ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 8bbdc8c0-71f1-11dc-aee1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 18
#1 alto_textblock #1
Románová příloha
#2 alto_textblock #2
„Národních Listů“ k číslu 198. ze dne 19. července 1904.
#3 alto_textblock #3
Různé zprávy. = Při tom vedru. Zdálo by se, že nesnesitelná vedra mají i značný vliv na čilost nových nápadů zejmena v oboru vymýšlení nových reklam. Ale Pa- říž nepodává právě důkazů, jež by svědčily pravdě tohoto tvrzení, jak o tom svědčí historka, již zazna- menávají včerejší listy francouzské. Do pouliční verandy kterési živé kavárny vstoupil elegantní pán. jenž ostatní hosty nemálo rozesmál, kdýž s hlavy sňal elegantní cylindr. Pán neměl ni jediného vlasu a obrovská pleš pokryta byla červenými písmenami přesně provedeného názvu jakéhosi kusu, jenž se tohoto večera dával v chantanu Netrvalo dlouhoa na chodníku sbromáždilo se nepřehledné množství lidu, zvláště nezvedené mládeže, kteráž poukazujíc na červeně popsanou pleš neznámého pána, výborně se bavila vzácnou podívanou. Zvědavců nashro- máždilo se na ulici v té chvíli tolik, že konečně uzdálo se policii za nutné zakročiti a vyzvati kavár- níka, aby neznámého požádal o vzdálení se . .. Když kavárník žádost tu neznámému přednesl, po- klonil se pán s červeně natřenou pleší a odešel. Ne daleko. Do sousední kavárny, kdež frašku s rekla- mou na pleši spokojeně opakoval . . . Nedá se po- příti, že mozek některých vynalezavců pracuje i při největším vedru stále čile. = Pověstná princezna Chimayová zvolila za ny- nější sídlo Londýn. Divoký cikán Rigo nahražen je horkokrevným Vlachem, s nímž se výstřední prin- cezna oddati dala minulého měsíce. Ve svých inter- viewech se zástupci anglického tisku vynáší se prin- cezna, že prý by její milostná dobrodružství, která již zažila, vyplniti mohla třísvazkový román i není prý vyloučena možnost, že to vše princezna jednou sepíše. Nedávno roznesla se zpráva, že Chimavová hodlá se vydati na cestu do Ameriky. Princezna však prohlašuje v kterémsi londýnském časopise, že zpráva ta jest úplně smýšlena, neboť prý Ameriku nenávidí. Zamýšlí prý se z Londýna přestěhovati do rájů ital- ských a »žíti tam po boku milovaného chotě« až do své smrti. Za místo pobytu zvolila si obec Komo. Na svého nynějšího manžela pěje princezna ody, jak prý je dobrým a krásným. »Tvrdí se o mně«, píše urozená dáma, »že si plně zasluhuji názvu krásné ženy. Než duchaplnost mého muže krásu moji úplně zastiňuje. Milujeme se vroucně a zamýšlíme vésti klidné, spokojené živobytí. Více si nepřejeme. V červnu uzavřeli jsme svůj sňatek na vlašském konsulátěa každý den a každá hodina od té chvíle blaho naše zvyšovaly. Jediný mráček starostí, kalící mé domácí štěstí, jest vzpomínka na ubohého Sanesa Riga, jenž mne tak vroucně miloval. Přiznávám, že si plně za- sluhoval, abych s ním byla jinak a lépe jednala, ale neopustím ho nikdy a nezapomenu na něho. Můj manžel také schvaluje toto jednání a Rigo bude se míti ode mne vždy dobře . . .« — Jak z toho vidno, nenabažila se paní Chimayová komedie, kterou kpo- těšení celého světa hraje už několik let a pořádev jiných variacích. = Nová sekta. Přítel našeho listu píše nám z řeckého Kalamata: Vláda dosud nebyla s to po- tlačiti sektu Nifonistů, hlásajících volnou lásku, ač několik jejích vůdců odsouzeno již k dlouhému vě- zení. Již zase řádí v Řecku nová sekta, která před několika měsící povstala a mnoho přívrženců čítá S ní bude míti vláda větší obtiže než s prvou, nebot
#4 alto_textblock #4
