#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY-
#3
alto_textblock
#3
24. května 1808. Císlo 143
#4
alto_textblock
#4
urážek proti vedlejšímu žalobci. Právní zástupce
říše odpovídá, že úmýsl uraziti nemusí býti kon-
statován, naproti tomu však že postačí úmysl
dopustiti se pokračování přestupku. Navrhuje ale
na základě včera uvedené vady procesu, spočí-
vající v tom, že domácí ňofmistr Geritz byl vy-
slechnut bez přísahy, aby rozsudek by
zrušen a záležitost aby vrácena
byla zemskému soudu.
Harden dovolával se v delší řeči též ochrany
podle § 193., i pravil: Jestliže někdo dvě
desetiletí života věnuje tomu, by politicky pů-
sobil, ať tiskem neb řečněním, toť přece jedno
— Hájíli oprávněných veřejných zájmů, musí
se mu přiznati ochrana dle § 193., když i bez-
děčně někdy zlo způsobí. Zví-li, že nahromadila
se někde zápalná látka a poví-li věci, jež zvěděl.
kteréž jiní pověděti nechtějí, koná tím vlaste-
necký čin. Oeitne li se při tomto bájení pravdy
v konfliktu s trestním zákonem, jest to případ.
kterýž spadá pod § 193.
Harden podotýká dále, že bylo protizá-
konným opírati vynesení rozsudku o protokol,
který sepsal klášterní probošt šl. Moltke o své
rozmluvě s ním (Hardenem) a že rovněž bylo
protizákonným použiti spisů, týkajících se roz-
vodu manželství Moltkova.
Po 1ghodinné poradě vynesl říšský sou
rozsudek.
V odůvodnění rozsudku praví se v pod-
statě toto: Nynější řízení jest připustno. Zásada
ne bis in idem není porušena Námitka, že zá-
ležitost ta projednává se soudně, odpadá již
proto, poněvadž obžalovaný nepodal stížnost
proti zastavovacímu nálezu. Skutková podstala
urážky jest nesporně zjištěna. Domněnka opě-
tování přečinu není rozhodující, ani odepření
ochrany dle § 193. Rozeudek zrušuje
se však v plném rozeshu, poně-
vadž výtka, že svědek M. Geritz
při druhém výslechu nebyl vzat
do přísahy, byla odůvodněna
protože toto opomienutí může miti
vliv na rozsudek. Záležitost odkazuje se
tudíž první instanci k novému řízsní!
Po vyhlášení rozsudku byl Harden před-
mětem okázalých ovací.
Rovněž včera pokračovalo se na jiném
místě říše, v Berlíně, v paralelním řízení trest-
ním, zavedeným s kn. Eulenburgem pro křivou
přísahu — pro to totiž, že v procesu a Harde
nem pod přísahou popřel své pervesní homo-
sexuelní skutky. Rada zem. soudu Schmidí vy
slýchal až do 31 hod. celou řadu svědků, Har
denem vedených a vypovídajících o zvráceném
pohlavním životě Eulenburgově. Vyslechnuti byl
všichni dřívější služebníci Eulenburgovi, všichní
v Berlíně dlicí členové pověstného »Eulenburg-
ského kroužku«, mezi nimiž mnoho šlechticů,
dřivější soukr. tajemník knížete s chotí svojl
někteří úřadníci; výslech rytm. Riedla odložen
na ponděli, kdy bude vykonána prohlidka ber-
linského bytu Eulenburgova. V pátek a v so-
botu bude prohlédnut starnbergský letohrádek
Eulenburgův a vyslechnuti tamější svědci. Jeden
z vyslechnutých svědků šlechtických hájil se
že jednal z — přátelství ke knížeti.
#5
alto_textblock
#5
Zvýšení civilní listy v Prusku.
Potvrzuje se nyní zpráva, že se pomýšlí n
zvýšení pruské civilní listy. Uvádí se, že v
spojení se všeobecným zvýšením úřadnických
platů, nutným následkem rostoucího zdražování
životních potřeb, má prý býti zvýšen také pří-
jem úřadníků podřízených koruně a k uhraženi
této vyšší potřeby má býti navrženo zvýšení
civilní listy pruského krále. Mnoho-li bude zvý-
šení obnášeti, je posud nejisto, ale již dřive se
mluvilo o několika milionech a dokládalo se
také, že by měla i říše přispívati na repre-
sentační výlohy cisařovy.
