Strana 2. Číslo 284

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 16 října 1900.

třech markantních bodech: Především, že svým zá- sadám a svému programu státoprávnímu zůstaneme věrni (Výborně!) a že napneme všechny síly, abychom v dobách této těžké krise mu zjednali zákonité plat- nosti. (Pochvala) Celý svět již může býti pře- svědčen, že centralismus jest záhubný pro národy ra- kouské i pro tuto říši. (Tak jest.) Š nynějším parla- mentem nic prospěšného se provésti nedá, i kdyby se stalo — což se nestane — že by čeští poslanci bez jakékoli satisfakce vstoupili do říšské rady a chtěli tam pracovati. To jest mrtvola, která nebude žádným galvanickým proudem vzkřísena. Nyní v těchto zmatcích jest na čase, aby se přikročilo k racionel- ním reformám dle státoprávního poměru a odstraněn byl kořen zla, jímž říše trpí, t. j. německý centra- lismus. Tyto snahy naše nejsou žádnými utopiemi. Za druhé třeba odpověděti takto: Zůstaneme věrnia neustoupíme ani na krok od požadavku, aby jazyku našemu dostalo se v zemích koruny české onoho po- stavení a platnosti v úřadech, které mu dle historického vývoje, dle síly obyvatelstva, dle práva psanéhoi přirozeného náleží. Stáli jsme vždy na stanovisku, že otázku jazykovou lze řešiti jen na základě práva zemského mezi obyvateli té které země. Ústřední parlament těchto sporů spravedlivě řešiti nemůže, po- něvadž mu schází znalost poměrů. Ale ať jest forma jakákoli, vždy musí nedotčenou zůstati zásada, že oba jazyky zemské musí míti naměřeno stejně práv a že jednota a celistvost tohoto království musí býti za- chována. (Vyborně!) Třetí účel naší politiky jest, aby veškero zřízení veřejné bylo postaveno na široké zá- klady lidové a demokratické. Přejeme si, aby my- šlénka autonomie byla provedena ve všech směrech. (Pochvala.) Na to zmínil se řečník o nesváru v ně- meckém táboře, dovolával se svornosti mezi českými stranami a vyslovil naději, že vídeňský parlament se vůbec nesejde, jestli se poměry nezmění. Hlavní věcí však prý jest, aby direktivu udávali tací mužové, kteří požívají úplné důvěry veškerého národa, bez ohledu na to, ku které frakci náležejí.- Ku konci řečník praví: »Lituji, že zde stojím jako kandidát, poněvadž by se mohlo zdáti, že si přisuzuji všecky tyto vlastnosti, které bych jako volič na po- slanci žádal. Každý jednotlivec má stránky dobré i špatné. O jednotlivce však nejde. Zastupitelstvo ná- roda musí míti jeden charakter společný, musí míti národní, politický a státoprávní cit. Jestliže tak do- padnou volby naše, zavěje svěží vánek nové odhodla- nosti a vzkřísení, nového nadšení k zápasu, pak mám za to, že vykonáte těmito volbami politický čin, pro- jevíte vůli národa, a že před tímto majestátem ná- rodní vůle konečně skloniti se musí všichni, kteří usi- lují o naše seslabení. Držte vysoko vztýčen majestát národa, kterému my se klaníme a před kterým chce- me, aby se sklonil celý politický svět, poněvadž jest to majestát práva a spravedlnosti.« (Výborně! Bouř- livá pochvala.) Po některé rozpravě dra. Herolda s ná- rodními dělníky a sociálními demokraty skon čila schůze. Na konci ještě blahopřál dr. Pippich dru. He- roldovi k jeho 50. narozeninám. Téhož dne odbýval dr. Herold schůzi voličů v Heřmanově Městci. K volbám do říšské rady. Proti poslanci Vojt. Holanskému kandiduje na Budějovicku redaktor »Budivoje« p. M. V ac hek.

