#1
alto_textblock
#1
Románová přiloha
#2
alto_textblock
#2
Národních Listů“ k čislu 85. ze dne 27. března 1903.
#3
alto_textblock
#3
Různé zprávy.
= Žebrák a zloděj. Z Paříže se oznamuje: Hra-
běnka H. přijela onehdy k jednomu z velkých krámů
v ulici Royale. Když vystupovala z kočáru, přistou
pil k ní žebrák a pokorně plačtivým hlasem ji pro
sil: »Paní kněžno, po tři dny jsem ničeho nejedl;
smilujte se nade mnou.« Člověk vypadal vskutku
velmi zbědovaně. Hraběnka otevřela kabelku a vy-
ňala z ní sáček zlaťáků. Ale v tom připlížil se za
ní jakýs ničema, vytrhl hraběnce sáček z ruky a
utíkal, co mu nohy stačily. »Ach, ten ničema !e
vzdychl žebrák, jemuž unikla naděje na štědrou al-
mužnu, ale ihned se vzchopil a jal se běžet za zlo-
dějem tak mrštně, že by nikdo byl nevěřil, že tř
dny nejedl. A vskutku se mu podařilo chytit zloděje
blíže Elysejských polí. Chopil jej za límec a strhla
se rvačka, jíž učinila přítrž policie. Na komisařstv
pochválil komisař žebráka za jeho poctivost a sta-
tečnost. Žebrák se jmenuje Francois Cherry a jest
mu 42 roky. Zloděj, jakýs August Robert, 22letý, bez
zaměstnání, byl dodán k soudu. Hraběnce H. vrácen
opět její sáček a žebráku dostalo se štědré odměny
= Romantické dědictví. Z Londýna se oznamuje
Earl of Ellesmere, beztoho již značný boháč, nastou
pil těchto dnů dědictví, jež jej učinilo jedním z nej
větších boháčů v Anglii. Toto dědictví má zcela
zvláštní historii. Prapraděd earlův byl třetí a po-
slední vévoda of Bridgewater. Narodil se roku 1736
osiřel již v jedenáctém roce; následkem ledabylého
vychování nesvědomitými poručníky stal se z něho
mladý světák, jenž se staral toliko o karty a dostihy,
až nešťastná láska ke krásné ovdovělé vévodkyni of
Hamilton způsobila v životě jeho obrat. Uchýlil se
v samotu do Worsleye a věnoval se od té doby vý-
hradně stavbě průplavů a tak se stal zakladatelem
anglického systému průplavů. Celkem vynaložil na
stavbu průplavů 300.000 1. st., což dle nynější hod-
noty znamená aspoň třikráte tolik. Průplav Bridge-
waterský, jenž nese jeho jméno, stal se tak výnos-
ným, že poskytoval ročního důchodu 75.000 1. st. Před
svou smrtí r. 1803 proměnil veškeré svoje nemovi
tosti ve fideikomis, z něhož po sto let jeho dědicové,
první earl of Ellesmere a jeho potomci směli bráti
toliko roční důchod. Teprve nyní tudíž připadla tře-
tímu earlu of Ellesmere celá pozůstalost vévodova
plné užívání. Šťastný dědic jest osobnost na závo-
dištích velmi známá, zejmena pro neobyčejnou smůlu
jež ho tu pronásleduje. Četní jeho koně o velkých
dostizích dostihli cíle na druhém místě a nikdy se
mu nepodařilo, dosíci první ceny. Proslavený kůň ze
stáje vévodkyně of Montron, za nějž zaplatil 8000l.
st., jakmile se stal jeho majetkem, nevyhrál již ani
jedinkrát.
= O ztroskotání parníku »Madiana« oznamují se
ještě následující další podrobnosti: Na parníku »Pre-
toria« přibylo do Nového Yorku 11 cestujících par-
níku »Madiana«, který dne 10 února, jak jsme už
oznámili, narazil na úskalí u Bermudy. Na »Pre-
torii« přijeli sem též současně výplatčí, vrchní kor-
midelník a 49 mužů z posádky nešťastného parníku
Šťastně zachránění cestující o neštěstí mnoho vypra-
vovali a všichni jednohlasně vyslovili se o statečnosti
jakou ženy osvědčily v hodině největšího nebezpečí.
