ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 8fffd760-75a3-11dc-ba8e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 21
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY-
#3 alto_textblock #3
24. května 1808. Císlo 143
#4 alto_textblock #4
urážek proti vedlejšímu žalobci. Právní zástupce říše odpovídá, že úmýsl uraziti nemusí býti kon- statován, naproti tomu však že postačí úmysl dopustiti se pokračování přestupku. Navrhuje ale na základě včera uvedené vady procesu, spočí- vající v tom, že domácí ňofmistr Geritz byl vy- slechnut bez přísahy, aby rozsudek by zrušen a záležitost aby vrácena byla zemskému soudu. Harden dovolával se v delší řeči též ochrany podle § 193., i pravil: Jestliže někdo dvě desetiletí života věnuje tomu, by politicky pů- sobil, ať tiskem neb řečněním, toť přece jedno — Hájíli oprávněných veřejných zájmů, musí se mu přiznati ochrana dle § 193., když i bez- děčně někdy zlo způsobí. Zví-li, že nahromadila se někde zápalná látka a poví-li věci, jež zvěděl. kteréž jiní pověděti nechtějí, koná tím vlaste- necký čin. Oeitne li se při tomto bájení pravdy v konfliktu s trestním zákonem, jest to případ. kterýž spadá pod § 193. Harden podotýká dále, že bylo protizá- konným opírati vynesení rozsudku o protokol, který sepsal klášterní probošt šl. Moltke o své rozmluvě s ním (Hardenem) a že rovněž bylo protizákonným použiti spisů, týkajících se roz- vodu manželství Moltkova. Po 1ghodinné poradě vynesl říšský sou rozsudek. V odůvodnění rozsudku praví se v pod- statě toto: Nynější řízení jest připustno. Zásada ne bis in idem není porušena Námitka, že zá- ležitost ta projednává se soudně, odpadá již proto, poněvadž obžalovaný nepodal stížnost proti zastavovacímu nálezu. Skutková podstala urážky jest nesporně zjištěna. Domněnka opě- tování přečinu není rozhodující, ani odepření ochrany dle § 193. Rozeudek zrušuje se však v plném rozeshu, poně- vadž výtka, že svědek M. Geritz při druhém výslechu nebyl vzat do přísahy, byla odůvodněna protože toto opomienutí může miti vliv na rozsudek. Záležitost odkazuje se tudíž první instanci k novému řízsní! Po vyhlášení rozsudku byl Harden před- mětem okázalých ovací. Rovněž včera pokračovalo se na jiném místě říše, v Berlíně, v paralelním řízení trest- ním, zavedeným s kn. Eulenburgem pro křivou přísahu — pro to totiž, že v procesu a Harde nem pod přísahou popřel své pervesní homo- sexuelní skutky. Rada zem. soudu Schmidí vy slýchal až do 31 hod. celou řadu svědků, Har denem vedených a vypovídajících o zvráceném pohlavním životě Eulenburgově. Vyslechnuti byl všichni dřívější služebníci Eulenburgovi, všichní v Berlíně dlicí členové pověstného »Eulenburg- ského kroužku«, mezi nimiž mnoho šlechticů, dřivější soukr. tajemník knížete s chotí svojl někteří úřadníci; výslech rytm. Riedla odložen na ponděli, kdy bude vykonána prohlidka ber- linského bytu Eulenburgova. V pátek a v so- botu bude prohlédnut starnbergský letohrádek Eulenburgův a vyslechnuti tamější svědci. Jeden z vyslechnutých svědků šlechtických hájil se že jednal z — přátelství ke knížeti.
