#1
alto_textblock
#1
Strana 2. Číslo3.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Dne 4. ledna 1900.
#4
alto_textblock
#4
zvláštních konferencích zabývali se sociálními otáz-
kami. Konference tyto nazývaly se »cereles d'etudes«
a združovali hlavně dělníky, již měli v nich pří-
ležitost studovati ekonomické a politické otázky. Tato
sdružení pro studium sociální otázky byla nejen vzdě-
lávacími ústavy, nýbrž také prostředky propagandy,
kde vzděláváni byli zdatní řečníci i obratní zástupci
svých ideí. V Remeši byl r. 1891 zřízen první
z těchto »cercles d'etudes« a počet jejich rozmnožil
se ve dvou letech tak, že r. 1893 rovněž v Remeši
mohl býti odbýván první sjezd křesťanských dělníků.
Na druhém sjezdu r. 1894 byly založeny již silnější
svazy a učiněn také pokus organisace odborových
spolků. Od r. 1894 až do dubna r. 1896 vztahovala
se činnost oněch svazů na pořádání sjezdů. S rozší-
řením této organisace započalo také vyhraňování tisku
strany.
Roku 1896 ustavila se strana officiálně a na
určito. Vystoupila v tomto roce z periody let svého
vzniku do periody veřejné a všeobecné akce, nebot
vytkla a plijala na sjezdu pevný program strany.
Základními pilíři, úhelnými kameny křesťanské de-
mokracie jsou náboženství, rodina a majetek. V poli-
tickém ohledu křesťanští demokraté veřejně vyslovili
se pro demokratickou státní formu a prohlásili se za
republikány. V sociálním a náboženském ohledu
patří »démokrates chreticus« k oněm katolíkům,
kteří jsou nositeli a podporovateli onoho hnutí, kteréž
usiluje o smíření církve a křesťanství se zásadami a
snahami moderní společnosti. Na sjezdu v Lyo ně
r. 1897 usnešen byl volební spolek s ostatními
stranami politickými.
Roku 1898 následovalo založení generálního se-
kretariátu, kdež udělováno jest o všemožných otázkách
žádoucí poučení. Ve stejné době bylo pomýšleno také
na organisování katolické mládeže a konané již tři
sjezdy katolické mládeže jsou důkazem, že možno na
tomto poli zaznamenati již pěkné úspěchy. Křesťanští
demokraté těší se také souhlasu sv. Otce a odpověd,
již dal papež dne 8. října 1898 na řeč Leona Har-
mela, posilnila tuto stranu, aby pokračovala ve svém
působení. Nová tato strana, kteráž nalézá se ještě ve
svých dětských letech, musí brzy podati důkaz,
má-li při zastupování zájmův katolíků šťastnější ruku.
Portugalské kortezy zahájeny byly včera
trůnní řečí, ve kteréž bylo konstatováno, že Portu-
galsko udržuje s ostatními mocnostmi nejsrdečnější
styky. V trůnní řeči poukázáno bylo dále na návštěvu
německého, anglického a francouzského loďstva v Por-
tugalsku, načež vytčen byl úspěch výpravy na se-
veru Mozambique. V trůnní řeči bylo dodáno, že musí
býti opět jednou ukázáno, že národ, jenž dovedl do-
býti těchto zemí pro civilisaci, netrpí žádným nedo-
statkem živlů, jichž jest potřebí k jejich udržení a
uhájení. Trůnní řeč opověděla na konec rozličná opa-
tření k ozdravění finanční sitaace.
Severní Spojené státy a Čína. Státní ta-
jemník Spojených severoamerických států prohlásil
v ministerské, včera konané radě, že vyjednávání, jež
bylo zavedeno s evropskými velmocemi a s Japon-
skem, ohledně zachování politiky otevřených dveří
v Číně vede k výsledku uspokojivému. — Státní
důchody obnášely v prosinci m. r. 46,759.104
dollary, výdaje 39,145.559 dol. Poslední pololetí
vykázalo přebytek 21,026.934 dol. proti schodku
83,719422 dollarů ve stejné době r. m. Státní
dluh vykazuje úbytek 5,791.824 dol. Hotovost
úřadu pokladu obnáší 1,048.006.041 dol.
#5
alto_textblock
#5
Naše kongrua.
#6
alto_textblock
#6
Volná konference duchovenstva tří vikariátů
chrudimského, chrasteckého a pardubického konala se
na arciděkanství v Chrudimi dne 27. prosince 1899.
