ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 8d4ac469-1b76-4dc9-af88-8c0221facc55
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 7
#1 alto_textblock #1
Číslo 27.
#2 alto_textblock #2
„Nový Jihočeský Dělník".
#3 alto_textblock #3
Strana 3.
#4 alto_textblock #4
sestře. Ale Štípek přišel opět a opět, až i na kolena padl, a tehdy jsem mu řekl: Vidíš, dosud jsi nemohl ani sám sebe ošatiti, jak pak potom uživíš ženu a děti, když se oženíš. Vidíš, jak by ti to bylo dobré, kdybys byl mne poslechl a byl’s hleděl něco si zabospodařiti. Když jsi se řídil raději vedle rady jiných, jdi si nyní k nim, ať ti pomohou. (Výborně! ... A tak jste to učinil i při úmrtí jeho ženy a dítěte. K čemu tedy, prosím Vás, opravujete? Nebyla 1 klerikální necitelnost?! Vidíte, a ti jiní mu skutečně pomohli, aniž by byli jeho příbuzní.) Není pravda, že jsem se jindy před ním zapřel, kdy nic na mne nežádal. Pravda jest, že přišel přát mně ku jmeninám a že nic žádati nemohl, poněvadž jsem ho k sobě ani nepustil, nýbrž jemu před nosem dvéře zavřel, (no, to bylo hezké!) aby ke mně nemohl. — Není pravda, že tehdy z mé světnice vyklouzla mladší dáma, právě když dělník Štípek chtěl otevírati. U mne tehdy vůbec nikdo nebyl (ne?), tedy také žádná dáma u mne nebyla. Ale pravda jest, že dělník na zamčené dvéře klepal a je otevříti chěl. I otevřel­ jsem je, abych viděl, kdo tolik tam klepá. (Podivno, že tolik klepal a neodešel, když na prvé zaklepání pan strýček se neozval? . . Musel patrně vědět, že skutečně je pan strýček doma. A o tom utvrdila jej ona dáma. A nač vlastně ji p. Raška zapírá? Což řekli jsme tím něco zlého? Ale všichni klerikálové jsou takoví: jakmile slyší o ženě, již mají na zřeteli něco -smyslného. My přece podobného nic ve zprávě naší nepovídáme.) Uzřev ale Štípka a zaslechnuv jeho sladounké: »A pane strýčku!« opět jsem je zavřel. Toliko dle pravdy. (Skutečně?...) V Č. Budějovicích, dne 17. prosince 1902. Jan Raška, prof. bohosloví ve výslužbě. — Měli-li jsme pravdu, když nadepsali jsme tehdy naši zprávu: Klerikální necitelnost — ujišťuje nás vždy průvod na židovském pohřbu, když se béře kolem oken naší redakce Rudolfovskou třídou. Staří, mladí, bohatí i chudí, doprovází vždy na poslední cestě zemřelého a tu vzpomínáme si na bohoslovce pátera Raška: Ten nešel ani na pohřeb ženě — legitimní ženě — syna své vlastní sestry ani smrtí její nebyl obměkčen, (ač rádi říkají kolegové jeho, že smrť smiřuje) a tato nikdy ve svém životě mu neublížila. Tak vypadá ve skutečnosti­ bohoslovec páter Raška a nepomohl si pranic ani famosmní svou opravou. Redakce. X Panu staviteli Tieblovi, městskému radnímu v Táboře, do památníku! Z Tábora se nám píše: Letošního roku obdržel jsem zaměstnání u zmíněného­ pána jako domovník a zahradník. Co vše musel jsem u něj zažít, chci uvést veřejnosti. Pan Tiebl, tak „chvalně" známý mezi řemeslníky, nevěděl, které všechny práce měl by chtíti najednou:­ jako zahradník musel jsem sám zrýpat celou zahradu, vysázet, okopat, vypleti, denně dvě hodiny zalívat a jiné ještě práce v zahradě konat, takže jsem byl zaměstnán v zahradě každý den ráno, dopoledne a večer; domovnictví musela zastati sama žena: každý den zamésti tři poschodí i schody ručním smetákem, zábradlí štětkou, okrasy pak leštit klůckem akaždý týden všechno umývat. Potřebovala-li k práci té světlo, musela