#1
alto_textblock
#1
Číslo 3.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, dne34. ledna 1900.
#3
alto_textblock
#3
Ročník IV.
#4
alto_textblock
#4
Redakce, administracea
expedice
Praha, Pštrossova ulice,
číslo 200—II.
Nefrankované dopisy se
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí.
Nezapečetěné reklamace
jsou porta prosty.
Inserty účtujeme levně
a při častější inserci po-
skytujeme výhody.
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní.
V pondělí a po svátku
vždy po dvanácté ho-
din pörední.
JednotHvé číslo za 8 k.
Telefon redakce č. 1126
#9
alto_textblock
#9
Předplatné pro
Prahu
s donáškou do domu:
měsíčně. . . . . K 2.80
čtvrtletně . . . K 8.40
celoročně. . . . K 38.60
Pro tuzemsko poštou:
měsíčně . . . . . K 3.—
čtvrtletně . . . K 9.—
celoročně.. . . K 36.—
Předplatné do cízozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně . . . K 12.—
celoročně... . K 48.—
Do Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie, Bel-
gie, Anglie a Ruska:
čtvrtletně .. . K 13.20
celoročně .. . K 52.80
Telefon redakce č. 1126.
#10
alto_textblock
#10
Slunce vychází v 8 hodin 1 minutu ráno.
Slunce zapadá ve 4 hodiny 9 minut večer.
#11
alto_textblock
#11
Ctvrtek:
Sv. Titus, biskup Kretenský.
#12
alto_textblock
#12
40hodinná pobožnost v chrámu Páně od 1. až do
5. ledna u Panny Marie Vítězné u Karmelitánů.
#13
alto_textblock
#13
Pozvání k předplacení
#14
alto_textblock
#14
na katolicko-politický denník
#15
alto_textblock
#15
Katolické List
#16
alto_textblock
#16
Pro Prahu s donáškou do domu předplácí set
2 K 80 h.
měsíčně
čtvrtletně
8 K 40 h.
.
celoročně
. . . . . . . . . 33 K 60 h.
Pro tuzemsko poštou
měsíčně . . . . . . . . . . . 3 K — h.
čtvrtletně . . . . . . . . . . . 9 K — h.
celoročně . . . . . . . . . . . 36 K — h.
Do cizozemska (Německa a Srbska):
čtvrtletně
12 K — b.
48 K —h
celoročně
Do Ameriky, Francie, Švýcarska, Htalie, Belgie,
Anglie a Ruska
13 K 20 h.
52 K 80 h.
.
Jednotlivé číslo za 8 halérů.
#17
alto_textblock
#17
čtvrtletně
coloročně
#18
alto_textblock
#18
Spolčujme sel
#19
alto_textblock
#19
—a. — V krátkém tomto hesle starého Slad-
kovského záleží ohromná hospodářská síla. Proč
židé vítězí nad námi? Ničím jiným, než svou soli-
daritou, že jsou všickni za jedno. Žid se ujímá
žida a tím se udržují ve vládě. V Praze na pří-
klad mají židé zednářskou lóži, jejíž účelem je,
židovskou soutěží ničiti křesťanské obchody. Je-li
někde dobrý křesťanský obchod, usadí se stejný
obchod židovský vedle, kde se zboží dává laciněji.
Obchod ten udržují židé společně, až křesťanský
obchodník je zničen a obchod zavře. Rolnictvo si
naříká, že plodiny zemědělské nic neplatí. Pravda
jest, že skoro všecken obilní obchod v Čechách je
v rukou židů. Kdo je toho příčinou? Řekneme-li,
že rolníci sami, je zle. A přece tomu tak. Veliké
mlýny, které sypou do jedné násypky k mletí 500
až 700 hektolitrů, nekupují od rolníků, nýbrž od
židů, a to na směnky. Dnes se neplatí za zboží
z ruky do ruky, dnes jde všecko na dluh. Proto
opanuje na trhu ten, kdo může dávat hodně na
dluh a kdo to vydrží. Žid si pomáhá tím, že zboží
na dluh dává třeba o 20 procent dráže a tím také
bohatne. Když žid od mlýna nedostane zaplaceno,
nevadí; ohlásí konkurs a obchoduje zase dále.