Během několika minut, když byl nešťastný parník na-
razil na úskalí a se ztroskotal, uhasl obeň pod kotly
a hned na to vypukl požár v přední části lodi, kde
#4
alto_textblock
#4
se předčasně vzňaly signální rakety. Na štěstí pro
trosečníky pomáhaly vlny, které se přes parník valily
mužstvu oheň hasiti, takže byly plameny záby uhaseny
»Byly 4 hod. ráno a cestující většinou spali, když loď na-
razila na úskalí,« vypravoval Ires Edwin z Montclairu,
N. J., jeden ze zachráněných cestujících. »Hned na to
bylo slyšeti rozkaz důstojníka, který měl právě službu.
„Všichni muži na palubu! Připravte ochranné pásy
Parník se potápí!“ V divokém zmatku spěchali cestu-
jící pouze v nočním obleku na palubu a mezitím
parník usadil se na úskalí a naklonil se na bok. Du-
chapřítomnosti důstojníků a jednotlivých cestujících
dlužno děkovati, že nepropukla na lodi panika. Ko-
nečně o 9. hodině dopoledne dostavila se od břehu
pomoc a jak cestující, tak i mužstvo byli šťasně za-
chráněni.«
= O výtržnostech proti židům v Dubossarechv
chersonské gubernii oznamují se následující podrob-
nosti: Tři hoši ve věku čtrnácti až patnácti let šli
koupit tabáku do krámu zdejší židovky. Dva zůstali
na ulici, třetí vešel do krámu. Oba hoši čekali dlouho
na ulici a když se jejich soudruh nevracel, vešli do
krámu, poptat se po něm. Bylo jim odpověděno, že
hoch odešel zadním vchodem. Hoši uvěřili a odešli,
ale soudruha doma nenalezli a teprve čtvrtý den na-
lezena jeho mrtvola v zahradě blíže lesa. Při ohle-
dání mrtvoly nalezeno 35 ran, zasazených ostrým
nástrojem, jedno oko bylo vyraženo a na rukou byly
patrny stopy spoutání. Obyvatelstvo bylo přesvěd-
čeno, že hoch byl zabit židy a že krve jeho bylo
použito k náboženským obřadům židovským. Obecní
představenstvo započalo vyšetřování této záhadné
vraždy, jeden žid prohlásil, že zná osoby, ale shle-
dáno, že je choromyslný. Rozzuřený lid. vytloukl
okna židovských domů. Po vrazích přese všecko pá-
trání není dosud nijaké stopy.
= Sobevražda anglického generála. Z Paříže se
oznamuje: Generál sir Hector Macdonald, velitel vojsk
na Ceyloně, zastřelil se ve středu odpoledne ve zdej-
ším hotelu Regina, kde se byl ubytoval na cestěz
Londýna. Macdonald byl povolán do Londýna, aby
se zodpovídal z těžkých obvinění a vracel se na
Ceylon, kde měl být souzen soudem ustanoveným
tamějším guvernérem. Jde tu o těžké přečiny proti
mravopočestnosti, jichž se Macdonald dopustil jako
velitel na Ceylonu. V zanechaném listě prohlásil, že
se musil usmrtit, poněvadž časopisy přinesly zprávy
o věcech, z nichž je obviněn. Jeho nepřátelé na
Ceyloně budou prý teď spokojeni. Generál Macdo-
nald vyznamenal se v bojích v jižní Africe stateč-
ností a upadl svého času v zajetí burského generála
Jouberta.
#5
alto_textblock
#5
Zemřelí v Praze.
#6
alto_textblock
#6
Dne 23. března 1903: Vránova Karolina; dcera
dělníka, /4 roku, 40—I. Svítil Bedřich, assekurační
úřadník, 74 roky, 525—II. Fuchsová Kateřina, sou-
kromnice, 63 roky, 99—III. Dohnalova Božena, dcera
topiče, 41/2 roku, 216—VII. Svoboda Václav, syn to-
várního dělníka, 3 měsíce, 20—VIII. Jelínková Karo-
lina, manželka továrníka, 62 roky, 406—VIII. Wil-
helm Božetěch, syn zlatníka, 6 neděl, 615—I. Smí-
škova Josefa, dcera truhláře, 21/2 roku, 884—I. Laci-
nova Marie, dcera dílovedoucího, 7 roků, 923—II. Blo-
chová Anna, vdova po měšťanu, 82 roky, 286—III.