»Berl. Tagebl.« poznamenává k tomu, že
není právě vhodno mluviti bezprostředně před
volbami o zvýšení civilní listy, která dnes již
obnáší 16 milionů marek. I kdyby se soudilo,
že Prusko jest dosti bohato, aby na lesk koruny
mohlo vydati ještě o několik milionů ročně
více, nutno se přece tázati, zdali se
dnes pro representaci nečiní pří-
liš mnoho. Rozhodně bude nutno přesně
zkoumati, zdali dražší životní potřeby skuteční
stačí za důvod zvýšení civilní listy a rovněž
sluší položiti otázku, zdali tyto ústupky koruně
nejsou podmíněny také politickými
ústupky státním občanům. Vzhledem
k tomu doporučuje se voličům, aby při volbách
k této okolnosti přihliželi a podporovali jen ta-
kové kandidáty, kteří také před královským
trůnem hodlají osvědčiti mužnou hrdo st
#6
alto_textblock
#6
Školská reforma v Anglii.
»Education bill« byl přijat při druhém
čtení v londýnském parlamentě 370 hlasy prot
205. Irští nacionalisté a unionisté hlasovali
proti. Vůdce konservativní oposice Balfour po-
drobil svobodomyslnou předlohu ostré kritice.
Předseda ministerstva hájil osnovu zákona škol-
ského ve smyslu smířlivém, dávaje na srozumě-
nou, že vláda je ochotna přistoupiti na různé
koncese, zejmena v příčině vyučování nábožen-
ství v národních školách, stojících pod autoritou
obci. V kruzích parlamentních panují různé
náhledy o možnosti úspěchu jakéhosi kompro-
misu mezi vládou a jejími odpůrci.
#7
alto_textblock
#7
Situace v Marokku.
Úspěchy Muleje Hafida rostou. Z Fezu
se oznamuje, že Bu Hamara prohlásil, že
se vzdává ve prospěch Muleje Hafida nápadni-
nictví a že mu chce sloužiti jako prostý úřadník.
Prine Mulej -el Kaleil uprehl z Rabatu a šťastně
se dostal do Mekinesu. Před východními bra-
nami Mekinesu utábořila se mehalla Muleje Ha-
fida, jenž má úmysl brzo vytáhnouti do Fe zu.
Odtud vydala se na cestu deputace domorodců,
kteří mu chtějí dáti čestný průvod.
Dle zpráv dopisovatelů francouzských listů
vzmahá se rychle hnutí ve prospěch Muleje Ha-
fida. Jeho příchod do Mekinesu způsobi
ohromné nadšení. Obyvatelstvo vyšlo mu vstříc
s prapory. Ben Aissa daroval Mulej Hafidov
dvě skvostné šavle,
V Marakeši dal paša Glani vydat
zbraň obyvatelstvu, aby bylo připraveno pro
případ útoku vojska Ahdní-Azizova.
Jak se oznamuje z Tangeru, přijal maghzen
s klidem zvěst o vtrhnuti Muleje Hafida do
Mekinesu. Je přesvědčen, že až se vybouři první
nadšení, nastanou Mulejoví těžké obtlže, ktere
učiní jeho postavení neudržitelným.
#8
alto_textblock
#8
Ústřední Matice školská.
XXVII. výroční zpráva Ústřední Matice
školské za minulý rok, která se předkládá dnešní
valné hromadě, jest v mnohých směrech zají-
mava a poučna; řídic se obvyklou zásadou ma
tiční, aby pokud možná stručně byl podán pře-
hled událostí pro školství matiční důležitých.
připojuje ke zprávě povšechné ještě 14 výka-
zův účetních a statistických, které podávají pře-
hled o tom, jak ponenáhlu, avšak bezpečně nej-
přednější ústav náš rok za rokem roste. Zpráva
povšechná odůvodňuje účty příjmů a vydání.
jakož i bilanci za rok 1907, v úvodu zmiňuje
se o těžkých ztrátách, které národ náš utrpě
úmrtím lidí svých nejlepších a přechází pak
k vlastní činnosti matiční.
Příjmů bylo 784.238 K 80 h, vydán
772.566 K 04 h, jest tedy správní přebytel
11.672 K 76 h mimo vzrůst fondů. Mezi dary
vyniká dar nejmenovaného vlastence 48.000 K
pak příspěvek Čechů ervěnických v úhrnné
sumě 12.762 K mimo odkaz Vojty Maška z Ke-
waunce, připadlý fondu. Za matiční zápalky.
vyráběné v Sušici, které jsou jedině pravé, vy-
těženo 16.000 K, Nár. beseda odvedla 7000 K
„Národ flekovský“ 4008 K 38 h, české hasič-
stvo 3996 K 34 h. Nejutěšenější položkou všal
jsou příspěvky členů a příznivců odborů
351.622 K 09 h. Na prvním místě mezi všemi
odbory jest dámský odbor pražský, pak odbor
plzeňský, smíchovský, vinohradský. Školám ma-
tičním poskytl zemský výbor král. českého sub-
vencí 32.350 K, zemský výbor moravský
23.350 K, město Praha poskytlo subvenci 6000
korun. Zisk z obětin a knih matičních jest o ce-
lou pětinu vyšší nežli roku předešlého čin
23.476 K 49 h. Zpráva však žaluje, že cenné
a nádherné knihy „Náš miláček“ a „Rodinn
kronika“ přes veškeré upozorňování v novinách
jsou české veřejnosti stále málo známy. Výbor-
ným dojmem působí, že Matice školská na uetě-
ní památky svých dobrodinců alespoň z větších
legátů pořizuje fondy reservní, o kterých zpráva
obšírně pojednává.
