Číslo 302.

V Praze, dne 3. listopadu 1900.

Ročník IV.

Redakce, administracea expedice: Praha, Pštrossova ulice. číelo 200 —m Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopísy se nevracejí Noxapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujerne výhody Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí e po svátku vždy po dvanácté ho- ině poledn Jednotlivé číslo za 8 n. Telefon redakce č. 1126

KAl

LILKt Li

Předplatne pro Prahu s donáškou do domu: 2.80 čtvrtletně . .. K 8.40 celoročně . . . . K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně. . . .. K 3.— čtvrtletně ... K 8.— celoročně. . .. K 38.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: 12.— čtvrtletně . .. celoročně.... K 48.— Do Ameriky. Franote, Švýcarska, Italie, Bel- Anglie a Ruska: čtvrtletně . .. K 13.20 loročně K 52.80 Telefon redakce č. 112e.

měsíčně. . . ..

Slunce vychází v 6 hodin 54 minuty ráno. Slunce zapadá ve 4 hodiny 33 minuty večer

Sobota: Sv. Huberta, biskupa.

le

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu P'áně u Maltézů na Malé Straně od 3.—7. t. m.

Jak štvou saští pastoři proti princi Maxovi. Z Drážďan. (Pův. dopis »K. L. «) Mn č- Nežli odešel princ Max na nové působiště své na frýburské universitě ve Švýcařích, zdržel se několik týdnů v Drážďanech a též jinde v Sasku ná- vštěvou u příbuzných. Horlivost jeho je všeobecně známa, ani tentokráte zde nezahálel. V Sasku— v zemi to velice průmyslové — dlí na tisíce dělníků polských, českých a též italských; Italové jsou zde zaměstnáni hlavně při stavbách, jsouť výborní kamen- níci a zedníci, předčí Němce v mnohé příčině a mimo to jsou skromnější, nežli dělnictvo domácí. Proto není divu, že Sasíci svěřují italským zedníkům a kamen- níkům nejen stavbu velikých mostův a železnic, nýbrž i stavbu luteranských kostelů: sám jsem viděl, jak stavěli před čtyřmi roky kostel ve Wiidsrufě. Je známo, že Ital těžko učí se cizím řečem, podobno i zde italští dělníci lámou němčinu prapodivně. Aby duševně úplně nespustli, povolán sem byl loni o prázdninách jakýs profesor z Frýburka. — a to na podnět samé královny saské Karoly, aby Italům v některých městech zdejších kázal italsky a též je zpovídal v jejich mateřštině. Protože vše dálo se na rychlo, nem 1 biskupský ordinariat drážďanský kdy zažádati dříve o svolení ministerstva osvěty, jak před- pisují to zdejší luteránské fermany, nýbrž oznámil vše ažéx post, míně, že na královnu jeho excelleneo se. neodváží; ale přepočetl se: jeho excellence ministr osvěty zaslal biskupskému ordinariatu nos. Protože smutná zkušenost poučila biskupský ordinariat, že knězi cizozemci nedovolí zdejší vláda zde ani kázati ani zpovídati, byla mu milou nabídka prince Maxe, jenž plyně mluví italsky. Katoličtí faráři v Lipsku a Kamenici sami pro- sili královského kněze, aby vyzpovídat přišel italských jich osadníků a promluvil k nim nějaké napomenutí a povzbuzení v jich mateřštině. Každý rozumnýa soudný člověk zajisté by schvaloval podobné jednání, ostatně i vláda zdejší mohla by ráda býti, že prine Max stará se, aby italští dělníci nerozmnožovali řady zdejších sociálních demokratů, jimiž je Sasko zvláště požehnáno. Ale dvojí cti hodní pastoři a superinten- denti soudí jinak: na ně působí princ Max jako čer- vený šátek na krocana; cvikovský superintendent Meyer rozdurdil se tolik, že stante pede napsal hrozný článek o katolické propagandě do kameni- ckého listu »Chemnitzer allgem. Nachricht.«; odtud otiskl jej »Meiszener Tagblatt« a potom celá řada saských plátků, vytýkajících princovi, že kazí zde ná- boženský mír, dráždí luterány atd. atd. Každé slovo princovo škrábou a rozebírají pitevním nožíkem; tak na př. mezi jiným užil prine slovo sinfideli«, nikterak neznačiv, že snad míní protestanty, ale jakýs pastor vyhledal ve všech možných slovnících a lexikonech, co všecko může »infideli« znamenati, a nyní sype se na princovu hlavu »evangelická« kletba za kletbou. Nedosti na tom, že píší o něm způsobem hanlivým, užívajíce stále slov »Gastpredigten«, »Reisepredigten« asi v tom smyslu, jako se říká »kumšty potulných komediantů«, nýbrž nyní docela oznamuje ce lá řada protestantských plátků, že saští pastoři podají zdejšímu ministerstvu osvěty hromadný protest proti prin- cově působnosti! A tomuhle říkají ještě ná- boženský mír a jmenují Sasko sein Müsterland. des Confessionsfriedena«. Věru, je to prapodivné ponětí o míru: chodí-li katolíci na mši sv. a k zpovědi, anebo modlí-li se, stavíli si sami někde školu nebo- kapli, zařizují.li si sami vlastní nemocnici anebo si- rotčinec, ozývá se hned se všech stran hrozný po- plach o katolické propagandě, vše se zakazuje a po- sílají se na katolíky četnické bodáky; napomíná-li královský princ ve vlastním domově katolické délníky k životu ctnostnému a spořádanému, má za to býti prohlášen za psance vevlastní zemi! Ale když celé řady německých — saskýcha pruských — pastorů a luteránských kazatelů křížem křážem procházejí katolické Rakousko, hanobí a ostou- zejí katolické duchovenstvo, lákají a lstně svádějí po- kojné katolíky k cdpadu — to vše není protestantská propaganda, to je dílo záslužné a milé Bohu! Kato- lická kaple wechselburská stále ještě střežena je čet-