#5 alto_textblock #5
Zvýšení civilní listy v Prusku. Potvrzuje se nyní zpráva, že se pomýšlí n zvýšení pruské civilní listy. Uvádí se, že v spojení se všeobecným zvýšením úřadnických platů, nutným následkem rostoucího zdražování životních potřeb, má prý býti zvýšen také pří- jem úřadníků podřízených koruně a k uhraženi této vyšší potřeby má býti navrženo zvýšení civilní listy pruského krále. Mnoho-li bude zvý- šení obnášeti, je posud nejisto, ale již dřive se mluvilo o několika milionech a dokládalo se také, že by měla i říše přispívati na repre- sentační výlohy cisařovy. »Berl. Tagebl.« poznamenává k tomu, že není právě vhodno mluviti bezprostředně před volbami o zvýšení civilní listy, která dnes již obnáší 16 milionů marek. I kdyby se soudilo, že Prusko jest dosti bohato, aby na lesk koruny mohlo vydati ještě o několik milionů ročně více, nutno se přece tázati, zdali se dnes pro representaci nečiní pří- liš mnoho. Rozhodně bude nutno přesně zkoumati, zdali dražší životní potřeby skuteční stačí za důvod zvýšení civilní listy a rovněž sluší položiti otázku, zdali tyto ústupky koruně nejsou podmíněny také politickými ústupky státním občanům. Vzhledem k tomu doporučuje se voličům, aby při volbách k této okolnosti přihliželi a podporovali jen ta- kové kandidáty, kteří také před královským trůnem hodlají osvědčiti mužnou hrdo st
#6 alto_textblock #6
Školská reforma v Anglii. »Education bill« byl přijat při druhém čtení v londýnském parlamentě 370 hlasy prot 205. Irští nacionalisté a unionisté hlasovali proti. Vůdce konservativní oposice Balfour po- drobil svobodomyslnou předlohu ostré kritice. Předseda ministerstva hájil osnovu zákona škol- ského ve smyslu smířlivém, dávaje na srozumě- nou, že vláda je ochotna přistoupiti na různé koncese, zejmena v příčině vyučování nábožen- ství v národních školách, stojících pod autoritou obci. V kruzích parlamentních panují různé náhledy o možnosti úspěchu jakéhosi kompro- misu mezi vládou a jejími odpůrci.
#7 alto_textblock #7
Situace v Marokku. Úspěchy Muleje Hafida rostou. Z Fezu se oznamuje, že Bu Hamara prohlásil, že se vzdává ve prospěch Muleje Hafida nápadni- nictví a že mu chce sloužiti jako prostý úřadník. Prine Mulej -el Kaleil uprehl z Rabatu a šťastně se dostal do Mekinesu. Před východními bra- nami Mekinesu utábořila se mehalla Muleje Ha- fida, jenž má úmysl brzo vytáhnouti do Fe zu. Odtud vydala se na cestu deputace domorodců, kteří mu chtějí dáti čestný průvod. Dle zpráv dopisovatelů francouzských listů vzmahá se rychle hnutí ve prospěch Muleje Ha- fida. Jeho příchod do Mekinesu způsobi ohromné nadšení. Obyvatelstvo vyšlo mu vstříc s prapory. Ben Aissa daroval Mulej Hafidov dvě skvostné šavle, V Marakeši dal paša Glani vydat zbraň obyvatelstvu, aby bylo připraveno pro případ útoku vojska Ahdní-Azizova. Jak se oznamuje z Tangeru, přijal maghzen s klidem zvěst o vtrhnuti Muleje Hafida do Mekinesu. Je přesvědčen, že až se vybouři první nadšení, nastanou Mulejoví těžké obtlže, ktere učiní jeho postavení neudržitelným.
#8 alto_textblock #8
Ústřední Matice školská. XXVII. výroční zpráva Ústřední Matice školské za minulý rok, která se předkládá dnešní valné hromadě, jest v mnohých směrech zají- mava a poučna; řídic se obvyklou zásadou ma tiční, aby pokud možná stručně byl podán pře- hled událostí pro školství matiční důležitých. připojuje ke zprávě povšechné ještě 14 výka- zův účetních a statistických, které podávají pře- hled o tom, jak ponenáhlu, avšak bezpečně nej- přednější ústav náš rok za rokem roste. Zpráva povšechná odůvodňuje účty příjmů a vydání. jakož i bilanci za rok 1907, v úvodu zmiňuje se o těžkých ztrátách, které národ náš utrpě úmrtím lidí svých nejlepších a přechází pak k vlastní činnosti matiční. Příjmů bylo 784.238 K 80 h, vydán 772.566 K 04 h, jest tedy správní přebytel 11.672 K 76 h mimo