Se zprávou o vydání souvisí především
zpráva o školství. Byla postátněna reálka
v Olomouci, avšak Matice olomoucká jest po-
vinna přispěti státu za záruky Ústřední Matice
školské částkou 20.000 K. Gymnasium zábřež
ské spravuje Matice Ústřední od 1. září 1907
na účet státu, Matici ostravské zaručena sub
vence, znojemské gymnasium není doposud po
voleno.
Ne bez pohnutí čte se zevrubná zprávae
útrapách českých menšin za české školy, kle
členové výboru a kanceláře matiční, jakož i je-
jich spolupracovníci bývají právními rádci če-
ských rodičů. Tato část výroční správy, kde zá-
stupcové všech politiekých směrů spojují se k
#9
alto_textblock
#9
svorné práci na záchranu národnosti, zaslouží.
aby byla plně oceněna valnou hromadou. Žel.
že pro nepříznivé poměry nestalo se definitivní
rozhodnutí ještě o všech žádostech. Avšak jest
naděje, že Čechové v různých těch místech.
kde o školu veřejnou žádali, dosáhnou vítězství.
Zpráva vzpomíná součinnosti českých poslaneů
i členů výboru Ústřední Matice školské, zase-
dajících v zemské školní radě, radaktora Anýže
a škol. rady Metelky, s uznáním zmiňuje se
o vytrvalosti českých rodičů; zápas Čechů ervě-
nických posuzuje Matice jako měření sil obou
náradů v českém království. Ústřední Matice
školská věnovala na zakoupení domů ervěni-
ckých značnou část své hotovosti, i očekává,
že obětavý národ schválí opatření, které učinila
a hojnými sbírkami jí nahradí oběť, kterou ve
prospěch Čechů orvěnických s Národní jednotou
severočeskou bylo přinesla. „Kdyby nic jiného
nebylo roku loňského vykonáno, nežli tote bri-
lantní odražení útoku našich nepřátel na Čechy
ervěnické, bylo by dosti vykonáno.“ Statečným
Čechům ervěnickým již bylo vysloveno českou
veřejností i žurnalistikou zasloužené uznání.
Zpráva stěžuje si právem na průtahy při
zřizování škol národnostních a podává zevrub-
nou zprávu o tom, kde čeká se po ukončeném
řízení na definitivní rozhodnutí, Chabařovice,
Světec, Záluží, Ervěnice, Litoměřice, kde žá-
dost právě před 5 lety podaná do dnešního dno
není rozhodnuta. Co ještě má býti zváno zbyteč-
nými průtahy, když žádost odůvodněná není za
5 roků vyřízena ani v první instanci? Zevrubně
reforuje o jiných místech, kde jest provodeno
řízení o veřejnou školu, jako v Běhánkách
u Teplice, v Sobědruhách, v Pohledu, v Jiřetíně.
ve Znojmě, na Nové Ulici u Olomouce.
O činnosti velmi rozsáhlé svědčí zpráva
o školství matičním, zejména o škole Schnellově
v Prapořišti u Nové Kdyně, o škole vinohrad-
ské v Přehořově, o postavení školní budovy pro
školu Riegrovu v Rejdicích a krásné tamější
slavnosti, o postavení školní budovy v Novém
Jičíně na Moravě zásluhou Matice Palackého.
o rozšíření školy v Rychvaldě ve Slezsku zn
pomoci Matice osvěty lidové v Těšíně, o opa-
trovnách břeclavské, olomoucké, dolnokounické
o nových ústavech, jež Matice otevřela, v Růže-
dole, v Černovicích u Brna, v Pavlovicích
v Novosadech, v Trnávce, dále o ústavech slez-
ských, zejména o otevření školy hrušovské, jež
umožněno tím, že závod tiskařský a vydavatel-
ský „Politika“ zaručil poskytnouti po několik
roků subvenci po 10.000 K, ve Volovci u Tě-
šína za pomoci Matice osvěty lidové, v Hradei
u Opavy za pomoci Matice opavské.
Na podporách školám nevlastním vyplatil
Matice 50.460 K 29 h. Mezi těmi jsou podpor
Matici školské v Českých Budějovicích 2000 K.