nickými bodáky, ani školní děti vesnické tam ne- smějí — a v katolických městech rakouských rozta- hují se cizozemští pastoři, jakoby Rakousko leželo někde za Sprévou a Frankfurtem anebo docela až v moři německém. Při poslední valné hromadě spolku Gustava Adolfa bylo konstatováno, že na poprotestantštění kato- líků vydány byly dva miliony marek; neméně vydal též »Evangelischer Bund«, a veřejně bylo doznáno, že nejvíce oněch peněz přišlo do Rakouska! Zdejší pastoři káží nyní při každé příležitosti o rakouském hnutí »los von Rom«, ohlašujíce thema to napřed v novinách, jako na př. kamjencký archidiakonus Mundo; ale ti, kdož měli by se proti tomu ozvati, spí stále ještě spánek spravedlivých, anebo spíše »vi- díce nevidí a slyšíce neslyší«, t. j. nechtějí.

Volební ruch.

Důvěrníci křesťansko-soctální strany na českém jihu konali dne 28. října ve Ve- selí krajinskou poradu, jíž súčastnili se delegáti za Jindřichův Hradec, Strmilov, Kardašovu Řečici, Tře- boň, Jarošov, Veselí, Tábor, Soběslav a České Bu- dějovice. Pojednáno: 1. o volbách, 2. o organisaci. Poradu řídil pan Jan Fencl z Jindřichova Hradce, předseda důvěrníků XVI. volebního okresu. Po zprávě o zemské konferenci, kterou podal dp. Josef Šmejkal, probrány volební okresy V., IV. a I. kurie, podány zprávy poměrech v nich a v jednotli- vých, důležitých místech těchto volebních okresů V XVI. volebním okresu páté kurie nabídnuta kan- didatura vdp. dru. Horskému, jehož zvolení jest za jistých podmínek pravděpodobné. Ohledně kandi- datury v sedmém volebním okresu V. kurie vyslo- veny mnohé pochybnosti a poukazováno zejmén k tomu, že křesťansko-sociální strana jest zde velice slabá a s organisací teprvé v počálcích. Nicméně při kandidatuře p. Václava Žižky se setrvá. Ve voleb- ním okresu poslance Srámka budou křesťanští so- ciálové podporovati opětnou kandidaturu tohoto po- slance. S poslancem Kletzenbaurem bude vy- jednáváno o kompromis ve IV. a v V. kurii.- Opětnou kandidaturu poslance dra. Langa v Tá- borské skupině strana podporovati nebude. V městské skupiné Jindřichův Hradec, Třeboň, Vodňany atd. není ještě jmenován určitý kandidát a pro nepřítom- nost důvěrníků z některých důležitých míst nebylo učiněno žádné definitivní usnesení. O organl- saci pojednáno obšírně a proneseny tu mnohé oprávněné výtky. Naše časopisy a tiskárny ať pra- cují pro nás s větší obětavostí, rychleji, laciněji, jako to činí strana sociálně demokratická. Potřebujeme v Českých Budějovicích generálního štábu politi- ckého spolku a časopisu podobného kralohradecké »Obnově«. Stejně potřebný jest křesťansko-sociální spolek v Táboře. Shromáždění s radostí vítá zprávu p. Antonína Prinze z Č. Budějovic, že tam v brzké době politický spolek obnoven bude. Stejně vítá jmenování p. G st. Toužila z »K. L.« za reda- ktora »Čes. Jihu«. Stěžováno dále, že dosud nemáme spolků v Táboře, Veselí, Deštné, Lomnici, Stráži, No- vém Etinku, Lišově, Počátkách, Žirovnici, Kamenici nad Lípou, Pacově, Milevsku, Selci atd. Pak ovšem jsou všechny kandidatury křesťansko-sociální bezna- dějné. Podán návrh, aby se pracovalo ve prospěch agitačního fondu a aby spolky aspoň jednu zábavu ve prospěch agitace uspořádaly. O fondu, který již jest, mluveno a žádáno, aby se ho také použilo. K volbám do páté kurie. Pražský ma- gistrát vyzývá všecky zaměstnavatele, aby od 4. do 11. t. m. přihlásili všecky k volbě oprávněné úřed- níky a dělníky. Všichni státní občané, kteří nejsou zapsáni ve voličských seznamech a v Praze bydlía mají právo na volbu v páté kurii, musejí se v téže době přihlásiti.