Staněk Karel, syn obuvníka, 10 měsíců, 176—v.
Krňanská Marie, tovární dělnice, 27 roků, 30—vI.
#7
alto_textblock
#7
Vetečník Josef, syn pomahače, 15 roků, 644—VII.
Wanka Karel, syn jircháře, 81/2 měsíce, 500—VIII.
Ve všeobecné nemocnici: Alexander Jan, syn
zřízence elektr. dráh, 31/2 roku. Křížek Karel, krejčí,
49 roků. Sokolíková Marie, manželka zedníka, 28
roků. Topínková Marie, vdova, 79 roků. Uhlíkova
Antonie, služka, 21 rok. — U Milosrdných se-
ster: Medeková Mágdalena, žebračka, 80 roků
#8
alto_textblock
#8
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
#9
alto_textblock
#9
154. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
#10
alto_textblock
#10
V pátek 27. března.
#11
alto_textblock
#11
Nově studováno.
Gazdina roba.
Drama o třech dějstvích. Napsala Gabriela Preissová.
Režisér Josef Šmaha.
OSOBY: Mešjanovka, Kotlibová, selky, M. Ryšavá.
A. Archlebová. Mánek Mešjaný, F. Matějovský. Ma-
ryša Kotlibová, A. Havránkova. Eva, krejčírka, M.
Hübnerová. Tetka Evina, L. Danzerová. Samko Jagoš,
kožušník, K. Želenský. Zuzka, podruhyně, R. Kolá-
rová. Doktor z Hrozenkova, E. Focht. Notariuska.
jeho žena, L. Dostalova. Huspeka, pravotár z Preš-
purka, P. Řada. Danyš, sklínkář, R. Kafka. Jožka,
šohaj, K. Mušek. Poluša, jeho frajerka, A. Červená.
Žiga, dělník, houslista, J. Havelský. Rubač, dělník
R. Inneman. Baron, baronka, majetníci dvorce v Ra-
kousích, F. Steinsberg, A. z Towarnických. Správce,
A. Hlaváček. Stárek, V. Zintl. Jiný stárek, K. Váňa.
Slovenský lid vesnický, šohaji a děvčata, dělnícia
dělnice, hudebníci.
Po druhém dějství přestávka.
#12
alto_textblock
#12
Konec o 9. hod.
#13
alto_textblock
#13
Začátek o 7. hod.
#14
alto_textblock
#14
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
#15
alto_textblock
#15
Začátek o 7. hod.
V pátek 27. března.
Dvacátá hra v předplacení.
Poprvé: Delikátní poslání.
Veselohra o jednom jednání. Napsal E. Scribe. Pře-
ložil Bohdan Lachmann. Režisér B. Lachmann.
Na to: Poprvé: Zlaté pero.
Napsal Karel Tůma. Režisér B. Lachmann.
Ke konci: Poprvé: Boceacciův dekameron.
Napsal X. Menhard-Litoměřický. Rež. B. Kovář.
#16
alto_textblock
#16
(blíže Palackéh
mostu).
Začátek o 7. hod.
68. hra v předplacení (páteční)
Růženka, spanilá voňavkářka
(La jolie parfumeuse.
Komická operetta o 3 jedn. Napsali Cremieux a Blum.
Přel. V. Táborský. Hudba Offenbachova.
Režisér Jan Kubík. Dirigent J. Hess.
#17
alto_textblock
#17
Aréna na Smíchově
#18
alto_textblock
#18
V pátek 27. března.
#19
alto_textblock
#19
6935
#20
alto_textblock
#20
na Král.
Pištěkovo lidové divadlo vinohranes
Začátek o 7. hod.
V pátek 27. března.
Lidové představení za poloviční ceny.
Po šestnácté: Ben-Hur.
Výpravná hra o 9 obrazech s předehrou. Dle Walla-
6899
ceova románu napsa! Otto Faster.