Matici školské v Brně 8000 K, Matici školské
v Mor. Ostravě 4000 K, Spolku „Komenský“
ve Vídni 14.000 K, z nichž 4000 K z fondu
Kandrtova. Zpráva hlásí, že se spolkem „Ko-
menský“ ve Vídni vstoupil výbor matiční v užší
styk tím, že člen jeho předsednictva a jednatel
Matice pan Broj, jakožto osvědčený odborník
školství, byl zvolen výborem „Komenského“ za
inspekčního delegáta nali školami „Komen-
ské o“. Zprávy delegátovy lo škole Komenského
znějí velmi pochvalně. „Nemírné však péče vě-
nuje se na této české škole obecné jazyku něme-
ckému. Žaetvo nejen německy rozumí, ale také
po německu se vyjadřuje, čehož nebývá ani na
českých školách měšťanských.
Zpráva ituje, že nebylo možno vyhověl
všem žádostem o podpory a líčí starosti, jež
Matici působí pensijní opatření učitelstva matič-
ního. Statistikou školskou i statistikou práce, ja-
kož i poukazem na rozpočet, který se již bliží
jednoho milionu korun, vyčerpává svůj program
zpráva povšechná, která končí vyzváním, by
oírky na Matici školskou naochabovaly. Vý-
znamného doslovu všimne si zajisté každý
Čech, neboť „ve chvíli snad dějinného obratu
vydává Ústřední Matice školská počet ze své
činnosti roku minulého, podává zprávu o svých
snahách, zápasech, vítězstvích a strastech, ne-
hrozic se žádného nebezpečí než jediného: aby
ve 20. století neosvědčilo se pravdou přísloví.
že Čecha přemůže jen Čech. Bojujeme v šicích
roztřištěných, všichni sice za jedním cílem.
avšak nesjednoceni v postupu. Od r. 1627, kdy
byla uzákoněna rovnoprávnost druhého jazykn
zemského s češtinou, až do dnešních dob ne
bylo v právním postavení našeho národa chvíle
osudnější. České menšiny a jejich školy ať již
matiční, ať veřejné jsou vydány útokům nej-
prudším a účinky útoků těch poznává již každý
příslušník českého národa, není snad našince,
jenž by se dnes necítil opravdovým Čechem, ne
proto, že by národní uvědomění naše poslední
dobou bylo nějak mimořádně vzplanulo, nýbrž
#10
alto_textblock
#10
jen proto, že útoky na naši kulturu a na zbytky
našich odvěkých práv tak těžké rány nám za-
sazují, že každý z nás chtě nechtě cítí a po-
znává, že jest členem národa nejvíce nenávidě-
ného — národa českého.
Ústřední Matice školská, která snad jediná
dovedla déle než čtvrtstoletí soustřediti všechny
síly národa k jedinému eíli, v tomto okamžiku.
kdy hrozí národu i jeho mládeži nebezpečí
svrchované, opětuje členům a přátelům svým
slova apoštola českých menšin, veleducha če-
ského národa, jehož tělo nedávno jsme uložili
na posvátném Vyšehradě, volá ke všem Čechům
slovy Čechovými-
Jen v srdce zápal, chrabrost bohatýrů
a budem vojsko nelušených sil!
Sláb jenom ten, kdo ztratil v sebe víru
a malým ten, kdo zná jen malý cil.
#11
alto_textblock
#11
Veliká živelní pohroma.
Z Labské Týnice, 23. května. (Zvl. telg.
»Nár. Lstů«.) Naše město i šíré okoli byly
dnes postiženy živelní pohromou, jaké není zde
pamětníků. Strašné krapobití zničilo veškerou
polní úrodu téměř zúplna. Kusy ledu leží na
ulieích i na polich, jež jsou obrácena v ne-
plodná rumiště. Lid pláče a nařiká nad zkázou
svého majetku. Po řadě let neúrodných tato
katastrofa bude míti hrozné následky. Pomoe
státu a země, jakož i všech povoluných činitelo
je nezbytná.
#12
alto_textblock
#12
Denní zprávy.
