#1
alto_textblock
#1
Románová přiloha
#2
alto_textblock
#2
„Národních Listů“ k číslu 199. ze dne 20. července 1904
#3
alto_textblock
#3
Různé zprávy.
= Reklamní boty jsou nejnovějším vynálezem
slavné Barnumovy vlasti. Vlastností těchto »běžných
artikulí« jest, že při každém kroku zůstává viditelnou
jejich stopa. Podešve těchto bot opatřeny jsou
zvláštním tiskacím přístrojem, jenž tíhou těla a šláp-
nutím uvádí se v činnost a zanechává na kamenné
dlažbě jasný výtisk několika řádků. Vynálezce obuvi
této doporučuje zařízení toto zvláště k volbám. Kdyby
ku příkladu chtěl pan Smith ohlásiti svou kandida-
turu, vloží prostě do podešvů své jméno v akusativu
a před to slovíčko »Volte«. Na to podnikne malou
procházku ulicemi čtvrti, kde hodlá kandidovati
chodníky ulic posety budou heslem. »Volte Smitha.«
Rozumí se, že pan Smith musí reklamní boty na
táhnouti v příhodné chvíli a využitkovati situace tak
aby jeho politický odpůrce nenabyl času k opatřen
si jiných bot s textem, jenž by vyzníval ve smyslu
opáčném. Jinak mohl by pošlapati chodníky heslem:
»Pozor na Smitha! Je to darebák !«
= Historie o muži s kužetem. Rozmarná historka
odehrála se před nedávnem na stanici pskovské dráhy
Před okénkem pokladny objevil se muž, jenž zmeškal
osobní vlak i žádal za dovolení, aby směl nákladním
vlakem dojeti do Pskova. Jak se samo sebou rozumí,
byla žádost jeho zamítnuta. I užil mužík lsti. Zašel
prostě do blízké vísky a koupil tam kuře, jež pak
jakožto nákladní zboží poslal do Pskova. Na zásilku
vydán mu byl průvodní list, neboť tak zvané „živé
zboží“ nesmí býti na ruských dráhách dopravováno
bez průvodce. Mužík zaplatil za to 54 kopejky a odjel
se svým kuřetem a duplikátem nákladního jistu ve
zvláštním voze, jenž k vlaku byl připojen, do Pskova.
Zde však zapomněl, že dle nádražního řádu musí
duplikát předložiti přednostovi dopravního oddělení,
kteréž pak vydání „živého zboží“ svěřuje podřízeným
orgánům. Bodrý muž vzal prostě kuře do rukya
pospíchal s ním do města. Avšak úřadní kontrola zpo-
zorovala to a chodce zadržela. A za nedlouho odvá-
děla jej dvojice četníků k výslechu na stanici, při žemž
nešťastné kuře z úřadního rozkazu propadlo konfi-
skaci. Po výslechu odveden byl mužík do vězení, ob-
viněn z neoprávněného přivlastňování si zavazadel
a tak, jak vidno, bude pro něho míti afféra následky
velmi nepříjemné.
= Smaragdový návěšek za 90.000 korun. Před
týdnem prodáván byl v Londýně smaragdový ná-
věšek, bývalý majetek kteréhosi indického knížete,v
ceně 90.000 korun. Návěšek sestává z překrásného
smaragdu, vážícího šest karatů, největšího to draho-
kamu toho druhu na celém světě. Dalším příslušen-
stvím velecenného skvostu jest sedm starých pře-
krásných diamantů, z nichž největší váží 81/2 karatu.
Šperk stal se majetkem londýnského šlechtice, jenž
ho věnoval tanečnici kteréhosi předního divadla.