Prohlédnuvše ornamenty oblouků mimoděk utkvíme zrakem na stěnách presbytáře, kteréž rozděleny jsou na tři harmonické díly. Nejhořenější část světlá s kostkovou ornamentikou, prostřední rudá se zlatým písmem žalmu Lsudes, povzbuzující ku chvále Hospodina. Jako začátek před modlitbou těchto oslavujících žalmů sděluje hořenní a prostřední díl tmavomodrý pruh s povzdechem: »Deus in adjutorium meum in- tende.« Do pole doleního komponován bude obraza jest dosud prázdné a zde též umístěny budou lavice chorové. Nejvíce však utkvíme na průčelních stěnách oblouků triumfálních. Nad prvním arkem dělící presbytář od lodi aranžován jest dlouhý frýz se zlatou půdou, v níž ve sněhobílém rouchu andělé klaní se beránku, prozpě- vujíce na harfu. Leží na povýšeném trůnu, ubit leže na knize se sedmi pečeťmi, ozářen červánkovou a du- hovou září. Níže pak vidíme předobraz starozákonní Abrahama, an pozvédá ruku, aby obětoval svého jednorozeného syna, jenž na hranici svázán Bohu trpělivě v oběť se přináší, a na druhé straně patri- archu Melchisedecha, obětujícího chléb a víno na ol- táři u přítomnosti svých bojovníků. Vroucí prosbo k beránku zakončuje pod obrazy těmito zase chvalozpěvem. Na arku absidním spatřujeme zase representanty Zákona Starého — proroky, jako Davida krále pro- zpěvujícího, a na druhé zákonodárce Mojžíše, an uka- zuje na desky desatera. Sestoupivše z presbytáře do lodi, vidíme zde větší jednoduchost. Jest patrno, že tím vyznačiti se má důstojnost presbytáře a absidy. Absida jest stře- diskem chrámovým. Zde sídlo svátostného Boha. —

Právní výbor uherské sněmovny posla- necké bude ve čtvrtek jednati o předloze, jež týká se deklarace arciknížete Františka Ferdi- nanda d' Este za příčinou jeho sňatku. Strana neodvislých zamýšlí o této předloze vésti ve sně- movně dlouhou debatu. Strach před židy. V Prešpurku chtěli ka- tolíci pořádati veřejnou lidovou schůzi. Dr. Karel Otocska požádal purkmistra Biollyho, aby ke schůzi té propůjčen byl veliký sál na radnici. Purkmistr Biolly svolil s výhradou, že na schůzi nebude jednáno o politice. Na plakátech oznámena byla pak řeč »O autisemitismu a sežidovštění tisku.« Jakmile plakáty byly nalepeny, dal purkmistr pořadatelům schůze na vědomí, že sál na radnici ke schůzi té nepropůjčí. Takový je dnes strach před židy. K tomu podotý- káme, že purkmissr Biolly je zároveň předsedou ka- tolické samosprávné obce prešpurské. Obžaloby Augličanů proti kapitánu Thomannovi. Angličané špatně se Rakousku od- měňují za jeho přátelství. Pekingský dopisovatel »Ti- mesů« vytýká zesnulému rakouskému kapitánovi Thomannovi, že jako velitel obležených cizinců v Pe- kingu dopustil se z lehkověrnosti těžkých chyb, jež mohly míti následky osudné. Thomann, jenž převzal velení jako nejstarší důstojník, slyšel prý 22. června od nějakého Američana v nezodpovědném postavení, že americké vyslanectví bylo opuštěno. Aniž by se o tom přesvědčil, nařídil prý pak, aby vyslanectví vý- chodně od průplavu byla vyklizena a vše aby odtud ustoupilo do anglického vyslanectví. Všichni velitelé v těchto vyslanectvích prohlásili to za šílenství, ale přes nastalou paniku se ústup podařil. Thomann byl pak vrchního velení zbaven a jeho místo zaujal vysla- nec Macdonald. Francouzi a Rakušané obsadili pak francouzské vyslanectví, ale ztratili tam jednu barri- kádu. Jeden z Němců byl zabit, ale posice uchrá- něna. Tolik »Times«. — Pokud nám se zdá, nebyl rozkaz kapitána Thomanna jak nemoudrý, jak ho do- pisovatel »Timesů« líčí. Evropanů bylo tak málo, že hustější sražení se bylo asi nutností. Bližší okolnosti nám ovšem známy nejsou. Co však nejvíce mluví proti zprávě »Timesů«, jest, že teprve nyní kapitána Thomanna obviňují a že jsou to Angličané, kteří ho obviňují ze stratégické chyby. My aspoň k anglické stratégii nemáme žádné úcty, jak jsme to v úvahách o válce v jižní Africe bezpočtukráte projevili. — »Wr. Abendpost« obrací se cstře proti uvedenému dopisu »Timesů«. — »Fremdenblatt« ještě neví, jaký si má o té záležitosti udělati úsudek. Válka na Filippinách. Z Manily se ozna- muje, že se podařilo osvoboditi kapitána Shilasea 51 mužů, kteří se od září nalézali v zajetí Tagalců.

