Číslo 355.

V Praze, dne 29. prosince 1900.

Ročník IV.

Rodakoo, aáministreose expedice Prahe, Pštrossova plice, číslo 200—II Nefrankovsné dopiey se nepřijímají, zukopisy se nevracejí. Mexapečetěnéreklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně při častější inserci po- skytujeme výhody Pycházejí denně o šesté hodíně ranní V pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho- diné polední. Jednotlivé číslo za 8 h. Telefon redakce č. 1126

l

L

(

N

L

Předplatne pro Prahv s donáškou do domu: měsíčně. . . . . K 2.80 čtvrtletně . . . K 8.40 celoročně . . . . K 83.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně. .... 3.— čtvrtletně .. . K 8.— celoročně. ... K 86.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně ... K 12.— celoročně. . . . K 48.— Do Ameriky. Francie. Švýcarska, Italie, Bel- gie, Anglie a Ruska: čtvrtletně K 13.20 celoročně . . . K 52.80 Telefon redakce č. 1126.

Slunce vychází v 8 hodin 1 minutu ráno. Slunce zapadá ve 4 hodiny 4 minuty večer.

Sobota:

Sv. Tomáše Becketa, arcib. a muč.

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u Mil. sester (Petř.) od 28. pros. do 1. ledna 1901.

Pozvání k předplacení na katolicko-politický denník

Katolické List

Pro Prahu s donáškou do domu předplácí se měsíčně . . . . . . . . . . . 2 K 80 h. čtvrtletně . . . . . . . . . . . 8 K 40 h. celoročně .. . . . 33 K 60 h. Pro tuzemsko poštour měsíčně 3 K — h. . . čtvrtletně . . . . . . . . . . . 9 K — h. celoročně . . . .. . . . . 36 K — h. Do cizozemska (Německa a Srbska)r čtvrtletně 12 K — h. celoročně 48 K — h Do Ameriky, Francie, Švýcarska, Rtalie, Belgie a Anglier 13 K 20 h. 52 K 80 h. Jednotlivé číslo za 8 haléřů. P. T. pp. abonenti, kteří obdrželi upo- mínky a dosud dluh svůj nezapravili, žá- dají se, by tak dokonce t. r. učinili. Při zasílání předplatného, prosíme o udání čísla pásky-

čtvrtletně celoročně

Volební vyhlídky na Moravě. Strach že má veliké oči, právem se tvrdí; proto se nikterak nedivíme, že lidová strana pociťuje ne- jistotu před nastávajícími volbami do říšské rady, poněvad volba dra. Ant. Cyrilla Stojana do zemského sněmu byla prvním hřebem do její rakve. Proto ta zimniční činnost, proto ta úsilovná agitace, proto nadávky a kaceřování kněží i laiků, kteří se hlásí ke katolické straně národní; odtud vysvětlujeme si také pranýřování to, které dostou- pilo takového vrcholu, že všichni soudní lidé se odvracejí od strany, která lid tak nepřístojným způsobem znemravňuje. V Čechách odumírá již liberalismus, kdežto na Moravě pozdvihl jej dr. Stránský, pokřtěný žid z Německého Brodu, který chtěl ho použiti jako pomůcky, aby se dopracoval vůdcovství v se- sterské zemi a — křesla ministerského. Avšak moravský lid jest daleko konservativnější nežli v Čechách, což má svoje hluboké kořeny v ději- nách českých. Na Moravě nepociťuje se tak hu- sitský duch jako v Čechách, kde tento nešťastný směr vznikl. Na Moravě také lid si váží nemálo náboženství a považuje kněze za svého rádce, po- něvadž vyšel také většinou ze stavu rolnického. Proto není divno, že lidovci pozbývají půdy zvláště ve venkovských obcích a s obavami hledí do budoucnosti, neboť špatné svědomí se v nich ozývá. Následkem toho nedaří se nikterak jejich agitaci mezi rolnictvem, které chce lákati aspoň bývalá strana staročeská do tenat kompromisních. Nic nepomáhají pomluvy proti duchovenstvu, ne- boť uvědomělé voličstvo šmahem pálí pamflety proti kněžstvu namířené, prohlašujíc, že na své duchovní správce nedá ničeho dopustiti. Řídí se tu mezi jiným také heslem: Kdo nadává, nemá pravdu. Úsilovné agitaci katolické národní strany po- podařilo se zorganisovati zvláště venkov, tak že má zajištěny tři mandáty do říšské rady podle spolehlivých informací. Jsou to man- dáty neunavného a činného dra. Antonína Cyrilla Stojana v V. kurii v okresích Vyškov, Bučo- vice a Slavkov, Kyjov a Ždánice, Kroměříž, Zdounky a Napajedla, Uher. Hradiště, Uh. Ostroh. Strážnice a Uh. Brod, dále mandát IV. kurie fa- ráře a zemského poslance P. Vincence Šev- číka za okresy: Boskovice, Blansko a Kunštát, Tišnov, Nové Město, Bystřice pod Pernštýnema Žďár. Rovněž jest zajištěn v téže kurii mandát vůdce strany dra. Mořice Hrubana, advokáta v Olomouci, za volební okresy: Val. Meziříčí. Rožnov a Vsetín, Uh. Brod, Klobouky a Vyzo- vice, Místek, Mor. Ostrava a Frenštát. Kromě toho jest veliká pravděpodobnost, že zvítězí kandidáti téže strany P. Fr. Valoušek, farář v Němčicích, ve IV. kurii za volební sku-

