Strana 2. Číslo 355

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 29. prosince 1900.

činy, že nebylo vyhověno jejich rekursu proti sesta- vení seznamů voličů pro obecní volby.

Zprávy politické.

V Praze, 28. prosince. K situaei. Neutěšeně rozháraná vnitřní situace má za následek, že přečetní politikové uvažují a pře- mýšlejí o tom, jak jen mohla by býti urovnána. Nej- nověji rozmnožil jejich řady nejmenovaný bývalý po- slanec, kterýž pod nápisem »Rakouský parlament a ústavní krise« vydal ve Vídni zvláštní brožuru. Poukázav na to, že není dnes již možno zavésti ab- solutismus, přimlouvá se za to, aby ústava byla podrobena důkladné změně, kterouž může provésti sám panovník. Na to doporačuje spisovatel brožurky, aby obnoveny byly nepřímé volby, ale nikoliv ze sněmů, nýbrž z krajských zastupitelstev, a kromě toho aby do panské sněmovny směly vysílati jistou část svých členů také sněmy zemské. Navrhuje dále zave- dení rozličných opatření, kterýmiž bylo by možno zabrániti všeliké obstrukci. Změna jednacího řádu musila by býti arciť předložena poslanecké sněmovně ke schválení, ale byla by závaznou, dokud by sně- movna ji neprojednala. Zároveň však musilo by se při- kročiti k řešení jazykových a národních otázek, a sice tak, aby přísně vytčena byla pravomoc jazyků zemí a pravomoc jazyka nejvyšších ústředních míst. Kromě toho bylo by prý dlužno stanoviti řeč, jíž by používala nejvyšší ústřední místa ve svém jednání se zeměmi. Zároveň musily by stanoveny býti zásady, čelící k ochraně menšin v zemích vícejazyčných a po případě také závazné se učení druhému zemskému jazyku ve lhůtě postačitelné. V národních neshodách rozhodoval by smíšený sbor, jaký kdysi navrhoval ze- snulý Palacký. Zajímavým jest konečný návrh brožurky. Žádá totiž její spisovatel za splnění tužby Čechů, by císař korunován byl na krále českého. V královské přísaze toho znění, jak byla složena naposledy císařem Fer- dinandem V. r. 1836, není žádného odporu proti právům, zaručeným jednotlivým zemím ústavami z r. 1861 a 1867. Naproti tomu přimlouvá se ne- jmenovaný spisovatel brožurky zcela rozhodně za to, aby zemím na říšské radě zastoupeným dostalo s společného jména: Rakousko. Odporučuje také, aby panovník dal se koranovati pak za císaře rakouského a hned potom také za krále českého, načež by vzdaly mu svůj povinný hold také země ostatní. Z náčrtku tohoto vychází na jevo, že spisovatel brožurky veden byl tím nejlepším úmyslem. Ale celá práce, byť by v ní bylo snad tak mnohé zrno dobré, má podle našeho soudu vadu tu, že žádá se v ní najednou příliš mnoho. Považujeme ji z veliké části za neuskutečnitelnou a zmiňujeme se o ní jen z pouhé žuraalistické povinnosti. Nové císařské nařízení na základě § 14. Dnešní vídeňský úřední list uveřejňuje císařské naří- zení, vydané dne 21. t. m. na základě § 14. st. zákl. zákonů a prohlašující osvobození od kolků a poplatků pro opravu soudních spisů, kteréž zničeny byly při požáru v haličském městě Mělci. Tyrolský sněm zvolil, jak známo, 15členný výbor, který má se raditi o návrhu, jejž podali vlaští poslanci ohledně autonomie. Výbor ten se již ustavil a sice tak, že zvolen byl jeho předsedou dr. Kath- rein. Ze známějších poslanců jsou členy výboru poslanci: Malfatti, Grabmayr a Schöpfer. Říšský poslanec Daszyňski, kterýž od- souzen byl pro demonstrace, přihodivší se v měst- ském krakovském divadle při provozování činohry »Zrádce lidu« na deset neděl do vězení, kterýžto trest byl mu však od nejvyššího soudu snížen na měsíc, nastoupil dnes svůj trest. Carští manželé ruští vrátí se do Petrohradu teprve koncem ledna. Zdravotní stav carův jest vý- borný. Prof Popov byl jmenován tělesným léka- řem carovým s ročním platem 20.000 rublů. Obdržel mimo to ještě zvláštní honorář 100.000 rublů. Dr. Tichanov obdržel 50.000 rublů a titul čestného tělesného lékaře carova. Příčina nemoci carovy vypi- suje se nyní takto: Na pozemcích velkovévodkyně Xenie v Livadii nalezeny byly při vykopávkách zbytky janovských a řeckých staveb, kteréž car denně si prohlížel, dříve než odebral se k velkovévodkyni. Tato onemocněla mezi tím tyfovou zimnicí, která ko- nečně přenesena byla také na cara, protože ani dost málo nedbal nutně potřebných zdravotních opatření. Amnestiční zákon ve Francii, přijatý jak od poslanecké sněmovny, tak od senátu, dochází ne- čekaného odporu také se strany osob, jimž vyplynuly by z něho dost značné výhody. Protestuje proti němu v první řadě známý plukovník Picguart. Týž zaslal předsedovi ministerstva Waldeck-Rousseauovi zvláštní list, ve kterémž protestuje proti tomu, aby na základě tohoto zákona byla udělena amnestie, poně- vadž nechce touto amnestií býti rehabilitován. Pic- quart obrací se s opovržením proti pověsti o domně- lém odškodnění, kteréž prý bude mu po vyhlášení