Volební ruch.

Výbor pro společné záležitosti katolíků- českých na základě informací, jichž se mu dostalo následkem jednání s pře- dáky svobodomyslné strany, rozhodl se e to, aby stoupenci strany katolické národní a obou křesťansko-sociálních činně se účastnili voleb a své kandi- dáty postavili. Další jednání jest

Presbytář též jest místem přesvatým. Zde pěje se chvála Hospodinu a služebníci Páně v službě Boží jej chválejí. Loď chrámová jest věřícím vyznačena. Jedno- dušeji má se zdobiti. Nejvíce výjevy svatých, pouč- ných, symboly a j. A toť vše nalézáme ve chrámu našem. Zde ve- lebně a ornamentálně působíce pnou se mezi okny mohutně kmeny palem, rozšiřujíce se nad oněmi ve stylisované královské koruny. Jest to cosi zcela oby- čejného, ale chová v sobě význam dobře pochopený. Palma, toť symbol Rodičky Boží! Pod okny vyobrazeno bude 15 obrazů růženco- vých tajemství, na kterých se dosud pilně pracuje. — Též koberec v lodi jest vkusný a nad ním lahodně působí na červené půdě antifona Marianská: »Salve Regina.« Povšimnutí zaslouží též zadní kůr, jehož popředí bohatě jest vyzdobeno ornamentálně i figurálně. V ozdobných románských výklenkách nalézají se pa- tronové koruny české, vyřezávané a polychromované. Jsou úplně dílem členů kongregace, jakož i svato- stánek vkusný a konečně i kasetový strop, bohatě ozdobený symboly Marianskými a dle litanie Loretán- ské provedený v presbytáři i v lodi. Viděti zde velikou snahu a píli, kteráž slouží členům k nemalé cti a chvále. Ke konci lze po- dotknouti, že celá zásluha o toto krásné dílo náleží monsignoru Karlu Jähnigovi, prelátu na Skalce v Praze, kterýž ve své ochotnosti a dobročinnosti usnadnil nejen zájmem svým, ale hmotně vše podpo- roval, a na druhé straně i klášteru a jeho představe- ným Emauzským, kteříž přinesli velikou oběť a pro- půjčili síly ke krásnému a svatému účelu tomuto.