vzrůst fondů. Mezi dary vyniká dar nejmenovaného vlastence 48.000 K pak příspěvek Čechů ervěnických v úhrnné sumě 12.762 K mimo odkaz Vojty Maška z Ke- waunce, připadlý fondu. Za matiční zápalky. vyráběné v Sušici, které jsou jedině pravé, vy- těženo 16.000 K, Nár. beseda odvedla 7000 K „Národ flekovský“ 4008 K 38 h, české hasič- stvo 3996 K 34 h. Nejutěšenější položkou všal jsou příspěvky členů a příznivců odborů 351.622 K 09 h. Na prvním místě mezi všemi odbory jest dámský odbor pražský, pak odbor plzeňský, smíchovský, vinohradský. Školám ma- tičním poskytl zemský výbor král. českého sub- vencí 32.350 K, zemský výbor moravský 23.350 K, město Praha poskytlo subvenci 6000 korun. Zisk z obětin a knih matičních jest o ce- lou pětinu vyšší nežli roku předešlého čin 23.476 K 49 h. Zpráva však žaluje, že cenné a nádherné knihy „Náš miláček“ a „Rodinn kronika“ přes veškeré upozorňování v novinách jsou české veřejnosti stále málo známy. Výbor- ným dojmem působí, že Matice školská na uetě- ní památky svých dobrodinců alespoň z větších legátů pořizuje fondy reservní, o kterých zpráva obšírně pojednává. Se zprávou o vydání souvisí především zpráva o školství. Byla postátněna reálka v Olomouci, avšak Matice olomoucká jest po- vinna přispěti státu za záruky Ústřední Matice školské částkou 20.000 K. Gymnasium zábřež ské spravuje Matice Ústřední od 1. září 1907 na účet státu, Matici ostravské zaručena sub vence, znojemské gymnasium není doposud po voleno. Ne bez pohnutí čte se zevrubná zprávae útrapách českých menšin za české školy, kle členové výboru a kanceláře matiční, jakož i je- jich spolupracovníci bývají právními rádci če- ských rodičů. Tato část výroční správy, kde zá- stupcové všech politiekých směrů spojují se k
#9 alto_textblock #9
svorné práci na záchranu národnosti, zaslouží. aby byla plně oceněna valnou hromadou. Žel. že pro nepříznivé poměry nestalo se definitivní rozhodnutí ještě o všech žádostech. Avšak jest naděje, že Čechové v různých těch místech. kde o školu veřejnou žádali, dosáhnou vítězství. Zpráva vzpomíná součinnosti českých poslaneů i členů výboru Ústřední Matice školské, zase- dajících v zemské školní radě, radaktora Anýže a škol. rady Metelky, s uznáním zmiňuje se o vytrvalosti českých rodičů; zápas Čechů ervě- nických posuzuje Matice jako měření sil obou náradů v českém království. Ústřední Matice školská věnovala na zakoupení domů ervěni- ckých značnou část své hotovosti, i očekává, že obětavý národ schválí opatření, které učinila a hojnými sbírkami jí nahradí oběť, kterou ve prospěch Čechů orvěnických s Národní jednotou severočeskou bylo přinesla. „Kdyby nic jiného nebylo roku loňského vykonáno, nežli tote bri- lantní odražení útoku našich nepřátel na Čechy ervěnické, bylo by dosti vykonáno.“ Statečným Čechům ervěnickým již bylo vysloveno českou veřejností i žurnalistikou zasloužené uznání. Zpráva stěžuje si právem na průtahy při zřizování škol národnostních a podává zevrub- nou zprávu o tom, kde čeká se po ukončeném řízení na definitivní rozhodnutí, Chabařovice, Světec, Záluží, Ervěnice, Litoměřice, kde žá- dost právě před 5 lety podaná do dnešního dno není rozhodnuta. Co ještě má býti zváno zbyteč- nými průtahy, když žádost odůvodněná není za 5 roků vyřízena ani v první instanci? Zevrubně reforuje o jiných místech, kde jest provodeno řízení o veřejnou školu, jako v Běhánkách u Teplice, v Sobědruhách, v Pohledu, v Jiřetíně. ve Znojmě, na Nové Ulici u Olomouce. O činnosti velmi rozsáhlé svědčí zpráva o školství matičním, zejména o škole Schnellově v Prapořišti u Nové Kdyně, o škole vinohrad- ské v Přehořově, o postavení školní budovy pro školu Riegrovu v Rejdicích a krásné tamější slavnosti, o postavení školní budovy v Novém Jičíně na Moravě zásluhou Matice Palackého. o rozšíření školy v Rychvaldě ve Slezsku zn pomoci Matice osvěty