Jaké úpadky židé dovedou dělati, o tom nemáme
ani potuchy. Jak známo, hromadí se všecko obilí
z celé Rusi v Oděse.
Jak si ruští židé, vývozníci ruského obilí,
v Oděse počínají, poznáme z následující události.
Obilní spekulanti v Berlíně rozeslali koncem
července minulého roku na veškeré světové plodi-
nové bursy výstražné dopisy, ve kterých praví:
Varujeme pány obchodníky před obilním agentem
Benjaminem Münzerem ve Vosniesčensku, který
do lodi s nákladem obilí míchá spousty plev a
jiný drobný neřád, když skládá obilí z vagonů na
převážecí loďky. Agent zastupuje firmy Gutmanna
Raschlkamskyho a Abrahama Knebelmanna. Dále
upozorňujeme na firmy Moses Kleibs v Nikolajevě
a Mosesa Schapira v Oděse, které se zdráhají
platiti dluhy, a také na firmu Abraham Grünberg
v Oděse, která byla odsouzena v Londýně výro-
kem poroty »London Corn Trade-Association« a
přece drze se zdráhá platiti. Konečně varujeme,
aby nikdo neměl obchodních styků s firmou Sa-
muel Herschmann v Nikolajevě.«
Jak čtenáři vidí, v takových rukou vězí obrov-
ský mezinárodní obchod s obilím. Jmenovaní zde
živlové rozhodují dnes o cenách obilních. Tážeme
se tu veřejně našeho rolnictva: jaký že je pro-
středek, vyrvati obchod obilím z rukou těchto
chytrých spekulantů? Každý mimoděk nám odpoví:
Jediné spojením rolnictva, sjednocením všech
hospodářů za účelem, aby rolníci sami rozprodá-
vali své obilní zásoby. Dnes musí však rolnictvo
na to pomýšleti, že největší jeho odběratelé, mlýny
a velké pekárny kupují jen na sněmky. Dnes
ohromné závody pracují jen na úvěr. Pomysleme
si, že koncem roku 1899 měly světové banky
#20
alto_textblock
#20
v oběhu směnek na tyto obnosy: banka rakousko-
uherská za 204,066.466 zl., německá říšská banka
za 1028 7 nil. marek, banka londýnská za 423 mi-
lionů zlatých, banka francouzská za 1049 milionů
franků, banka belgická za 346 milionů franků,
banka nizozemská 67.5, italská 306.6, španělská
1048 mil. peset.
Tedy průmyslníci a obchodníci v západní
Evropě měli vypůjčeno na směnky koncem měsíce
prosince 1899 z bank peněz v obnosu 2595 mil.
zlatých! To je obnos vypůjčený na směnky, tedy
jen na krátko, asi na 2 nebo 5 měsíců. Chce-ii
dnes rolnictvo pustiti se do obchodu s obilím.
to jest do prodeje vlastních výrobků, musí počí-
tati s tímto faktem a zaříditi se na prodej s kre-
ditem. To jest ale jen tenkráte možno, když rol-
níci se sjednotí ve společenstva obchodní a úvěrní.
Jednotlivý rolník nevládne kapitálem, jako na př.
obilní a chmelařská firma Sonnenschein a Landes-
mann v Praze. Takový žid má do obchodu půl
milionu zlatých kapitálu, ale mimo to může si za-
běhnouti do každé banky, kde mu na směnku
půjčí 20 neb 30 tisíc zlatých najednou, pakli po-
třebuje peněz, když chce skoupit celou sklizeň ně-
kterého velkostatku, na kterém kšeftu se nejvíce
vydělá.