tohoto zákona nabídnuto a prohlašuje, že jen z těchto důvodův upouští od zrušení výnosu, jímž byl dán do výslužby. Konečně nechce prý také dáti jistým li- dem podnět k obviňování, že baží po povýšení nebo vyznamenání. Skromným ve svých vývodech plu- kovník Picquart zrovna není. V druhé sněmovně holandské vydána byla včera zpráva výboru, týkající se zákona o svatbě královny Vilemíny Zpráva konstatuje, že celá země schvaluje tuto svatbu a vyplňuje zároveň přání že- nicha, vévody Jindřicha Meklenburského, na základě jehož chce dáti se naturalisovati. Četní členové sněmovny uznali za nutno, aby zaručen mu byl roční příjem 100.000 zl., a vyslovili přání, aby výbor učinil v tom ohledu zvláštní návrh. Jiní čle nové nepokládali však takovýto návrh za vhodný a ústavě odpovídající, poněvadž mohl by prý vyvolati v zemi trvalou, pro monarchii škodlivou kritiku. Porta a židé v Palestině. Turecká vláda nařídila nedávno, že židé, ubírající se do Palestiny buď za účely obchodními nebo jako poutníci, nesmějí se tam zdržovati déle tří neděl. »Pol. Cor.« dovídá se nyní, že nařízení toto jest jen pokračováním po leta již vedené akce, která čelí k tomu, aby zabrá- něno bylo, by cizozemští židé nesměli ve jmenované provincii trvale se usazovati. Velevyslanci protestovali sice proti tomu již několikráte, odvolávajíce se na zákon, připojený k pařížské smlouvě, kterýž přiznává příslušníkům cizích států právo ku svobodnému se- usazování ve všech částech Turecka, ale turecká vláda protestův oněch nedbala. Zakázala m. j. také to, aby židé vůbec v Palestině směli nabývati ne- movitých statků a sice proto, že obávala se, že by židé z Ruska vypovídaní a pak i židé z Rumunska hromadně se stěhující mohli celou provincii zaplaviti a rozkoupiti. Ale také zionismus vede Portu k oněm protižidovským opatřením. Obávaly se totiž mnobé turecké směrodatné kruhy, že zionismus sleduje poli- tické cíle, kteréž připínají se k někdejší državě říše Judovy, což ovšem tureckým státníkům nemohlo zů- stati lhostejno. Je zajisté zvláštním losem židů, že nyní již jsou nenávidění a vyháněni i od — Turků. Brasilský rozpočet na rok 1901, nabyvší nyní platnosti, vykazuje přebytek 21.259 kontoreis ve zlatě a 41.568 kontoreis v papíře. Bankovní před- loha se nezdařila, za to byl usnesen dodatek k roz- počtu, který obmezuje bursovní spekulaci.