pinu Val. Meziříčí—Plumlov a P. Tomáš Š il- linger, redaktor »Hlasu« ve všeobecné třídě voličské na Znojemsku, kde němečtí křesťanští sociálové by mu dali hlas, kdyby se jednalo při uzší volbě o katolického kandidáta českého a ně- meckého liberála, poněvadž pouze jejich hlasy zvítězil při předešlé volbě lidovec statkář Leb- loch, proti němuž nejen na německé, nýbrži české straně ozvala se veliká nechuť, takže kan- didatury se vzdal, a na jeho místo byl postaven jiný kandidát kompromisní mírnějšího smýšlení. Avšak také městská skupina tišnovsko-ždár- ská, kterou dosud zastupoval dr. Stránský, jest silně ohrožena, neboť dr. Jan Sedláče k, advokát v Uh. Hradišti, dobyl mnohých posic následkem špatného hájení zájmů okresních drem. Stránským, který zvláště na nedávné schůzi v Tišnově úplně pohořel, tak že »Lidové Noviny« neuznaly ani za hodno, aby referovaly o této bla- máži a nepokusily se ani vážně vyvrátiti prav- diyou zprávu »Hlasu«. Dr. Stránský uhájil se svého času proti svému tehdejšímu protikandidátu Müllerovi pouze fingovaným telegramem o svém vítězství do Velké Byteše, tak že na 80 voličů tamtéž zdrželo se volby. Slibované dráhy spojující Tišnov a Žďár neprovedl, tak že se dr. Stránský nikterak necítí bezpečným, a proto nás nepřekva- pila zpráva »Rad. Listů«, že dr. Stránský v pří- padě své porážky by se ucházel o mandát na říšskou radu v Čechách. Na Jihlavsku, Třebíčsku a Meziříčsku v V. kurii dobyla katoická strana při předešlých vol- bách značné menšiny, avšak lidovec dr. Šílený asi nyní přece zvítězí, poněvadž za povodně ve Velikém Meziříčí si získal zásluhy o toto město vymožením podpory vládní postiženým, tak že svojí posice uhájil. Podle našeho soudu by byl proti němu kandidoval s větším prospěchem dr. Neuschl, kdežto ve venkovských obcích na Jihlavsku a Třebíčsku by byl měl větší naději P. Ladislav Zavadil, farář v Křižanově, který má hojně přívrženců na Bytešsku a Jihlavskua jako člen výboru zemědělské rady by byl čelil s větším prospěchem lidovému, rolníku Pospí- šilovi, který nevyniká nijakými zásluhamia schopnostmi, a nezvolení tohoto lidovce by po- zdravila nejraději jeho vlastní rodina, poněvadž hospodářství jeho nedaří se valně následkem ne- šťastného poslancování. Příští měsíc ukáže, kterak se osvědčila agi- tace naší bratrské strany, která ovšem pro za- čátek nemůže míti naděje na úplné vítězství Jest však naděje, že do příštích voleb budou veškery venkovské obce lidovců zbaveny a po- jištěni jim budou zástupcové strany katolické. což bude počátkem úplné očisty od nepravéhoa zhoubného liberalismu lidoveckého na Moravě.

Volební ruch.

Kandidatura H, Jandy a Zázvorky na Semilsku. Píše se nám: Dne 26. prosince 1900 dostavil se p. kandidát poslanectví H. Janda, statkář z Budohostic, za stranu svobodomyslnou ap. Zázvorka, rolník, za stranu agrární do Semil ke schůzi důvěrné. Přítomných osob bylo asi 60. Pan kandidát Janda prohlásil, že dnes program strany svobodomyslné jest tentýž, který třímal Palackýa Rieger a upřímně doznal, že jeho vědomosti politické nejsou tak veliké jako předchůdců jeho na zdejším okresu, totiž bar. Riegra a dra. Kramáře. Státního práva národ český prý vzdory (obstrukcí!) se nedo- může. Naše stará chyba je, pravil dále, že všechno buď přeceňujeme nebo podceňujeme a proto jdeme obyčejně bludnou cestou. Opory nemáme žádné nikde a proto aktuálním programem strany svobo- domyslné jest zís kati moc všude, kde se dá. My nyní nahoře u vlády nemáme žádné moci. — Kandidát agrární p. Zázvorka souhlasil s tím a byl ochoten dolíčiti bídu českého lidu a ukazoval na vyhýčkanost Němců, bídnou a hanebnou vládu, mili- tarismus, jenž lid náš jen zotročuje a zdemoralisuje mravně i pohlavně, dále poukázal na osobní kulta