si je sama ze svého koupit. A za toto všechno dření dostali jsme volný byt, avšak — ve sklepě, z kterého nikde bychom neplatili více, než 60 K ročně. Žádal-li jsem na panu stavitelovi kousek místa na brambory anebo dříví, „neměl" nikde místo. Nejpěknější však je, že když jsem mu vše uvedl do pořádku, dal mi 14denní výpověď, ovšem že také i z bytu. Proti tomu jsem se ohradil, ale p. Tiebl přivedl notáře, aby mne „ukrotil“. Nabízel mi pořád něco k podepsání a když jsem se nepodepsal, odešel. P. Tieblovi nedala pomstychtivost­ pokoje, běžel na dráhu a snažil se tam mne očerniti, abych snad byl zbaven i práce, z které jsem byl živ. P. Tiebl nemá žádných dětí a proto neví, jaké špatnosti se dopouští, když ničí někomu existenci; snad by byl citlivější, kdyby manželství jeho nebylo bezdětné a vzešel z něho alespoň jeden člen lidské společnosti. — O p. Tieblovi ostatně svědčí i výrok k jisté ženě živnostníka, když přišla si pro peníze za práci: „Již zase jdete žebrat ?" Dotyčná žena nešla však daleko pro odpověď a řádně necitelníka, který celé léto si nechá od lidí darmo dřít a na zimu je vyhodí, pořádně usadila. Jindy povíme si o tomto egoistovi více! F. Z. X Do St. Tábora! Dosavadní p. starosta — z milosti sic p. okres, hejtmana, ale voličstvem dávno již degradovaný — se žádá, by postaral se, aby v hostinci na náměstí, kam on chodí
#5 alto_textblock #5
ještě s ostatními „notábly“, zřízen byl záchod a je-li tam, aby pánové jej nešetřili a nezaneřádili vždy náměstí, přes které pak za letní noci jest nebezpečno jít pro zápach a v zimě z obavy, aby si člověk nezlomil nohu. Být to tak před hostincem dělnickým, to by bylo „mravných naučení“­ — příklad však z hostince poražených pašů je odstrašující! X U nás jako v Tábore. Dochází nás dopis ze Staňkova: Čta zprávy o hospodářství obce táborské, považuji za nutné sdělit také něco o hospodářství­ obecním ve Staňkově. Dle mého jest mezi Táborem a Staňkovem jen ten rozdíl, že to, co děje se v Táboře ve velkém, ve Staňkově v malém, poněvadž více není. Sotva se něco v obci vyskytne, co má nějakou cenu, je první starosta anebo radní, kterým to nesmí ujít. Při přestavování­ obecního špýcharu na byty, vybourala se několikerá kamenná futra a jiné věci; první radní se jich hned „ujal“, ale v obecních účtech není za ně krejcar příjmů! Od Chlumu k Staňkovu­ stavěla se letos silnice; v naší obci zabrala silnice kus obecní zahrady, kterou jistý občan užíval; povrchní zem z této zahrady byl by každý rád koupil a také —zaplatil! Ale této „ujal“ se zase starosta a nedal za ni nic! Stavba silnice (patrně dovoz, pozn. red.) zadána byla řediteli velkostatku Gráfovi, jen pískování byla povinna provésti obec. Zaplatit to musíme všickni, soudím proto, že i na nahodilý při tom výdělek měli jsme .všickni právo; při nejmenším mělo se to zadat cestou konkursní nebo dražební. Nestalo se však ani jedno, ani druhé. Pískování provedl sám první radní, byl s tím asi za 3 neb 4 dny hotov a počítal si za to 70 zl. Z celého obecního výboru ani jediný člověk se proti tomu neozvál. Zasedajíť v něm lidé, kteří jsou na prvním radním­ a starostovi odvislí a kývnou proto na všechno;­ kdyby jim ukázali věc černou a řekli, že je bílá, přisvědčí jim též. Vědí, co umí starosta a jak je necitelným vůči tomu, na koho si usedne, z případu Čoudkova. Čoudek pranic neudělal, než že svědčil při sporu starosty s M. Žemličkou proti prvému. Za to musí teď těžce pykat; přes 50 zl. již nadělal mu starosta výloh a kdo ví, co všechno by se proti němu opovážil, kdyby nebylo vyšších úřadů, které starostu zakřiknou. Tedy také ve Staňkově jsme jen my nenávidění sociální demokraté, kteří občas na nešváry v obci posvítíme a zasazujeme se, by stala se ve věci náprava a byla provedena rovná práva všech lidí v obci, místo výhodných výsad pro jednotlivce!