Zprávy církovní. Zprávy římské. Sv. Otec přijal ve středu, o svátku sv Štěpána v soukromé audienci biskupa z Langres, Willingtonu v Americe a světícího biskupa z Plymouthu. Půlnoční mše sv. v basilice sv. Petra v Římě. Jak jsme již oznámili, hodlá sy. Otec se- stoupiti do basiliky sv. Petra z Vatikánu v noci 31. prosince, aby tam sloužil půlnoční mši sv. na oslavu nového století. Ač sv. Otec velmi dobře vyhlíží, přece dr. Lapponi rozhodně radil, aby sv. Otec vzhledem k svému vysokému věku tak nečinil, poně adž by to škodilo jeho zdraví. Sv. Otec však námitkám těm nedal místa. Církevní slavnost. Dnes se koná památka sv. Tomáše Becketa, arcibiskupa a mučeníka v Kanterbury v Anglii, který narodil se roku 1117 jako syn měšťana londýnského. Po dokončených stu- diích strávil několik let ve správě města Londýna, načež se odebral na dvůr arcibiskupa kanterburského, který jej vysvětil na kněze a svěřil mu úřad arci- jáhna. Král Jindřich II. jej jmenoval kancléřem říšským a roku 1162 arcibiskupem v Kanterbury. Přes svůj vysoký úřad žil velmi skromně, často se postil a byl velikým přítelem chudých. U kněžstva staral se hlavně o bezúhonnost. Vůči králi hájil práv církevních, byl však nucen uprchnouti a žil sedm let ve Francii. Vylákán byv pod záminkou smíru do An- glie, byl zavražděn ve své katedrále r. 1170. Umí- raje modlil se za svého krále, který byl příčinou jeho smrti. Hudba chrámová v kostele karlínském v neděli, dne 30. t. m. o půl 10. hod.: Mše z C-dur op. 13. »Ia hon. Sc. Fidelis« od J. B. Mo- litora. Graduale z C-dur pro soprán a varhany od V. Roedera. Offertorium z D-dur pro soprán a var- hany od Iga Reimanna. Introit, credo a communio chorálně Pange lingua pro smíš. sbor od Giov. P. Palestriny (r. 1514—1594). Po mši: »Již přišel Js- žíšek« pro solový soprán, smíš. sbor a varhany od K. Rudla. — V pondělí, dne 31. t. m. o tří čtvrtích na 5. na večer: Vánoční zpěv pro soprán a varhany od Jana Jakuba Ryby (r. 1765—1815). Te Deum z C-dur pro smíš. sbor a varbany od Václ. Vl. Hausmanna. Pange lingua z B-dur op. op. 72. č. 1. od J. Güttlera. Vánoční zpěv pro soprán a varhany od Jos. Ant. Seelinga (r. 1710—1756). Staré české skladby od Ryby a Seelinga zapůjčil lask. sl. sbor Musea král. českého.

V úterý, dne 1. ledna 1901 o půl 10. hod. následující skladby řid. kůru O. Horníka: Mše z Cdur č. 4. pro smíš. sbor capella. Graduale »Dles sanctificatus« z F-dur pro soprán, oboea varhany. Offertorium »Tui sunt coeli« z G dur pro soprán, oboe a varhany. Pange lingua z Es dur č. 5. pro smíš. sbor capella. Introit a communic cho- rálně. Po mši »Vánoční zpěv« z G dur pro soprán, oboe, smíšený sbor a varhany od R. Führera (r. 1807—1861.) K záslibné pobožnosti k Nejsv. Srdci Ježíšovu, jež konána bude na sklonku století zá- roveň s obvyklou pobožností v poslední večer roku, vydány byly k rozkazu kníž. arcib. ordinariátu zvláštní písně v jazyku českém i německém a obrázky Nejsv. Srdce Ježíšova s přitištěnou záslibnou modlitbou. Obrázky i písně vyšly nákladem kníž. arcib. knih- tiskárny, kde je též dostati lze. Upozorňujeme na to důst. duchovenstvo, jsouce přesvědčeni, že i obrázky i písně budou věřícímu lidu milou upomínkou na krás- nou záslibnou slavnost. Pouť do sv. země. Francouzští katolíci vy- pravili se na pouť do sv. země a vyjeli ze Saigonu do Morseillu a přistanou mimo jiné v Egyptě. Letos je to již druhá pouť do svaté země, z Francie po- řádaná. Z Přeštic. Církevní hudba v Přešticích zá- sluhou řiditele kůru p. učitele Ad. Müllera se velice dobře pěstuje. Slavnostní mše sv. na Boží Ho1 vá- noční byla nastudována od českého skladatele Gre- gory, k čemuž přispěli četní pánové a dámy, jak až dosud činili. Až budou opraveny varhany, bude za- jisté možno ještě více v té věci činiti.

