#1
alto_textblock
#1
1901.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pátek dne 9. srpna.
#3
alto_textblock
#3
K číslu 218.
#4
alto_textblock
#4
Nr »Národní Listy«
ranní a odpolední
spřil.(-Naučný Obzor“
ve středu a „Literárni
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20k
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K S0 h
#5
alto_textblock
#5
NARUDNÍ
#7
alto_textblock
#7
Čislo v Praze za 2b
a na venkově za 3b
#8
alto_textblock
#8
Předylaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
#9
alto_textblock
#9
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
#10
alto_textblock
#10
Z Vídně, 9. srpna. Pražský dopiso-
vatel »Neue Freie Presse« odhadnje výsle-
dek příštího volebního zápasu v ně-
meckých okresích v Čechách.
Dle výpočtu jeho zůstane zachováno
německé straně pokrokové sotva
tucet mandátů a to jen tím způsobem,
že některým pokrokovcům bude dán z mi-
losti německé strany lidové politický vý-
minek.
Ze 60 mandátů — počítá se v dopise
tom — kteréž náležejí Němcům v českém
zemském sněmu a jichž nositelé ještě ne-
dávno byli spojeni v jediném německo-libe-
rálním klubu, dostane německo-pokroková
strana sotva 12 mandátů. Proti německým
pokrokovcům Funkemu, Pergeltovi, Eppin-
grovi, Schreinerovi, Kiemannovi a Sobitsch-
kovi německá strana lidová nepostaví proti-
kandidátů. Stane se to hlavně z důvodů
osobních. Mandát v České Lípě bude
bezpochyby ztracen, protože posavadní po-
slanec dr. Katzwendel nemá takřka žádných
vyhlídek.
Dr. Zdenko Schücker bude míti velice
tuhý boj. P. Opitz a dr. Bareuther nebudou
asi vážné opposice.
V Budějovicích závisí volba od rozhod-
nutí dynastie Schwarzenbergovské. Při po-
sledních zemských volbách neměl německý
pokrokovec Vollgruber českého protikandi-
dáta. Při posledních říšských volbách v Bu-
dějovicích byl zvolen velkou většinou prine
Bedřich Schwarzenberg.
V Chebu a Friedlandě zvítězí bezpo-
chyby lidový kandidát. Pochybný jest mandát
#11
alto_textblock
#11
v Jablonci, kde pokrokový poslanec starosta
Posselt jest radikály silně potírán.
Ve Vrchlabí jest volební vítězství lidovce
jisto. Velice pochybný jest volební výsledek
v Karlových Varech.
Nepřijme-li mandát dr. Russ, jest volb
jiného pokrokovce ještě pochybnější. V
Krumlově rozhodne snad oddanost k dlouho-
letému zástupci dru. Nitschovi. V Mi-
kulášovicích bude míti dr. Werunsky velice
tuhý boj.
V Roketnici nedovedl si posavadní po-
slanec Bendel zachovati sympatie.
V Rumburku prospívají pokrokovému
kandidátu dru. Malému místní poměry.
V Žatci dosavadní poslanec dr. Urban
vůbec kandidovati asi nebude a závisí na
volbě kandidáta, která strana zvítězí. Ve
Varnsdorfu, Vimperku, Vildšteinu a Cvikově
udrží se dosavadní poslanci dr. Kindermann,
Reiniger, Strache, dr. Kiemann a dr. Ep-
pinger.
V Děčíně dosavadní poslanec Fournier
již předem se vzdal volebního boje.
V Trutnově jsou naděje pokrokovců
Všeněmců dosti stejné. Rozhodne však asi
větší čilost všeněmeckého kandidáta. Velmi
těžké poškození německé straně pokrokové
přinesou volby v Teplicích. Dosavadní po-
slanec Siegmund, předseda klubu poslanců
zemských nechce již kandidovati a bezpo-
chyby uchýlí se do některé obchodní komory.
Pokrokový místní komitét připadl na ne-
šťastnou myšlenku kandidovati Julia Lipperta,
kterýž jest nejnepopulárnější osobností v
Čechách. Pouhé jmeno na kandidátní listině
jest nebezpečné pro všechny ostatní.
#12
alto_textblock
#12
Ze dvou obchodních komor, volících
německy, volila dosud chebská 2 pokrokovce
a 1 lidovce. Z dosavadních pokrokovců kan-
diduje Zdenko Schücker v městské kurii.