v plném proudu a bude podána o té věci veřejnosti zpráva. Volební program rakouskych průmysl- níků připomíná důležité práce, jež čekají zástupce lidu a při nichžto se jedná o životní zájmy rakou- ského průmyslu, udržení mu domácího trhu a ochranu proti zahraniční soutěži. Dále připomíná snahy Uher o nabytí vrchu ve státě a nutnost loyálního dodržení obchodně-politických závazků, jakož i upuštění ode všech sazebních opatření, jež by rakouskému průmyslu odnímaly uherský trh. Provolání žádá pak berní politiku na prospěch průmylu, zejména sprave- dlivé zdanění akciových společností, Jopravu vzhledem ku poplatkům a zemským přirážkám na prospěch průmyslu, uskutečnění alpských drah, uvolnění. prostředků k dobývání uhlí se strany státu, opravu pojišťování dělníků, zejména proti úrazům atd. Naproti tomu obrací se provolání proti pochybným experimen- tům v oboru sociálně-politickém a proti ochraně řemesel na úkor průmyslu. Ku konci vyslovuje se proti politické a soci- ální štvanici, pro zachování jednoty říše a pro rozvoj její vnitřní i vnější moci. Sociální demokraté vídeňští vydali vo- lební provolání, ve kterém se mimo jiné praví: »Má- šťácké strany národní ženou se jako hypnotisované za cíly stejně utopistickými, jako brutálně chauvi- nisstickými a společný nepřítel všech národů, klerikalismus se chystá z impotence a zmatků- těžiti a národy strhnouti pod své jho. Pracu- jící lid všech jazyků nemá však chuti zahynouti tímto šílenstvím a egoismem vládnoucích tříd. Pro- středečky ničeho nepomohou, nýbrž musí býti odho- dlání, staré vyžilé Rakousko definitivně pohřbíti a nové zbudovati. Jenom sociální demokracie má od- pověd na národní otázku, před níž stojí měšťácké strany bez rady a které v ní hynou. Jedině sociální demokraté dali však nové základy spolu- žití národů rakouských: národní autonomii a po- ctivou demokracii. Pryč se všemi feudálními zbytky v ústavě a ve správě a pryč především s parlamen- tem privilegovaných tříd. Sociální demokraté v praxi dokázali, že představují pravdu a rozum. Uprostřed chauvinistického třeštění zřídili v parlamentě svazek záležející z Němců, Čechů, Poláků a Rusínů v jednotě pracující. Chcete-li pak odstraniti chau- vinismus, odnímající všem národům nejlepší- jejich sílu, volte sociální demokraty, zasazující se za samostatnost všech národů a přesvědčené, že blaha všech národů nemůže býti dosaženo vzájemným bojem, nýbrž toliko volným vzájemným spolkem. Na konec prohlašují se sociální demokraté pro všeobecné přímé. a rovné volební právo, národní samostatnost, volný svazek všech národů, boj proti vykořisťování, zotročo- vání a ohlupování lidu.«. Slovinci k obraně. V neděli konala se v Barcole u Terstu velice četně navštívená valná hromada slovinského politického spolku »Edinost«. Řečníci Spinčič, dr. Rybář a děkan Komapre kriti- sovali ostře Slovanům nepřátelský vládní systém v Přímoří. Advokát Trinajstič ohradil se proti zjev- nému nadržování Vlachů při rozdělení volebních sekcí. Advokát Pretner navrhl jednomyslně přijatý protest proti jmenování výhradně italských přísedících u soudu obchodního. Kandidáty páté kurie byli jmeno- váni pro Terst dr. Rybář a pro Istrii dr. Laginja. — Zemědělství za nynějších dob a jak by rolník si počínati měl, by v těž- kostech panujících na statku se udržel a udrží. (Na schůzi Katolicko-politické jednoty pro království české, konané dne 14. t. m. v Načeradci, promluvil hospo- dářský řiditel p. Josef Dumek.) Milí občané! Slavný náš básník Jablon ský pěje ve svých vždy krásných básních: »Mnohé knihy, synu milý, — zavedly již národy, — když se drze. oddálily — od praknihy přírody, — nevěř vše, co z péra vyjde, — k přírodě rtům nakloň sluch, — v knihách — mluví jenom lidé — v přírodě však mluví Bůh!« A rcete sami, kdo má tak příležitost, aby vnikl. v tajnosti přírodní, jako rolník, který denně pozoruje divy a zázraky všemohoucnosti Hospodinovy a před nimi kořiti se musí? Kdo zákonů Božích nedbá, ta- kový jistě trestu neujde, neb i celé naše hospodaření na základech těchto spočívá, a neřídíme-li se dle nich, sklameme se v toužebně očekávaném výsledku. Naše- zemědělství je v úpadku, toho nikdo upříti nemůžea to dílem vinou naší a hlavně vlivem cizím a po- třebám a poměrům naším nevyhovujícím zákono- dárstvím! V obojím směru jest nám vytrvale a statečně pracovati, neb cokoliv rozhodně chceme býti a čeho úsilovně chceme docíliti — tím se i stáváme, toho dosáhneme. Kdo chce hýbati světem, nechť poprvé hne sám sebou! Kdyby každý přihlížel k opravě sebe, snadno