Zprávy denní. * Potvrzená obžaloba. Sotva že ve vče- rejším čísle jsme uveřejnili nález, jímž nám bylo oznámeno, že c. k. vrchní soud pro království české zamítl naše námitky, kteréž podali jsme proti roz- sudku c. k. semského soudu, schvalujícímu jistou část zabaveného a v čísle 307. »Kat. L.« uveřejněného článku, a jímž současně týž c. k. vrchní zem. soud vyhověl námitkám c. k. státního za- stupitelstva v Praze, podaným proti usnesení, kterým c. k. zemský jako tiskový soud konfiskaci druhé části onoho článku zrušil, doručen byl nám dnes opět následující nález: Jménem Jeho Ve ličenstva císaře! C. k. vrchní soud zem- ský v království českém u přítomnosti c. k. presi denta vrchního zoudu zemského rytíře z Weselých jako předsedy, pak c. k. dvorního rady Kleina a radů c. k. vrchního soudu zemského Rzimka, dra. Hennera a Hofmanna, jako soudců a c. k. soudního sekretáře Lauterera jako zapisovatele nalezl svým nálezem ze dne 18. prosince č. j. Y 402/00 k námitkám Jos. Kratochvíla proti spisu obžalovacímu c. k. stát- ního zastupitelství ze dne 22. listopadu 1900 č.j. Pr X 572/00 pro přečin dle článku VIII. zákona ze dne 17. prosince 1862 č. 8 ř. z. ai 1863 vyslyšev c. k. vrchního státního zástupce dvorního radu Mer- hauta za právo; Obžalobě dává se místo, poněvadž spis obžalovací klade obviněnému za vinu trestný čin veškeré známky přečinu v čl. VIII. zá- kona ze dne 17. prosince 1862 č. 8. ř. z. z r. 1863 vytčeného a výsledek vyšetřování podává dostateč- nych důvodů obviněného z tohoto přečinu za pode- zřelého pokládati a pokud námitky k tomu směřují, že hlavní líčení o této žalobě odbývati se má před soudem porotním, sluší k tomu poukázati, že se zde nejedná o trestní čin spáchaný obsahem tiskopisu, nýbrž jde o čin, kterýž dle zákonných ustanovení jen tenkráte jest trestný, že spáchán byl tiskem, kde tedy způsob spáchání tiskem vyhledává se k akutkové po- vaze dotýčného trestného, nehledě k tomu, je-li obsah článku o sobě trestným čili nic, a jest tudíž dle §§ 13. a 51. tr. ř. k jednání o této obžalobě c. k. zemský co trestní soud v Praze příslušným. — C. k. zemský jako trestní soud v Praze X. oddělení, dne 27. prosince 1900. — Říha. * Bílá vrána. Pan profesor Masařík na- lezl milost před tváří vídeňské židovky »Neue Freie Presge«, a to proto, že jeho orgán »Čas« přimlouvá se za spojení Čechů s liberálními Němci na říšské radě. Za to nazývá ho »N. Fr. Pr.« bílou vrá- nou. K tomu podotýká »Gratzer Volksblatt«: Ma- sařík, odpadlík od katolické víry, dr. Herben, odpad- lík od katolické víry, oba zrození z chudých kato- lických rodičů a od chudých katolických kněží pod- porovaní, vydávají za pomoci zlaté internacionály denník. Úlohou listu toho je, zájmy četných židů v Čechách, hlavně ale v Praze, zastupovati, aby zášti proti židům ubylo. Referentem »Času« v Písku byl jistý Misárek, úředník pražské nemocenské pokladny. Úředníci této pokladny jsou většinou buď agitátory červené strany, anebo redaktory »Práva Lidu«. Ži- dovská strana Masaříkova má pohříchu teď mnoho

4