zásady a učení její nepříčí se zákonům a panujícímu řádu. Přívrženci její uznávají jediného boha, který jest nade vše povznešen, že nezasahuje v osudy lidské a nedbá proseb člověka. Pro tohoto, jakož pro veškeré jiné tvory ustanovil bůh neuprosné pří- rodní zákony, dle kterých člověk, řídí-li se jimi, do- sáhne blaženosti na — — zemi. V nebi není spro něho místa, poněvadž nebe a duše jsou výtvory lid- ské slabosti a fantasie. Z té příčiny jest každý nucen hledati blaženost života, které může jen tenkráte do- sáhnouti, prokazuje-li dobré skutky a je-li spraved- livý, tak že každý hledí učiniti dobro svému blížní- mu a takým způsobem všichni sami sobě a společ- nosti lidské. Člověk může býti i bohatý a nahroma- diti si jmění, smí však tohoto použiti tak, by pracu- jící měl na tom podíl jako patřičnou odměnu za svou práci. Tuto nesmí společnost jednotlivci ode- příti. Společnost se musí ujati každého, kdo se stai stářim nebo nemocí k práci neschopným, ale dle sparťanského názoru neuznává mrzáků od narození. aniž by se výslovně vyžadovalo jejich usmrcení při narození. Krista uznává sekta jako reformátora a o svatých nechce ničeho věděti. Duchovenstva sekta nemá. Přednosta osady, volený na pět let, jest du- chovním zároveň a duchovenské povinnosti jeho jsou, přihlížeti společně s radou, sestávající z ně- kolika mužů a žen nad tím, by každý jednal co možná nejvýš spravedlivě, aby každému se dostalo patřičné odměny za jeho přičinění. Sekta uznává dále veškeré státní zákony a náboženstvía hlásá snášenlivost, ale zároveň má jeden velmi těžký trest pro každého, kdo by se provinil proti její zá- sadám. Vylučuje ho úplně ze společnosti a žádný její člen nesmí s ním vstoupiti do styků, tak že pro- vinilec jest nucen opustiti osadu, v níž se nalezá více členů. Vychování dětí se děje na útraty osady nebo i více osad společně. Kostelů nemá sekta žád- ných a přívrženci neshromažďují se k bohoslužbě nýbrž k poradě, jakým způsobem by bylo možno blahobyt povznésti. Tvrdí se, že se sekta ta setká se značným úspěchem a že nabude valného rozšíření po celém Recku. = Zmizelý cestující. Z Paříže se oznamuje: Př poslední plavbé parníku »Kaiser Wilhelm II « z No- vého Yorku do Brém zmizel nepochopitelným způso bem jeden z cestujících. Tento případ je tím podiv- nější, jelikož pohřešovaný jest vysokým úřadníkem Spojených států, jenž měl diplomatické poslání. Jest to mr. Kent Loomis, bratr státního podsekretáře v za- hraničném úřadě ve Washingtoně. Mr. Loomis mě opustit parník v Cherbourgu, odevzdati vyslanectvu americkému v Paříži různě listiny a cestovati dále do Habeše, aby dojednal obchodní smlouvu. V Cher bourgu očekával jej úřadník amerického vysla nectva v Paříži, ale nenalezl jej. Z počátku byla domněnka, že vystoupil na bien v Plymouthu, avšak ani tam, ani v Bremerhavenu nebyl nalezen. Jeho zavazadla zůstala na lodi. Někteří tvrdí, že jej vidělí v Ply- mouthu plouti ke břehu. S mr. Loomisem cestoval Kubánec mr. Ellis, jenž je) měl z rozkazu americké vlády provázeti do Habeše: Ellis přibyl do Paříže, aniž věděl, kam se pohřešovaný poděl. Policie se domnívá, že americký diplomat je mrtev. Předpokládá se, že se utopil, poněvadž bylo zjištěno, že Loomis měl v obyčeji sedati na palubě na místě, kde nebylo zábradlí. Mimo to vidělo jej několik pasažérů as ho- dinu před příjezdem do Plymouthu, kterak se, patrně
#5 alto_textblock #5
nemocen, klonil přes palubu. Jakýs anglický list při- nesl nápadnou zprávu, že manželka pohřešovaného dostala od svého manžela dopis psaný na lodi, ve kterém vypravuje, že Kubánec Ellis, jenž s ním sdílel kabinu, byl velmi rozčilen, že nikoliv jemu, nýbrž Loomisovi bylo uloženo, aby dopravil americko-ha- bešskou obchodní smlouvu do Habeše. Ellis, jenž po zmizení Loomisově přivezl smlouvu americkému velevyslanci v Paříži, odjel již s touto smlo uvou do Habeše.