#13
alto_textblock
#13
— Jenem taková publicistická nicotnost,
žalostná beztalentovanost a myšlenková bída,
jak je representována pražskovenkovským orgá-
nem J. Ex. pana ministra Práška, může se opět
a opět vraceti k onomu známému místu z dva-
cetiletých dnes už dopisů zakladatele na-
šeho listu dra. Jul. Grégra, napsaných na ob-
hájení západního Slovanstva profesoru Laman-
skému, místu to, na němž, jak dr. Jul. Grégr
sám v serii týchž dopisů výslovně psal, v theo-
retické diskusi pro případ definitivního
zúčtování mezi světem slovanským a germán-
ským mluvil o ochoté k těm částem, které již
ze starého historického království Německo za-
bralo, pustiti i ty německé okresy, které leží za
(hraničnými) horami a polohou svou spadají do
rovin říše německé. Věc tuto vyřídili jsme
s agrárně-ministerským listem již počátkem le-
tošního dubna, když se v bezmezné své situační
nouzi poprve uchýlil k této zbrani a již tenkrát
uvedli jsme, kterak zesnulý náš chéf na od-
por, klerý se proti tomuto jeho velmi podmíně-
nému a výslovně theoretickému ná-
zoru zdvihl, zaujal ihned v následujícím dopisu
k Lamanskému správné stanovisko, prohlásiv
výslovně a bez rozpaků, že »respektuje
minění oněch publicistieký ch
orgánů českých«, kteréž se opřely jeho
návrhu a výslovně béře je za doklad toho,
jak celý národ stojí za nedotknu-
telnosti přirozených hranie krá-
lovství českého«. Ukázali jsme k tomu,
že dr. Jul. Grégr celým svým potomním obrov-
ským zápasem, jejž vedl sám jako politik, jako
vůdce politické strany, ano celého národa a jako
publicista v »Nár. Listech« proti českým i ně-
meckým trhačům království a skvělým vítěz-
stvím nad těmito snahami v nejnádhernějši do-
sud éře politických dějin českých nové doby
ukázal své smýšlení o jednoté a nedilnosti
vlasti a jazykových právech. Velikost dra. Julia
Grégra jako politika, jako publicisty, jako
organisatora celého národa, vybavitele a uplat-
nitele životní síly českého lidu v rozhodném
okamžiku luží také v tomto jeho činu osvobo-
ditele národa z největšího nebezpečí exekučního.
Památka tohoto muže, jehož nesmrtelné jméno.
zárici leskem národního heroa, náleží na věky
historii kmene českoslovanského, má býti vy-
slavována po dvaceti lelech dotyku pidimužů,
kteří mu politicky a žurnalisticky, o jiných po-
vahových vlastnostech nemluvě, nesahají ani
po kotníky?! Ovšem, že nezanechá omak
»Venkovových« prstů na památce Julia Grégra
a jeho žurnalistické a jazékoli jiné činnosti
ani takovou stopu jako plž na podstavci jeho
pomníku na Olšanech. Ale fakt, který nám
znovu ukládá návrat do minulosti a povinnost
opštného hájení památky, jež má býti v šem
Čechům nedotknutelnou, jest spolu
jedním ze znaků nynějšího úpadku polit ekého
v Čechých, jebož nejvíce vynikajíeím zástupcem
jest »Venkov«, orgán ministra Práška. »Ven-
kovu« budiž zůstaveno, ať po zvyku svém
staví se třeba hloupým, a tvrdi, že při citátu
z článku Juhia Grégra jeho jména neuvádí, at
nás zasype nadávkami, ať dotýká se živých
#14
alto_textblock
#14
anebo mrtvých, nás neodstraší od nestranného
posudku současných politických událostí a ve-
řejného počínání faktorů nesoucích
vinu na nynějším bědném postavení národa.
Že se citátem Práškova orgánu z článka
Grégrových k Lamanskému nestal Prášek sám
»věrohodným pramenem« a že těžké
kompromitování »tajným paktem« s něho ne-
sňato, je tak samozřejmo, že to zbytečno
zvlášť podotýkati.
— Svědkové české národnosti nesmějí
býti nuceni k německým výpovědem! Jak
známo, došlo za nynějších jazykových poměrů
u t. zv. »německých« soudů i k tomuto poru-
šení rovného práva jazykového ve známém pří-
padě neohroženého našince, rumburského továr-
níka p. J. Stahaly, jemuž soudce uložil pro če-
skou výpověď svědeckou pokutu s obvyklou
pohrůžkou vězení. Pan továrník podal proti
tomuto aktu spravedlnosti stížnost ke kraj. soudu
v Čes. Lípě, kterýž ji vyřídil, jak ani jinak býti
nemůže, příznivě tímto usnesením, kterýmž se
stížnosti vyhovuje, usnesení e. k. okresního
soudu v Rumburku ze dne 28. dubna 1908 č.j.
Hs 124/8 ra stuznost vzaté se úplně zrušuje
3
a ukládá se c. k. okresnímu soudu v Rum-
burku, by dožádaný svědecký výslech v řeči
české se svědkem Janem Stahalou dle dožádání
e. k. okresního soudu ve Freistadtu ze dne 17.
dubna 1908 č. j. Z VII. 104/8 provedl. O du-
vodnění nálezu kraj. soudu zní takto: Dl
§ 2. ministerského nařízení ze dne 14. října
1899 č. 59 z. z. budiž až do zákonného upra-
vení užíváno jazyků zemských v této příčině
prozatímně ustanovení a zásad ministerského
nařízení ze dne 19. dubna 1880 č. 14 z.z.