předáctví mladočeské strany, jemuž se obětují zájmy národa a chtěl ještě upozorniti na lživé zprávy a ne- pravdy, jakých vědomě používají »Nár. L.«, aby lid pravdu skutečnou nepoznal, avšak p. Kramář, stavitel v Semilech, jej prostě zarazil: že tomu ne- rozumí, aby mlčel. Za to s rozhořčením ujali se ho rolníci z Příkrého pp. Strnad a Daníček a ze Spálova p. Pěnička. Z příťomných se přihlásil ke slovu p Farský, obchodník z Benešova, který žádal p. Jandu, aby se zavázal, že mladočeši stále nebudou zvýšovati daně. Odborný učitel měšťanské školy p. Kalina ze Semil svou řečí dokázal, že i mezi moderním učitelstvem vyskytují se jednotlivci, kteří studiem a poctivou prací mohou, když chtějí, domoci se potřebného vzdělání. Poukázal na to, že právě řád jesuitský r. 1540 první dle bully papežské sestavil vzornou na tu dobu osnovu učební a pokud bylo lze ji i na konferenci v Římě zdokonalil a tak o školství nejlepší péči měl. Tato osnova. dle které již tenkráte tito veleduchové a apologetové na slovo vzatí (totiž členové řádu jesuitského) učili až na pra- nepatrné změny trvá až do dnes. Že jsme národem politicky vyspělým, je pouze fráze nynější doby. Pak přimlouvá se za jednotnou školu a za zlepšení ny- nějších škol měšťanských. V nynější (moderní) škole to, čemu se učí v počtech, je samá theorie, ale žádná prakse, v zeměpisu je to ještě bídnější, je to obtěžo- vání dětské paměti pouhými jmény. A proto žádá lepšího vzdělání učitelstva a spravedlivějšího obsazo- vání míst učitelských, pří němž dnes panuje libovůle, strýčkování a podplácení. Učitelstvo je tím nespoko- jeno, roztrpčeno, raději by uteklo ze svého stavu. Dále si přál pan učitel, aby se místní a okresní školní rady zrušily a obsazování míst učitelských by se svěřilo zemskému výboru a zemské školní radě. Potom přihlásil se ke slovu dp. J. Filler, kaplan v Semilech, jenž se tázal p. H. Jandy, jaké stano- visko zaujímá strana svobodomyslná vůči ostatním politickým stranám v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, zvláště k lidové straně křesťansko-sociální? Na to prohlásil p. H. Janda, že nezná v Čechách žádné strany křesťansko-sociální, poněvadž se teprve tvoří, že zná sice křesťanské sociály vídeňské, ale v Čechách že zná jenom stranu klerikální. Tu ci- toval mu dp. J. Filler programy strany křesťan- sko-sociální v Čechách již z r. 1894, 1896, 1898 1899 a poukázal na Moravu, kde právě v nynější době tak přeskvělých úspěchů se dodělali křesťanští sociálové spojení s národními katolíky a omlouvá se, že za to nemůže, že právě v této věci má p. kan- didát Janda tak chatrné vědomosti a zapovídá si dp. Filler veřejně, aby pro příště členové strany svobo- domyslné z pouhé neznalosti a nevědomosti se neopo- vážili křesťanské sociály viniti z nevlastevectví. Pan H. Janda prohlásil: »Naše strana svobodomyslná považuje náboženství každého jednotlivce za svaté, v tom bude státi vždy proti každé straně, která by vtahovala náboženstvi do lidu, do veřejnosti.« M áli se však, pane kandidáte, národ český dostati ven z té mizerie, do jaké jej zavlekl liberalismus, pak bude nutno, aby náboženství platilo i ve veřej- nosti; ani v politice nemůže a nesmí jeden stav zůstati pozadu za druhým ani stavu kněžského nevy- jímajíc. Mladočeská strana zuby nehty se brání utvo- ření klubu českého, ve kterém by byly zastou- peny všechny politické strany české. Poslanci mlado- čeští sice stále mluví o svornosti a společném po- stupu českého národa, avšak právě oni jsou to, kteř nejen jednotlivce, jednotlivé stavy, ale i celé strany české, státoprávní, jako je lidová strana křesťansko- sociální jen proto, že nechtí si dáti vnutiti otrocké jho liberalismu, vylučují je z národa. Volba volitelů pro poslance do říšské rady v V. kurii za Lhotu Jestřábí a Volárnu u Kolína byla konána dne 19. listopadu 1900: stou- penci strany katolicko-národní obdrželi ze 49 ode- vzdaných hlasů po 12 a 16 hlasech, — Dne 20. listopadu konána volba za IV. kurii obcí venkov- ských, při které obdrželi stoupenci katolicko- národní ze 21 hlasů po 6 hlasech. V lebním komisařem byl J. Roudnický, řídící učitel. Mnoho voličů strany ka- tolicko-národní se těchto voleb nesúčastnilo z té pří-