#6 alto_textblock #6
Zemřelí v Praze
#7 alto_textblock #7
Dne 12. července 1904: Schlesinger Zikmund, obch. příručí, 27 roků, 796—I. Jarešova Vlasta, dcera dělnice, 3 měs., 849—I. Goldberger Josef, velkoobchod- ník, 81 rok, 1496—II. Steffanová Kateřina, vdova po kupci, 81 rok, 330—III..— Ve všeobecné ne- mocnici: Král Eduard, zámečník, 47 roků. Řezní- čková Barbora, dělnice, 55 roků. Komárková Kateřina, vdova po hokynáři, 69 roků. Gráfova Marie, služka, 17 roků. Kuželka Robert, příručí, 22 roky, Šedivý Antonín, dílovedoucí, 57 roků. — U Milosrdných sester: Chabina Antonín, soustružník, 26 roků. Sekyrková Josefa, vdova po kováři, 72 roky. Nerad Josef, obuvník, 34 roky. — V c. a k. vojenské ne- mocnici: Veselý František, poddělostřelec, 23 roky. Dne 13. července 1904: Půhonova Marie, dcera plavce, 1 rok, 94—VI. Zelených Zdeňka, dcera krejčího, 9 měs., 1213—II. Ramajzlová Barbora, man- želka kočího, 51 rok, 184—I. Bernáškova Antonie, 3 dni, 25—V. Šmídova Božena, dcera strojníka, 81/2 m. 575—VII. Tačkovičova Helena, dcera dělníka, 1 rok, 492—VIII. — Ve všeobecné nemocnici: Mo- tejl František, zámečník, 20 roků. Holub František, nádenník, 45 roků. Wais Tomáš, zřízenec dráhy, 46r. — U Milosrdných bratří: Tauber Alois, zá- mečník, 29 roků. — U Milosrdných sester: Spirk Josef, rukavičkář, 51 rok. Zach Antonín, sedlář; 64 roky. Luka Josef, 65 roků. — V městskémcho- robinci: Lebeda Justin, chovanec, 60 roků. — V městskémchudobinci: Hofmanova Veronika, chovanka, 75 roků.
#8 alto_textblock #8
Lidové divadlo „Ulrania“ v VIi. části Prahy.
#9 alto_textblock #9
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
#10 alto_textblock #10
V úterý 19. července. Začátek o 7. hod. Novinka. Zázračný pramen. Po druhé. Žert o 3 jednáních. Napsal Felix Philippi. Přeložil Karel Lier. Režisér B. Kovář.
