Číslo 284.

V Praze, dne 16. října 1900.

Ročník IV.

Bedakce, administrace a excedine Praha. Pstrossova ulice, čislo 200 I Nefrankované dopisy se nepříjímají, rukopisý se nevracejí Nezapečetěné reklamace js0u porta prost Inserty účtujeme levně aši častější inserci po- kytujome výhod Vycházejí denně o šesté hodiě ranní. V pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho ině polední Jednotiivé číslo za 8 Telefon redakce č. 1126

KAl

UILKt Lla

Předplatné pro Prahu s donáškou do domu 2.80 mesičně . .. . . . 8.40 čtvrlstné .. celoročně . . . . K 33.60 Pro tuzemsko pošžeu měsíčně...K23.— čtyrtletně . .. K. 9.— celoročně.. .. K 68.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . .. K 12.— celoročně. . .. K 48.— Do Ameriky, Franoie, Švýcarska, Italie, Bel- ie, Anglie a Ruska: 3.20 Stvrtletné . .. celoročně . . . K 52.80 Teleron redakce č. 1126.

Slunce vychází v 6 hodin 24 minuty ráno. Slunce zapadá v 5 hodin 6 minut večer.

Úterý: s v. Ha vla.

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Víta na Hradčanech od 14.—18. t. m.

do

Český klub o politické situaci.

V Praze, 15. října. V neděli večer konala se velikolepá schůze »Českého klubu«, které byli přítomni m. j.: dr. bar. Rieger, dr. Mattuš, řid Šubrt. dr. Bráf, továrník Křižík, JUC. Sedlák a jiní vynikající mužové ze staročeského tábora. Předsedou byl dr. Šolc, zapisovatelem pan red. Turnovský. Dr. Šolc promluvil řečo situaci, načež pojednával dr. Mattuš o uspořá- dání jazykové otázky. Hlavní myšlénky této řeči jsou: U nás má jazyková otázka přednost přede všemi jinými otázkami. Do dnes etapy Badenovy, Gautschovy, Claryovy, Kindingerovy znamenají zmatek a krisi. Ve všem se učinil pokrok, ale ne v ústavě, která trvá od r. 1861. Co bylo změ- něno r, 1867 a přímými volbami, nebylo zlepšením. Parlament bude učiněn dělným, když bude zredu- kován počet delegátů a zavedou se přímé volby ze sněmů, odkudž nejlepší síly byly by tam vyslány. Všecka hospodářská činnost se obrací v nivec, Uhry ze zmatku těží. Nesmí se ani svolati říšská rada, když nechtějí Uhři. Co pak jsme poklesli na provincii Uher? Je to smutné, že Něm ci raději nesou pouta uherská na své šíji, nežli aby se poctivě vyrovnali s Čechly. Körbrovy výnosy nebyly přijatelny, ale byly by se daly opraviti. Jiným zemím není nic do naší jazykové otázky. Vláda asi sotva přijde s no- vým návrhem na nový zákon a bude hleděti státní nutnosti prováděti jiným způsobem, avšak tak to dlouho nejde, má-li nastati pořádek, musí býti česká otázka rozřešena. Kompetentním jest říšská rada, zemské sněmy i ministerstvo. Bylo by nutno, aby se vypočetly věci, které náležejí do říšské rady a ostatní by měly býti odkázány zemským sněmům Tím by říšská rada byla ochranou proti znásilňo- vání menšin většinami, čímž by zajisté získala zájem národů. Po té mluvil o hospodářských úkolech říše, o hrozných břemenech, ochromení obchodu a prů- myslu, neboť dráhy vodní od doby Karla IV. zů- staly netknuty, a dodává: Několik pirátů vyhlédlo vídeňskou bursu, kde do výše vyhnaly za rok jisté hodnoty, takže 250 milionů korun ztraceno za je- diný rok. Vyslovuje se proti zvýšení cen uhlí a vy- týká nečinnost vládě v této věci. K rozpuštění sněmovny nezavdala podnět pouze obstrukce česká, nýbrž také německá. Každý přítel parlamentarismu musí býti proti ní, poně-