Posléze jmenované nařízení stanoví v § 57.
způsobem výlučným, že výpovědi svědků v onom
zemském jazyku sepisovány býti mají, v kterémž
pronešeny jsou a předpisuje též § 8. uvedeného
nařízení v posledním odstavci, že v záležito-
stech trestního soudnictví v každém pádu vý-
pověď svědků sepsána budiž v jazy ku
zemském od nich užívaném. Nemůže
tudíž vzhledem k ustanovení § 7. a 8. nařízení
ze dne 19. dubna 1880 č. 14 z. z. nijak býti
povážlivo, po prohlášení svědka Jana Stahaly,
dne 28. dubna 1908 před c. k. okresním sou-
dem v Rumburku ku protokolu daném, že svou
svědeckou výpověď pouze v jazyku českém ja-
kožto jazyku mateřském pronésti chce, žádosti
jmenovaného svědka vyhověti a jeho svědeckou
výpověď v jazyku od svědka užívaném sepsati.
Jelikož pak svědek Jan Stahala při shora uve-
dené příležitosti prohlásil, že jest ochoten svou
svědeckou výpověď třebas že v řeči české pro-
nésti, nejedná se tu o odepření svě-
decké výpovědi před soudem ve smy-
slu § 160. tr. ř. a nelze tedy z tohoto
důvodu svědka podrobiti stanovám § 160. tr.f.
Bylo tudíž podniknuté stížnosti dáti místa, zru-
šiti svrchu uvedené usnesení, v protokolu c. k.
okresního soudu v Rumburku ze dne 28.
dubna 1908 č. j. — sepsaná, tímto
#15
alto_textblock
#15
okresním soudem jako soudem vyšetřovaelm
pojatá a uložiti c. k. okresnímu soudu v Rum-
burku, by vyslechl svědka Jana Stahalu v ja
zyku českém. O tomto usnesení radní komory
ze dne 4. května 1908 se vyrozumíváte. C. k.
okresní soud v Rumburku, oddělení I, dne
11. května 1908. Pšenička.« Vyrozumění
o tomto usnesení dostalo se panu Stáhalovi na
úřadním papíře, opatřeném pouze německou
hlavičkou »K. K. Bezirksgericht in Rumburg«,
což ovšem je důvodem k opětné stížnosti.
— Čeština v poštovnictví. Z Vídně,
23. května. Z ministerstva obchodu sděluje se
nám: Zpráva, že poštovní asistent v Německém
Brodě p. Vítek byl přesnzen do Holic, jest úplné
bezpodstatna. Pan Vítek dli již od 14 květnu
na pravidelné dovolené, nemohl tedy býti
20. května při předání pošty v Německém
Brodě, o kterém německo-nacionální korespon-
dence včera uveřejnila zprávu, že poštovní
ambulance byla odevzdána ve svazovce s če-
skými soupisy, nehledě ani k tomu, že záslka
předána byla způsobem úplně nezávad-
ným. Ani zde ve Vídni, ani v Praze, ani v Ně-
meckém Brodě není nic povědomo o nějaké pří-
hodě v Německém Brodě. Kromě toho dlužno
konstatovati, že přesazení asistenta Vítka do
Holic jest věcí naprosto nemožnou, poněvadž
v Holicích není pošta erární, nýbrž neerární.
Tolikéž jest úplně bezpodstatna zpráva »Lid.
Nov.«, že byl v Moravské Ostravě disciplinárně
potrestán poštovní úřadník, protože zaváděl vni-
terní češtinu. Bylo zjišténo, že v Moravské
#16
alto_textblock
#16
Dopis Pařížanky.
Saisona květů, modrého nebe a veselí jest
v plném proudu. Chceme býti krásnější u budu
vám vyprávěti, milé čtenářky, co pro náe uchy-
stala Paříž, tento ráj žen ..
Dříve však, než přejdeme k modám, chei
vám sděliti, jak hluboký dojem u nás způsobila
smrt dra. Herolda, horlivého vlastence českého.
jenž byl ve Francii velmi znám a ctěn. Franci
miluje Čechy jako sestru a sdílí s nimi jejieh
zármutek.
#17
alto_textblock
#17
Víte zajisté, že jaro jest pro Paříž nej
krásnější saisonou. Obyvatelstvo její se zdvoj
násobí cizinci, kteří přijíždějí ze všech končin
světa a všude, v divadlech, v restaurantech
na ulicích vidíte a slyšlie folik Američanů,
Angličanů a Rusů, že se vám zdá, jako byste
se oetli někde mimo Paříž. Saisona velkých
společnosti, která zdržuje od mnohých letních
zábav, se ponenáhlu prodlužuje. Diners, plesy
v kolillony konaji se dosud jako v únoru.