Čechy. Starostové obcí okresů trho- svi- nenského, usnesli se, podporovati ve IV. volební skupině kandidaturu p. Richarda Purgharta, učitele českého odboru rady zemědělské pro krá- lovství české. — Pan Eman. Kokeš, velkostatkář ve Svárově, vzdal se ze zdravotních ohledů kandi-

datury ve IV. kurii venkovské: Kolín, Poděbrady Nový Bydžov atd. Morava. Katolicko - politická je- dnota pro okresy židlochovický a hu- sto pečský usnesla se jednomyslně požádati red. »Hlasu« P. Šilingra, aby kandidoval za V. kurii ve skupině: Znojmo, Hustopeč, Mikulov, Dačice, Mor. Budějovice a Hodonín.

Zprávy politické. Praze, 2. listopadu. Sjezd rakouských průmysluíků, kterýž předevčírem ukončil svou činnost, vrhl se ve své poslední schůzi na pole politické. Průmyslu pomůže tím asi málo, ale zavděčil se tím za to německo-li- berálním časopisům. Pechvalují si, že z celého sjezdu byl nejpamátnějším okamžikem ten, v němž němečtí průmyslníci, zvláště pak ti, kteří pocházejí z něme- ckého severnho území v Čechách, položili důraz na to, že věrně stojí ku svému národu a že neznajía nechtějí znáti zvláštní průmyslnické politiky, kteráž byla by odloučena od německého národa. Prohlásili také, že národnostní boj v Čechách není jen sporem jazykovým, nýbrž bojem státoprávním o jednotu státu, od jehož výsledku závisí prý jak hospodářské, tak politické urovnání státu měrou stejnou. V tomto smyslu jednohlasně schváleny a přijaty byly také resuluce, jež navrhl známý nepřítel našeho národa dr. Menger. Vývody tohoto sípavého mluvky se zabývati, bylo by zbytečno. Postačí k jejich chara- kteristice říci jen tolik, že louhem zžíravého vý- směchu polévá je sama »Arbeiterzeitung.« Německá spolková rada zabývala se ve své poslední schůzi také osnovou zákona, jehož úče- lem jest přeložení německo-rakouské hra- nice podél řeky Przemsy mezi pruským Slez- skem a Haličí. Podle německo-rakouské smlouvyo hranice ze dne 28. srpna 1818 tvoří střední část řeky Przemsy po čáře od Slupna až po vtok Przemsy do Visly 27 kilometrů dlouhou hranici mezi Pruskem a Rakouskem. Za posledních let byly s ohledem na mnohonásobné prodloužení břehů, způsobené divokou řekou a s ohledem na důležité hornické a plavební zájmy společným nákladem pruské a rakouské vlády břehy této řeky upravovány. Po ukončení všech pří- slušných prací zdálo se býti účelným, aby prusko- rakouská hranice přeložena byla ze středu dřívějšího toku řeky do středu upraveného řečiště. Zahájené vyjednávání vedlo k tomu, že byla s Rakouskem uzavřena v té příčině zvláštní smlouva. Pozměněním hranic nezmění se na soukromoprávních poměrech pozemků, jež budou vyměněny, pranic. Pruský sněm schválil již navrženou změnu hranic pruského státního území. Poněvadž nadchází následkem toho také změna hranic říšských, je kní zapotřebí také souhlasu spol- kové rady a řísského sněmu. A za tím právě účelem byla spolkové radě jmenovaná předloha zákona podána. Bebehausenská konvence. V úterý přijala würtemberská sněmovna poslanecká po šestihodinné debatě návrh státoprávního výboru, podle něhož nelze se stanoviska státoprávního namí- tati proti rozkazu královu, týkajícímu se komandování würtemberských důstojníků do Pruska a pruských důstojníků do Würtemberska, t zv. Bebenhausenská konvence. Ale vláda zároveň se vyzývá, aby měla péči o to, by würtemberský armádní sbor veden byl ve vyšších místech, pokud možná nejvíce, výhradně od würtemberských důstojníků. Redakřoři »Croix«, co nejchvalněji to zná- mého katolického, v Paříži vycházejícího listu, k nimž přidružili se také všichni jeho dopisovatelé z krajů francouzských, konali minulého týdne zvláštní sjezd. Na konec usnesli se, aby p. Ferron-Vran, jenž jest nyní po knězi Assumptionistův, P. Boillym, hlavním redaktorem listu »Croix«, zaslal kardinálu Rampol- lovi následující telegram: »Redaktoři a rozšiřovatelé časopisu »Croix«, z Paříže i z krajův na zvláštním sjezdu se shromáždivše, zasílají kardinálu Rampollovi ubezpečení své nejhlubší úcty v prosí J. Eminenci, aby tlumočil u nohou sv. Otce osvědčení jejich dětin- ské oddanosti a ubezpečiti ráčil zároveň sv. Otce, že úplně podrobují všem politickým