Rolnictvo dolnorakouské má dnes 12 spole-
čenských obilních skladišť, z kterých každé po-
jmouti může 50 až 100 vagonů obilí. Rolnictvo
sjednocené jako družstvo obchodní s obilním špý-
charem nemůže pracovati, pakli nemá po ruce ke
svým službám dosti úvěrních závodů.
Rolnictvo dolnorakouské má dnes zřízeno přes
400 Raiffeisenových záložen a v nich k použití4
miliony zl.
Rolnictvo v Německu mělo r. 1898 družstev
v počtu 12.180 a z toho bylo 8655 záložen, ve
kterých má k použití přes 100 milionů marek.
Konečně docházejí zprávy z některých krajin
českých, že i u nás ledová kůra začíná pukati.
Rolnictvo okresů chrudimského, královéhradeckého,
čáslavského a lounského konalo již přípravné
schůze ke zřízení obilních špýcharů a společenstva
obilního. Tentokráte má se za to, že ze slov bu-
dou skutky.
Připomínáme již předem, že i obilní špýchary
nebudou konati divy a že metrák pšenice nepo
skočí na 40 korun. Podotýkáme dále, že i obilní
špýchary učiní úpadek jako rolnické cukrovary.
pakli tam budou chodit i rozkazovat lidé s dlou-
hými prsty, hlubokou kapsou a židovským svě-
domím.
Jestliže rolnictvo v obilních špýcharech samo
sobě nebude hospodařit poctivě, pak za krátko
i obilní špýchary zkoupí židé, jako zkoupili rolni-
cké cukrovary.
#21
alto_textblock
#21
Zprávy politické.
#22
alto_textblock
#22
V Praze, 3. ledna
#23
alto_textblock
#23
K situací. Není již pražádné pochybnosti, že
nynější prozatímní ministerstvo Wittkovo vykonavši
svůj úkol, odstoupí ještě v polovici tohoto měsíce, aby
po něm ujalo se otěží vládních nové úřadnické, ale
přece jen již definitivní ministerstvo. Předsedou, t. j.
duší i srdcem jeho zároveň bude dr. šl. K örber,
bývalý ministr vnitra v kabinetu hr. Clary-ho. Pova-
žován jest všeobecně za vynikajícího důvěrníka ko-
runy, jehež hlavním posláním bude, aby parlament
učinil opravdu dělným a zároveň zamezil další použí-
vání § 14., kterýž zprotivil se již všem politickým
stranám bez výminky.
Aby dr. šl. Körber věc dokonale provedl, po-
kusí se prý poznovu o provedení nějakého dorozumění
Němců s Čechy. Krokem a prostředkem k tomu
bude prý zvláštní, od něho již vypracovaná osnova
jazykového zákona, již předloží říšské radě. Osnova
tato vztahovala by se nejenom na Čechy, nýbrž i na
Moravu, ba snad i na Slezsko. Podstata onoho chy-
staného jazykového zákona známa dosud není. Pro-
slýchá se jenom se vší určitostí, že zavádí se úřadní
čeština a proto předpokládají »zasvěcené kruhy«, že
čeští poslancové nebudou proti takovémuto návrbu
#24
alto_textblock
#24
zákona prováděti obstrukci a že následkem toho pře-
ložena byla by celá dorozumívací akce do výboru pro
jazykový zákon, v němž konečně byla by také roz-
hodnuta. Dr. šl. Körber chce prý pokusiti se o roz-
řešení tohoto úkolu se vší možnou energií a hodlá
za tím účelem sestaviti t. zv. koaliční úřad-
nické ministerstvo, t. j. takové, jež sestávalo
by sice z úřadníků, ale z takových, v nichž zosob-
něno jest různé sice, ale určité politické smýšlení. —
Dr. šl. Körber započal také již v té příčině s rozlič-
nými politickými úřadnickými osobnostmi vyjednávati.
Jmenují se v tom ohledu zvláště hr. Bylandt-Rheidt,
markýz Bacquehem a j., protože však podle všeho
jedná se dosud jen buď o pouhé pověsti, nebo zbožné
přání, více o tom prozatím se nešíříme.