#11 alto_textblock #11
(bliže Palackého Aréna na Smíchově mostu). V úterý 19. července. Začátek o 7. hod. Donna Juanitta Komická operetta o 3 jednáních. Napsali Fr. Zell a R. Genné. Přeložil Em. Zühgl. Hudbu složil Fr. Suppé. Režisér Josef Kubík
#12 alto_textblock #12
na Král Pištěkovo lidové divadlo vinohračeon V úterý 19. července. Začátek o 7. hod Lidové představení za poloviční ceny. Po druhé: Hloupý kousek. Veselohra o 4 jednáních. Napsal Frant. ze Schön- thanu. Přeložil J. Poláček.
#13 alto_textblock #13
580
#14 alto_textblock #14
—
#15 alto_textblock #15
577
#16 alto_textblock #16
formálnosti vyřízeny, panu Bervalovi malou bednu, již dal komandant Tardin donésti ihned do svého vozu. Teprve půl hodiny na to důstojník, vyzbrojiv se sám kladivem a dlátem polookrouhlým a sestoupiv do podzemních místností v skladišti firmy Fliquet a Mar- sillac, nadzvedl víko bedničky. Horečně jal se vyndavati seno, jež bylo nacpáno do bedny, pokrývajíc láhve. Pan Berval, jenž usmívaje se, díval se na něj, nemohl se ubrániti poznámce: »Mějte pozor! . . . Uvidíte, že vše rozbijete ! Do- volte, abych to sám obstaral !« A Berval obratně odstranil seno z bedny, vybral z ní láhve i láhvičky a zbavil tyto i jich obalu sla- měného. Náhle zvolal »Ach, zde vaše věc !« I vyňal ze dna bedničky malou schránku zinkovou, již podal komandantu Tardinovi. Komandant ji vzal, rozevřel spony, jež držely víko a toto odhodil na zemi. Ve schránce, chráněny jsouce dobře drtinami, nale- zaly se dvě láhvice, v lístku Beryllonově zvláště ozna- čené: z modrého skla, s rudým obalem kovovým na hrdlech a s etiketou »Kmínka !« Tardin děl prostě; »Vystupmež opět nahoru — uchylme se do pi- sárny vaší.« Berval, jenž, jak vše tomu nasvědčovalo, nebyl na poprv přítomen takovému zvláštnímu otvírání depeší, odpověděl »Nezapomeňme však ničeho !«
#17 alto_textblock #17
by proti němu zahájeno býti vyšetřování zvláštní, jež by vedlo pak i k procesu novému. Celá záležitost odkázána byla tedy před soud vo- Den zahájení přelíčení veřejného určen byl na tři týdny později, aby se umožnilo advokátům prostudovati důkladně spisy a smluviti se zevrubně s obžalovaným o postupu obhajování. Složení soudu mělo býti předmětem zvláštního teprve rozhodnutí; členové jeho měli býti vyvoleni až týden před pohnáním vinníkův na lavici obžalovaných. Když hlavní tato opatření byla ujednána a nařízena. komandant Tardin, jenž byl zpraven o nich náčelníkem hlavního štábu generálem de Vinire, vrátil se do kance- láře svojí s neurčitou, poslední nadějí muže, jenž stále čeká novinky důležité. »Nic nového, Heuggu?« »Nic, pane komandante.« Komandant Tardin učinil posuněk prudký, svědčíc o jeho netrpělivosti a rozmrzelosti Zároveň zamumlal »Nuže, třeba zříci se vší naděje. Ubohý Rochemond byl se oddával marným illusím . . . Tušil jsem to, ale při jeho ubezpečování jsem přece již již byl doufal. Tím hůře nyní pro mne !« Komandant Tardin nepřijímal ale nezdar svůj tak resignovaně, jak by se bylo mohlo zdáti dle slov jeho. Usedl zamyšlen u psacího stolu svého a jal se pracovati roztržitě jen. Potom v zřejmém rozechvění nervosním povstal náhle, vzal klobouk svůj, opustil pracovnu a dal se do- vézti na velké boulevardy ke skladištím velké šampaňské Zaprodáni nepřítol. 145
#18 alto_textblock #18
jenský