­ X. Y. X Bída . . . »Jihočeské Listy« píší: „Skoro bychom mohli otevříti zvláštní rubriku pro ony chudáky, kteří nevědomě jinak, doufají, že noviny­ jim mohou trochu pomoci a obrací se na redakci naši s prosbou, abychom na jejich zbědovaný­ stav veřejnost upozornili a lidumilná srdce jim naklonili.« — A kdo jsou obyčejně těmi chudáky? Nebohé vdovy a sirotky, jindy četná rodina, jejíž otec dlouho již jest nemocen, anebo úrazem při práci zmrzačen na vždy. Stížení takto neštěstím hynou v bídě, aniž by původci toho se nad tím jen zarděli. Na kanony a re- petýrky, na pense ministrům a jiné nechvalné věci opatří vždy peníze, mnoho peněz, ale na starobní, invalidní, vdovské a sirotčí pojištění, na pojištění úrazové a nemocenské nechtí opatřit haléře... X Velká voda na Budějovicku byla příčinou, že zjistilo se v Rožnově, že přes polovinu dělnictva­ tam bydlícího jest bez zaměstnání. Lidé ti se za to stydí a nikdy nevylezou, aby je bylo vidět. Jen velká voda anebo jiná sensace v obci vyláká je ven. Proč se jindy stydí, vědí bozi! Kdyby to tak dělalo dělnictvo, všude, bylo byjiž dávno za kamny vyhynulo. Žel však, že přece podobných Rožnovů je více. Asi všechny obce na českém jihu. X Školní inspektor zbořil by byl celou budovu- Neříká se marně, že těžko sloužit dvěma pánům; ani dvě funkce, které jisté zodpovědnosti vyžadují, nezastane člověk, aby alespoň při jedné nevyvedl někdy něco nešikovného. Tak i pan Rausch, městský sládek a místní školní inspektor ve Vimperku. Nevíme z jaké příčiny chtěl míti pivovární ječmen na půdách školní budovy, v níž sám také bydlí. Ale stalo se: dal složiti na půdy chlapecké obecné a měšťan, školy takové množství­ pivovarského ječmene, že pojednou mezi vyučováním­ počaly se stropy školních světnic pro- padávati. Učitelé ihned propustili žáky domů, školní budova úplně musila býti vyklizena a vyučování­ zastaveno. Z úředního nařízení byl pak ječmen — bylo ho 2000 hektolitrů — odstraněn
#6 alto_textblock #6
a budova školní bude se musit důkladně opravit. Kdo však ponese škodu z nerozumu toho vzešlou? Pan sládek a zároveň místní školní inspektor jistě ne. X Fiat justicia! V Třeboni, v jednom z nejlepších­ hotelů obviněno bylo sloužící děvče — jak již jednou jsme psali — sotva škole odrostlé,­ když spozorovány byly u něj peníze — z krádeže. Děvče ale prokázalo, že peníze dostalo­ od pánů, hlavně ženatých a honosících se jistou vážností. Odhalení děvčete bývalo by způsobilo velký skandál v mnoho »vzorných« rodinách a »zachovalé« panstvo kompromitovalo. Tomu muselo se vším možným předejít! . . . Rychle dožádaly se všechny možné redakce, aby o hanebné aféře nepsaly, (v některých již vysázenou zprávu rozmetli) aby prý »čest« vážených­ pánů netrpěla. Jedině »Budivoj« a my nebyli umlčeni. Panstvo ale snažilo se ze špinavých­ vod vytáhnout vším možným a tak děvčeti nedána víra a odsouzeno do vězení