Jak tento mandát, jakož druhý pokrokový
v chebské komoře bude obsazen, jest těžko
předpověděti. Při posledních volbách říš-
ských rozhodla se komora pro lidovce.
Bylo by to těžkou ztrátou na všechen
způsob pro pokrokovou stranu a pro Němce
vůbec, kdyby muž, jako Alexandr Richter,
nezasedal již v zemském sněmu.
Čtyři mandáty liberecké obchodní ko-
mory přejdou bezpochyby, až na poslance
Schöppa, vesměs na nové muže.
Ve venkovských obcích, nehledě k ven-
kovským obcím okresu rumburského a ja-
chymovského, kdež zvítězí asi dr. Pergelt a
Sobitschka, nemá německá strana pokroková
vůbec žádné naděje, protože zástupcové ven-
kovských obcí, náležejících dosud klubu po-
krokovému, buď přešli ke straně lidové,
aneb založili novou stranu agrární.
Zdali se německá strana pokroková neb
lidová vzchopí k tomu, aby v teplických
venkovských obcích postavila protikandidáta
proti posl. Wolfovi, jest pochybno. Wolf byl
ovšem zvolen v dobách obstrukce a v době
souručenství usneseného na schůzi chebské
všemi německými stranami jednohlasně.
Z Kolína n. R., 9. srpna. O domně-
lém zatknutí anarchistů sděluje
»Köln. Zeitung«, že kronbergské hlídky hu-
sarské našly v lese čtyři husarské dělníky,
kteří byli eskortováni do Oberurselu a odtud,
protože u nich nebylo nalezeno nic
podezřelého, dopraveni do Frankfurtu.
Italští dělníci, zaměstnaní v Oberurselu, jsou
#13
alto_textblock
#13
FEUILLETON.
#14
alto_textblock
#14
Bláznivá Terezka.
#15
alto_textblock
#15
Obrázek z podhorské dědinky. Napsal Frant.
V. Zelinka.
#16
alto_textblock
#16
Mocným kouzlem k postrašení bujné mlá-
deže podhorské útulné dědinky L . . . . . bylo
zvolání:
»Děti, bláznivá Terezka už jde !« Kdei
Kde? voláno jako na povel ode všech najednou
a jakmile rozdováděná mládež ji spatřila z do-
lejší vsi přicházeti, rázem rozprchla se na všecky
strany, hledíc co nejdříve dostati se do bezpeč
ného úkrytu.
A v málo okamžicích na to objevila se na
návsi, kde před chvílí tak hlučno a veselo bylo.
malá postavička ženská, oděná v pestře zápla
tovaný šat, s rozeuchaným šedým vlasem,
která hrozíc pravou rukou v pěsť zaťatou,
volala:
»Už jde, jde pro vás čert, vy bezbožní.
nekáraní kluci!«
Tito měli totiž zvykem na ubohou pokři-
kovati: »Kroužek je železo, bláznivá Terezo!«
Nemajíc za kým se honiti, zamířila Terezka
k otevřeným vratům tichého hřbitovu, jenž
kolem uprostřed vsi stojícího bílého kostelíku
se rozkládal, vylezla na jeho nízkou zeď, kde
se pohodlně usadila a tu své zamilované poutní
písně marianské z plna hrdla prozpěvovala
Bylo-li někomu z domácího obyvatelstva okolo
jíti, nikdo neopomenul na ni zvolati:
»Kam, kam Terezko jde procesí, do Bos-
kova, do Vambeřic?«
Zlostně odpovídala: »Daleko, do Maria
Celu !«
»Tak jen nezapomeň mi přinésti obrázek
Panny Marie Celské, dostaneš pak od cesty !e
Terezka však ihned odsekla: »Čerta ti při-
nesu, aby tě odnes do pekla !« *)
#17
alto_textblock
#17
*) Terezka jako mladé děvče ráda putovávala na
poutě do Boskova, Vambeřic, Maria Čelu a jinam,
z kterých obyčejně přinášela malé klihové obrázky
marianské, které pak po vsi roznášela a s těmito
slovy selkám rozdávala: »Panna Maria Vambeřická
#18
alto_textblock
#18
Když všecky své písně vyzpívala, slezla
dolů a podívala se na velkou věž, na které
umístěny jsou veliké, kulaté ciferníky hodinové,
zdali veliká ručička neukazuje na dvanáctou.
Nebylo-li ještě tak, vyčkala, až poledne zvoník
odzvonil.