Za předsedu zvolen vdp. bisk. vik. sekretář Hajzler
děkan v Přelouči, který zahájiv poradu, udělil slovo
vp. Jiráskovi, kaplanu v Rovně. Dp. Jirasko dů-
kladně zpracoval thema: »JJak má katolický kněz
podporovati tisk katolický pérem?« Usneseno posta-
rati se o to, aby tato práce byla uveřejněna. Druhou
otázku: »O informační knize farní« ku všeobecné
spokojenosti přednesl dp. Víša, katecheta z Dašic.
Po té udělil vdp. předseda slovo vdp. Střebskému,
č. kons. radovi a vikáři v Mikulovicích, jenž shro-
mážděným oznamuje výsledek petic, podaných ducho-
venstvem. Petice duchovenstva, aby byly remunerace
za IV. a vyšší třídy vypláceny ihned po ukončení
školního roku, aspoň tak brzo a tímtéž způsobem jako
cestné, zamítnuta jsko bezdůvodná a oznámeno, že
duchovní mohou tyto remunerace v krátké době as
14 dní po ukončení školního roku obdržeti, když
všichni, jichž se to týče, na konci školního roku
okresním školním radám ihned oznámení o počtu
hodin zašlou; oznámení ta okr. školní rada hromadně
(když ani z jedné školy nechybí) pošle k zemské
školní radě, kde ve třech dnech obyčejně bývá vše
vyřízeno a okresní školní radě zpět posláno. Z toho
vidno, že někdy pro jednoho liknavého pána trpí
ostatní duchovenstvo celého hejtmanství; aby se tomu
#7
alto_textblock
#7
odpomohlo a byla jakási kontrola, kdo již oznámení
o počtu hodin podal a kdo ne, navrhuje vp. Hvězda,
kaplan v Chrasti, aby tato oznámení ihned po ukon-
čení školního roku poslala se zástupci katolické církve
v okr. školní radě, jenž po případě liknavé upomene
a oznámení okresní školní radě odevzdá. Petice du-
chovenstva, aby dosud placená kongrua napřed
kněžstvu byla vyplácena, — jak se vdp. vikář
Střebský u příslušných úřadů informoval — odeslána
s příznivým odporučením od c. k. místodržitelství
v Praze do Vídně. Konečně přikročeno k nejdůleži-
tějšímu bodu volné konference — jednání o naší
kongrue. Důkladný elaborát nasich požadavků podal
vdp. vikář Střebský, na základě mnohých dobrozdání
a návrhů duchovních z Čech i Moravy. Návrhů po-
sláno bylo vdp. vikáři přes 80, dílem od jednotlivců,
dílem od celých vikariátů. Souhrn všech požadavků,
jichž se jest duchovenstvu domáhati, oznámil vdp. viká
Střebský takto:
§ 1. Jelikož kongrua kněží jest úplně nedosta-
tečná, potřebí jest ji upraviti. Samostatní du-
chovní správcové jsou všichni duchovní at
světští, ať řeholní, kteří oprávněni a povinni jsou
vésti samostatně duchovní správu v jisté osadě na
základě investitury a jurisdikce ordinariátní, neb o
biskupa diecese k samostatnémi vedení duchovní
správy jsou zmocněni, jako lokalisté, exposité, admini-
stratoři inkorporovaných far atd. Výpomocní
duchovní jsou ti, kteří samostatným duchovním
správcům od biskupa diecesního přiděleni jsou, aby
jim pomáhali v duchovní správě. Jak samostatným
správcům duchovním, tak i výpomocným kněžím ná-
leží dostatečná kongrua, která se kryje z nábo-
ženského fondu a ekvivalentních poplatků, z tax na
udělení míst všech nově ustanovených duchovnícha
konečně ze státních prostředků.
§ 2. Základní roční kongrua samo-
statných správců duchovních ať na
venkově ať ve městě, kde není kaplana, jest 1200
zlatých, kde jest kaplan za každého o 100 zl. více.
Pro výpomocného kněze 600 zl. Kongrua
veškerých kněží ať samostatných ať výpomocných,
zvýšuje se za každé pětiletí o 100 zl.a
takových pětiletých přídavků ať jest š e s t.
Vedle tohoto základního služného a pětiletých
přídavků náleží duchovním správcům funkční
přídavek, a to do počtu duší 1000 — 50 zl,
do 2000 — 100 zl. od 2000 do 4000 — 200 zl.
od 4000 do 8000 — 300 zl., od 8000 do 10.000
— 350 zl. a přes 10.000 duší — 400 zl. Tato zá-
kladní kongrua v hlavních městech přes 50.000 obyv.
v obvodu 5 kilom. a v místech světových lázní
u duchovních správců se zvýšuje o 200 zl., u kněží
výpomocných o 100 zl.