pro krádež, aniž by nejmenší se mu bylo dokázalo. Nejdřív­ uloupili vilníci čest dívky — ba dítěte — a když byli přistiženi, učinili z něj zlodějku. A spravedlnost? ... Má zavázané oči . . . ! X To by to hrálo ...! V »Jihoč. Živnostníku«­ rozumuje jistý »reformátor«, že každý, kdo žádá o koncesi, měl by podat žádost k hejtmanství­ prostřednictvím společenstva. Společenstvo­ pak by mělo požádat dotyčného žadatele, by předložil veškerá vysvědčení, pak provedl před společenstvem praktickou a theoretickou zkoušku a dalo by pak hejtmanství své »dobro- zdání« a dle toho by hejtmanství mělo žádost za povolení živnosti zamítnout nebo schválit. Před jak kvalifikovanými lidmi by každý kandidát­ živnosti měl co dělat, pověděl neopatrně sám pan »reformátor«, když v tomže dopisu dal výboru svého vlastního společenstva následující vysvědčení: „— v zimním období se u nás ničeho­ nedělá mimo pořádání valné hromady (při níž patrně se schválí remunerace předsedovi a pak se chmelí, pozn. red.), an zdejší živnost- nictvo nějakého počínání v něčem se bojí, obzvláště­ výbor k provedení něčeho zdá se býti málo uvědomělý, an skládá se ze starších členů, kteří snad účel společenstva dříve ani neznali“ — atd. Ale rozhodovat o kvalifikaci mladých měli by tito tedy. Ten svět by dopadal! Ovšem ti mladí by při nestranné zkoušce jistě obstáli, ale na starých mistrech sotva by se mohla žádat a to nejen theoretická, ale i praktická. Mezi živnost- nictvem se ujímají tedy prazvláštní názory. Jeden zpátečničtější druhého. Překvapit však musí, když i redakce listu pod takový předpotopní­ nesmysl napíše: „Souhlasíme úplně.“ — Věru, kdyby nebylo na světě lidí pokrovějších, byl by jistě stůl, na kterém pan redaktor Tvrzník svůj souhlas připsal, stromem v lese. X Důvěrná schůze železničních zřízenců koná se na základě § 2. shromažd. zákona ve čtvrtek, dne 25. prosince, o 3. hod. odp., v sále „U srdíčka“. Na programu jest zpráva delegátů ze sjezdu železničních zřízenců. X Městské divadlo. Na přání německých soudruhů hraje se ve čtvrtek o Vánocích sen- sační lidová hra Werkmannova „Der Kreuzweg- sturmer“ (Bořitel křížových cest) při snížených cenách. Českým soudruhům, kteří mocni jsou jazyka německého, návštěvu městského divadla v den tento doporučujeme. X Projektovaná schůze lidu na den 28. prosince­ v sále „Budějovické pivnice“ odkládá se pro nahodilé překážky. Patrně bude se konati na Nový rok. Soudruzi nechť věnují pozornost plakátům, které budou delší čas před schůzí vylepeny.­ Zpráva o této schůzi v rubrice: Schůze na str. 5. jest tudíž bezpředmětnou, ale nemohla již býti odstraněna, poněvadž prvá forma listu, než dověděli jsme se příčinu, pro kterou schůze konati se nemůže, byla již vytištěna. X Zatčený zbožný podvodník. V Českých Budějovicích byl tyto dny zatčen jistý Formánek,­ který sbíral, pověřen dekretem pečeti opatřeným,­ na biskupský kostel. Když již několik set vybral, shledal kdosi, že dekret jest falšovaný­ a oznámil to policii. Ta Formánka zatkla,­ našla-li u něj všechny vybrané peníze, nevíme.­ Formánek bral obyčejně po stovce, kde však náhodou sto zlatých neměli, vzal i méně. Politický přehled. — Již se shodli. Na neděli, dne 21. prosince­ byla svolána v Čechách celá řada protest, nich schůzí, na nichž promluveno mělo být
#7 alto_textblock #7
E >63 1 $ 0 ed = C >N : O 1 >0 P > & 9 cl i Cl