lidové v Těšíně, o opa- trovnách břeclavské, olomoucké, dolnokounické o nových ústavech, jež Matice otevřela, v Růže- dole, v Černovicích u Brna, v Pavlovicích v Novosadech, v Trnávce, dále o ústavech slez- ských, zejména o otevření školy hrušovské, jež umožněno tím, že závod tiskařský a vydavatel- ský „Politika“ zaručil poskytnouti po několik roků subvenci po 10.000 K, ve Volovci u Tě- šína za pomoci Matice osvěty lidové, v Hradei u Opavy za pomoci Matice opavské. Na podporách školám nevlastním vyplatil Matice 50.460 K 29 h. Mezi těmi jsou podpor Matici školské v Českých Budějovicích 2000 K. Matici školské v Brně 8000 K, Matici školské v Mor. Ostravě 4000 K, Spolku „Komenský“ ve Vídni 14.000 K, z nichž 4000 K z fondu Kandrtova. Zpráva hlásí, že se spolkem „Ko- menský“ ve Vídni vstoupil výbor matiční v užší styk tím, že člen jeho předsednictva a jednatel Matice pan Broj, jakožto osvědčený odborník školství, byl zvolen výborem „Komenského“ za inspekčního delegáta nali školami „Komen- ské o“. Zprávy delegátovy lo škole Komenského znějí velmi pochvalně. „Nemírné však péče vě- nuje se na této české škole obecné jazyku něme- ckému. Žaetvo nejen německy rozumí, ale také po německu se vyjadřuje, čehož nebývá ani na českých školách měšťanských. Zpráva ituje, že nebylo možno vyhověl všem žádostem o podpory a líčí starosti, jež Matici působí pensijní opatření učitelstva matič- ního. Statistikou školskou i statistikou práce, ja- kož i poukazem na rozpočet, který se již bliží jednoho milionu korun, vyčerpává svůj program zpráva povšechná, která končí vyzváním, by oírky na Matici školskou naochabovaly. Vý- znamného doslovu všimne si zajisté každý Čech, neboť „ve chvíli snad dějinného obratu vydává Ústřední Matice školská počet ze své činnosti roku minulého, podává zprávu o svých snahách, zápasech, vítězstvích a strastech, ne- hrozic se žádného nebezpečí než jediného: aby ve 20. století neosvědčilo se pravdou přísloví. že Čecha přemůže jen Čech. Bojujeme v šicích roztřištěných, všichni sice za jedním cílem. avšak nesjednoceni v postupu. Od r. 1627, kdy byla uzákoněna rovnoprávnost druhého jazykn zemského s češtinou, až do dnešních dob ne bylo v právním postavení našeho národa chvíle osudnější. České menšiny a jejich školy ať již matiční, ať veřejné jsou vydány útokům nej- prudším a účinky útoků těch poznává již každý příslušník českého národa, není snad našince, jenž by se dnes necítil opravdovým Čechem, ne proto, že by národní uvědomění naše poslední dobou bylo nějak mimořádně vzplanulo, nýbrž
#10 alto_textblock #10
jen proto, že útoky na naši kulturu a na zbytky našich odvěkých práv tak těžké rány nám za- sazují, že každý z nás chtě nechtě cítí a po- znává, že jest členem národa nejvíce nenávidě- ného — národa českého. Ústřední Matice školská, která snad jediná dovedla déle než čtvrtstoletí soustřediti všechny síly národa k jedinému eíli, v tomto okamžiku. kdy hrozí národu i jeho mládeži nebezpečí svrchované, opětuje členům a přátelům svým slova apoštola českých menšin, veleducha če- ského národa, jehož tělo nedávno jsme uložili na posvátném Vyšehradě, volá ke všem Čechům slovy Čechovými- Jen v srdce zápal, chrabrost bohatýrů a budem vojsko nelušených sil! Sláb jenom ten, kdo ztratil v sebe víru a malým ten, kdo zná jen malý cil.
#11 alto_textblock #11
Veliká živelní pohroma. Z Labské Týnice, 23. května. (Zvl. telg. »Nár. Lstů«.) Naše město i šíré okoli byly dnes postiženy živelní pohromou, jaké není zde pamětníků. Strašné krapobití zničilo veškerou polní úrodu téměř zúplna. Kusy ledu leží na ulieích i na polich, jež jsou obrácena v ne- plodná rumiště. Lid pláče a nařiká nad zkázou svého majetku. Po řadě let neúrodných tato katastrofa bude míti hrozné následky. Pomoe státu a země, jakož i všech povoluných činitelo je nezbytná.
#12 alto_textblock #12
Denní zprávy.