#21
alto_textblock
#21
— 56 —
#22
alto_textblock
#22
— 53 —
#23
alto_textblock
#23
na míle, jak supěl, když oddychoval, ale donesl ji až na
vrchol a tam padl mrtev k její nohám; a ona odešla do
kláštera a zemřela. Hippolyte vyprávěl také jiný konec
této báje, že zhubla truchlíc pro rytíře a následujícímu,
který přišel, nečinilo to již žádné obtíže a tak se vzalia
žili dále šťastně. Ale mně se líbí lépe tragický konec. A
vyprávěl, že venkované posud tvrdí, že za měsíčných nocí
slýchají rytíře hekati, ale Antoine řekl, že to jest nejspíše
vlečný stroj. Že to od něho není hezké, viď, matinko
Na zámku de Croizmare, dne 24. srpna.
Nejdražší matinko. — Jsem jista, že zde již nevy-
držím ani čtrnácte dní. Vrátili jsme se v pondělí večera
kmotřinka byla nanejvýš nepříjemná. Říkala všemožné zlo-
myslnosti o de Tournellových a zvláště o baronce;a
Jean vypadal nervósní a rozmrzelý a Héloise jako soumar;
a Viktorina povídala, že jsem se beze vší pochyby dobře
bavila, ale co se jí týče, že by ji mrzelo, aby ji považo-
vali za »mladou paní«, což prý řekla madame de Visac
(dáma, která přišla na návštěvu, když jsme odjeli): —
»Kdo jest ona mladá paní s vaší švakrovou?«
Viděla nás odjížděti. Řekla jsem, že mně to lichotí,
ano patrně znamená ve Francii vše, což jest půvabného,
pravý opak dívek. Slyšela jsi kdytakovou ještěrku, ma-
tinko? A uváží-li se, že mně jest teprve sedmnáct leta
ona jest stará panna dvaadvacetiletá; mně to připadá příliš
směšné. Nemusí se báti, ji nebude nikdo považovati za
provdanou, vypadá jako nemotorná německá vychovatelka.
Včera přišla na svačinu dvě děvčátka její přítelkyň, ovšem
že s maminkami a měla jsi slyšeti jejich blbou rozmluvul
Všechny si dřeply na dlouhou pohovku ve velkém saloně,
jako řada loutek. Obě přítelkyně se až zajíkaly roze-
#24
alto_textblock
#24
V hotelu Frascati v Havru, v neděli dne 21. srpna.
Nejdražší matinko — naše krásné cestování se,
bohužel, chýlí ke konci, neboť dnes večer odebéřeme se
do Trouvillu a odtud vlakem zpět do Vinantu. Za Caude-
bekem již není řeka daleko tak krásná, ale Tancarville
jest pěkné a vypadá velmi majestátně, strmíc v takové
výši. Vikomt na mne mluvil neustále po ten čas, ale Jean
býval při tom. Když jsme dojeli do Havru, byli jsme za-
prášeni a opáleni, a šli jsme s Héloisí a markýzou ihned
do velkých lázní. Nejsou přímo u hotelu, proto jsme za-
kryli velký nedostatek v obleku svými věrnými, nepromo-
kavými plášti. Na schodech jsme potkali de Tournella,
který se právě vracel z lázní; smál se, když nás spatřil
a pravil, že si nikdy nepomyslil, že by úctyhodný šat
takto se mohl upraviti! Oh, jak jest to krásně, pořádně
se opět jednou vykoupati!
Anežku, jak vidím, příliš výlet netěšil. Bůh milý ví,
kde spala. Myslila jsem si, že bude nejmoudřejší raději
se neptati. Měli jsme velmi veselý oběd. Zvykám si již
pokřikovati přes stůl na všechny; bude mi to připadati
velmi podivné, až se vrátím do Anglie a budu nucena
rozmlouvati pouze se sousedem. Ve Frascati nemají špat-
nou kuchyni a bylo velmi příjemné, když jsme měli opět
pořádnou stravu.
Hippolyte myslí, že jsme se hrozně rozjedli; slyšeli,
jak včera mumlal barončině panské: »Čerti vědí, kam se
to děje do těch dam, co všecko snědí? Cpou se po
celý den.«
Po obědě jsme pili kávu na terase a poslouchali
hudbu. Héloise po celý den skoro ani nepromluvila na
»Antoina« a on vypadal velmi nešťastně a madame de
Jeji zprávy.
#25
alto_textblock
#25
14