vadž je zločinem na parlamentarismu. Žádá volnosti poslanců a rekonstrukce pravice za podmínky, aby stála na provádění společné adresy a hájila zájmů svých stran. Po té ujal se slova dr. Albín Bráf, který ostře, avšak zaslouženě kritisoval neplodnost poli- tiky mladočeskě ve všech bodech, a to v otázce státního práva, které bylo pohozeno, neboť na stá- toprávní adresu nebyla dána odpověď, rovnopráv- nost byla porušena nařízeními jazykovými, Gaut- schovými a Kindigerovými výnosy a hrozí se za- vedením němčiny jako řeči státní nebo zprostřed- kovací. O všeobecném rovném volebním právu pro- hlásil dr. Herold, že mnozí vlastenci ho opustili. Rakousko-uherské vyrovnání, proti kterému byli Mladočeši, převzal dr. Kaizl a provedl § 14. Na národohospodářské a sociální opravy nezbylo času. Bilance posledních 11 let vykazuje pasivitu kromě české techniky v Brně. Moc Uher vzrostla, takže hr. Apponyi prohlásil, že mají naději, že těžiště Rakouska se dostane do Pešti. To jsou smutné výsledky mladočeské politiky. Není pravdou, že by se mělo voliti svorně, poněvadž volení týchž kandidátů by znamenalo odpřísáhnouti prospěšnost politiky mladočeské. Sar- kasticky pak se dotýká veřejného mínění, které chválilo obstrukci, vítalo obstrukční poslance, bra- tříčkovalo se na táborech. Naše postavení je stí- ženo, jsou-li hříchy, jsme spoluvin- níky, poněvadž jsme mlčeli. Dr. Engel, reelní mladočeský politik byl proti obstrukci, dr. Herold před 8. červnem též, nyní však se rozhodl pro ni. Z toho viděti, že přestává býti vážným politikem. V táboře mlado- českém jest nesvornost. Nevědí, kudy kam. Jedni jsou pro obstrukci, druzí proti ní. Strašák absolu- tismu není tak malý, poněvadž by se jistě vládlo proti nám. My se nesmíme zbavovati jediné tri- buny, říšské rady, které bychom obstrukcí pozbyli. Česká politika musí míti nyní úkol zabraňovací. Nové utvoření pravice musí býti nejlepší odpovědí na německé hro- zby. Z českých stran mají se zvoliti vynikající. upřímní lidé, dobří pracovníci. Proti německému souručenství musí býti všichni poslanci na stráži ve spojení s pravicí. Na poli hospodářském roz- hodne budoucnost. Žádá pak reálních cest ku pro- vádění českého programu. Po té mluvil dr. Palacký o smíření Čechů a Němců a tvrdil, že katoličtí Němci jsou našimi přáteli a ty dlužno opět za své spojence získati. Dr. Šolc pak ukončil schůzi

Palmu řečnickou odnesl si dr. Bráf, jehož řeč působila mohutným dojmem. Škoda, že Staro- češi nepromluvíli před čtvrt rokem, dnes situace volební by se byla utvořila jinak. Dosud však není pozdě.

Zprávy politické.

V Praze, 15. října Schůze voličů. Včera odbývala se schůze voličů v Chrudimi, kam na pozvání zavítal také po- slanec dr. Herold, jenž tu poznovu byl kandido- ván. Schůzi zahájil posl. dr. Pippich krátkou řečí, v níž dovolával se svornosti, načež jménem strany národní (t. j. staročeské) ujal se slova dr. Ha- velka, jenž rovněž se vyslovil pro svornost. — Na to ujal se slova dr. Herold, jenž poukazoval k tomu, že hlásí se poznovu o mandát, ač by tak z ohledu na své zdraví raději nečinil. Dále vzpomenul, že den schůze jest právě výročním dnem podepsání osudného ministerského nařízení, kterým zrušena byla jazyková nařízení. Naděje, kterými podepsání ono bylo provázeno, nesplnily se. Říše ocitla se v krisi ta- kové, že může býti ráda, vyvázne-li z ní bez po- hromy. Nejvíce roztrpčen jest sice český národ, ale také Němci nejsou spokojeni. Na to řečník obšírně se rozhovořil o situaci, která zrušením jazykových na- řízení nastala, řka mezi jiným, že naše odpověď vůči nynější politické situaci musí býti dvojí: jedna nega- tivní a druhá positivní. První platí těm, kdož my- slili, že zasejí rozpuštěním říšské rady nesvár do lidu českého a doufali, že se budeme v nebezpečí navzá- jem potírati. V této příčině musí býti odpověď jasná a skutčně vlastenecká, že národ český pochopil ne- bezpečí doby a že nic na světě jej nerozdělí, aby se nepřitulil bratr k bratru. Řízeni jedním cílema prodchnuti jednou myšlénkou zde stojíme, a co máme mezi sebou, vyrovnáme si v dobách klidnějších. (Vý- borně!) Positivní odpověď pak má býti ta, že zásady, za něž bojuje český národ od počátku svého vzkří- šení, zůstávají i na dále stěžejným bodem naší poli- tiky. (Pochvala.) Vyslovuje se otázka, jakou poli- tickou taktiku zvolí budoucí poslanci. Tato otázka jest rázu podřadného. Volby vykonány budou za čtvrt roku a říšská rada — bude-li vůbec svolána — sejde se až někdy za 4—5 měsíců. Bylo by ne- moudré a dětinské říkati, co zástupcové českého ná- roda budou činiti za 5 měsíců. V této příčině se učme od Němců, o nichž nevíme až do posledního okamžiku, co chtějí podniknouti. Nač odhalovati od- půrci vlastní záměry a dávati mu příležitost, aby se připravil. Dle toho musí dána býti odpověď v těchto

zdjee

FEUILLETON.