Ujala se nová moda, kterou sledují všechny
dámy ze společnosti, nalézajíce v ní zvlášiní zá-
libu, totiž hráti divadlo. Od té doby, co byla
zřízena konservatoř pro ochotníky, kdež velcí
umělci vyučují zpěvu, výslovnosti, deklamaci
podobným věcem, jest velmi chic hráti doma
veselohry. Kus bývá obyčejně sepsán některým
domácím přílelem a hraji v něm mladě dívkys
pánově z kruhu přátel. Hrávají se také revue
hodně lepšího jeviště, rozkošné veselohry, jichž
provedení pořádají ženy, vynikající bobatstvím
a elegancí. Představení koná se vždy u pořa-
datelky slavnosti; tak uspořádala posledně ma-
dame de Yturbe ve svém krásném hotelu n
avenue du Bois velkou dobročinnou slavnost.
#18
alto_textblock
#18
při níž se hrálo divadlo. Kostymy byly nád
herné a představení znamenité. Jest to právě
velmi zábavné a zábava velmi elegantní, protože
aelmi drahá.
Jiou velkou zábavou Paříže, jakmile poč
nou zářiti zlaté paprsky slunce, jsou dostihy.
Dostihy! slovo to zahrnuje v sobě všechny no
vinky módy a způsobuje vzrušení u žen, ktere
se tam dávají obdivovati, i u vášnivých hráčů,
kteří stále mysli, že tam naleznou štěstí .
nebo záhubu. Poslední dostihy byly zvlástě
elegantní, přes to, že počasí nebylo valně příz-
nivé, často pršelo a bylo dosti chladno.
Při pohledu na tolik koketních žen, tak
krásně oblečených, že se z davu ozýval hlasitý
šum obdivu, když šly kolem, vzpomněla jsem
na vás, milé čtenářky a byla bych vám přála
viděti ty ohromné klobouky a oděvy lehounké
a tak přílehavé, že se chtějí už odstraniti spod-
ničky, aby oděv co nejvíce přilehal! Neradím
vám, abyste tak činily, neboť odév, má-li při
chůzi býti krásný, nesmí padati přímo na nohy,
nýbrž spočivati na mulé vlně krajek. Odložte
však spodničky příliš široké, zdobené přelože-
nými stuhami. Spokojte se s jedinou spodni-
ékou hedvábnou, která má na konci nezbytnou
krajku.
Čím méně je znáti, že máte vůbec spodni
čku, tím více se přiblížíle pařížské modě, která
jest tak smělá, že se musíme tázati, kam to
spějeme! Jak daleko jsme se odehýhily od šatu
našich babiček! Jako bych je viděla v jejich
širokých sukních s obroučkami usmivati se po-
hrdlivě nad našimi dnešními modami. Ubobé
babičky! Jak by byly pohoršeny, kdybychom
tuto modu měly sledovati ve všech směrech!
Chtějí odstraniti spodničky, šněrovačky i prádlo
a nahraditi to vše poubým ovinem. Těmito pra-
#19
alto_textblock
#19
vidly řidí se však jen velmi výstřední herečky
a varuji vás před takovými přehnanosími. Velmi
málo žen v Paříži sleduje úplně tuto modu,
chtějí zůstati pouze u velkých linií elegance,
pamětlivy předovším, že předním půvubem ženy
jest cudnost. Vzpomínám si, že jsem viděla
v jednom listě pražském za svého pobytu
v Praze krátký článek o modě, v němž se pra-
vilo, že prý je v Paříži elegantní nositi kratičké
punčochy ! Nikdy jsem nebyla více pobouřena
Jak je možno zneuživati takovým způsobem
lehkověrnosti cizinek a nabádati je, aby nosily
to, co nenosí ani ženy, které se nejmenují
Nedbejte toho, co píšou osoby, které se samy
neřídí radami, jež udílejí. Žena se činí krásnou,
aby okouzlovala a okouzluje tím více, má-li
všechny vlastnosti, které jí zjednávají respekt.
Zvláštnosti jest v nynější silhouettě pruž-
nost těla a proto si dáma již nesmí slahovati
pás, aby se nezdála nemoderní, neboť aspoň
nesmí býti stažení znáti. Jest to následkem rov-
ných empirových sukní, jež se hojně nosl a pře
nichž není třeba přiliš útlého pasu. Je to pro
nás velká výhoda, poněvadž se takto cítime
volny, škoda jen, že nás krejčí chtějí zase ji-
nak mučiti. Když jsme po celou zimu byly vy-
dány chladu s olevřenými šaty a živůtky bez
limce a bez rukávů, vnucují nám nyní na léto
dlouhé rukávy! Tak dlouhé, že zakrývají ještě
polovice rukou! Je pravda, že jsou průhledny.
z tylu nebo z krajek, ale bylo by tak pohodlné
choditi v létě s holýma rukama ! Co platno.
chce-li tak moda! Poslechneme ji ochotně
budeme ji sledovati krok za krokem, abychom
byly krásné, elegantní, abychom okouzlovaly
... byly milovány!