§ 3. Upravení kongruy děje se na základě při-
znání o příjmu a vydání a to politickým úřadem
zemským ve srozumění s biskupem diecesním. Pro
přiznání o příjmech a vydáních duchovních správců
a výpomocných kněží platí tyto zásady
I. Příjmy: 1. Čistý příjem katastrální z pozemků.
2. Činžovní stálý výtěžek z pronajatých budov ve
své skutečné výši po odražení zákonité kvoty výloh
vydržovacích a amortisačních. 3. Výnos z vlast-
ních kapitálů beneficia, z užitkových práv a řemesl-
ných podniků. 4. Úroky z rent obročí, dotace v pe-
nězích nebo naturaliích. Cena naturalií čítá se dle
šestiletého průměru po odrážce 20 proc. z hrubého
příjmu, jakožto vydání s dobytím jich spojené. Při
3. a 4. bodu povoluje se bez výminky srážka 5pctní
jako vydání při dobývání a výplatě těchto příjmů.
5. Příjmy z přebytků lokálního zádušního jmění, po-
kud takových přebytků bez ztenčení zádušního jmění
smí se ke kongrue použíti. 6. Štolové poplatky necht
pak se do příjmů nepočítají a nechť se upraví
takto: veškeré funkce duchovní jednoduché a oby-
čejné při farní mši sv. jsou vesměs úplně zdarma;
kdo vyžaduje funkci buď slavnostní nebo v jinou
dobu, nechť zaplatí štolu dle dohodnutí nebo necht
se pro takové funkce stanoví nová sazba, diecesním
a zemským úřadem stvrzena a takováto štola necht
se považuje jako diety státních úřadníků, které se
nikde v služné nepočítají. Štolový starý patent, t. zv.
josefinský, budiž úplně zrušen, 7. Mše sv. jakéhokoli
původu a jména nechť se do příjmů nepočítají.
II. Vydání: 1. Veškeré daně a dávky bez roz-
dílu, zeměpanské, zemské, okresní a obecní, poplatky
ekvivalentní z jmění movitého i nemovitého, jakoži
z obnosu za fundační mše a pobožnosti, dále osobní
daň z příjmů, (příspěvek do náb. matice) a jiné po-
dobné dávky. 2. Výlohy spojené s vedením farního
úřadu a to až do počtu 1000 duší — 10 zl. a při
každých nových 500 duší o 5 zl. více. Též dle počtu
duší budiž ustanoven roční paušál na čistění a vy-
tápění kanceláře a archivu. 3. Výlohy spojené s vy-
konáváním a vedením úřadu vikariátního (dekanát-
ního) buďtež hraženy, do počtu 10 far, kteréž vikář
(děkan) musí visitovati, nechť jest roční paušál 150 zl.,
za každou faru oč je více přídavek 10 zl. Vikariátní
sekretáři, kteří povinni jsou revidovati matriky za tuto
#8
alto_textblock
#8
obtížnou a zodpovědnou práci, mějtež honorář obná-
šející 5—10 zl. tolikrát, v kolika farách matriky re-
vidují. 4. Všecky dávky na penězích nebo věcech,
majících hodnotu peněz odváděné z důvodů nějakých
závazků, jež váznou na příjmech. 5. Výlohy na větší
stavební opravy, které beneficiat dle konkurenčního
zákona musí platiti, při čemž budiž k výpočtu po-
vinné kvoty benefciatovy stanovena nová, tímto zá-
konem upravená kongrua. 6. Výdaje na opatření
nutné vody, nemá-li fara své vody vlastní. 7. Povozy
za příčinou dojížďky ve věcech duchovní správy.
Dobu k podání přiznání určí úřady zeměpanské ve
srozumění s biskupem diecése. Poukázání výplaty kon-
gruy staň se hned od nastoupení úřadu ve lhůtě nej-
zazší 4 týdnů. Vyplácení dějž se měsíčně neb čtvrt-
letně přede m.
§ 4. Administratorové uprázdněných obročí berou
svůj plat buď z příjmů beneficia neb z náboženské
matice bez rozdílu měsíčně 60 zl. a slouží fundační
mše sv. za obvyklé diecésní stipendium; rovněž
k tomu jsou povinni administratorové excurrendo,
kteří berou nejmenší plat 30 zl. měsíčně, při veliké
vzdálenosti i více.