Nový kostel v Budějovicích.

V neděli konána v Budějovicích slavnost svě- cení nového chrámu růžencového Kongregace bratří nejsv. Svátosti. Slavnost započala v předvečer v sobotu o páté hodině slavnými hodinkami před ostatky svatých z přítomnosti Jeho Excellence ndp. biskupa dra. Říhy a jiných hodnostářů. Druhého dne již o půl osmé hodině ráno schá- zeli se zvaní hodnostové duchovní a světští, zastupi- telstvo městské, okresní hejtman, páni profesoři v uni- formě, takže za krátko malá kaplička, kdež Jeho Excellencí uvítán byl a odkudž se procesí bralo ku hlavnímu chrámu, byla přeplněna. Průvod k hlavnímu portálu nového chrámu, kdež slavnost za zpěvu cho- rálů vlastních členů kongregace a za nesčíslného množství lidí domácích i přespolních se konala, byl nanejvýš slavný. Slavnost trvala od osmé hodiny ranní až do půl druhé odpoledne a lze podotknouti, že jí počasí přálo a lid až ku konci slavnosti vytrval. První slavhou zpívanou mši svatou měl za pří- tomnosti Jeho Excellence a vsdpp. kanovníků, pana probošta Jiráka atd. vsdp. monsignor Rodler. Slavnostní četné gratulace přicházely ze všech stran, mezi nimiž vlastnoručně gratuloval J. M. kníže arcibiskup pražský Lev svob. pán Skrbenský,

dále J. E. místodržitel hr. Coudenhove, ministr- president Körber atd. atd. A každého těšiti musila tato řídká slavnost, an původcem její byl velice známý a zasloužilý muža dobrodinec člověčenstva superior P. Petr, jenž ze sbírek tento velebný chrám postavil při všech těch nesmírných bojích a příkořích světa. Kostel stavěn jest ve slohu románském stavite- lem diecésánním panem Štabernakem. Malba provedena byla za vedení Benediktinů z Emaus (br. Pantaleon Major) malířem p. Mart. Matoušem, jenž po jistý čas byl žákem školy beuronské a ta- mějším dekoračním malířem panem Řehořem. Hlavní podíl mají při práci však členové řádu vlastního. Co do stavby jest to kostelíček dosti prostranný; vejde se tam až 1600 osob. Kostelík jest útulný, a ač prostředky finanční nedovolily v architektuře ro- mánské bohatě se rozvinouti, přece vyniká při vší té jednoduchosti slavně. Rozkládá se na tři části: absidu, presbytář a loď chrámovou. Presbytář jest postaven o několik stupňů výše. Do chrámu se choditi musí průjezdem. Vnitřní svou úpravou a polychromií směle může dotčený klášter, ano město i celá diecése se honositi. Lze poznamenati ji jako zdařilou. Nejen že překva- peně působí v rozměrech nanejvýš šťastný a k celku disponovaný hlavní oltář baldachýnový, nýbrž i celá koncepce kostelní malby se souladnou harmonií barev a slavnostním leskem vhodně umístěného zlata. Ač překvapí nás ta bohatost, různost a hlubo-

kost myšlénky, přece neuráží. Podivuhodně působí celek — klidně, souladně, že až se divíme, kterak mohlo se to tak při té různosti barev, rozmanitosti forem a dělení státi harmonické. A při tom všem jest to něco neobyčejného, a jen ten, kdo zná chrámy a basiliky římské, pozná jakousi spřízněnost s těmito. Tak spatřujeme v absidě sedící kolosální postavu Krista na oblacích v modrojasné záři s rukou volně žehnající a knihou života. A jako assistenti po obou stranách v zářící půdě zlaté representanti Jeho sv. apoštolové Petr a Pavel pod stínem štíhlých palem s mohutnou korunou. Jako zakončení táhnou se dva tmavomodré pruhy pod komposicí touto se zlatým nápisem, jenž oslavuje Krista z chvalozpěvů: »Tu Rex, Gloriae Christe, Tu Patris sempiternus es Filius, Tu ad liberandum suscepturus hominem, non horuisti Virginis uterum«, a mezi těmito ebletují cherubíni osmikřídlové deko- rativně provedení. Celý tento bohatý dojem zvětšuje ještě koberec s červeno-rudou půdou, na němž stkví se zlaté ornamenty, sestavené z řeckého písma a alfy i omegy, kterýž zvlášť nazvati lze důstojným kobercem. Pohled jako na absydu zaujme naši pozornost, tak i překročíme-li presbytář. Především utkví zrak na ornamentech, nalézajících se ve dvou obloucích triumfálních. Jsou to ornamenty zcela originelní méně románské, jak beuronské. Jsou palmetkové, sestávající též z rosetek na způsob asyrských na půdě temné a zlatem bohatě protkané. A přece neruší sloh, řadíce se k stylu celkovému, krásně působí.