#13 alto_textblock #13
— Jenem taková publicistická nicotnost, žalostná beztalentovanost a myšlenková bída, jak je representována pražskovenkovským orgá- nem J. Ex. pana ministra Práška, může se opět a opět vraceti k onomu známému místu z dva- cetiletých dnes už dopisů zakladatele na- šeho listu dra. Jul. Grégra, napsaných na ob- hájení západního Slovanstva profesoru Laman- skému, místu to, na němž, jak dr. Jul. Grégr sám v serii týchž dopisů výslovně psal, v theo- retické diskusi pro případ definitivního zúčtování mezi světem slovanským a germán- ským mluvil o ochoté k těm částem, které již ze starého historického království Německo za- bralo, pustiti i ty německé okresy, které leží za (hraničnými) horami a polohou svou spadají do rovin říše německé. Věc tuto vyřídili jsme s agrárně-ministerským listem již počátkem le- tošního dubna, když se v bezmezné své situační nouzi poprve uchýlil k této zbrani a již tenkrát uvedli jsme, kterak zesnulý náš chéf na od- por, klerý se proti tomuto jeho velmi podmíně- nému a výslovně theoretickému ná- zoru zdvihl, zaujal ihned v následujícím dopisu k Lamanskému správné stanovisko, prohlásiv výslovně a bez rozpaků, že »respektuje minění oněch publicistieký ch orgánů českých«, kteréž se opřely jeho návrhu a výslovně béře je za doklad toho, jak celý národ stojí za nedotknu- telnosti přirozených hranie krá- lovství českého«. Ukázali jsme k tomu, že dr. Jul. Grégr celým svým potomním obrov- ským zápasem, jejž vedl sám jako politik, jako vůdce politické strany, ano celého národa a jako publicista v »Nár. Listech« proti českým i ně- meckým trhačům království a skvělým vítěz- stvím nad těmito snahami v nejnádhernějši do- sud éře politických dějin českých nové doby ukázal své smýšlení o jednoté a nedilnosti vlasti a jazykových právech. Velikost dra. Julia Grégra jako politika, jako publicisty, jako organisatora celého národa, vybavitele a uplat- nitele životní síly českého lidu v rozhodném okamžiku luží také v tomto jeho činu osvobo- ditele národa z největšího nebezpečí exekučního. Památka tohoto muže, jehož nesmrtelné jméno. zárici leskem národního heroa, náleží na věky historii kmene českoslovanského, má býti vy- slavována po dvaceti lelech dotyku pidimužů, kteří mu politicky a žurnalisticky, o jiných po- vahových vlastnostech nemluvě, nesahají ani po kotníky?! Ovšem, že nezanechá omak »Venkovových« prstů na památce Julia Grégra a jeho žurnalistické a jazékoli jiné činnosti ani takovou stopu jako plž na podstavci jeho pomníku na Olšanech. Ale fakt, který nám znovu ukládá návrat do minulosti a povinnost opštného hájení památky, jež má býti v šem Čechům nedotknutelnou, jest spolu jedním ze znaků nynějšího úpadku polit ekého v Čechých, jebož nejvíce vynikajíeím zástupcem jest »Venkov«, orgán ministra Práška. »Ven- kovu« budiž zůstaveno, ať po zvyku svém staví se třeba hloupým, a tvrdi, že při citátu z článku Juhia Grégra jeho jména neuvádí, at nás zasype nadávkami, ať dotýká se živých
#14 alto_textblock #14
anebo mrtvých, nás neodstraší od nestranného posudku současných politických událostí a ve- řejného počínání faktorů nesoucích vinu na nynějším bědném postavení národa. Že se citátem Práškova orgánu z článka Grégrových k Lamanskému nestal Prášek sám »věrohodným pramenem« a že těžké kompromitování »tajným paktem« s něho ne- sňato, je tak samozřejmo, že to zbytečno zvlášť podotýkati. — Svědkové české národnosti nesmějí býti nuceni k německým výpovědem! Jak známo, došlo za nynějších jazykových poměrů u t. zv. »německých« soudů i k tomuto poru- šení rovného práva jazykového ve známém pří- padě neohroženého našince, rumburského továr- níka p. J. Stahaly, jemuž soudce uložil pro če- skou výpověď svědeckou pokutu s obvyklou pohrůžkou vězení. Pan továrník podal proti tomuto aktu spravedlnosti stížnost ke kraj. soudu v Čes. Lípě, kterýž