= Přijmy papežovy. Následkem známého sporu,
vypuknuvšího mezi Francií a Vatikánem, přináší ča-
sopis »Europeen« přehled ročních příjmů papežo-
vých a uvádí: ze statků, náležejících papežské sto-
lici, požívá hlava církve ročně 875.000 franků, akcie
pak, obligace a státní papíry vynášejí papeži asi
6 millionů na úrocích. Dary a dávky páčí se na ob-
nos 2 a půl mill. franků a petrský haléř nese 12 mil-
lionů franků. Celkem činí to vše ročně 21,875.000
franků. Naproti tomu označuje se výdaj cifrou
5,647.000 franků a to: 2 a půl millionu platí papež
#4
alto_textblock
#4
kardinálům a jiným hodnostům, 397.000 fr. vyžaduje
náklad na personál a 1,250.000 fr věnuje papež
ročně na knihovnu, musejní sbírky atd. Kromě toho
odvádí 750 000 fr. na opravu a udržování petrské ba-
siliky a 750.000 fr. věnuje různým jiným účelům.
Čistý příjem jeho obnáší tedy ročně 16 millionů
#5
alto_textblock
#5
franků.
#6
alto_textblock
#6
= Američtí hosté v Terstu. Před několika dny
připlulo do Terstu americké loďstvo, jež přivítáno
bylo velmi okázale. Byly pořádány slavnostní ho-
stiny a se všech stran projevována neskonalá radost
z návštěvy zaoceanských hostí. Než podle zpráv, jež
se nyní v terstském tisku objevují, přece jen se ne-
zdá, že Američané občanstvo terstské tak příliš svou
návštěvou nadchli, jak se dle úřadních zvěstí původně
za to mělo, Alespoň píše jeden z terstských denníků
Námořníci američtí chodili ulicemi na mol spití, při
čemž přicházelo ke scénám velmi hlučným a po-
horšlivým. V hostincích a kavárnách neplatili za po-
krmy a nápoje, rovněž vozkům, které si zjednali,
zůstávali dlužni, tak že policie byla nucena stále za-
kročovati. Několik amerických námořníků zatčeno
bylo pro podezření z krádeží a při prohlídce nale-
zeny u nich lžice, cukerničky a jiné předměty, jež
v kavárnách odcizili. Kromě toho spáchali nespočet-
nou řadu jiných menších přestupků a přečinů, tak
že chování jejich vzbudilo ve všech kruzích zdejší
veřejnosti značnou nelibost.
= Urození hráči na lavici obviněných. V Berlíně
projednáva se před soudem obrovský proces, do ně-
hož zapředena jest celá řada šlechticů. Hr. Mielczyn-
ski, na jehož podnět byla žaloba podána, jest synov-
cem hraběte Boleslava Bninského. Vydal mu směnky
na obnosy, jež zůstal v karetních hrách dlužen
protože směnky nebyly v čas zaplaceny, zažaloval
je hrabě Bninski. Hra, při níž se dle výroků
některých svědků i podskoků užívalo, nazývá se
»ruský vind« a jest na způsob »whistu.« Dle
tvrzení jedné z civilních žalob vyšlo na jevo, že
hrabě Bninski podepsal hraběti Mielczynskému, jenž
mu sprostředkoval známost s jakousi bohatou Berlí-
ňačkou, listinu na 50.000 marek odměny v případě,
že k dotyčnému manželství dojde. Při výslechu hra-
běte Bninského se zjistilo, že svědek dal svého času
otci čestný slib, že se ve šlechtickém kroužku více
hazardních her nezúčastní. Když se jej předsed
tázal, v jakém směru slovu dostál, odvětil hrabě
Bninski, že to s čestným slovem nemyslil tehda »do
opravdy«. Byl prý celkem jednou v Monte Carlu,
pak v Ostende a dvakrát nebo třikráte ve Spaa.