Rakouská delegace ukončí dle zpráv bud
17. nebo 18. t. m. Obvyklé delegační hostiny u cí-
saře konány budou v prvních dnech příštího týdne.
Po ukončení delegací budou dle všeho zasedati opětně
sněmy.
Námořní výbor uherské delegace konal
dns schůzi, v níž schválena byla s několika hoto-
vými změnami zpráva referentova o námořních před-
lohách.
Německý velevyslanec ve Vídni, kníže
Filip Eulenburg obdržel od císaře rakouského
za příčinou svého vysokého vyznamenání nejsrdečnější
blahopřání. Německé listy vytloukají z tohoto pový-
šení nesmírný kapitál, dokazujíce, že význam jeho
vzrůstá tím více, protože vyznamenání ono jest do-
kladem, že kníže Eulenburg dostál jako velevyslanec
ve Vídni úplně intencím svého panovníka. Shodují-li
se tyto intence také s tím,že hrabě, nynější kníže
Eulenburg zasáhl činnou rukou také do vnitřní poli-
tiky v Rakousku, jest sice nejisto, ale německo-libe-
rální a jiné pro trojspolek blouznící listy potvrzují to
více než zřejmě. Ostatně dlužno k tomu podotknouti,
že ministr rakouských zahraničních záležitostí hr. Go-
luchowski na ručesť osedlati dal svého bojovného oře
v dobrovolně vládním »Fremdenblattu« a pomocí
jeho pořádně pokáral posl. Ugrona, jenž v delegaci
uherské a posl. dra Grégra, jenž v delegaci rakouské
ozval se proti trojspolku.
Francouzský vojenský splnomocněnee
v Berlíně, podplukovník Foncauld, byv jmeno-
ván velitelem 31. pluku pěchoty v Rlois, opustí
co nejdříve hlavní město německé říše. Jmenování
jeho dlužno zajisté zváti jenom odpovědí francouzské
vlády na odvolání majora Süzkinda, německého vo-
jenského splnomocněnce v Paříži
Veliké státní přelíčení, kteréž konáno bylo
před francouzským senátem jako státním soudním
dvorem, jest ukončeno. Rozsudek bude vynešen nej-
spíše po tajné poradě senátu ještě dnes. Počet sená-
torů, kteří byli členy státního soudního dvoru, ztenčil
se během přelíčení na 212, z nichž 139 hlasovalo
pro a 74 proti kompetenci. K odsouzení jest potřebí
tedy většiny 107 hlasů. Způsob, jakým se hlasuje, je
tento: 1. otázka viny; 2. polehčující okolnosti; 3. vý-
měr trestu; 4. odložení trestu.
Křesťanská demokracie ve Francii.
Žádná země ve Francii nemůže vykázati se tak veli-
kým počtem politických frakcí a stran jako Francie.
Ba sami socialisté, kteří v jiných zemích jsou tak
šťastni, že mohou se honositi svou jednotou, jsou
právě ve Francii roztříštěni do sedmi frakcí. Poli-
tické obraty, jimiž byla Francie zachvácena, veliká
spotřeba ministrů působí jako lučavka na všecky
strany, takže také francouzští katolíci trpí rozkladným
tímto passusem.
Až do nejnovější doby nebyli katolíci ve Francii
zastoupeni politicky příliš šťastně. Nechtěli jednak
smířiti se s republikou, jednak holdovati zas zvláštní
protisociální nauce, takže klesli na stupeň jisté bez-
významnosti ve Francii. K tomu družil se ještě také
nedostatek agitace a čilosti. Ale asi od sedmi let
pozorovati lze mezi francouzskými katolíky hnutí, jež
z nepatrných počátků stalo se dnes politickým čini-
telem ve Francii. Jest jím strana křesťanských de-
mokratů.
Ku podivu: podnět k tvoření této křesťanské
demokracie zavdala encyklika »Rerum novarum«,
neboť duchovní i laikové byli v ní vyzváni, aby na