§ 5. Samostatní duchovní i výpomocní kněží
mají právo na výslužné, které vyplácí se pře-
dem. Od nastoupení úřadu, po vysvěcení na kněze
až do 10 roku v duchovní správě, přináleží všem
kněžím 50 proc. výslužného z kongruy, kterou ve
svém postavení měli, počítaje v to i pětileté přídavky.
Toto výslužné stoupá každým dalším rokem v du-
chovní správě stráveným o dvě procenta až do-
stoupí úplné kongray v § 2. vyměřené. Když kněz
strávil ve správě duchovní 35 let, může se odebrati
na odpočinek, nemůže býti k další službě vázán, leč
by sám chtěl. K uhražení takto vyměřené pense platí
duchovní ve správě duchovní ze svého kongruového
příjmu procenta do pensijního fondu dle pravidla
státních úřadníků. Ustanovení tohoto § 5. má plat-
nost též pro minulost kněží správy duchovní.
§ 6. Při beneficiích s duchovní správou spoje-
ných, která přidélena jsou některé řeholní společnosti,
mají ustanovení tohoto zákona plnou platnost, jakož
i má to platnost o beneficiích s duchovní správou
spojených, která přivtělena jsou nějaké korporaci,
skládající se z duchovních světských, na př. bisk. ka-
pitoly, kollegiatní, atd.
Toť v krátkosti požadavky duchovenstva, které
jako látka k pravení kongruy zaslány s odůvodně-
ním říšskému poslanci dp. dru. Stojanovi. Vldp. vi-
káři všeobecné díky za obětavou a namáhavou tuto
práci vzdány, pozdravný telegram Jeho biskupské
Milosti do Hradce Králové zaslán a konference skončena.
#9
alto_textblock
#9
Zprávy církevní.
#10
alto_textblock
#10
Chrám Páně u sv. Jakuba stal se opět,
jakož i ostatní pražské kostely o letošních Vánocích
střediskem širokých vrstev katolického lidu. Kostel
ten jest milým svou velikolepou bohatostí umělecké
práce a církevní hudbou. Nedávno obnovený hlavní
oltář, na němž pní uprostřed palem Kristus na
kříži, tone uprostřed záplavy světelné záře a obrovský
nádherný rám obrazu sv. Jakuba, vystupuje z pozadí
svým ohnivým bleskem, že pohled ten vábí mimoděk
přichozího blíž a blíže ku předu. Čistota a lesk ol-
tárů svědčí o svědomitosti a lásce neunavného sa-
kristána. Než to vše ustupuje před vlastním pořadem
pobožností, které u sv. Jakuba se o Vánocích pořádají.
Při slavné mši sv. setkává se hudbymilovný katolík
s uměleckými výkony. Pan ředtel kůru zasluhuje
také plnou měrou obdivu lidu, který v uctivosti se
po jménu jeho tázal. Korunou však a největší ra-
dostí obecenstva jest po sv. požehnání průvod dítek
k jesličkám. Tu zraky dítek i dospělých planou nad-
šením. Na sta lidu se zvedá, vše v nejlepším po-
řádku. A když jemné hlásky dítek zanotují koledu
svému Ježíšku, vlhnou oči mužův i žen. Také nejedna
vděčná vzpomínka letěla polohlasem za mladistvým,
nedávno v Pánu zesnulým P. Fideliem, který dítky
k jesličkám volíval a lásce i zpěvům k Ježíškovi
učil. V den svatých Tří Králů bude poslední průvod
dítek po požehnání k jesličkám. Přejeme každému
dobré vůle, aby se přesvědčil jak mocně působí na
lid tato výborná pobožnost, která druhem
svým jest ojedinělou v Praze. Po průvodu
pak a vůbec denně po sv. požehnání zpívá lid staro-
české koledy, jichžto text i s nápěvem možno v sá-
kristii dostati. Péče vdp. dra. Ludvíka Škrdy o zvý
šení zbožnosti lidu a okrasu stánku Božího nese bo-
haté požehnání.
Nové benediktinské kláštery. Vláda fran-
couzská nabídla starý opuštěný klášter u Jaffy ležící
Abugoš :Benediktinům z Monte Cassina. Sv. Otec
vyslovil přání, aby otcové sv. Benedikta ihned dar
ten přijali a se tam usadili. Dva francouzští mniši
byli tam posláni, aby klášter ten obydlili; jsouto
dpp. Teodor Andrieux a P. Bernard Droutin.
Tento působil dlouhá léta v klášteře Subiacu a St.
Giulianu u Janova.