Zde prý prohrál všeho všudy jen pět set frankůa
od té doby zašla mu chuť prohravat peníze. Velmi
závažnou byla výpověď hraběte z Warteniebenů, jenž
Bninskému velmi přitížil. Hrabě Bninski prý se za-
nášel úmyslem na delší dobu z Berlína zmizeti, aby
prý se na to zapomnělo, že celou řadu šlechticů,
kteří se s ním do hry spustili, obehrál. K závěru
svědeckého výslechu vyšla na jevo nemálo sensační
historka. Hrabě Mielczynski, jenž do té doby výpo-
věď odpíral a bled seděl před soudem, jako by řeči
zbaven, přihlásil se pojednou ke slovu a uvedl proti
hraběti Bninskému okolnost přímo zdrcujícího rázu.
Vypravoval totiž, že ve svém bytě přistihl Bninského
při falešné hře piketu a nazval jej přímo podvodní-
kem a zlodějem. Proces není dosud skončen a jak
z malé ukázky této vidno, jest na pestré momenty
#7
alto_textblock
#7
dosti bohatým. Výsledek procesu oznámili jsme již
v dnešním čísle ranním.
#8
alto_textblock
#8
Zemřelí v Praze.
#9
alto_textblock
#9
Dne 14. července 1904: Ternerova Erna, dcera
prokuristy, 11 měs., 935—II. Svobodová Anna, man-
želka bednáře, 69 roků, 16—I. Bálková Antonie, man-
želka sazeče, 30 zaků, 376—II. Lorenzová Anna, man-
želka správce domu, 53 roky, 1145—II. Arnošt ryt.
Theumer, vrch. řed. České spořitelny, 71 rok, 1370—II.
Válkova Marie, dcera sluhy, 5 měs., 207—V. Šeflova
Eliška, dcera slévače, 2 roky, 579—VII. Doubrava
Jan, syn poštovního sluhy, 27 hod., 680—VII. Bar-
tuňková Anna, dělnice, 21 rok, 699—VII. Bold Rudolf,
obchodní akademik, 18 roků, 164—I. Dlapalová Anana;
švadlena, 22 roky, 204—II. — Ve všcob. nemoc-
nici: Kubištová Magdalena, manželka sluhy, 34 roky.
Kaplan Bohumil, ryjec, 28 roků. Nová Marie, manželka
domkáře, 50 roků. Havlínová Marie, služka, 53 roky.
Jeřábková Antonie, vdova po dělníku, 40 roků. Pro-
cházka Václav, dělník, 43 roky
#10
alto_textblock
#10
Meteorolagická pozorování na rozhledně na Patříně
325 metrů nad mořem.
Dne 18./19. července 1904.
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp.
Tlakoměr. . 734.6 733.5 731.6
Teploměr C. + 16.8 + 12.8 + 21.6
74 37
64
Vlhko . ..
zcela
jasná
Sz
Síla větru . ostrý, ostrý mírny
Teplota nejvyšší ve stínu . . + 29. 8.
Teplota nejvyšší na slunci . . + 45 2
Teplota nejnižší ve stínu . . +. 11.2.
Teplota nejnižší při zemi . . + 9.80
Slunce svítilo 101/2 hod.
Prům. rychlost větru v km. za hod. 27 0.
Sražky v mm. 0.0.
#11
alto_textblock
#11
jasná
#12
alto_textblock
#12
Obloha . ..
#13
alto_textblock
#13
Lidové divadle „Urania“ v VII. části Prahy.
zahradě l. pražského měšť. pivovaru
Ve středu 20. července.
Začátek o 7. hod.
Na pomoc Rusům.
Velká výpravná lidová hra se zpěvy a tanci o 5 jed-
náních. Napsal Fořt a Hráška. Hudba od E. Sta-
rého. Režisér B. Kovář. Dirigent E. Starý. Baletní
vložky tančí paní Stará.
#14
alto_textblock
#14
(bliže Palackého
Aréna na Smíchově
mostu).
Ve středu 20. července.
Začátek o 7. hod.
Cyklus frašky XII.
Pátá hodina u paní Berouškové.
(Faif o' glock.)
Fraška o 3 jednáních. Napsal Josef Šmaha. Režisé
Josef Kubík.
