Ročník XVII.

V Praze, dne 26. března 1908.

Číslo 13.

ŽENSKÝ

LIS

Cena 6 h.

Vychází každou středu s datem následujícího dne.

Cena 6 h.

Volební právo žen ve Finsku.

Právě nyni, kdy u nás v Čechách dokončen volební zápas, kdy poprvé ženy použily svého politického práva volebního, které po tak douhá leta nechaly nepovšimnuto, nebude ne- zajímavo ukázati, jakou cestou ve Finsku ženy se braly ku dosažení politické rovnosti s muži. V prvé řadě předcházela snaha agitátorek umožniti ženám lepší, volnější vzdělání. Ve Finsku ženy vzdělaných vrstev navštěvují tytéž školy jako muži. Ač dosud není ve Finsku za- vedena povinná návštěva školy a finský sněm přijal teprve nyní návrh zákona o všeobecné školské povinnosti, která tu bude zavedena rokem 1912, vzdor tomu nenajde se tam bezgramot- ných lidí, již neumějí čísti. Ve školách vyučuje více než polovina žen. Na drahách, na poštách, v úřadech zaměstnány jsou ženy. Velkovýroba jako všude připoutala i tu ženu ku stroji, a tak v boji za lepší bytí octla se žena dělnice vedle muže. Tím, že žena i ve Finsku do všech oborů práce duševní i hmotné zasahuje, odstranila též zastaralý předsudek své méněcennosti. Všechny tyto změny utvrdily veřejné mínění v tom, že žena má míti též podílu na veřejném životě, že má požívati politické rovnoprávnosti. Muži doznali, že neztrati ničeho ve svých manželkách a ženách, když jim dají politických práv, politické rovnosti. Důležitým činitelem ku dosažení práv s muži zdá se býti snaha žen šířiti mezi sebou vyšší vzdělání. Nadané ženy pracovaly se vší od- hodlanosti pro společné vyučování hochů a dívek v otázce abstinenční, v otázce prostituční a jich práce byla značným výsledkem odměněna. Spolkový život se rychle vzmahal a to nejen v kruzích žen měšťáckých, ale více v děl- nických. Ještě před desíti lety nebylo dělnických organisovaných žen, kdežto nyní jest jich značný počet a to nejvíce v dělnických organisacích sociálně demokratických. Měšťácké ženy tvořily spolky různých po- litických stran a činnost spolků těch výchovně

působila mezi ženami, čímž nemálo daly na jevo svou pracovní schopnost. Ruský politický útlak národ finský i ženy probudil k činnosti pospolité a za dobytí hlasovaciho práva nejen mužů, ale i žen. V boji za volební právo byly ženy ve strany rozděleny a vzdělané kruhy ženské po- čínaly si dosti chladně; v boji volebním jen sem a tam pořádány přednášky, napsána brožurka. Měšťácké ženy pokoušely se získati pro poža- davek volebního práva poslance, a konečně chtěly se spokojiti s volebním právem sta- vovským censuvým. Proletářky šly jinou cestou. Sociální demokracie bojovala v zájmu radikální přeměny volební, za všeobecné rovné a přímé právo hlasovací, a to pro obě pohlaví. Ženy dělnické pohlížely na požadavek ten jako na součást programu strany sociálně demokra- tické a proto zahájily boj se svými soudruhy za politickou rovnost současně. Před zavedením všeobecného volebního práva skládal se sněm finský ze šlechty, mě- šťáctva, kněží a velkých sedláků. Volební právo měšťáků záviselo od vysokých poplatků daňo- vých a dle těch měl mnohý měšťák 10, 25 až 50 hlasů a to ne v jednom, ale ve více městech; menší sedlák neměl volebního práva, jedině velkostatkář, takže ze tří milionů lidí mělo pouze 187 tisíc právo vole blní. Měšťácké ženy ku nespravedlivému tomuto volebnímu řádu mlčky přihlížely a zasazovaly se o censové právo volební pro sebe. Finské sociálně demokratické ženy postavily se proti křiklavému, nespravedlivém1 zastoupení a hou- ževnatě bily se za politickou svobodu obého pohlaví. Sociálně demokratické dělnictvo v boji za politickou svobodu vzalo i boj žen za svůj a všude na všech schůzích myšlenku tu hájilo. Ženy sociálně demokratické rozvířily boj ten po celé zemi a neunavnou agitací podařilo se jim mezi ženami pro boj ten získati hojných přívrženkyň. Roku 1906 podařilo se lidu finskému zlá- mati vaz starým kuriovým volebním řádům a zavésti všeobecné právo hlasovací pro obé