Starý zvoník, toho času Junek, ferina o
kosti, sotva že vyšel z baráku, již přemýšlel,
čím by Terezku, na hřbitově čekající, po-
škádlil a proto jak naň vkročil a Terezku uzřel,
již na ni volával :
»Terezko, že prý se budeš vdávat; až
budeš mít veselku, ať mne pozveš!«
»To, jo, mám ženicha v nebi, tam budu
mít veselku, ale na tu ty nesmíš, ty patříš
čertu.« Na to šourala se ku vratům, by zašla
si do některého statku, kde věděla předem, že
jí selka něco k snědku poskytne. Nejraději za-
mířila si do statku Charouzkova, kde dobro-
srdečná panímáma vždy na ubohou Terezku
pamatovala.
Jakmile do světnice vkročila, dobračka ho-
spodyně již se ptávala: »No, Terezko, jižsi
někde jedla?« — »Nebyla jsem ještě nikde !«
— »Tak, co pak chceš ! Máme hrách se zelím
a vdolky s hruškovými povidly.« — Jak usly-
šela jmenovati vdolky, již volala: »Vdolky,
vdolky, to bude chuť!« — A panímáma zašla
na síň, kde ve spížnici uloženy měla vdolky.
z nichž dva vybrala, na sebe položila a do
světnice se vrátila, kde zatím Terezka u kam-
novce se usadila a na selku čekala. Sotva že
vdolky uzřela, již natahovala ruce a volala
»Pánbůh, pánbůh!« a hned si na vdolku po-
chutnávala. Z druhého slízala sladká hrušková
povidla a pak ho strčila do bezedné kapsy.
která později plna chleba, jablek a často i va-
řených neb pečených bramborů bývala. Než
světnici opustila, obyčejně ještě některou píseň —
jako dík, zazpívala. Nejraději zpívávala: »Maria,
Maria, nad slunce jasnější«, a pak opět rovnou
cestou na hřbitov se ubírala, kde si usedla pod
#19
alto_textblock
#19
(kde právě na pouti byla), vás pozdravuje a posílá
vám na památku svůj obrázek. Za obrázky tyto bý
vala Terezka vděčně odměňována, A právě tyto poutě
byly přícinou, že se zbláznila.
#20
alto_textblock
#20
rozloženým ořechoněm na některý hrob, kde
často v letní době v noci spávala.
Za krásných, jasných letních nocí bývalo
ji ještě pozdě v noci slyšeti zpívat; pršelo-li
v noci, bývala jí útulkem kostnice, která ten-
krát na hřbitově stála. Z této právě příčiny
bála se jí vesnická pověrčivá mládež, před ní
proto utíkala a při tom na ni pokřikovala:
»Kroužek je železo, bláznivá Terezo !«
Pokřikování to mělo pak za následek, že
Terezka děti honívala, ale obyčejně nikoho ne-
chytila. Ale podařil-li se jí lov a Terezka ně-
kterého posmívačka lapila, byly uši jeho nebohé.
Tak uběhlo Terezce obyčejně léto. Když
ale nadešel chladný podzimek, tu byl jí úto-
čištěm dřevěný malý špejchárek, stojící při ba-
ráku jejího bratra H., kde však jenom přespala,
za dne však po vsi se toulala a v té neb oné
chalupě se ohřála.
Za ohřátí pak vypravovala domácím lidem
o svých poutích, nejráději ale o Vambeřicích,
Maria Celi a Boskově, poutnickém místě na Se-
milsku.
Jako již větší hošík měl jsem často příle-
žitost vypravování jejímu naslouchati, a věru,
tu nikdo by nebyl řekl, že to je »Bláznivá
Terezka«.
Velice se zlobívala, když zejmena dospělá
vesnická děvčata jí do očí řekla: »E, jdi, bláz-
nivá Terko!« Tu obyčejně na ně volávala čerta,
jen že se ho nikdy nedovolala. A tak ubohá
musila až do své smrti snášeti sice potupná, ale
pravdivá slova:
»Bláznivá Terezka!«
Posledním útulkem stal se jí tichý hřbitov,
na kterém poslední léta svého života vždy celé
období letní prožila. Tam uloženo bylo tělo její
k věčnému odpočinku a v bílém kostelíku
tamějším až dodnes rozlehají se některé písně
marianské, které Terezka na svých poutích po-
znala, statnému tenkráte tamějšímu učiteli, který
již také na věčnou pouť odešel, předzpěvovala,
načež je tento do chrámu zavedl. Písně tyto jsou
pomníkem v této pohorské dědince »bláz-
nivé Terezcel«