#15
alto_textblock
#15
na Král
Pištěkovo lidové divadlo vinehrodeo
Ve středu 20. července.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Chce mít švandu.
15703
aneb: Kupečtí mládenci v hlavním městě.
Fraška se zpěvy o 4 jednáních, dle J. Nestroye volně
upravil E. F.S.
#17
alto_textblock
#17
584
#19
alto_textblock
#19
— 581 —
#20
alto_textblock
#20
nás užitečných — a tak bychom riskovali nesmírně mnoho
za — nic!
Za to prostřednictvím M. zvíte zajisté mnoho věcí.
Ficelle zařídí to tak, aby prohlédl zavazadla M—ova
aby se přesvědčil, je-li v nich něco užitečného pro nás.
Chtěl jsem vám poslati fotografii M—ovu, ale jest
to velice nesnadné; netřeba ho poplašiti, unikl by nám
mezi prsty.
M. jest muž postavy dosti vysoké, asi dvacet let
starý, nepatrných teprve knírův, vlasů spíše světlých, vy-
stupování distinguovaného, bez všeliké ale rázovitosti a bez
určitého povolání.
Nuže, přistoupíte-li na kombinaci naši, nechati St.
a unésti M—a, prodlužte naší plnomoc tím, že pošlete
depeši takto stylisovanou:
Beryllon,
#21
alto_textblock
#21
Petrohrad.
Poste restante!
#22
alto_textblock
#22
Dobrál
#23
alto_textblock
#23
Corante:«
Komandant Tardin přečetl dvakrát list, sbalil ho
uložil ho do své tobolky.
Pan Berval tázal se ho:
»Jste spokojen, pane komandante? ... Jest to věc,
kterouž jste tak dlouho čekal?«
»Ano, zprávy tuto došlé jsou dost uspokojivé.«
»Tím lépe!«
Oba mužové stiskli si ruku
Komandant poděkoval bývalému vojenskému sou-
druhu svému, načež odešel.
#24
alto_textblock
#24
I shýbl se sám, zvedl kladivo a vzal malé ostré
nůžky z malého stolku.
Když oba ocitli se v pracovně páně Bervalově, ko-
mandant Tardin podrobil obě láhvice operaci takovéto:
Prostým úderem kladiva urazil oběma láhvicím
hrdla, takže upadla na stůl psací.
Přes to nevytekla žádná tekutina z nich: byly
prázdny!
Nůžkami odstranil s hrdel uražených kovový obali
přestřihl pak drát, jenž svíral zátku a zároveň i hrdla lahví.
Kladivem udeřil pak komandant Tardin znovu dva-
krát do hrdel láhvic, aby rozbíl skleněné stěny jejich.
Obě zátky byly tím úplně uvolněny.
Potom důstojník odstraniv vosk vnější plochy
zátky, zapíchl perořízek do zátky i vymkl z ní kulatý
štítek korkový, jenž uzavíral v zátce otvor jakýs.
Když stalo se tak, zjevila se v zátce dutina tvaru
válcovitého.
Totéž opakováno i při zátce druhé.
Komandant Tardin zaklepal pak na obě zátky, takže
vypadly z nich dva malé závitky papíru snímkového, svi-
nutého tak, jako když se stuha na cívku navíjí.
Každý z těchto malých závitků tvořil váleček ve
výši asi dvou centimetrů; v průměru měly po jednoma
půl centimetru.
Mezitím co pan Berval zabýval se tím, že odstraňo-
val střepiny lahví a ostatní zbytky, komandant Tardin
roztáčel papír i jal se z něho již i čísti.
Dopis psán byl Pavlem Beryllonem, kterýž po dlou-
hou již dobu uvyklým byl na tento druh korrespondence,
jehož používal dle úmluvy s komandantem, když nechtěl
svěřiti poště důležitý list, jenž by se byl mohl ztratiti
Zaprodáni nopřitel.
146