ji vyřídil, jak ani jinak býti nemůže, příznivě tímto usnesením, kterýmž se stížnosti vyhovuje, usnesení e. k. okresního soudu v Rumburku ze dne 28. dubna 1908 č.j. Hs 124/8 ra stuznost vzaté se úplně zrušuje 3 a ukládá se c. k. okresnímu soudu v Rum- burku, by dožádaný svědecký výslech v řeči české se svědkem Janem Stahalou dle dožádání e. k. okresního soudu ve Freistadtu ze dne 17. dubna 1908 č. j. Z VII. 104/8 provedl. O du- vodnění nálezu kraj. soudu zní takto: Dl § 2. ministerského nařízení ze dne 14. října 1899 č. 59 z. z. budiž až do zákonného upra- vení užíváno jazyků zemských v této příčině prozatímně ustanovení a zásad ministerského nařízení ze dne 19. dubna 1880 č. 14 z.z. Posléze jmenované nařízení stanoví v § 57. způsobem výlučným, že výpovědi svědků v onom zemském jazyku sepisovány býti mají, v kterémž pronešeny jsou a předpisuje též § 8. uvedeného nařízení v posledním odstavci, že v záležito- stech trestního soudnictví v každém pádu vý- pověď svědků sepsána budiž v jazy ku zemském od nich užívaném. Nemůže tudíž vzhledem k ustanovení § 7. a 8. nařízení ze dne 19. dubna 1880 č. 14 z. z. nijak býti povážlivo, po prohlášení svědka Jana Stahaly, dne 28. dubna 1908 před c. k. okresním sou- dem v Rumburku ku protokolu daném, že svou svědeckou výpověď pouze v jazyku českém ja- kožto jazyku mateřském pronésti chce, žádosti jmenovaného svědka vyhověti a jeho svědeckou výpověď v jazyku od svědka užívaném sepsati. Jelikož pak svědek Jan Stahala při shora uve- dené příležitosti prohlásil, že jest ochoten svou svědeckou výpověď třebas že v řeči české pro- nésti, nejedná se tu o odepření svě- decké výpovědi před soudem ve smy- slu § 160. tr. ř. a nelze tedy z tohoto důvodu svědka podrobiti stanovám § 160. tr.f. Bylo tudíž podniknuté stížnosti dáti místa, zru- šiti svrchu uvedené usnesení, v protokolu c. k. okresního soudu v Rumburku ze dne 28. dubna 1908 č. j. — sepsaná, tímto
#15 alto_textblock #15
okresním soudem jako soudem vyšetřovaelm pojatá a uložiti c. k. okresnímu soudu v Rum- burku, by vyslechl svědka Jana Stahalu v ja zyku českém. O tomto usnesení radní komory ze dne 4. května 1908 se vyrozumíváte. C. k. okresní soud v Rumburku, oddělení I, dne 11. května 1908. Pšenička.« Vyrozumění o tomto usnesení dostalo se panu Stáhalovi na úřadním papíře, opatřeném pouze německou hlavičkou »K. K. Bezirksgericht in Rumburg«, což ovšem je důvodem k opětné stížnosti. — Čeština v poštovnictví. Z Vídně, 23. května. Z ministerstva obchodu sděluje se nám: Zpráva, že poštovní asistent v Německém Brodě p. Vítek byl přesnzen do Holic, jest úplné bezpodstatna. Pan Vítek dli již od 14 květnu na pravidelné dovolené, nemohl tedy býti 20. května při předání pošty v Německém Brodě, o kterém německo-nacionální korespon- dence včera uveřejnila zprávu, že poštovní ambulance byla odevzdána ve svazovce s če- skými soupisy, nehledě ani k tomu, že záslka předána byla způsobem úplně nezávad- ným. Ani zde ve Vídni, ani v Praze, ani v Ně- meckém Brodě není nic povědomo o nějaké pří- hodě v Německém Brodě. Kromě toho dlužno konstatovati, že přesazení asistenta Vítka do Holic jest věcí naprosto nemožnou, poněvadž v Holicích není pošta erární, nýbrž neerární. Tolikéž jest úplně bezpodstatna zpráva »Lid. Nov.«, že byl v Moravské Ostravě disciplinárně potrestán poštovní úřadník, protože zaváděl vni- terní češtinu. Bylo zjišténo, že v Moravské
#16 alto_textblock #16
Dopis Pařížanky. Saisona květů, modrého nebe a veselí jest v plném proudu. Chceme býti krásnější u budu vám vyprávěti, milé čtenářky, co pro náe uchy- stala Paříž, tento ráj žen .. Dříve však, než přejdeme k modám, chei vám sděliti, jak hluboký dojem u nás způsobila smrt dra. Herolda, horlivého vlastence českého. jenž byl ve Francii velmi znám a ctěn. Franci miluje Čechy jako sestru a sdílí s nimi jejieh zármutek.