Magdeleine Chaument.
#20
alto_textblock
#20
Franko-britská výstava.
(Pův. dopis „Nár. Listů“)
V Londýně, 16. května.
Výstava jest konečně zahájena, což znamená, že
prázdné sály paláců, které se staví, mohou býti pro-
hilženy platícím obecenstvem dobrého města Lon-
dýna. Pres to však musím dodati, že sekce francouz-
ská má některé sáry, které jsou úplně upraveny, jako
na příklad sál klenotnictví, a poskytují smělým ce-
stovatelům, kteří se odváží do končin v Shepherds
Bush, obdivuhodně ukázky francouzského smění
Osadní oddělení francouzské pokročilo také mnohem
více, než osadní oddělen, našich anglických přátel
Pavilon Indočíny, jehož pěkná a elegantní silhouctta
dělá česí staviteli p. Siffertovi, bude dohotoven v ně
kolika dnoch a rovněž paláce Alžíru, Tunisu a zá-
padní Aíriky budou úplně instalovány před návště-
vou krále a presidenta Falliěra. Sluší vzdáti čest hor-
livosti a rozhodnosti p. Gérarda, distinguovaněho
delegáta alžírského, jakož i organisační schopnosti.
jakou osvědčili pp. Max Robert v paláci Západní
Ariky a Ordinaire v palácí Tunisu.
Palác osad, v němž budou umístěny některé t-
dy XVli, skupiny, bude dohotoven co nejdříve. Sta-
vitel jeho p. Lefovre může býti hrd na elegantn
stavbu, kterou osvědčil svou originalitu a svůj velký
talent.
Mezi Indočínou, úplně bílým a velmi pittoresk
níni pavilonem alžírských a tunisských šejků a pa-
lácem osad zvedá se skvělá rozkládací budova osad-
ní firmy Gilletovy, kdež jsou umístěny kanceláře n-
rodního komitétu pro osadní výstavy. Tato část fran-
couzská bude náležeti mezi clou. výslavy a sympe-
tický generální delegát francouzského oddělení osad
ního p. J. L. Brunet, jehož neunavná činnost způso
bila divy, získá si opět velké zásluhy o národní ko
mitét pro osadní výstavy i naší velkou osadní říš.
#21
alto_textblock
#21
Jest vlastně již pozdé, abych vám vyprávěl
o onom památném dni ve čtvrtek 14. května, kdy
byla výstava franko-brilská zahájena. Zbývá mi jen
vzpo mínka zároveň příjemná i mrzulá, aspoň fysicky.
neboí musím hned uvěsti, že pře. nepříjemnosti, za-
viněné úplným nedostatkem organisace, panovala mezi
Francouzi i Angličany dobrá nálada a jak pravil ve
čtvrtek večer ministr obchodu p. Cruppi, nelze si
představiti skvělejšího důkazu pocitů srdečného
přátelství a sympatie, jež pojí oba národy, než tato
dobrá nálada, vzdorující dešti, bouři a tisícerým ne-
příjemnostem, zaviněným špatnou náladou nebes.
Kromě toho neomluvitelná nedbalost pořada lelů této
zahajovaci slavnosti zavinila mnoho nepříjemností,
které tak brzy nevymizí z paměti těch, kdož byli je-
jich obětí nebo svědky. Dav lidu nahrnul se všude
v přítomnosti několika set policistů, kteří nemohli
zakročiti, poněvadž se jim nedostalo žádných infor-
mací se strany zodpovědných pořadatelů slavnosti,
průvod královský byl několikráte přerván vítězným
návalem zástupu a po celou cestu, kudy se bral ofi-
ciální průvod, bylo nutno brodili se hrdinně kalu-
žemi, močály a malými jezírky. To vše nesmí se opa-
kovati při návštěvě krále a presidenta Falliěra. Po-
horšlivý výjev ze čtvrika bude snad poučením.
Princ Walesský, provázen princeznou z Walesu,
královskou princeznou a věvodou z Argyllu, když se
s velkou námahou dostal ke sjezdovému paláci, vy-
stoupil na balkon, z něhož lze přehlédnouti středni
prostranství výstavy a prohlásil výslavu za zaháje-
nou. Dele v čestném dvoře tísnil se ohromný dav
pod krytem deštníků a déšť padal, padal neustále.
Prine a jeho družina vešli do sálu sjezdového. Po
boku prince nalézali se pan Cambon, francouzský
vyslanec, pan Cruppi, ministr obchodu, pan
Ruau, ministr orby, parsonál francouzského vysla-
neciví a četní diplomaté. Pan Cambon představil pah
princi Walesskému zástupce francouzského oddelen,