- motné obrázky z praxe severoamerického farmáře zachycené. (Viz obr. 131—134).