#17 alto_textblock #17
Víte zajisté, že jaro jest pro Paříž nej krásnější saisonou. Obyvatelstvo její se zdvoj násobí cizinci, kteří přijíždějí ze všech končin světa a všude, v divadlech, v restaurantech na ulicích vidíte a slyšlie folik Američanů, Angličanů a Rusů, že se vám zdá, jako byste se oetli někde mimo Paříž. Saisona velkých společnosti, která zdržuje od mnohých letních zábav, se ponenáhlu prodlužuje. Diners, plesy v kolillony konaji se dosud jako v únoru. Ujala se nová moda, kterou sledují všechny dámy ze společnosti, nalézajíce v ní zvlášiní zá- libu, totiž hráti divadlo. Od té doby, co byla zřízena konservatoř pro ochotníky, kdež velcí umělci vyučují zpěvu, výslovnosti, deklamaci podobným věcem, jest velmi chic hráti doma veselohry. Kus bývá obyčejně sepsán některým domácím přílelem a hraji v něm mladě dívkys pánově z kruhu přátel. Hrávají se také revue hodně lepšího jeviště, rozkošné veselohry, jichž provedení pořádají ženy, vynikající bobatstvím a elegancí. Představení koná se vždy u pořa- datelky slavnosti; tak uspořádala posledně ma- dame de Yturbe ve svém krásném hotelu n avenue du Bois velkou dobročinnou slavnost.
#18 alto_textblock #18
při níž se hrálo divadlo. Kostymy byly nád herné a představení znamenité. Jest to právě velmi zábavné a zábava velmi elegantní, protože aelmi drahá. Jiou velkou zábavou Paříže, jakmile poč nou zářiti zlaté paprsky slunce, jsou dostihy. Dostihy! slovo to zahrnuje v sobě všechny no vinky módy a způsobuje vzrušení u žen, ktere se tam dávají obdivovati, i u vášnivých hráčů, kteří stále mysli, že tam naleznou štěstí . nebo záhubu. Poslední dostihy byly zvlástě elegantní, přes to, že počasí nebylo valně příz- nivé, často pršelo a bylo dosti chladno. Při pohledu na tolik koketních žen, tak krásně oblečených, že se z davu ozýval hlasitý šum obdivu, když šly kolem, vzpomněla jsem na vás, milé čtenářky a byla bych vám přála viděti ty ohromné klobouky a oděvy lehounké a tak přílehavé, že se chtějí už odstraniti spod- ničky, aby oděv co nejvíce přilehal! Neradím vám, abyste tak činily, neboť odév, má-li při chůzi býti krásný, nesmí padati přímo na nohy, nýbrž spočivati na mulé vlně krajek. Odložte však spodničky příliš široké, zdobené přelože- nými stuhami. Spokojte se s jedinou spodni- ékou hedvábnou, která má na konci nezbytnou krajku. Čím méně je znáti, že máte vůbec spodni čku, tím více se přiblížíle pařížské modě, která jest tak smělá, že se musíme tázati, kam to spějeme! Jak daleko jsme se odehýhily od šatu našich babiček! Jako bych je viděla v jejich širokých sukních s obroučkami usmivati se po- hrdlivě nad našimi dnešními modami. Ubobé babičky! Jak by byly pohoršeny, kdybychom tuto modu měly sledovati ve všech směrech! Chtějí odstraniti spodničky, šněrovačky i prádlo a nahraditi to vše poubým ovinem. Těmito pra-
#19 alto_textblock #19
vidly řidí se však jen velmi výstřední herečky a varuji vás před takovými přehnanosími. Velmi málo žen v Paříži sleduje úplně tuto modu, chtějí zůstati pouze u velkých linií elegance, pamětlivy předovším, že předním půvubem ženy jest cudnost. Vzpomínám si, že jsem viděla v jednom listě pražském za svého pobytu v Praze krátký článek o modě, v němž se pra- vilo, že prý je v Paříži elegantní nositi kratičké punčochy ! Nikdy jsem nebyla více pobouřena Jak je možno zneuživati takovým způsobem lehkověrnosti cizinek a nabádati je, aby nosily to, co nenosí ani ženy, které se nejmenují Nedbejte toho, co píšou osoby, které se samy neřídí radami, jež udílejí. Žena se činí krásnou, aby okouzlovala a okouzluje tím více, má-li všechny vlastnosti, které jí zjednávají respekt. Zvláštnosti jest v nynější silhouettě pruž- nost těla a proto si dáma již nesmí slahovati pás, aby se nezdála nemoderní, neboť aspoň nesmí býti stažení znáti. Jest to následkem rov- ných empirových sukní, jež se hojně nosl a pře nichž není třeba přiliš útlého pasu. Je to pro nás velká výhoda, poněvadž se takto cítime volny, škoda jen, že nás krejčí chtějí zase ji- nak mučiti. Když jsme po celou zimu byly vy- dány chladu s olevřenými šaty a živůtky bez limce a bez rukávů, vnucují nám nyní na léto dlouhé rukávy! Tak dlouhé, že zakrývají ještě polovice rukou! Je pravda, že jsou průhledny. z tylu nebo z krajek, ale bylo by tak pohodlné choditi v létě s holýma rukama ! Co platno. chce-li tak moda! Poslechneme ji ochotně budeme ji sledovati krok za krokem, abychom byly krásné, elegantní, abychom okouzlovaly ... byly milovány! Magdeleine Chaument.
#20 alto_textblock #20
Franko-britská výstava. (Pův. dopis „Nár. Listů“) V Londýně, 16. května. Výstava jest konečně zahájena, což znamená, že prázdné sály paláců, které se staví, mohou býti pro- hilženy platícím obecenstvem dobrého města Lon- dýna. Pres to však musím dodati, že sekce francouz- ská má některé sáry, které jsou úplně upraveny, jako na příklad sál klenotnictví, a poskytují smělým ce- stovatelům, kteří se odváží do končin v Shepherds Bush, obdivuhodně ukázky francouzského smění Osadní oddělení francouzské pokročilo také mnohem více, než osadní oddělen, našich anglických přátel Pavilon Indočíny, jehož pěkná a elegantní silhouctta dělá česí staviteli p. Siffertovi, bude dohotoven v ně kolika dnoch a rovněž paláce Alžíru, Tunisu a zá- padní Aíriky budou úplně instalovány před návště- vou krále a presidenta Falliěra. Sluší vzdáti čest hor- livosti a rozhodnosti p. Gérarda, distinguovaněho delegáta alžírského, jakož i organisační schopnosti. jakou osvědčili pp. Max Robert v paláci Západní Ariky a Ordinaire v palácí Tunisu. Palác osad, v němž budou umístěny některé t- dy XVli, skupiny, bude dohotoven co nejdříve. Sta- vitel jeho p. Lefovre může býti hrd na elegantn stavbu, kterou osvědčil svou originalitu a svůj velký talent. Mezi Indočínou, úplně bílým a velmi pittoresk níni pavilonem alžírských a tunisských šejků a pa- lácem osad zvedá se skvělá rozkládací budova osad- ní firmy Gilletovy, kdež jsou umístěny kanceláře n- rodního komitétu pro osadní výstavy. Tato část fran- couzská bude náležeti mezi clou. výslavy a sympe- tický generální delegát francouzského oddělení osad ního p. J. L. Brunet, jehož neunavná činnost způso bila divy, získá si opět velké zásluhy o národní ko mitét pro osadní výstavy i naší velkou osadní říš.
#21 alto_textblock #21
Jest vlastně již pozdé, abych vám vyprávěl o onom památném dni ve čtvrtek 14. května, kdy byla výstava franko-brilská zahájena. Zbývá mi jen vzpo mínka zároveň příjemná i mrzulá, aspoň fysicky. neboí musím hned uvěsti, že pře. nepříjemnosti, za- viněné úplným nedostatkem organisace, panovala mezi Francouzi i Angličany dobrá nálada a jak pravil ve čtvrtek večer ministr obchodu p. Cruppi, nelze si představiti skvělejšího důkazu pocitů srdečného přátelství a sympatie, jež pojí oba národy, než tato dobrá nálada, vzdorující dešti, bouři a tisícerým ne- příjemnostem, zaviněným špatnou náladou nebes. Kromě toho neomluvitelná nedbalost pořada lelů této zahajovaci slavnosti zavinila mnoho nepříjemností, které tak brzy nevymizí z paměti těch, kdož byli je- jich obětí nebo svědky. Dav lidu nahrnul se všude v přítomnosti několika set policistů, kteří nemohli zakročiti, poněvadž se jim nedostalo žádných infor- mací se strany zodpovědných pořadatelů slavnosti, průvod královský byl několikráte přerván vítězným návalem zástupu a po celou cestu, kudy se bral ofi- ciální průvod, bylo nutno brodili se hrdinně kalu- žemi, močály a malými jezírky. To vše nesmí se opa- kovati při návštěvě krále a presidenta Falliěra. Po- horšlivý výjev ze čtvrika bude snad poučením. Princ Walesský, provázen princeznou z Walesu, královskou princeznou a věvodou z Argyllu, když se s velkou námahou dostal ke sjezdovému paláci, vy- stoupil na balkon, z něhož lze přehlédnouti středni prostranství výstavy a prohlásil výslavu za zaháje- nou. Dele v čestném dvoře tísnil se ohromný dav pod krytem deštníků a déšť padal, padal neustále. Prine a jeho družina vešli do sálu sjezdového. Po boku prince nalézali se pan Cambon, francouzský vyslanec, pan Cruppi, ministr obchodu, pan Ruau, ministr orby, parsonál francouzského vysla- neciví a četní diplomaté. Pan Cambon představil pah princi Walesskému zástupce francouzského oddelen,